provedení z. 297/1921 Sb. o povinném známkování chmele


Published: 1922

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
217/1922 Sb.



Nařízení



vlády republiky Československé



ze dne 8. srpna 1922,



jímž se určuje počátek účinnosti a provádí zákon ze dne 12. srpna 1921,

č. 297 Sb. z. a n., o povinném známkování chmele.



Na základě zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 297 Sb. z. a n., nařizuje

se toto:



Článek I.



(K § 1 zákona)



(1) Pro domácí chmel zavádí se povinné známkování počínaje sklizní

1922.



(2) Pro domácí chmele dřívějších sklizní platí tato ustanovení:



a) chmele, jež pocházejí z některé výrobní oblasti uvedené v článku II.

a jež jsou v držení původního pěstitele nebo jichž místní původ dá se

náležitě prokázati na základě vážních listů a závěr obalů předepsaných

stanovami známkoven platnými před vejitím zákona ze dne 12. srpna, č.

297 Sb. z. a n., v účinnost, buďtež známkovány podle předpisů tohoto

zákona;



b) všechny ostatní chmele dřívějších sklizní - včetně chmele, jichž

místní původ byl již známkovnou ověřen (t. zv. chmele "halírované") -

mohou býti známkovány buď podle předpisů zákona ze dne 12. srpna 1921,

č. 297 Sb. z. a n., nebo mohou býti po přechodnou dobu 2 (dvou let) do

oběhu uváděny s označeními stanovenými zákonem ze dne 17. března 1907,

č. 102 ř. z.; lhůtu tuto může ministerstvo zemědělství v dohodě s

ministerstvem obchodu prodloužiti, ne však přes 5 (pět) let. Po

uplynutí této po případě prodloužené lhůty podléhají chmele tyto rovněž

povinnému známkování podle předpisů zákona ze dne 12. srpna 1921, č.

297 Sb. z. a n..



(3) Sporné případy při známkování chmelů starších ročníků rozhoduje

příslušná známkovna s konečnou platností.



(4) Poštovní zásilky veškerých domácích chmelů včetně chmelů dřívějších

sklizní buďtež známkovány podle § 3, bodu B pouhým označením "Chmel" s

udáním ročníku.



Článek II.



(K § 2 zákona)



(1) Za chmelařské výrobní oblasti prohlašují se v republice

Československé:



1. "Žatecko" se známkovnou v Žatci;



2. "Roudnicko" se známkovnou v Roudnici;



3. "Ouštěcko" se známkovnou v Ouštěku a odbočkou v Polepech;



4. "Dubsko" se známkovnou v Dubé;



5. "Tršicko" se známkovnou v Tršicích.



(2) Ohraničení jednotlivých výrobních oblastí obsahuje dodatek k tomuto

nařízení; další přičlenění výrobních obcí k výrobním oblastem

chmelařským, po případě zřízení odboček známkoven může býti provedeno k

návrhu příslušné zemědělské rady vyhláškou ministerstva zemědělství v

"Úředním listě" po slyšení zúčastněných známkoven v dohodě s

ministerstvem obchodu.



Článek III.



(K § 7 zákona)



(1) Mimo doložky uvedené v § 7 smí býti k označení podle § 3

připojovány tyto doložky:



a) Název výrobní oblasti ve tvaru přídavného jména s připojením

označení "chmel", po př. s udáním odrůdy "červeňák" nebo "zeleňák".

Opatřovati obaly těmito doložkami oprávněna jest známkovna při

ověřování místního původu chmele.



b) U chmelů vypěstovaných na Moravě označení "Moravský chmel".



c) Řádem známkovny mohou býti jako doložky připuštěny v obchodu chmelem

vžité údaje, vyjadřující bližší určení okrsku uvnitř chmelařské

oblasti, v němž byl chmel vypěstován. Doložky tyto buďtež připojovány v

závorce za názvem výrobní obce. Odpadne-li v označení místního původu

název výrobní obce, odpadají i tyto doložky.



