275/1919 Sb.
Zákon
ze dne 23. května 1919
o platech zatímních a suplujících profesorů státních středních škol.
Změna: 541/1919 Sb.
Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje:
§ 1.
Zatímními profesory podle tohoto zákona jest rozuměti bez rozdílu
pohlaví dosavadní zatímní profesory státních škol středních a
obchodních, kteří vykonali předepsanou zkoušku profesorskou
(způsobilosti učitelské na středních školách).
§ 2.
Suplujícími profesory podle tohoto zákona jest rozuměti bez rozdílu
pohlaví ony kandidáty učitelství středoškolského, kteří nemají
ustanovené úplné způsobilosti učitelské a jimž bylo výjimečně na dobu
přechodnou svěřeno vyučování na školách středních neb obchodních.
§ 3.
Zatímní profesoři obdrží, vyhovují-li svou kvalifikací zákonitým
podmínkám, v prvém roce (čekatelském) své služby požitky nejnižšího
stupně X. hodnostní třídy bez místního přídavku, od počátku druhého
roku služebního plné požitky X. hodnostní třídy vesměs jako adjutum.
§ 4.
zrušen
§ 5.
Suplujícím profesorům příslušejí jako adjutum požitky nejnižšího stupně
XI. hodnostní třídy bez místního přídavku.
§ 6.
zrušen
§ 7.
Zvláštní kategorie skutečných učitelů tělocviku a hudby a učitelek
lycejních, jakož i provisorních učitelů se odstraňuje a platí pro ně
táž ustanovení jako pro ostatní učitele.
§ 8.
Suplující profesoři, kteří vykonají do dvou let od svého ustanovení
předepsanou zkoušku profesorskou a vyhovují svou kvalifikací zákonitým
podmínkám, budou ustanoveni zatímním profesory a celá služební doba
jejich se jim započítá plným rozsahem pro dosažení vyšších stupňů
platových.
§ 9.
Ze služební doby dosavadních skutečných učitelů tělocviku a hudby a
učitelek lycejních nepočítá se do výměry pětiletních přídavků tolik
let, o kolik let byla jejich studia kratší než studia profesorů vědních
oborů.
§ 10.
Ze služby na školách nižší kategorie, státních nebo nestátních s právem
veřejnosti jest započítati profesorům pro postup do vyšších stupňů
platových služební dobu po úplné aprobaci pro školy střední neb
obchodní, a to dvěma třetinami.
§ 11.
Služební doba, za kterou byla udělena kvalifikace méně uspokojivá nebo
neuspokojivá, není započítatelná pro postup do vyšších stupňů
platových.
§ 12.
Neměl-li zatímní profesor (suplující profesor) po dvě léta za sebou
jdoucí kvalifikace aspoň dobré, propustí se ze služby.
§ 13.
Při přechodu z nestátních středních a obchodních škol s právem
veřejnosti, jakož i ze škol státních nebo nestátních s právem
veřejnosti, jež jsou na roveň postaveny školám středním, počítá se
služební doba tak, jako by byla odsloužena na státních školách
středních (obchodních).
§ 14.
Mimořádné přídavky, diety, cestovní poplatky, náhrada stěhovacích výloh
a jiné výhody, jichž se poskytuje všem státním úředníkům podle
hodnostních tříd nebo podle výše jejich služného, přiznávají se
zatímním profesorům (suplujícím profesorům) stejnou částkou jako
ostatním státním úředníkům, požívajícím téhož platu, dvouleté přídavky
v to počítajíc, avšak ne nižší než podle XI. hodnostní třídy.
§ 15.
Stal-li se zatímní profesor (suplující profesor) neschopným ke službě
úrazem nebo těžkým a nezhojitelným onemocněním při vykonávání služby
bez své vlastní viny, má nárok na výslužné ve výši posledního adjuta
nebo remunerace. Po smrti zatímního profesora (suplujícího profesora)
mají pozůstalí ve zvláště pozoruhodných případech nárok na zaopatřovací
požitky podle ustanovení platných pro IX. hodnostní třídu.
§ 16.
Všichni zatímní profesoři (suplující profesoři) státních škol středních
i obchodních, čítajíc k nim také ty, kteří od 1. července 1918 byli
jmenováni skutečnými učiteli, obdrží výpomoc jednou pro vždy, a to ti,
kteří slouží méně než dvě léta, 600 K, více než dvě léta a méně než
čtyři léta, 800 K, více než čtyři léta, 1000 K; kromě toho dostanou na
manželku a každé nezaopatřené dítko po 200 K.
§ 17.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1919.
§ 18.
Provésti tento zákon se ukládá ministru školství a národní osvěty a
ministru financí.
T. G. Masaryk v. r.
Švehla v. r.,
v zastoupení ministerského předsedy.
Habrman v. r.
Dr. Rašín v. r.