143/1946 Sb.
ZÁKON
ze dne 16. května 1946,
o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce.
§ 1
(1) By-li pracovní poměr zásahem plynoucím z důsledků národní revoluce
před účinností tohoto zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem
proto, že proti zaměstnanci vzniklo důvodné podezření z činu trestného
podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o
potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o
mimořádných lidových soudech, na Slovensku podle nařízení č. 33/1945
Sb. n. SNR o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a
kolaborantů a zřízení lidového soudnictví, anebo proto, že zaměstnanec
před 31. prosincem 1945 vzbudil jiným jednáním nebo chováním proti sobě
tak vážný a odůvodněný odpor, že nebylo lze spravedlivě požadovati na
ostatních zaměstnancích, aby s ním dále spolupracovali, hledí se na
pracovní poměr, jako by byl dnem faktického skončení po právu zrušen, a
to i když podle pracovní smlouvy mohl býti zrušen jen za zvláštních
podmínek nebo po zvláštním řízení.
(2) Byl-li však pracovní poměr takovým zásahem před účinností tohoto
zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem proto, že se mohlo v dobré
víře předpokládati, že jsou dány podmínky podle odstavce 1, ač ve
skutečnosti dány nebyly, hledí se na pracovní poměr, jako by byl dnem,
kdy byl fakticky skončen, po právu vypověděn na zákonnou dobu
výpovědní, a to i když podle pracovní smlouvy nemohl býti vypověděn
vůbec nebo jen za zvláštních podmínek nebo po zvláštním řízení. Na mzdě
(platu) za dobu výpovědi přísluší v tomto případě zaměstnanci nejvýše
částka 10.000 Kčs měsíčně, nikoli však za dobu delší než tři měsíce;
nadto si musí zaměstnanec dáti započítati, co ušetřil tím, že práci
nekonal, jakožto i co vydělal jiným zaměstnáním nebo co vydělal úmyslně
zameškal.
(3) Zaměstnanci, jehož pracovní poměr zanikl podle odstavce 1 nebo 2,
nepřísluší nárok na plnění, které bylo smluveno pro případ skončení
pracovního poměru.
(4) Byl-li pracovní poměr zásahem plynoucím z důsledků národní revoluce
před účinností tohoto zákona fakticky skončen jakýmkoliv způsobem, aniž
byly dány podmínky podle odstavce 1 nebo 2, nebo bylo-li do něho z
důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z podobných důvodů souvisících s
národní revolucí zasaženo jinak (na př. dáním na dovolenou, přidělením
práce za jiných pracovních, zejména mzdových či platových podmínek),
mohou se zaměstnanec i zaměstnavatel domáhat, aby rozhodčí soud (§§ 2 a
násl.) určil právní následky takového zásahu. Rozhodčí soud může při
tom podmínky pracovní smlouvy upraviti nově; je-li v zájmu nerušeného
chodu závodu, aby se zaměstnanec již nevrátil na své pracovní místo,
může na návrh zaměstnavatelův prohlásiti pracovní poměr za vypověděný
podle obdoby odstavce 2.
(5) Při úpravě pracovních podmínek podle předchozího odstavce přihlédne
rozhodčí soud zejména k obsahu pracovních smluv obdobného druhu v
jiných podnicích téhož nebo příbuzného odvětví a určí práva a závazky
stran podle zásad slušnosti a účelnosti. Zruší-li rozhodčí soud v rámci
nové úpravy pracovních podmínek některý závazek zaměstnavatelův nebo
prohlásí-li pracovní poměr za vypověděný, může přiznati zaměstnanci
přiměřené odškodnění, nikoliv však více než částku 30.000 Kčs.
(6) Budou-li nároky zaměstnance vyrovnávány podle ustanovení tohoto
paragrafu, nepříslušejí mu ze zásahů do pracovního poměru jakékoliv
další nároky vůči třetí osobě. Platba, provedená zaměstnavatelem,
nezakládá pro něho regresních nároků proti komukoliv.
§ 2
Rozhodování o sporech mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, které
vzejdou ze zásahů do pracovního poměru, dotčených v § 1, zejména o tom,
zda pracovní poměr je zrušen a kterým dnem, o nové úpravě pracovních
podmínek, jakož i o nároku zaměstnancovu na náhradu (odškodnění), je
výlučně příslušný rozhodčí soud. Žaloba musí býti podána do tří měsíců
ode dne, kdy rozhodčí soud zahájí činnost (§ 3 odst. 3), jinak veškeré
nároky podle § 1 zaniknou.
