337/2000 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva průmyslu a obchodu



ze dne 6. září 2000,



kterou se stanoví požadavky na měřidla označovaná značkou EHS používaná

pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel



Změna: 260/2003 Sb.



Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990

Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen "zákon")

k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:



§ 1



Tato vyhláška stanoví požadavky na měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách

silničních vozidel definovaná v bodě 1 přílohy k této vyhlášce.



§ 2



Měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel mohou být

namísto označení úředními značkami stanovenými zvláštním právním

předpisem^1) označeny značkou EHS schválení typu a prvotního EHS

ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,^2)

jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze této vyhlášky a jejichž

splnění bylo ověřeno postupy stanovenými zvláštním právním

předpisem.^2)



§ 3



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro

měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi

Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich

členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci

průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu

smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost,

bude-li tento den dřívější.



Ministr:



doc. Ing. Grégr v. r.



Příl.



Požadavky na měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel



1.



ROZSAH PLATNOSTI



V této příloze se slovy "měřidla tlaku v pneumatikách silničních

vozidel" rozumí přístroje bez zařízení pro předvolbu, jimiž jsou

vybavena pevná či pohyblivá zařízení k huštění pneumatik silničních

vozidel a v nichž je elastická deformace snímače mechanicky přenášena

na indikační zařízení a která ukazují rozdíl tlaku (Pe) mezi vzduchem v

pneumatice a atmosférou.



Patří k nim také všechny části mezi pneumatikou a snímačem.



2.



METROLOGICKÉ POŽADAVKY



2.1 Maximální dovolené chyby



Maximální dovolené kladné nebo záporné chyby, udané v níže uvedené

tabulce, jsou definovány jako absolutní hodnoty vzhledem k měřenému

tlaku:

+--------------------------------------+------------------------+

|Měřený tlak |Maximální dovolená chyba|

+--------------------------------------+------------------------+

|nepřesahující 400 kPa (4 bar) |8 kPa (0,08 bar) |

+--------------------------------------+------------------------+

|nad 400 kPa (4 bar), ale nepřesahující|16 kPa (0,16 bar) |

|1000 kPa (10 bar) | |

+--------------------------------------+------------------------+

|nad 1000 kPa (10 bar) |25 kPa (0,25 bar) |

+--------------------------------------+------------------------+





Maximální dovolené chyby nesmějí být překročeny v rozsahu teplot od 15

st. C do 25 st. C. Tento rozsah je dále nazýván "referenční teplotní

rozsah".



2.2 Chyby způsobené teplotou



Chyby při odečtu z měřidel tlaku při teplotách, které leží mimo

referenční rozsah, avšak mezi -10 st. C a +40 st. C, udává následující

tabulka:

+--------------------------------------+------------------------+

|Měřený tlak |Maximální dovolená chyba|

+--------------------------------------+------------------------+

|nepřesahující 400 kPa (4 bar) |0,1 % ze 400 kPa (4 bar)|

| |na st. C |

+--------------------------------------+------------------------+

|nad 400 kPa (4 bar), ale nepřesahující|0,05 % z 1000 kPa |

|1000 kPa (10 bar) |10 bar) na st. C |

+--------------------------------------+------------------------+

|nad 1000 kPa (10 bar) |0,05 % z horní hranice |

| |stupnice na st. C |

+--------------------------------------+------------------------+



2.3 Chyba při rostoucím a klesajícím tlaku



Chyba při rostoucím a klesajícím tlaku nesmí u měřidel tlaku přesahovat

absolutní hodnotu maximální dovolené chyby, a to při jakékoliv teplotě

v rámci referenčního teplotního rozsahu. Tato teplota musí v průběhu

zkoušky zůstat konstantní.



Pro daný tlak nesmí hodnota naměřená pro vzrůstající tlak přesahovat

hodnotu naměřenou pro klesající tlak.



