Advanced Search

Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje


Published: 1999
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/510722/mluva-o-spoluprci-pro-ochranu-a-nosn-vyuvn-dunaje.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
122/1999 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. června 1994 byla v

Sofii přijata Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání

Dunaje.



Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Bukurešti dne 10. března

1995. Listina o schválení Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné

využívání Dunaje Českou republikou byla uložena u vlády Rumunska,

depozitáře Úmluvy, dne 30. května 1995. Úmluva vstoupila v platnost na

základě svého článku 27 dne 22. října 1998 a tímto dnem vstoupila v

platnost i pro Českou republiku.



Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.



ÚMLUVA



o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje



Smluvní strany,



vedeny pevným záměrem zintenzivnit svoji vodohospodářskou spolupráci v

oblasti ochrany vod a užívání vod;



v obavách plynoucích z výskytu a hrozeb nepříznivých účinků,

krátkodobých i dlouhodobých, změn podmínek vodních toků v povodí Dunaje

na životní prostředí, hospodářství a na blahobyt podunajských států;



zdůrazňujíce naléhavou potřebu posílení národních i mezinárodních

opatření k prevenci, kontrole a snížení významných nepříznivých vlivů

přesahujících přes hranice států, z vypouštění nebezpečných látek a

živin do vodního prostředí povodí Dunaje s náležitou pozorností

věnovanou rovněž Černému moři;



vítajíce opatření již přijatá z národních iniciativ podunajských států,

a z jejich dvoustranné i vícestranné spolupráce a úsilí, již

vynaloženého v rámci procesu KBSE, Evropskou hospodářskou komisí

Spojených národů a Evropským společenstvím na podporu spolupráce, na

dvoustranné i vícestranné úrovni, k prevenci a omezování znečištění

přesahujícího hranice států, trvale udržitelného hospodaření s vodou, k

rozumnému využívání a šetření vodních zdrojů;



odkazujíce zvláště na Úmluvu Evropské hospodářské komise o ochraně a

využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer ze 17. března

1992, stejně jako na existující dvoustrannou a vícestrannou spolupráci

mezi podunajskými státy, která bude pokračovat a bude náležitě

respektována při spolupráci se všemi podunajskými státy, stejně jako na

Úmluvu o ochraně Černého moře proti znečišťování z 21. dubna 1992;



snažíce se o trvalé zlepšování a ochranu řeky Dunaje a vod v jeho

povodí, zejména v souvislostech přesahujících hranice států, a o trvale

udržitelné hospodaření s vodou, které bere v úvahu zájmy všech

podunajských států, pokud jde o využívání vod, a současně přispívá k

ochraně mořského prostředí Černého moře; se dohodly následovně:



ČÁST I



OBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.1



Definice



Pro účely této Úmluvy:



(a) "Podunajské státy" jsou suverénní státy, na nichž leží podstatná

část hydrologického povodí Dunaje. Podstatnou částí se zde míní podíl

přesahující 2 000 km2 celkového hydrologického povodí.



(b) "Povodí" řeky Dunaje je celková hydrologická sběrná oblast,

společná smluvním stranám.



(c) "Vliv přesahující hranice státu" je jakýkoliv významný nepříznivý

účinek na říční prostředí plynoucí ze změn vodních podmínek způsobených

lidskou činností a který přesahuje území pod jurisdikcí státu smluvní

strany. Takovéto změny mohou ovlivnit život a majetek, bezpečnost

zařízení a vodní ekosystémy, kterých se to týká.



(d) "Nebezpečné látky" jsou látky, které mají toxické, kancerogenní,

mutagenní, teratogenní nebo bioakumulativní účinky, zejména jsou-li

persistentní a mají-li významné nepříznivé účinky na živé organizmy.



(e) "Látky nebezpečné vodám" jsou látky, jejichž potenciální

nebezpečnost pro vodní zdroje je mimořádně vysoká, takže zacházení s

nimi vyžaduje speciální preventivní a ochranná opatření.



(f) "Bodové a plošné zdroje znečištění vody" jsou zdroje znečišťujících

látek a živin, jejichž vniknutí do vody je způsobeno místně určeným

výtokem (bodový zdroj) nebo difúzními účinky rozšířenými v celém povodí

(plošné zdroje).



(g) "Vodní bilance" je vztah charakterizující přírodní hospodaření

vodou v celém povodí podle jeho jednotlivých složek (srážky, výpar,

povrchový a podzemní odtok). V tom je zahrnuta i složka běžných

antropogenních vlivů způsobených užíváním vody a ovlivňující množství

vody.



(h) "Spojovací data" jsou souhrny dat odvozené z vodní bilance v horním

toku řeky, pokud jsou důležitá jako vstupní data pro zpracování vodní

bilance na dolním toku řeky, a celkové vodní bilance řeky Dunaje. V

tomto rozsahu spojovací data zahrnují složky vodní bilance pro všechny

významné hraniční vody uvnitř povodí řeky Dunaje. Spojovací data se

týkají profilů hraničních vod, kde tyto vody vyznačují, přetínají nebo

jsou umístěny na hranicích mezi smluvními stranami.



(i) "Mezinárodní komise" je organizace zřízená podle článku 18 této

Úmluvy.



Čl.2



Cíle a zásady spolupráce



(1) Smluvní strany se vynasnaží dosáhnout cíle trvale udržitelného a

vyrovnaného vodního hospodářství, včetně šetření, zlepšení a rozumného

využívání povrchových a podzemních vod v povodí, pokud je to možné.

Navíc strany vynaloží všechnu snahu k omezení nebezpečí, vznikajícího z

havárií, při nichž se vyskytují látky nebezpečné vodám, nebezpečí

povodní a ledových jevů na řece Dunaji. Mimo to se budou snažit přispět

ke snížení znečištění Černého moře ze zdrojů v povodí.



(2) Smluvní strany budou podle ustanovení této Úmluvy spolupracovat v

základních vodohospodářských otázkách a přijmou všechna vhodná právní,

správní a technická opatření pro to, aby se přinejmenším zachovaly a

zlepšovaly současné podmínky životního prostředí a kvality vody řeky

Dunaje a vod jeho povodí, a k prevenci a k maximálnímu možnému snížení

nepříznivých vlivů a změn, k nimž dochází nebo které pravděpodobně

mohou být způsobeny.



(3) K tomuto cíli smluvní strany - berouce v úvahu naléhavost opatření

zaměřených na zamezování znečišťování vod a na rozumné a trvale

udržitelné využívání vod - stanoví priority podle vhodnosti a posílí,

sladí a zkoordinují opatření přijatá a plánovaná na státní i

mezinárodní úrovni v povodí Dunaje zaměřená na trvale udržitelný rozvoj

a ochranu životního prostředí řeky Dunaje.



Tento cíl je zvláště zaměřen na to, aby bylo zajištěno trvale

udržitelné využívání vodních zdrojů pro potřeby obcí, průmyslu a

zemědělství a pro uchování a obnovu ekosystémů a ke krytí rovněž jiných

požadavků, jež se vyskytnou v souvislosti se zdravím obyvatelstva.



(4) Základem všech opatření zaměřených na ochranu řeky Dunaje a vod v

jeho povodí jsou princip "znečišťovatel platí" a princip "prevence".



(5) Vodohospodářská spolupráce se orientuje na trvale udržitelné

hospodaření s vodou, to znamená na kritéria stabilizovaného, ekologicky

vhodného rozvoje, která jsou současně zaměřena na:



- zachování obecné kvality života,



- zachování nepřetržitého přístupu k přírodním zdrojům,



- zamezení trvalých škod na životním prostředí a ochranu ekosystémů,



- použití preventivního přístupu.



(6) Uplatněním této Úmluvy se v žádném případě nezpůsobí významné přímé

nebo nepřímé zvýšení vlivů na říční prostředí.



(7) Každá smluvní strana má právo přijmout a uskutečnit opatření

přísnější, než jsou opatření plynoucí z ustanovení této Úmluvy.



Čl.3



Rozsah platnosti



(1) Tato Úmluva se vztahuje na povodí řeky Dunaje, jak je definováno v

článku 1 písm. (b).



