66/1975 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 13. ledna 1975



o Nicské dohodě o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely

zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14.

července 1967



Změna: 118/1979 Sb.



Změna: 77/1985 Sb.



Dne 14. července 1967 byla ve Stockholmu sjednána nová revize Nicské

dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek

ze dne 15. června 1957.



President republiky Nicskou dohodu o mezinárodním třídění výrobků a

služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění

sjednaném ve Stockholmu dne 14. července 1967, ratifikoval a listina o

přístupu ČSSR byla uložena u generálního ředitele Světové organizace

duševního vlastnictví dne 22. září 1970.



Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9, 4. dnem 12.

listopadu 1969. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila

v platnost dnem 29. prosince 1970.



Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Chňoupek v.r.



Nicská dohoda



o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne

15. června 1957,



revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13.

května 1977



Čl.1



Utvoření Zvláštní unie; přijetí mezinárodního třídění; definice a

jazyky třídění



1. Státy, které jsou vázány touto dohodou, tvoří Zvláštní unii a

přijímají společné třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek

(dále jen "třídění").



2. Třídění obsahuje:



I. seznam tříd, k němuž jsou v případě potřeby připojeny vysvětlivky,



II. abecední seznam výrobků a služeb (dále jen "abecední seznam") s

označením třídy, do které se zařazuje každý výrobek nebo služba.



3. Třídění se skládá:



I. z třídění, které bylo vydáno v r. 1971 Mezinárodním úřadem duševního

vlastnictví (dále jen "Mezinárodní úřad") uvedeným v Úmluvě zřizující

Světovou organizaci duševního vlastnictví, přičemž vysvětlivky k

seznamu tříd, obsažené v této publikaci, se považují za prozatímní a za

doporučené do té doby, dokud nebudou zavedeny Výborem znalců, o němž se

zmiňuje článek 3;



II. ze změn a doplňků, které v souladu s článkem 4, odstavcem 1 Niczké

dohody ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14.

července 1967 nabyly platnosti před vstupem v účinnost tohoto znění;



III. ze změn, které budou prováděny později na základě článku 3 tohoto

znění a které nabudou platnosti v souladu s článkem 4, odstavcem 1

tohoto znění.



4. Třídění je vyhotoveno v jazyce anglickém a francouzském, přičemž oba

texty mají stejnou platnost.



5.



a) Třídění, o němž se zmiňuje odstavec 3.I, jakož i změny a doplňky

uváděné v odstavci 3.II, které nabyly platnosti před datem, k němuž je

toto znění otevřeno k podpisu, je obsaženo v jediném autentickém

exempláři, vyhotoveném ve francouzském jazyce, uloženém u generálního

sekretáře Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen "generální

ředitel" a "Organizace"). Změny a doplňky uváděné v odstavci 3.II.,

které nabudou platnosti po datu, k němuž je toto znění otevřeno k

podpisu, se rovněž ukládají u generálního ředitele, a to v jednom

autentickém exempláři, vyhotoveném ve francouzském jazyce.



b) Anglické znění textů uvedených pod písmenem a) pořídí Výbor znalců,

o němž se zmiňuje článek 3, ihned poté, co toto znění Dohody nabude

platnosti. Jeho autentický exemplář bude uložen u generálního ředitele.



c) Změny uvedené v odstavci 3.III. se ukládají u generálního ředitele,

a to v jediném autentickém exempláři, vyhotoveném ve francouzském a

anglickém jazyce.



6. Generální ředitel po konzultaci zainteresovaných vlád pořizuje buď

na základě překladu navrženého těmito vládami, nebo jiným způsobem,

nemajícím finanční důsledky na rozpočet Zvláštní unie nebo pro

Organizaci, oficiální texty třídění v německém, arabském, španělském,

italském, portugalském a ruském jazyce a v dalších jazycích, které určí

Shromáždění, o němž se zmiňuje článek 5.



7. V abecedním seznamu je u každého názvu výrobku nebo služby uvedeno

pořadové číslo příslušící jazyku, v němž je seznam pořízen.