(2) Používání zapsaných ochranných známek a předpisy dopravních podniků

o označování zboží pro dopravu nejsou těmito ustanoveními nikterak

dotčeny.



Článek IV.



(K § 9 zákona)



(1) Označení místního původu chmele na obalu obsahuje údaje stanovené v

§ 4 zákona v tomto seskupení:



Republika Československá český (po příp. moravský) chmel 19...

název výrobní oblasti podle článku II.



(2) Název výrobní obce budiž při označování chmele ve výrobní obci

umístěn na postranním švu žoku.



(3) Při ověřování místního původu chmele známkovnou na obalu budiž obal

chmele opatřen nápisem:



"Veřejná známkovna chmele v ......." Odbočka známkovny budiž v ověření

na obalu vyznačena pouze tím způsobem, že se před registračním číslem

známkovny uvede velké začáteční písmeno obce, v níž jest odbočka

zřízena; písmeno toto budiž připojováno také k registračnímu číslu v

ověřovací listině.



(4) Označení místního původu chmele, jakož i jeho ověření na obalu

budiž provedeno na vnější straně obalu nesmazatelným, zřetelným písmem;



(5) Bližší podrobnosti o tom, jak a kde mají býti umístěna označení a

ověření místního původu chmele, jakož i doložky na obalech, stanoveny

budou řádem známkovny.



(6) Má-li býti k zabalení chmele použito obalů již upotřebených, t. j.

označením místního původu, doložkami, po případě také ověřením

známkovny již opatřených, a neodpovídá-li dřívější označení nebo

doložky úplně chmeli nově zabalenému, budiž neodpovídající část

označení (doložek) přetržena čarou, ověření známkovny však vždy v celém

svém rozsahu ležatým křížem (X) tak, aby vyloučen byl každý omyl, pokud

se týče nového obsahu chmele; přetržení toto budiž provedeno červenou

nesmazatelnou barvou. O tom, smí-li býti takových obalů použito u

chmelů určených k vývozu, rozhoduje známkovna.



(7) Známkovna jest oprávněna označovat a ověřovati místní původ u

chmelů z přidělené jí oblasti; vyžadují-li toho však poměry, mohou

známkovny učiniti dohodu o vzájemném zastupování se při označování

chmelů podle § 10, bodu 1., odstavce 2., jakož i při ověřování chmelů.

Vydávání ověřovacích listin pro tyto chmele přísluší však výhradně

známkovně, z jejíž oblasti chmele tyto pocházejí. Uvedená dohoda

podléhá schválení ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem

obchodu.



(8) Označení místního původu chmele podle § 10, bodu 1., odst. 1.,

jakož i ověřování místního původu provádí známkovna v majetnostech

řádem známkovny (§ 12 zákona) k tomu stanovených; výjimečně budiž mimo

tyto místnosti chmel známkovnou označován a ověřován pouze se zvláštním

svolením ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem obchodu jen

obchodníkům majícím trvalé skladiště chmelové mimo stanoviště

známkovny.



(9) O označování a ověřování chmele povinna jest známkovna vést přesné

záznamy, jež v podrobnostech upraveny budou řádem známkovny.



Článek V.



(K § 12 zákona)



(1) Řád podle § 12 musí obsahovati zejména též podrobná ustanovení o

tom, jak jest známkovna organisována spravována.



(2) Jako závěr obalů budiž používáno ve výrobní obci pečetí nebo plomb

nebo obou, při ověřování místního původu chmele známkovnou pečetí a

plomb.



(3) Nápisy na pečetích po př. plombách, jimiž uzavírány jsou obaly ve

výrobní obci, stanoví řád známkovny.



