586/1920 Sb.



Opatření



Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §

54 ústavní listiny



ze dne 8. října 1920



o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a o

obnově drobných zemědělských pachtů.



Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se

podle § 54 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n.,

na tomto opatření:



§ 1.



(1) Nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. srpna 1920, č.

471 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného z polních hospodářství a

zemědělských pozemků, se zrušuje se zpětnou působností od 28. srpna

1920.



(2) Úpravy pachtovného, jež staly se z podnětu zrušeného nařízení, jsou

neplatné.



§ 2.



(1) Propachtovatelé polních hospodářství nebo jednotlivých zemědělských

pozemků mohou zvýšiti pachtovné (podpachtovné), jež ujednáno bylo před

1. lednem 1918, pro pachtovní rok 1921 a zbývající smluvená pachtovní

léta o 6 % rozdílu mezi předválečnou cenou propachtovaných nemovitostí

a cenou ke dni 1. března 1919, zjištěnou podle zásad daných v 11, odst.

4., zákona z 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a o

dávce z přírůstku na majetku (příloha A), pokud pachtovné takto zvýšené

po odečtení daní, přirážek a ostatních veřejných dávek, jež nese

propachtovatel, jakož i nynější hodnoty všech vedlejších plnění, k nimž

jest podle smlouvy zavázán (pachtovné ryzí), nepřekročí 6 % ceny těchto

nemovitostí ke dni 1. března 1919 (příloha B).



(2) V přirážce i v nynější mezi pro ni přihlíží se jen k ceně půdy,

pokud se týče k ceně půdy a hospodářských i obytných budov

propachtovaných jako příslušenství půdy, pokud jsou určeny k

provozování dotčeného polního hospodářství, tedy nikoliv k ceně budov a

závodů průmyslových, inventáře pachtýři k používání postoupeného nebo k

ceně zvláštních práv, spojených s držbou propachtovaných nemovitostí, a

pod.



(3) Udržuje-li pachtýř budovy, snižují se přirážka a její mez o 20 %;

udržuje-li je však propachtovatel, zvyšují se o 20 %. Tato procenta se

poměrně snižují, nese-li pachtýř, pokud se týče propachtovatel, toliko

část nákladů udržovacích. Jde-i o půdu zabranou podle zákona ze dne 16.

dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., snižuje se takto zjištěná celková

přirážka o 25 %.



(4) Při pozemcích, jež jsou v podpachtu, platí, pokud na ně nelze

použíti ustanovení tohoto opatření, v poměru mezi pachtýřem a

propachtovatelem jako nejvyšší mez pro přirážku pachtovné, jež platí

podpachtýř po srážce 15 %.



(5) Vedle zvýšení podle prvého odstavce mohou propachtovatelé žádati,

aby pachtýř nesl pro pachtovní rok 1920 a zbývající pachtovní léta

veškeré zvýšení, které co do daní, přirážek a ostatních veřejných

dávek, jichž placení pachtýř nepřevzal, nastalo nebo nastane oproti

roku 1913, pokud se týče roku pozdějšího, kdy pachtovné bylo ujednáno.



(6) Propachtovatelé v případech odstavce prvého jsou povinni pachtovné

pro rok 1921 a zbývající smluvená pachtovní léta snížiti, přesahuje-li

výši určenou v odstavcích předcházejících, na tuto výši, pokud

překročení její není odůvodněno zvláštními výnosovými poměry pachtované

nemovitosti, jako na př. melioracemi, regulací, způsobilostí pro

zvláštní kultury a pod. (§ 6, odst. 2.).



(7) Na pachty zrušené před hlavní sklizní r. 1920 a na pachty podle

zákona ze dne 30. října 1919, č. 593 Sb. z. a n., na rok 1920 obnovené

se ustanovení odstavce 5. nevztahuje.



§ 3.



Ustanovení § 2 netýká se půdy zabrané (§§ 2 a 3 zákona ze dne 16. dubna

1919, č. 215 Sb. z. a n.), jež jest v pachtu pachtýřů, kteří ji sami

nebo za pomoci členů své rodiny obdělávají a kteří spolu s osobami s

nimi ve společné domácnosti žijícími nemají vlastní a pachtované půdy

zemědělské dohromady více než 8 ha, ani půdy zajištěné drobným

pachtýřům podle zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n.

Rovněž netýká se pachtů, kde pachtovné smluveno bylo sice před 1.

lednem 1918, které však po tomto dni byly prodlouženy na rok 1921 nebo

další pachtovní léta.



§ 4.



(1) Propachtovatel, domáhající se úpravy pachtovného podle tohoto

opatření, musí do 30. listopadu 1920 oznámiti pachtýři doporučeným nebo

na potvrzení dodaným dopisem výši požadované přirážky a označiti daně,

přirážky a ostatní dávky veřejné, jež má pachtýř nésti, jinak zaniká

jeho nárok na úpravu.



(2) Nedojde-li do 14 dnů od doručení oznámení pachtýřovi jeho odpověď,

považuje se jeho mlčení za souhlas s navrženou úpravou pachtovného,

byl-li pachtýř v oznámení výslovně upozorněn na tento následek.



