110/1978 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 18. srpna 1978



o Štrasburské dohodě o mezinárodním patentovém třídění ze dne 24.

března 1971



Změna: 86/1985 Sb.



Dne 24. března 1971 byla ve Štrasburku sjednána Štrasburská dohoda o

mezinárodním patentovém třídění. Listina o přístupu Československé

socialistické republiky k Dohodě byla uložena u generálního ředitele

Světové organizace duševního vlastnictví dne 28. července 1977.



Dohoda vstoupila v platnost podle svého článku 13 dnem 7. října 1975 a

pro Československou socialistickou republiku podle svého článku 13

odst. 1. a) dnem 3. srpna 1978.



Český překlad textu Dohody se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Chňoupek v.r.



ŠTRASBURSKÁ DOHODA



o mezinárodním patentovém třídění ze dne 24. března 1971



Smluvní strany,



majíce na zřeteli, že přijetí jednotného celosvětového systému třídění

patentů, autorských osvědčení na vynález, užitných vzorů a osvědčení o

užitnosti je ve všeobecném zájmu a ku prospěchu užší mezinárodní

spolupráce a přispěje ke sladění právních systémů v oblasti

průmyslového vlastnictví,



uznávajíce význam Evropské úmluvy o mezinárodním třídění patentů na

vynález z 19. prosince 1954, na základě které Evropská rada zřídila

mezinárodní třídění patentů na vynález,



vzhledem k mezinárodní hodnotě tohoto třídění a významu, který má pro

všechny členské státy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového

vlastnictví,



vědomy si důležitosti tohoto třídění pro rozvojové země, umožňujícího

jim přístup ke stále se rozšiřující moderní technologii,



podle článku 19 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví z

20. března 1883, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve

Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v

Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve

Stockholmu dne 14. července 1967



se dohodly na následujícím:



Čl.1



Založení Zvláštní unie - přijetí mezinárodního třídění



Země, na které se tato dohoda vztahuje, vytváření Zvláštní unii a

přijímají společné třídění nazvané "mezinárodní patentové třídění"

(dále označené jen "třídění") pro patenty na vynálezy, autorská

osvědčení na vynálezy, pro užitné vzory a osvědčení o užitnosti.



Čl.2



Definice třídění



1.



a) Třídění se skládá:



i) z textu vzniklého v souvislosti s ustanoveními Evropské úmluvy o

mezinárodním třídění patentů na vynález z 19. prosince 1954 (dále

"Evropská úmluva"), která vstoupila v platnost a byla uveřejněna

generálním tajemníkem Evropské rady dne 1. září 1968;



ii) ze změn, které vstoupily v platnost podle článku 2.2 Evropské

úmluvy ještě před vstupem v platnost této dohody;



iii) z dalších změn učiněných podle článku 5, a které vstoupí v

platnost v souladu s článkem 6.



b) Návod k použití a poznámky obsažené v textu třídění jsou jeho

nedělitelnou součástí.



2.



a) Text uvedený v odstavci 1. a) i) je v jazyce anglickém a

francouzském, a to ve dvou autentických vyhotoveních. Jakmile bude tato

dohoda otevřena k podpisu, bude jedno vyhotovení uloženo u generálního

tajemníka Evropské rady, druhé u generálního ředitele Světové

organizace duševního vlastnictví (dále jen "generální ředitel" a

"Organizace") ustavené Úmluvou dne 14. července 1967.



b) Změny uvedené v odstavci 1. a) ii) jsou v jazyce anglickém a

francouzském uloženy ve dvou autentických vyhotoveních, jedno u

generálního tajemníka Evropské rady, druhé u generálního ředitele.



c) Změny uvedené v odstavci 1. a) iii) jsou v jednom autentickém

vyhotovení v jazyce anglickém a francouzském uloženy u generálního

ředitele.



Čl.3



Jazyky třídění



1. Třídění je vyhotoveno v jazyce anglickém a francouzském, oba texty

mají stejnou platnost.



2. Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví (dále

"Mezinárodní úřad") vyhotoví po poradě se zúčastněnými vládami buď na

základě překladu navrženého těmito vládami, nebo s využitím jiných

možností, které nijak finančně nezatíží rozpočet Zvláštní unie nebo

Organizaci, oficiální texty třídění v jazyce německém, španělském,

japonském, portugalském, ruském, popř. v jiných jazycích, jež může

určit shromáždění uvedené v článku 7.



