122/1999 Sb.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. června 1994 byla v
Sofii přijata Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání
Dunaje.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v Bukurešti dne 10. března
1995. Listina o schválení Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné
využívání Dunaje Českou republikou byla uložena u vlády Rumunska,
depozitáře Úmluvy, dne 30. května 1995. Úmluva vstoupila v platnost na
základě svého článku 27 dne 22. října 1998 a tímto dnem vstoupila v
platnost i pro Českou republiku.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje
Smluvní strany,
vedeny pevným záměrem zintenzivnit svoji vodohospodářskou spolupráci v
oblasti ochrany vod a užívání vod;
v obavách plynoucích z výskytu a hrozeb nepříznivých účinků,
krátkodobých i dlouhodobých, změn podmínek vodních toků v povodí Dunaje
na životní prostředí, hospodářství a na blahobyt podunajských států;
zdůrazňujíce naléhavou potřebu posílení národních i mezinárodních
opatření k prevenci, kontrole a snížení významných nepříznivých vlivů
přesahujících přes hranice států, z vypouštění nebezpečných látek a
živin do vodního prostředí povodí Dunaje s náležitou pozorností
věnovanou rovněž Černému moři;
vítajíce opatření již přijatá z národních iniciativ podunajských států,
a z jejich dvoustranné i vícestranné spolupráce a úsilí, již
vynaloženého v rámci procesu KBSE, Evropskou hospodářskou komisí
Spojených národů a Evropským společenstvím na podporu spolupráce, na
dvoustranné i vícestranné úrovni, k prevenci a omezování znečištění
přesahujícího hranice států, trvale udržitelného hospodaření s vodou, k
rozumnému využívání a šetření vodních zdrojů;
odkazujíce zvláště na Úmluvu Evropské hospodářské komise o ochraně a
využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer ze 17. března
1992, stejně jako na existující dvoustrannou a vícestrannou spolupráci
mezi podunajskými státy, která bude pokračovat a bude náležitě
respektována při spolupráci se všemi podunajskými státy, stejně jako na
Úmluvu o ochraně Černého moře proti znečišťování z 21. dubna 1992;
snažíce se o trvalé zlepšování a ochranu řeky Dunaje a vod v jeho
povodí, zejména v souvislostech přesahujících hranice států, a o trvale
udržitelné hospodaření s vodou, které bere v úvahu zájmy všech
podunajských států, pokud jde o využívání vod, a současně přispívá k
ochraně mořského prostředí Černého moře; se dohodly následovně:
ČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Čl.1
Definice
Pro účely této Úmluvy:
(a) "Podunajské státy" jsou suverénní státy, na nichž leží podstatná
část hydrologického povodí Dunaje. Podstatnou částí se zde míní podíl
přesahující 2 000 km2 celkového hydrologického povodí.
(b) "Povodí" řeky Dunaje je celková hydrologická sběrná oblast,
společná smluvním stranám.
(c) "Vliv přesahující hranice státu" je jakýkoliv významný nepříznivý
účinek na říční prostředí plynoucí ze změn vodních podmínek způsobených
lidskou činností a který přesahuje území pod jurisdikcí státu smluvní
strany. Takovéto změny mohou ovlivnit život a majetek, bezpečnost
zařízení a vodní ekosystémy, kterých se to týká.
(d) "Nebezpečné látky" jsou látky, které mají toxické, kancerogenní,
mutagenní, teratogenní nebo bioakumulativní účinky, zejména jsou-li
persistentní a mají-li významné nepříznivé účinky na živé organizmy.
(e) "Látky nebezpečné vodám" jsou látky, jejichž potenciální
nebezpečnost pro vodní zdroje je mimořádně vysoká, takže zacházení s
nimi vyžaduje speciální preventivní a ochranná opatření.
(f) "Bodové a plošné zdroje znečištění vody" jsou zdroje znečišťujících
látek a živin, jejichž vniknutí do vody je způsobeno místně určeným
výtokem (bodový zdroj) nebo difúzními účinky rozšířenými v celém povodí
(plošné zdroje).
(g) "Vodní bilance" je vztah charakterizující přírodní hospodaření
vodou v celém povodí podle jeho jednotlivých složek (srážky, výpar,
povrchový a podzemní odtok). V tom je zahrnuta i složka běžných
antropogenních vlivů způsobených užíváním vody a ovlivňující množství
vody.
(h) "Spojovací data" jsou souhrny dat odvozené z vodní bilance v horním
toku řeky, pokud jsou důležitá jako vstupní data pro zpracování vodní
bilance na dolním toku řeky, a celkové vodní bilance řeky Dunaje. V
tomto rozsahu spojovací data zahrnují složky vodní bilance pro všechny
významné hraniční vody uvnitř povodí řeky Dunaje. Spojovací data se
týkají profilů hraničních vod, kde tyto vody vyznačují, přetínají nebo
jsou umístěny na hranicích mezi smluvními stranami.
(i) "Mezinárodní komise" je organizace zřízená podle článku 18 této
Úmluvy.
Čl.2
Cíle a zásady spolupráce
(1) Smluvní strany se vynasnaží dosáhnout cíle trvale udržitelného a
vyrovnaného vodního hospodářství, včetně šetření, zlepšení a rozumného
využívání povrchových a podzemních vod v povodí, pokud je to možné.
Navíc strany vynaloží všechnu snahu k omezení nebezpečí, vznikajícího z
havárií, při nichž se vyskytují látky nebezpečné vodám, nebezpečí
povodní a ledových jevů na řece Dunaji. Mimo to se budou snažit přispět
ke snížení znečištění Černého moře ze zdrojů v povodí.
(2) Smluvní strany budou podle ustanovení této Úmluvy spolupracovat v
základních vodohospodářských otázkách a přijmou všechna vhodná právní,
správní a technická opatření pro to, aby se přinejmenším zachovaly a
zlepšovaly současné podmínky životního prostředí a kvality vody řeky
Dunaje a vod jeho povodí, a k prevenci a k maximálnímu možnému snížení
nepříznivých vlivů a změn, k nimž dochází nebo které pravděpodobně
mohou být způsobeny.
(3) K tomuto cíli smluvní strany - berouce v úvahu naléhavost opatření
zaměřených na zamezování znečišťování vod a na rozumné a trvale
udržitelné využívání vod - stanoví priority podle vhodnosti a posílí,
sladí a zkoordinují opatření přijatá a plánovaná na státní i
mezinárodní úrovni v povodí Dunaje zaměřená na trvale udržitelný rozvoj
a ochranu životního prostředí řeky Dunaje.
Tento cíl je zvláště zaměřen na to, aby bylo zajištěno trvale
udržitelné využívání vodních zdrojů pro potřeby obcí, průmyslu a
zemědělství a pro uchování a obnovu ekosystémů a ke krytí rovněž jiných
požadavků, jež se vyskytnou v souvislosti se zdravím obyvatelstva.
(4) Základem všech opatření zaměřených na ochranu řeky Dunaje a vod v
jeho povodí jsou princip "znečišťovatel platí" a princip "prevence".
(5) Vodohospodářská spolupráce se orientuje na trvale udržitelné
hospodaření s vodou, to znamená na kritéria stabilizovaného, ekologicky
vhodného rozvoje, která jsou současně zaměřena na:
- zachování obecné kvality života,
- zachování nepřetržitého přístupu k přírodním zdrojům,
- zamezení trvalých škod na životním prostředí a ochranu ekosystémů,
- použití preventivního přístupu.
(6) Uplatněním této Úmluvy se v žádném případě nezpůsobí významné přímé
nebo nepřímé zvýšení vlivů na říční prostředí.
(7) Každá smluvní strana má právo přijmout a uskutečnit opatření
přísnější, než jsou opatření plynoucí z ustanovení této Úmluvy.
Čl.3
Rozsah platnosti
(1) Tato Úmluva se vztahuje na povodí řeky Dunaje, jak je definováno v
článku 1 písm. (b).