(2) Předmětem této Úmluvy budou zejména následující plánované činnosti

a již probíhající opatření, pokud způsobují -- nebo mohou pravděpodobně

způsobit vlivy přesahující hranice států:



(a) vypouštění odpadních vod, přísun živin a nebezpečných látek z

bodových i plošných zdrojů, jakož i vypouštění tepla;



(b) plánované činnosti a opatření v oblasti výstavby vodních děl,

zejména regulace toků, řízení odtoku a úrovně vzdutí vodních toků,

ochrana před povodněmi a snižování nebezpečí ledochodu, stejně jako

vliv zařízení umístěných ve vodních tocích nebo podél nich na jejich

odtokový režim;



(c) jiné plánované činnosti a opatření pro využívání vod, jako

například využívání vodní energie, odvádění a odběry vod;



(d) provozování existujících hydrotechnických zařízení a staveb, např.

nádrže, vodní elektrárny; opatření k prevenci dopadů na životní

prostředí včetně: zhoršování hydrologických podmínek, eroze, abrase

(obrus), záplav, toku sedimentů; a opatření k ochraně ekosystémů;



(e) manipulace s látkami nebezpečnými vodám a preventivní bezpečnostní

opatření zabraňující haváriím.



(3) Tato Úmluva se vztahuje na záležitosti rybářství a vnitrozemské

plavby, pokud jde o problémy spojené s ochranou vod proti znečištění

způsobenému těmito činnostmi.



Čl.4



Formy spolupráce



Formy spolupráce podle této Úmluvy jsou zpravidla:



(a) konzultace a společné činnosti v rámci Mezinárodní komise podle

ustanovení této Úmluvy;



(b) výměna informací o dvoustranných a mnohostranných dohodách,

právních úpravách a o opatřeních v oblasti vodního hospodářství; výměna

právních dokumentů a směrnic či nařízení a jiných publikací; jiné formy

výměny informací a zkušeností.



ČÁST II



MNOHOSTRANNÁ SPOLUPRÁCE



Čl.5



Prevence, omezování a snížení vlivů přesahujících hranice států



Smluvní strany vypracují, přijmou a uskuteční relevantní právní,

správní a technická opatření a rovněž na svém území zajistí nezbytné

podmínky a základ potřebný k tomu, aby byla zajištěna účinná ochrana

kvality vody a trvale udržitelné užívání vody, a tudíž i prevence,

omezování a snížení vlivů přesahujících hranice států.



K tomuto cíli smluvní strany přijmou odděleně nebo společně zejména

tato níže uvedená opatření:



(a) Povedou záznamy o podmínkách přírodních vodních zdrojů v povodí

řeky Dunaje s použitím dohodnutých parametrů jakosti a množství včetně

dohodnuté metodologie.



(b) Přijmou právní předpisy včetně časových limitů, zabezpečující

požadavky kladené na vypouštění odpadních vod.



(c) Přijmou právní předpisy pro manipulaci s látkami nebezpečnými

vodám.



(d) Přijmou právní předpisy ke snížení vstupu živin a nebezpečných

látek z plošných zdrojů, zvláště pro zacházení a užívání s hnojivy a

prostředky ochrany rostlin a pesticidy v zemědělství.



(e) Smluvní strany vezmou v úvahu výsledky a návrhy předložené

Mezinárodní komisí s cílem sladit tato regulační opatření na vysoké

úrovni ochrany stejně jako sladit uskutečňování odpovídajících

opatření.



(f) Smluvní strany budou spolupracovat a přijmou vhodná opatření k

vyloučení vlivů odpadních a nebezpečných látek vznikajících zejména v

dopravě a přesahujících státní hranice.



Čl.6



Specifická opatření k ochraně vodních zdrojů



S cílem předcházet nebo snižovat vlivy přesahující hranice států a s

cílem zajistit trvale udržitelné a spravedlivé využívání vodních

zdrojů, stejně jako chránit ekologické zdroje, přijmou smluvní strany

vhodná opatření, zejména:



(a) zpracovat přehled zdrojů podzemních vod, které je nutno dlouhodobě

chránit, jakož i ochranných pásem, cenných pro účely stávajícího nebo

budoucího zásobování pitnou vodou;



(b) u podzemních vodních zdrojů, zejména u těch, které jsou reservovány

jako zdroje pitné vody v dlouhodobé perspektivě, předcházet znečištění,

které je způsobeno zejména dusičnany, prostředky ochrany rostlin a

pesticidy a jinými nebezpečnými látkami;



(c) minimalizovat preventivními a kontrolními opatřeními riziko

znečištění v důsledku havárií;



(d) vzít v úvahu možné ovlivnění jakosti vody plynoucí z opatření a

plánovaných činností podle článku 3 odst. (2);



(e) zhodnotit důležitost různých biotopických prvků pro říční ekologii

a navrhnout opatření ke zlepšení vodních a příbřežních ekologických

podmínek.



Čl.7



Omezování emisí, cíle a kritéria jakosti vody



(1) Smluvní strany, berouce v úvahu návrhy Mezinárodní komise, stanoví

emisní limity uplatnitelné pro jednotlivá průmyslová odvětví nebo obory

v pojmech znečišťujících zátěží a koncentrací, které jsou založeny na

nejlepších dostupných bezodpadových či nízkoodpadových technologiích u

zdroje znečištění. V případech, kde jsou vypouštěny nebezpečné látky,

budou emisní limity založeny na nejlepších dostupných způsobech

snižování emisí u zdroje anebo pro čištění odpadních vod. Pro městské

kanalizační vody budou emisní limity založeny na základě uplatnění

přinejmenším biologické úrovně čištění odpadních vod nebo jiné

ekvivalentní úrovně.



(2) Smluvní strany vypracují dodatečná ustanovení pro předcházení nebo

snižování vypouštění nebezpečných látek a živin do vod z plošných

zdrojů, zvláště tam, kde je hlavním zdrojem zemědělství, berouce při

tom v úvahu nejlepší ekologickou praxi.



(3) K účelům vyjádřeným v odstavcích (1) a (2) je v Příloze II této

Úmluvy uveden seznam průmyslových odvětví a oborů a připojen seznam

nebezpečných látek a skupin látek, jejichž vypouštění z bodových i

plošných zdrojů musí být předcházeno nebo podstatně omezeno. Doplňování

Přílohy II je úkolem Mezinárodní komise.



(4) Smluvní strany nadto vypracují, v případě vhodnosti, definici cílů

jakosti vody a budou uplatňovat kritéria jakosti vody za účelem

předcházení, omezování a snižování vlivů přesahujících hranice států.

Obecný návod k tomu je uveden v Příloze III; ten bude v případě

vhodnosti smluvními stranami uplatněn a specifikován jak na úrovni

vnitrostátní, tak společně.



(5) S cílem účinného snížení emisí na území spadajícím pod jejich

jurisdikci zajistí a uplatní smluvní strany potřebné předpoklady a

realizaci.



Smluvní strany zajistí, aby:



(a) vnitrostátní předpisy pro emisní limity a úroveň jejich norem byly

postupně slaďovány s emisními limity podlé této Úmluvy;



(b) vypouštění odpadních vod bylo bez výjimek založeno na povoleních od

kompetentních úřadů udělovaných předem a s omezenou dobou platnosti;



(c) pravidla a povolení pro prevenci a kontrolní opatření nových nebo

modernizovaných průmyslových zařízení, zejména v případech, kdy jsou

účastny i nebezpečné látky, byly orientovány na nejlepší dostupné

technologie a aby byly uskutečněny s vysokou prioritou;



(d) byla uložena přísnější ustanovení, než jsou standardy -- a v

jednotlivých případech i úplné zákazy -- tam, kde to vyžaduje situace

vodního recipientu a jeho ekosystémů, ve spojení s obsahem odstavce

(4);



(e) kompetentní úřady dohlížely na plnění uložených ustanovení a

podmínek povolení u těch činností, které mohou způsobovat vliv

přesahující hranice států;



(f) bylo prováděno posuzování dopadů na životní prostředí (EIA) podle

nadnárodních a mezinárodních pravidel a dalších postupů k vyhodnocení a

posouzení vlivů na životní prostředí;



(g) při plánování, udělování licencí a uskutečňování činností a

opatření uváděných v článku 3 odst. (2) a v článku 16 odst. (1)

kompetentní úřady vždy braly v úvahu rizika havárií zahrnujících látky

nebezpečné vodám a ukládaly preventivní opatření a nařizovaly pravidla

a opatření pro činnost po případných haváriích.