(4) Pečetě a plomby, jimiž uzavírány jsou obaly při ověřování místního

původu chmele známkovnou, buďtež opatřeny těmito zřetelně čitelnými

nápisy:



Pečetě: "Veřejná známkovna chmele v ........." a "Republika

Československá". Slova "Veřejná známkovna chmele v ....." Buďtež při

tom sestavena v uzavřený kruh, do něhož sestavena jsou slova "Republika

Československá" rovněž v uzavřený kruh vnitřní; uprostřed tohoto

vnitřního kruhu budiž umístěn malý státní znak.



Plomby: Nápisem "Veřejná známkovna chmele v ........" sestaveným v

uzavřený kruh; uvnitř nápisu budiž umístěn malý státní znak.



Článek VI.



(K § 13 zákona)



U oblastí smíšených národnostně budiž zastoupení producentů ve správě

známkovny rozděleno na jednotlivé národnosti podle plochy osázené

chmelem.



Článek VII.



(K § 17 zákona)



(1) Text ověřovací listiny stanoven jest v přiloženém vzorci A); vnější

úpravu ověřovací listiny stanoví ministerstvo zemědělství.



(2) Na rubu ověřovací listiny buďtež uvedena facsimile úředních plomb a

pečetí, jakož i v přiměřené velikosti úprava a znění ověření místního

původu chmele známkovnou na obalu [článek IV, odst. (3)].



(3) Ověřovací listina budiž kolkována 2 Kč.



Článek VIII.



(K § 19 zákona)



Veškeré poplatky za označování a ověřování chmele stanoví známkovna pro

každý správní rok předem; výše těchto poplatků podléhá schválení

ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem obchodu.



Článek IX.



(Jazyková ustanovení)



(1) Při překládání názvů výrobních oblastí do němčiny budiž použito

slova "Gebiet... ", do francouzštiny slov: "Région podle.....", do

angličtiny slov "District of....." s připojením názvu obce, podle níž

nazvána jest oblast ve znění československém.



(2)



Pro ostatní údaje, jež předepsány jsou při označování a ověřování

místního původu chmele, budiž používáno v němčině, francouzštině a

angličtině těchto slov a tohoto pravopisu:



Republika Československá: německy: Čechoslovakische Republik;

francouzsky: République Tchécoslovaque; anglicky: Czechoslovak

Republik;



Český chmel: německy: Böhmischer Hopfen; francouzsky: Houblon de

Bohęme; anglicky: Bohemian hops;



Moravský chmel: německy: Mährischer Hopfen; francouzsky: Houblon de

Moravie; anglicky: Moravian hops;



Veřejná známkovna chmele v .........: německy: Öffentliche

Hopfensignierhalle in ......; francouzsky: Office public pour le

marquage du houblon ŕ ........; anglicky: Public Marking Hall for Hops

at ........;



Žatecký chmel: německy: Saazer Hopfen; francouzsky: Houblon de Žatec;

anglicky: Žatec hops;



Roudnický chmel: německy: Roudnicer Hopfen; francouzsky: Houblon de

Roudnice ; anglicky: Roudnice hops;



Ouštěcký chmel: německy: Auschauer Hopfen; francouzsky: Houblon de

Ouštěk; anglicky: Ouštěk hops;



Dubský chmel: německy: Daubauer Hopfen; francouzsky: Houblon de Dubá;

anglicky: Dubá hops;



Tršický chmel: německy: Tršicer Hopfen; francouzsky: Houblon de Tršice;

anglicky: Tršice hops;



(Chmel) červeňák: německy: Rot (Hopfen);



(Chmel) zeleňák: německy: Grün (Hopfen).



Pod kontrolou přebaleno: německy: Unter Kontrolle umgepackt,

francouzsky: Sous contrôle remballč; anglicky: Repacking controlled.



(3) Ověřovací listina budiž sepsána vždy v jazyku státním. Uvádí-li se

text její též v jiném jazyku, budiž příslušné znění uvedeno na druhém

místě. Vzorce ověřovací listiny s textem německým, francouzským a

anglickým uvedeny jsou v příloze B/C/D.