(2) Předmětem této Úmluvy budou zejména následující plánované činnosti
a již probíhající opatření, pokud způsobují -- nebo mohou pravděpodobně
způsobit vlivy přesahující hranice států:
(a) vypouštění odpadních vod, přísun živin a nebezpečných látek z
bodových i plošných zdrojů, jakož i vypouštění tepla;
(b) plánované činnosti a opatření v oblasti výstavby vodních děl,
zejména regulace toků, řízení odtoku a úrovně vzdutí vodních toků,
ochrana před povodněmi a snižování nebezpečí ledochodu, stejně jako
vliv zařízení umístěných ve vodních tocích nebo podél nich na jejich
odtokový režim;
(c) jiné plánované činnosti a opatření pro využívání vod, jako
například využívání vodní energie, odvádění a odběry vod;
(d) provozování existujících hydrotechnických zařízení a staveb, např.
nádrže, vodní elektrárny; opatření k prevenci dopadů na životní
prostředí včetně: zhoršování hydrologických podmínek, eroze, abrase
(obrus), záplav, toku sedimentů; a opatření k ochraně ekosystémů;
(e) manipulace s látkami nebezpečnými vodám a preventivní bezpečnostní
opatření zabraňující haváriím.
(3) Tato Úmluva se vztahuje na záležitosti rybářství a vnitrozemské
plavby, pokud jde o problémy spojené s ochranou vod proti znečištění
způsobenému těmito činnostmi.
Čl.4
Formy spolupráce
Formy spolupráce podle této Úmluvy jsou zpravidla:
(a) konzultace a společné činnosti v rámci Mezinárodní komise podle
ustanovení této Úmluvy;
(b) výměna informací o dvoustranných a mnohostranných dohodách,
právních úpravách a o opatřeních v oblasti vodního hospodářství; výměna
právních dokumentů a směrnic či nařízení a jiných publikací; jiné formy
výměny informací a zkušeností.
ČÁST II
MNOHOSTRANNÁ SPOLUPRÁCE
Čl.5
Prevence, omezování a snížení vlivů přesahujících hranice států
Smluvní strany vypracují, přijmou a uskuteční relevantní právní,
správní a technická opatření a rovněž na svém území zajistí nezbytné
podmínky a základ potřebný k tomu, aby byla zajištěna účinná ochrana
kvality vody a trvale udržitelné užívání vody, a tudíž i prevence,
omezování a snížení vlivů přesahujících hranice států.
K tomuto cíli smluvní strany přijmou odděleně nebo společně zejména
tato níže uvedená opatření:
(a) Povedou záznamy o podmínkách přírodních vodních zdrojů v povodí
řeky Dunaje s použitím dohodnutých parametrů jakosti a množství včetně
dohodnuté metodologie.
(b) Přijmou právní předpisy včetně časových limitů, zabezpečující
požadavky kladené na vypouštění odpadních vod.
(c) Přijmou právní předpisy pro manipulaci s látkami nebezpečnými
vodám.
(d) Přijmou právní předpisy ke snížení vstupu živin a nebezpečných
látek z plošných zdrojů, zvláště pro zacházení a užívání s hnojivy a
prostředky ochrany rostlin a pesticidy v zemědělství.
(e) Smluvní strany vezmou v úvahu výsledky a návrhy předložené
Mezinárodní komisí s cílem sladit tato regulační opatření na vysoké
úrovni ochrany stejně jako sladit uskutečňování odpovídajících
opatření.
(f) Smluvní strany budou spolupracovat a přijmou vhodná opatření k
vyloučení vlivů odpadních a nebezpečných látek vznikajících zejména v
dopravě a přesahujících státní hranice.
Čl.6
Specifická opatření k ochraně vodních zdrojů
S cílem předcházet nebo snižovat vlivy přesahující hranice států a s
cílem zajistit trvale udržitelné a spravedlivé využívání vodních
zdrojů, stejně jako chránit ekologické zdroje, přijmou smluvní strany
vhodná opatření, zejména:
(a) zpracovat přehled zdrojů podzemních vod, které je nutno dlouhodobě
chránit, jakož i ochranných pásem, cenných pro účely stávajícího nebo
budoucího zásobování pitnou vodou;
(b) u podzemních vodních zdrojů, zejména u těch, které jsou reservovány
jako zdroje pitné vody v dlouhodobé perspektivě, předcházet znečištění,
které je způsobeno zejména dusičnany, prostředky ochrany rostlin a
pesticidy a jinými nebezpečnými látkami;
(c) minimalizovat preventivními a kontrolními opatřeními riziko
znečištění v důsledku havárií;
(d) vzít v úvahu možné ovlivnění jakosti vody plynoucí z opatření a
plánovaných činností podle článku 3 odst. (2);
(e) zhodnotit důležitost různých biotopických prvků pro říční ekologii
a navrhnout opatření ke zlepšení vodních a příbřežních ekologických
podmínek.
Čl.7
Omezování emisí, cíle a kritéria jakosti vody
(1) Smluvní strany, berouce v úvahu návrhy Mezinárodní komise, stanoví
emisní limity uplatnitelné pro jednotlivá průmyslová odvětví nebo obory
v pojmech znečišťujících zátěží a koncentrací, které jsou založeny na
nejlepších dostupných bezodpadových či nízkoodpadových technologiích u
zdroje znečištění. V případech, kde jsou vypouštěny nebezpečné látky,
budou emisní limity založeny na nejlepších dostupných způsobech
snižování emisí u zdroje anebo pro čištění odpadních vod. Pro městské
kanalizační vody budou emisní limity založeny na základě uplatnění
přinejmenším biologické úrovně čištění odpadních vod nebo jiné
ekvivalentní úrovně.
(2) Smluvní strany vypracují dodatečná ustanovení pro předcházení nebo
snižování vypouštění nebezpečných látek a živin do vod z plošných
zdrojů, zvláště tam, kde je hlavním zdrojem zemědělství, berouce při
tom v úvahu nejlepší ekologickou praxi.
(3) K účelům vyjádřeným v odstavcích (1) a (2) je v Příloze II této
Úmluvy uveden seznam průmyslových odvětví a oborů a připojen seznam
nebezpečných látek a skupin látek, jejichž vypouštění z bodových i
plošných zdrojů musí být předcházeno nebo podstatně omezeno. Doplňování
Přílohy II je úkolem Mezinárodní komise.
(4) Smluvní strany nadto vypracují, v případě vhodnosti, definici cílů
jakosti vody a budou uplatňovat kritéria jakosti vody za účelem
předcházení, omezování a snižování vlivů přesahujících hranice států.
Obecný návod k tomu je uveden v Příloze III; ten bude v případě
vhodnosti smluvními stranami uplatněn a specifikován jak na úrovni
vnitrostátní, tak společně.
(5) S cílem účinného snížení emisí na území spadajícím pod jejich
jurisdikci zajistí a uplatní smluvní strany potřebné předpoklady a
realizaci.
Smluvní strany zajistí, aby:
(a) vnitrostátní předpisy pro emisní limity a úroveň jejich norem byly
postupně slaďovány s emisními limity podlé této Úmluvy;
(b) vypouštění odpadních vod bylo bez výjimek založeno na povoleních od
kompetentních úřadů udělovaných předem a s omezenou dobou platnosti;
(c) pravidla a povolení pro prevenci a kontrolní opatření nových nebo
modernizovaných průmyslových zařízení, zejména v případech, kdy jsou
účastny i nebezpečné látky, byly orientovány na nejlepší dostupné
technologie a aby byly uskutečněny s vysokou prioritou;
(d) byla uložena přísnější ustanovení, než jsou standardy -- a v
jednotlivých případech i úplné zákazy -- tam, kde to vyžaduje situace
vodního recipientu a jeho ekosystémů, ve spojení s obsahem odstavce
(4);
(e) kompetentní úřady dohlížely na plnění uložených ustanovení a
podmínek povolení u těch činností, které mohou způsobovat vliv
přesahující hranice států;
(f) bylo prováděno posuzování dopadů na životní prostředí (EIA) podle
nadnárodních a mezinárodních pravidel a dalších postupů k vyhodnocení a
posouzení vlivů na životní prostředí;
(g) při plánování, udělování licencí a uskutečňování činností a
opatření uváděných v článku 3 odst. (2) a v článku 16 odst. (1)
kompetentní úřady vždy braly v úvahu rizika havárií zahrnujících látky
nebezpečné vodám a ukládaly preventivní opatření a nařizovaly pravidla
a opatření pro činnost po případných haváriích.
Čl.8
Emisní inventury, akční programy a zprávy o postupu
(1) Smluvní strany budou periodicky provádět inventury emisí z
významných bodových i nebodových zdrojů znečištění pro celé povodí řeky
Dunaje včetně preventivních a emise snižujících opatření, která již
byla přijata vzhledem k uvedeným případům vypouštění znečišťujících
látek, a uvedou též skutečnou účinnost těchto opatření, přičemž
patřičně vezmou v úvahu článek 5 písm. (a).