§ 3
(1) Rozhodčí soudy příslušné k rozhodování podle §§ 1 a 2 se zřizují v
sídlech okresních úřadů ochrany práce pro jejich obvody. Ministr
spravedlnosti se však zmocňuje, aby v dohodě s ministrem sociální péče
vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení stanovil, že rozhodčí soud
vykonává působnost pro obvod několika okresních úřadů ochrany práce.
(2) Místní příslušnost rozhodčího soudu řídí se podle pracovního místa
zaměstnance v době, kdy došlo k zásahu do pracovního poměru, dotčenému
v § 1.
(3) Den, kdy rozhodčí soud zahájí činnost, vyhlásí jeho předseda v
Úředním listě.
- Text upraven s přihlédnutím k úst. zák. č. 153/1946 Sb.
§ 4
(1) Rozhodčí soud se skládá z předsedy, jeho náměstka, potřebného počtu
soudců z povolání a z přísedících z řad zaměstnanců a zaměstnavatelů a
jejich náhradníků.
(2) Předsedou rozhodčího soudu, jeho náměstka a ostatní soudce z
povolání jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti z řad soudců z
povolání činných v obvodu okresního úřadu ochrany práce, přihlížejíc k
jejich znalosti pracovního práva.
(3) Přísedící z řad zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich náhradníky
jmenuje ministr sociální péče, a to přísedící a náhradníky z řad
zaměstnanců na návrh příslušného orgánu jednotného odborového hnutí a
přísedící a náhradníky z řad zaměstnavatelů na návrh příslušného orgánu
zájmového zastoupení zaměstnavatelů.
(4) Přísedícím rozhodčího soudu může býti jmenován, kdo
a) je československým státním občanem,
b) je starší 30 let,
c) není vyloučen ze zápisů do stálých seznamů voličských,
d) bydlí v obvodu příslušného rozhodčího soudu.
(5) Ustanovení tohoto zákona o přísedících platí, není-li jinak
stanoveno, též o jejich náhradnících.
- Text upraven s přihlédnutím k úst. zák. č. 153/1946 Sb.
§ 5
(1) Ministr sociální péče zprostí po slyšení příslušného orgánu (§ 4
odst. 3) přísedící rozhodčího soudu funkce, nejsou-li již příslušníky
zájmové skupiny, z níž byli jmenováni.
(2) Ministr sociální péče zbaví přísedícího rozhodčího soudu funkce,
zanedbává-li trvale povinnosti souvisící s výkonem funkce nebo bude-li
vyloučen ze zápisu do stálých seznamů voličských.
(3) Přísedící rozhodčího soudu může se vzdáti funkce jen z důležitých
důvodů, o nichž rozhodne ministr sociální péče po slyšení orgánu, který
přísedící navrhl.
- Text upraven s přihlédnutím k úst. zák. č. 153/1946 Sb.
§ 6
Přísedící rozhodčího soudu slíbí jednou pro vždy do rukou předsedy, že
budou vykonávati funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a
neprozradí úřední tajemství porad a hlasování.
§ 7
(1) Přísedící rozhodčího soudu je povinen dostaviti se včas k jednání
soudu a účastniti se ho až do konce.
(2) Přísedícímu, který zanedbal své povinnosti podle odstavce 1, uloží
předseda senátu z úřední povinnosti nebo na návrh stran náhradu nákladů
tím způsobených.
§ 8
(1) Rozhodčí soud jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech, složených z
předsedy nebo jeho náměstka nebo jiného soudce z povolání. Jako
předsedy senátu a ze dvou přísedících, z nichž jeden je z řad
zaměstnanců a druhý z řad zaměstnavatelů. Senáty sestavuje a povolává k
jednání předseda rozhodčího soudu, přihlížeje k tomu, aby přísedící
byli pokud možno příbuzného povolání jako jsou strany.
(2) O vyloučení a odmítnutí předsedy senátu rozhodčího soudu a
přísedících platí obdobně předpisy platné pro vyloučení a odmítnutí
soudce v civilním řízení sporném.
(3) O odmítnutí přísedícího rozhodne předseda rozhodčího soudu, o
odmítnutí předsedy senátu rozhodčího soudu předseda vrchního rozhodčího
soudu.
§ 9
(1) Návrhy, stížnosti a žaloby mohou býti podány u rozhodčího soudu
písemně nebo do protokolu.