Čl.4



Použití třídění



1. Třídění má jen administrativní charakter.



2. Každá země Zvláštní unie má možnost použít třídění jako systému

hlavního nebo pomocného.



3. Příslušné úřady zemí Zvláštní unie budou uvádět:



i) do jimi vydaných patentů, autorských osvědčení na vynálezy, užitných

vzorů a osvědčení o užitnosti, jakož i do žádostí o tyto doklady jimi

uveřejněných nebo předaných pouze k dispozici pro kontrolu veřejnosti,



ii) do sdělení oficiálních časopisů, kterými se oznamuje uveřejnění

nebo předání dokumentů uvedených v pododstavci i) k dispozici

veřejnosti,



úplné symboly třídění určené podle vynálezu, který je předmětem

dokumentu uvedeného v pododstavci i).



4. Při podpisu této dohody nebo uložení listin o schválení nebo

přístupu:



i) mohou země prohlásit, že si vyhrazují neuvádět symboly skupin nebo

podskupin třídění do žádostí uvedených v odstavci 3) a předaných pouze

pro kontrolu veřejnosti a do sdělení o nich;



ii) všechny země, které neprovádějí průzkum novosti vynálezů, ať již

bezprostřední nebo odložený, a jejichž řízení o udělování patentů nebo

jiných dokladů o ochraně nevyžaduje průzkum o stavu techniky, mohou

prohlásit, že si vyhrazují neuvádět symboly skupin a podskupin třídění

do dokumentů a sdělení uvedených v odstavci 3). Splňují-li tyto země

podmínky jen pro určitou kategorii dokladů o ochraně nebo pro určité

oblasti techniky, mohou použít výhrady jenom v tomto rozsahu.



5. Symboly třídění uváděné poznámkou "mezinárodní patentové třídění"

nebo zkratkou ustanovenou výborem expertů, o kterém pojednává článek 5,

budou vytištěny tučným písmem nebo jiným dobře viditelným způsobem v

záhlaví každého dokladu, který jimi ve smyslu odstavce 3. i) má být

označen.



6. Svěří-li země Zvláštní unie udělování patentů mezinárodnímu orgánu,

podnikne ze své pravomoci veškerá opatření, aby tento orgán používal

třídění v souladu s tímto článkem.



Čl.5



Výbor expertů



1. Zřizuje se výbor expertů, ve kterém je zastoupena každá členská země

Zvláštní unie.



2.



a) Generální ředitel vyzve mezivládní organizace specializované v

oblasti patentů, jejichž alespoň jediná členská země je členem této

dohody, aby byly zastoupeny svými pozorovateli na zasedáních výboru

expertů.



b) Generální ředitel může, a na žádost výboru expertů má povinnost,

pozvat zástupce jiných mezivládních a mezinárodních nevládních

organizací, aby se zúčastnili jednání, která je zajímají.



3. Výbor expertů:



i) provádí změny třídění;



ii) předkládá členským zemím Zvláštní unie doporučení směřující k

usnadnění použití třídění a k jeho jednotnému rozšíření;



iii) napomáhá k rozšíření mezinárodní spolupráce při přetřiďování

dokumentace sloužící k průzkumu vynálezů, obzvláště pak se zřetelem na

potřeby rozvojových zemí;



iv) činí veškerá jiná opatření usnadňující rozvojovým zemím použití

třídění a nezatěžující nijak finanční rozpočet Zvláštní unie nebo

Organizaci;



v) je oprávněn zřizovat podvýbory a pracovní skupiny.



4. Výbor expertů schválí svůj jednací řád. Podle tohoto jednacího řádu

mají mezivládní organizace uvedené v odstavci 2. a), které mohou značně

přispět k rozvoji třídění, možnost účastnit se zasedání podvýborů a

pracovních skupin expertů.



5. Návrhy na změny třídění mohou být předloženy příslušným úřadem

kterékoliv země Zvláštní unie, Mezinárodním úřadem, mezivládními

organizacemi zastoupenými ve výboru expertů na základě odstavce 2. a) a

ostatními organizacemi vyzvanými k vypracování těchto návrhů výborem

expertů. Návrhy se sdělí Mezinárodnímu úřadu, který je postoupí členům

a pozorovatelům výboru expertů nejpozději dva měsíce před jeho

zasedáním, na kterém se budou projednávat.



