Advanced Search

změna občanského zákoníku, občanského soudního řádu a dalších z.


Published: 2004
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/510984/zmna-obanskho-zkonku%252c-obanskho-soudnho-du-a-dalch-z.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
554/2004 Sb.



ZÁKON



ze dne 24. září 2004,



kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich

činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon

č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 89/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



zrušena



Čl.I



zrušen



ČÁST DRUHÁ



Změna občanského soudního řádu



Čl.II



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967

Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975

Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991

Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993

Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994

Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995

Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995

Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.

142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb.,

zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,

zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,

zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.

46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.

120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.

271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb.,

zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb.,

zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,

zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.

88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,

zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb.

a zákona č. 555/2004 Sb., se mění takto:



1. § 175c včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní:



"§ 175c



Soud zjistí, zda v evidenci závětí vedené podle zvláštního právního

předpisu^67a) jsou evidovány



a) závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto

úkonů (dále jen "závěť") a u kterého notáře nebo soudu je uložena,



b) listina o ustanovení správce dědictví, listina o odvolání ustanovení

správce dědictví nebo listina o odvolání souhlasu s ustanovením do

funkce správce dědictví (dále jen "listina o správě dědictví") a u

kterého notáře je listina o správě dědictví uložena.



67a) § 35a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.".



2. V § 175d odstavec 2 zní:



"(2) Zanechal-li zůstavitel závěť nebo listinu o správě dědictví,

zjistí soud jejich stav a obsah; na dožádání soudu tak učiní i notář,

který má závěť nebo listinu o správě dědictví v úschově.".



3. V § 175d se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:



"(4) Zjistí-li soud, že zůstavitel zanechal listinu o správě dědictví,

kterou ustanovil správce dědictví, vyrozumí ustanoveného správce

dědictví o smrti zůstavitele a vyzve ho, aby se ujal své funkce. Tuto

povinnost soud nemá, oznámil-li mu správce dědictví, že se ujal své

funkce.



(5) Vyjde-li v předběžném šetření najevo, že zůstavitel byl majitelem

účtu u banky, soud tuto banku vyrozumí o dni smrti zůstavitele.".



4. V § 175e odst. 1 se slovo "popřípadě" nahrazuje slovem "a" a slova

"(dále jen "správce")" se zrušují.



5. V § 175e odstavec 4 zní:



"(4) Neodkladná opatření vykonat a správce dědictví ustanovit může

kterýkoli soud, je-li tu nebezpečí z prodlení.".



6. V § 175e se odstavec 5 zrušuje.



7. § 175f včetně poznámky pod čarou č. 67b) zní:



"§ 175f



(1) Soud může v řízení o dědictví, vyžaduje-li to obecný zájem nebo

důležitý zájem účastníků, ustanovit usnesením i bez návrhu správce

dědictví,



a) nezanechal-li zůstavitel listinu o správě dědictví, kterou by

ustanovil správce dědictví oprávněného spravovat veškerý majetek

náležející do dědictví; zanechal-li zůstavitel listinu o správě

dědictví, kterou ustanovil správce dědictví oprávněného spravovat jen

část majetku náležejícího do dědictví, soud může ustanovit správce

dědictví ke správě toho majetku, k jehož správě neustanovil správce

dědictví zůstavitel,



b) jestliže zůstavitelem nebo soudem ustanovený správce dědictví

zemřel, byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byl v této

způsobilosti omezen nebo byl soudem zproštěn funkce dosavadní správce

dědictví.



(2) Správce dědictví soud ustanoví zejména z okruhu dědiců nebo z

okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem dědictví může být ustanoven

i notář, který v tomto řízení není soudním komisařem. Je-li předmětem

dědění podnik nebo nemovitost, ustanoví soud správcem dědictví osobu,

která má zkušenost s vedením podniku nebo se správou nemovitosti.

Správcem dědictví lze ustanovit pouze toho, kdo s tím souhlasí. Má-li

dědictví připadnout státu podle zvláštního právního předpisu,^67b) může

soud ustanovit správcem dědictví též stát.



(3) Správce dědictví ustanovený soudem je povinen ujmout se výkonu své

funkce dnem následujícím po dni doručení usnesení, není-li v něm uveden

den pozdější.



(4) Je-li správce dědictví zřejmě nezpůsobilý řádně vykonávat svou

funkci, soud jej i bez návrhu usnesením zprostí funkce. To platí i v

případě, že je přes výzvu soudu podle § 175d odst. 4 nečinný.



(5) Z důležitých důvodů, zejména nevykonává-li řádně svou funkci, může

soud i bez návrhu usnesením zprostit správce dědictví funkce. Totéž

platí, požádal-li správce dědictví soud o zproštění z funkce správce

dědictví.



(6) V usnesení podle odstavců 1, 4 nebo 5 musí být vymezen rozsah

spravovaného majetku zůstavitele.