(4) Označení místního původu chmele na obalu u chmelů určených k vývozu

a ověření místního původu chmele na obalu budiž provedeno v jazyku

československém. Vydává-li se však ověřovací listina dvojjazyčně, lze

označení i s doložkami a ověření na obalu provésti v jazyce, v němž

jest příslušná listina ověřovací vedle znění československého vydávána;

u označení přípustna jest výjimka od tohoto ustanovení pouze u chmelů,

jež vyváženy býti mají v původním obalu, tedy s původním označením

provedeným ve výrobní obci.



(5) Nápisy předepsané pro pečetě a plomby, jimiž uzavírány jsou obaly

při ověřování místního původu chmele známkovnou, buďtež v jazyku

československém. Vydává-li se však příslušná ověřovací listina

dvojjazyčně, lze nápisy uvésti současně také v onom jazyku, v němž

vydávána jest ověřovací listina vedle znění československého. U pečetí

buďtež tyto nápisy umístěny v dolení polovici kruhu, v němž umístěn

jest příslušný text československý; u plomb budiž nápis umístěn na

druhé straně plomby.



(6) U chmelů určených k vývozu smí býti výjimečně na přechodnou dobu 5

(pěti) let k československému úřednímu názvu obcí Žatec, Ouštěk, Dubá

připojován jejich německý úřední název Saaz, Auscha, Dauba také v

označeních a ověřeních provedených v jiném než německém jazyku, vyjma

ovšem text československý. Uvádí-li se německý úřední název těchto

obcí, budiž uváděn vždy s připojením rovnítka (=) za úředním názvem

československým. Jinak dlužno při uvádění názvů obcí jak na obalu, tak

i v průvodních listinách dbáti ustanovení článku 3. nařízení ze dne 25.

srpna 1921, č. 324 Sb. z. a n.



(7) Veškeré překlady textů vyjadřujících označení místního původu

chmele, úředních názvů známkoven, jakož i textů listin ověřovacích

podléhají, pokud jich znění není již tímto nařízením stanoveno,

schválení ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem obchodu.



(8) Jednací a úřední řečí známkoven jest jazyk československý;

usnese-li se na tom správa známkovny, také jazyk německý. V jednacím a

úředním jazyku, pokud se týká v obou jednacích a úředních jazycích koná

se veškeré jednání a úřadování známkovny a označují se budovy a

úřadovny známkoven vně i uvnitř. Úřední pečeť známkovny obsahuje slovní

výplň vždy také v jazyku československém.



(9) Opatřuje-li se dvojjazyčná ověřovací listina úřední pečetí

známkovny, lze použíti pečeti také s výplní v onom jazyku, v němž

vydávána jest ověřovací listina vedle znění československého; výplň

jazykem československým budiž na prvém místě.



Článek X.



Dosavadní známkovny zřízené na základě zákona ze dne 17. března 1907,

č. 102 ř. z., vstupují dnem, jímž nabývá účinnosti toto nařízení, v

likvidaci, která se provede podle příslušných schválených stanov.



Článek XI.



Zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 217 Sb. z. a n., o povinném známkování

chmele, a toto nařízení vydané k jeho provedení nabývá účinnosti dnem

15. srpna 1922.



Provedením tohoto nařízení pověřují se ministři zemědělství, obchodu a

vnitra.



Dr. Beneš v. r.



Dr. Dolanský v. r.



Staněk v. r.



L. Novák v. r.



Černý v. r.



A. Novák v. r.



Srba v. r.



Dr. Šrobár v. r.



Tučný v. r.



Dodatek



(ohraničení chmelařských výrobních oblastí).



I.



Žatecko.