(2) Na základě toho pak smluvní strany po etapách vypracují seznam
dalších preventivních a emise omezujících opatření, která budou
postupně uplatňována tak, jak bude nezbytné k dosažení cílů stanovených
v této Úmluvě.
(3) Emisní inventury a seznamy opatření, která budou provedena, tvoří
základ pro zpracování společných akčních programů, které vypracují
smluvní strany, berouce při tom v úvahu priority stanovené podle
naléhavosti a účinnosti. Tyto akční programy budou zejména zaměřeny na
snížení zátěže ze znečištění a snížení koncentrací z průmyslových a
městských bodových i nebodových zdrojů znečištění. Mimo jiné budou
obsahovat preventivní a emise omezující opatření, včetně jejich
časového rozvržení a odhadů s nimi spojených nákladů.
(4) Navíc k tomu smluvní strany budou sledovat pokrok dosažený
uplatňováním těchto společných akčních programů zavedením periodických
zpráv o postupu. Tyto zprávy budou obsahovat jak ochranná opatření
uskutečněná, tak dosažený pokrok v říčních podmínkách na základě
posouzení reálného stavu.
Čl.9
Programy monitorování
Na základě svých vnitrostátních aktivit budou smluvní strany
spolupracovat při monitorování a vyhodnocování.
(1) K tomuto cíli smluvní strany:
- sladí nebo zajistí porovnatelnost svých metod monitorování a
vyhodnocování používaných na vnitrostátní úrovni, zejména k hodnocení
jakosti říční vody, kontroly emisí, předpovědi povodní a vodní bilance,
k dosažení porovnatelnosti výsledků přenášených do společných aktivit
monitorování a posuzování;
- vyvinou dohodnutý nebo společný systém monitorování za použití
stacionárních nebo mobilních měřicích zařízení a systémů na zpracování
dat a jejich přenos;
- vypracují a uskuteční společné programy monitorování říčních podmínek
v povodí Dunaje týkající se jak jakosti, tak množství vody, sedimentů a
říčních ekosystémů jako základu pro posuzování vlivů přesahujících
hranice států, jako jsou znečištění přesahující hranice států a změny v
říčních režimech, dále vodní bilance, povodně a ledochody;
- vyvinou společné nebo sladěné metody monitorování a vyhodnocování
vypouštění odpadních vod včetně zpracování, vyhodnocování a dokumentace
dat, přičemž vezmou v úvahu omezování emisí specificky podle
jednotlivých odvětví (Příl. II část 1);
- zpracují inventury v důležitých bodových zdrojích znečištění podle
druhů vypouštěných znečišťujících látek (emisních inventur), odhadnou
znečištění vody z plošných zdrojů podle Přílohy II části 2; tyto
dokumenty budou aktualizovány podle skutečného stavu.
(2) Zejména se smluvní strany dohodnou o monitorovacích bodech,
charakteristikách jakosti vody a parametrech znečištění, které budou
pravidelně a s dostatečnou frekvencí vyhodnocovány pro řeku Dunaj,
berouce při tom v úvahu ekologický a hydrologický charakter příslušných
vodních toků stejně jako typické emise znečišťujících látek
vypouštěných do vodních toků uvažovaného povodí.
(3) Smluvní strany sestaví na základě vzájemně sladěné metodiky
vnitrostátní vodní bilanci a obecnou celkovou vodní bilanci povodí
Dunaje. K tomuto účelu poskytnou jako vstupní data v nutném rozsahu
spojovací data, která jsou dostatečně porovnatelná při použití sladěné
metodiky. Na základě týchž dat může být zpracována také vodní bilance
pro hlavní přítoky řeky Dunaje.
(4) Smluvní strany budou periodicky posuzovat kvalitativní podmínky
řeky Dunaje a pokrok dosažený uplatněním vlastních opatření zaměřených
na prevenci, omezení a snížení vlivů přesahujících hranice států.
Výsledky budou předloženy veřejnosti formou vhodných publikací.
Čl.10
Povinnosti podávání zpráv
Smluvní strany budou podávat Mezinárodní komisi zprávy o základních
záležitostech potřebné k tomu, aby tato Komise mohla plnit své úkoly.
Tyto zprávy budou zahrnovat zejména:
(a) zprávy a dokumenty předpokládané touto Úmluvou nebo vyžádané
uvedenou Komisí;
(b) informace o existenci, uzavření, doplnění nebo zrušení
dvoustranných i mnohostranných dohod a smluv upravujících ochranu a
vodní hospodářství řeky Dunaje a vod v jeho povodí nebo dohod a smluv
důležitých pro dotčenou problematiku;
(c) informace o svých příslušných zákonech, nařízeních a jiných
obecných předpisech upravujících ochranu a vodní hospodářství řeky
Dunaje a vod v jeho povodí nebo těch, které jsou důležité pro dotčenou
problematiku;
(d) sdělení, přinejmenším s odsouhlaseným zpožděním poté, kdy uvedená
Komise přijala rozhodnutí o způsobu, časovém rozvrhu a finančních
výdajích k uskutečnění příslušných rozhodnutí orientovaných k dotyčné
aktivitě na vnitrostátní úrovni, taková, jako jsou doporučení, programy
a opatření;
(e) jmenování kompetentních institucí pro záležitosti spolupráce v
rámci této Úmluvy s Mezinárodní komisí nebo s jinými smluvními
stranami;
(f) sdělování informací o plánovaných činnostech, které mohou z důvodu
své povahy pravděpodobně způsobit vliv přesahující hranice státu.
Čl.11
Konzultace
(1) Po předchozí výměně informací se smluvní strany, na žádost jedné
nebo několika ze smluvních stran, zúčastní konzultací o plánovaných
činnostech uvedených v článku 3 odst. (2), které mohou způsobit vliv
přesahující hranice států, pokud takovéto výměny informací a konzultace
nejsou ještě zajištěny v rámci dvoustranných nebo jiných mezinárodních
spoluprací. Tyto konzultace jsou zpravidla vedeny v rámci Mezinárodní
komise se záměrem nalézt řešení.
(2) Před rozhodnutím o plánovaných činnostech příslušné kompetentní
úřady vyčkají - s výjimkou případů, kde hrozí nebezpečí z prodlení -
výsledků těchto konzultací s výjimkou případu, že nejsou dokončeny
nejpozději do 1 roku po jejich zahájení.
Čl.12
Výměna informací
(1) Podle rozhodnutí Mezinárodní komise si budou smluvní strany
vyměňovat přiměřeně dostupná data mimo jiné o:
(a) všeobecných podmínkách říčního prostředí řeky povodí Dunaje;
(b) zkušenostech získaných při používání a provozu nejlepších
dostupných technologií a výsledcích výzkumu a vývoje;
(c) emisních a monitorovaných datech;
(d) opatřeních přijatých a plánovaných k přijetí k zajištění prevence,
omezování a snížení vlivu přesahujícího hranice států;
(e) úpravě vypouštění odpadních vod;
(f) haváriích způsobených látkami nebezpečnými pro vodu.
(2) Ke sladění emisních limitů si smluvní strany vymění informace o
svých vnitrostátních regulačních opatřeních.
(3) Jestliže je smluvní strana požádána jinou smluvní stranou o
poskytnutí dat nebo informací jinak nedostupných, požádaná strana se
vynasnaží této žádosti vyhovět s tím, že může předání těchto informací
podmínit zaplacením rozumného poplatku za shromáždění a v případech
vhodnosti i za zpracování takovýchto informací.
(4) Za účelem uplatnění této Úmluvy smluvní strany usnadní výměnu
nejlepších dostupných technologií, zejména podporou: komerční výměny
dostupných technologií, přímými kontakty a spoluprací průmyslu včetně
společných podniků; výměnou informací a zkušeností; poskytováním
technické pomoci. Smluvní strany také uskuteční společné programy
školení a zorganizují vhodné semináře a setkání.
(5) Ustanovení této Úmluvy se nedotýkají práv nebo povinností smluvních
stran plynoucích z jejich vnitrostátního práva, předpisů a
administrativních ustanovení nebo zavedené právní praxe a platných
mezinárodních pravidel na ochranu informací osobních dat, průmyslového
a obchodního tajemství nebo národní bezpečnosti.