6.



a) Každá členská země má ve výboru expertů jeden hlas.



b) Výbor expertů se usnáší prostou většinou zastoupených a hlasujících

zemí.



c) Každé rozhodnutí, které podle názoru pětiny zastoupených a

hlasujících zemí vyvolá změnu základní struktury třídění nebo si vyžádá

mimořádnou práci při přetřiďování, schvaluje se tříčtvrtinovou většinou

zastoupených a hlasujících zemí.



d) Abstence se nepovažuje za hlas.



Čl.6



Oznámení, vstup v platnost a zveřejňování změn a jiných rozhodnutí



1. Mezinárodní úřad oznamuje příslušným úřadům zemí Zvláštní unie

veškerá rozhodnutí výboru expertů týkající se změn třídění a informuje

je o doporučeních tohoto výboru. Změny vstoupí v platnost šest měsíců

ode dne zaslání oznámení.



2. Mezinárodní úřad včlení do třídění změny, které vstoupily v

platnost. Oznámení o změnách budou uveřejněna v časopisech, které určí

shromáždění uvedené v článku 7.



Čl.7



Shromáždění Zvláštní unie



1.



a) Zvláštní unie má shromáždění skládající se z členských zemí Zvláštní

unie.



b) Vláda každé země Zvláštní unie je zastoupena jedním delegátem; ten

může mít svého zástupce, poradce a experty.



c) Každá mezivládní organizace uvedená v článku 5.2.a) může být

zastoupena svým pozorovatelem na zasedáních shromáždění a v případě

jeho rozhodnutí, na zasedáních výboru a pracovních skupin zřízených

shromážděním.



d) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila.



2.



a) S výhradou ustanovení článku 5 shromáždění:



i) projednává všechny otázky týkající se chodu a dalšího rozvoje

Zvláštní unie a plnění této dohody;



ii) dává Mezinárodnímu úřadu pokyny pro přípravu revizních konferencí;



iii) reviduje a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele

týkající se Zvláštní unie a dává mu všechny potřebné pokyny v otázkách

spadajících do působnosti Zvláštní unie;



iv) stanoví program, schvaluje dvouletý rozpočet Zvláštní unie a

schvaluje její závěrečné účty;



v) schvaluje finanční řád Zvláštní unie;



vi) rozhoduje o vypracování oficiálních textů třídění v jiných

jazycích, než je angličtina a francouzština a ostatní jazyky

vyjmenované v článku 3.2;



vii) zakládá výbory a pracovní skupiny, které považuje za užitečné pro

uskutečnění cílů Zvláštní unie;



viii) rozhoduje, s výhradou pododstavce 1.c), které země, jež nejsou

členy Zvláštní unie, a které mezivládní a mezinárodní nevládní

organizace organizace mohou být připuštěny jako pozorovatelé na jeho

zasedání a na zasedání výborů a pracovních skupin jím zřízených;



ix) činí další vhodná opatření zaměřená na dosažení cílů Zvláštní unie;



x) plní všechny ostatní úkoly, které mu ukládá tato dohoda.

b) V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací,

rozhoduje shromáždění s přihlédnutím k doporučením koordinačního výboru

Organizace.



3.



a) Každá členská země shromáždění má jeden hlas.



b) Polovina členských zemí shromáždění tvoří kvorum.



c) Není-li tohoto kvora dosaženo, může shromáždění činit rozhodnutí,

avšak takováto rozhodnutí shromáždění, s výjimkou rozhodnutí o jednacím

řádu, se stanou vykonatelnými teprve po splnění dále uvedených

podmínek. Mezinárodní úřad oznámí uvedená rozhodnutí členským zemím

shromáždění, které nebyly zastoupeny a vyzve je, aby písemně ve lhůtě

tří měsíců počítané od data tohoto oznámení vyjádřily svůj hlas nebo

abstenci. Jestliže je po uplynutí této lhůty počet států, které takto

vyjádřily svůj hlas anebo abstenci, roven nejméně počtu zemí

chybějících k dosažení kvora na zasedání, stanou se tato rozhodnutí

vykonatelnými za předpokladu, že je dosaženo současně požadované

většiny.



d) S výjimkou ustanovení článku 11.2 přijímá shromáždění rozhodnutí

dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.



e) Abstence se nepovažuje za hlas.



f) Delegát může zastupovat pouze jednu zemi a může hlasovat pouze

jménem této země.



