Advanced Search

změna zákona o znalcích a tlumočnících


Published: 2011
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/511018/zmna-zkona-o-znalcch-a-tlumoncch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
444/2011 Sb.



ZÁKON



ze dne 6. prosince 2011,



kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve

znění pozdějších předpisů



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



Čl. I



Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č.

322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 1 odst. 1 se slova „státními orgány a orgány, na které přešly

úkoly státních orgánů (dále jen „státní orgány“)“ nahrazují slovy

„orgány veřejné moci“.



2. V § 1 odst. 1 se slova „občanů nebo organizací“ nahrazují slovy

„fyzických nebo právnických osob“.



3. V § 1 odstavec 2 zní:



„(2) Tento zákon upravuje



a) podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti,



b) práva a povinnosti znalců a tlumočníků,



c) podmínky činnosti znaleckých ústavů,



d) působnost ministerstva spravedlnosti a krajských soudů při výkonu

státní správy znalecké a tlumočnické činnosti,



e) odpovědnost za správní delikty při výkonu znalecké a tlumočnické

činnosti.“.



4. V § 2 odst. 1 části věty před středníkem se slovo „vykonávají“

nahrazuje slovy „mohou vykonávat pouze“.



5. V § 2 odst. 2 a v § 12 odst. 2 se slova „státními orgány“ nahrazují

slovy „orgány veřejné moci“.



6. V § 3 odst. 2 se slovo „hluchoněmými“ nahrazuje slovy „neslyšícími a

hluchoslepými“.



7. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:



„a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu

Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo

povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním

příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo

vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky,“.



8. V § 4 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která

znějí:



„b) je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu,



c) je bezúhonný,



d) nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků

pro porušení povinností podle tohoto zákona,“.



Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena e) až g).



9. V § 4 odstavec 2 zní:



„(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) nesplňuje fyzická

osoba, která byla pravomocně odsouzena



a) za úmyslný trestný čin, nebo



b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti

znalce (tlumočníka),

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“.



10. V § 5 odst. 2 se slova „státní orgány“ nahrazují slovy „orgány

veřejné moci“ a slova „příslušné orgány společenských organizací,

jestliže to vyplývá z úkolů těchto organizací“ se nahrazují slovy

„občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo nadace, jestliže

to vyplývá z předmětu jejich činnosti“.



11. V § 7 odst. 2 se slova „trvalé bydliště“ nahrazují slovy „místo

trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle

druhu pobytu cizince“.



12. V § 7 odst. 3 a v § 21 odst. 3 se slova „pověřenectvu Slovenské

národní rady pro spravedlnost a“ zrušují.



13. V § 8 se slova ,,a ve stanovené lhůtě“ nahrazují slovy „ , ve

stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni“.



14. V § 9 odstavec 2 zní:



„(2) Orgány veřejné moci ustanovují zpravidla znalce (tlumočníky),

kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má

orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání

se znalcem (tlumočníkem).“.



15. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:



㤠10a



(1) Znalec (tlumočník) je povinen zachovávat mlčenlivost o

skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své

znalecké (tlumočnické) činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí,

použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro

vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán

veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou

(tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.



(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na

konzultanty a další osoby, které se na znalecké (tlumočnické) činnosti

podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec (tlumočník) povinen tyto

osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit orgán

veřejné moci, který znalce (tlumočníka) ustanovil, nebo ten, pro nějž

znalec (tlumočník) znaleckou (tlumočnickou) činnost na základě smlouvy

vykonal.“.



16. V § 12 odst. 1 větě první a v § 22 odst. 1 se slova „státním

orgánem“ nahrazují slovy „orgánem veřejné moci“.



17. V § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Odmítne-li znalec

(tlumočník) bez vážného důvodu provést úkon, sdělí to orgán veřejné

moci krajskému soudu, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán.“.



18. Na konci § 15 se doplňuje věta „Deník je možno vést v listinné nebo

elektronické podobě.“.



