444/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 6. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve
znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č.
322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „státními orgány a orgány, na které přešly
úkoly státních orgánů (dále jen „státní orgány“)“ nahrazují slovy
„orgány veřejné moci“.
2. V § 1 odst. 1 se slova „občanů nebo organizací“ nahrazují slovy
„fyzických nebo právnických osob“.
3. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Tento zákon upravuje
a) podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti,
b) práva a povinnosti znalců a tlumočníků,
c) podmínky činnosti znaleckých ústavů,
d) působnost ministerstva spravedlnosti a krajských soudů při výkonu
státní správy znalecké a tlumočnické činnosti,
e) odpovědnost za správní delikty při výkonu znalecké a tlumočnické
činnosti.“.
4. V § 2 odst. 1 části věty před středníkem se slovo „vykonávají“
nahrazuje slovy „mohou vykonávat pouze“.
5. V § 2 odst. 2 a v § 12 odst. 2 se slova „státními orgány“ nahrazují
slovy „orgány veřejné moci“.
6. V § 3 odst. 2 se slovo „hluchoněmými“ nahrazuje slovy „neslyšícími a
hluchoslepými“.
7. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu
Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo
povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním
příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo
vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky,“.
8. V § 4 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která
znějí:
„b) je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu,
c) je bezúhonný,
d) nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků
pro porušení povinností podle tohoto zákona,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena e) až g).
9. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) nesplňuje fyzická
osoba, která byla pravomocně odsouzena
a) za úmyslný trestný čin, nebo
b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti
znalce (tlumočníka),
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“.
10. V § 5 odst. 2 se slova „státní orgány“ nahrazují slovy „orgány
veřejné moci“ a slova „příslušné orgány společenských organizací,
jestliže to vyplývá z úkolů těchto organizací“ se nahrazují slovy
„občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo nadace, jestliže
to vyplývá z předmětu jejich činnosti“.
11. V § 7 odst. 2 se slova „trvalé bydliště“ nahrazují slovy „místo
trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle
druhu pobytu cizince“.
12. V § 7 odst. 3 a v § 21 odst. 3 se slova „pověřenectvu Slovenské
národní rady pro spravedlnost a“ zrušují.
13. V § 8 se slova ,,a ve stanovené lhůtě“ nahrazují slovy „ , ve
stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni“.
14. V § 9 odstavec 2 zní:
„(2) Orgány veřejné moci ustanovují zpravidla znalce (tlumočníky),
kteří jsou zapsáni v seznamu toho krajského soudu, v jehož obvodu má
orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání
se znalcem (tlumočníkem).“.
15. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
„§ 10a
(1) Znalec (tlumočník) je povinen zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své
znalecké (tlumočnické) činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí,
použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro
vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán
veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou
(tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.
(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na
konzultanty a další osoby, které se na znalecké (tlumočnické) činnosti
podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec (tlumočník) povinen tyto
osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit orgán
veřejné moci, který znalce (tlumočníka) ustanovil, nebo ten, pro nějž
znalec (tlumočník) znaleckou (tlumočnickou) činnost na základě smlouvy
vykonal.“.
16. V § 12 odst. 1 větě první a v § 22 odst. 1 se slova „státním
orgánem“ nahrazují slovy „orgánem veřejné moci“.
17. V § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Odmítne-li znalec
(tlumočník) bez vážného důvodu provést úkon, sdělí to orgán veřejné
moci krajskému soudu, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán.“.
18. Na konci § 15 se doplňuje věta „Deník je možno vést v listinné nebo
elektronické podobě.“.
19. V § 16 odst. 2 se za slovo „je“ vkládá slovo „zejména“.
20. § 17 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:
„Odměňování a náhrada nákladů
§ 17
(1) Znalec (tlumočník) má za podání posudku (provedení tlumočnického
úkonu) právo na odměnu.
(2) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné
moci, řídí se odměna ustanoveními prováděcího právního předpisu.