Čl.8



Emisní inventury, akční programy a zprávy o postupu



(1) Smluvní strany budou periodicky provádět inventury emisí z

významných bodových i nebodových zdrojů znečištění pro celé povodí řeky

Dunaje včetně preventivních a emise snižujících opatření, která již

byla přijata vzhledem k uvedeným případům vypouštění znečišťujících

látek, a uvedou též skutečnou účinnost těchto opatření, přičemž

patřičně vezmou v úvahu článek 5 písm. (a).



(2) Na základě toho pak smluvní strany po etapách vypracují seznam

dalších preventivních a emise omezujících opatření, která budou

postupně uplatňována tak, jak bude nezbytné k dosažení cílů stanovených

v této Úmluvě.



(3) Emisní inventury a seznamy opatření, která budou provedena, tvoří

základ pro zpracování společných akčních programů, které vypracují

smluvní strany, berouce při tom v úvahu priority stanovené podle

naléhavosti a účinnosti. Tyto akční programy budou zejména zaměřeny na

snížení zátěže ze znečištění a snížení koncentrací z průmyslových a

městských bodových i nebodových zdrojů znečištění. Mimo jiné budou

obsahovat preventivní a emise omezující opatření, včetně jejich

časového rozvržení a odhadů s nimi spojených nákladů.



(4) Navíc k tomu smluvní strany budou sledovat pokrok dosažený

uplatňováním těchto společných akčních programů zavedením periodických

zpráv o postupu. Tyto zprávy budou obsahovat jak ochranná opatření

uskutečněná, tak dosažený pokrok v říčních podmínkách na základě

posouzení reálného stavu.



Čl.9



Programy monitorování



Na základě svých vnitrostátních aktivit budou smluvní strany

spolupracovat při monitorování a vyhodnocování.



(1) K tomuto cíli smluvní strany:



- sladí nebo zajistí porovnatelnost svých metod monitorování a

vyhodnocování používaných na vnitrostátní úrovni, zejména k hodnocení

jakosti říční vody, kontroly emisí, předpovědi povodní a vodní bilance,

k dosažení porovnatelnosti výsledků přenášených do společných aktivit

monitorování a posuzování;



- vyvinou dohodnutý nebo společný systém monitorování za použití

stacionárních nebo mobilních měřicích zařízení a systémů na zpracování

dat a jejich přenos;



- vypracují a uskuteční společné programy monitorování říčních podmínek

v povodí Dunaje týkající se jak jakosti, tak množství vody, sedimentů a

říčních ekosystémů jako základu pro posuzování vlivů přesahujících

hranice států, jako jsou znečištění přesahující hranice států a změny v

říčních režimech, dále vodní bilance, povodně a ledochody;



- vyvinou společné nebo sladěné metody monitorování a vyhodnocování

vypouštění odpadních vod včetně zpracování, vyhodnocování a dokumentace

dat, přičemž vezmou v úvahu omezování emisí specificky podle

jednotlivých odvětví (Příl. II část 1);



- zpracují inventury v důležitých bodových zdrojích znečištění podle

druhů vypouštěných znečišťujících látek (emisních inventur), odhadnou

znečištění vody z plošných zdrojů podle Přílohy II části 2; tyto

dokumenty budou aktualizovány podle skutečného stavu.



(2) Zejména se smluvní strany dohodnou o monitorovacích bodech,

charakteristikách jakosti vody a parametrech znečištění, které budou

pravidelně a s dostatečnou frekvencí vyhodnocovány pro řeku Dunaj,

berouce při tom v úvahu ekologický a hydrologický charakter příslušných

vodních toků stejně jako typické emise znečišťujících látek

vypouštěných do vodních toků uvažovaného povodí.



(3) Smluvní strany sestaví na základě vzájemně sladěné metodiky

vnitrostátní vodní bilanci a obecnou celkovou vodní bilanci povodí

Dunaje. K tomuto účelu poskytnou jako vstupní data v nutném rozsahu

spojovací data, která jsou dostatečně porovnatelná při použití sladěné

metodiky. Na základě týchž dat může být zpracována také vodní bilance

pro hlavní přítoky řeky Dunaje.



(4) Smluvní strany budou periodicky posuzovat kvalitativní podmínky

řeky Dunaje a pokrok dosažený uplatněním vlastních opatření zaměřených

na prevenci, omezení a snížení vlivů přesahujících hranice států.

Výsledky budou předloženy veřejnosti formou vhodných publikací.



Čl.10



Povinnosti podávání zpráv



Smluvní strany budou podávat Mezinárodní komisi zprávy o základních

záležitostech potřebné k tomu, aby tato Komise mohla plnit své úkoly.

Tyto zprávy budou zahrnovat zejména:



(a) zprávy a dokumenty předpokládané touto Úmluvou nebo vyžádané

uvedenou Komisí;



(b) informace o existenci, uzavření, doplnění nebo zrušení

dvoustranných i mnohostranných dohod a smluv upravujících ochranu a

vodní hospodářství řeky Dunaje a vod v jeho povodí nebo dohod a smluv

důležitých pro dotčenou problematiku;



(c) informace o svých příslušných zákonech, nařízeních a jiných

obecných předpisech upravujících ochranu a vodní hospodářství řeky

Dunaje a vod v jeho povodí nebo těch, které jsou důležité pro dotčenou

problematiku;



(d) sdělení, přinejmenším s odsouhlaseným zpožděním poté, kdy uvedená

Komise přijala rozhodnutí o způsobu, časovém rozvrhu a finančních

výdajích k uskutečnění příslušných rozhodnutí orientovaných k dotyčné

aktivitě na vnitrostátní úrovni, taková, jako jsou doporučení, programy

a opatření;



(e) jmenování kompetentních institucí pro záležitosti spolupráce v

rámci této Úmluvy s Mezinárodní komisí nebo s jinými smluvními

stranami;



(f) sdělování informací o plánovaných činnostech, které mohou z důvodu

své povahy pravděpodobně způsobit vliv přesahující hranice státu.



Čl.11



Konzultace



(1) Po předchozí výměně informací se smluvní strany, na žádost jedné

nebo několika ze smluvních stran, zúčastní konzultací o plánovaných

činnostech uvedených v článku 3 odst. (2), které mohou způsobit vliv

přesahující hranice států, pokud takovéto výměny informací a konzultace

nejsou ještě zajištěny v rámci dvoustranných nebo jiných mezinárodních

spoluprací. Tyto konzultace jsou zpravidla vedeny v rámci Mezinárodní

komise se záměrem nalézt řešení.



(2) Před rozhodnutím o plánovaných činnostech příslušné kompetentní

úřady vyčkají - s výjimkou případů, kde hrozí nebezpečí z prodlení -

výsledků těchto konzultací s výjimkou případu, že nejsou dokončeny

nejpozději do 1 roku po jejich zahájení.



Čl.12



Výměna informací



(1) Podle rozhodnutí Mezinárodní komise si budou smluvní strany

vyměňovat přiměřeně dostupná data mimo jiné o:



(a) všeobecných podmínkách říčního prostředí řeky povodí Dunaje;



(b) zkušenostech získaných při používání a provozu nejlepších

dostupných technologií a výsledcích výzkumu a vývoje;



(c) emisních a monitorovaných datech;



(d) opatřeních přijatých a plánovaných k přijetí k zajištění prevence,

omezování a snížení vlivu přesahujícího hranice států;



(e) úpravě vypouštění odpadních vod;



(f) haváriích způsobených látkami nebezpečnými pro vodu.



(2) Ke sladění emisních limitů si smluvní strany vymění informace o

svých vnitrostátních regulačních opatřeních.



(3) Jestliže je smluvní strana požádána jinou smluvní stranou o

poskytnutí dat nebo informací jinak nedostupných, požádaná strana se

vynasnaží této žádosti vyhovět s tím, že může předání těchto informací

podmínit zaplacením rozumného poplatku za shromáždění a v případech

vhodnosti i za zpracování takovýchto informací.



(4) Za účelem uplatnění této Úmluvy smluvní strany usnadní výměnu

nejlepších dostupných technologií, zejména podporou: komerční výměny

dostupných technologií, přímými kontakty a spoluprací průmyslu včetně

společných podniků; výměnou informací a zkušeností; poskytováním

technické pomoci. Smluvní strany také uskuteční společné programy

školení a zorganizují vhodné semináře a setkání.



(5) Ustanovení této Úmluvy se nedotýkají práv nebo povinností smluvních

stran plynoucích z jejich vnitrostátního práva, předpisů a

administrativních ustanovení nebo zavedené právní praxe a platných

mezinárodních pravidel na ochranu informací osobních dat, průmyslového

a obchodního tajemství nebo národní bezpečnosti.