2.4 Zpětný pohyb ukazovatele přístroje na předem stanovenou značku



Při atmosférickém tlaku se musí ukazovatel měřidla tlaku zastavit proti

nulové značce nebo proti předem stanovené značce, zřetelně odlišné od

dílků stupnice, v mezích maximální dovolené chyby. Měřidlo tlaku smí

mít zarážku ve vzdálenosti, odpovídající nejméně dvojnásobku maximální

přípustné chyby pod nulou nebo předem stanovenou značkou.



3.



TECHNICKÉ POŽADAVKY



3.1 Konstrukce



Měřidla tlaku musí mít robustní a pečlivé provedení, které zajistí, že

si udrží své metrologické vlastnosti.



3.2 Indikační zařízení



3.2.1 Indikační zařízení jsou opatřena stupnicí v kPa (bar), přičemž

hodnota dílku stupnice je pevně stanovena na 10 kPa (0,1 bar).



3.2.2 Indikační zařízení musí v měřeném rozsahu umožňovat přímé a

přesné čtení hodnoty měřeného tlaku. Za tímto účelem nesmí být šířka té

části ukazovatele, která překrývá značky stupnice, větší než šířka

samotných značek stupnice. Ukazovatel musí překrývat přibližně polovinu

délky nejkratší značky stupnice. Maximální vzdálenost mezi ukazovatelem

a rovinou stupnice nesmí v žádném případě přesahovat 2 mm nebo 0,02 L +

1 mm, v případě indikačních zařízení s kruhovým číselníkem (přičemž L

je vzdálenost mezi osou otáčení ukazovatele a jeho koncem).



3.2.3 Stupnice musí mít v celém rozsahu konstantní dělení. Délky dílků,

jež nesmějí být menší než 1,25 mm, musí být stejné nebo vykazovat pouze

malé odchylky. Změny v délce dílků jsou přípustné, jestliže rozdíl mezi

dvěma následujícími délkami dílků nepřekročí 20 % maximální hodnoty a

jestliže rozdíl mezi nejmenší a největší délkou dílků nepřekročí 50 %

maximální hodnoty.



Každá pátá značka se musí odlišovat od ostatních svou větší délkou;

každá pátá nebo desátá značka musí být číslována. Šířka značek musí být

téměř konstantní a nesmí přesahovat jednu pětinu (1/5) délky dílku.



4.



NÁPISY A ZNAČKY



4.1 Nápisy



4.1.1 Povinné nápisy



Měřidla tlaku musí mít tyto nápisy:



a) na číselníku:



- značku měřené veličiny,



- značku pro jednotku měření kPa (bar),



- je-li nutno, značku označující pracovní polohu přístroje;



b) na číselníku, na štítku s jmenovitými údaji nebo na přístroji

samotném:



- podrobnosti o totožnosti výrobce,



- identifikační údaje přístroje,



- značku EHS schválení typu.



Tyto nápisy musí být za běžných pracovních podmínek přímo viditelné,

snadno čitelné a nesmazatelné a nesmějí bránit čtení údajů přístroje.



4.1.2 Nepovinné nápisy



Měřidla tlaku mohou mít také dodatečné nápisy povolené příslušným

orgánem za předpokladu, že nebrání čtení údajů přístroje.



4.2 Ověřovací a plombovací značky



Musí být zajištěno vhodné místo pro umístění značek prvotního EHS

ověření.



Musí být umožněno zabezpečení měřiče tlaku tak, aby byla znemožněna

změna vlastností přístroje.



5.



EHS SCHVÁLENÍ TYPU



EHS schválení typu u měřidel tlaku musí být prováděno podle zvláštního

právního předpisu^2).



Při podání žádosti o schválení typu musí být pro přezkoušení předloženy

alespoň dvě měřidla tlaku. Český metrologický institut^3) může požádat,

aby byla dodatečně dodána další měřidla tlaku, což závisí na postupu

zkoušek.



5.1 Ověření shody s technickými a metrologickými požadavky



Měřidla tlaku předložená k EHS schválení typu musí být podrobena

přezkoušení, aby bylo zaručeno, že vyhovují technickým požadavkům

stanoveným v bodech 2, 3 a 4.



