628/1992 Sb.
Sdělení
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. prosince
1956 byla v Paříži sjednána Evropská úmluva o rovnocennosti částečného
studia na vysokých školách (č. 21).
Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve
Štrasburku dne 26. března 1991.
Listina o schválení Úmluvy Českou a Slovenskou Federativní Republikou
byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy,
dne 26. března 1991.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 2 dnem 18.
září 1957 a pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku na základě
odst. 3 téhož článku dnem 26. března 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Evropská úmluva
o rovnocennosti částečného studia na vysokých školách č. 21
Vlády členských států Rady Evropy, které podepsaly tuto Úmluvu,
berouce v úvahu Evropskou úmluvu o rovnocennosti dokladů umožňujících
přístup na vysoké školy podepsanou v Paříži dne 11. prosince 1953;
berouce v úvahu Evropskou kulturní úmluvu podepsanou v Paříži dne 19.
prosince 1954;
berouce v úvahu, že by významně přispívalo k většímu vzájemnému
evropskému porozumění, kdyby více studentů, mimo jiné studentů
moderních jazyků, mohlo absolvovat určitou část studia v zahraničí a
kdyby zkoušky vykonané a kursy absolvované v průběhu tohoto studia
mohly být uznány těmto studentům na vysokých školách v jejich vlastních
zemích;
berouce v úvahu, že uznávání částečného studia absolvovaného v
zahraničí by přispělo k řešení problému nedostatku vysoce
kvalifikovaných vědců,
se dohodly na následujícím:
Čl.1
1. Pro účely této Úmluvy se smluvní strany dělí na kategorie podle
toho, zda orgánem, příslušným pro řešení otázek rovnocennosti na jejich
území je:
a) stát;
b) vysoká škola;
c) stát nebo vysoká škola podle konkrétního případu.
Každá smluvní strana sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který
orgán je příslušný pro řešení otázek týkajících se rovnocennosti.
2. Pojem "vysoká škola" znamená:
a) univerzity;
b) instituce považované smluvní stranou, na jejímž území se nacházejí,
za zařízení podobná svým charakterem vysokým školám.
Čl.2
1. Smluvní strany spadající do kategorie a) odstavec 1 článku 1 uznají
částečné studium absolvované studentem studujícím moderní jazyky na
vysoké škole v jiné členské zemi Rady Evropy za rovnocenné obdobnému
částečnému studiu absolvovanému na vysoké škole v jeho vlastní zemi,
jestliže vedení první vysoké školy vydalo tomuto studentovi potvrzení,
že ukončil uvedené částečné studium uspokojivě.
2. Délka částečného studia v souladu s odstavcem 1 bude stanovena
příslušnými orgány smluvní strany.
Čl.3
Smluvní strany spadající do kategorie a) odstavec 1 článku 1 posoudí
postup při uznávání částečného studia absolvovaného na vysoké škole v
druhé členské zemi Rady Evropy studenty v jiných disciplínách, než
moderní jazyky, zejména studenty zabývajícími se základním nebo
aplikovaným výzkumem.
Čl.4
Smluvní strany spadající do kategorie a) odstavec 1 článku 1 budou
podporovat jednostrannými nebo dvoustrannými opatřeními podmínky, za
kterých zkouška vykonaná nebo kursy absolvované studentem v průběhu
studia na vysoké škole v druhé členské zemi Rady Evropy mohou být
pokládány za rovnocenné podobné zkoušce vykonané nebo podobným kursům
absolvovaným na vysoké škole v jeho vlastní zemi.
Čl.5
Smluvní strany spadající do kategorie b) odst. 1 článku 1 zašlou text
této Úmluvy vedení vysokých škol nacházejících se na jejich území a
budou podporovat, aby toto vedení příznivě posuzovalo a uplatňovalo
zásady uvedené v článcích 2, 3 a 4.
Čl.6
Smluvní strany spadající do kategorie c) odst. 1 článku 1 uplatňují
ustanovení článků 2, 3 a 4 vůči těm vysokým školám, pro které stát
představuje orgán, do jehož působnosti spadají otázky tvořící předmět
této Úmluvy, a uplatňují ustanovení článku 5 vůči těm vysokým školám,
které jsou samy orgánem, do jehož působnosti patří tyto otázky.
Čl.7
Každá smluvní strana zašle generálnímu tajemníkovi Rady Evropy do
jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupila v platnost, písemné
oznámení o opatřeních, která přijala za účelem realizace plnění článků
2, 3, 4, 5 a 6.
Čl.8
Generální tajemník Rady Evropy zašle ostatním smluvním stranám
informaci, kterou od každé z nich obdržel podle článku 7, a informuje
výbor ministrů o stavu plnění této Úmluvy.
Čl.9
1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu pro členy Rady Evropy. Podléhá
ratifikaci. Ratifikační listiny jsou uloženy u generálního tajemníka
Rady Evropy.
2. Úmluva vstupuje v platnost po uložení tří ratifikačních listin.
3. Pro každý stát, který Úmluvu podepsal a poté ratifikoval po vstupu
Úmluvy v platnost, vstoupí Úmluva v platnost dnem, kdy byly uloženy
jeho ratifikační listiny.
4. Generální tajemník Rady Evropy informuje všechny členy Rady Evropy o
vstupu Úmluvy v platnost, o smluvních stranách, které ji ratifikovaly,
a o uložení do úschovy všech ratifikačních listin, ke kterému může
dojít po vstupu Úmluvy v platnost.
5. Každá smluvní strana může uvést území, na němž budou uplatňována
ustanovení této Úmluvy, v prohlášení adresovaném generálnímu
tajemníkovi Rady Evropy, ten je zašle ostatním smluvním stranám.
Čl.10
Výbor ministrů Rady Evropy může vyzvat kterýkoliv stát, který není
členem Rady Evropy, aby přistoupil k této Úmluvě. Každý takto vyzvaný
stát může přistoupit k Úmluvě uložením listiny o přístupu generálnímu
tajemníkovi Rady, který o tom informuje všechny smluvní strany. Každý
přistupující stát je pro účely této Úmluvy považován za členskou zemi
Rady Evropy. Pro každý přistupující stát vstoupí tato Úmluva v platnost
dnem, kdy byl uložen jeho dokument o přistoupení.
Na důkaz čeho níže podepsaní, náležitě na to zmocněni svými příslušnými
vládami, podepsali tuto Úmluvu.
Dáno v Paříži dne patnáctého prosince roku tisíc devětset padesát šest
v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou
platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivech Rady
Evropy. Generální tajemník zasílá ověřené kopie Úmluvy každé vládě,
která ji podepsala nebo k ní přistoupila.