(7) Správce dědictví, který byl zproštěn funkce, je povinen řádně a bez

zbytečného odkladu informovat nového správce dědictví a předat mu

všechny doklady týkající se spravovaného majetku. Nebyl-li ustanoven

nový správce dědictví, má tuto povinnost vůči dědicům.



(8) Neplní-li správce dědictví povinnost podávat soudu zprávy o své

činnosti nebo nevykonává-li přes upozornění soudu řádně svou funkci,

může mu soud uložit pořádkovou pokutu (§ 53).



67b) § 462 občanského zákoníku.".



8. § 175r a 175s znějí:



"§ 175r



(1) Dědici mohou s věcmi nebo s jiným majetkem náležejícím do dědictví

během dědického řízení nakládat nebo činit jiná opatření, přesahující

rámec obvyklého hospodaření, jen se svolením soudu.



(2) Správce dědictví může s věcmi nebo s jiným majetkem náležejícím do

dědictví nakládat nebo činit jiná opatření, přesahující rámec obvyklého

hospodaření, jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.



§ 175s



(1) Usnesením podle § 175p a 175q je projednání dědictví skončeno.



(2) Po právní moci usnesení podle § 175p a 175q soud zruší provedená

zajištění dědictví, která nezrušil již v průběhu řízení o dědictví;

zruší zejména všechny zákazy výplaty vkladů, pojistek a jiných hodnot,

které byly v řízení o dědictví nařízeny nebo podle zákona provedeny.

Zároveň vyrozumí banky nebo jiné osoby, u nichž jsou tyto hodnoty

uloženy, komu mají být vydány; není-li tato osoba známa nebo je-li

neznámého pobytu, postupuje soud přiměřeně podle § 185g. Lhůta podle §

185g odst. 1 počíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo

řízení skončeno.



(3) Po právní moci usnesení podle § 175p a 175q soud též vyrozumí banky

o tom, kdo se stal majitelem zůstavitelových účtů.".



9. V § 268 odst. 1 písm. g) se za slova "právo jím přiznané" vkládá

čárka a slova "ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden".



10. V § 274 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 80) zní:



"e) notářských a exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti

sepsaných podle zvláštních zákonů;^80)



80) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.



§ 40 odst. 1 písm. d) a § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb.".



11. V § 374a písm. a) se slova "a odměny správců dědictví" zrušují.



ČÁST TŘETÍ



Změna notářského řádu



Čl.III



Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve

znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000

Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001

Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního

soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č.

18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb., se mění

takto:



1. V § 4 se za slovo "tak" vkládají slova "tento zákon nebo".



2. § 12 zní:



"§ 12



(1) Sídlem notáře je sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován.

Ve svém sídle zřídí notář pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář,

zapsanou v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou.



(2) Notář může zavést úřední dny mimo notářskou kancelář i mimo své

sídlo. Zavedení úředního dne a jeho zrušení je povinen oznámit Komoře a

notářské komoře, v jejímž obvodu má své sídlo. Komora a notářská komora

vedou evidenci zavedených úředních dnů a evidenci jejich zrušení.".



3. V § 13 odstavec 1 zní:



"(1) Notář vykonává činnost notáře zpravidla v notářské kanceláři a

během úředních dnů také v místě jejich konání. Notář může jednotlivé

úkony provádět i na jiném místě. Na jiném místě notář jednotlivý úkon

provede, je-li to nutné.".



4. V § 24 odst. 1 se slova "v době jeho nepřítomnosti" zrušují a slova

"§ 3 odst. 2" se nahrazují slovy "§ 3 odst. 3".



5. Nad ustanovení § 35a se vkládá nadpis, který zní: "Centrální

evidence závětí".



6. § 35a zní:



"§ 35a



(1) Centrální evidence závětí je neveřejný seznam v elektronické

podobě, který vede, provozuje a spravuje Komora. V Centrální evidenci

závětí jsou evidovány závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání

těchto úkonů (dále jen "závěť") a také listiny o ustanovení správce

dědictví, listiny o odvolání ustanovení správce dědictví a listiny o

odvolání souhlasu s ustanovením do funkce správce dědictví (dále jen

"listina o správě dědictví"). Závěti a listiny o správě dědictví jsou

evidovány odděleně.



(2) Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu, notáři, který byl

jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, a

osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je evidována

závěť nebo více závětí zůstavitele a u koho jsou uloženy, a sdělí

soudu, jinému státnímu orgánu nebo notáři, který byl jako soudní

komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, na jejich žádost,

zda je evidována listina o správě dědictví zůstavitele nebo více

takových listin a u koho jsou uloženy. Žádosti nelze vyhovět, byla-li

podána za života pořizovatele nebo odvolatele závěti nebo listiny o

správě dědictví.