(3) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ustanovení druhého odstavce

neplatí.



§ 5.



(1) Nedohodnou-li se strany o oznámeném nároku na úpravu ani výslovně

ani mlčky (§ 4, odst. 2.), jest na propachtovateli, aby navrhl

rozhodnutí soudní.



(2) Návrh jest podati u okresního soudu, v jehož obvodu pronajaté

nemovitosti zcela nebo z větší části letí, nejdéle do 31. prosince

1920, jde-li však o úpravu pachtů hospodářství a souborů pozemků

větších než 50 ha, nejdéle do 31. ledna 1921. Poštovní doprava se do

lhůty nezapočítává. Opožděné náhrady odmítne soud z moci úřední.



(3) Podati jest tolik stejnopisů návrhů, aby po jednom mohlo býti

doručeno každému z odpůrců a mimo to jeden ponechán u soudu.



§ 6.



(1) Pokud v opatření tomto není nic jiného stanoveno, platí v řízení k

úpravě pachtovného zásady řízení nesporného, o útratách ustanovení

řízení sporného a o kolcích a poplatcích ustanovení poplatková pro

soudní řízení sporné.



(2) Pokud pachtýř (podpachtýř) domáhá se snížení pachtovného, platí o

lhůtách a řízení obdobně předpisy §§ 3- řešen a § 6, odst. 1.



§ 7.



(1) Pachtýř, jemuž zvýšeno bylo ryzí pachtovné o více než 75 %, může do

14 dnů, kdy soudní usnesení o zvýšení nabude právní moci, smlouvu ke

konci příštího pachtovního roku vypověděti.



(2) Přistoupí-li na zvýšení dobrovolně, má právo výpovědi podle

odstavce prvého, jen když si je při dohodě vyhradil. Lhůta výpovědní

počíná tu dnem dohody.



§ 8.



(1) Pacht (podpacht) zemědělského pozemku, který skončí nebo již

skončil ve druhé polovici roku 1920, obnovuje se na další pachtovní rok

1921 i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře), když pachtýř

(podpachtýř) oznámí do 30. listopadu 1920 propachtovateli nebo jeho

hospodářské správě doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem, že si

pozemek na dále podrží v pachtu, jestliže



a) pachtýř pachtovaný pozemek sám nebo pomocí své rodiny obdělává a

nadále obdělávati chce a může a



b) pacht zrušen byl výpovědí propachtovatelovou aneb nemohl býti

obnoven pro jeho odpor, a propachtovatel neměl zákonného důvodu od

pachtovní smlouvy bez výpovědi odstoupiti.



(2) K této obnově pachtu není třeba souhlasu pozemkového úřadu ani

jiného úřadu dozorčího.



§ 9.



Obnova týká se i příslušenství zemědělského pozemku, za něž po rozumu

tohoto opatření pokládají se i stavení obytná a hospodářská s pozemky,

na nichž jsou zbudována, jakož i příslušné dvorky a zahrádky, užíval-li

jich pachtýř na základě téhož pachtovního poměru.



§ 10.



(1) Pacht obnoviti může pachtýř jen potud, pokud uplatněním tohoto

práva nepřestoupí vlastní a najatá zemědělská půda jeho, jakož i osob,

s ním ve společné domácnosti žijících, 8 ha, při pozemcích v 13

označených a v případe, uvedeném v § 14, 5 ha.



(2) Na přebytky nejvýše 1/2 ha se nehledí.



§ 11.



(1) Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu.



(2) Je-li pachtovné nepřiměřené vysoké, může pachtýř žádati současně s

ohlášením nároku na obnovu (§ 8) jeho snížení podle § 2, odst. 6.



(3) Naproti tomu je-li pachtovné nepřiměřeně nízké, má propachtovatel

nárok na úpravu v mezích § 2; sví však nárok ten pachtýři oznámiti,

pokud se týče jeho určení soudem navrhnouti ve lhůtách stanovených v §

15 pro námitky proti obnově.



(4) O řízení a poplatcích platí tu předpis § 6.



§ 12.



Právo obnovy (§ 8) nevztahuje se na dvory, statky, usedlosti a podobné

hospodářské jednotky v celku propachtované.



§ 13.



Pokud běžní o pozemky, které nenáležejí obci neb nejsou podle zákona ze

dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., státem zabrány nebo nejsou

zapsány do desk zemských anebo netvoří hospodářskou součást statku

zapsaného v deskách zemských, obnova pachtu nenastává, když:



a) celková výměna zemědělských pozemků ve vlastnictví propachtovatelově

se nacházejících nečiní více než 15 ha, aneb



b) když propachtovatel béře neb chce vzíti do vlastní správy pachtovaný

pozemek, který teprve po 1. srpnu 1914 byl propachtován, nebo kterého

nabyl teprve po tomto dnu od osoby neb po osobě, jejíž je zákonným

dědicem, nebo



c) když béře neb vzal do vlastní správy pozemek, protože pominula

překážka, pro kterou nemohl na pozemku sám hospodařiti (jako přílišné

mládí, dočasná neschopnost nebo nepřítomnost jeho nebo členů jeho

rodiny k tomu schopných), neb



d) když nový pachtýř, jemuž propachtovatel pozemek propachtoval nebo

propachtovati chce, měl pozemek ten před tím již v pachtu a pachtu toho

se vzdal pro závažné překážky, jež nyní pominuly, aneb náleží-li tento

nový pachtýř mezi zákonné dědice propachtovatelovy a obdržel-li pozemek

do pachtu k zajištění nutné existence.