K chmelařské výrobní oblasti žatecké patří tyto obce:



1. ze soud. okresu bilinského: Hrádek, Milá;



2. ze soud. okresu chomutovského: Bílence, Brány, Brančíky, Brezno,

Čermíky, Denětice, Holetice, Hořence, Hrušovany, Lažany, Libouš, Naší,

Nechranice, Nezabylice, Přečaply, Račice, Stranná, Střezov, Sušany,

Škrle, Vičice, Voděrady, Všehrdy, Zálezly;



3. ze soud. okresu jesenického: Bedlno, Bílence, Blatno, Bukov,

Černčice, Děkov, Drahouš, Hermannsdorf, Hokov, Hořesedly, Hořovice

Německé, Chmelištná Velká, Chotěšov, Jesenice, Kletečné, Kolešovice,

Kosobody, Krty, Lhota, Libyně, Malměřice, Nedovice, Nová Ves u Děkova,

Oráčov, Pastuchovice, Petrohrad, Podbořany, Pšovlky, Reže, Soseň,

Stebno, Švihov, Tlestky, Václavy, Velečín, Vlkov, Vrbice, Zderaz,

Zdeslav, Žďár;



4. ze soud. okresu jirkovského: Březno Malé;



5. ze soud. okresu kadaňského: Běšice, Blov, Burgstadtl, Čachovice,

Dolany, Drhonice, Jeseň, Hořenice, Chotěnice, Kadaň, Krásný Dvoreček,

Krhovice Malé, Libědice, Lomazice, Lužice, Mikulovice, Milžany,

Miřetice u Vintířova, Neudörfl, Neuhof, Pětipsy, Poláky, Prahly,

Přezetice, Radčedice, Radonice, Rachel, Seehaus, Tušimice, Úhošťany,

Vidolice, Vilémov, Vinaře, Vintířov, Zahořany, Vrchnice, Želina;



6. ze soud. okresu lounského: Bedřichovice, Brlohy, Brodce, Břinkov,

Citoliby, Čenčice, Divice, Dobroměřice, Domoušice, Donín, Dřívčice,

Filipov, Hořany, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chrabřece, Kocanda,

Konotopy, Kozojedy, Kožov, Křtěno, Kystra, Lenešice, Lištany, Louny,

Markvarec, Nečichy, Netluky, Nová Ves, Obora, Orasice, Oulovice, Pátek,

Počedělice, Pochválov, Področov, Pšany, Radonice, Rané, Ročov Horní,

Senkov, Slavětín, Smilovice Nové, Smilovice Staré, Smolnice, Solopisky,

Stradonice, Sulec, Touchovice, Toužetín, Třeboc, Týnec Panenský,

Veltěže, Vinařice, Vlčí, Volenice, Vrbno u Lesů, Vršovice, Zbrašín,

Zeměchy, Žichovec, Žerotín;



7. ze soud. okresu mosteckého: Bečov, Březno Vysoké, Bylany, Havraň,

Kamenná Voda, Koporeč, Lišnice, Moravěves, Nemilkov, Polerady,

Saběnice, Slatinice, Stránce, Volevčice, Vtelno, Židovice;



8. ze soud. okresu novostrašeckého: Bdín, Čanovice, Drnek, Dušice,

Hřešice, Hvězda, Jedomělice, Kalivody, Kroučová, Liské, Malkovice,

Milé, Mšec, Pozdeň, Přerubenice, Ruda, Řenčov, Srbeč, Třtice, Žehrovice

Mšecké;



9. ze soud. okresu podbořanského: Běsno, Blšany, Brody, Buškovice,

Čárka, Černoc Malá, Dětaň, Dolánky, Dvérce, Hlubany, Chotěbudice,

Chřášťany, Kaštice, Kolešov, Kněžice, Krásný Dvůr, Kryry, Letov, Lešky,

Liběšovice, Libořice, Lužec, Maštov, Mlýnce, Mory, Mukoděly, Nepomyšl,

Němčany, Neprobylice, Očihov, Očihovec, Oploty, Podbořany, Podlesice,

Přibenice, Pšov, Siřem, Skytaly, Soběchleby, Stachov, Strojetice,

Sýrovice, Třebčice Německé, Třebčice Široké, Třebušice Vysoké, Valov,

Veliká Ves, Vesce, Vidhostice, Vitřice, Vrbička, Vroutek, Zlovětice,

Železná;