(6) Jestliže se některá smluvní strana přesto rozhodne poskytnout takto
chráněnou informaci jiné smluvní straně, strana tuto informaci
přejímající bude respektovat důvěrný charakter získané informace a
podmínky, za kterých jí informace byla poskytnuta, a využije takovouto
informaci pouze k účelům, k nimž byla poskytnuta.
Čl.13
Ochrana poskytnutých informací
Pokud budou na základě této Úmluvy v souladu s vnitrostátním právním
řádem předávána průmyslová a obchodní tajemství nebo jiné důvěrné
materiály, dodrží přejímající smluvní strany důvěrnost těchto informací
a nepoužijí je pro jakékoliv jiné účely, než jsou předpokládány
Úmluvou, nebudou je zveřejňovat a poskytovat třetím stranám. Pokud se
kterákoliv smluvní strana necítí být schopna dodržet tento závazek
týkající se jí sdělené důvěrné informace, bude o tom bez odkladu
informovat předávající smluvní stranu a vrátí jí již předanou
informaci. Osobní údaje budou smluvním stranám předávány v souladu s
vnitrostátním právem předávající smluvní strany. Příjemce může osobní
údaje použít pouze pro označené účely a za podmínek specifikovaných
předávající stranou.
Čl.14
Informování veřejnosti
(1) Smluvní strany zajistí, aby všem fyzickým či právnickým osobám, na
základě jejich jakéhokoli rozumného požadavku a zaplatí-li přiměřené
poplatky, byly jejich kompetentní orgány povinny poskytnout co
nejrychleji informace o stavu a/nebo o kvalitě říčního prostředí v
povodí Dunaje, aniž by tyto osoby musely prokazovat svůj zájem.
(2) Informace uvedené v odstavci (1) tohoto článku, které jsou v rukou
veřejných orgánů, mohou být předány písemně, vizuálně, jako ústní
sdělení či jako databázové soubory.
(3) Ustanovení tohoto článku se nedotýkají práv smluvních stran, v
souladu s jejich právními systémy a použitelnými mezinárodními
pravidly, odmítnout žádost o informace, pokud se dotýkají:
(a) důvěrnosti postupu státních úřadů, mezinárodních vztahů a národní
obrany;
(b) veřejné bezpečnosti;
(c) záležitostí, které jsou předmětem probíhajícího soudního
projednávání nebo šetření, včetně disciplinárního šetření, nebo jsou
předmětem předběžného řízení;
(d) obchodního a průmyslového tajemství, včetně duševního vlastnictví;
(e) důvěrnosti osobních dat nebo podkladů;
(f) materiálů poskytnutých třetí stranou, aniž by tato strana byla
právně povinna tak učinit;
(g) materiálu, jehož poskytnutí by s větší pravděpodobností mohlo
způsobit poškození prostředí, k němuž se tento materiál vztahuje.
(4) Veřejné úřady odpoví osobě požadující informaci co nejdříve. Důvody
odmítnutí žádosti o poskytnutí požadované informace musí být dány
písemně.
Čl.15
Vývoj a výzkum
(1) Na podporu cílů Úmluvy vytvoří smluvní strany doplňující nebo
společné programy vědeckého nebo technického výzkumu a v souladu s
postupy usměrňovanými Komisí budou předávat Komisi:
(a) výsledky takových doplňujících nebo společných a jiných důležitých
výzkumů, jejichž výsledky budou dostupné pro veřejnou správu,
(b) příslušné části ostatních programů vědeckého a technického výzkumu.
(2) Přitom budou smluvní strany brát v úvahu práci vykonanou nebo
podporovanou na těchto úsecích příslušnými mezinárodními organizacemi
nebo agenturami.
Čl.16
Komunikační, varovné a poplachové systémy, havarijní plány
(1) Smluvní strany zajistí koordinované nebo společné komunikační,
varovné a poplachové systémy v celém povodí v rozsahu nezbytném k
doplnění systémů zřízených a provozovaných na úrovni dvoustranných
dohod. Budou konzultovat způsoby a prostředky, kterými sladí své domácí
komunikační, varovné a poplachové systémy a havarijní plány.
(2) Smluvní strany se budou v rámci Mezinárodní komise vzájemně
informovat o kompetentních úřadech nebo kontaktních místech pověřených
k jednání v záležitostech takových havárií, jako jsou havarijní
znečištění, jiné kritické vodní situace, povodně a chod ledu. V
případech potřeby budou tyto kompetentní úřady spolupracovat na
zavedení společných havarijních plánů, doplňujících plány existující,
na dvoustranné úrovni.
(3) V případě, že některý kompetentní orgán zjistí náhlé zvýšení
výskytu nebezpečných látek v řece Dunaji nebo ve vodách jeho povodí
nebo se dozví o katastrofě nebo havárii, která pravděpodobně způsobí
vážné dopady na kvalitu vody řeky Dunaje a ovlivní smluvní strany po
proudu řeky, tento orgán okamžitě uvědomí určené kontaktní body a
Mezinárodní komisi způsobem zavedeným touto Komisí.
(4) Ke kontrole a snížení nebezpečí plynoucího z povodní a chodu ledů
budou kompetentní úřady informovat podunajské státy ležící po proudu,
které mohou být ohroženy, a Mezinárodní komisi o vzniku a postupu
povodní, jakož i předpovědi o nebezpečí chodu ledů.
Čl.17
Vzájemná pomoc
(1) V zájmu posílení spolupráce a usnadnění plnění povinností
plynoucích z této Úmluvy, zejména v případech, kdy by mohly vzniknout
kritické situace v říčních podmínkách, si smluvní strany poskytnou
vzájemnou pomoc na žádost ostatních smluvních stran.
(2) Mezinárodní komise vypracuje postupy pro vzájemnou pomoc týkající
se, mimo jiné, následujících záležitostí:
(a) řízení, kontrola, koordinace a dohled nad pomocí;
(b) místní zařízení a služby, které mají být poskytnuty smluvní straně
požadující pomoc, včetně -- v případech nezbytnosti -- usnadnění
formalit pro přestup hranic;
(c) dohody o náhradě pomáhající smluvní straně anebo jejímu personálu a
o případném nezbytném tranzitu přes území třetích stran, bude-li nutný;
(d) metody úhrady služeb pomoci.
ČÁST III
MEZINÁRODNÍ KOMISE
Čl.18
Ustavení, úkoly a kompetence
(1) Se zřetelem na uskutečnění cílů a ustanovení této Úmluvy se zřídí
Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje, která je v této Úmluvě
označována jako "Mezinárodní komise". Smluvní strany budou
spolupracovat v rámci této Komise. Pro splnění závazků smluvních stran
plynoucích z článků 1 až 18 vypracuje Mezinárodní komise návrhy a
doporučení určené smluvním stranám.
(2) Struktura a postupy Mezinárodní komise a její kompetence jsou
podrobně specifikovány v Příloze IV této Úmluvy, která tvoří statut
této Komise.
(3) Navíc k záležitostem jí explicitně svěřeným je Mezinárodní komise
zmocněna jednat ve všech ostatních záležitostech, k nimž ji zmocňuje
mandát smluvních stran v rámci článku 3 této Úmluvy.
(4) Uskutečňování rozhodnutí přijatých Mezinárodní komisí je
podporováno prostřednictvím závazků smluvních stran podávat zprávy této
Komisi podle článku 10 a prostřednictvím ustanovení této Úmluvy
týkajících se vnitrostátního založení a uskutečňování vícestranné
spolupráce.
(5) Mezinárodní komise zkoumá zkušenosti získané z uskutečňování této
Úmluvy a podle vhodnosti podává jednotlivým smluvním stranám návrhy
týkající se změn nebo dodatků k této Úmluvě nebo připravuje základ pro
vypracování dalších pravidel ochrany a vodního hospodářství řeky Dunaje
a vod v jeho povodí.
(6) Mezinárodní komise rozhoduje o spolupráci s mezinárodními a
národními organizacemi a s ostatními orgány, které působí nebo jsou
zainteresovány na ochraně a vodním hospodářství řeky Dunaje a vod v
jeho povodí nebo na obecných problémech ochrany vod a vodního
hospodářství. Tato spolupráce je zaměřena na zlepšení koordinace a k
vyloučení duplicit.