19. V § 16 odst. 2 se za slovo „je“ vkládá slovo „zejména“.



20. § 17 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:



„Odměňování a náhrada nákladů



§ 17



(1) Znalec (tlumočník) má za podání posudku (provedení tlumočnického

úkonu) právo na odměnu.



(2) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné

moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu.



(3) Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené

práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden

řádně nebo ve stanovené lhůtě.



(4) Není-li odměna určena podle odstavců 2 a 3, řídí se smlouvou mezi

znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický

úkon) objednala.



(5) Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku

odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník)

povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu^2).



2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších

předpisů.“.



21. V § 18 odstavec 1 zní:



„(1) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné

moci, má znalec (tlumočník) dále právo na náhradu nákladů, které účelně

vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem (tlumočnickým úkonem).“.



22. V § 18 odst. 2 se slova „ušlé mzdy“ nahrazují slovy „ušlého

výdělku“, slova „ke státnímu orgánu“ se nahrazují slovy „k orgánu

veřejné moci“ a slova „státní orgán“ se nahrazují slovy „orgán veřejné

moci“.



23. V 18 odst. 3 se slova „ke státnímu orgánu“ nahrazují slovy „k

orgánu veřejné moci“.



24. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní:



„(4) Je-li odměna dohodnuta podle § 17 odst. 4 a není-li ve smlouvě

mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek

(tlumočnický úkon) zadala, dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i

náhrada nákladů.“.



25. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:



„(1) Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst. 2 a 3 a § 18 odst. 1 až

3 je znalec (tlumočník) povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku

(provedením tlumočnického úkonu)^3). Její výši určí orgán, který

ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu, nejpozději

do 2 měsíců od podání posudku (provedení tlumočnického úkonu). Odměnu a

náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po

jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.



3) § 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.“.



26. V § 19 odst. 2 se za slovo „odměn“ vkládají slova „podle § 17 odst.

2 a 3“.



27. § 20 včetně nadpisu zní:



„Pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka



§ 20



(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může

rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka),

pokud



a) bylo proti znalci (tlumočníkovi) zahájeno trestní stíhání pro

úmyslný trestný čin; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci

rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí,



b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka) k právním

úkonům; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí,

kterým se řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka) k právním úkonům

končí, nebo



c) má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit výkon nepodmíněného

trestu odnětí svobody.



(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o

pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka), pokud o to

znalec (tlumočník) z vážných důvodů sám požádá, nejdéle však na 4 roky.



(3) Opravné prostředky proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1

nemají odkladný účinek.



(4) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka)

nesmí znalec (tlumočník) vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost.



(5) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) a ukončení

pozastavení tohoto práva podle odstavců 1 a 2 zaznamená ministerstvo

spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a

tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co

se rozhodnutí o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka)

stalo vykonatelným nebo kdy se ministerstvo spravedlnosti, nebo

předseda krajského soudu dozvěděli o ukončení pozastavení tohoto

práva.“.



28. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které včetně nadpisu znějí:



„Zánik práva vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost



§ 20a



Právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost zaniká znalci

(tlumočníkovi)



a) smrtí,



b) prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí

soudu o prohlášení za mrtvého,



c) zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k

právním úkonům, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým

byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho

způsobilost k právním úkonům omezena,



d) pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným

odsouzením za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem

činnosti znalce (tlumočníka),



e) pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců a

tlumočníků podle § 25a odst. 3, nebo



f) na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a

tlumočníků podané ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského

soudu, a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o

vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků ministerstvu spravedlnosti

nebo předsedovi krajského soudu doručena.



§ 20b



(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o

zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud se

dodatečně zjistí, že znalec (tlumočník) nesplňuje některou z podmínek

pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly.



(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může

rozhodnout o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost,

pokud znalec (tlumočník) dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné

závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo

vykonávat činnost znalce (tlumočníka) podle § 20, nebo pokud tyto

zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení

tohoto práva.



§ 20c



(1) Zanikne-li znalci (tlumočníkovi) právo vykonávat znaleckou

(tlumočnickou) činnost, vyškrtne se znalec (tlumočník) ze seznamu

znalců a tlumočníků.