(2) Strany se mohou před rozhodčím soudem dáti zastupovati zmocněnci.
Zmocněncem může býti každá svéprávná osoba, která je způsobilá před
soudem jednati a není pokoutníkem.
§ 10
(1) Rozhodčí soud provede řízení, šetře obdobně ustanovení civilního
řízení soudního před soudy okresními, vyjímajíc řízení ve věcech
nepatrných. Řízení před rozhodčími soudy jest veřejné. Rozhodčí soud má
dříve než vydá rozhodčí výrok, slyšeti strany. Může vyslýchati svědky a
znalce a vzíti je do přísahy. Křivá výpověď je trestná jako křivá
výpověď před řádným soudem.
(2) Nedostaví-li se strana k jednání, provede se řízení v její
nepřítomnosti. Nedostaví-li se obě strany, nastává klid řízení. Na to
buďtež obě strany v obsílce upozorněny.
(3) O nákladech řízení platí zásady soudního řízení sporného.
(4) Soudy a orgány veřejné správy jsou povinny vyhověti dožádáním
rozhodčího soudu.
§ 11
(1) Rozhodčí soud se usnáší většinou hlasů. Porada se koná v
nepřítomnosti stran. Předseda senátu hlasuje naposledy.
(2) Nález vyhlásí předseda senátu rozhodčího soudu v témže jednání.
Nález má obsahovati výrok, odůvodnění a poučení o opravných
prostředcích. Nález budiž do osmi dnů ode dne vyhlášení písemně
vyhotoven, podepsán předsedou senátu a doručen pak stranám.
§ 12
Proti nálezu rozhodčího soudu je přípustné odvolání pro vady řízení,
nesprávné hodnocení provedených důkazů nebo nezákonnost k vrchnímu
rozhodčímu soudu. Proti výroku o nákladech je přípustna stížnost.
Odvolání (stížnost) musí býti podáno do patnácti dnů ode dne doručení
nálezu u rozhodčího soudu, který nález vydal, a to odvolání ve dvou
stejnopisech.
§ 13
(1) Vrchní rozhodčí soudy se zřizují v sídlech zemských soudů. Skládají
se z předsedy, jeho náměstka, z potřebného počtu soudců z povolání a z
přísedících z řad zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich náhradníků.
(2) Předsedu vrchního rozhodčího soudu (jeho náměstka) a ostatní soudce
z povolání jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti.
(3) Přísedící vrchního rozhodčího soudu z řad zaměstnanců a
zaměstnavatelů jmenuje ministr sociální péče, a to přísedící z řad
zaměstnanců na návrh příslušného orgánu jednotného odborového hnutí a
přísedící z řad zaměstnavatelů na návrh příslušného orgánu zájmového
zastoupení zaměstnavatelů.
(4) Ustanovení § 4 odst. 4 a 5 a §§ 5, 6 a 7 platí přiměřeně.
- Text upraven s přihlédnutím k úst. zák. č. 153/1946 Sb.
§ 14
(1) Vrchní rozhodčí soud rozhoduje v pětičlenném senátu, který se
skládá z předsedy (jeho náměstka), dvou soudců z povolání a dvou
přísedících z nichž jeden je z řad zaměstnanců a druhý z řad
zaměstnavatelů. Ustanovení § 8 odst. 1 věta druhá platí obdobně.
(2) O vyloučení a odmítnutí členů vrchního rozhodčího soudu platí
obdobně ustanovení § 8 odst. 2; o odmítnutí předsedy senátu a ostatních
soudců z povolání rozhodne president příslušného zemského soudu, o
odmítnutí přísedících z řad zaměstnanců a zaměstnavatelů předseda
vrchního rozhodčího soudu.
§ 15
Pro řízení před vrchním rozhodčím soudem platí přiměřené předpisy o
řízení odvolacím před řádnými soudy, pokud není jinak stanoveno.
§ 16
(1) Bylo-li odvolání podáno opožděně, odmítne je předseda senátu
rozhodčího soudu. Jinak doručí stejnopis odvolání odpůrci, který může
podati do patnácti dnů ode dne doručení odvolací sdělení ve dvou
stejnopisech.
(2) Podal-li odpůrce odvolací sdělení nebo prošla-li marně lhůta k jeho
podání, předloží předseda senátu rozhodčího soudu odvolání se všemi
spisy vrchnímu rozhodčímu soudu.
§ 17
(1) Vrchní rozhodčí soud usnáší se většinou hlasů; předseda hlasuje
naposledy.