(6) Jestliže se některá smluvní strana přesto rozhodne poskytnout takto

chráněnou informaci jiné smluvní straně, strana tuto informaci

přejímající bude respektovat důvěrný charakter získané informace a

podmínky, za kterých jí informace byla poskytnuta, a využije takovouto

informaci pouze k účelům, k nimž byla poskytnuta.



Čl.13



Ochrana poskytnutých informací



Pokud budou na základě této Úmluvy v souladu s vnitrostátním právním

řádem předávána průmyslová a obchodní tajemství nebo jiné důvěrné

materiály, dodrží přejímající smluvní strany důvěrnost těchto informací

a nepoužijí je pro jakékoliv jiné účely, než jsou předpokládány

Úmluvou, nebudou je zveřejňovat a poskytovat třetím stranám. Pokud se

kterákoliv smluvní strana necítí být schopna dodržet tento závazek

týkající se jí sdělené důvěrné informace, bude o tom bez odkladu

informovat předávající smluvní stranu a vrátí jí již předanou

informaci. Osobní údaje budou smluvním stranám předávány v souladu s

vnitrostátním právem předávající smluvní strany. Příjemce může osobní

údaje použít pouze pro označené účely a za podmínek specifikovaných

předávající stranou.



Čl.14



Informování veřejnosti



(1) Smluvní strany zajistí, aby všem fyzickým či právnickým osobám, na

základě jejich jakéhokoli rozumného požadavku a zaplatí-li přiměřené

poplatky, byly jejich kompetentní orgány povinny poskytnout co

nejrychleji informace o stavu a/nebo o kvalitě říčního prostředí v

povodí Dunaje, aniž by tyto osoby musely prokazovat svůj zájem.



(2) Informace uvedené v odstavci (1) tohoto článku, které jsou v rukou

veřejných orgánů, mohou být předány písemně, vizuálně, jako ústní

sdělení či jako databázové soubory.



(3) Ustanovení tohoto článku se nedotýkají práv smluvních stran, v

souladu s jejich právními systémy a použitelnými mezinárodními

pravidly, odmítnout žádost o informace, pokud se dotýkají:



(a) důvěrnosti postupu státních úřadů, mezinárodních vztahů a národní

obrany;



(b) veřejné bezpečnosti;



(c) záležitostí, které jsou předmětem probíhajícího soudního

projednávání nebo šetření, včetně disciplinárního šetření, nebo jsou

předmětem předběžného řízení;



(d) obchodního a průmyslového tajemství, včetně duševního vlastnictví;



(e) důvěrnosti osobních dat nebo podkladů;



(f) materiálů poskytnutých třetí stranou, aniž by tato strana byla

právně povinna tak učinit;



(g) materiálu, jehož poskytnutí by s větší pravděpodobností mohlo

způsobit poškození prostředí, k němuž se tento materiál vztahuje.



(4) Veřejné úřady odpoví osobě požadující informaci co nejdříve. Důvody

odmítnutí žádosti o poskytnutí požadované informace musí být dány

písemně.



Čl.15



Vývoj a výzkum



(1) Na podporu cílů Úmluvy vytvoří smluvní strany doplňující nebo

společné programy vědeckého nebo technického výzkumu a v souladu s

postupy usměrňovanými Komisí budou předávat Komisi:



(a) výsledky takových doplňujících nebo společných a jiných důležitých

výzkumů, jejichž výsledky budou dostupné pro veřejnou správu,



(b) příslušné části ostatních programů vědeckého a technického výzkumu.



(2) Přitom budou smluvní strany brát v úvahu práci vykonanou nebo

podporovanou na těchto úsecích příslušnými mezinárodními organizacemi

nebo agenturami.



Čl.16



Komunikační, varovné a poplachové systémy, havarijní plány



(1) Smluvní strany zajistí koordinované nebo společné komunikační,

varovné a poplachové systémy v celém povodí v rozsahu nezbytném k

doplnění systémů zřízených a provozovaných na úrovni dvoustranných

dohod. Budou konzultovat způsoby a prostředky, kterými sladí své domácí

komunikační, varovné a poplachové systémy a havarijní plány.



(2) Smluvní strany se budou v rámci Mezinárodní komise vzájemně

informovat o kompetentních úřadech nebo kontaktních místech pověřených

k jednání v záležitostech takových havárií, jako jsou havarijní

znečištění, jiné kritické vodní situace, povodně a chod ledu. V

případech potřeby budou tyto kompetentní úřady spolupracovat na

zavedení společných havarijních plánů, doplňujících plány existující,

na dvoustranné úrovni.



(3) V případě, že některý kompetentní orgán zjistí náhlé zvýšení

výskytu nebezpečných látek v řece Dunaji nebo ve vodách jeho povodí

nebo se dozví o katastrofě nebo havárii, která pravděpodobně způsobí

vážné dopady na kvalitu vody řeky Dunaje a ovlivní smluvní strany po

proudu řeky, tento orgán okamžitě uvědomí určené kontaktní body a

Mezinárodní komisi způsobem zavedeným touto Komisí.



(4) Ke kontrole a snížení nebezpečí plynoucího z povodní a chodu ledů

budou kompetentní úřady informovat podunajské státy ležící po proudu,

které mohou být ohroženy, a Mezinárodní komisi o vzniku a postupu

povodní, jakož i předpovědi o nebezpečí chodu ledů.



Čl.17



Vzájemná pomoc



(1) V zájmu posílení spolupráce a usnadnění plnění povinností

plynoucích z této Úmluvy, zejména v případech, kdy by mohly vzniknout

kritické situace v říčních podmínkách, si smluvní strany poskytnou

vzájemnou pomoc na žádost ostatních smluvních stran.



(2) Mezinárodní komise vypracuje postupy pro vzájemnou pomoc týkající

se, mimo jiné, následujících záležitostí:



(a) řízení, kontrola, koordinace a dohled nad pomocí;



(b) místní zařízení a služby, které mají být poskytnuty smluvní straně

požadující pomoc, včetně -- v případech nezbytnosti -- usnadnění

formalit pro přestup hranic;



(c) dohody o náhradě pomáhající smluvní straně anebo jejímu personálu a

o případném nezbytném tranzitu přes území třetích stran, bude-li nutný;



(d) metody úhrady služeb pomoci.



ČÁST III



MEZINÁRODNÍ KOMISE



Čl.18



Ustavení, úkoly a kompetence



(1) Se zřetelem na uskutečnění cílů a ustanovení této Úmluvy se zřídí

Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje, která je v této Úmluvě

označována jako "Mezinárodní komise". Smluvní strany budou

spolupracovat v rámci této Komise. Pro splnění závazků smluvních stran

plynoucích z článků 1 až 18 vypracuje Mezinárodní komise návrhy a

doporučení určené smluvním stranám.



(2) Struktura a postupy Mezinárodní komise a její kompetence jsou

podrobně specifikovány v Příloze IV této Úmluvy, která tvoří statut

této Komise.



(3) Navíc k záležitostem jí explicitně svěřeným je Mezinárodní komise

zmocněna jednat ve všech ostatních záležitostech, k nimž ji zmocňuje

mandát smluvních stran v rámci článku 3 této Úmluvy.



(4) Uskutečňování rozhodnutí přijatých Mezinárodní komisí je

podporováno prostřednictvím závazků smluvních stran podávat zprávy této

Komisi podle článku 10 a prostřednictvím ustanovení této Úmluvy

týkajících se vnitrostátního založení a uskutečňování vícestranné

spolupráce.



(5) Mezinárodní komise zkoumá zkušenosti získané z uskutečňování této

Úmluvy a podle vhodnosti podává jednotlivým smluvním stranám návrhy

týkající se změn nebo dodatků k této Úmluvě nebo připravuje základ pro

vypracování dalších pravidel ochrany a vodního hospodářství řeky Dunaje

a vod v jeho povodí.



(6) Mezinárodní komise rozhoduje o spolupráci s mezinárodními a

národními organizacemi a s ostatními orgány, které působí nebo jsou

zainteresovány na ochraně a vodním hospodářství řeky Dunaje a vod v

jeho povodí nebo na obecných problémech ochrany vod a vodního

hospodářství. Tato spolupráce je zaměřena na zlepšení koordinace a k

vyloučení duplicit.