Přezkoušení se skládá ze zkoušek uvedených níže, které jsou prováděny

pomocí referenčních měřidel tlaku, jejichž chyby nesmějí přesahovat

jednu čtvrtinu (1/4) maximálních dovolených chyb pro zkoušená měřidla

tlaku.



5.1.1 Určení chyby přístroje



Údaje měřidel tlaku se kontrolují nejméně v pěti bodech (včetně bodů

blízko spodní a horní meze měřicího rozsahu) rozmístěných pravidelně po

celé stupnici.



5.1.2 Určení chyby hystereze



Tato zkouška se provádí pouze na těch přístrojích, které jsou za

běžného používání určeny k měření klesajících tlaků.



Zkouška se skládá z odečtu v nejméně pěti bodech měřidla tlaku (včetně

bodů blízko spodní a horní meze měřicího rozsahu) rozmístěných

pravidelně po celé stupnici, a to při rostoucích a klesajících

hodnotách tlaku.



V případě klesajících hodnot musí být odečet prováděn až poté, co

měřidlo tlaku bylo po dobu 20 minut udržováno na tlaku, který se rovná

horní mezi měřicího rozsahu.



5.1.3 Přezkoušení stálosti vlastností měřidel tlaku



Zkoušky se skládají z toho, že se měřidla tlaku podrobí:



a) tlaku přesahujícímu o 25 % horní mez měřicího rozsahu po 15 minut,



b) 1000 impulsů vytvořených tlakem kolísajícím od 0 do 90 - 95 % horní

meze měřicího rozsahu,



c) 1000 cyklů tlaku pomalu kolísajícího od přibližně 20 % do přibližně

75 % horní meze měřicího rozsahu při frekvenci nepřesahující 60 cyklů

za minutu,



d) okolní teplotě -20 st. C po dobu šesti hodin a teplotě +50 st. C po

dobu šesti hodin.



Po provedení zkoušek uvedených v bodech a) až c) se měřidla tlaku

ponechají jednu hodinu v klidu a pak musí vyhovovat podmínkám

stanoveným v bodech 2.1, 2.3 a 2.4.



Po provedení teplotní zkoušky uvedené v bodu d) se měřidla tlaku

ponechají v klidu při některé teplotě z referenčního teplotního rozsahu

po dobu šesti hodin. Po uplynutí této doby musí měřidla tlaku splňovat

požadavky uvedené v bodech 2.1, 2.3 a 2.4.



5.1.4 Odchylky způsobené teplotou



Zkouška se skládá z určení změny odečtené hodnoty pro daný tlak při

teplotě -10 st. C a +40 st. C vzhledem k odečtu při referenčním

teplotním rozsahu.



6.



PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ



Prvotní EHS ověření u měřidel tlaku se provádí podle zvláštního

právního předpisu.^3)



6.1 Přezkoušení shody



Tato zkouška se skládá z přezkoušení shody měřidla tlaku se schváleným

typem.



6.2 Ověřovací zkoušky



Tyto zkoušky se provádějí pomocí referenčních měřidel tlaku, jejichž

chyby nesmějí přesahovat jednu čtvrtinu (1/4) maximálních dovolených

chyb pro měřidla tlaku předložená k ověření.



6.2.1 Určení chyb



Údaj měřidla tlaku je přezkušován nejméně ve třech bodech rozmístěných

pravidelně po celém rozsahu měření.



6.2.2 Určení chyby při zvyšování nebo snižování tlaku



Chyba při zvyšování nebo snižování tlaku musí být přezkoušena pouze v

případě měřidel tlaku, která mohou měřit rostoucí a klesající tlak

podle bodu 2.3. Příslušná zkouška se skládá z provedení odečtu nejméně

ve třech bodech na měřidle tlaku rozmístěných pravidelně po celém

měřicím rozsahu pro rostoucí a klesající hodnoty tlaku. Zkouška musí

být prováděna za normálních podmínek použití měřidla.



1) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost

měřidel a měření.



2) Vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při

schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou

EHS.



3) § 14 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č.

119/2000 Sb.