(3) Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle množství účelně vynaložené
práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden
řádně nebo ve stanovené lhůtě.
(4) Není-li odměna určena podle odstavců 2 a 3, řídí se smlouvou mezi
znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek (tlumočnický
úkon) objednala.
(5) Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje o částku
odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec (tlumočník)
povinen z odměny odvést podle jiného právního předpisu^2).
2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů.“.
21. V § 18 odstavec 1 zní:
„(1) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán orgánem veřejné
moci, má znalec (tlumočník) dále právo na náhradu nákladů, které účelně
vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem (tlumočnickým úkonem).“.
22. V § 18 odst. 2 se slova „ušlé mzdy“ nahrazují slovy „ušlého
výdělku“, slova „ke státnímu orgánu“ se nahrazují slovy „k orgánu
veřejné moci“ a slova „státní orgán“ se nahrazují slovy „orgán veřejné
moci“.
23. V 18 odst. 3 se slova „ke státnímu orgánu“ nahrazují slovy „k
orgánu veřejné moci“.
24. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li odměna dohodnuta podle § 17 odst. 4 a není-li ve smlouvě
mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou, která znalecký posudek
(tlumočnický úkon) zadala, dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i
náhrada nákladů.“.
25. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:
„(1) Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst. 2 a 3 a § 18 odst. 1 až
3 je znalec (tlumočník) povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku
(provedením tlumočnického úkonu)^3). Její výši určí orgán, který
ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu, nejpozději
do 2 měsíců od podání posudku (provedení tlumočnického úkonu). Odměnu a
náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po
jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.
3) § 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.“.
26. V § 19 odst. 2 se za slovo „odměn“ vkládají slova „podle § 17 odst.
2 a 3“.
27. § 20 včetně nadpisu zní:
„Pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo tlumočníka
§ 20
(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může
rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka),
pokud
a) bylo proti znalci (tlumočníkovi) zahájeno trestní stíhání pro
úmyslný trestný čin; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci
rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí,
b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka) k právním
úkonům; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
kterým se řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka) k právním úkonům
končí, nebo
c) má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit výkon nepodmíněného
trestu odnětí svobody.
(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o
pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka), pokud o to
znalec (tlumočník) z vážných důvodů sám požádá, nejdéle však na 4 roky.
(3) Opravné prostředky proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1
nemají odkladný účinek.
(4) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka)
nesmí znalec (tlumočník) vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost.
(5) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) a ukončení
pozastavení tohoto práva podle odstavců 1 a 2 zaznamená ministerstvo
spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a
tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co
se rozhodnutí o pozastavení práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka)
stalo vykonatelným nebo kdy se ministerstvo spravedlnosti, nebo
předseda krajského soudu dozvěděli o ukončení pozastavení tohoto
práva.“.
28. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které včetně nadpisu znějí:
„Zánik práva vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost
§ 20a
Právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost zaniká znalci
(tlumočníkovi)
a) smrtí,
b) prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí
soudu o prohlášení za mrtvého,
c) zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k
právním úkonům, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým
byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho
způsobilost k právním úkonům omezena,
d) pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným
odsouzením za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem
činnosti znalce (tlumočníka),
e) pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců a
tlumočníků podle § 25a odst. 3, nebo
f) na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců a
tlumočníků podané ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského
soudu, a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o
vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků ministerstvu spravedlnosti
nebo předsedovi krajského soudu doručena.
§ 20b
(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o
zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud se
dodatečně zjistí, že znalec (tlumočník) nesplňuje některou z podmínek
pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly.
(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může
rozhodnout o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost,
pokud znalec (tlumočník) dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné
závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo
vykonávat činnost znalce (tlumočníka) podle § 20, nebo pokud tyto
zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení
tohoto práva.