Čl.19



Přechodná ustanovení týkající se Bukurešťské deklarace



Práce prováděné smluvními stranami v rámci Deklarace o spolupráci

podunajských států na problémech dunajského vodního hospodářství,

zejména na ochranu Dunaje před znečištěním, podepsané 13. prosince 1985

(Bukurešťská deklarace), pracovními skupinami jakosti vody, informací o

povodních a jejich předpovědi a vodní bilance, pokračují v rámci této

Úmluvy.



ČÁST IV



PROCEDURÁLNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Čl.20



Platnost příloh



Přílohy I až V tvoří nedílné součásti této Úmluvy a podléhají

ustanovením článku 23.



Čl.21



Existující a doplňkové dohody



Smluvní strany na základě rovnosti a reciprocity budou přizpůsobovat

existující dvoustranné a mnohostranné dohody a jiná uspořádání, pokud

bude nutné vyloučit rozpory se základními principy Úmluvy, a budou

uzavírat doplňkové dohody nebo jiná uspořádání, bude-li to účelné.



Čl.22



Konference stran



(1) Smluvní strany se budou scházet na doporučení Mezinárodní komise.



(2) Při těchto setkáních smluvní strany projednají zejména zásadní

politické otázky týkající se uskutečňování této Úmluvy na základě

zprávy Mezinárodní komise a přijmou vhodná doporučení nebo rozhodnutí.



(3) Smluvní strana, jejíž vedoucí delegace je prezidentem Mezinárodní

komise, předsedá rovněž tomuto setkání.



(4) Konference smluvních stran je oprávněna vydávat doporučení nebo

rozhodnutí za předpokladu, že po řádném pozvání jsou přítomny nejméně

dvě třetiny smluvních stran. Pokud není touto Úmluvou stanoveno jinak,

konference stran se vynasnaží dosáhnout dohody konsensem. Pokud není

konsensu možno dosáhnout, vyhlásí prezident, že všechny snahy o

dosažení konsensu byly vyčerpány. Po takovém vyhlášení bude doporučení

nebo rozhodnutí přijato čtyřpětinovou většinou přítomných a hlasujících

smluvních stran.



(5) Rozhodnutí se stane závazným prvého dne jedenáctého měsíce, který

následuje po dni přijetí, pro všechny smluvní strany, které pro ně

hlasovaly a v uvedeném období nevyrozuměly písemně výkonného sekretáře,

že nejsou s to přijmout toto rozhodnutí. Takové oznámení však může být

kdykoli odvoláno: odvolání nabude účinnosti, jakmile je výkonný

sekretář obdrží. Toto rozhodnutí se stane závazným pro kteroukoli jinou

smluvní stranu, která písemně oznámila výkonnému sekretáři, že je s to

přijmout toto rozhodnutí, a to od okamžiku přijetí tohoto oznámení nebo

od prvého dne jedenáctého měsíce následujícího po dni přijetí tohoto

rozhodnutí podle toho, co nastane později.



(6) Pokud by však doporučení nebo rozhodnutí mělo mít následný finanční

dopad, bude doporučení nebo rozhodnutí přijato pouze konsensem.



Čl.23



Změny Úmluvy



Úmluva bude pozměňována následovně:



(1) Kterákoliv smluvní strana může navrhnout změny této Úmluvy. Text

návrhu změny či doplňku společně s návrhem svolat konferenci stran bude

sdělen smluvním stranám písemně depozitářem Úmluvy.



(2) Jestliže nejméně tři čtvrtiny smluvních stran podpoří návrh svolat

konferenci stran Úmluvy, depozitář Úmluvy svolá konferenci stran do

šesti měsíců do sídla Mezinárodní komise.



(3) Přijetí změny či doplňku Úmluvy na konferenci smluvních stran

vyžaduje konsensus.



(4) Přijaté změny a doplňky budou postoupeny depozitářem - vládou

opatrující Úmluvu - smluvním stranám k ratifikaci, přijetí nebo

schválení. Ratifikace, přijetí nebo schválení změn či doplňků bude

vládě - depozitáři oznámeno písemně.



(5) Změny a doplňky vstoupí v platnost pro ty strany, které je

ratifikují, přijmou či schválí, třicátý den po dni, kdy vláda -

depozitář obdrží písemné oznámení o ratifikaci, přijetí nebo schválení

přinejmenším čtyřmi pětinami smluvních stran. Po tomto datu vstoupí

změny a doplňky pro každou další smluvní stranu v platnost třicátý den

po dni, ve kterém smluvní strana uložila své listiny o ratifikaci,

přijetí a schválení změn a doplňků.



(6) Přílohy I, II, III mohou být změněny či doplněny Mezinárodní komisí

podle článku 5 jejího statutu.



Čl.24



Řešení sporů



(1) Jestliže mezi dvěma nebo více smluvními stranami vznikne spor

ohledně interpretace nebo aplikace této Úmluvy, budou tyto strany řešit

tento spor jednáním nebo jinými způsoby řešení sporů těmto stranám

přijatelnými, podle vhodnosti za pomoci Mezinárodní komise.



(2)



(a) Jestliže sporné strany nejsou schopny spor vyřešit podle odstavce

(1) tohoto článku v přiměřené lhůtě, ale ne více než 12 měsíců poté,

kdy byla Mezinárodní komise jednou ze sporných stran o sporu uvědoměna,

spor bude postoupen povinnému rozhodnutí jednomu z následujících

smírčích způsobů řešení sporů:



- Mezinárodnímu soudnímu dvoru,



- arbitráži podle Přílohy V této Úmluvy.



(b) Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této Úmluvě

nebo kdykoliv poté může smluvní strana písemně ohlásit depozitáři, že

vzhledem k nevyřešení sporu podle odstavce (1) tohoto článku strana

souhlasí s jedním nebo oběma způsoby urovnání sporu zmíněnými v písmenu

(a) tohoto odstavce.



(c) Jestliže sporné strany přijmou oba způsoby urovnání sporu zmíněné v

písmenu (a) tohoto odstavce, spor bude postoupen Mezinárodnímu soudnímu

dvoru, pokud se obě strany nedohodnou jinak.



(d) Jestliže sporné strany nepřistoupí na stejný způsob řešení jejich

sporu uvedený v písmenu (a) tohoto odstavce, spor bude postoupen k

arbitráži.



(e) Smluvní strana, která neučinila prohlášení podle písmene (b) tohoto

odstavce nebo jejíž prohlášení již neplatí, se považuje za stranu

souhlasící s arbitráží.



Čl.25



Podpis



Úmluva bude vystavena k podpisu podunajských států, které mají plná

práva a výsady vyplývající z členství v Organizaci spojených národů

podle Charty OSN a Evropského společenství a jiných organizací

regionální ekonomické integrace, jimž tyto státy jako jejich členové

postoupily kompetence v záležitostech řízených touto Úmluvou v Sofii

29. června 1994.



Čl.26



Ratifikace, přijetí nebo schválení



Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Listiny o

ratifikaci, přijetí nebo schválení budou deponovány u vlády Rumunska,

která bude plnit funkci depozitáře této Úmluvy.



Čl.27



Vstup v platnost



Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den následující po uložení

devátého dokumentu ratifikace, přijetí, přistoupení nebo schválení. Pro

každý stát nebo organizaci regionální ekonomické integrace

ratifikující, přijímající, schvalující nebo přistupující k Úmluvě poté,

kdy byl uložen devátý dokument ratifikace, přijetí, schválení nebo

přistoupení, Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den poté, kdy byl

deponován dokument o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení

tohoto státu či organizace.



Čl.28



Přistoupení, účastenství



(1) Stát nebo organizace regionální ekonomické integrace zmíněné v

článku 25 této Úmluvy, který/á nepodepsal/a tuto Úmluvu, může k této

Úmluvě přistoupit. Listiny o přistoupení budou uloženy u depozitáře.



(2) Smluvní strany mohou jednomyslně pozvat kterýkoliv jiný stát nebo

organizaci regionální ekonomické integrace k přistoupení nebo k účasti

na této Úmluvě s poradním hlasem.



Čl.29



Odstoupení



Kdykoliv po uplynutí pěti let od data, kdy tato Úmluva vstoupila v

platnost, vzhledem k některé smluvní straně může tato smluvní strana od

této Úmluvy odstoupit písemným oznámením depozitáři. Každé takové

odstoupení vstoupí v platnost za jeden rok po datu, kdy toto oznámení

bylo přijato depozitářem.



Čl.30



Funkce depozitáře



Úmluvu opatrující vláda vykonává funkci depozitáře této Úmluvy.