Čl.19
Přechodná ustanovení týkající se Bukurešťské deklarace
Práce prováděné smluvními stranami v rámci Deklarace o spolupráci
podunajských států na problémech dunajského vodního hospodářství,
zejména na ochranu Dunaje před znečištěním, podepsané 13. prosince 1985
(Bukurešťská deklarace), pracovními skupinami jakosti vody, informací o
povodních a jejich předpovědi a vodní bilance, pokračují v rámci této
Úmluvy.
ČÁST IV
PROCEDURÁLNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl.20
Platnost příloh
Přílohy I až V tvoří nedílné součásti této Úmluvy a podléhají
ustanovením článku 23.
Čl.21
Existující a doplňkové dohody
Smluvní strany na základě rovnosti a reciprocity budou přizpůsobovat
existující dvoustranné a mnohostranné dohody a jiná uspořádání, pokud
bude nutné vyloučit rozpory se základními principy Úmluvy, a budou
uzavírat doplňkové dohody nebo jiná uspořádání, bude-li to účelné.
Čl.22
Konference stran
(1) Smluvní strany se budou scházet na doporučení Mezinárodní komise.
(2) Při těchto setkáních smluvní strany projednají zejména zásadní
politické otázky týkající se uskutečňování této Úmluvy na základě
zprávy Mezinárodní komise a přijmou vhodná doporučení nebo rozhodnutí.
(3) Smluvní strana, jejíž vedoucí delegace je prezidentem Mezinárodní
komise, předsedá rovněž tomuto setkání.
(4) Konference smluvních stran je oprávněna vydávat doporučení nebo
rozhodnutí za předpokladu, že po řádném pozvání jsou přítomny nejméně
dvě třetiny smluvních stran. Pokud není touto Úmluvou stanoveno jinak,
konference stran se vynasnaží dosáhnout dohody konsensem. Pokud není
konsensu možno dosáhnout, vyhlásí prezident, že všechny snahy o
dosažení konsensu byly vyčerpány. Po takovém vyhlášení bude doporučení
nebo rozhodnutí přijato čtyřpětinovou většinou přítomných a hlasujících
smluvních stran.
(5) Rozhodnutí se stane závazným prvého dne jedenáctého měsíce, který
následuje po dni přijetí, pro všechny smluvní strany, které pro ně
hlasovaly a v uvedeném období nevyrozuměly písemně výkonného sekretáře,
že nejsou s to přijmout toto rozhodnutí. Takové oznámení však může být
kdykoli odvoláno: odvolání nabude účinnosti, jakmile je výkonný
sekretář obdrží. Toto rozhodnutí se stane závazným pro kteroukoli jinou
smluvní stranu, která písemně oznámila výkonnému sekretáři, že je s to
přijmout toto rozhodnutí, a to od okamžiku přijetí tohoto oznámení nebo
od prvého dne jedenáctého měsíce následujícího po dni přijetí tohoto
rozhodnutí podle toho, co nastane později.
(6) Pokud by však doporučení nebo rozhodnutí mělo mít následný finanční
dopad, bude doporučení nebo rozhodnutí přijato pouze konsensem.
Čl.23
Změny Úmluvy
Úmluva bude pozměňována následovně:
(1) Kterákoliv smluvní strana může navrhnout změny této Úmluvy. Text
návrhu změny či doplňku společně s návrhem svolat konferenci stran bude
sdělen smluvním stranám písemně depozitářem Úmluvy.
(2) Jestliže nejméně tři čtvrtiny smluvních stran podpoří návrh svolat
konferenci stran Úmluvy, depozitář Úmluvy svolá konferenci stran do
šesti měsíců do sídla Mezinárodní komise.
(3) Přijetí změny či doplňku Úmluvy na konferenci smluvních stran
vyžaduje konsensus.
(4) Přijaté změny a doplňky budou postoupeny depozitářem - vládou
opatrující Úmluvu - smluvním stranám k ratifikaci, přijetí nebo
schválení. Ratifikace, přijetí nebo schválení změn či doplňků bude
vládě - depozitáři oznámeno písemně.
(5) Změny a doplňky vstoupí v platnost pro ty strany, které je
ratifikují, přijmou či schválí, třicátý den po dni, kdy vláda -
depozitář obdrží písemné oznámení o ratifikaci, přijetí nebo schválení
přinejmenším čtyřmi pětinami smluvních stran. Po tomto datu vstoupí
změny a doplňky pro každou další smluvní stranu v platnost třicátý den
po dni, ve kterém smluvní strana uložila své listiny o ratifikaci,
přijetí a schválení změn a doplňků.
(6) Přílohy I, II, III mohou být změněny či doplněny Mezinárodní komisí
podle článku 5 jejího statutu.
Čl.24
Řešení sporů
(1) Jestliže mezi dvěma nebo více smluvními stranami vznikne spor
ohledně interpretace nebo aplikace této Úmluvy, budou tyto strany řešit
tento spor jednáním nebo jinými způsoby řešení sporů těmto stranám
přijatelnými, podle vhodnosti za pomoci Mezinárodní komise.
(2)
(a) Jestliže sporné strany nejsou schopny spor vyřešit podle odstavce
(1) tohoto článku v přiměřené lhůtě, ale ne více než 12 měsíců poté,
kdy byla Mezinárodní komise jednou ze sporných stran o sporu uvědoměna,
spor bude postoupen povinnému rozhodnutí jednomu z následujících
smírčích způsobů řešení sporů:
- Mezinárodnímu soudnímu dvoru,
- arbitráži podle Přílohy V této Úmluvy.
(b) Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této Úmluvě
nebo kdykoliv poté může smluvní strana písemně ohlásit depozitáři, že
vzhledem k nevyřešení sporu podle odstavce (1) tohoto článku strana
souhlasí s jedním nebo oběma způsoby urovnání sporu zmíněnými v písmenu
(a) tohoto odstavce.
(c) Jestliže sporné strany přijmou oba způsoby urovnání sporu zmíněné v
písmenu (a) tohoto odstavce, spor bude postoupen Mezinárodnímu soudnímu
dvoru, pokud se obě strany nedohodnou jinak.
(d) Jestliže sporné strany nepřistoupí na stejný způsob řešení jejich
sporu uvedený v písmenu (a) tohoto odstavce, spor bude postoupen k
arbitráži.
(e) Smluvní strana, která neučinila prohlášení podle písmene (b) tohoto
odstavce nebo jejíž prohlášení již neplatí, se považuje za stranu
souhlasící s arbitráží.
Čl.25
Podpis
Úmluva bude vystavena k podpisu podunajských států, které mají plná
práva a výsady vyplývající z členství v Organizaci spojených národů
podle Charty OSN a Evropského společenství a jiných organizací
regionální ekonomické integrace, jimž tyto státy jako jejich členové
postoupily kompetence v záležitostech řízených touto Úmluvou v Sofii
29. června 1994.
Čl.26
Ratifikace, přijetí nebo schválení
Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Listiny o
ratifikaci, přijetí nebo schválení budou deponovány u vlády Rumunska,
která bude plnit funkci depozitáře této Úmluvy.
Čl.27
Vstup v platnost
Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den následující po uložení
devátého dokumentu ratifikace, přijetí, přistoupení nebo schválení. Pro
každý stát nebo organizaci regionální ekonomické integrace
ratifikující, přijímající, schvalující nebo přistupující k Úmluvě poté,
kdy byl uložen devátý dokument ratifikace, přijetí, schválení nebo
přistoupení, Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den poté, kdy byl
deponován dokument o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení
tohoto státu či organizace.
Čl.28
Přistoupení, účastenství
(1) Stát nebo organizace regionální ekonomické integrace zmíněné v
článku 25 této Úmluvy, který/á nepodepsal/a tuto Úmluvu, může k této
Úmluvě přistoupit. Listiny o přistoupení budou uloženy u depozitáře.
(2) Smluvní strany mohou jednomyslně pozvat kterýkoliv jiný stát nebo
organizaci regionální ekonomické integrace k přistoupení nebo k účasti
na této Úmluvě s poradním hlasem.
Čl.29
Odstoupení
Kdykoliv po uplynutí pěti let od data, kdy tato Úmluva vstoupila v
platnost, vzhledem k některé smluvní straně může tato smluvní strana od
této Úmluvy odstoupit písemným oznámením depozitáři. Každé takové
odstoupení vstoupí v platnost za jeden rok po datu, kdy toto oznámení
bylo přijato depozitářem.
Čl.30
Funkce depozitáře
Úmluvu opatrující vláda vykonává funkci depozitáře této Úmluvy.