10. ze soud. okresu postoloprtského: všechny obce;



11. ze soud. okresu rakovnického: Hostrokreje, Hředly, Hvozd,

Chřásťany, Janov, Kněževes, Krakov, Krupá, Krušovice, Lišany, Lubná,

Lužná, Malinová, Milostín, Mutějovice, Nesuchýň, Nouzov, Nový Dvůr u

Chrášťan, Nový Dvůr u Šanova, Nová Ves, Olešná, Pavlčím, Pavlíkov,

Petrovice, Příčina, Přílepy, Rakovník, Rousinov, Senes, Senomaty,

Svojetín, Šanov, Tytry, Újezd Velký, Veclov, Velhota, Všetaty, Zavidov,

Žďár;



12. ze soud. okresu slánského: Bilichov, Hořešovice Malé, Plchov;



13. ze soud. okresu žateckého: všechny obce;



14. ze soud. okresu žlutického: Drahonice, Kostrčany, Libín, Libkovice,

Lubenec, Nahořečice, Podštěly, Řepany, Záhoří Horní, Záhoří Dolní.



II.



Roudnicko



K chmelařské výrobní oblasti roudnické patří tyto obce:



1. ze soud. okresu kralupského: Bukol, Dřínov, Dušníky, Hostín,

Jedibaby, Křivousy, Vojkovice;



2. ze soud. okresu libochovického: Brozany, Břežany, Budyně n./O.,

Hostěnice, Libochovice, Martiněves, Mšeno, Písty, Radošín, Radovesice,

Roudníček, Vrbka, Žabovřesky;



3. ze soud. okresu litoměřického: Hrdly, Kopisty České, Kopisty

Německé, Podčaply Dolní, Travčice;



4. ze soud. okresu mělnického: Beřkovice Dolní, Citov, Hostín,

Křivenice, Lužec, Podvlčí, Strážnice, Střednice, Vraňany, Vrbno,

Vysoká;



5. ze soud. okresu roudnického: Bechlín, Beřkovice Horní, Brzánky,

Bříza, Ctiněves, Čerňoves, Černoušek, Dobříň, Dolánky, Doksany,

Dušníky, Hněvice, Hrobce, Chodouny, Chvalín, Jeviněves, Kleneč,

Kostomlaty, Kozlovice, Krabčice, Kyškovice, Lečice, Libotěnice,

Libkovice, Loucká, Lounky, Netěš, Nížebohy, Nové Dvory, Nučničky,

Podčaply Horní, Podlusky, Předonín, Přestavlky, Račiněves, Račice,

Roudnice, Rohatec, Rovné, Spomyšl, Straškov, Vesce, Vědomice, Vetlá,

Vodochody, Voleško, Vražkov, Záluží, Židovice;



6. ze soud. okresu velvarského: Černuc, Hleďsebe, Chržín, Mlčechvosty,

Mířovice, Nová Ves, Ouholice Staré, Ouholice Nové, Podhořany, Sázená,

Veltrusy, Vepřek, Všestudy.



III.



Ouštěcko.



K chmelařské výrobní oblasti ouštěcké patří tyto obce:



1. ze soudního okresu benešovského (okr. pol. správa děčínská):

Merboltice;



2. ze soud. okresu česko-lipského: Drmy;



3. ze soud. okresu dubského. Tuhanec;