(3) Kterýkoli notář na žádost osoby, která prokáže právní zájem, zda je

v Centrální evidenci závětí evidována listina o správě dědictví a u

koho je uložena, vydá opis zápisu z Centrální evidence závětí, je-li

listina o správě dědictví evidována; není-li evidována, vydá potvrzení

o tom, že listina o správě dědictví evidována není. Je-li evidováno

více listin o správě dědictví pořízených stejným pořizovatelem,

obsahuje opis zápisu údaje o všech těchto listinách. Ustanovení

odstavce 2 věty druhé platí obdobně.



(4) Při vedení Centrální evidence závětí postupuje Komora podle

předpisu přijatého sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)].".



7. § 70 zní:



"§ 70



Vyhotoví-li notář závěť ve formě notářského zápisu nebo vyhotoví-li

listinu o správě dědictví, zapíše pomocí elektronického přenosu dat do

Centrální evidence závětí údaje o takové listině a o jejím

pořizovateli, popřípadě o správci dědictví, stanovené předpisem

přijatým sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)].".



8. V § 83 odstavec 4 zní:



"(4) Přijme-li notář závěť do úschovy, ustanovení § 70 platí obdobně.".



9. V § 90 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují

se slova "stejně se postupuje za života pořizovatele u notářských

zápisů o listinách o správě dědictví, kterými byl ustanoven správce

dědictví nebo kterými byla listina o ustanovení správce dědictví

odvolána.".



10. V § 91 odstavce 2 a 3 znějí:



"(2) Notář, u kterého je uložen notářský zápis o listině o správě

dědictví, vydá po úmrtí pořizovatele stejnopis tohoto notářského zápisu

každému, kdo mu prokáže právní zájem a úmrtí toho, jehož majetku se

listina o správě dědictví týká. Úmrtí lze prokázat pouze úmrtním listem

nebo rozsudkem soudu o prohlášení za mrtvého nebo jejich úředně

ověřeným opisem.



(3) Prosté opisy notářských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat

stejnopisy. Jiným osobám lze prosté opisy vydat jen se souhlasem osob,

kterým lze vydat stejnopisy.".



11. V § 91 se doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Prosté opisy notářských zápisů o závětích a o listinách o správě

dědictví lze vydat jen jejich pořizovateli nebo osobě, která je

ustanovována správcem dědictví, nebo jejich zmocněnci, který se vykáže

plnou mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.".



12. V § 100 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



"(2) Do notářského zápisu o listině o správě dědictví za života jeho

pořizovatele má právo nahlížet pouze pořizovatel a jím ustanovený

správce dědictví.".



13. V § 101 odst. 1 větě druhé se za slovo "závěti" vkládají slova

"nebo notářský zápis o listině o správě dědictví".



ČÁST ČTVRTÁ



zrušena



Čl.IV



zrušen



ČÁST PÁTÁ



zrušena



Čl.V



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



Přechodná ustanovení



Čl.VI



1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé přede

dnem nabytí jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i

nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však

posuzují podle dosavadních právních předpisů.



2. Ustanovení § 369a obchodního zákoníku, ve znění tohoto zákona, se

nepoužije na vztahy založené smlouvami uzavřenými přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



3. Podle dosavadních právních předpisů se posuzuje zánik prokury podle

§ 14 obchodního zákoníku, obchodní plné moci podle § 15 obchodního

zákoníku a plné moci k nakládání s peněžními prostředky na účtu podle §

710 obchodního zákoníku, udělených přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, ledaže zmocnitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona písemným

právním úkonem s úředně ověřeným podpisem prohlásí, že



a) jím udělená prokura nebo obchodní plná moc nezanikají po jeho smrti;

v případě prokury je prokurista povinen postupovat obdobně podle § 14

odst. 7 obchodního zákoníku a osoba zmocněná obchodní plnou mocí

postupovat obdobně podle § 15 odst. 3 obchodního zákoníku,



b) jím udělená plná moc k nakládání s peněžními prostředky na jeho účtu

nezaniká po jeho smrti; je-li prohlášení majitele účtu učiněno před

bankou, úřední ověření podpisu se nevyžaduje.



4. Pokud došlo k obnovení účasti společníka ve společnosti podle

ustanovení § 148 odst. 4 obchodního zákoníku přede dnem účinnosti

tohoto zákona, a pokud společníkovi v důsledku toho vznikl závazek

nahradit společnosti vypořádací podíl a společník tento vypořádací

podíl společnosti nenahradí do dvou měsíců od účinnosti tohoto zákona,

jeho účast ve společnosti zanikne.



ČÁST SEDMÁ



ÚČINNOST



Čl.VII



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce

následujícího po dni jeho vyhlášení.



Zaorálek v. r.



Klaus v. r.



Gross v. r.