102/1921 Sb.
Zákon
ze dne 3. března 1921,
jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro
provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto
zákoně:
§ 1.
Osoby, podléhající dani z příjmu (dôchodkové) anebo společnosti,
podléhající dani výdělkové podle II. hlavy zákona o osobních daních
přímých ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. (na Slovensku a
Podkarpatské Rusi dani výrobkové podniků veřejně účtujících), které v
území republiky Československé v letech 1920 až včetně 1922 novostavbu,
přestavbu, přístavbu nebo nástavbu obytných budov stavebně dokončí,
mohou si od daňového základu vedle amortisace přípustné dle dosavadních
daňových zákonů odečísti 70 % prokazatelně vynaloženého stavebního
nákladu, a to nejvýše v 10 ročních částkách, počínajíc berním rokem,
který následuje po uplynutí kalendářního (obchodního) roku, v němž
stavba byla ukončena.
Pokud bude k mimořádné amortisaci, uvedené v odst. 1., použito
stavebního fondu, utvořeného ze zisku roku 1920 (obchodního roku
1919/20) a vykázaného jako samostatná bilanční položka, bude lze
amortisační kvotu odečísti od daňového základu pro berní rok 1921, a to
u daně z příjmu jen oněm osobám fysickým, které vedou řádné obchodní
knihy.
Subvence státem neb veřejnými korporacemi na stavbu poskytnuté odečtou
se od stavebního nákladu.
Jinak zůstávají ustanovení zákona o osobních daních, platící o
odpisech, nedotčena.
V případě převodu budovy na jinou fysickou neb právnickou osobu
přísluší - počínajíc berním rokem po převodu následujícím - výhoda v
odst. 1. zmíněná novému nabyvateli jen co do částky při vyměření daně
posud ještě neodečtené.
Výhoda odstavce 1. předpokládá věnování budovy a její skutečné užívání
převážně k účelům obývacím po dobu nejméně 10 let po dokončení stavby.
Toto věnování vloží se ve prospěch státu jako reální břemeno do knih
pozemkových.
Ministerstvo financí se zmocňuje, aby nařízením určilo podmínky, za
kterých lze budovu považovati za věnovanou převážně k účelům obývacím
(§ 2). Poplatník, který užívá budovy k účelům, jež odporují věnování
budovy (odst. 6.), ztratí výhodu odst. 1. a 2., aniž by nabyl výhod §
2, č. 1., a může kromě toho potrestán býti peněžitou pokutou do 100.000
Kč.
§ 2.
Podniky, podléhající dani výdělkové dle II. hlavy zákona o osobních
daních (výrobkové dani podniků veřejně účtujících), které v letech 1920
až včetně 1922 vystaví, přestaví, přistaví nebo nastaví v území
republiky Československé budovy pro provoz podniku anebo které v době
níže uvedené vymění nebo pořídí nové stroje a zařízení, požívají při
vyměření daně výdělkové (výrobkové) těchto výhod:
1. Podnik může vedle amortisace přístupné dle dosavadních daňových
zákonů odepsati daněprostě 50 % stavebního nákladu, a to nejvýše v 10
ročních částkách, počínajíc berním rokem, který následuje po uplynutí
kalendářního (obchodního) roku, v němž byla stavba dokončena. Náklad
stavební musí býti prokázán řádnými účty. Ustanovení § 1, odst. 2. až
5., platí i zde.
2. Peníz, vynaložený v letech 1920 až včetně 1925 (v obchodních letech
1919/20 až 1924/25) na výměnu strojů a zařízení, pořízených před rokem
1920, jest odpočitatelnou položkou i potud, pokud převyšuje pořizovací
hodnotu vyměněného předmětu.
3. Odpočitatelnou položkou jest též polovice částek, které podnik vedle
obvyklých odpisů uloží v obchodních letech 1920 až včetně 1925 (1919/20
až 1924/25) do zvláštního, v bilanci jako samostatná položka vykázaného
fondu pro výměnu strojů a zařízení, pořízených před rokem 1920.
V tomto případě jest podnik povinen nejpozději v obchodním roce 1926
(1925/26) předložením účtů prokázati věrohodně cenu, za kterou v letech
1920 až 1925 (1919/20 až 1924/25) pořídili nové stroje a zařízení.
Nebyla- li provedena do konce r. 1925 (1924/25) výměna strojů a
zařízení, zdaní se dodatečně nezdaněné úložky obnovovacího fondu za
leta minulá.
Bude-li provedena výměna strojů a zařízení do konce roku 1925
(1924/25), činí-li však prokázaný náklad na nové stroje a zařízení méně
nežli nezdaněné úložky obnovovacího fondu, zdaní se rozdíl dodatečně v
poměru ročních úložek do tohoto fondu.
Zdaněné úložky obnovovacího fondu, kterých bylo užito po vyčerpání
úložek nezdaněných k výměně strojů a zařízení do konce roku 1925,
vyloučí se dodatečně z daňových základů let minulých a připadající na
ně daň výdělková se odepíše.
4. Z částek vynaložených v letech 1920 až 1922 (1919/20 až 1921/22) na
zakoupení nových strojů a zařízení mohou podniky vedle amortisace
přípustné podle dosavadních daňových zákonů odepsati daněprostě 20 %
jejich prokázané nákupní ceny, a to v pěti letech následujících
bezprostředně po roce, v němž náklad na stroje a zařízení byl
vyúčtován.
Výhody pod čís. 2. a 3. neplatí o vydáních a úložkách, jež jsou určeny
k rozšíření podniku.
Také jinak zůstávají předpisy o dani výdělkové (výrobkové) podniků
veřejně účtujících ustanoveními tohoto paragrafu nedotčeny.
§ 3.
Výhody §§ 1 a 2, čís. 1., platí také pro novostavby, přestavby,
přístavby a nástavby budov, které sice v letech 1920 až 1922 nebyly
dokončeny, s nimiž však v letech těchto bylo započato a v nichž se
náležitě pokračuje.
§ 4.
Ustanovení §§ 2 a 3 platí obdobně u daně z příjmu pro osoby fysické,
které vedou řádné obchodní knihy.
§ 5.
Zákon tento, jehož provedením se pověřují ministr financí a ministr
spravedlnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
T. G. Masaryk v. r.
Černý v. r.
Dr. Popelka v. r.
Dr. Hotowetz v. r.,
v zastoupení nepřítomného ministra financí.
