374/1920 Sb.
Nařízení
vlády republiky Československé
ze dne 31. května 1920,
jímž se provádějí přechodná ustanovení branného zákona ze dne 19.
března 1920, č. 193 Sb. z. a n., o provedení odvodů v roce 1920.
I.
ODDÍL.
§ 1.
Přípravy odvodů v roce 1920.
Pro odvody v roce 1920 použito budiž příprav, které byly již učiněny
podle dosud platných ustanovení, pokud jsou ve shodě s branným zákonem
z roku 1920; nebudiž tudíž přihlíženo k přípravám a opatřením,
zakládajícím se na ustanoveních, jichž nový branný zákon nepřevzal, na
př. uplatnění některé z výhod v plnění branné povinnosti, účtování
kontingentů nováčků atd. Všechny žádosti za přiznání takových výhod
buďtež proto jako bezpodstatné vráceny.
Pro provedení odvodů v roce 1920 platí ustanovení dále uvedená.
§ 2.
Odvodní povinnost.
(1) Odvodní povinnosti v roce 1920 podléhají příslušníci ročníků 1900,
1899, 1898, a to ročník narození 1900 za první odvodní třídu, ročník
narození 1899 za první a druhou odvodní třídu, ročník narození 1898 za
všechny tři odvodní třídy.
Odvodní povinnost týká se také osob uvedených v § 2, druhý odstavec,
branného zákona, pokud náleží k jmenovaným ročníkům.
Kromě toho budou v mezích § 20 br. zák. podrobeni odvodu v roce 1920
též cizinci, kteří nabudou československé státní příslušnosti.
(2) Příslušníci uvedených ročníků, kteří byli jakožto dobrovolníci
odvedeni na služební dobu podle § 19:4 nebo § 21 branných zákonů z roku
1912, nepodléhají odvodní povinnosti; byli-li však pro neschopnost k
vojenské službě propuštěni ze služební povinnosti v bývalém společném
vojsku (válečném námořnictvu, rakouské neb uherské zeměbraně),
podléhají odvodní povinnosti, avšak, byly-li jim přiznány trvale
vojenské požitky zaopatřovací, nedostaví se osobně před odvodní komisi,
nýbrž odvodní řízení o nich bude provedeno způsobem uvedeným v § 42
tohoto nařízení.
(3) Odvodní povinnosti nepodléhají příslušníci ročníků 1897 a starší,
kteří sice podle branných zákonů z roku 1912 odvodní povinnosti dosud
nevyhověli, avšak za války podrobili se domobraneckému třídění podle
domobraneckých zákonů z roku 1886, aneb vstoupili do československého
zahraničního vojska (legionářského). Ti z nich, kteří jsou podle
poslední platné klasifikace způsobilí k vojenské službě se zbraní,
pokládají se za odvedené a budou převedeni s výhradou § 61 branného
zákona podle zvláštních nařízení do zálohy.
Ti příslušníci právě uvedených ročníků, kteří se nepodrobili ani podle
branných zákonů z roku 1912 odvodu, ani podle domobraneckých zákonů z
roku 1886 domobraneckému třídění, ani nevstoupili do československého
zahraničního vojska (legionářského) a kteří nemají tudíž žádné
klasifikace, dostaví se k odvodu ke zjištění klasifikace a, budou-li
uznáni za způsobilé, budou převedeni do zálohy; pokud jsou příslušníky
ročníků 1897 až 1892, budou podrobeni vojenskému výcviku podle § 62
branného zákona.
§ 3.
Povinnost dostaviti se osobně k odvodní komisi a výjimky z této
povinnosti.
(1) Pokud nařízení toto nestanoví výjimek, dostaví se odvodem povinní
osobně k odvodní komisi.
(2) Osobně se k odvodu nedostaví;
a) příslušníci československého zahraničního vojska (legionáři),
nehledíc k tomu, jsou-li v činné službě čili nic;
b) příslušníci ročníků odvodem povinných, kteří byli za války podle
domobraneckých zákonů z roku 1886 uznáni za způsobilé ke službě
domobranecké, byť beze zbraně, a dosud jsou v činné službě vojenské;
vojenské osoby na dočasné dovolené patří k vojenským osobám v činné
službě;
c) invalidé, jimž byly přiřčeny trvale vojenské zaopatřovací požitky.
Odvodní řízení o takovýchto osobách provedeno budiž podle ustanovení §
42 tohoto nařízení se zřetelem na jejich poslední platnou klasifikaci.
(3) Osoby s klasifikací "invalida", jimž zaopatřovací požitky přiznány
nebyly vůbec neb jen dočasně, dostaví se osobně k odvodní komisi; totéž
platí o dosavadních domobrancích ročníků odvodem povinných, kteří byli
superarbitračním řízením jako toho času neschopní propuštěni na
dovolenou na určitou dobu, ať již s dočasnými zaopatřovacími požitky
čili nic.
(4) Osobně dostaviti se k odvodní komisi musí dále dosavadní domobranci
ročníků odvodem povinných, jimž byla udělena dovolená k provedení
superarbitrace, vyjma osoby, které mezi tím byly již podrobeny
superarbitraci a uznány schopnými, pročež po potvrzení
superarbitračního nálezu zase vstoupily do činné služby; s těmito se
naloží jako s ostatními osobami v činné službě jsoucími, které jsou
odvodem povinny.
(5) Zproštění, jakož i na studijní, neurčité a trvalé dovolené jsoucí
dosavadní domobranci odvodem povinných ročníků, jsou povinni rovněž se
dostaviti osobně k odvodu, pokud nejsou snad podle předchozích
ustanovení z této povinnosti vyňati.
§ 4.
Příslušnost odvodní.
(1) Každý odvodem povinný, jenž se má k odvodní komisi dostaviti, má
vykonati odvodní povinnost zpravidla ve svém příslušném okrese
odvodním, t. j. v tom odvodním okrese, v jehož obvodu jest jeho
domovská obec. Je-li pro některý odvodní okres ustanoveno několik
odvodních míst, musí odvodem povinný vykonati svou odvodní povinnost v
tom odvodním místě, ke kterému jest jeho domovská obec přidělena.
Každá oblast politického úřadu I. stolice tvoří pro sebe okres odvodní.
(2) Je-li právo domovské pochybné, nesmí býti odvod odvodem povinného
odkládán. Když vyšetřování, jež dlužno se vší rychlostí vykonati,
nevede k žádnému výsledku, jest odvodem povinný pokládán za příslušného
v tom odvodním místě, ve kterém se trvale zdržuje. Nemůže-li toto místo
býti vyšetřeno, rozhoduje vůbec místo pobytu.
(3) Přeje-li si odvodem povinný, aby mohl dostáti své odvodní
povinnosti v jiném odvodním místě, třeba by leželo v témž odvodním
okrese, musí o to požádati.
(4) Odvod mimo příslušný okres odvodní budiž povolen těm, kdož jsou:
a) v jiném okrese usedlí nebo ve veřejné službě zaměstnáni;
b) za prací nebo pro výdělek trvale nepřítomni nebo se trvale zdržují
mimo příslušný odvodní okres v nějaké soukromé službě;
c) v jiném okrese studují.
Osoby tyto mohou se však dostaviti k odvodu jenom v tom okrese, v němž
se trvale zdržují.
(5) Žádosti za povolení, aby se žadatel dostaviti mohl k odvodu mimo
příslušný okres odvodní, buďtež podány u příslušného politického úřadu
I. stolice přímo nejdéle do 14 dnů před zahájením odvodu v politickém
okrese, v němž žadatel zamýšlí k odvodu se dostaviti.
Nelze-li takové osoby podrobiti odvodu při hlavních odvodech, dlužno
tak učiniti u dodatečných odvodů.
(6) Osobám odvodem povinným, které se zdržují mimo Československou
republiku, může býti na jejich žádost za podmínek uvedených v bodu (4)
tohoto paragrafu povoleno, aby vykonaly svou odvodní povinnost v
některém odvodním okrese, který jest jejich pobytu bližší nežli okres
příslušný.
(7) Udíleti toto povolení přísluší politickému úřadu I. stolice
domovské obce odvodem povinného. Ze záporných vyřízení politického
úřadu I. stolice mohou se ti, jichž věc se týče, ve 14 dnech odvolati k
úřadu politickému II. stolice, jehož rozhodnutí jest konečně platné.
(8) Obecní starostové buďtež z úřední povinnosti svým prostřednictvím
nápomocní cizím odvodem povinným, kteří se chtějí dostaviti k odvodu v
okrese místa pobytu.
(9) O odvodu těch, kteří se trvale zdržují mimo Československou
republiku a nepřijdou v ní k odvodu (§ 27), platí zvláštní ustanovení.
§ 5.
Žádosti za odklad presenční služby.
Žádost za odklad presenční služby podle § 16 branného zákona dlužno
podati u příslušného politického úřadu I. stolice před odvodem,
nejpozději však u odvodní komise. Nastaly-li však okolnosti,
odůvodňující odklad presenční služby později (po odvodu), mohou býti
podány žádosti též po odvodu.
Žádosti za odklad presenční služby k pokračování studií buďtež doloženy
potvrzením o školní návštěvě v předešlém roce, jakož i dokladem o
pokračování ve studiích v roce 1920. K žádostem za odklad presenční
služby z jiných důvodů připojeny buďtež přiměřené doklady o přípravě k
budoucímu povolání aneb o okolnostech zvláštního zřetele hodných.
§ 6.
Odvodní seznam.
K odvodu budiž použito odvodních seznamů, které byly založeny podle
vydaných nařízení. Na území druhdy uherském není třeba třetího
exempláře odvodního seznamu, jenž byl v oblasti bývalého Uherska
předepsán.
Záznamy o uplatnění nároku na výhodu v plnění branné povinnosti podle
§§ 29, 30, 31, resp. §§ 20 a 21 branných zákonů z roku 1912, které jsou
v rubrice 9 odvodních seznamů pro rok 1920 snad již zapsány, buďtež
škrtnuty; za to budiž tam poznamenáno, byla-li podána žádost za odklad
presenční služby, a budiž tam krátce uvedeno odůvodnění žádosti.
§ 7.
Výpis z odvodního seznamu.
(1) Výpisy z odvodního seznamu buďtež zhotoveny politickými úřady I.
stolice ve dvou stejnopisech:
a) o všech odvodem povinných, kteří se nedostavili k hlavnímu odvodu a
budou podrobeni dodatečnému odvodu (§ 25);
b) o všech odvodem povinných, kterým bylo povoleno dostaviti se k
odvodu v cizím okrese;
c) o všech odvodem povinných, kteří byli určeni k přezkoušení.
(2) Výsledek odvodu budiž zapsán do výpisů z odvodního seznamu do
příslušných rubrik.