§ 14.



Byl-li pozemek již propachtován jinému pachtýři, obnovuje se pacht

podle tohoto opatření jen tehdy, jestliže by starému pachtýři nezbylo

ani 5 ha vlastní a pachtované zemědělské půdy a ztráta pachtu ohrozila

by jeho existenci.



§ 15.



(1) Domnívá-li se propachtovatel, že pachtýři právo na obnovu pachtu

nepřísluší, nebo že požadované snížení není odůvodněno, ohlas své

námitky nejdéle do 14 dnů po oznámení pachtýřovi, a nedohodnou-li se,

nejdéle od 31. prosince 1920 okresnímu soudu, v jehož obvodu leží

pachtované nemovitosti, jinak ztratí právo odporovati obnově, pokud se

týče žádanému snížení pachtovného.



(2) Do téže doby může podati k soudu námitky i nový pachtýř (§ 14). Za

tím účelem jest propachtovatel povinen oznámiti mu návrh pachtýřův na

obnovu do sedmi dnů po jeho ohlášení; neučiní-li tak, ručí za škodu,jež

z opomenutí jeho vznikne novému pachtýři.



§ 16.



Byl-li požadovaný pozemek dán již v pacht jinému pachtýři, ruší se tato

smlouva pachtovní obnovou podle § 8 co do pachtovního roku 1920-1921

pro obě strany; pachtýři jest však volno do konce roku 1920 vůbec od

smlouvy ustoupiti.



§ 17.



(1) Pachtýř uplatnivší nárok podle § 8 jest povinen nahraditi

propachtovateli, po případě novému pachtýři (§ 14) užitečný náklad,

který do dne oznámení (§ 8) tito vynaložili na požadovaný pozemek k

docílení nové úrody.



(2) Pro výši náhrady jest rozhodný užitek, jaký má vykonaná práce pro

pachtýře. Pachtýři jest volno plniti náhradu též in natura (výkonem

obdobných prací pro oprávněného, odvedením stejného množství mrvy,

osiva atd. stejné jakosti, neb pod.), bylo-li by mu plnění v penězích

obtížno a neprokáže-li oprávnění, že prací nebo věcí těch nepotřebuje.

Nedohodnou-li se strany, určí výši nebo způsob náhrady k návrhu

propachtovatele (nového pachtýře) okresní soud (š) v řízení podle § 6.



§ 18.



Vláda se zmocňuje, aby pro Slovensko a Podkarpatskou Rus nařízením

přiměřeně prodloužila lhůty stanovené v tomto opatření, bude-li toho

potřeba.



§ 19.



(1) Toto opatření působí - vyjímajíc ustanovení § 1, odst. 1. - ode

dne, kdy bude vyhlášeno.



(2) Ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 452 Sb. z. a n.,

pokud se týče § 2, odst. 3., zákona ze dne 18. listopadu 1919, č. 617

Sb. z. a n., jakož i § 6. Opatření Stálého výboru Národního shromáždění

republiky Československé ze dne 25. srpna 1920, č. 494 Sb. z. a n.,

zůstávají jím nedotčena.



§ 20.



Provésti toto opatření ukládá se ministru spravedlnosti v dohodě s

ministrem zemědělství a financí.



T. G. Masaryk v. r.



Dr. Popelka v. r.,



jako náměstek ministerského předsedy a jako ministr spravedlnosti.



Průša v. r.



Dr. Beneš v. r.



Dr. Engliš v. r.



Dr. Šusta v. r.



Dr. Gruber v. r.



Dr. Burger v. r.



Dr. Procházka v. r.



Dr. Fatka v. r.,



jako ministr pošt a telegrafů a v zastoupení nepřítomného ministra

železnic.



Dr. Brdlík v. r.



Dr. Kovařík v. r.



Husák v. r.



Za Sbírku zákonů a nařízení státu československého, vydávanou Státní

tiskárnou v Praze, účtuje se počínajíc 1. červencem 1920 obnos 10 hal.

za list (2 stránky). Za tuto cenu jsou i v knihkupectvích nově vydávané

a dosud vydané částky na prodej.



Sbírka zákonů zasílá se jen tehdy, byla-li dříve zaslána administraci

Sbírky žádaná záloha na roční předplatné, nebo byl-li za jednotlivé

částky zaslán obnos předem. Zaslaná záloha bude vždy po novém roce

vyúčtována.



Nedošlé nebo neúplné částky Sbírky buďtež reklamovány nejdéle do čtyř

neděl po vydání. Po této lhůtě vydají se částky jen za cenu 10 hal. za

list (2 stránky).



Při objednávkách a reklamacích uvésti jest jen částky (ne čísla) s

udáním ročníku.