§ 20c
(1) Zanikne-li znalci (tlumočníkovi) právo vykonávat znaleckou
(tlumočnickou) činnost, vyškrtne se znalec (tlumočník) ze seznamu
znalců a tlumočníků.
(2) Vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků zaznamená ministerstvo
spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a
tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co
se dozvěděli o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost
nebo kdy se rozhodnutí o zániku práva vykonávat činnost znalce
(tlumočníka) stalo vykonatelným. O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu
znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to týká.“.
29. § 21 zní:
„§ 21
(1) Znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo jejich organizační
složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány
do seznamu znaleckých ústavů.
(2) Seznam znaleckých ústavů vede a o zápisu do něj rozhoduje
ministerstvo spravedlnosti.
(3) Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly. Do druhého oddílu
seznamu znaleckých ústavů se zapisují vysoké školy nebo jejich součásti
a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo
jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v
příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování
znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících
zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu seznamu se zapisují
ostatní znalecké ústavy podle odstavce 1.
(4) Vysokou školu nebo její součást lze zapsat do seznamu znaleckých
ústavů, má-li v příslušném nebo příbuzném oboru akreditován doktorský
studijní program.
(5) Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké ústavy zapsané v oddílu
druhém, aby podaly posudek, pouze jde-li o případ podle odstavce 3 věty
druhé.“.
30. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:
„§ 21a
Poskytování znalecké činnosti nesmí být v rozporu s povahou právnické
osoby nebo předmětem její činnosti.
§ 21b
(1) Žadatele lze zapsat do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů,
jen pokud
a) alespoň tři jeho společníci, členové nebo zaměstnanci v pracovním
poměru, kteří pro něj vykonávají znaleckou činnost, jsou znalci
zapsanými pro požadované obory a nevykonávají znaleckou činnost v daném
oboru v jiném znaleckém ústavu zapsaném v prvním oddílu; postačí však,
pokud dvě z těchto osob jsou znalci zapsanými pro příbuzný obor, a
b) má odpovídající materiální a personální vybavení pro výkon znalecké
činnosti.
(2) Tyto podmínky musí být splněny pro každý obor, který je předmětem
návrhu na zápis.
(3) Žadatele zapsat nelze, pokud
a) byl v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých
ústavů,
b) byl jeden z jeho společníků, členů nebo zaměstnanců, který pro
žadatele vykonával znaleckou činnost, v posledních třech letech
vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků, nebo
c) byl jeden z jeho společníků nebo členů v posledních třech letech
vyškrtnut ze seznamu znaleckých ústavů.
(4) Je-li žadatelem akciová společnost, pak její základní kapitál musí
být tvořen akciemi na jméno.
(5) Je-li žadatel o zápis do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů
podnikatelem, musí požadovaný rozsah jeho znaleckého oprávnění
odpovídat předmětu podnikání (činnosti) zapsanému v obchodním nebo
jiném rejstříku. Předmět podnikání však nemusí být vyjádřen identickými
výrazy.“.
31. V § 24 odst. 1 se slova „Státní orgán“ nahrazují slovy „Orgán
veřejné moci“.
32. V § 24 se odstavec 3 zrušuje.
33. Za oddíl IV se vkládá nový oddíl V, který včetně nadpisů zní:
„Oddíl V
Správní delikty
§ 25a
Přestupky
(1) Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím, že
a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,
b) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,
c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této
povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké
(tlumočnické) činnosti,
d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede tlumočnický úkon) ve
věci, z níž byl jako znalec (tlumočník) vyloučen,
e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci
podat znalecký posudek (provést tlumočnický úkon),
f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na
písemný znalecký posudek (ověřovaný překlad),
g) v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický) deník nebo ho nevede
řádně,
h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání
znaleckého posudku (provedení tlumočnického úkonu),
i) v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce (tlumočníka) v době
pozastavení práva vykonávat tuto činnost.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se neoprávněně vydává za
znalce (tlumočníka) nebo znalecký ústav anebo vykonává znaleckou
(tlumočnickou) činnost v rozporu s § 2 odst. 1.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit
pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d),
e) nebo i) pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a
tlumočníků. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 200 000
Kč.