I. Jde-li o abecední seznam vyhotovený v jazyce anglickém, je uvedeno

též pořadové číslo, které týž název má v abecedním seznamu pořízeném v

jazyce francouzském a naopak.



II. Jde-li o abecední seznam pořízený v souladu s odstavcem 6., je

uvedeno též pořadové číslo, které má týž název v abecedním seznamu

pořízeném v jazyce francouzském nebo v abecedním seznamu pořízeném v

jazyce anglickém.



Čl.2



Právní dosah a použití třídění



1. S výhradou závazků uložených touto Dohodou je dosah mezinárodního

třídění takový, jaký mu přiznává každá smluvní země. Zvláště pak

mezinárodní třídění nezavazuje smluvní státy, ani pokud jde o posouzení

rozsahu ochrany známky, ani pokud jde o uznání známek služeb.



2. Každá smluvní země si vyhrazuje možnost použít mezinárodního třídění

výrobků a služeb buď jako systému hlavního nebo systému pomocného.



3. Úřady smluvních zemí označí v názvech a oficiálních publikacích o

zápisech známek čísla tříd mezinárodního třídění, do nichž patří

výrobky nebo služby, pro které se známka zapisuje.



4. Skutečnost, že v abecedním seznamu výrobků a služeb se uvádí určitý

název, se nijak nedotýká práv, která mohou existovat k tomuto názvu.



Čl.3



Výbor znalců



1. Je zřízen Výbor znalců, v němž je zastoupen každý stát Zvláštní

unie.



2.



a) Generální ředitel Organizace může, a na žádost Výboru znalců je

povinen, pozvat státy, které nejsou členy Zvláštní unie, avšak jsou

členy Organizace nebo jsou smluvní stranou Pařížské úmluvy na ochranu

průmyslového vlastnictví, aby se na zasedání Výboru znalců daly

zastupovat pozorovateli.



b) Generální ředitel pozve mezivládní organizace, které se specializují

na obor známek, a mezi nimiž alespoň jedna je z členských států

zúčastněných na této dohodě, aby se na zasedáních Výboru znalců daly

zastupovat pozorovateli.



c) Generální ředitel může, a na žádost Výboru znalců je povinen, pozvat

zástupce jiných mezivládních organizací a mezinárodních nevládních

organizací, aby se zúčastnili těch rozprav, které je zajímají.



3. Výbor znalců:



I. rozhoduje o změnách, které se mají provést v třídění;



II. obrací se na státy Zvláštní unie s doporučeními, jejichž smyslem je

usnadnit používání třídění a rozšířit jeho jednotné uplatnění;



III. činí jakákoliv jiná opatření, která - aniž by měla finanční

důsledky na rozpočet Zvláštní unie nebo pro Organizaci - jsou takové

povahy, že mohou usnadnit využití třídění v rozvojových státech;



IV. je oprávněn zřizovat podvýbory a pracovní skupiny.



4. Výbor znalců schvaluje svůj jednací řád. Tento řád poskytuje možnost

mezivládním organizacím zmíněných v odstavci 2., písm. b), které mohou

podstatným způsobem přispět k rozvoji třídění, účastnit se zasedání

podvýborů a pracovních skupin Výboru znalců.



5. Návrhy na změny, které mají být provedeny ve třídění, mohou být

předloženy příslušným úřadem kteréhokoliv státu Zvláštní unie,

Mezinárodním úřadem, mezivládními organizacemi zastoupenými ve smyslu

odstavce 2., písm. b) ve Výboru znalců a každým státem nebo organizací,

která byla výslovně vyzvána Výborem znalců, aby takové návrhy

přednesla. Návrhy se sdělují Mezinárodnímu úřadu, který je předloží

členům Výboru znalců a pozorovatelům nejpozději dva měsíce před

zasedáním Výboru znalců, během něhož budou posuzovány.