Ihned po odvodu budiž jeho výsledek z výpisů odvodního seznamu doslovně
zapsán do odvodního seznamu, výpisy pak buďtež uschovány.
(3) Výpisy z odvodního seznamu buďtež podepsány předsedou odvodní
komise a vojenským zástupcem.
§ 8.
Organisace komise odvodní.
(1) Hlavní odvod provádějí odvodní komise, jejichž počet v každém
doplňovacím okrese stanoví vojenské zemské velitelství v dohodě s
politickými úřady II. stolice podle nezbytné potřeby.
(2) V každém odvodním okrese může býti ustanoveno několik odvodních
míst, podle počtu odvodem povinných, a to v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku tak, že ke každému odvodnímu místu přidělí se nejméně jeden
soudní okres.
Jen ve zcela výjimečných případech, zejména z naléhavých důvodů
dopravních, povolí ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem
vnitra, aby byl jeden soudní okres přidělen několika odvodním místům.
(3) Předsedou odvodní komise jest přednosta politického úřadu I.
stolice, nebo, je-li zaneprázdněn, jeho zástupce.
Členy jsou:
a) jeden úředník politického úřadu I. stolice;
b) lékař, ustanovený u politického úřadu I. stolice a, je-li
zaneprázdněn, jeho zástupce;
c) velitel doplňovacího okresu, neb výjimečně jiný s doplňováním vojska
obeznámený důstojník v hodnosti nejméně kapitála jako vojenský
zástupce;
d) důstojník zdravotnictva v hodnosti nejméně kapitána;
e) důstojník doplňovacího okresního velitelství neb jiný doplňování
vojska znalý důstojník.
Svědky odvodního řízení mohou býti jeden člen zvolený obecním
zastupitelstvem odvodního místa a starosta (neb jeho zástupce) obce, z
níž jsou branci předváděni.
Jméno člena zvoleného obecním zastupitelstvem budiž oznámeno
politickému úřadu I. stolice.
(4) Vojenské členy odvodní komise ustanovuje zemské vojenské
velitelství, a to důstojníky zdravotnictva na návrh příslušného
zdravotního šéfa.
Důstojníků zdravotnictva přidělených velitelstvím doplňovacích okres,
kteří zpravidla vykonávají lékařské prohlídky branců do vojenské služby
nastupujících, nebudiž používáno u odvodních komisí téhož doplňovacího
okresu.
(5) Při určování vojenských členů komise pro odvodní komise budiž
zvláště přihlédnuto k jejich jazykovým znalostem.
(6) Každé odvodní komisi buďtež mimo to přiděleni: od politického úřadu
I. stolice zapisovatel, od pěšího pluhu místní neb nejbližší posádky na
žádost velitelství doplňovacího okresu 3 poddůstojníci a 2 pěšáci.
(7) Je-li třeba, aby v některém doplňovacím okrese bylo zřízeno několik
odvodních komisí, buďtež členové komise ustanoveni podle týchž
předpisů.
§ 9.
Cestovní a pracovní plán odvodních komisí.
(1) Při sestavení cestovního a pracovního plánu odvodních komisí buď
dbáno těchto zásad:
a) hlavní odvod osob, jež musí se osobně dostaviti k odvodní komisi,
budiž proveden v době od 2. srpna do 15. září 1920;
b) kde provedení hlavního odvodu v této lhůtě jedinou odvodí komisí
není možné, buďtež pro doplňovací okres zřízeny dvě nebo více odvodních
komisí;
c) pro jeden odvodní okres smí úřadovati toliko jediná odvodní komise;
výjimku nařídí po případě ministerstvo národní obrany na návrh zemského
vojenského velitelství;
d) na každý den buď zpravidla předvoláváno nejvýše 200 odvodem
povinných.
V neděli a ve svátek se odvod nekoná; těchto dnů má však podle možnosti
býti použito jako cestovních dnů.
Nepřesahuje-li počet odvodem povinných, kteří mají býti jednoho dne
odvodnímu řízení podrobeni, jednoho sta, budiž pokud možná ještě téhož
dne pokračováno v cestě členův odvodní komise.
(2) Podle těchto zásad stanoví cestovní a pracovní plány pro odvodní
komise doplňovací okresní velitelství v dohodě s politickým úřadem I.
stolice. Při tom budiž přihlíženo podle ustanovení bodu (1), lit. d),
tohoto paragrafu k počtu zapsaných odvodem povinných v odvodních
okresech, jakož i k těm, kdož jsou podle zkušenosti nepřítomni, a k
těm, kdož přijdou k odvodu v jiném okrese, nebo jejichž odvod bude
pravděpodobně proveden podle § 42 tohoto nařízení.
K tomu účelu oznámí politický úřad I. stolice potřebná data zavčas
velitelství doplňovacího okresu.
Takto stanovené cestovní a pracovní plány buďtež předloženy až do 20.
června 1920 zemskému vojenskému velitelství, aby je v dohodě s
politickým úřadem II. stolice schválilo. K cestovním a pracovním plánům
budiž přiložen výkaz o počtu odvodem povinných v každém odvodním místě.
(3) Když byly cestovní a pracovní plány schváleny, což staniž se
nejpozději do 1. července 1920, buďtež ihned zemským vojenským
velitelstvím oznámeny i s cestovními dny vojenských členů komise přímo
politickým úřadům I. stolice a doplňovacím okresním velitelstvím, potom
ministerstvu národní obrany a ministerstvu vnitra.
Politický úřad II. stolice vyhlásí úřední dny odvodních komisí (ne také
cestovní dny) v úředních novinách.
Ustanovení toto nevztahuje se na provedení odvodů podle § 42 tohoto
nařízení.
§ 10.
Vyhláška odvodu v obcích.
(1) Politický úřad I. stolice podle schváleného cestovního a pracovního
plánu ustanoví, z kterých obcí a kdy odvodem povinní mají býti
předvedeni komisi odvodní, a zpraví o tom obecní starosty tím, že jim
zašle příslušnou vyhlášku.
(
2) Tato vyhláška má obsahovati:
a) výpočet odvodních míst a dnů ustanovených pro tento odvodní okres,
pak ustanovení, v které době denní započne se úřední řízení;
b) výpočet obcí, z nichž odvodem povinni budou v jednotlivých odvodních
dnech předvedeni;
c) vyzvání odvodem povinných, aby zavčas v řádném a čistém stavu
dostavili se na odvodní místo a přinesli s sebou voje vojenské doklady,
jako dovolenky, propouštěcí listy, doklady o zproštění, doklad o
posledním domobraneckém třídění atd.;
d) upozornění, že žádosti za povolení dostaviti se k odvodu mimo
příslušný okres odvodní musí býti podány u příslušného politického
úřadu I. stolice, a to nejdéle do 14 dnů před zahájením odvodu v
politickém okrese, v němž zamýšlí se žadatel k odvodu dostaviti;
e) upozornění, že žádosti za odklad nastoupení presenční služby dlužno
podati příslušnému politickému úřadu I. stolice před odvodem,
nejpozději pak přímo odvodní komisi, a že jen tehdy, nastaly-li po
odvodu okolnosti, odůvodňující odklad presenční služby, možno takové
žádosti podávati i později. Kromě toho budiž ve vyhlášce zdůrazněno, že
povolením odkladu nastoupení presenční služby se činná služba nikterak
nezkrátí, nýbrž že ten, komu byl odklad nastoupení presenční služby
povolen, musí pobýti stejně dlouhý čas v činné službě, jako kdyby mu
nebyl odklad povolen a musil v letošním roce službu nastoupiti;
f) připomenutí, že nesplnění odvodní povinnosti, jakož i vůbec
povinností uložených branným zákonem nemůže býti omluveno neznalostí
tohoto vyzvání nebo zákona.
(3) Obecní starostové jsou povinni vyhlášku tuto veřejně vyvěsiti a i
jiným způsobem v místě obvyklým vyhlásiti.
§ 11.
Úkoly a úřadování odvodní komise.
(1) Odvodní komisi přísluší:
a) rozhodnouti o způsobilosti odvodem povinných k vojenské službě;
b) rozhodovati o žádostech za odklad nastoupení presenční služby;
c) zaznamenati zvláštní způsobilost odvedených pro rozličné druhy
zbraní (odvětví a ústavů).
(2) Kromě osob v § 8 uvedených, jakož i osob, které se k odvodu
dostavily (a které buďtež vyvolávány po skupinách), nesmí nikdo býti
přítomen v odvodní místnosti.
Politickému úřadu I. stolice přísluší udržovati pořádek v úřední
místnosti a v obvodu odvodního místa.
(3) Předseda a členové odvodní komise jsou povinni k převáděným chovati
se s potřebnou šetrností; o tělesných vadách, které byly udány, nebo
shledány, dlužno zachovati nejpřísnější mlčelivost.
(4) Úřední jednání buď tak vedeno, aby různosti mínění člen komise
nemohly přijíti ve známost odvodem povinných.
Odvodem povinným, o nichž odvodní rozhodnutí zní "Neodveden", budiž
příslušným politickým úřadem I. stolice z úřední povinnosti vydáno
osvědčení podle vzorce 1.
Odvodem povinní, jichž odvod byl odročen, obdrží potvrzení podle vzorce
2., jež vydá rovněž politický úřad I. stolice.
(5) Předseda a členové odvodní komise musí odmítnouti jakýkoliv vliv
stran.
Každý pokus takového trestného vlivu, zejména nabízení darů, budiž
ihned oznámen soudu.
Vojenským a civilním lékařům, kteří jsou členy odvodních komisí, jakož
i všem důstojníkům zdravotnictva v činné službě vůbec jest nejpřísněji
zakázáno prohlížeti odvodem povinné, kteří před odvodem chtějí zvěděti
lékařské mínění o své tělesné způsobilosti.
§ 12.
Působnost předsedy a členů odvodní komise.
(1) Předseda odvodní komise řídí celé jednání odvodní a bdí nad jeho
řádným provedením. Vede rovněž řízení o odkladu nastoupení presenční
služby, ve kterémžto případě rozhoduje v dohodě s vojenským zástupcem.
Předseda má se častěji přesvědčiti o totožnosti odváděných.
(2) Úkolem druhého politického úředníka jest přednášeti žádosti za
odklad nastoupení presenční služby; dohlíží na řádné předvádění odvodem
povinných, a to v každé obci podle pořadí odvodních tříd a v každé
odvodní třídě podle pořadí zápisu v odvodním seznamu. K tomu musí si
opatřiti seznam odvodem povinných, uspořádaný podle obcí, v každé obci
pak podle odvodních tříd a podle pořadí zápisu v odvodním seznamu,
dohlédá konečně na to, aby byl správně napsán exemplář odvodního
seznamu určený pro politický úřad I. stolice a porovnává jej po
provedeném odvodu v každém odvodním místě s odvodním seznamem sepsaným
pro vojenské účely.