Depozitář bude informovat smluvní strany zejména o:
(a) uložení dokumentů o ratifikaci, přijetí, schválení nebo
přistoupení, dokumentů o odstoupení nebo o jakékoliv jiné informaci,
deklaracích a dokumentech týkajících se této Úmluvy,
(b) datu, kdy tato Úmluva vstupuje v platnost.
Čl.31
Autentické texty, depozitář
Originální texty této Úmluvy, jejíž anglická a německá verze jsou
rovnocenně autentické, budou uloženy u vlády Rumunska, která rozešle
její ověřené kopie smluvním stranám.
Na důkaz čehož podepsaní, jsouce řádně zmocněni svými příslušnými
vládami, podepsali tuto Úmluvu o spolupráci pro ochranu a únosné
využívání Dunaje (Úmluvu pro ochranu Dunaje).
Dáno v Sofii, dne 29. června 1994.
Příloha I
ČÁST 1:
Nejlepší dostupné technologie
1. Používání nejlepších dostupných technologií zdůrazňuje používání
bezodpadových technologií, jestliže jsou dostupné.
2. Pojem "nejlepší dostupná technologie" znamená v dané oblasti
poslední stav vývoje (současný stav techniky) procesů, zařízení nebo
provozních metod, které vykazují praktickou vhodnost určitého opatření
pro omezování vypouštění látek, emisí a odpadů. Při posuzování, zda
určitý soubor procesů, zařízení či pracovních metod tvoří nejlepší
dostupné technologie, obecně nebo ve speciálních případech, zvláštní
pozornost musí být věnována:
(a) srovnatelným procesům, zařízením nebo provozním metodám, které byly
v současné době úspěšně vyzkoušeny,
(b) technologickému pokroku a změnám ve vědeckých znalostech a chápání,
(c) ekonomické proveditelnosti takových technologií,
(d) časovým omezením instalace jak v nových, tak i ve stávajících
provozech,
(e) povaze a množství dotyčných vypouštěných látek a emisí.
3. Z uvedeného vyplývá, že se definice "nejlepší dostupná technologie"
pro daný proces bude s časem měnit ve světle technologického pokroku,
ekonomických a sociálních faktorů, jakož i ve světle nových vědeckých
poznatků a chápání.
4. Jestliže ani nejlepší dostupná technologie neomezí vypouštění látek
a emise v míře přijatelné z hlediska životního prostředí, musí být
uplatněna ještě dodatečná opatření.
5. Pojem "Technika" zahrnuje jak použité technologie, tak způsoby,
jakým jsou dotyčné instalace navrženy, zkonstruovány, udržovány,
provozovány a likvidovány.
ČÁST 2:
Nejlepší ekologická praxe
1. Nejlepší ekologická praxe znamená uplatnění nejvhodnějšího spojení
opatření a strategie ochrany životního prostředí v dotyčném sektoru.
2. Při určování toho, jaká kombinace opatření tvoří nejlepší
ekologickou praxi, obecně nebo v jednotlivých případech, by měla být
zvláštní pozornost věnována:
- principu preventivní péče
- principu odpovědnosti: ohrožení životního prostředí výrobky a jejich
výrobou, používáním i likvidací
- principu minimalizace: šetření zdrojů včetně energie a náhrady méně
znečišťujícími činnostmi nebo látkami
- rozsahu používání
- potenciálnímu prospěchu či poškození životního prostředí
nahrazujícími činnostmi či materiály
- pokroku a změnám ve vědeckém poznání a chápání problémů
- časovým limitům pro uskutečnění
- sociálním a ekonomickým důsledkům.
3. Z uvedeného vyplývá, že "nejlepší ekologická praxe" pro konkrétní
zdroj se bude s časem měnit s tím, jak se vyvíjejí technologie,
ekonomické a sociální faktory a vědecké poznání a chápání problémů.
4. Jestliže zmenšení dopadů plynoucí z použití nejlepší ekologické
praxe nevede k výsledkům přijatelným z hlediska životního prostředí,
musí být uplatněna ještě dodatečná opatření a současně také znovu
definován pojem nejlepší ekologické praxe.
Příloha II
PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ, NEBEZPEČNÉ LÁTKY
ČÁST 1:
Seznam průmyslových odvětví a oborů
(1) Při výrobě tepla, energie a v důlním odvětví:
(a) Zpracování kouřových plynů a odpadního vzduchu, kondenzátů ze
spaloven, strusky
(b) Chladicí systémy
(c) Úprava uhlí, úprava rud
(d) Zušlechťování uhlí a získávání hodnotných produktů z uhlí,
briketování
(e) Výroba dřevěného uhlí, aktivního uhlí a sazí.
(2) V průmyslu kamene a zeminy, stavebních materiálů, odvětví skla a
keramiky:
(a) Výroba vláknitých cementů a výrobků z vláknitých cementů
(b) Výroba a zpracování skla, skelných vláken a minerálních vláken
(c) Výroba keramických výrobků.
(3) V odvětví kovů:
(a) Zpracování a obrábění kovů: elektropokovování - galvanizovny,
mořírny, závody na elektrolytické okysličování, leštírny, pozinkování
plamenem, kalírny, výroba tištěných spojů, výroba baterií, smaltovny,
mechanické dílny, leštírny kluzných drah a lišt
(b) Výroba železa a oceli, včetně sléváren
(c) Výroba neželezných kovů, včetně sléváren
(d) Výroba ferro-slitin.
(4) V odvětví anorganické chemie:
(a) Výroba základních chemikálií
(b) Výroba minerálních kyselin, zásad a soli
(c) Výroba alkálií, alkalických louhů a chloru elektrolýzou alkalických
chloridů
(d) Výroba minerálních hnojiv (vyjma draselných hnojiv), solí kyseliny
fosforečné, fosfátů pro krmiva
(e) Výroba uhličitanu sodného (sody)
(f) Výroba korundu
(g) Výroba anorganických pigmentů, minerálních pigmentů
(h) Výroba polovodičů, usměrňovačů, fotoelektrických článků
(i) Výroba výbušnin, včetně pyrotechniky
(j) Výroba vysoce disperzních oxidů
(k) Výroba sloučenin baria
.
(5) V odvětví organické chemie:
(a) Výroba základních chemikálií
(b) Výroba barviv, pigmentů, barev a nátěrových hmot
(c) Výroba a zpracování umělých vláken
(d) Výroba a zpracování plastů, kaučuku a gumy
(e) Výroba organohalogenových sloučenin
(f) Výroba organických výbušnin, pevných paliv
(g) Výroba pomocných prostředků pro výrobu kůže, papíru a textilu
(h) Výroba farmaceutik
(i) Výroba biocidů
(j) Výroba surovin pro prací a čisticí prostředky
(k) Výroba kosmetiky
(l) Výroba želatiny, kožního klihu, lepidel.
(6) V odvětví minerálních a syntetických olejů:
(a) Zpracování minerálních olejů, výroba a rafinace výrobků z
minerálních olejů, výroba uhlovodíků
(b) Regenerace olejů ze směsí olejů ve vodě, deemulsifikační provozy,
regenerace a zpracování odpadních olejů
(c) Výroba syntetických olejů.
(7) V tiskárnách, polygrafických provozech, v odvětvích povrchového
zpracování a výrobě plastických fólií a jiných formách zpracování
pryskyřic a plastů:
(a) Výroba tištěných a grafických výrobků, polygrafické provozy
(b) Kopírovací a filmové laboratoře
(c) Výroba fólií a nosičů obrazu a zvuku
(d) Výroba potahových a impregnovaných materiálů.
(8) V odvětví dřevařském, papírenském a výroby celulózy:
(a) Výroba celulózy, papíru, kartonů a lepenek
(b) Výroba a povrchová úprava dřevovláknitých desek.
(9) V odvětví textilu, kůže a kožešin:
(a) Výroba textilu a jeho konečná úprava
(b) Výroba kůže, konečná úprava kůže a kožešin, výroba koženek
(c) Chemické čistírny, prádelny, prádelny čisticího a vlněného textilu.