(2) Vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků zaznamená ministerstvo

spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a

tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co

se dozvěděli o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost

nebo kdy se rozhodnutí o zániku práva vykonávat činnost znalce

(tlumočníka) stalo vykonatelným. O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu

znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to týká.“.



29. § 21 zní:



㤠21



(1) Znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo jejich organizační

složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány

do seznamu znaleckých ústavů.



(2) Seznam znaleckých ústavů vede a o zápisu do něj rozhoduje

ministerstvo spravedlnosti.



(3) Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly. Do druhého oddílu

seznamu znaleckých ústavů se zapisují vysoké školy nebo jejich součásti

a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo

jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v

příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování

znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících

zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu seznamu se zapisují

ostatní znalecké ústavy podle odstavce 1.



(4) Vysokou školu nebo její součást lze zapsat do seznamu znaleckých

ústavů, má-li v příslušném nebo příbuzném oboru akreditován doktorský

studijní program.



(5) Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké ústavy zapsané v oddílu

druhém, aby podaly posudek, pouze jde-li o případ podle odstavce 3 věty

druhé.“.



30. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:



㤠21a



Poskytování znalecké činnosti nesmí být v rozporu s povahou právnické

osoby nebo předmětem její činnosti.



§ 21b



(1) Žadatele lze zapsat do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů,

jen pokud



a) alespoň tři jeho společníci, členové nebo zaměstnanci v pracovním

poměru, kteří pro něj vykonávají znaleckou činnost, jsou znalci

zapsanými pro požadované obory a nevykonávají znaleckou činnost v daném

oboru v jiném znaleckém ústavu zapsaném v prvním oddílu; postačí však,

pokud dvě z těchto osob jsou znalci zapsanými pro příbuzný obor, a



b) má odpovídající materiální a personální vybavení pro výkon znalecké

činnosti.



(2) Tyto podmínky musí být splněny pro každý obor, který je předmětem

návrhu na zápis.



(3) Žadatele zapsat nelze, pokud



a) byl v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých

ústavů,



b) byl jeden z jeho společníků, členů nebo zaměstnanců, který pro

žadatele vykonával znaleckou činnost, v posledních třech letech

vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků, nebo



c) byl jeden z jeho společníků nebo členů v posledních třech letech

vyškrtnut ze seznamu znaleckých ústavů.



(4) Je-li žadatelem akciová společnost, pak její základní kapitál musí

být tvořen akciemi na jméno.



(5) Je-li žadatel o zápis do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů

podnikatelem, musí požadovaný rozsah jeho znaleckého oprávnění

odpovídat předmětu podnikání (činnosti) zapsanému v obchodním nebo

jiném rejstříku. Předmět podnikání však nemusí být vyjádřen identickými

výrazy.“.



31. V § 24 odst. 1 se slova „Státní orgán“ nahrazují slovy „Orgán

veřejné moci“.



32. V § 24 se odstavec 3 zrušuje.



33. Za oddíl IV se vkládá nový oddíl V, který včetně nadpisů zní:



„Oddíl V



Správní delikty



§ 25a



Přestupky



(1) Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím, že



a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,



b) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,



c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této

povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké

(tlumočnické) činnosti,



d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede tlumočnický úkon) ve

věci, z níž byl jako znalec (tlumočník) vyloučen,



e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci

podat znalecký posudek (provést tlumočnický úkon),



f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na

písemný znalecký posudek (ověřovaný překlad),



g) v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický) deník nebo ho nevede

řádně,



h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání

znaleckého posudku (provedení tlumočnického úkonu),



i) v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce (tlumočníka) v době

pozastavení práva vykonávat tuto činnost.



(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se neoprávněně vydává za

znalce (tlumočníka) nebo znalecký ústav anebo vykonává znaleckou

(tlumočnickou) činnost v rozporu s § 2 odst. 1.



(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit

pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d),

e) nebo i) pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a

tlumočníků. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 200 000

Kč.