Depozitář bude informovat smluvní strany zejména o:



(a) uložení dokumentů o ratifikaci, přijetí, schválení nebo

přistoupení, dokumentů o odstoupení nebo o jakékoliv jiné informaci,

deklaracích a dokumentech týkajících se této Úmluvy,



(b) datu, kdy tato Úmluva vstupuje v platnost.



Čl.31



Autentické texty, depozitář



Originální texty této Úmluvy, jejíž anglická a německá verze jsou

rovnocenně autentické, budou uloženy u vlády Rumunska, která rozešle

její ověřené kopie smluvním stranám.



Na důkaz čehož podepsaní, jsouce řádně zmocněni svými příslušnými

vládami, podepsali tuto Úmluvu o spolupráci pro ochranu a únosné

využívání Dunaje (Úmluvu pro ochranu Dunaje).



Dáno v Sofii, dne 29. června 1994.



Příloha I



ČÁST 1:



Nejlepší dostupné technologie



1. Používání nejlepších dostupných technologií zdůrazňuje používání

bezodpadových technologií, jestliže jsou dostupné.



2. Pojem "nejlepší dostupná technologie" znamená v dané oblasti

poslední stav vývoje (současný stav techniky) procesů, zařízení nebo

provozních metod, které vykazují praktickou vhodnost určitého opatření

pro omezování vypouštění látek, emisí a odpadů. Při posuzování, zda

určitý soubor procesů, zařízení či pracovních metod tvoří nejlepší

dostupné technologie, obecně nebo ve speciálních případech, zvláštní

pozornost musí být věnována:



(a) srovnatelným procesům, zařízením nebo provozním metodám, které byly

v současné době úspěšně vyzkoušeny,



(b) technologickému pokroku a změnám ve vědeckých znalostech a chápání,



(c) ekonomické proveditelnosti takových technologií,



(d) časovým omezením instalace jak v nových, tak i ve stávajících

provozech,



(e) povaze a množství dotyčných vypouštěných látek a emisí.



3. Z uvedeného vyplývá, že se definice "nejlepší dostupná technologie"

pro daný proces bude s časem měnit ve světle technologického pokroku,

ekonomických a sociálních faktorů, jakož i ve světle nových vědeckých

poznatků a chápání.



4. Jestliže ani nejlepší dostupná technologie neomezí vypouštění látek

a emise v míře přijatelné z hlediska životního prostředí, musí být

uplatněna ještě dodatečná opatření.



5. Pojem "Technika" zahrnuje jak použité technologie, tak způsoby,

jakým jsou dotyčné instalace navrženy, zkonstruovány, udržovány,

provozovány a likvidovány.



ČÁST 2:



Nejlepší ekologická praxe



1. Nejlepší ekologická praxe znamená uplatnění nejvhodnějšího spojení

opatření a strategie ochrany životního prostředí v dotyčném sektoru.



2. Při určování toho, jaká kombinace opatření tvoří nejlepší

ekologickou praxi, obecně nebo v jednotlivých případech, by měla být

zvláštní pozornost věnována:



- principu preventivní péče



- principu odpovědnosti: ohrožení životního prostředí výrobky a jejich

výrobou, používáním i likvidací



- principu minimalizace: šetření zdrojů včetně energie a náhrady méně

znečišťujícími činnostmi nebo látkami



- rozsahu používání



- potenciálnímu prospěchu či poškození životního prostředí

nahrazujícími činnostmi či materiály



- pokroku a změnám ve vědeckém poznání a chápání problémů



- časovým limitům pro uskutečnění



- sociálním a ekonomickým důsledkům.



3. Z uvedeného vyplývá, že "nejlepší ekologická praxe" pro konkrétní

zdroj se bude s časem měnit s tím, jak se vyvíjejí technologie,

ekonomické a sociální faktory a vědecké poznání a chápání problémů.



4. Jestliže zmenšení dopadů plynoucí z použití nejlepší ekologické

praxe nevede k výsledkům přijatelným z hlediska životního prostředí,

musí být uplatněna ještě dodatečná opatření a současně také znovu

definován pojem nejlepší ekologické praxe.



Příloha II



PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ, NEBEZPEČNÉ LÁTKY



ČÁST 1:



Seznam průmyslových odvětví a oborů



(1) Při výrobě tepla, energie a v důlním odvětví:



(a) Zpracování kouřových plynů a odpadního vzduchu, kondenzátů ze

spaloven, strusky



(b) Chladicí systémy



(c) Úprava uhlí, úprava rud



(d) Zušlechťování uhlí a získávání hodnotných produktů z uhlí,

briketování



(e) Výroba dřevěného uhlí, aktivního uhlí a sazí.



(2) V průmyslu kamene a zeminy, stavebních materiálů, odvětví skla a

keramiky:



(a) Výroba vláknitých cementů a výrobků z vláknitých cementů



(b) Výroba a zpracování skla, skelných vláken a minerálních vláken



(c) Výroba keramických výrobků.



(3) V odvětví kovů:



(a) Zpracování a obrábění kovů: elektropokovování - galvanizovny,

mořírny, závody na elektrolytické okysličování, leštírny, pozinkování

plamenem, kalírny, výroba tištěných spojů, výroba baterií, smaltovny,

mechanické dílny, leštírny kluzných drah a lišt



(b) Výroba železa a oceli, včetně sléváren



(c) Výroba neželezných kovů, včetně sléváren



(d) Výroba ferro-slitin.



(4) V odvětví anorganické chemie:



(a) Výroba základních chemikálií



(b) Výroba minerálních kyselin, zásad a soli



(c) Výroba alkálií, alkalických louhů a chloru elektrolýzou alkalických

chloridů



(d) Výroba minerálních hnojiv (vyjma draselných hnojiv), solí kyseliny

fosforečné, fosfátů pro krmiva



(e) Výroba uhličitanu sodného (sody)



(f) Výroba korundu



(g) Výroba anorganických pigmentů, minerálních pigmentů



(h) Výroba polovodičů, usměrňovačů, fotoelektrických článků



(i) Výroba výbušnin, včetně pyrotechniky



(j) Výroba vysoce disperzních oxidů



(k) Výroba sloučenin baria

.



(5) V odvětví organické chemie:



(a) Výroba základních chemikálií



(b) Výroba barviv, pigmentů, barev a nátěrových hmot



(c) Výroba a zpracování umělých vláken



(d) Výroba a zpracování plastů, kaučuku a gumy



(e) Výroba organohalogenových sloučenin



(f) Výroba organických výbušnin, pevných paliv



(g) Výroba pomocných prostředků pro výrobu kůže, papíru a textilu



(h) Výroba farmaceutik



(i) Výroba biocidů



(j) Výroba surovin pro prací a čisticí prostředky



(k) Výroba kosmetiky



(l) Výroba želatiny, kožního klihu, lepidel.



(6) V odvětví minerálních a syntetických olejů:



(a) Zpracování minerálních olejů, výroba a rafinace výrobků z

minerálních olejů, výroba uhlovodíků



(b) Regenerace olejů ze směsí olejů ve vodě, deemulsifikační provozy,

regenerace a zpracování odpadních olejů



(c) Výroba syntetických olejů.



(7) V tiskárnách, polygrafických provozech, v odvětvích povrchového

zpracování a výrobě plastických fólií a jiných formách zpracování

pryskyřic a plastů:



(a) Výroba tištěných a grafických výrobků, polygrafické provozy



(b) Kopírovací a filmové laboratoře



(c) Výroba fólií a nosičů obrazu a zvuku



(d) Výroba potahových a impregnovaných materiálů.



(8) V odvětví dřevařském, papírenském a výroby celulózy:



(a) Výroba celulózy, papíru, kartonů a lepenek



(b) Výroba a povrchová úprava dřevovláknitých desek.



(9) V odvětví textilu, kůže a kožešin:



(a) Výroba textilu a jeho konečná úprava



(b) Výroba kůže, konečná úprava kůže a kožešin, výroba koženek



(c) Chemické čistírny, prádelny, prádelny čisticího a vlněného textilu.