(2) Nález budiž do osmi dnů písemně vyhotoven, podepsán předsedou
senátu a doručen pak stranám.
(3) Nález vrchního rozhodčího soudu jest konečný.
§ 18
Nabude-li vrchní rozhodčí soud přesvědčení, že odvolání bylo podáno
zřejmě bezdůvodně, uloží straně, která je podala, náhradu nákladů
vrchního rozhodčího soudu, spojených s projednáním odvolání. Výše
těchto nákladů bude stanovena podle směrnic, které vydá ministr
spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče a ministrem financí.
- Text upraven s přihlédnutím k úst. zák. č. 153/1946 Sb.
§ 19
Pravomocné nálezy rozhodčích soudů a vrchního rozhodčího soudu a smíry
před nimi ujednané jsou vykonatelné soudní exekucí.
§ 20
(1) Funkce přísedících rozhodčího soudu a vrchního rozhodčího soudu z
řad zaměstnanců a zaměstnavatelů jest čestná. Přísedící má však nárok
na náhradu hotových vydání a po případě ušlé mzdy (platu). Nárok na
náhradu musí býti uplatněn do patnácti dnů po dni zasedání u předsedy
rozhodčího soudu, po případě vrchního rozhodčího soudu a ten rozhodne s
konečnou platností.
(2) Přísedícím rozhodčího soudu a vrchního rozhodčího soudu z řad
zaměstnanců musí zaměstnavatelů poskytnouti volný čas k výkonu funkce.
§ 21
(1) Náklady spojené se zřízením a činností rozhodčích soudů a vrchního
rozhodčího soudu hradí stát. Odměny předsedům (jejich náměstkům) a
soudcům z povolání určí směrnice, které vydá ministr spravedlnosti v
dohodě s ministrem financí.
(2) Dohled nad rozhodčími soudy a vrchním rozhodčím soudem přísluší
presidentům zemských soudů, v jejichž obvodu je sídlo rozhodčího soudu.
Nejvyšší dohled přísluší ministerstvu spravedlnosti obdobně podle
ustanovení, které platí o dozoru nad řádnými soudy.
(3) Kancelářské místnosti a kancelářské zaměstnance pro rozhodčí soudy
obstará president krajského soudu, v jehož obvodu je rozhodčí soud
zřízen a pro vrchní rozhodčí soudy president příslušného zemského
soudu.
§ 22
(1) Soudní řízení ve sporech mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, které
vzešly ze zásahů do pracovního poměru, dotčených v § 1 tohoto zákona,
zahájena přede dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti, a dosud zákona,
zahájená přede dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti, a dosud
pravomocně neskončená, se zastavují; náklady stran se navzájem zrušují.
O tom vyrozumí soud strany.
(2) Byly-li sporné otázky, které vzešly mezi zaměstnancem a
zaměstnavatelem ze zásahů do pracovního poměru, dotčených v § 1, a to
došlo-li k nim z důvodů uvedených v § 1 odst. 1 a 2 tohoto zákona,
vyřízeny smírem nebo pravomocným soudním rozsudkem přede dnem, kdy
tento zákon nabývá účinnosti, může se strana, jejíž práva nebo závazky
byly upraveny odchylně od ustanovení § 1, domáhati žalobou u rozhodčího
soudu (§§ 2 a násl.) přezkoumání věci a nového rozhodnutí. Žaloba musí
býti podána ve lhůtě, stanovené v § 2 tohoto zákona. Toto ustanovení se
netýká sporných otázek, které byly na Slovensku pravoplatně rozhodnuty
podle nařízení č. 69/1945 Sb. n. SNR.
§ 23
Ustanovení tohoto zákona neplatí pro osoby, na něž vztahují se předpisy
dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o
očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců,
jakož i pro osoby, na něž se vztahuje zákon ze dne 11. dubna 1946, č.
83 Sb., o pracovních (učebních) poměrech Němců, Maďarů, zrádců a jejich
pomahačů.
§ 24
(1) Kde se v tomto zákoně mluví o Úředním listě, na Slovensku se tím
rozumí Úřední Věstník.
(2) Zmocnění, daná tímto zákonem vládě, vykonává na Slovensku Sbor
pověřenců, zmocnění daná ministrům vykonávají na Slovensku ministři v
dohodě s příslušnými pověřenci.
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři
sociální péče a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.
- Text upraven s přihlédnutím k úst. zák. č. 153/1946 Sb.