52/2004 Sb.



ZÁKON



ze dne 14. ledna 2004,



kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a

o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony



Změna: 41/2009 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých

souvisejících zákonů



Čl.I



Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona

č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2003 Sb., se mění

takto:



1. V § 4 větě první se slovo "zpravidla" zrušuje.



2. V § 5 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3b) zní:



"(3) Trestní opatření odnětí svobody u mladistvých,^3b) kteří

nepřekročili 19. rok svého věku, se vykonává odděleně od ostatních

odsouzených, a to ve věznicích nebo zvláštních odděleních pro mladistvé

s uplatňováním vnitřní diferenciace.



3b) § 2 písm. d) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za

protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých

zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže).".



3. V § 7 se na konci písmene e) čárka nahrazuje spojkou "a" a písmeno

f) se zrušuje.



Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).



4. V § 16 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:



"(7) Odsouzenému, který není zařazen do práce, poskytuje věznice

sociální kapesné v případě, že neodmítl bez závažného důvodu práci a

neměl v období jednoho kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou

hotovost ve výši alespoň 100 Kč.



(8) Výše sociálního kapesného podle odstavce 7 činí 100 Kč za období

jednoho kalendářního měsíce.".



Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.



5. V § 18 odstavec 4 zní:



"(4) Nejde-li o telefonáty s osobou uvedenou v § 17 odst. 3 nebo § 61

odst. 9, je Vězeňská služba oprávněna se seznamovat formou odposlechu s

telefonáty uvedenými v odstavcích 1 a 2 a pořizovat jejich záznam.".



6. V § 19 odst. 1 se slovo "až" zrušuje.



7. V § 19 odst. 5 se slova "ve výjimečných případech" zrušují.



8. V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:



"(6) V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z

bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je

návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou.".



Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.



9. V § 20 odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 8) zrušuje.



10. V § 20 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8) zní:



"(3) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává trest odnětí

svobody, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské

společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle

zvláštního právního předpisu^8) (dále jen "církev").



8) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení

církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o

církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu

uveřejněného pod č. 4/2003 Sb.".



11. V § 20 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí:



"(4) Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu

poskytováním duchovní služby zejména



a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených,



b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním

individuálního přístupu k náboženským úkonům,



c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,



d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,



e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě

koncertů hudebních skupin a jednotlivců,



f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění,



g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu

trestu.



(5) Věznice informuje odsouzené o poskytování duchovní služby ve

vnitřním řádu věznice nebo jiným vhodným způsobem.



(6) Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo

k rozhovoru s osobami pověřenými církví nucen. Požádá-li odsouzený o

umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto

skutečnost neprodleně oznámit.



(7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat

právní předpisy pro výkon trestu a vnitřní řád věznice.



(8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám,

které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních

předpisů pro výkon trestu nebo vnitřního řádu věznice.".



Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 9.



12. V § 25 odstavec 4 zní:



"(4) Neuhradí-li odsouzený rozsudkem stanovenou škodu způsobenou

trestným činem, pro který se nachází ve výkonu trestu, pohledávky

spojené s trestním řízením, soudní a správní poplatky a škodu, kterou

způsobil Vězeňské službě během výkonu trestu, může k úhradě

nadstandardní zdravotní péče a nákupu podle § 23 použít pouze polovinu

peněžních prostředků podle odstavce 1 věty první. Zbývající část těchto

peněžních prostředků může použít jen na úhradu pohledávek podle věty

první.".



13. V § 28 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:



"i) oznámit neprodleně věznici skutečnost, že je poživatelem důchodu,

výsluhového příspěvku, příspěvku za službu nebo má příjem podléhající

dani z příjmu,".



Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k).



14. V § 28 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:



"c) přechovávat a rozšiřovat tiskoviny nebo materiály propagující

národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální

nesnášenlivost, fašismus a podobná hnutí směřující k potlačení práv a

svobod člověka, násilí a hrubost, jakož i tiskoviny nebo materiály

obsahující popis výroby a použití návykových látek, jedů, výbušnin,

zbraní a střeliva,".



Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).



15. V § 33 odst. 5 větě první se slova "k podpoře své rodiny nebo k

plnění svých závazků" zrušují.