6. Každý členský stát Výboru znalců má jeden hlas.



7.



a) S výhradou ustanovení pod písmenem b) činí Výbor znalců svá

rozhodnutí prostou většinou zastoupených a hlasujících států Zvláštní

unie.



b) Rozhodnutí o zásadních úpravách v třídění se činí čtyřpětinovou

většinou zastoupených a hlasujících států Zvláštní unie. Zásadní

úpravou se rozumí přesun výrobků nebo služeb z jedné třídy do druhé

nebo zřízení nové třídy.



c) Jednací řád zmíněný v odstavci 4 stanoví, že s výjimkou zvláštních

případů se zásadní úpravy v třídění provádějí po uplynutí stanovených

časových období; Výbor znalců určuje délku každého časového období.



8. Abstence se nepočítá jako hlas.



Čl.4



Oznamování změn, počátek jejich platnosti a jejich zveřejňování



1. Změny, o nichž rozhodl Výbor znalců, jakož i doporučení Výboru

znalců, oznamuje Mezinárodní úřad příslušným úřadům států Zvláštní

unie. Zásadní úpravy vstupují v platnost šest měsíců po datu odeslání.

Všechny jiné změny vstupují v platnost k datu, které určí Výbor znalců

při rozhodnutí o změně.



2. Mezinárodní úřad včleňuje do třídníku změny, které vstoupily v

platnost. Tyto změny se uveřejňují v periodických časopisech určených

Shromážděním uváděným v článku 5.



Čl.5



Shromáždění Zvláštní unie



1.



a) Zvláštní unie má Shromáždění skládající se ze zemí, které

ratifikovaly toto znění nebo k němu přistoupily.



b) Vláda každé země je zastoupena jedním delegátem, který může mít své

zástupce, poradce a znalce.



c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila.



2.



a) S výhradou ustanovení článků 3 a 4 Shromáždění:



I) projednává všechny otázky týkající se chodu a dalšího rozvoje

Zvláštní unie a plnění této Dohody;



II) dává Mezinárodnímu úřadu pokyny pro přípravu revizních konferencí,

při čemž bere zřetel na připomínky členských zemí Zvláštní unie, které

neratifikovaly toto znění ani k němu nepřistoupily;



III) přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele

Organizace (dále jen "generální ředitel"), týkající se Zvláštní unie a

dává mu všechny užitečné pokyny v otázkách kompetence Zvláštní unie;



IV) stanoví program, schvaluje dvouletý rozpočet Zvláštní unie a

schvaluje její závěrečné účty;



V) schvaluje finanční řád Zvláštní unie;



VI) zřizuje mimo Výbor znalců uvedený v článku 3 ostatní výbory znalců

a pracovní skupiny, které považuje za užitečné pro uskutečnění cílů

Zvláštní unie;



VII) rozhoduje, které země, které nejsou členy Zvláštní unie, a které

mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou býti připuštěny k

jeho zasedání jako pozorovatelé;



VIII) schvaluje změny článků 5 až 8;



IX) činí další vhodná opatření zaměřená na dosažení cílů Zvláštní unie;



X) plní všechny ostatní úkoly, které mu ukládá tato Dohoda.



b) V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací,

rozhoduje Shromáždění s přihlédnutím k doporučením Koordinačního výboru

Organizace.



3.



a) Každá členská země Shromáždění má jeden hlas.



b) Polovina členských zemí Shromáždění tvoří kvorum.



c) Bez ohledu na ustanovení písmena b), je-li na zasedání počet

zastoupených zemí nižší než polovina, ale činí-li aspoň jednu třetinu

členských zemí Shromáždění, může Shromáždění činit rozhodnutí; nicméně

rozhodnutí Shromáždění, s výjimkou rozhodnutí o jednacím řádu, se

stanou vykonatelnými teprve po splnění dále uvedených podmínek.

Mezinárodní úřad oznámí uvedená rozhodnutí členským zemím Shromáždění,

které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby písemně ve lhůtě tří měsíců

počítané od data tohoto sdělení vyjádřily svůj hlas nebo abstenci.