(10) Ostatní odvětví:



(a) Recyklace, zpracování, skladování, nakládání, vykládání a ukládání

odpadů a zbytkových materiálů; skladování, nakládání a vykládání a

doprava chemikálií



(b) Lékařský a vědecký výzkum a vývoj, nemocnice, lékařská praxe,

radiologické instituce, laboratoře, testovací zkušebny



(c) Průmyslové čistírny, čištění průmyslových zásobníků



(d) Automobilové opravny, mycí linky vozidel



(e) Čistírny a úpravny vod



(f) Natěračské a lakýrnické provozy



(g) Výrobní a zpracovatelské závody rostlinných a živočišných extraktů



(h) Výroba a zpracování mikroorganizmů a virů s in-vitro

rekombinovanými nukleovými kyselinami



(i) Průmyslové sektory aplikující radioaktivní látky (jaderný průmysl).



ČÁST 2:



Směrný seznam nebezpečných látek a skupin látek



A.



Prioritní skupiny látek



(a) těžké kovy a jejich sloučeniny



(b) organohalogenové sloučeniny



(c) organické sloučeniny fosforu a cínu



(d) ochranné prostředky rostlin, pesticidy (fungicidy, herbicidy,

insekticidy, algicidy) a chemikálie používané ke konzervaci dřeva,

celulózy, papíru, usní a textilu



(e) oleje a uhlovodíky ropného původu



(f) ostatní organické sloučeniny zvláště škodlivé vodnímu prostředí



(g) anorganické sloučeniny dusíku a fosforu



(h) radioaktivní látky, včetně odpadů.



B.



Jednotlivé nebezpečné látky



Protože existují značné rozdíly v charakteru nebezpečnosti látek

zahrnutých v jistých skupinách, je nezbytné také zdůraznit některé

jednotlivé látky, které v praxi mohou hrát významnou roli.

Látka CAS-číslo



1. Rtuť 7439976

2. Kadmium 7440439

3. Měď 7440508

4. Zinek chybí údaj

5. Olovo 7439921

6. Arsen 7440382

7. Chrom chybí údaj

8. Nikl 7440020

9. Bór chybí údaj

10. Kobalt chybí údaj

11. Selen 7782492

12. Stříbro chybí údaj

13. Drins -

14. HCH 608731

15. DDT 50293

16. Pentachlorfenol 87865

17. Hexachlorbenzen 118741

18. Hexachlorbutadien 87683

19. Carbontetrachloride 56235

20. Chloroform 67663

21. Trifluralin 1582098

22. Endosulfan 115297

23. Simazin 122349

24. Atrazin 1912249

25. sloučeniny tributylcínu -

26. sloučeniny trifenylcínu -

27. Azinfos-etyl 2642719

28. Azinfos-metyl 86500

29. Fenitrotion 122145

30. Fention 55389

31. Malation 121755

32. Paration 56382

33. Paration-metyl 298000

34. Dichlorvos 62737

35. Trichloretylen 79016

36. Tetrachloretylen 127184

37. Trichlorbenzen -

38. Dichloretan 1,2 107062

39. Trichloretan 71556

40. Dioxiny chybí údaj



Příloha III



OBECNÉ SMĚRNICE O CÍLECH A KRITÉRIÍCH JAKOSTI VODY^*)



Cíle a kritéria jakosti vody vypracované pro specifické úseky řeky

Dunaje a pro povrchové vody v jeho povodí budou:



(a) brát v úvahu možnosti udržení a v nezbytných případech také

zlepšení stávající jakosti vody;



(b) zaměřeny na snížení průměrné zátěže ze znečištění a koncentrací

(zejména nebezpečných látek) do jisté (konkrétně stanovené) míry za

jisté časové období;



(c) brát v úvahu specifické požadavky na jakost vody (surová voda pro

pitné účely, zavlažování atd.);



(d) brát v úvahu specifické požadavky na citlivé a speciálně chráněné

vody a jejich prostředí, např. jezer, chráněných oblastí pro břehovou

infiltraci a mokřadů;



(e) založeny na použití biologických klasifikačních metod a chemických

indexů pro středně a dlouhodobé přehledy udržování a zlepšování jakosti

vody;



(f) brát v úvahu míru, do které jsou stanovené cíle dosaženy a do které

může být žádoucí v jednotlivých případech uplatnit dodatečná ochranná

opatření.



Příloha IV



STATUT MEZINÁRODNÍ KOMISE PRO OCHRANU DUNAJE



Struktury a postupy Mezinárodní komise, doplňkem k článku 18, budou

ustanoveny následovně:



Článek 1:



Složení



(1) Mezinárodní komise se skládá z delegací jmenovaných smluvními

stranami. Každá smluvní strana jmenuje nejvýše pět delegátů, včetně

vedoucího delegace a jeho zástupce.



(2) Každá delegace může nadto přibrat potřebný počet expertů pro

projednávání speciálních problémů, jejichž jména budou sdělena

sekretariátu Mezinárodní komise.



Článek 2:



Předsednictví



(1) Předsednictví Mezinárodní komise je smluvními stranami zaujímáno

střídavě v abecedním pořádku (anglickém) na dobu jednoho roku. Delegace

vykonávající předsednictví jmenuje jednoho ze svých členů jako

prezidenta Mezinárodní komise.



(2) Na jednáních Mezinárodní komise prezident zpravidla nejedná jménem

vlastní delegace.



(3) Další podrobnosti týkající se předsednictví jsou stanoveny

Mezinárodní komisí a uvedeny v jejím jednacím řádu.



Článek 3:



Jednání



(1) Mezinárodní komise se schází na řádném jednání nejméně jednou ročně

na výzvu prezidenta na místě prezidentem určeném.



(2) Mimořádná jednání jsou svolávána prezidentem na žádost nejméně tří

delegací.



(3) V mezidobí mezi jednáními Komise se mohou konat porady vedoucích

delegací.



(4) Prezident navrhuje jednací program. Ten zahrnuje zprávy stálé

pracovní skupiny a jejich skupin expertů. Každá delegace má právo

navrhnout na program jednání body programu, které si přeje projednat.

Pořadí projednávání jednotlivých bodů programu je určeno Mezinárodní

komisí většinou hlasů.



Článek 4:



Rozhodování



(1) Každá delegace má jeden hlas.



(2) Bez ohledu na ustanovení odstavce (1) tohoto článku má v rámci své

kompetence Evropská unie právo na stejný počet hlasů, kolik má

členských států mezi smluvními stranami této Úmluvy. Tato organizace

však neuplatňuje toto své hlasovací právo v případech, kdy toto právo

uplatňují její jednotlivé členské státy a naopak.



(3) Mezinárodní komise je schopna se usnášet, pokud jsou přítomny

delegace alespoň dvou třetin smluvních stran.



(4) Písemné postupy mohou být použity za podmínek stanovených v

jednacím řádu Mezinárodní komise.



Článek 5:



Přijímání rozhodnutí



(1) Rozhodnutí a doporučení budou přijímána na základě konsensu

smluvních stran. Pokud konsensus není dosažitelný, prezident

Mezinárodní komise vyhlásí, že všechny možnosti dosáhnout konsensu již

byly vyčerpány. Pokud není Úmluvou stanoveno jinak, přijme v tomto

případě Mezinárodní komise taková rozhodnutí či doporučení, pro které

bude hlasovat čtyřpětinová většina přítomných a hlasujících smluvních

stran.



(2) Rozhodnutí se stane závazným prvního dne jedenáctého měsíce po datu

jeho přijetí pro všechny smluvní strany, které pro ně hlasovaly a které

během této doby neoznámí písemně výkonnému sekretáři, že nejsou schopny

toto rozhodnutí přijmout. Takovéto oznámení však může být zrušeno

kdykoliv; toto zrušení vstupuje v platnost po jeho doručení výkonnému

sekretáři. Takové rozhodnutí bude závazné pro každou jinou smluvní

stranu, která výkonnému sekretáři písemně oznámí, že je schopna

rozhodnutí přijmout, a to od okamžiku obdržení této nóty nebo od prvého

dne jedenáctého měsíce následujícího po přijetí podle toho, které datum

je pozdější.



Článek 6:



Expertní orgány



(1) Mezinárodní komise ustaví stálou pracovní skupinu. Pro některé

oblasti práce a pro určité problémy budou vytvořeny expertní skupiny

stálé nebo ad hoc.



(2) Stálá pracovní skupina a skupiny expertů se skládají z delegátů a

expertů jmenovaných delegacemi Mezinárodní komise.



(3) Stálá pracovní skupina je tvořena delegáty ze všech smluvních

stran. Mezinárodní komise jmenuje jejího předsedu a určí nejvyšší počet

delegátů. Mezinárodní komise rovněž určí počet expertů účastnících se

práce expertních skupin.