(10) Ostatní odvětví:
(a) Recyklace, zpracování, skladování, nakládání, vykládání a ukládání
odpadů a zbytkových materiálů; skladování, nakládání a vykládání a
doprava chemikálií
(b) Lékařský a vědecký výzkum a vývoj, nemocnice, lékařská praxe,
radiologické instituce, laboratoře, testovací zkušebny
(c) Průmyslové čistírny, čištění průmyslových zásobníků
(d) Automobilové opravny, mycí linky vozidel
(e) Čistírny a úpravny vod
(f) Natěračské a lakýrnické provozy
(g) Výrobní a zpracovatelské závody rostlinných a živočišných extraktů
(h) Výroba a zpracování mikroorganizmů a virů s in-vitro
rekombinovanými nukleovými kyselinami
(i) Průmyslové sektory aplikující radioaktivní látky (jaderný průmysl).
ČÁST 2:
Směrný seznam nebezpečných látek a skupin látek
A.
Prioritní skupiny látek
(a) těžké kovy a jejich sloučeniny
(b) organohalogenové sloučeniny
(c) organické sloučeniny fosforu a cínu
(d) ochranné prostředky rostlin, pesticidy (fungicidy, herbicidy,
insekticidy, algicidy) a chemikálie používané ke konzervaci dřeva,
celulózy, papíru, usní a textilu
(e) oleje a uhlovodíky ropného původu
(f) ostatní organické sloučeniny zvláště škodlivé vodnímu prostředí
(g) anorganické sloučeniny dusíku a fosforu
(h) radioaktivní látky, včetně odpadů.
B.
Jednotlivé nebezpečné látky
Protože existují značné rozdíly v charakteru nebezpečnosti látek
zahrnutých v jistých skupinách, je nezbytné také zdůraznit některé
jednotlivé látky, které v praxi mohou hrát významnou roli.
Látka CAS-číslo
1. Rtuť 7439976
2. Kadmium 7440439
3. Měď 7440508
4. Zinek chybí údaj
5. Olovo 7439921
6. Arsen 7440382
7. Chrom chybí údaj
8. Nikl 7440020
9. Bór chybí údaj
10. Kobalt chybí údaj
11. Selen 7782492
12. Stříbro chybí údaj
13. Drins -
14. HCH 608731
15. DDT 50293
16. Pentachlorfenol 87865
17. Hexachlorbenzen 118741
18. Hexachlorbutadien 87683
19. Carbontetrachloride 56235
20. Chloroform 67663
21. Trifluralin 1582098
22. Endosulfan 115297
23. Simazin 122349
24. Atrazin 1912249
25. sloučeniny tributylcínu -
26. sloučeniny trifenylcínu -
27. Azinfos-etyl 2642719
28. Azinfos-metyl 86500
29. Fenitrotion 122145
30. Fention 55389
31. Malation 121755
32. Paration 56382
33. Paration-metyl 298000
34. Dichlorvos 62737
35. Trichloretylen 79016
36. Tetrachloretylen 127184
37. Trichlorbenzen -
38. Dichloretan 1,2 107062
39. Trichloretan 71556
40. Dioxiny chybí údaj
Příloha III
OBECNÉ SMĚRNICE O CÍLECH A KRITÉRIÍCH JAKOSTI VODY^*)
Cíle a kritéria jakosti vody vypracované pro specifické úseky řeky
Dunaje a pro povrchové vody v jeho povodí budou:
(a) brát v úvahu možnosti udržení a v nezbytných případech také
zlepšení stávající jakosti vody;
(b) zaměřeny na snížení průměrné zátěže ze znečištění a koncentrací
(zejména nebezpečných látek) do jisté (konkrétně stanovené) míry za
jisté časové období;
(c) brát v úvahu specifické požadavky na jakost vody (surová voda pro
pitné účely, zavlažování atd.);
(d) brát v úvahu specifické požadavky na citlivé a speciálně chráněné
vody a jejich prostředí, např. jezer, chráněných oblastí pro břehovou
infiltraci a mokřadů;
(e) založeny na použití biologických klasifikačních metod a chemických
indexů pro středně a dlouhodobé přehledy udržování a zlepšování jakosti
vody;
(f) brát v úvahu míru, do které jsou stanovené cíle dosaženy a do které
může být žádoucí v jednotlivých případech uplatnit dodatečná ochranná
opatření.
Příloha IV
STATUT MEZINÁRODNÍ KOMISE PRO OCHRANU DUNAJE
Struktury a postupy Mezinárodní komise, doplňkem k článku 18, budou
ustanoveny následovně:
Článek 1:
Složení
(1) Mezinárodní komise se skládá z delegací jmenovaných smluvními
stranami. Každá smluvní strana jmenuje nejvýše pět delegátů, včetně
vedoucího delegace a jeho zástupce.
(2) Každá delegace může nadto přibrat potřebný počet expertů pro
projednávání speciálních problémů, jejichž jména budou sdělena
sekretariátu Mezinárodní komise.
Článek 2:
Předsednictví
(1) Předsednictví Mezinárodní komise je smluvními stranami zaujímáno
střídavě v abecedním pořádku (anglickém) na dobu jednoho roku. Delegace
vykonávající předsednictví jmenuje jednoho ze svých členů jako
prezidenta Mezinárodní komise.
(2) Na jednáních Mezinárodní komise prezident zpravidla nejedná jménem
vlastní delegace.
(3) Další podrobnosti týkající se předsednictví jsou stanoveny
Mezinárodní komisí a uvedeny v jejím jednacím řádu.
Článek 3:
Jednání
(1) Mezinárodní komise se schází na řádném jednání nejméně jednou ročně
na výzvu prezidenta na místě prezidentem určeném.
(2) Mimořádná jednání jsou svolávána prezidentem na žádost nejméně tří
delegací.
(3) V mezidobí mezi jednáními Komise se mohou konat porady vedoucích
delegací.
(4) Prezident navrhuje jednací program. Ten zahrnuje zprávy stálé
pracovní skupiny a jejich skupin expertů. Každá delegace má právo
navrhnout na program jednání body programu, které si přeje projednat.
Pořadí projednávání jednotlivých bodů programu je určeno Mezinárodní
komisí většinou hlasů.
Článek 4:
Rozhodování
(1) Každá delegace má jeden hlas.
(2) Bez ohledu na ustanovení odstavce (1) tohoto článku má v rámci své
kompetence Evropská unie právo na stejný počet hlasů, kolik má
členských států mezi smluvními stranami této Úmluvy. Tato organizace
však neuplatňuje toto své hlasovací právo v případech, kdy toto právo
uplatňují její jednotlivé členské státy a naopak.
(3) Mezinárodní komise je schopna se usnášet, pokud jsou přítomny
delegace alespoň dvou třetin smluvních stran.
(4) Písemné postupy mohou být použity za podmínek stanovených v
jednacím řádu Mezinárodní komise.
Článek 5:
Přijímání rozhodnutí
(1) Rozhodnutí a doporučení budou přijímána na základě konsensu
smluvních stran. Pokud konsensus není dosažitelný, prezident
Mezinárodní komise vyhlásí, že všechny možnosti dosáhnout konsensu již
byly vyčerpány. Pokud není Úmluvou stanoveno jinak, přijme v tomto
případě Mezinárodní komise taková rozhodnutí či doporučení, pro které
bude hlasovat čtyřpětinová většina přítomných a hlasujících smluvních
stran.
(2) Rozhodnutí se stane závazným prvního dne jedenáctého měsíce po datu
jeho přijetí pro všechny smluvní strany, které pro ně hlasovaly a které
během této doby neoznámí písemně výkonnému sekretáři, že nejsou schopny
toto rozhodnutí přijmout. Takovéto oznámení však může být zrušeno
kdykoliv; toto zrušení vstupuje v platnost po jeho doručení výkonnému
sekretáři. Takové rozhodnutí bude závazné pro každou jinou smluvní
stranu, která výkonnému sekretáři písemně oznámí, že je schopna
rozhodnutí přijmout, a to od okamžiku obdržení této nóty nebo od prvého
dne jedenáctého měsíce následujícího po přijetí podle toho, které datum
je pozdější.
Článek 6:
Expertní orgány
(1) Mezinárodní komise ustaví stálou pracovní skupinu. Pro některé
oblasti práce a pro určité problémy budou vytvořeny expertní skupiny
stálé nebo ad hoc.
(2) Stálá pracovní skupina a skupiny expertů se skládají z delegátů a
expertů jmenovaných delegacemi Mezinárodní komise.
(3) Stálá pracovní skupina je tvořena delegáty ze všech smluvních
stran. Mezinárodní komise jmenuje jejího předsedu a určí nejvyšší počet
delegátů. Mezinárodní komise rovněž určí počet expertů účastnících se
práce expertních skupin.