Jestliže po uplynutí této lhůty je počet států, které takto vyjádřily

svůj hlas nebo abstenci, roven nejméně počtu zemí chybějících k

dosažení kvora na zasedání, tato rozhodnutí se stanou vykonatelnými za

předpokladu, že je dosaženo současně potřebné většiny.



d) S výjimkou ustanovení článku 8 odst. 2 přijímá Shromáždění

rozhodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.



e) Abstence se nepočítá jako hlas.



f) Delegát může zastupovat pouze jednu zemi a může hlasovat pouze jejím

jménem.



g) Členské země Zvláštní unie, které nejsou členy Shromáždění, jsou

připuštěny na jeho schůze jako pozorovatelé.



4.



a) Shromáždění se schází jednou za dva roky na řádné zasedání na

svolání generálním ředitelem a kromě mimořádných případů ve stejné době

a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace.



b) Shromáždění se schází na mimořádné zasedání na svolání rozeslané

generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny zemí Shromáždění.



c) Generální ředitel připraví pořad jednání pro každé zasedání.



5. Shromáždění schvaluje svůj jednací řád.



Čl.6



Mezinárodní úřad



1.



a) Administrativní úkoly Zvláštní unie zajišťuje Mezinárodní úřad.



b) Mezinárodní úřad zejména připravuje zasedání a plní úkoly

sekretariátu shromáždění, Výboru znalců a všech jiných výborů znalců a

pracovních skupin, které může zřizovat Shromáždění nebo Výbor znalců.



c) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Zvláštní unie a zastupuje

ji.



2. Generální ředitel a každý člen personálu jím určený účastní se bez

hlasovacího práva všech zasedání Shromáždění, Výboru znalců a všech

jiných výborů znalců a pracovních skupin, které může zřizovat

Shromáždění nebo Výbor znalců. Generální ředitel nebo člen personálu

jím určený je z úřední povinnosti tajemníkem těchto orgánů.



3.



a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů Shromáždění revizní

konference o ustanoveních Dohody jiných, než obsažených v článcích 5 až

8.



b) Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí s

mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi.



c) Generální ředitel a osoby jím určené se zúčastní bez hlasovacího

práva jednání na těchto konferencích.



Čl.7



Financování



1.



a) Zvláštní unie má svůj rozpočet.



b) Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní

unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a případně

částku danou k dispozici rozpočtu konference Organizace.



c) Za výdaje společné uniím se považují výdaje, které nejsou připsány

výlučně Zvláštní unii, nýbrž jsou připsány také jedné nebo více dalšímu

uniím spravovaným Organizací. Podíl Zvláštní unie na těchto společných

výdajích je úměrný zájmu, který má Zvláštní unie na nich.



2. Rozpočet Zvláštní unie se sestavuje s přihlédnutím k požadavkům

koordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných Organizací.



3. Rozpočet Zvláštní unie je financován z těchto zdrojů:



I) z příspěvků členských zemí zvláštní unie;



II) z poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem z

titulu Zvláštní unie;



III) z výtěžku prodeje publikací Mezinárodního úřadu týkajících se

Zvláštní unie a z dávek za tyto publikace;



IV) z darů, odkazů a subvencí;



V) z nájemného, úroků a dalších různých příjmů.



4.



a) Aby byly určeny příspěvky uvedené v odstavci 3., I), patří každá

země Zvláštní unie do téže třídy, do níž je zařazena v Pařížské unii na

ochranu průmyslového vlastnictví, a platí své roční příspěvky podle

počtu jednotek, jaký je stanoven pro takovou třídu v této Unii.



b) Roční příspěvek každé země Zvláštní unie sestává z částky, jejíž

vztah k celkové částce ročních příspěvků všech zemí do rozpočtu

Zvláštní unie je stejný jako vztah mezi počtem jednotek třídy, do které

je zařazena, a celkovým počtem jednotek všech zemí.



c) Příspěvky jsou splatné prvního ledna každého roku.



d) Země, která je v prodlení s placením svých příspěvků, nemá právo

hlasovat v žádném orgánu Zvláštní unie, rovná-li se částka nedoplatků

celkové částce příspěvků, které má platit tato země za dva

předcházející plné roky, nebo překračuje-li ji. Každý orgán Zvláštní

unie může však dovolit takové zemi, aby v daném orgánu i nadále

vykonávala své hlasovací právo, má-li tento orgán za to, že k prodlení

došlo za mimořádných a nevyhnutelných okolností.



e) V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového

finančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to

způsobem stanoveným finančním řádem.