4.



a) Shromáždění se schází na řádném zasedání svolaném generálním

ředitelem jednou za dva roky a kromě mimořádných případů ve stejné době

a na stejném místě jako valné shromáždění Organizace.



b) Shromáždění se schází k mimořádnému zasedání na základě pozvání

rozeslaného generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členských

zemí shromáždění.



c) Generální ředitel připraví pořad jednání pro každé zasedání.



5. Shromáždění schvaluje svůj jednací řád.



Čl.8



Mezinárodní úřad



1. a



) Administrativní úkoly Zvláštní unie zajišťuje Mezinárodní úřad.



b) Mezinárodní úřad zejména připravuje zasedání a plní úkoly

sekretariátu shromáždění, výboru expertů a ostatních výborů a

pracovních skupin, které může zřizovat shromáždění nebo výbor expertů.



c) Generální ředitel je nejvyšším administrativním úředníkem Zvláštní

unie a zastupuje ji.



2. Generální ředitel a každý člen personálu jím určený se účastní bez

hlasovacího práva všech zasedání shromáždění, výboru expertů a všech

jiných výborů nebo pracovních skupin, které může zřizovat shromáždění

nebo výbor expertů. Generální ředitel nebo člen personálu jím určený je

z úřední povinnosti tajemníkem těchto orgánů.



3. a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů shromáždění revizní

konference.



b) Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí s

mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi.



c) Generální ředitel a osoby jím určené se zúčastní bez hlasovacího

práva jednání na těchto konferencích.



4. Mezinárodní úřad plní všechny další úkoly, které jsou mu uloženy.



Čl.9



Finance



1.



a) Zvláštní unie má svůj rozpočet.



b) Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní

unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a případně

částku danou k dispozici rozpočtu konference Organizace.



c) Za výdaje společné uniím jsou považovány výdaje, které nelze připsat

výlučně Zvláštní unii, ale které lze připsat také jedné nebo několika

ostatním uniím spravovaným Organizací. Podíl Zvláštní unie na těchto

společných výdajích je úměrný zájmu, který má na nich Zvláštní unie.



2. Rozpočet Zvláštní unie se sestavuje s přihlédnutím k požadavkům

koordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných Organizací.



3. Rozpočet Zvláštní unie je financován z těchto zdrojů:



i) z příspěvků členských zemí Zvláštní unie;



ii) z poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem z

titulu Zvláštní unie;



iii) z výtěžku prodeje publikací Mezinárodního úřadu souvisejících se

Zvláštní unií a z práv týkajících se těchto publikací;



iv) z darů, odkazů a subvencí;



v) z nájemného, úroků a různých dalších příjmů.



4.



a) Pro určení příspěvků uvedených v odstavci 3.i) se každá země

Zvláštní unie zařazuje do téže třídy, do níž patří v Pařížské unii na

ochranu průmyslového vlastnictví a platí své roční příspěvky na základě

téhož počtu jednotek, který je v této unii stanoven pro tuto třídu.



b) Roční příspěvek každé země Zvláštní unie tvoří částku,jejíž poměr k

celkové částce ročních příspěvků všech zemí do rozpočtu Zvláštní unie

je stejný jako poměr počtu jednotek třídy, do které je země zařazena, k

celkovému počtu jednotek všech zemí.



c) Příspěvky jsou splatné prvního ledna každého roku.



d) Země, která prodlela s placením svých finančních příspěvků, nemá

právo hlasovat v žádném orgánu Zvláštní unie, jestliže částka

nedoplatků dosahuje nebo přesahuje částku příspěvků, které tato země má

platit za dva předcházející plné roky. Orgány Zvláštní unie mohou však

dovolit takové zemi, aby v nich i nadále vykonávala své hlasovací právo

po dobu, kterou stanoví, došlo-li k prodlení na základě mimořádných a

nevyhnutelných okolností.



e) V případě, že rozpočet nebude schválen před začátkem nového

finančního období, užije se rozpočtu z minulého roku, a to způsobem

stanoveným finančním řádem.



5. Výši dávek a poplatků za služby poskytované Mezinárodním úřadem z

titulu Zvláštní unie určí generální ředitel a informuje o nich

shromáždění.



6.



a) Zvláštní unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří

jednorázovou platbou poskytnutou každou členskou zemí Zvláštní unie.

Stane-li se fond nedostatečným, rozhodne shromáždění o jeho zvýšení.



b) Výše počáteční platby každé země do uvedeného fondu nebo její účasti

na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku této země platnému

v roce, během kterého je fond vytvořen nebo je učiněno rozhodnutí o

jeho zvýšení.



c) Výši a způsob platby určí shromáždění na návrh generálního ředitele

a s přihlédnutím k vyjádření koordinačního výboru Organizace.



