175/1960 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 4. listopadu 1960
o Evropské úmluvě o silničních značkách
Dne 13. prosince 1957 byla v Ženevě sjednána Evropská úmluva o
silničních značkách.
Československo přistoupilo k Úmluvě s výhradou podle článku 15/1
Úmluvy, že se nepokládá za vázáno ustanovením článku 14 Úmluvy.
President republiky podepsal listinu o přístupu Československa k Úmluvě
s výše uvedenou výhradou dne 23. března 1960. Listina o přístupu byla
uložena dne 12. května 1960 u generálního tajemníka Organizace
spojených národů.
Podle svého článku 10 nabývá Úmluva pro Československou socialistickou
republiku platnosti dnem 10. srpna 1960.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
David v.r.
Evropská úmluva o silničních značkách
Smluvní strany,
vedeny přáním přispět k bezpečnosti mezinárodního silničního provozu
sjednocením silničních značek
se dohodly:
Čl.1
1. Pro účely této Úmluvy se rozumějí:
a) "silničními značkami" značky na povrchu vozovky nebo na součástech
silnice, jako jsou obruby, chodníky a krajnice, upravující provoz;
b) "značkami na vozovce" silniční značky na povrchu vozovky.
2. Pro účely této Úmluvy se značky na vozovce dělí na:
a) podélné značky;
b) příčné značky;
c) ostatní značky.
Čl.2
1. Podélné značky se skládají z čar souvislých a z čar přerušovaných.
2. Přes podélnou značku tvořenou souvislou čarou nesmějí vozidla přejet
ani přes ní přesahovat. Každá ze smluvních stran může povolit výjimky z
tohoto pravidla, pokud je to nutné pro přístup na pozemky ležící u
silnice.
3. Podélnou značku tvořenou přerušovanou čarou mohou vozidla přejíždět
při zachování pravidel silničního provozu. Přerušované čáry mohou mít
podle okolností různou formu.
4. Podélná značka, kterou tvoří souběžné čáry souvislá a přerušovaná,
má význam, jaký by měla značka tvořená čarou, která je blíže vozidlu na
začátku manévru.
Čl.3
1. Příčné značky se skládají z čar souvislých a z čar přerušovaných.
2. Příčná značka tvořená příčnou souvislou čarou v šířce jednoho nebo
více dopravních pruhů značí čáru zastavení, uloženého buď dopravní
značkou "Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici", nebo světelným
znamením nebo znamením dopravního orgánu nebo vůbec pravidly silničního
provozu.
3. Příčné značky tvořené příčnými přerušovanými čarami mohou být
používány v případech stanovených v doporučeních, která budou přijata
na schůzích, kterých se zúčastní nebo na které jsou pozváni zástupci
smluvních stran.
Čl.4
Jiných značek na vozovce, jako šipek, rovnoběžných šikmých čar nebo
nápisů na vozovce může být používáno k opakování údajů daných svislými
dopravními značkami nebo aby poskytovaly uživatelům silnic údaje, které
nelze náležitě sdělit použitím svislých dopravních značek.
Čl.5
Každá ze smluvních stran může stanovit, že silniční značky mohou být
tvořeny hřeby, avšak pokud jde o značky na vozovce, aby se předešlo
jakékoliv možnosti omylu, je nutno stanovit, že vzdálenost mezi hřeby
bude různá při vyznačení čáry souvislé a čáry přerušované.
Čl.6
1. Značky na vozovce jsou žluté nebo bílé, bílá barva však může být
nahrazena stříbřitou nebo světle šedou.
2. Je-li v příslušné zemi používáno obou barev, používá se jedné pro
značky určené pro vozidla v pohybu, s výjimkou čar ohraničujících
vozovku, a druhé pro značky upravující stání nebo zastavení a pro čáry
ohraničující vozovku; značky pro chodce a pro cyklisty jsou však vždy
téže barvy.
Čl.7
1. Značek na součástech silnice, zejména na obrubách a na krajnicích,
může být používáno, aby byla zejména v noci zlepšena viditelnost obrub
nebo překážek na silnici. Také jich může být používáno k vyznačení
úseků, kde je zakázáno zastavení, nebo k poskytnutí jiných podobných
údajů.
2. Každá ze smluvních stran bude používat pro každý druh silničních
značek na součástech silnice stejné barvy nebo stejné kombinace barev.
Čl.8
Smluvní strany se vynasnaží při zavádění nebo obnovování silničních
značek použít doporučení, která budou přijata na schůzích, jichž se
zúčastní nebo na něž budou pozváni zástupci smluvních stran.
Čl.9
1. Členské státy Evropské hospodářské komise a země přizvané do komise
s hlasem poradním podle odstavce 8 mandátu této komise se mohou stát
smluvními stranami této Úmluvy:
a) jejím podpisem;
b) její ratifikací, byla-li podepsána s výhradou ratifikace;
c) přístupem k ní.
2. Země, které se mohou účastnit určitých prací Evropské hospodářské
komise podle odst. 11 mandátu této komise, se mohou stát smluvními
stranami této Úmluvy přístupem, jakmile nabude účinnosti.
3. Úmluva bude otevřena k podpisu do 28. února 1958 včetně. Po tomto
datu bude otevřena k přístupu.