5. Výše poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem z

titulu Zvláštní unie určí generální ředitel, který o tom podá zprávu

Shromáždění.



6.



a) Zvláštní unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří

jednorázovou platbou poskytnutou každou členskou zemí Zvláštní unie.

Stane-li se fond nedostatečným, rozhodne Shromáždění o jeho zvýšení.



b) Výše počáteční platby každé země do uvedeného fondu nebo její účasti

na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku té které země

platnému v roce, během kterého se fond vytvoří nebo učiní rozhodnutí o

jeho zvýšení.



c) Poměrnou částku a způsob platby určí Shromáždění na návrh

generálního ředitele poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru

Organizace.



7.



a) Dohoda o sídle Organizace uzavřená se zemí, na jejím území má

Organizace své sídlo, stanoví, že tato země poskytuje zálohy v

případech, kdy je provozovací kapitálový fond nedostačující. Výše

těchto záloh a podmínky, za nichž jsou poskytovány, jsou v každém

jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi takovou zemí a

Organizací.



b) Země uvedená pod písmenem a) a Organizace mají každá právo vypovědět

závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Výpověď se

stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena.



8. Revize účtů je zajišťována způsobem stanoveným finančním řádem

jednou nebo více členskými zeměmi Zvláštní unie nebo externími

revizory, které s jejich souhlasem ustanoví Shromáždění.



Čl.8



Úpravy článků 5 - 8



1. Návrhy na změny článků 5, 6, 7 a tohoto článku může předložit

Shromáždění každá členská země nebo generální ředitel. Tyto návrhy

oznamuje generální ředitel členským zemím Shromáždění alespoň šest

měsíců před jejich projednáváním ve Shromáždění.



2. Změny článků uvedených v odstavci 1) schvaluje Shromáždění. Jejich

schválení vyžaduje tříčtvrtinové většiny odevzdaných hlasů; avšak

jakékoliv změny článku 5 a tohoto odstavce vyžadují čtyři pětiny

odevzdaných hlasů.



3. Změny článků uvedených v odstavci 1) vstoupí v platnost měsíc poté,

co generální ředitel obdrží písemná oznámení o jejich přijetí učiněná v

souladu s příslušnými ústavními pravidly, a to od tří čtvrtin zemí,

které jsou členy Shromáždění v době, kdy změna byla schválena. Každá

změna uvedených článků takto přijatá váže všechny země, které jsou

členy Shromáždění v době, kdy změna vstoupí v platnost, nebo které se

stanou jeho členy později; avšak každá změna, která má za následek

zvýšení finančních závazků členských zemí Zvláštní unie, váže pouze ty

země, které notifikovaly přijetí takové země.



Čl.9



Ratifikace a přístup; nabytí platnosti



1. Členská země Zvláštní unie, která podepsala toto znění, je může

ratifikovat, a nepodepsala-li je, může k němu přistoupit.



2. Každá země, která není členskou zemí Zvláštní unie, avšak je členem

Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, může přistoupit k

tomuto znění a stát se tak členem této Zvláštní unie.



3. Ratifikační listiny a listiny o přístupu se ukládají u generálního

ředitele.



4.



a) Toto znění nabývá platnosti tři měsíce poté, co byly splněny obě

níže uvedené podmínky:



I. šest nebo více států odevzdalo své ratifikační listiny nebo listiny

o přístupu;



II. nejméně tři z těchto států jsou k datu, ke kterému toto znění je

otevřeno k podpisu, státy Zvláštní unie.



b) Nabytí platnosti uvedené pod písmenem a) je účinné vůči zemím, které

nejméně tři měsíce před uvedeným nabytím platnosti odevzdaly listiny o

ratifikaci nebo o přístupu.



c) Pro každý další stát, na který se nevztahuje ustanovení ustanovení

písmene b), vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po datu, kdy

generální ředitel oznámí jeho ratifikaci nebo přístup, ledaže by v

ratifikační listině nebo v listině o přístupu bylo uvedeno pozdější

datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tento stát

datem v listině uvedeným.