4. ze soud. okresu litoměřického: Babiny A, Babiny B, Blahov,

Býčkovice, Byňov, Doubravice, Encovany, Haslice, Hlinná, Hlupice,

Homoly, Hrušovany, Chudoslavice, Kamýk, Kotelice, Křešice, Lbín, Lhota

Německá, Litoměřice, Liškov, Maškovice, Miřevice, Myštice, Neuhäusel,

Nezly, Nezly Dolní, Nezly Horní, Nezly Zadní, Nová Ves, Nová Ves u

Plánu, Nový Mlýnec, Nučnice Velké, Okny, Peklov, Plán, Ploškovice,

Pohořany, Pohoří, Pokratice, Polepy, Proboštov, Rydeč, Řepčice Dolní,

Řepčice Horní, Řetouň, Sedlec, Skalice, Soběnice, Staňkovice, Staré

Mlýnce, Sulotice, Tašov, Trnová, Trnovany, Těchobuzice, Třeboutice,

Třebušín, Týnec Dolní, Týnec Horní, Újezd Velký, Vinné, Vrbice,

Všeradiště, Zababec, Záhořany, Zálezly, Žitenice;



5. ze soud. okresu ouštěckého: veškeré obce;



6. ze soud. okresu štětského: Brocno, Čakovice, Hoštka, Chcebuz,

Ješovice, Kochovice, Křešov, Lomy, Mastýřovice, Malešov, Mošnice, Nová

Ves, Počeplice, Radouň, Strachaly, Starčí, Střížovice, Sukorady,

Svařenice, Šnědovice, Štětí, Újezd, Veležice, Veselí, Vrutice;



7. ze soud. okresu Ústí n./Lab.: Budov, Březí, Březno Velké, Kojetice,

Leština, Malečov, Němčí, Staré Homoly, Vitín, Vítov, Zubrnice.



K odbočce ouštěcké známkovny v Polepech patří z uvedených obcí tyto:



1. ze soud. okresu litoměřického: Encovany, Hrušovany, Křešice,

Litoměřice, Nučnice Velké, Okny, Polepy, Trnová, Třeboutice, Vrbice,

Záhořany;



2. ze soud. okresu štětského: Hoštka, Kochovice, Malešov, Mastýřovice,

Svářenice, Vrutice.



IV.



Dubsko.



K chmelařské výrobní oblasti dubské patří tyto obce:



1. ze soud. okresu bělského: Březovice, Březinka, Boreč, Bezdědice,

Doubravice, Kluky, Lobeč, Nosálov, Ostrý, Trnová, Valovice, Valovice

dvůr, Víska, Vrátno, Vrchbělá;



2. ze soud. okresu česko-lipského: Holany, Jestřebí, Karasy, Loubí,

Neugarten, Šváby, Újezd;



3. ze soud. okresu dubského: všechny obce vyjma Tuhanec;



4. ze soud. okresu mělnického: Bosyně, Březinka, Hleďsebe, Chodeč,

Chorušice, Chorušky, Janoves, Jenichov, Kanina, Kadlín, Kokořín, Ledce,

Lhotka, Mšeno, Nebužely, Sedlec, Skramouš, Stránka, Střednice, Střemy,

Šemánovice, Tejno, Truskavná, Velký Újezd, Zaháj, Zamachy Velké;



5. ze soud. okresu mladoboleslavského: Bezno, Cetno horní a Dolní;



6. ze soud. okresu štětského: Chodolazy, Medonosy, Tupadly, Bylochov,

Želizy.



V.



Tršicko.



K chmelařské výrobní oblasti tršické patří tyto obce:



1. ze soud. okresu lipnického: Daskabát, Lazníky Velké, Lazníky Malé,

Radvanice, Staměřice, Svrčov, Tršice, Tupec, Újezd Dolní, Újezd Velký,

Veselíčko, Vykleky;



2. ze soud. okresu oloumouckého: Bystrovany, Bystřice Velká, Čechovice,

Čelechovice, Doloplazy, Grygov, Hodolany, Holice, Hokovice, Krčmaň,

Lipňany, Majetín, Nelešovice, Přáslavice, Přestavlky, Suchanice,

Svísedlice, Týnec Velký, Vacanovice, Vsisko;



3. ze soud. okresu přerovského: Brodek, Buk, Čekyň, Dluhonice, Kokory,

Lhota Malá, Lhota Zábeční, Luková, Penčice, Popovice, Roketnice,

Sobíšky, Vinary, Žeravice.