(3) Vojenský zástupce rozhoduje v mezích působnosti, propůjčené mu
tímto nařízením, o odvedení předvedených podle posudku vojenského
lékaře [§ 17, bod (2)]; jsou-li proti posudku námitky, postupuje podle
bodu (8) téhož paragrafu; odvedené béře do přísahy.
(4) Důstojník zdravotnictva podá osudek o zdravotním stavu odvodem
povinných; jsou-li proti posudku námitky, podá podle § 17, bod (8),
posudek také civilní lékař.
(5) Důstojník v doplňování obeznalý jest odpověděn, aby byla výška těla
správně měřena; dohlíží na řádné sepsání exempláře odvodního seznamu,
určeného pro velitelství doplňovacího okresu, na vyhotovení protokolů
odvedených a určovacích listů; zjišťuje pokud možno zvláštní
způsobilost odvedených pro jejich zařadění do různých sborů (ústavů) a
provádí záznam v tom směru; provádí každodenně kontrolu porovnáváním
protokolu odvedených s odvodním seznamem; předčítá při přísaze
odvedených přísežnou formuli a poučuje odvedené o jejich povinnostech.
(6) Mužstvo přidělené odvodní komisi měří výšku těla odvodem povinných,
píše odvodní seznam pro velitelství doplňovacího okresu a protokol
odvedených a vyhotovuje určovací listy pro odvedené.
(7) Za bezpečné uschování odvodních seznamů za odvodu jsou v prvé řadě
odpovědni předseda a vojenský zástupce.
§ 13.
Předvedení odvodem povinných před odvodní komisi.
(1) Odvodem povinní buďte předváděni před odvodní komisi v ustanovených
odvodních místech, a to podle obcí v pořadí odvodních tříd (počínaje
ročníkem nejmladším) a v každé z nich podle pořadí, jak jsou zapsáni v
odvodním seznamech.
(2) Obecní starostové neb jich zástupci jsou povinni předváděti odvodem
povinné a ručí za totožnost předvedených.
(3) Odvodní komisi nebuďtež předvedeni:
a) odvodem povinní, již podle § 3 nemají se dostaviti osobně k odvodní
komisi;
b) ti, kteří jsou pro trestní čin prozatímně zadrženi aneb jsou ve
vazbě vyšetřovací, trestní, nebo polepšovací;
c) "zřejmě neschopní", t. j. osoby:
1. jimž schází ruka nebo noha nebo několik končetin,
2. na obě oči osleplí,
3. kretini,
4. hluchoněmí,
5. osoby, jež byly soudem pro choromyslnost nebo slabomyslnost zbaveny
úplně svéprávnosti.
Soudní úřady nebo trestnice oznámí v případě b) propuštění z vazby
(odpykání trestu, udělení milosti) osob, jež se měly odvodu dostaviti,
politickému úřadu I. stolice, v jehož obvodu jest soudní úřad
(trestnice). Na to bude proveden dodatečný odvod, aneb bude za tím
účelem zpraven příslušný politický úřad I. stolice.
(4) Odvodem povinní musí přinésti k odvodu své vojenské doklady, jako:
dovolenky, propouštěcí listy, doklady o zproštění atd.; zvláště pak ti,
kteří byli u domobraneckých třídění za války uznáni nezpůsobilými k
domobranecké službě se zbraní, musí přinésti doklad o posledním
třídění.
Obecní starostové jsou povinni odvodem povinné o tom náležitě poučiti.
§ 14.
Měření výšky těla.
(1) Prohlídka odvodem povinného započne se změřením výšky těla.
(2) Pro zařadění do branné moci požaduje se výška těla aspoň 152
centimetry.
Řemeslníci, písaři i ti, jichž může býti upotřebeno v jiných povoláních
v armádě zastoupených, jsou-li jinak způsobilí nebo k pomocným službám
způsobilí, mohou býti odvedeni, jsou-li menší 152 centimetrů, avšak
nikoliv pod 150 centimetrů.
(3) Nápadně malí odvodem povinní buďtež měřeni oblečení, avšak bez
obuvi.
(4) Měření výšky těla provádí se tak, že odvodem povinný postaví se
zpříma s napjatými koleny k měřícímu přístroji patami k sobě a při tom
se dotýká patami přístroje.
(5) Měřicí přístroj budiž před počátkem odvodu porovnán s cejchovanou
normální měrou velitelství doplňovacího okresu a podle potřeby opraven.
§ 15.
Lékařská prohlídka odvodem povinných a řízení s těmi, kteří se sami
zmrzačili.
(1) Lékařská prohlídka odvodem povinných budiž konána co možná šetrně
za stěnou v přítomnosti členů komise; koná ji především důstojník
zdravotnictva.
(2) Pro lékařskou prohlídku a pro posouzení způsobilosti odvodem
povinných jest rozhodným "Předpis pro lékařské posuzování způsobilosti
k vojenské službě", ministerstvem národní obrany vydaný.
(3) Vzejde-li při lékařské prohlídce důvodné podezření, že byla vada
vyvolána úmyslně a k tomu účelu, aby byla přivoděna úplná neb částečná
nezpůsobilost ke splnění služební povinnosti, budiž odvodem povinný,
byl-li lékařem shledán "Schopen" nebo "Schopen k pomocným službám
jako.......", s výhradou dalšího trestního stíhání ihned odveden; v
ostatních případech rozhodne odvodní komise o jeho schopnosti s
výhradou dalšího trestního stíhání jako o ostatních předvedených.
Je-li podezření, že si odvodem povinný na těle ublížil nebo s cena
zdraví poškodil, nebo dal se poškoditi neb sobě ublížiti, sepíše se o
tom protokol, ve kterém budiž přesně vytčen nález a posudek lékařských
členů odvodní komise; tento protkl podepíše předseda komise, vojenský
zástupce a lékařští členové komise, načet jej politický úřad I. stolice
ihned zašle příslušnému soudu k trestnímu řízení.
Podezření, že si odvodem povinný ublížil na těle, nebo poškodil na
zdraví, neb si dal ublížiti, neb sebe poškoditi, a posudek lékařských
členů komise o tom podaný buďtež zapsány do odvodního seznamu.
(4) Lehké nemoce a poranění nemohou míti vlivu na lékařský posudek
"Schopen ke službě se zbraní" nebo "Schopen k pomocným službám jako
......."
(5) Odvodní komise zásadně jedná podle vlastního zjištění a
přesvědčení. Předloží-li odvodem povinný lékařská vysvědčení, má sice
odvodní komise do nich k své informaci nahlédnouti a také podle potřeby
slyšeti ústní vyjádření obecních starostů o takových odvodem povinných,
kteří zevrubněji znají prohlíženého, avšak není vázána těmito
vysvědčeními neb výpovědmi.
(6) Tvrdí-li se však, že některý odvodem povinný trpí padoucnicí, může
odvodní komise pokládati tuto chorobu za zjištěnou, je-li prokázána
souhlasnými přísežnými výpovědmi dvou hodnověrných svědků před
politickým úřadem I. stolice. Odvodní komise může však naříditi, aby
byl odvodem povinný dán do vojenské nemocnice k zjištění padoucnice.
Lékařská vysvědčení vojenských léčebných ústavů, pak vysvědčení
zemských ústavů pro choromyslné v Praze, Bohnicích, Dobřanech,
Kosmonosích, Horních Beřkovicích, Opořanech, Brně, Jihlavě, Kroměříži,
Šternberku, Opavě a oddělení pro choromyslné ve všeobecné nemocnici v
Nitře a ve státní nemocnici v Bratislavě mohou býti pokládána za platné
průkazy o padoucnici, byla-li tato choroba zjištěna vlastním
pozorováním ústavního lékaře a způsobem, který každou pochybnost
vylučuje.
Jde-li o vysvědčení ústavu jiného, budiž pokaždé vyžádáno rozhodnutí
ministerstva národní obrany.
(7) Stejným způsobem jako u epileptiků buď postupováno také u duševně
chorých, slabomyslných a duševně méně hodnotných. Má-li odvodní komise
po ruce vysvědčení ústavů uvedených v bodu (6) tohoto paragrafu, do
kterých jsou přijímány osoby takového druhu, buďtež pokládána za
rozhodující. Jde- li o vysvědčení ústavů, které nejsou uvedeny v bodu
(6), budiž o každém vyžádáno rozhodnutí ministerstva národní obrany.
(8) Obecní starostové jsou povinni, pokud možno před odvodem nebo také
při odvodu upozorniti politický úřad I. stolice, nebo odvodní komisi na
odvodem povinné osoby, které jsou do obce příslušny, nebo se v ní
zdržují a jsou duševně abnormní nebo duševně slabé, nebo mravně těžce
defektní. Politický úřad I. stolice věc vyšetří, a to, jde-li o údaje
učiněné teprve při odvodu a byl-li odvodem povinný odveden, nebo byl-li
jeho odvod odložen, po odvodu.
§ 16.
Odevzdání odvodem povinných do nemocničního pozorování.
(1) Nemůže-li vada býti dostatečně posouzena při odvodu, může býti
odvodem povinný dán do vojenské nemocnice.
Odvodem povinný budiž odevzdán do vojenské nemocnice, když jde o vadu,
která podle lékařského vyjádření nemůže býti dostatečně posouzena při
odvodu, poněvadž je to možné toliko po delším pozorování nebo po
prohlídce lékařskými přístroji, jichž při odvodu není; dále, má-li býti
zjištěna padoucnice v případě § 15, bod (6), konečně také tenkráte,
je-li odvodem povinný podezřelý tuberkulosou a není-li stižen některou
jinou vadou, která by jej činila k vojenské službě úplně neschopným.
(2) Odevzdání do vojenské nemocnice nařídí na lékařský návrh vojenský
zástupce odvodní komise; má se tak však státi jen tehdy, kdyby odvodem
povinný bez této vady byl schopen ke službě se zbraní nebo k vojenským
pomocným službám. Odevzdání do nemocnice budiž ihned provedeno, pokud
proti tomu není zvláštních námitek.
Zdráhá-li se odvodem povinný podrobiti se nemocničnímu pozorování,
budiž zákonnými prostředky k tomu donucen.
(3) Po propuštění z nemocnice má politický úřad I. stolice, třeba-li
toho, pečovati také o zpáteční cestu odvodem povinného.
Byl-li odvodem povinný odevzdán do vojenské nemocnice, zašle nemocnice
nález nemocniční velitelství příslušného doplňovacího okresu, které v
dohodě s politickým úřadem I. stolice zjistí, zdali vada, pro jejíž
zjištění odvodem povinný byl odevzdán do vojenské nemocnice, nebo zdali
některá jiná vada byla shledána, která vylučuje schopnost ke službě.