16. V § 35 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Výši nákladů výkonu

trestu a podrobnosti její úhrady stanoví ministerstvo vyhláškou.".



17. V § 35 odstavce 2 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 14) znějí:



"(2) Od povinnosti podle odstavce 1 je osvobozen odsouzený



a) který nebyl nezaviněně zařazen do práce a neměl v období

kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost,



b) který nedovršil 18. rok věku,



c) po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, je-li zdravotně

pojištěn podle zvláštního právního předpisu,^14) s výjimkou případů

uvedených v § 36 odst. 1,



d) po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s

dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně,



e) po dobu přerušení výkonu trestu,



f) po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo

poškozeného,



g) po dobu dočasného předání do ciziny,



h) je-li na útěku.



(3) Od vymáhání nákladů výkonu trestu se upustí vždy, jestliže

odsouzený zemřel a nezanechal majetek, ze kterého by bylo možno

pohledávku uspokojit v rámci vypořádání dědictví, jestliže byl vydán do

ciziny nebo předán k výkonu trestu do ciziny nebo po propuštění z

výkonu trestu vyhoštěn a ze všech okolností je zřejmé, že další

vymáhání pohledávky by bylo neúspěšné. Upuštění od vymáhání pohledávky

musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání

pohledávka nezaniká.



(4) Ředitel věznice může na základě písemné a potřebnými doklady

doložené žádosti odsouzeného prominout zcela nebo zčásti povinnost

uhradit náklady výkonu trestu, ze kterého byl odsouzený propuštěn,

odůvodňují-li to tíživé sociální poměry odsouzeného.



(5) U pohledávky za náklady výkonu trestu se nepožadují úroky z

prodlení.



14) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a

doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.".



18. V § 36 se doplňuje odstavec 5, který zní:



"(5) Pro náhradu nákladů uvedených v odstavcích 1 a 4 se obdobně užijí

ustanovení § 35 odst. 3 a 4.".



19. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně nadpisu zní:



"§ 39a



Zvláštní ustanovení



(1) Způsobil-li odsouzený zaviněným porušením povinnosti stanovené

tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská

služba, a výše škody nepřevyšuje 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti

nahradit škodu ředitel věznice.



(2) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 1 může odsouzený

do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel

Vězeňské služby nebo jím zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby.



(3) Při upuštění od vymáhání náhrady škody podle odstavce 1 nebo při

jejím prominutí se obdobně užije ustanovení § 35 odst. 3 a 4.".



20. V § 58 odst. 3 se číslo "71" nahrazuje číslem "70" a číslo "72"

nahrazuje číslem "71".



21. V § 61 odst. 3 se číslo "18" nahrazuje číslem "19".



22. V § 61 odst. 4 se číslo "18" nahrazuje číslem "19".



23. V § 61 odst. 8 se slovo "až" zrušuje.



24. V § 61 odst. 9 se slovo "zařazeného" nahrazuje slovem "zařazenému".



25. V § 63 písmeno i) zní:



"i) přerušení výkonu trestu.".



26. V § 64 odst. 1 písmeno c) zní:



"c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce,".



27. V § 71 se odstavec 1 zrušuje.



Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.



28. V § 72 odstavec 1 zní:



"(1) Při umísťování odsouzených, kteří nejsou státními občany České

republiky (dále jen "cizinci"), do věznice se podle možností postupuje

tak, aby cizinci téhož státního občanství nebo hovořící stejným nebo

podobným jazykem spolu mohli komunikovat, pokud to není v rozporu s

účelem trestu.".



29. V § 72 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) Cizincům se podle možností umožní přístup k četbě knih v jazyce,

který ovládají, popřípadě v závislosti na výměře trestu se jim vytvoří

vhodné podmínky pro výuku českého jazyka.".



Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.



30. V § 74 odst. 1 se slova "s ostrahou a ve věznicích se zvýšenou

ostrahou" zrušují.



ČÁST DRUHÁ



zrušena



Čl.II



zrušen



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o výkonu vazby



Čl.III



Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb.,

zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb. a zákona č. 218/2003 Sb.,

se mění takto:



1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:



"§ 4a



Zacházení s obviněnými



V průběhu výkonu vazby je věznice povinna podle možností obviněnému

nabídnout účast na preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a

sportovních programech.".