(4) Při stanovení druhu a výměry sankce za přestupek podle odstavce 3

se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci

(tlumočníkovi) udělena výstraha podle § 25d.



§ 25b



Správní delikty právnických osob



(1) Ústav se dopustí správního deliktu tím, že



a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,



b) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,



c) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti, o povinnosti

zachovávat mlčenlivost podle § 10a,



d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako ústav

vyloučen,



e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci

podat znalecký posudek,



f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na

písemný znalecký posudek,



g) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,



h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání

znaleckého posudku.



(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává

znaleckou činnost v rozporu s § 2 odst. 1 nebo § 21.



(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) se

uloží pokuta do 100 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm.

a), c), d) nebo e) pokuta do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu

znaleckých ústavů. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta

do 400 000 Kč.



(4) Při určení druhu a výměry sankce ústavu nebo právnické osobě se

přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho

spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke

skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena výstraha podle §

25d.



(5) Ústav nebo právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže

prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby

porušení právní povinnosti zabránil.



§ 25c



Společná ustanovení o správních deliktech



(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.



(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm

nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději

však zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl spáchán.



(3) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec (tlumočník) uznán

vinným ze spáchání přestupku, nebo údaj, kterým byl ústav uznán vinným

ze spáchání správního deliktu, zaznamená ministerstvo spravedlnosti

nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků nebo v

seznamu znaleckých ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních

dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.



(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

nabylo právní moci.



§ 25d



Výstraha



Jestliže zjištěné porušení povinností uložené tímto zákonem nelze

posoudit jako správní delikt postižitelný podle tohoto nebo jiného

zákona nebo jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako

trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského

soudu udělit znalci (tlumočníkovi) nebo ústavu písemnou výstrahu. Při

ukládání výstrahy se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí.“.



Dosavadní oddíl V se označuje jako oddíl VI.



34. V nadpisu oddílu VI se za slovo „Ustanovení“ vkládá slovo

„společná,“.



35. Za nadpis oddílu VI se vkládají nové § 25e a 25f, které znějí:



㤠25e



K rozhodování podle tohoto zákona si ministerstvo spravedlnosti nebo

předseda krajského soudu může vyžádat vyjádření poradního orgánu podle

§ 16, stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení

sdružujících znalce (tlumočníky).



§ 25f



Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo

spravedlnosti.“.



36. Na konci § 26 se doplňuje věta „Ministerstvo spravedlnosti stanoví

vyhláškou seznam oborů a odvětví, u nichž může taktéž jednotlivě

stanovit kvalifikační předpoklady.“.



Čl. II



Přechodná ustanovení



1. Řízení o jmenování nebo o odvolání znalce (tlumočníka), která nebyla

pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



2. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké činnosti podle

dosavadních právních předpisů, který ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle

§ 21 až 21b ve znění tohoto zákona, je oprávněn vykonávat znaleckou

činnost po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a

do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona upraví své

vnitřní poměry tak, aby splňoval podmínky pro zápis do seznamu

znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve znění tohoto zákona.



3. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké činnosti podle

dosavadních právních předpisů doloží Ministerstvu spravedlnosti splnění

podmínek pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve

znění tohoto zákona ve lhůtě do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona.



4. Lhůta podle § 4 písm. d) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



5. Odměňování a náhrada nákladů za podání posudku (provedení

tlumočnického úkonu), byl-li znalec (tlumočník) ustanoven nebo byla-li

smlouva se znalcem (tlumočníkem) uzavřena přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se řídí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou

§ 19 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



6. Nabylo-li rozhodnutí soudu o zbavení způsobilosti k právním úkonům

nebo omezení způsobilosti k právním úkonům znalce nebo tlumočníka

právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastává účinek

podle § 20a písm. c) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



7. Ustanovení § 20a písm. d) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije, byl-li znalec nebo

tlumočník pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za

nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti

znalce (tlumočníka) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



Čl. III



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.



Němcová v. r.



Klaus v. r.



Nečas v. r.