Nebyly-li takové vady v nemocnici shledány, dá politický úřad I.
stolice předvésti odvodem povinného před nejbližší úřadující
(dodatečnou) odvodní komisi, aby bylo učiněno rozhodnutí na základě
odvodních spisů došlých od velitelství doplňovacího okresu.
Není-li tomu tak, budiž upuštěno od předvedení a odvodní (dodatečné
odvodní) komisi buďte předloženy toliko spisy. Zjistí-li odvodní komise
na základě spisů, že jest tu vada, vylučující schopnost, učiní
rozhodnutí "Odvod odročen" nebo "Neodveden". Nemocniční nález a
rozhodnutí odvodní komise zapíší se do odvodního seznamu, nebo, byl-li
odvod proveden v cizím odvodním okrese, nebo došly-li spisy teprve po
skončeném hlavním odvodu zpět, zapíší se do výpisů z odvodního seznamu.
Odvodem povinnému oznámí rozhodnutí politický úřad I. stolice.
Má-li však odvodní (dodatečná odvodní) komise za to, že vada v
nemocničním nálezu obsažená není taková, aby vylučovala schopnost, nebo
pochybuje-li, zda se nemocniční nález vztahuje na odvodem povinného,
nařídí, aby byl odvodem povinný znovu předveden před odvodní
(dodatečnou odvodní) komisi.
Politický úřad I. stolice obstará předvedení.
Dostavil-li se odvodem povinný, do nemocnice odevzdaný, v cizím
odvodním okrese k odvodu, budiž nemocniční nález zaslán velitelství
doplňovacího okresu místa obytu a dotčená úřední jednání přísluší
doplňovacímu úřadu místa pobytu. Opustil-li by však takový odvodem
povinný, jejž jest třeba znovu předvésti před odvodní komisi, svůj
dosavadní pobyt, budiž jednací spis s uvedením nového pobytu zaslán
velitelství příslušného doplňovacího okresu.
(4) Cestovní náklady do nemocnice a zpět buďtež zapraveny podle § 30
tohoto nařízení.
Ošetřovací náklady, vzniklé odevzdáním odvodem povinného do vojenské
nemocnice na pozorování, jdou na vrub rozpočtu ministerstva národní
obrany.
Průvodu budiž použito zpravidla toliko při simulaci, podezřením útěku,
nebo odporu. Jinak budiž osobě určené k nemocničnímu pozorování
zpravidla dáno vysvědčení totožnosti, obsahující zevrubný popis osoby.
§ 17.
Klasifikace odvodem povinných a rozhodnutí odvodní komise o schopnosti.
(1) O zdravotním stavu předváděných odvodem povinných podá důstojník
zdravotnictva posudek (lékařský nález), formulovaný podle "Předpisu pro
lékařské posuzování způsobilosti k vojenské službě", dotčeného v § 15,
bod
(2). Tento lékařský posudek zní:
a) Schopen ke službě se zbraní bez vady nebo s vadou ... (zkratka:
Schopen obce v.", "Schopen (vada)";
b) Schopen k pomocným službám jako ... s vadou (zkratka "Schopen jako
...[vada]");
c) Zatím neschopen (vada) ...;
d) Neschopen (vada).
(2) Vojenský zástupce vyřkne podle tohoto lékařského posudku mimo
případy v bodech (3), posl. odst., a (8) tohoto paragrafu toto
rozhodnutí:
ad a) "Odveden",
ad b) "Odveden k pomocným službám",
ad c) "Odvod odročen",
ad d) "Neodveden".
(3) Rozhodnutí "Odveden k pomocným službám" budiž toliko tenkráte
učiněno, když odvodem povinný pro některou vadu není úplně schopen ke
službě se zbraní, avšak po 12nedělním šetrném první vojenském výcviku,
který po případě také může býti přerušen, jest způsobilým k činnosti
přiměřené své inteligenci, svému řemeslu, nebo svému povolání,
kteroužto činnost po případě také ve svém občanském životě pro výdělek
bez závady provozoval a ve které může konati v branné moci užitečné
služby.
Těch, kteří byli odvedeni jako "Schopní k pomocným službám", nesmí býti
upotřebeno po prvním vojenském výcviku zásadně k řadové službě; může
jich býti použito pouze k pomocným službám, k nimž byli klasifikováni
podle způsobilosti zjištěné vojenskými lékaři.
V jakém rozsahu smějí býti odvedeni odvodem povinní k pomocným službám
v jednotlivých doplňovacích okresech, bude stanoveno zvláštním
nařízením vojenské správy po zjištění potřebného počtu takových branců.
U odvodem povinných, o nichž zní lékařský posudek (nález) "Schopen k
pomocným službám jako ..." a jichž není ku krytí organisačně
stanoveného počtu osob schopných k pomocným službám zapotřebí, budiž
učiněno v I. a II. odvodní třídě rozhodnutí "Odvod odročen", ve III.
odvodní třídě "Neodveden".
(4) Lékařský posudek "Zatím neschopen (vada)" a jemu odpovídající
rozhodnutí "Odvod odročen" smí býti učiněno toliko v I. a II. odvodní
třídě a má v zápětí, že odvodem povinný musí se znovu dostaviti k
odvodu v následující třídě odvodní.
(5) V III. odvodní třídě budiž za všech okolností učiněno konečné
rozhodnutí, t. j. není-li odvodem povinný odveden jako "Schopen ke
službě se zbraní" nebo "Schopen k pomocným
službám", budiž učiněno rozhodnutí "Neodveden".
(6) Rozhodnutí "Neodveden" může býti toliko tenkráte učiněno, je-li
odvodem povinný trvale neschopen ke službě se zbraní, jakož i k
vojenským pomocným službám; kromě toho v případech posledního odstavce
bodu (3).
Odvodem povinní, mající tříselnou kýlu, mohou býti, nevystupuje-li tato
vada velmi nápadně nebo ve vysokém stupni a jsou-li neschopni také k
pomocným službám, prohlášeni za neodvedené zpravidla teprve ve III.
třídě odvodní.
V I. a II. odvodní třídě může býti toliko tenkráte vyřčeno rozhodnutí
"Neodveden", když lékařský posudek zní "Neschopen".
Rozhodnutí "Neodveden" značí, že odvodem povinný jest v míru zproštěn
od branné povinnosti, za mobilisace a ve válce však jest povinen podle
svých schopností a sil k službám uvedeným v § 3 branného zákona. Mimo
to podléhá za mobilisace a ve válce po případě povinnostem naznačeným v
§ 28 d) branného zákona.
(7) O "zřejmě nezpůsobilých" [§ 13, bod (3) c)] může býti učiněno
rozhodnutí "Neodveden" na základě vyšetřovacích spisů, vylučujících
každou pochybnost, a není třeba, aby se dostavili osobně k odvodu.
Má-li odvodní komise za to, že výsledek vyšetřování není dostatečný, dá
jej doplniti, nebo odvodem povinného předvésti.
(8) Má-li vojenský zástupce proti posudku důstojníka zdravotnictva
námitky, takže nemůže vyřknouti podle bodu (2) rozhodnutí, jež by
odpovídalo lékařskému posudku, oznámí to předsedovi komise, který na to
vyzve civilního lékaře, aby se o věci vyjádřil.
Potvrdí-li civilní lékař posudek lékaře vojenského, může vojenský
zástupce, nechce-li podle tohoto posudku rozhodnutí učiniti, žádati,
aby byl předvedený podroben přezkoušení přezkoušecí komisí; předseda
komise určí na to předvedeného k přezkoušení. Je-li civilní lékař
odchylného názoru než lékař vojenský, musí býti předvedený podroben
vždy přezkoušení.
(9) O tom, že bude podroben přezkoušení, budiž předvedený předsedou
komise ihned ústně zpraven a na to zavčas před komisi přezkoušecí
písemně obeslán. K tomu účelu jest k přezkoušení určený povinen
oznámiti každou změnu svého pobytu.
(10) Z rozhodnutí učiněného při odvodu "Odveden" nebo "Odveden k
pomocným službám", nelze se odvolati.
(11) Úřední změny odvodního rozhodnutí "Odvod odročen" nebo
"Neodveden", které jsou dodatečně o nutny, poněvadž bylo nesprávně
použito předcházejících ustanovení tohoto paragrafu, nesmí se
vztahovati také na posudek lékařský.
Změny ty, nemohou-li býti již při samém odvodu provedeny, lze provésti
jen se svolením ministerstva národní obrany.
(12) Všichni odvedení buďtež zařaděni vesměs bez výjimky jako
nováčkové.
§ 18.
Záznam odvedených pro jejich přidělení k určitým sborům (ústavům).
(1) Má-li odvedený zvláštní způsobilost, nebo zřejmou nezpůsobilost k
některým druhům zbraně, poznamená to doplňovací důstojník v odvodním
protokolu, nevysvítá-li ovšem tato okolnost už bez toho ze záznamů o
školním vzdělání, zaměstnání a z lékařského posudku. Pro posouzení
zvláštní způsobilosti platí až do vydání nových předpisů příloha IV. k
branným předpisům, 1. díl, z roku 1912.
(2) Přání odvedených, týkající se jejich přidělení, buďtež rovněž
zaznamenána, neodporují-li služebním zájmům a nemají-li nedovolených
důvodů. Taktéž buďtež zaznamenána přání odvedených řádných
navštěvovatelů veřejných škol, aby byli přiděli k vojenské službě v
místě učeliště, jež navštěvují. Vysvěcení neb ustanovení duchovní a
kandidáti duchovního stavu všech zákonem uznaných vyznání buďtež -
žádají-li o to - zaznamenáni k použití ve zdravotní službě.
(3) Záznamy v předchozích odstavcích uvedené zapíší se do rubriky 29
protokolu odvedených inkoustovou tužkou krátce a jasně, na př.: "Jen k
jízdě!" "Ne k pěchotě!" "Prosí k dělostřelectvu" atd. Přenechati
rozhodování o záznamech některému z poddůstojníků je nepřípustno. Každý
záznam potvrdí doplňovací důstojník svým podpisem.
§ 19.
Sepsání odvodního seznamu.
(1) Výsledek odvodu budiž zapsán v odvodním seznamu (viz vzorec 3.) do
příslušných rubrik, a to u odvodem povinných roku 1900 narozených do
rubrik I. odvodní třídy, u odvodem povinných roku 1899 narozených do
rubrik II. odvodní třídy a u odvodem povinných roku 1898 narozených do
rubrik III. odvodní třídy takto:
a) datum úředního jednání u každého odvodem povinného bez rozdílu, jak
bylo o něm rozhodnuto, do rubriky 10;
b) rovněž u každého předvedeného odvodem povinného výška těla, a to v
centimetrech do rubriky 11;
c) posudek (lékařský nález) důstojníkem zdravotnictva podaný, pak
rozhodnutí odvodní komise do rubriky 12; při tom buďtež jak lékařská
klasifikace tak i rozhodnutí odvodní komise po každé zapsány velikými
začátečními písmenami, na př. "Schopen", "Odveden" atd., aby se
zamezilo falšování zápisu;
d) rozhodnutí o žádosti za odklad nastoupení presenční služby, na př.