2. V § 7 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se nové písmeno h), které zní:



"h) obvinění ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu od

ostatních obviněných.".



3. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámky pod

čarou č. 4b) zní:



"§ 13a



Užívání telefonu



(1) Obviněnému, u něhož není důvodem vazby obava, že bude mařit

objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,^3) se v

odůvodněných případech umožní použití telefonu ke kontaktu s osobou

blízkou.^4b)



(2) Ze závažného důvodu lze obviněnému uvedenému v odstavci 1 povolit

použití telefonu ke kontaktu s jinou osobu, než je osoba blízká.



(3) Náklady spojené s použitím telefonu hradí obviněný.



(4) Nejde-li o telefonáty s osobou uvedenou v § 13 odst. 3 nebo § 14

odst. 7 nebo § 26 odst. 6, je Vězeňská služba oprávněna seznamovat se

formou odposlechu s telefonáty uvedenými v odstavcích 1 a 2 a pořizovat

jejich záznam.



4b) § 116 občanského zákoníku.".



4. V § 14 odst. 1 větě první se slova "jedné hodiny" nahrazují slovy

"devadesáti minut" a ve větě druhé se slova "jedna hodina" nahrazují

slovy "devadesát minut".



5. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



"(4) V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z

bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je

návštěvník od obviněného oddělen přepážkou.".



Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.



6. V § 15 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:



"(2) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává vazba, jsou

oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým

bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního

předpisu^5a) (dále jen "církev").



5a) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení

církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o

církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb.".



7. V § 15 se doplňují odstavce 3 až 9, které znějí:



"(3) Církev se může podílet na poskytování duchovní služby obviněným



a) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním

individuálního přístupu k náboženským úkonům,



b) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad obviněných,



c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,



d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,



e) po dohodě s ředitelem věznice dalšími vhodnými formami

přispívajícími k uplatnění práva obviněného svobodně projevovat své

náboženství nebo víru.



(4) Při společných formách poskytování duchovní služby musí být

dodrženy zásady uvedené v § 7. K zajištění bezpečnosti osob a pořádku

je v těchto případech zpravidla přítomen určený zaměstnanec Vězeňské

služby.



(5) Věznice ve vnitřním řádu nebo jiným vhodným způsobem informuje

obviněné o poskytování duchovní služby.



(6) Věznice vytváří pro duchovní služby poskytované obviněným vhodné

podmínky a podle konkrétních možností zabezpečuje po dohodě s církví

pověřenými osobami vhodné prostory pro duchovní služby.



(7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat

právní předpisy pro výkon vazby a respektovat vnitřní řád věznice.



(8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám,

které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních

předpisů pro výkon vazby nebo vnitřního řádu věznice.



(9) Obviněný nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo

k rozhovorům s církví pověřenými osobami nucen. Požádá-li obviněný o

umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto

skutečnost neprodleně oznámit.".



8. V § 16 odstavec 1 zní:



"(1) Obviněný má právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby nejméně

jednou týdně v zaručeném sortimentu, který stanoví vnitřní řád věznice.

Nákup se uskutečňuje zpravidla formou bezhotovostní platby.".



9. V § 17 odstavec 2 zní:



"(2) Vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny z

vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí,

se obviněnému umožní používat po provedení kontroly technických

parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení.

Provedení kontroly zajistí na náklady obviněného správa věznice. Pokud

jsou pro to ve věznici podmínky, může ředitel věznice povolit připojení

radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť.".



10. V § 18 odstavec 2 zní:



"(2) Obviněný má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru

věznice v trvání nejméně jedné hodiny. Vycházka může být z důležitého

důvodu na základě rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby nebo

jím pověřeného zaměstnance Vězeňské služby omezena nebo zrušena. U

nemocných obviněných a u obviněných těhotných žen se vycházky konají se

souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení. Ustanovení § 7

se při vycházkách užije obdobně.".