(4) Při stanovení druhu a výměry sankce za přestupek podle odstavce 3
se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci
(tlumočníkovi) udělena výstraha podle § 25d.
§ 25b
Správní delikty právnických osob
(1) Ústav se dopustí správního deliktu tím, že
a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,
b) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,
c) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti, o povinnosti
zachovávat mlčenlivost podle § 10a,
d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako ústav
vyloučen,
e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci
podat znalecký posudek,
f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na
písemný znalecký posudek,
g) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,
h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání
znaleckého posudku.
(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává
znaleckou činnost v rozporu s § 2 odst. 1 nebo § 21.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) se
uloží pokuta do 100 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm.
a), c), d) nebo e) pokuta do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu
znaleckých ústavů. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta
do 400 000 Kč.
(4) Při určení druhu a výměry sankce ústavu nebo právnické osobě se
přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho
spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke
skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena výstraha podle §
25d.
(5) Ústav nebo právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže
prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby
porušení právní povinnosti zabránil.
§ 25c
Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.
(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm
nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
však zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(3) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec (tlumočník) uznán
vinným ze spáchání přestupku, nebo údaj, kterým byl ústav uznán vinným
ze spáchání správního deliktu, zaznamená ministerstvo spravedlnosti
nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků nebo v
seznamu znaleckých ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních
dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci.
§ 25d
Výstraha
Jestliže zjištěné porušení povinností uložené tímto zákonem nelze
posoudit jako správní delikt postižitelný podle tohoto nebo jiného
zákona nebo jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako
trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského
soudu udělit znalci (tlumočníkovi) nebo ústavu písemnou výstrahu. Při
ukládání výstrahy se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí.“.
Dosavadní oddíl V se označuje jako oddíl VI.
34. V nadpisu oddílu VI se za slovo „Ustanovení“ vkládá slovo
„společná,“.
35. Za nadpis oddílu VI se vkládají nové § 25e a 25f, které znějí:
„§ 25e
K rozhodování podle tohoto zákona si ministerstvo spravedlnosti nebo
předseda krajského soudu může vyžádat vyjádření poradního orgánu podle
§ 16, stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení
sdružujících znalce (tlumočníky).
§ 25f
Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo
spravedlnosti.“.
36. Na konci § 26 se doplňuje věta „Ministerstvo spravedlnosti stanoví
vyhláškou seznam oborů a odvětví, u nichž může taktéž jednotlivě
stanovit kvalifikační předpoklady.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení o jmenování nebo o odvolání znalce (tlumočníka), která nebyla
pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké činnosti podle
dosavadních právních předpisů, který ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle
§ 21 až 21b ve znění tohoto zákona, je oprávněn vykonávat znaleckou
činnost po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a
do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona upraví své
vnitřní poměry tak, aby splňoval podmínky pro zápis do seznamu
znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve znění tohoto zákona.
3. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké činnosti podle
dosavadních právních předpisů doloží Ministerstvu spravedlnosti splnění
podmínek pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve
znění tohoto zákona ve lhůtě do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. Lhůta podle § 4 písm. d) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. Odměňování a náhrada nákladů za podání posudku (provedení
tlumočnického úkonu), byl-li znalec (tlumočník) ustanoven nebo byla-li
smlouva se znalcem (tlumočníkem) uzavřena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se řídí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
§ 19 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Nabylo-li rozhodnutí soudu o zbavení způsobilosti k právním úkonům
nebo omezení způsobilosti k právním úkonům znalce nebo tlumočníka
právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastává účinek
podle § 20a písm. c) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Ustanovení § 20a písm. d) zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije, byl-li znalec nebo
tlumočník pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za
nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti
znalce (tlumočníka) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.