"Žádost zamítnuta" aneb "Odklad presenční služby až do ... povolen" do
rubriky 13;
e) má-li býti odvodem povinný přezkoušen, dobrá zdání lékařů a
stanovisko vojenského zástupce s krátkým odůvodněním do rubriky 12;
rozhodnutí "budiž přezkoušen" do rubriky 15;
f) zatímní opatření, jako na př. "k pozorování domnělé vady, budiž
odevzdán do vojenské nemocnice", "podezření, že si sám na těle ublížil"
atd., rovněž nedostavení k odvodu a známá snad příčina toho do rubriky
15.
V této rubrice buďtež kromě toho zaznamenány stručně tresty odvodem
povinného, jež mu byly přisouzeny po založení odvodního seznamu pro
trestné činy, uvedené v §§ 42 až 46 branného zákona, a vyšetřená snad
data o duševní nemoci dosud trvající, nebo již přestálé, o duševní
menší hodnotě a o jinakých duševních anomaliích (slabomyslnost,
zakrnělý duševní vývin atd.).
(2) Musí-li býti škrtnuto jméno některého odvodem povinného na př.
poněvadž zatím zemřel nebo poněvadž se jeho jméno vyskytuje dvakráte,
buďtež důvody, proč byl škrtnut, stručně a přesně uvedeny. Jméno musí
býti škrtnuto tak, aby zůstalo ještě čitelné.
Je-li nezbytně zapotřebí, aby v odvodním seznamu byly učiněny opravy,
buďtež výslovně jako opravy označeny a předsedou odvodní komise jakož i
vojenským zástupcem podepsány. V odvodních seznamech se nesmí nic
vyškrabovati.
Odvodní seznamy buďtež před podpisem pečlivě kolacionovány.
(3) Při zápisech do odvodních seznamů a při jejich podpisu nesmí býti
používáno razítek neb inkoustové tužky.
(4) Uvedená ustanovení platí obdobně pro pořízení výpisů z odvodních
seznamů.
§ 20.
Sepsání protokolu odvedených; vyhotovení určovacích listů.
(1) Příslušníci ročníků 1900, 1899 a 1898, kteří v doplňovacím okrese
mají domovské právo a byli odvedeni, buďtež zapsáni do protokolu
odvedených pro rok 1920 podle vzorce 4. Protokoly odvedených buďtež
sepsány pro každý odvodní okres zvláště. Tento protokol budiž v
sešitech založen a koncem kalendářního roku svázán do tuhých desek a
připojen k němu rejstřík jmen.
Do tohoto protokolu buďtež pojati všichni v roce 1920 odvedení bez
ohledu na to, zdali dobrovolně vstoupili nebo při hlavním nebo
dodatečném odvodu byli odvedeni.
Sešity protokolu odvedených vedené při odvodu buďtež k sešitům
dřívějším a budiž v rubrice 2 pokračováno v běžném čísle.
(2) Rubriky protokolu odvedených buďtež doplňovány pod dozorem
doplňovacího důstojníka podle odvodního seznamu a podle udání
odvedených; zejména se podotýká:
a) je-li odvedený znalý hudby nebo telegrafování, budiž to označeno v
rubrice 17; u osob znalých hudby budiž uveden též nástroj;
b) do rubriky 19 budiž opsán lékařský posudek a rozhodnutí odvodní
komise z rubriky 12 odvodního seznamu;
c) v rubrice 26 budiž uvedena doba, kterou odvedený snad dříve ve
vojenské službě ztrávil, jakž i obor neb ústav, u kterého posledně
sloužil a v jaké hodnosti, po případě zda absolvoval školu pro záložní
důstojníky nebo jiné odborné kursy a uvedena buď i zbraň (obor);
zvláště pak budiž zde zaznamenána podle předložených vojenských dokladů
neb údajů, které buďtež rovněž uvedeny, vykonaná služba domobranecká za
války se zřetelem na její přerušení. Jde-li jen o údaje odvedeného,
budiž to zvláště poznamenáno. Správnost těchto záznamů budiž co
nejdříve vyšetřena;
d) v rubrice 27 budiž poznamenáno u odvedených při pravidelném odvodu
"odveden podle § 60 br. zák."; rovněž budiž zde uvedeno, zda odvedený
přísahal nebo zda přísahu snad odepřel;
e) rubrika 28 budiž vyplněna teprve po rozhodnutí o zařadění odvedených
do presenční činné služby;
f) do rubriky 29 budiž po provedeném přidělení k různým sborům
(ústavům) zapsáno kmenové tělesno;
g) do rubriky 30 až 33 budiž zapsáno místo stálého brancova pobytu, jež
musí býti vedeno v patrnosti na základě ohlašovacích listů pobytu u
velitelství příslušného doplňovacího okresu.
(3) Protokoly odvedených buďtež každého dne ukončeny s odvodním
seznamem srovnány [§ 12, bod (5)] a vojenskými členy odvodní komise
podepsány.
(4) O cizích odvedených sepisuje se zvláštní protokol odvedených taktéž
podle vzorce 4.
(5) Každý odvedený obdrží určovací list podle vzorce 5., který budiž
podepsán vojenským zástupcem.
Byl-li odvedený ihned zařaděn, avšak v neaktivním poměru ponechán,
obdrží místo určovacího listu vojenský list.
§ 21.
Přísaha odvedených.
(1) Každého dne na konci odvodu odvedení přísahají podle ustanovení §
12, bod (5). Při přísaze budiž přítomen některý úředník politického
úřadu.
(2) Odvedení buďtež především poučeni o svých povinnostech před a po
nastoupení presenční (činné) služby, dále pak o významu a důležitosti
přísahy, načež vykonají přísahu ve svojí mateřštině. Přísežní formule
stanovena byla zákonem ze dne 26. března 1919, čís. 169 Sb. z. a n.
(Věstník ministerstva národní obrany, věcná část, ročník 1919, část
27., bod 667).
Kdyby některý odvedený odepřel vykonati přísahu, budiž mu přísaha
zvláště přečtena a tento postup zaznamenán v rubrice 27 protokolu
odvedených.
(3) Odvedení buďtež dále upozorněni, že budou zavoláni k presenční
službě ti, kdož jsou k ní podle § 61 br. zák. povinni. Na to se jim
vydají určovací listy.
§ 22.
Odvod mimo příslušný odvodní okres.
(1) Povolí-li se, aby se odvodem povinný dostavil k odvodu v cizím
odvodním okrese, vykoná se odvod podle dále uvedených ustanovení.
(2) O každém odvodem povinném, který se má dostaviti k odvodu mimo
příslušný odvodní okres, budiž vyhotoven výpis z odvodního seznamu ve
dvou stejnopisech (a to i na území druhdy uherském) a zaslán co
nejdříve politickým úřadům I. stolice k odvodu delegovaným. Stejnopis
výpisu z odvodního seznamu lze vyhotovit protiskem a lze k tomu použíti
inkoustové tužky.
(3) Delegovaný politický úřad I. stolice má odvodem povinného, došel-li
výpis z odvodního seznamu před hlavním odvodem, předvésti k tomuto
odvodu, jinak však k nejbližšímu dodatečnému odvodu.
(4) Obecní starosta místa pobytu ručí za totožnost předvedeného. Když
totožnost předvedeného nemůže býti nesporně zjištěna obecním starostou,
jinými hodnověrnými osobami, nebo jiným způsobem, nebo vzniknou- li při
odvodu o tom pochybnosti, budiž odvodem povinný poukázán bez výjimky na
svoji příslušnou odvodní komisi.
(5) Bylo-li povoleno odvodem povinnému, zdržujícímu se mimo
Československou republiku, aby se dostavil k některé odvodní komisi,
jeho místa pobytu bližší, může jeho odvod tam také tenkráte býti
vykonán, když výpisy z odvodního seznamu ještě nedošly; avšak odvodem
povinný musí předložiti příslušný poukaz kompetentního úřadu svou
totožnost prokázati nade vší pochybnost. V tomto poukazu budiž výslovně
uveden den, v který se má dostaviti k odvodu.
O takovém odvodu budiž sepsán protokol, předsedou a všemi členy odvodní
komise podepsán a zaslán příslušnému politickému úřadu I. stolice, a to
u osob odvedených spolu s listinou odvedených; posléz uvedený politický
úřad I. stolice zařídí další v dohodě s velitelstvím doplňovacího
okresu.
(6) O odvodem povinných cizí domovské příslušnosti, kteří se dostavili
k odvodu mimo příslušný odvodní okres, vede politický úřad I. stolice
pověřený odvodem seznam podle jmen.
(7) Ti, kdož se dostavili k odvodu mimo příslušný odvodní okres,
podepíší se na exempláři výpisu z odvodního seznamu, určeném pro
politický úřad I. stolice, a to v rubrice pro poznámky. Výpisy z
odvodních seznamů buďtež podepsány předsedou delegované odvodní komise
a vojenským zástupcem.
(8) O postupu při vyřizování žádostí za odklad nastoupení presenční
služby platí ustanovení § 11, bod (1) b) a § 41.
(9) O odvodech cizích odvodem povinných buďtež vyhotoveny listiny
odvedených podle vzorce 4. Odvedení obdrží určovací listy podle § 20,
bod (5).
(10) Po provedeném odvodu budiž o výsledku úředního jednání ihned
zpraven příslušný politický úřad I. stolice a příslušné velitelství
doplňovacího okresu. Zprávu zašle doplňovací úřad odvodního místa tím,
že zašle výpis z odvodního seznamu, u odvedených i s listinou
odvedených; podle okolností budiž oznámeno, proč bylo provedení odvodu
překaženo.
Velitelství doplňovacího okresu musí zapsati listinu odvedených do
protokolu odvedených domovských příslušníků a pak ji jako spis
uschovati.
(11) Kdyby příslušný doplňovací úřad I. stolice měl za to, že u
některého odvodem povinného, který se jinde dostavil, avšak nebyl
odveden, nesprávně bylo použito ustanovení § 17, podá o tom zprávu
doplňovacímu úřadu vyšší stolice.
Politický úřad II. stolice rozhodne potom o tom, má-li být odvodem
povinný podroben přezkoušení komisí přezkoušecí.
§ 23.
Dodatečné odvody a jejich provádění.
(1) Odvodem povinní, kteří se nedostavili k hlavnímu odvodu, buďtež co
možná brzy podrobeni dodatečnému odvodu.