11. V § 18 odstavec 6 zní:



"(6) Obviněný je povinen nahradit škodu způsobenou Vězeňské službě,

zvýšené náklady střežení a náklady na dopravu a předvedení do

zdravotnického zařízení, vynaložené Vězeňskou službou, jestliže



a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na

zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,



b) zneužil zdravotní péče předstíráním poruchy zdraví, nebo



c) z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému

dal předchozí souhlas nebo o který požádal.".



12. V § 18 se doplňuje odstavec 7, který zní:



"(7) Rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu a zvýšené náklady uvedené v

odstavci 6 vydá ředitel věznice. Proti rozhodnutí ředitele věznice může

obviněný do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální

ředitel Vězeňské služby nebo jím zmocněný zaměstnanec Vězeňské

služby.".



13. V § 21 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Není-li dále stanoveno

jinak, řídí se odpovědnost za škodu způsobenou během výkonu vazby a

podmínky jejího uplatnění občanským zákoníkem.".



14. V § 26 odstavec 6 zní:



"(6) Věznice umožní zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazenému

do obecního úřadu pověřeného zajišťováním sociálně-právní ochrany dětí

při výkonu jeho oprávnění navštěvovat mladistvého a hovořit s ním bez

přítomnosti třetí osoby. Tyto návštěvy se nezapočítají do návštěv podle

odstavce 2.".



15. V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní:



"(8) Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, věznice

zabezpečí její plnění.".



16. V § 28 se doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Obvinění ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu,

pokud neporušují stanovený pořádek a kázeň, vykonávají vazbu v oddělení

výkonu vazby se zmírněným režimem.".



17. Za hlavu VI se vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu a

poznámky pod čarou č. 12) zní:



"HLAVA VII



Výkon vazby na matkách nezletilých dětí



§ 28a



(1) Obviněná žena, které se během výkonu vazby narodí dítě, může mít

toto dítě u sebe a starat se o ně, pokud toto dítě nebylo soudem

svěřeno do péče jiné osoby.



(2) O narození dítěte během výkonu vazby obviněné ženy věznice

neprodleně informuje okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a

příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu se věznice

nachází.



(3) Na žádost obviněné ženy ve vazbě ředitel věznice rozhodne, že

obviněná žena může mít u sebe své dítě a starat se o ně zpravidla po

dobu do jednoho roku jeho věku, pokud toto dítě nebylo soudem svěřeno

do péče jiné osoby, popřípadě řízení v této věci před soudem neprobíhá,

a vyhovění žádosti je ve prospěch dítěte. Před rozhodnutím si ředitel

vyžádá posouzení ošetřujícího lékaře a orgánu sociálně-právní ochrany

dětí, příslušného podle místa dosavadního bydliště nezletilého dítěte.



(4) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 3 může obviněná

žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost. O stížnosti rozhoduje

generální ředitel Vězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec

Vězeňské služby.



(5) Byla-li žádost podle odstavce 3 zamítnuta, může ji obviněná žena

opakovat nejdříve po 14 dnech od právní moci rozhodnutí, pokud důvody,

které vedly k zamítnutí žádosti, zřejmě pominuly.



(6) O rozhodnutí ředitele podle odstavce 3 informuje věznice neprodleně

okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a orgán

sociálně-právní ochrany dětí, uvedený v odstavcích 2 a 3.



(7) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí^12)

pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které obviněná žena ve věznici

pečuje. Je-li důvodem vazby obviněné ženy obava, že bude mařit

objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,^3) postupuje se

podle § 14 odst. 2.



12) § 34 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve

znění zákona č. 52/2004 Sb.".



Dosavadní hlavy VII a VIII se označují jako hlavy VIII a IX.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí



Čl.IV



Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona

č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona

č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb., se

mění takto:



1. V § 34 odst. 2 písm. b) se za slovo "odsouzená" vkládají slova "nebo

obviněná".



2. V § 34 odst. 3 písm. b) se za slovo "odsouzená" vkládají slova "nebo

obviněná".



3. V § 34 odst. 4 se za slova "k trestu odnětí svobody" vkládají slova

"nebo žena ve výkonu vazby".



ČÁST PÁTÁ



ÚČINNOST



Čl.V



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Špidla v. r.