Článek 7:



Sekretariát



(1) Zřizuje se stálý sekretariát.



(2) Stálý sekretariát má své sídlo ve Vídni.



(3) Mezinárodní komise ustanoví výkonného sekretáře a učiní opatření

pro jmenování nutného dalšího personálu. Dále tato Komise stanoví

povinnosti spojené s funkcí výkonného sekretáře a podmínky, za kterých

může toto místo být zastáváno.



(4) Výkonný sekretář bude vykonávat funkce nezbytné ke správě Úmluvy a

pro činnost Mezinárodní komise stejně jako další úkoly svěřené

výkonnému sekretáři Mezinárodní komisí podle jednacího řádu a jeho

finančních předpisů.



Článek 8:



Pověřování odborných znalců



V rámci posuzování, vyhodnocování získaných výsledků a pro analýzy

speciálních problémů může Mezinárodní komise pověřit zvláště

kvalifikované osoby, vědecké instituce nebo jiná zařízení.



Článek 9:



Zprávy



Mezinárodní komise podává smluvním stranám výroční zprávu o svých

činnostech a další zprávy podle potřeby, které zejména také zahrnují

výsledky monitorování a posuzování.



Článek 10:



Právní způsobilost a zastupování



(1) Mezinárodní komise požívá právní způsobilost, které je zapotřebí k

výkonu jejích funkcí a uskutečňování cílů, v souladu s právním řádem

státu, ve kterém má sídlo sekretariát.



(2) Mezinárodní komise je zastupována jejím prezidentem. Zastupování

Komise bude v podrobnostech upraveno jednacím řádem.



Článek 11:



Náklady



(1) Mezinárodní komise přijme své finanční předpisy.



(2) Komise přijímá roční nebo dvouletý rozpočet navrhovaných výdajů a

přezkušuje návrh rozpočtu pro následující hospodářské období.



(3) Celkovou výši rozpočtu, včetně případných Komisí přijatých

doplňkových rozpočtů, hradí smluvní strany, kromě Evropského

hospodářského společenství, stejným dílem, pokud se Komise jednomyslně

neusnese jinak.



(4) Evropské hospodářské společenství přispívá do rozpočtu do výše 2,5

% správních nákladů.



(5) Každá smluvní strana hradí výdaje spojené s účastí svých zástupců,

expertů a poradců v Komisi.



(6) Každá smluvní strana nese náklady na běžné monitorování a hodnocení

prováděné na jejím území.



Článek 12:



Jednací řád



Mezinárodní komise přijme svůj jednací řád.



Článek 13:



Jednací jazyky



Oficiálními jazyky Mezinárodní komise jsou angličtina a němčina.



Příloha V



ARBITRÁŽ



(1) Postup arbitráže, na který odkazuje článek 24 této Úmluvy, bude

podle odstavců (2) až (10) následující:



(2) (



a) V případě sporu postoupeného k arbitráži podle článku 24 odst. (2)

této Úmluvy bude arbitrážní tribunál sestaven na žádost jedné strany

adresované druhé straně sporu. Žádost o arbitráž bude obsahovat předmět

žádosti včetně zejména těch článků Úmluvy, o jejichž interpretaci nebo

jejichž uplatňování je spor veden.



(b) Navrhující strana bude informovat Mezinárodní komisi, že požádala o

zřízení arbitrážního tribunálu, uvede jméno druhé strany sporu a články

Úmluvy, o jejichž interpretaci nebo jejichž uplatňování, podle jejího

názoru, je spor veden. Navrhovatele i druhou stranu může tvořit více

smluvních stran. Mezinárodní komise předloží informaci takto získanou

všem smluvním stranám Úmluvy.



(3) Arbitrážní tribunál bude složen ze tří členů: obě strany sporu, tj.

navrhující strana nebo strany a druhá strana nebo strany sporu, jmenují

jednoho arbitra do dvou měsíců; tito dva arbitři určí společně do dvou

měsíců třetího arbitra, který bude předsedou tribunálu. Tento třetí

arbitr nebude občanem ani jedné ze stran sporu ani nebude mít své

bydliště na území jedné z těchto stran, ani nebude jednou ze stran

sporu zaměstnán, ani se nezabýval tímto případem na základě jiného

oprávnění.



(4)



(a) Jestliže jedna ze stran sporu nejmenuje arbitra do dvou měsíců po

obdržení žádosti, může druhá strana informovat prezidenta Mezinárodního

soudního dvora, který určí předsedu arbitrážního tribunálu do dalších

dvou měsíců. Předseda arbitrážního tribunálu požádá po svém jmenování

tu stranu, která nejmenovala arbitra, aby tak učinila do dvou měsíců.

Jestliže po této době nebyl arbitr schválen, tento předseda bude

informovat prezidenta Mezinárodního soudního dvora, který provede toto

jmenování během dalších dvou měsíců.



(b) Jestliže předseda arbitrážního tribunálu nebyl jmenován do dvou

měsíců po jmenování druhého arbitra, prezident Mezinárodního soudního

dvora, na žádost kterékoliv strany, jmenuje předsedu arbitrážního

tribunálu do dalších dvou měsíců.



(5)



(a) Arbitrážní tribunál bude rozhodovat podle pravidel mezinárodního

práva a zejména podle ustanovení této Úmluvy.



(b) Arbitrážní tribunál sestavený podle ustanovení této přílohy si sám

vypracuje svůj jednací řád.



(c) V případě sporu o to, zda arbitrážní tribunál má odpovídající

jurisdikci, záležitost bude rozhodnuta rozhodnutím arbitrážního

tribunálu.



(6)



(a) Rozhodnutí arbitrážního tribunálu jak o postupu, tak o věci sporu

samotné budou přijímána většinou hlasů jeho členů.



(b) Arbitrážní tribunál může použít všechna vhodná opatření ke zjištění

skutečností. Tento tribunál může na žádost jedné ze stran předepsat

základní dočasná ochranná opatření.



(c) Jestliže dva nebo více arbitrážních tribunálů sestavených podle

ustanovení této přílohy převezmou žádosti v identickém či podobném

předmětu, mohou se vzájemně informovat o postupech zjišťování

skutečností a vzít je pak v úvahu, jak jen možno.



(d) Strany účastnící se sporu poskytnou všechna nezbytná vybavení pro

účinný průběh jednání.



(e) Nepřítomnost strany sporu netvoří překážku arbitrážního řízení.



(7) Pokud vzhledem k zvláštním okolnostem případu neurčí arbitrážní

tribunál jinak, budou výdaje na činnost tribunálu, včetně odměn jeho

členů, hrazeny stranami sporu rovným dílem. Tribunál povede záznamy o

všech svých výdajích a poskytne stranám sporu konečné vyúčtování.



(8) Arbitrážní tribunál vydá arbitrážní rozhodnutí (rozsudek) do pěti

měsíců od data, kdy byl ustanoven, pokud neshledá za nezbytné

prodloužit tento časový limit o dobu, která by neměla přesáhnout pět

měsíců.



(9) Kterákoli smluvní strana, která má zájem právní povahy v předmětu

sporu a může být ovlivněna rozhodnutím v tomto případě, může se

souhlasem arbitrážního tribunálu do arbitrážního řízení zasahovat.

Arbitrážní rozhodnutí arbitrážního tribunálu bude závazné pro

intervenující stranu stejným způsobem jako pro strany sporu.



(10) (



a) Rozhodnutí arbitrážního tribunálu bude doprovázeno jeho zdůvodněním.

Rozhodnutí bude konečné a závazné pro všechny strany sporu. Rozhodnutí

bude arbitrážním tribunálem předáno stranám sporu a Mezinárodní komisi.

Mezinárodní komise poskytne získanou informaci všem smluvním stranám.



(b) Jakékoliv spory, které mezi stranami mohou vzniknout ohledně

interpretace nebo výkonu rozhodnutí, mohou být kteroukoli z obou stran

postoupeny arbitrážnímu tribunálu, který toto rozhodnutí vydal, nebo

jestliže se tohoto sporu nemůže ujmout, k jinému tribunálu sestavenému

za tímto účelem stejným způsobem, jako v prvním případě.



*) Cíle a kritéria jakosti vod jsou zpravidla jednotlivě stanovovány a

přizpůsobovány převažujícím podmínkám ve vztahu k ekosystémům, vodním

zdrojům a jejich užívání. Proto v rámci Úmluvy jsou dány pouze obecné

směrnice určené pro smluvní strany.