(2) Pro dodatečné odvody budiž zřízena zpravidla ve stanovišti
velitelství každého doplňovacího okresu stálá odvodní komise. Vyjde-li
na jevo ze zeměpisných nebo komunikačních poměrů některého doplňovacího
okresu, že jest nezbytně třeba zříditi druhou stálou odvodní komisi,
může to výjimečně naříditi zemské vojenské velitelství v dohodě s
politickým úřadem II. stolice. O takovém zřízení budiž podána zpráva
ministerstvu národní obrany a ministerstvu vnitra.
(3) Dodatečné odvody konají se podle potřeby. Za hlavního odvodu
odvodní komise pro dodatečné odvody neúřadují.
Výjimky z těchto ustanovení nařídí ministerstvo národní obrany v dohodě
s ministerstvem vnitra.
(4) Složení odvodní komise pro dodatečné odvody jest stejné jako
složení ostatních odvodních komisí.
Předseda, členové komise, kromě členů, které vysílá samo velitelství
doplňovacího okresu, jakož i pomocný personál buďtež vzati z
politického úřadu I. stolice a co možná také ze sborů vojenských ve
stanovišti odvodní komise.
(5) U odvodní komise pro dodatečné odvody ve stanovišti velitelství
doplňovacího okresu úřaduje jako vojenský zástupce velitel doplňovacího
okresu, u odvodní komise zřízené mimo stanoviště velitelství
doplňovacího okresu štábní důstojník nebo kapitán posádky odvodního
místa nebo nejbližší posádky.
(6) Osobám, jež se mají dostaviti k dodatečné odvodní komisi, buďtež,
pokud nemají úředních legitimací, vydána obecními úřady místa pobytu
vysvědčení totožnosti podle vzorce 6.
(7) Řízení při dodatečném odvodu jest stejné jako při hlavním odvodu;
též buď obdobně dbáno všech ostatních předpisů pro hlavní odvod
platných.
§ 24.
Co se stane s těmi, kdož se nedostaví k hlavnímu odvodu.
(1) Nedostaví-li se odvodem povinný, který se má podle § 3 dostaviti
osobně k odvodu, budiž zákonnými prostředky dodatečně předveden.
(2) Politické úřady I. stolice mají zvláštní povinnost k tomu působiti,
aby ti, kdož se nedostavili k hlavnímu odvodu, co možná brzy dostavili
se k dodatečnému odvodu, k čemuž také velitelství doplňovacích okresů
mají přihlížeti.
(3) Potřebná pátrání po pobytu nepřítomného a po zcela neznámém buďtež
konána v první řadě obecním starostou domovské obce, nebo u zcela
neznámých starostou obce, v jejímž seznamu jest zapsán.
Politické úřady I. stolice jsou povinny dohlédati na tuto činnost
obecních starostů.
(4) Politické úřady I. stolice mají podle okolností samy toto pátrání
provésti nebo v něm pokračovati, a to se vší obezřetností a energií.
Byl-li ten, jenž se nedostavil, vyhledán, budiž ihned zařízen jeho
dodatečný odvod.
(5) Je-li někdo dopaden, o němž z vykonaných pátrání jde na jevo nebo
lze se důvodně domnívají, že nesplnil své odvodní povinnosti, vyžádejž
si politický úřad I. stolice místa pobytu od politického úřadu I.
stolice domovské obce potřebná vysvětlení a podle toho postupujž.
(6) Každému obecnímu starostovi zašle politický úřad I. stolice
bezprostředně po skončeném hlavním odvodu v okresu seznam těch, kteří
se z obce nedostavili a kteří jsou zcela neznámí.
(7) Politickému úřadu I. stolice budiž ihned oznámeno, jakmile se
uzdraví ten, jenž se pro nemoc k odvodu nedostavil, nebo jakmile
nepřítomný přijde do obce, nebo jakmile se vyšetří, kde se v cizině
zdržuje, nebo že zemřel, nebo jakmile jest odvodem povinný z vazby
propuštěn. Politický úřad I. stolice na oznámení obecního starosty nebo
soudního úřadu (trestnice) ihned zařídí, aby byl tento odvodem povinný
dodatečně předveden, nebo zemřel-li, vymazán.
(8) Seznamy dle bodu (6) buďtež uschovány a při změně v úřadě dřívějším
obecním starostou nástupci odevzdány.
§ 25.
Vyhotovení výpisů z odvodních seznamů pro dodatečný odvod.
Aby byl dodatečný odvod proveden, vyhotoví politický úřad I. stolice o
odvodem povinných, kteří po hlavním odvodu dostaví se k dodatečným
odvodům, úplné výpisy z odvodního seznamu podle odvodních okresů ve
dvou stejnopisech.
Pro vyhotovení výpisů z odvodních seznamů o těch, kteří mají se
dostaviti k odvodu mimo příslušný odvodní okres, platí kromě toho
předpisy § 22, bod (2).
§ 26.
Postup po provedeném dodatečném odvodu.
(1) Výsledek dodatečného odvodu budiž z výpisů z odvodního seznamu
zapsán červeným inkoustem do všech exemplářů příslušných odvodních
seznam.
V rubrice pro poznámky budiž poukázáno na výpis z odvodního seznamu a
na jednací číslo.
Výpis z odvodního seznamu budiž uschován ve spisech.
(2) Všechny dodatečné zápisy do odvodních seznamů buďtež podepsány
přednostou politického úřadu I. stolice, pokud se týče velitelem
doplňovacího okresu.
§ 27.
Odvody v cizině.
Pro provádění odvodů v cizině budou vydány zvláštní předpisy.
§ 28.
Záznamní kniha nepřítomných.
(1) Všichni odvodem povinni, kteří až do dne všeobecného nastoupení
nováčků v roce 1920 odvedených nevyhověli své odvodní povinnosti,
buďtež zapsáni do záznamní knihy u politických úřadů I. stolice a u
velitelství doplňovacích okresů podle roků narození (vzorec 7.), a to:
a) ti, kdož se nedostavili k odvodu, ať jest jejich nepřítomnost
ospravedlněna nebo ne;
b) ti, kdož se sice k odvodu dostavili, avšak o nichž z jakéhokoliv
důvodu podle ustanovení tohoto nařízení nemohlo býti učiněno konečné
rozhodnutí, na př. ti, kdož byli určeni ku přezkoušení a ještě nejsou
předvedeni.
(2) V záznamní knize nepřítomných smějí býti toliko škrtnuti:
a) odvedení;
b) ti, o nichž některá odvodní nebo přezkoušecí komise rozhodla "Odvod
odročen" neb "Neodveden";
c) zemřelí a soudně za zemřelé prohlášení;
d) "zcela neznámí", kteří byli pojati omylem do seznamu odvodního;
e) ti, kdož se s povolením skutečně vystěhovali;
f) ti, kdož na základě mylného předpokladu domovského práva byli
zapsáni do seznamu odvodního, a jsou zapsáni v odvodním seznamu
domovského odvodního okresu, konečně
g) ti, kdož stali se příslušnými k odvodu v jiném odvodním okrese.
(3) Při každém vyškrtnutí budiž poukázáno na jednací spis, na základě
něhož vyškrtnutí nastalo.
Vyškrtnutí z jiných důvodů nežli v bodu (2) uvedených smějí býti
vykonána toliko na souhlasný návrh doplňovacích úřadů I. stolice s
povolením politického úřadu II. stolice.
(4) V případech v bodu (2), lit. g) uvedených musí býti odvodem povinný
zapsán do záznamní knihy nepřítomných nového příslušného politického a
vojenského doplňovacího úřadu I. stolice, kterým náleží další řízení v
příčině odvodní povinnosti.
§ 29.
Kontrola, zdali byla splněna odvodní povinnost.
U mužů, kteří překročili 20. rok věku a
a) změní své domovské právo;
b) žádají za živnostenskou koncesi neb živnostenský list;
c) za legitimační listinu a pod.;
d) za cestovní list;
e) za ustanovení ve veřejné službě,
jest úřad, kterému přísluší rozhodovací neb vydávací právo, povinen
přesvědčiti se, zdali a kterým způsobem žadatel splnil svou odvodní
povinnost.
Nevyhověl-li žadatel své odvodní povinnosti podle branného zákona z
roku 1920, budiž ihned zavedeno další řízení, po případě budiž učiněno
oznámení příslušnému politickému úřadu I. stolice.
§ 30.
Náklady odvodní.
(1) Náklady odvodní dělí se na:
a) denní platy (přídavky) a cestovní náklady předsedy a členů odvodní
komise, pak pomocného personálu;
b) náklady na dodání nářadí pro tuto komisi;
c) náklady na poskytnutí místností pro úřední řízení této komise i s
topením, osvětlením a čištěním;
d) náklady na stravování a cestu k odvodu odvodem povinných;
e) náklady spojené s odevzdáním předváděného do nemocničního pozorování
a s pobytem v nemocnici.
(2) Náklady uvedené v bodu (1), lit. a), b), c), e) jsou na vrub
rozpočtu ministerstva národní obrany. Výjimky jsou toliko u měst, která
tvoří zvláštní odvodní okres, v nichž buďtež zapraveny příslušné denní
platy a cestovní náklady obecních zřízenců při odvodu vždy z obecních
peněz a nářadí a místnosti k těmto úředním výkonům buďtež opatřeny od
města.
Přístroj na měření výšky odváděných musí však vždycky dodati politický
úřad I. stolice.
Aby se předešlo nákladům, budiž pokud možno použito k odvodům vhodných
místností v úředních budovách.
Náklady uvedené v bodu (1), lit. d), nese odvodem povinný. Nemajetným
nahradí potřebné náklady domovská obec, nad čímž přísluší bdíti
politickému úřadu I. stolice.
Při předvádění nemajetných cizích odvodem povinných může býti
požadována od domovské obce náhrada nezbytných výdajů vynaložených na
jejich výživu a cestu.
Je-li při odevzdání odvodem povinného do vojenské nemocnice potřebí
doprovodu vinou odvodem povinného (pro simulaci, podezření útěku,
vzdorovitost), nese náklady za doprovod odvodem povinný sám; též si
platí své výdaje cestovní a stravovací za cesty.
§ 31.
Ustanovení všeobecná.
Přezkoušení.
(1) Přezkoušení záleží v nové prohlídce a posouzení zvláštní smíšenou
komisí (přezkoušecí komisí), zda-li odvodem povinný jest schopen k
vojenské službě.
(2) Přezkoušecí komise zřídí politický úřad II. stolice v dohodě se
zemským vojenským velitelstvím pro svůj obvod v potřebném počtu.
Přezkoušení koná se podle potřeby v určitých a zavčas vyhlášených dnech
a hodinách.
(3) Politický úřad I. stolice učiní opatření, aby ti, jež sluší
přezkoušeti, dostavili se zavčas v den úředního jednání k přezkoušecí
komisi; dostavení jejich budiž oznámeno zavčas předsedovi komise, aby
se tato sešla toliko, je-li toho třeba.