4. Ratifikace nebo přístup budou provedeny uložením listiny u
generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Čl.10
1. Tato Úmluva nabude účinnosti devadesátý den po tom, kdy pět zemí
uvedených v odstavci 1 článku 9 ji podepíše bez výhrady ratifikace nebo
uloží ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.
2. Pro každou zemi, která ji ratifikuje nebo k ní přistoupí po tom, kdy
pět zemí ji podepíše bez výhrady ratifikace, nebo uloží ratifikační
listinu nebo listinu o přístupu, nabude tato Úmluva účinnosti
devadesátého dne po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu
této země.
Čl.11
1. Každá ze smluvních stran může tuto Úmluvu vypovědět oznámením
zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
2. Výpověď nabude účinnosti patnáct měsíců po tom, kdy generální
tajemník obdrží oznámení o výpovědi.
Čl.12
Tato Úmluva pozbude účinnosti, jestliže po tom, kdy nabude účinnosti,
počet smluvních stran bude nižší než pět během kteréhokoliv období
dvanácti po sobě následujících měsíců.
Čl.13
1. Každá země může při podpisu této Úmluvy bez výhrady ratifikace nebo
při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoliv
později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi
Organizace spojených národů, že tato Úmluva bude platit na celém území
nebo na části území, které zastupuje na mezinárodním poli. Úmluva bude
platit na území nebo na územích uvedených v oznámení počínaje
devadesátým dnem po přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem nebo,
pokud Úmluva k tomuto dni ještě nenabyla účinnosti, ode dne nabytí
účinnosti.
2. Každá země, která učiní podle odstavce 1 tohoto článku prohlášení
mající za následek, že tato Úmluva je platná pro některé území, které
tato země zastupuje na mezinárodním poli, může podle článku 11 Úmluvy
oznámit, že pro toto území Úmluvu vypovídá.
Čl.14
1. Každý spor dvou nebo více smluvních stran o výklad nebo použití této
Úmluvy bude podle možnosti řešen jednáním mezi stranami ve sporu.
2. Každý spor, který nebude vyřešen jednáním, bude podroben arbitráži,
jestliže kterákoli ze smluvních stran ve sporu o to požádá, a bude
předložen proto jednomu nebo několika arbitrům určeným dohodou stran ve
sporu. Jestliže do tří měsíců od požádání o arbitráž strany ve sporu
nedosáhnou dohody o určení arbitra nebo arbitrů, může kterákoliv z
těchto stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů,
aby určil jednoho arbitra, kterému bude spor předložen k rozhodnutí.
3. Rozhodnutí arbitra nebo arbitrů určených podle odstavce 2 tohoto
článku bude závazné pro smluvní strany ve sporu.
Čl.15
1. Každá ze smluvních stran bude moci při podpisu, ratifikaci nebo
přístupu k Úmluvě prohlásit, že se necítí vázána článkem 14 Úmluvy.
Ostatní smluvní strany nebudou vázány článkem 14 vůči žádné ze
smluvních stran, která učiní tuto výhradu.
2. Každá ze smluvních stran, která učiní výhradu podle odstavce 1
tohoto článku, bude moci kdykoliv odvolat tuto výhradu oznámením
zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
3. Žádná jiná výhrada k této Úmluvě není možná.
Čl.16
1. Každá ze smluvních stran může navrhnout jeden nebo více dodatků k
této Úmluvě. Text každého navrženého dodatku bude zaslán generálnímu
tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej sdělí všem smluvním
stranám a uvědomí o něm ostatní země uvedené v odstavci 1 článku 9.
2. Každý navržený dodatek rozeslaný podle odstavce 1 tohoto článku bude
považován za přijatý, jestliže žádná ze smluvních stran nevznese
námitky ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy generální tajemník navržený
dodatek rozeslal. V tomto případě nabude dodatek účinnosti pro všechny
smluvní strany tři měsíce po uplynutí uvedené šestiměsíční lhůty.
3. Jestliže v šestiměsíční lhůtě uvedené v odstavci 2 tohoto článku
byla vznesena námitka proti navrženému dodatku, nebude dodatek
považován za přijatý a bude bez účinku.
Čl.17
Kromě oznámení uvedených v článku 16 Úmluvy oznámí generální tajemník
Organizace spojených národů zemím uvedeným v odstavci 1 článku 9 a
rovněž tak zemím, které se stanou smluvními stranami podle odstavce 2
článku 9:
a) podpisy, ratifikace a přístupy podle článku 9;
b) data, kdy tato úmluva nabude účinnosti podle článku 10;
c) výpovědi podle článku 11;
d) zrušení této Úmluvy podle článku 12;
e) oznámení přijatá podle článku 13;
f) prohlášení a oznámení přijatá podle odstavců 1 a 2 článku 15;
g) nabytí účinnosti každého dodatku nebo vznesení námitek proti
navrženému dodatku podle článku 16.
Čl.18
Po 28. únoru 1958 bude originál této Úmluvy uložen u generálního
tajemníka Organizace spojených národů, který zašle shodné ověřené opisy
každé zemi uvedené v odstavcích 1 a 2 článku 9.
Na důkaz toho podepsaní řádně k tomu zmocnění podepsali tuto Úmluvu.
Dáno v Ženevě dne třináctého prosince roku tisícího devítistého
padesátého sedmého v jediném vyhotovení v jazyce anglickém a
francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.