7.



a) Smlouva o sídle Organizace uzavřená se zemí, na jejímž území má

Organizace své sídlo, stanoví, že tato země poskytuje zálohy v

případech, kdy je provozovací kapitálový fond nedostačující. Výše

těchto záloh a podmínky, za nichž jsou poskytovány, jsou předmětem

samostatných dohod, a to v každém jednotlivém případě, mezi touto zemí

a Organizací.



b) Jak země uvedená v pododstavci a), tak i Organizace mají každá právo

vypovědět závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení.

Výpověď se stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla

oznámena.



8. Revize účtů zajišťuje způsobem stanoveným finančním řádem jedna nebo

více členských zemí Zvláštní unie nebo externí revizoři, kteří jsou s

jejich souhlasem ustanoveni shromážděním.



Čl.10



Revize dohody



1. Tato dohoda může být čas od času revidována na konferencích zemí

Zvláštní unie k tomu určených.



2. O svolání revizních konferencí rozhoduje shromáždění.



3. Články 7, 8, 9 a 11 se mohou měnit buď na revizních konferencích,

nebo podle ustanovení článku 11.



Čl.11



Změny určitých ustanovení dohody



1. Návrhy na změny článku 7, 8 a 9 a tohoto článku mohou být předloženy

každou členskou zemí Zvláštní unie nebo generálním ředitelem. Tyto

návrhy oznamuje generální ředitel členským zemím Zvláštní unie alespoň

šest měsíců před jejich projednáváním ve shromáždění.



2. Změny článků uvedených v odstavci 1 schvaluje shromáždění. Jejich

schválení vyžaduje tříčtvrtinovou většinu odevzdaných hlasů; jakékoliv

změny článku 7 a tohoto odstavce vyžadují však čtyři pětiny odevzdaných

hlasů.



3.



a) Změny článků uvedených v odstavci 1 vstoupí v platnost měsíc poté,

kdy generální ředitel obdrží písemné notifikace o jejich přijetí,

učiněné v souladu s příslušnými ústavními pravidly, a to od tří čtvrtin

zemí, které jsou členy Zvláštní unie v době, kdy změna byla schválena.



b) Takto přijatá změna uvedených článků váže všechny země, které jsou

členy Zvláštní unie v době, kdy změna vstoupí v platnost; veškeré

změny, které zvyšují finanční závazky zemí Zvláštní unie, zavazují však

pouze ty země, které notifikovaly jejich přijetí.



c) Změny přijaté podle pododstavce a) jsou závazné pro všechny země,

které se stanou členy Zvláštní unie poté, co tyto změny vstoupí podle

pododstavce a) v platnost.



Čl.12



Způsoby, jakými se země mohou stát členy této dohody



1. Každá členská země Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového

vlastnictví se může stát členem této dohody, a to:



i) jejím podpisem, za kterým následuje uložení listiny o schválení,

nebo



ii) uložením listiny o přístupu.



2. Listiny o schválení a přístupu se ukládají u generálního ředitele.



3. Ustanovení článku 24 stockholmského znění Pařížské úmluvy na ochranu

průmyslového vlastnictví platí pro tuto dohodu.



4. Pododstavec 3) nelze v žádném případě vykládat tak, jako by

obsahoval uznání nebo mlčky učiněné přijetí kteroukoliv zemí Zvláštní

unie, faktické situace týkající se celého území, pro které je tato

dohoda použitelná jinou zemí s ohledem na uvedený odstavec.



Čl.13



Vstup dohody v platnost



1.



a) Tato dohoda vstoupí v platnost rok po uložení listin o schválení

nebo přístupu:



i) dvou třetin zemí, které v době, kdy tato dohoda je otevřena k

podpisu, jsou členy Evropské úmluvy a



ii) tří členských zemí Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového

vlastnictví, které však nejsou členy Evropské úmluvy, z nichž alespoň

jedna má podle posledních statistik uveřejněných Mezinárodním úřadem v

době, kdy se ukládají listiny o schválení nebo přístupu, více než 40

000 podaných žádostí o patenty na vynálezy nebo autorská osvědčení

ročně.



b) Pro každou jinou zemi, než jsou země, pro které dohoda vstoupila v

platnost podle pododstavce a), vstoupí tato dohoda v platnost rok po

dni, kdy její schválení nebo přístup byl notifikován generálním

ředitelem, pokud není v listině o schválení nebo listině o přístupu

uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí dohoda v platnost pro

tuto zemi v době takto uvedené.



c) Členské země Evropské úmluvy, které tuto dohodu schválí nebo k ní

přistoupí, mají možnost vypovědět tuto úmluvu nejpozději s účinností

ode dne, kdy tato dohoda pro ně vstoupí v platnost.