(4) O lékařské prohlídce osob předvedených k přezkoušení a o
klasifikaci jest rozhodným "Předpis pro lékařské posuzování
způsobilosti k vojenské službě", uvedený v § 15; komise nesmí se
omeziti toliko na vyšetření vad, které byly udány nebo které jsou
příčinou přezkoušení.
§ 32 .
Organisace komise přezkoušecí.
(1) Přezkoušení koná smíšená komise zpravidla v sídle politického úřadu
II. stolice. Předsedou přezkoušecí komise jest úředník, delegovaný
politickým úřadem II. stolice, podle potřeby i z úřednictva politických
úřadů I. stolice. Členy jsou: civilní úřední lékař politickým úřadem
II. stolice k tomu delegovaný, dále pak podle ustanovení vojenského
zemského velitelství štábní důstojník jako zástupce zemského vojenského
velitelství, vyšší vojenský lékař a důstojník, který se vyzná v
doplňovacím oboru. Při přezkoušení nesmí býti činným žádný člen, který
úřadoval v příslušné odvodní komisi.
(2) Předseda komise vede řízení a bdí nad tím, aby bylo přezkoušení
řádně provedeno.
(3) Po jednom zapisovateli ustanoví k přezkoušecí komisi politický úřad
II. stolice a zemské vojenské velitelství.
§ 33.
Působnost komisí přezkoušecích.
Přezkoušení buďtež podrobeni:
a) odvodem povinní, o jejichž schopnosti byla různá mínění při odvodu
[§ 17, bod (8)];
b) odvodem povinní, kteří dostavili se k odvodu v cizím odvodním okrese
a byli uznáni za nezpůsobilé v případech § 22, posl. odst.;
c) odvodem povinní, kteří byli uznáni za nezpůsobilé, je-li prokázáno
trestním rozsudkem, že dosáhli tohoto nálezu některým z trestních činů
v branném zákoně uvedených (§ 11, 2. odst., branného zákona);
d) osoby v činné službě jsoucí v případech § 42, bod (3).
Epileptikové a duševně choří nebuďtež předváděni před komisi
přezkoušecí.
§ 34.
Přezkoušecí listiny.
O všech odvodem povinných, kteří byli určeni při odvodu k přezkoušení a
mají býti předvedeni v témže místě, vyhotoví politický úřad I. stolice
pro každého jednotlivce zvláště výpisy z odvodního seznamu podle
odvodních okresů ve dvou stejnopisech, jež lze vyhotoviti protiskem
inkoustovou tužkou.
Přezkoušení provede se na základě těchto výpisů; není potřebí
vyhotovovati zvláštních přezkoušecích seznamů. Každý výpis dlužno
nahoře označiti červeným inkoustem poznámkou "Přezkoušení".
§ 35.
Dostavení k přezkoušení.
(1) Osobám, které se mají dostaviti ku přezkoušení, buďtež vydána
obecními úřady místa pobytu vysvědčení totožnosti podle vzorce 6.,
pokud nemají žádných úředních legitimací. Přezkoušení budiž provedeno
co nejdříve.
(2) Nedostaví-li se bez náležité omluvy odvodem povinný ve lhůtě
přezkoušecí, na kterou byl obeslán, budiž zařízeno jeho dodatečné
předvedení před komisi přezkoušecí s použitím zákonně přípustných
donucovacích prostředků, a nemůže-li ospravedlniti své nedostavení,
budiž s ním naloženo podle §§ 42, 43 a 44 branného zákona. Takový
odvodem povinný jest povinen nahraditi cestovní náklady způsobené
dodatečným přezkoušením.
Odvodem povinný III. odvodní třídy, který byl určen k přezkoušení,
avšak k němu se nedostavil, budiž podroben tomuto dodatečnému
přezkoušení až do 31. prosince roku, ve kterém dokončí 50. rok věku
svého; jinak platí ustanovení uvedená v předchozím odstavci.
Nedostavil-li se však odvodem povinný I. nebo II. odvodní třídy až do
počátku hlavního odvodu následujícího roku ku přezkoušení, nebudiž
dodatečně přezkoušen, nýbrž budiž bezprostředně předveden před odvodní
komisi a, nemůže-li své nedostavení před komisi přezkoušecí
ospravedlniti, budiž s ním naloženo podle § 42, 43 a 44 branného
zákona.
(3) Přezkoušecí listiny o předváděných, t. j. výpisy z odvodního
seznamu k přezkoušení vyhotovené zašlou politické úřady I. stolice
politickému úřadu II. stolice, po případě politickému úřadu I. stolice,
kde se bude konati přezkoušení.
(4) Cesta těch, které politické úřady pošlou ku přezkoušení, vykoná se
podle možnosti železnicí nebo po lodi.
Při použití železnice nebo lodí může býti započtena toliko nejnižší
třída. Tato ustanovení platí také pro cestu zpáteční.
§ 36.
Rozhodnutí přezkoušecích komisí.
(1) O formulování lékařského posudku (nálezu) a rozhodnutí komise platí
ustanovení uvedená v § 17, body (1) a (2) tohoto nařízení.
(2) O těch, kteří jsou již v III. odvodní třídě a byli shledáni
neschopnými, budiž učiněno konečné rozhodnutí.
(3) Nejdříve podá posudek důstojník zdravotnictva. Je-li vojenský
zástupce odchylného náhledu na způsobilost předvedeného, oznámí to
předsedovi komise, který vyzve civilního lékaře, aby podal svůj
posudek.
Potvrdí-li tento lékař posudek vojenského lékaře, dlužno vyřknouti
konečné rozhodnutí, které tomuto posudku odpovídá. Potvrdí-li civilní
lékař náhled vojenského zástupce, který se od posudku vojenského lékaře
odchyluje, buďtež spisy s patřičnou zprávou eventuelně s odůvodněním
mínění opačného, předloženy ministerstvu národní obrany, které pak v
dohodě s ministerstvem vnitra rozhodne, po případě nařídí nové
přezkoušení (ministerské).
(4) Uzná-li přezkoušecí komise, že jest třeba vyšetřování nebo
pozorování předvedeného ve vojenské nemocnici, budiž v tom směru
usnesení učiněno. Bylo-li v nemocnici zjištěno, že není tu vady pro níž
byl tam odevzdán odvodem povinný, a že jest jinak schopný, budiž jeho
odvod proveden bez nového přezkoušení.
(5) Ostatně platí pro přezkoušení obdobně ustanovení §§ 14, 15, 16
tohoto nařízení.
(6) Do rozhodování přezkoušecí komise nelze si stěžovati.
§ 37.
Jak se provádějí přezkoušecí záznamy.
(1) Lékařské nálezy, pak všechna rozhodnutí přezkoušecí komise buďtež
zapsány ihned do příslušných rubrik výpisu z odvodního seznamu pod
záznam odvodní komise, nebo na druhé straně výpisu, není-li místa na
první straně; v tomto případě budiž na této straně poznamenáno, že jsou
lékařské nálezy a rozhodnutí přezkoušecí komise na straně druhé.
Lékařské nálezy a rozhodnutí komise podepíše předseda a všichni členové
komise.
(2) K vyhotovení listin odvedených a určovacích listů, jakož i k
vykonání přísahy buďtež odvedení odevzdáni velitelství doplňovacího
okresu v místě přezkoušecí komise.
V rubrice 27 listiny (protokolu) odvedených budiž výslovně poznamenáno,
že byl odvod proveden podle rozhodnutí přezkoušecí komise.
§ 38.
Zaslání přezkoušecích záznamů a listin odvedených.
(1) Výpisy z odvodního seznamu, vyhotovené pro přezkoušení a doplněné
podle ustanovení předešlého paragrafu přezkoušecí komisí, buďtež
zaslány:
a) jeden stejnopis zašle politický úřad II. stolice, po případě
politický úřad I. stolice místa, kde se přezkoušení dálo, politickému
úřadu I. stolice, který zařídil předvedení; tento úřad zašle výpis o
odvodem povinných cizí příslušnosti příslušnému politickému úřadu I.
stolice;
b) druhý stejnopis zašle doplňovací okresní velitelství v místě
přezkoušení velitelství příslušného doplňovacího okresu; bylo-li
učiněno rozhodnutí "Odveden", budiž k posléz uvedenému stejnopisu
připojena příslušná listina odvedených.
(2) Příslušný politický úřad I. stolice a velitelství příslušného
doplňovacího okresu zapíší lékařský posudek a rozhodnutí komise
přezkoušecí doslovně do vlastního odvodního seznamu.
§ 39.
Nové přezkoušení (ministerské).
(1) Nové přezkoušení může naříditi ministerstvo národní obrany v dohodě
s ministerstvem vnitra v případech § 36, bod (3).
(2) Nové přezkoušení provede přezkoušecí komise, složená, jak uvedeno v
§ 32. Předsedu určí ministerstvo vnitra, vojenské členy ministerstvo
národní obrany a civilního lékaře ministerstvo veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy.
(3) Ostatně platí předpisy uvedené v předchozích paragrafech také pro
nové přezkoušení.
(4) Kdyby ani při tomto novém přezkoušení nemohlo býti učiněno konečné
rozhodnutí, buďtež předloženy spisy k rozhodnutí ministerstvu národní
obrany.
§ 40.
Náklady přezkoušení.
(1) Náklady přezkoušení dělí se na:
a) náklady na stravování a cestu odvodem povinných, k přezkoušení
určených;
b) denní platy a cestovné pro předsedu, pak pro členy přezkoušecí
komise.
(2) Náklady tyto jdou vesměs na vrub rozpočtu ministerstva národní
obrany.
Bylo-li však nařízeno přezkoušení z důvodu § 11, odst. 2., branného
zákona, nese náklady na předvedení ten, jenž byl pravoplatně uznán
vinným tímto trestným činem tam uvedeným. Politický úřad I. stolice
vynese nález za náhradu na základě pravoplatného trestního nálezu.
(3) Jízdné, jakož i způsob jeho zúčtování stanoví politické úřady II.
stolice.
§ 41.
Odklad nastoupení presenční služby.
(1) Žádost za odklad nastoupení presenční služby podle § 16 branného
zákona, která byla podána před odvodem nebo při odvodu, přednese
odvodní komisi, byl-li žadatel odveden, druhý politický úředník [§ 12,
bod (2)]; k této žádosti učiní příslušný návrh vojenský zástupce.