Článek 7:
Sekretariát
(1) Zřizuje se stálý sekretariát.
(2) Stálý sekretariát má své sídlo ve Vídni.
(3) Mezinárodní komise ustanoví výkonného sekretáře a učiní opatření
pro jmenování nutného dalšího personálu. Dále tato Komise stanoví
povinnosti spojené s funkcí výkonného sekretáře a podmínky, za kterých
může toto místo být zastáváno.
(4) Výkonný sekretář bude vykonávat funkce nezbytné ke správě Úmluvy a
pro činnost Mezinárodní komise stejně jako další úkoly svěřené
výkonnému sekretáři Mezinárodní komisí podle jednacího řádu a jeho
finančních předpisů.
Článek 8:
Pověřování odborných znalců
V rámci posuzování, vyhodnocování získaných výsledků a pro analýzy
speciálních problémů může Mezinárodní komise pověřit zvláště
kvalifikované osoby, vědecké instituce nebo jiná zařízení.
Článek 9:
Zprávy
Mezinárodní komise podává smluvním stranám výroční zprávu o svých
činnostech a další zprávy podle potřeby, které zejména také zahrnují
výsledky monitorování a posuzování.
Článek 10:
Právní způsobilost a zastupování
(1) Mezinárodní komise požívá právní způsobilost, které je zapotřebí k
výkonu jejích funkcí a uskutečňování cílů, v souladu s právním řádem
státu, ve kterém má sídlo sekretariát.
(2) Mezinárodní komise je zastupována jejím prezidentem. Zastupování
Komise bude v podrobnostech upraveno jednacím řádem.
Článek 11:
Náklady
(1) Mezinárodní komise přijme své finanční předpisy.
(2) Komise přijímá roční nebo dvouletý rozpočet navrhovaných výdajů a
přezkušuje návrh rozpočtu pro následující hospodářské období.
(3) Celkovou výši rozpočtu, včetně případných Komisí přijatých
doplňkových rozpočtů, hradí smluvní strany, kromě Evropského
hospodářského společenství, stejným dílem, pokud se Komise jednomyslně
neusnese jinak.
(4) Evropské hospodářské společenství přispívá do rozpočtu do výše 2,5
% správních nákladů.
(5) Každá smluvní strana hradí výdaje spojené s účastí svých zástupců,
expertů a poradců v Komisi.
(6) Každá smluvní strana nese náklady na běžné monitorování a hodnocení
prováděné na jejím území.
Článek 12:
Jednací řád
Mezinárodní komise přijme svůj jednací řád.
Článek 13:
Jednací jazyky
Oficiálními jazyky Mezinárodní komise jsou angličtina a němčina.
Příloha V
ARBITRÁŽ
(1) Postup arbitráže, na který odkazuje článek 24 této Úmluvy, bude
podle odstavců (2) až (10) následující:
(2) (
a) V případě sporu postoupeného k arbitráži podle článku 24 odst. (2)
této Úmluvy bude arbitrážní tribunál sestaven na žádost jedné strany
adresované druhé straně sporu. Žádost o arbitráž bude obsahovat předmět
žádosti včetně zejména těch článků Úmluvy, o jejichž interpretaci nebo
jejichž uplatňování je spor veden.
(b) Navrhující strana bude informovat Mezinárodní komisi, že požádala o
zřízení arbitrážního tribunálu, uvede jméno druhé strany sporu a články
Úmluvy, o jejichž interpretaci nebo jejichž uplatňování, podle jejího
názoru, je spor veden. Navrhovatele i druhou stranu může tvořit více
smluvních stran. Mezinárodní komise předloží informaci takto získanou
všem smluvním stranám Úmluvy.
(3) Arbitrážní tribunál bude složen ze tří členů: obě strany sporu, tj.
navrhující strana nebo strany a druhá strana nebo strany sporu, jmenují
jednoho arbitra do dvou měsíců; tito dva arbitři určí společně do dvou
měsíců třetího arbitra, který bude předsedou tribunálu. Tento třetí
arbitr nebude občanem ani jedné ze stran sporu ani nebude mít své
bydliště na území jedné z těchto stran, ani nebude jednou ze stran
sporu zaměstnán, ani se nezabýval tímto případem na základě jiného
oprávnění.
(4)
(a) Jestliže jedna ze stran sporu nejmenuje arbitra do dvou měsíců po
obdržení žádosti, může druhá strana informovat prezidenta Mezinárodního
soudního dvora, který určí předsedu arbitrážního tribunálu do dalších
dvou měsíců. Předseda arbitrážního tribunálu požádá po svém jmenování
tu stranu, která nejmenovala arbitra, aby tak učinila do dvou měsíců.
Jestliže po této době nebyl arbitr schválen, tento předseda bude
informovat prezidenta Mezinárodního soudního dvora, který provede toto
jmenování během dalších dvou měsíců.
(b) Jestliže předseda arbitrážního tribunálu nebyl jmenován do dvou
měsíců po jmenování druhého arbitra, prezident Mezinárodního soudního
dvora, na žádost kterékoliv strany, jmenuje předsedu arbitrážního
tribunálu do dalších dvou měsíců.
(5)
(a) Arbitrážní tribunál bude rozhodovat podle pravidel mezinárodního
práva a zejména podle ustanovení této Úmluvy.
(b) Arbitrážní tribunál sestavený podle ustanovení této přílohy si sám
vypracuje svůj jednací řád.
(c) V případě sporu o to, zda arbitrážní tribunál má odpovídající
jurisdikci, záležitost bude rozhodnuta rozhodnutím arbitrážního
tribunálu.
(6)
(a) Rozhodnutí arbitrážního tribunálu jak o postupu, tak o věci sporu
samotné budou přijímána většinou hlasů jeho členů.
(b) Arbitrážní tribunál může použít všechna vhodná opatření ke zjištění
skutečností. Tento tribunál může na žádost jedné ze stran předepsat
základní dočasná ochranná opatření.
(c) Jestliže dva nebo více arbitrážních tribunálů sestavených podle
ustanovení této přílohy převezmou žádosti v identickém či podobném
předmětu, mohou se vzájemně informovat o postupech zjišťování
skutečností a vzít je pak v úvahu, jak jen možno.
(d) Strany účastnící se sporu poskytnou všechna nezbytná vybavení pro
účinný průběh jednání.
(e) Nepřítomnost strany sporu netvoří překážku arbitrážního řízení.
(7) Pokud vzhledem k zvláštním okolnostem případu neurčí arbitrážní
tribunál jinak, budou výdaje na činnost tribunálu, včetně odměn jeho
členů, hrazeny stranami sporu rovným dílem. Tribunál povede záznamy o
všech svých výdajích a poskytne stranám sporu konečné vyúčtování.
(8) Arbitrážní tribunál vydá arbitrážní rozhodnutí (rozsudek) do pěti
měsíců od data, kdy byl ustanoven, pokud neshledá za nezbytné
prodloužit tento časový limit o dobu, která by neměla přesáhnout pět
měsíců.
(9) Kterákoli smluvní strana, která má zájem právní povahy v předmětu
sporu a může být ovlivněna rozhodnutím v tomto případě, může se
souhlasem arbitrážního tribunálu do arbitrážního řízení zasahovat.
Arbitrážní rozhodnutí arbitrážního tribunálu bude závazné pro
intervenující stranu stejným způsobem jako pro strany sporu.
(10) (
a) Rozhodnutí arbitrážního tribunálu bude doprovázeno jeho zdůvodněním.
Rozhodnutí bude konečné a závazné pro všechny strany sporu. Rozhodnutí
bude arbitrážním tribunálem předáno stranám sporu a Mezinárodní komisi.
Mezinárodní komise poskytne získanou informaci všem smluvním stranám.
(b) Jakékoliv spory, které mezi stranami mohou vzniknout ohledně
interpretace nebo výkonu rozhodnutí, mohou být kteroukoli z obou stran
postoupeny arbitrážnímu tribunálu, který toto rozhodnutí vydal, nebo
jestliže se tohoto sporu nemůže ujmout, k jinému tribunálu sestavenému
za tímto účelem stejným způsobem, jako v prvním případě.
*) Cíle a kritéria jakosti vod jsou zpravidla jednotlivě stanovovány a
přizpůsobovány převažujícím podmínkám ve vztahu k ekosystémům, vodním
zdrojům a jejich užívání. Proto v rámci Úmluvy jsou dány pouze obecné
směrnice určené pro smluvní strany.