2. Schválení nebo přístup znamená plnoprávné přijetí všech ustanovení a

přiznání všech výhod plynoucích z této dohody.



Čl.14



Doba trvání dohody



Tato dohoda má stejnou dobu trvání jako Pařížská úmluva na ochranu

průmyslového vlastnictví.



Čl.15



Výpověď



1. Každá země Zvláštní unie může vypovědět tuto dohodu oznámením

zaslaným generálnímu řediteli.



2. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy o tom generální

ředitel obdržel oznámení.



3. Právo výpovědi obsažené v tomto článku nemůže země uplatnit, dokud

neuplyne pět let ode dne, kdy se stala členem Zvláštní unie.



Čl.16



Podpis, jazyky, oznámení, depozitární funkce



1.



a) Tato dohoda je podepsána v jediném původním vyhotovení v anglickém a

francouzském jazyku, přičemž oba texty jsou autentické.



b) Tato dohoda zůstává otevřena k podpisu ve Štrasburku do 30. září

1971.



c) Původní vyhotovení této dohody poté, co již nebude otevřena k

podpisu, bude uloženo u generálního ředitele.



2. Generální ředitel vyhotoví oficiální texty po poradě se

zainteresovanými vládami v jazyce německém, španělském, japonském,

portugalském, ruském a v dalších jazycích, které může určit

shromáždění.



3.



a) Generální ředitel ověří a odevzdá dvě kopie podepsaného textu této

dohody vládám zemí, které ji podepsaly, a na žádost vládě kterékoliv

jiné země. Dále ověří a odevzdá jednu kopii generálnímu tajemníku

Evropské rady.



b) Generální ředitel ověří a odevzdá dvě kopie všech změn této dohody

vládám všech zemí Zvláštní unie a na žádost vládě kterékoliv jiné země.

Dále ověří a odevzdá jednu kopii generálnímu tajemníku Evropské rady.



c) Generální ředitel odevzdá na žádost vládám zemí, které tuto dohodu

podepsaly nebo které k ní přistoupí, jeden ověřený výtisk třídění v

jazyku anglickém nebo francouzském.



4. Generální ředitel dá zaregistrovat tuto dohodu u sekretariátu

Organizace spojených národů.



5.



Generální ředitel informuje vlády všech členských zemí Pařížské úmluvy

na ochranu průmyslového vlastnictví a generálního tajemníka Evropské

rady o:



i) podpisech;



ii) uložení listin o schválení a přístupu;



iii) datu vstupu v platnost této dohody;



iv) výhradách týkajících se použití třídění;



v) přijetí změn této dohody;



vi) datech, kdy tyto změny vstoupí v platnost;



vii) výpovědích.



Čl.17



Ustanovení přechodná



1. Členské země Evropské úmluvy, které doposud nejsou členy Zvláštní

unie, mohou, budou-li si to přát, požívat ve výboru expertů po dobu

dvou let ode dne vstupu dohody v platnost stejných práv, jako kdyby

byly členy Zvláštní unie.



2. Po dobu tří let od uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1) budou se

moci země, uvedené tamtéž, dát zastoupit pozorovateli na zasedáních

výboru expertů, a v případě jeho rozhodnutí, na zasedáních podvýborů a

pracovních skupin jím zřízených. V této době mohou předkládat návrhy

změn třídění podle článku 5.5 a obdrží oznámení o rozhodnutích a

doporučeních výboru expertů podle článku 6.1.



3. Členské země Evropské úmluvy, které doposud nejsou členy Zvláštní

unie, mohou se dát zastoupit po dobu pěti let ode dne vstupu této

dohody v platnost pozorovateli na zasedáních shromáždění, a v případech

jeho rozhodnutí, na zasedáních výborů a pracovních skupin jím

zřízených.



Na důkaz toho podepsali níže podepsaní, majíce k tomu řádné plné moci,

tuto dohodu.



Podepsáno ve Štrasburku 24. března 1971.