Souhlasí-li s ním předseda odvodní komise, stane se tento návrh
rozhodnutím komise, stane se tento návrh rozhodnutím komise a budiž
jako rozhodnutí oznámeno žadateli předsedou komise a také písemně
politickým úřadem I. stolice doručeno. Nedocílí-li se souhlasu, budiž
spis s odůvodněním návrhu vojenského zástupce a námitkami předsedovými
zaslán velitelství doplňovacího okresu, ke kterému odvodní komise
náleží. Toto předloží spis nadřízenému vojenskému zemskému velitelství,
které rozhodne v souhlasu s politickým úřadem II. stolice. Nedocílí-li
se souhlasu, budiž spis předložen ministerstvu národní obrany, jež
rozhodne po slyšení ministerstva vnitra.
Rozhodnutí dlužno zaznamenati v odvodním seznamu v rubrice 13 a, je-li
žádost kladně vyřízena, též v protokole odvedených v rubrice 23.
Neodvedeným buďtež jejich žádosti jako bezpředmětné vráceny.
(2) Nebylo-li možno, aby odvodní komise projednala ihned žádost za
odklad nastoupení presenční služby, nebo byla-li žádost podána po
odvodu, jakož i o žádostech osob, jež byly určeny k přezkoušení, a
teprve při přezkoušení byly odvedeny, rozhoduje příslušné (domovské)
velitelství doplňovacího okresu v souhlase s příslušným (domovským)
politickým úřadem I. stolice; nedocílí-li se souhlasu, předloží
doplňovací okresní velitelství žádost nadřízenému vojenskému zemskému
velitelství, které o ní rozhodne v souhlasu s politickým úřadem II.
stolice. Nedocílí-li se ani takto souhlasu, předloží zemské vojenské
velitelství spis ministerstvu národní obrany, které o žádosti rozhodne
po slyšení ministerstva vnitra.
(3) Proti rozhodnutí odvodní komise neb doplňovacích úřadů I. stolice
může žadatel podati stížnost k příslušnému zemskému vojenskému
velitelství ve 14 dnech ode dne doručení písemného výměru; den, kterého
byl výměr doručen, nepočítá se lhůty 14 dnů. Stížnost proti rozhodnutí
odvodní komise dlužno podati u příslušného politického úřadu I.
stolice, jinak u velitelství doplňovacího okresu. Stížnost lze podati
ústně, písemně nebo telegraficky. Den podání stížnosti poštovnímu nebo
telegrafnímu úřadu pokládá se za den podání stížnosti. Připadá-li
poslední den stížnostní lhůty na neděli neb svátek, končí stížnostní
lhůta nejbližším všedním dnem.
Podá-li se stížnost podle ustanovení předchozího odstavce u politického
úřadu I. stolice, zašle ji tento úřad příslušnému doplňovacímu
velitelství. Toto velitelství předloží došlé stížnosti se všemi
jednacími spisy a s ověřeným výpisem z odvodního seznamu nadřízenému
zemskému vojenskému velitelství; toto rozhodne v dohodě s politickým
úřadem II. stolice s konečnou platností. Nedocílí-li se v této instanci
souhlasu, předloží zemské vojenské velitelství spisy k rozhodnutí
ministerstvu národní obrany, jež rozhodne po slyšení ministerstva
vnitra.
(4) Podání žádosti za odklad nastoupení presenční služby, jakož i
stížnost proti zamítavému rozhodnutí takové žádosti nemají účinku
odkládacího.
(5) Odvedení, jimž byl odklad presenční služby povolen, musí
každoročně, nejdéle do 1. listopadu, předložiti svému příslušnému
doplňovacímu okresnímu velitelství doklad o pokračování ve studiích,
resp. doklad o tom, že poměry, jež odklad presenční služby odůvodňují,
dále trvají. Ti, kdož do této lhůty předepsaných dokladů vlastní vinou
nezašlou, buďtež zavoláni ihned k presenční službě.
(6) Odvedení, jimž byl odklad presenční služby povolen, buďtež po
zařadění ponecháni až do povolené lhůty na trvalé dovolené; mohou však
i před uplynutím této lhůty nastoupiti presenční službu.
(7) O povinnosti předkládati zavčas uvedené doklady, jakož i o
důsledcích při nesplnění této povinnosti, buďtež odvedení ve výměru
povolujícím odklad presenční služby poučeni.
II.
ODDÍL.
§ 42.
Provedení odvodů příslušníků ročníků 1900, 1899 a 1898 bez osobního
dostavení k odvodu.
(1) Pro přípravu odvodů platí i zde příslušná ustanovení oddílu I. Od
předvedení odvodem povinných před odvodní komisi se upouští [§ 3, bod
(2)].
Osoby v činné službě podrobí se - příslušníci československého
zahraničního vojska však jen tehdy, žádají-li o to sami - u svých
vojenských těles (ústavů), kde konají činnou službu, komisionelním
lékařským přehlídkám, a to, pokud dlí na dočasné dovolené, co nejdříve
po návratu z dovolené, aby byl zjištěn stupeň schopnosti k vojenské
službě.
O komisionelní lékařské přehlídce bude vyhotoven klasifikační záznam a
zaslán příslušnému doplňovacímu okresnímu velitelství a politickému
úřadu I. stolice. O invalidech s trvalými zaopatřovacími vojenskými
požitky zašlou invalidní evidenční úřady superarbitrační spisy
příslušným doplňovacím okresním velitelstvím.
Na základě uvedených klasifikačních záznamů o provedených
komisionelních lékařských přehlídkách a superarbitračních spisů
provedou odvodní komise složené podle § 8 odvody v příslušných
odvodních seznamech, aniž by odvodem povinní musili se osobně před
odvodní komisi dostaviti.
(2) Doplňovací okresní velitelství sestaví ve svém sídle v dohodě s
politickým úřadem I. stolice podle předpisů platných pro dodatečný
odvod odvodní komisi a provede odvod podle tohoto paragrafu ještě před
zahájením hlavních odvodů podle oddílu I.
(3) Pro rozhodnutí odvodní komise jsou rozhodnými klasifikace v
klasifikačních záznamech o komisionelních lékařských přehlídkách; pro
formulaci rozhodnutí platí ustanovení § 17, bod (2); u příslušníků
ročníků 1900 a 1899, kteří podle klasifikačního záznamu mají
klasifikaci "Neschopen", budiž učiněno vždy rozhodnutí "Odvod odročen".
Je-li z klasifikačního záznamu patrno, že při komisionelní lékařské
přehlídce byli členové komise různého názoru na způsobilost
prohlíženého, může vojenský zástupce při odvodní komisi navrhnouti, aby
spisy byly postoupeny přezkoušecí komisi k rozhodnutí. Návrhu tomu musí
předseda vyhověti. Přezkoušecí komise, k níž musí se prohlížený osobně
dostaviti, rozhoduje pak podle předpisů, obsažených v I. oddílu.
O rozsahu odvodu k pomocným službám a o postupu při rozhodování, je-li
osob k takovým službám schopným nadbytek, platí ustanovení § 17, bod
(3), poslední odstavec.
U invalidů s trvalými zaopatřovacími požitky učiní na základě
lékařského posudku (nálezu) obsaženého v superarbitračních spisech
odvodní komise rozhodnutí "Neodveden".
(4) Odvodní seznamy buďtež vyplněny odvodní komisí v rubrikách
příslušné odvodní třídy podle klasifikačních záznamů, superarbitračních
spisů a jiných dokladů. Do rubriky 10 se zapíše jakožto den odvodu den,
kterého provádí komise zápis do odvodního seznamu. Rozhodnutí komise
budiž zapsáno do klasifikačního záznamu a podepsáno předsedou a všemi
členy komise; rubriky 11 a 12 odvodního seznamu buďtež vyplněny na
základě klasifikačního záznamu pod dozorem doplňovacího důstojníka,
který správnost tohoto zápisu svým podpisem potvrdí.
V poznámce (rubrika 15) se poznamená: "Odvod proveden podle
klasifikačního záznamu (sup. spisu) § 42 prov. nař. 1920".
Odvedení buďtež zapsáni do protokolu odvedených podle odvodního seznamu
a klasifikačního záznamu a výpisy z protokolu odvedených buďtež zaslány
po vyhotovení vojenskému tělesu (ústavu), do jehož kmenového počtu
přísluší.
(5) Odvod příslušníků československého zahraničního vojska (legionářů)
budiž proveden obdobně na základě poslední platné klasifikace, kterou
oznámí příslušná kmenová tělesa doplňovacím okresním velitelstvím
zvláštním klasifikačním záznamem.
(6) Ustanovení tohoto paragrafu platí též pro dodatečné odvodní komise,
které budou prováděti odvody podle tohoto paragrafu z toho důvodu, že
nebyly řádné komise v době jím vymezené s pracemi hotovy.
III.
ODDÍL.
Ustanovení závěrečná.
§ 43.
Zařadění odvedených.
Osoby, které byly podle ustanovení I. a II. oddílu tohoto nařízení
odvedeny, zařadí se dnem 1. října 1920.
§ 44.
Hlášení velkých odvodních absencí a nepřístojností.
Politické úřady I. stolice jsou povinny neprodleně hlásiti ministerstvu
národní obrany případy, kde se občané ve větším počtu k odvodu
nedostaví, nebo kde se vyskytnou ve větší míře při odvodu
nepřístojnosti, aby mohla býti ministerstvem národní obrany v dohodě s
ministerstvem vnitra učiněna podle §u 10, posl. odst., branného zákona
potřebná opatření k řádnému provedení odvodů.
§ 45.
Politické úřady I. a II. stolice.
(1) Až do účinnosti zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o
zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé,
vykonávají působnost, vyhrazenou v branném zákoně a v tomto nařízení
politickým úřadem I. stolice:
a) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku okresní politické správy, resp. v
městech s vlastním statutem magistráty,
b) na území druhdy uherském úřady slúžnovské, v městech s právem
municipálním a v městech s regulovaným magistrátem magistráty.
(2) Působnost politických úřadů II. stolice vykonávají v této době:
a) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemské politické správy,
b) na území druhdy uherském župní úřady, ve městech s právem
municipálním ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem
vnitra.
Ministerstvo národní obrany je oprávněno v dohodě s ministerstvem
vnitra a ministerstvem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy
učiniti v tom směru podle potřeby opatření odchylná.
§ 46.
Účinnost nařízení.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 47.
Provedení nařízení.
Provedení tohoto nařízení přísluší ministru národní obrany v dohodě s
ministrem vnitra, ministrem spravedlnosti, ministrem veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy a ministrem pro sjednocení
zákonodárství a organisace správy.
Tusar v. r.
jako ministerský předseda a správce ministerstva národní obrany.
Švehla v. r.,
Dr. Engliš v. r.
Sonntág v. r.,
Dr. Meissner v. r.
Habrman v. r.
Staněk v. r.
Prášek v. r.
Dr. Hotowetz v. r.
Johanis v. r.
Dr. Winter v. r.
Stříbrný v. r.
Dr. Vrbenský v. r.
Dr. Dérer v. r.