5. Ratifikace nebo přístup znamená automaticky přijetí všech ustanovení

a přiznání všech výhod plynoucích z tohoto znění Dohody.



6. Poté, co vstoupí v platnost toto znění, žádný stát nemůže

ratifikovat předchozí znění této dohody ani k němu přistoupit.



Čl.10



Doba trvání



Tato Dohoda má stejnou působnost a dobu trvání jako Pařížská úmluva na

ochranu průmyslového vlastnictví.



Čl.11



Revize



1. Tato dohoda může být periodicky revidována konferencemi států

Zvláštní unie.



2. Revizní konference jsou svolávány na základě rozhodnutí Shromáždění.



3. Články 5 - 8 mohou být upravovány buď revizní konferencí, nebo v

souladu s článkem 8.



Čl.12



Výpověď



1. Každý stát může vypovědět toto znění oznámením zaslaným generálnímu

řediteli. Tato výpověď zahrnuje také výpověď toho znění nebo těch

znění, které nebo která předcházela tomuto znění a jež stát dávající

výpověď ratifikoval nebo k němuž (k nimž) přistoupil, a je účinná pouze

pro stát, který ji podal, přičemž Dohoda zůstává platná a vykonatelná

vůči ostatním státům Zvláštní unie.



2. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy o tom generální

ředitel obdržel oznámení.



3. Právo výpovědi, obsažené v tomto článku, nemůže žádný stát vykonat,

dokud neuplyne pět let ode dne, kdy se stal členem Zvláštní unie.



Čl.13



Odkaz na článek 24 Pařížské úmluvy



Ustanovení článku 24 stockholmského znění Pařížské úmluvy na ochranu

průmyslového vlastnictví z r. 1967 se použijí také pro tuto dohodu;

jestliže však v budoucnu budou tato ustanovení upravena, bude se na

tuto dohodu vztahovat poslední úprava ve vztahu k těm státům Zvláštní

unie, které budou touto úpravou vázány.



Čl.14



Podpisy; jazyky; funkce depozitáře; oznámení



1.



a) Toto znění je podepsáno v jediném originálním exempláři, vyhotoveném

v jazyce anglickém a v jazyce francouzském, přičemž oba texty jsou

stejně právoplatné. Je uloženo u generálního ředitele.



b) Generální ředitel pořídí po konzultacích se zainteresovanými vládami

oficiální texty tohoto znění Dohody, a do dvou měsíců po podpisu tohoto

znění v dalších dvou jazycích, španělském a ruském, v nichž vedle

jazyků uvedených pod písmenem a) byly podepsány stejně právoplatné

texty Konvence ustavující Světovou organizaci duševního vlastnictví.



c) Generální ředitel pořídí oficiální texty tohoto znění Dohody po

konzultacích se zainteresovanými vládami v jazyce německém, arabském,

italském a portugalském a v dalších jazycích, jež může určit

shromáždění.



2. Toto znění zůstává otevřeno k podpisu do 31. prosince 1977.



3.



a) Generální ředitel ověří a předá dvě kopie podepsaného textu tohoto

znění vládám všech států Zvláštní unie a na žádost kteréhokoliv jiného

státu.



b) Generální ředitel ověří a předá dvě kopie každé úpravy tohoto znění

vládám všech států Zvláštní unie a na požádání vládě kteréhokoliv

jiného státu.



4. Generální ředitel dá zaregistrovat toto znění u sekretariátu

Organizace spojených národů.



5. Generální ředitel oznámí vládám všech členských států Pařížské

úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví:



I. podpisy provedené podle odstavce 1;



II. uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu podle článku 9,

odstavce 3;



III. datum vstupu tohoto znění v platnost podle článku 9, odstavce 4,

písmene a);



IV. přijetí úprav tohoto znění podle článku 8, odstavce 3;



V. data, kdy tyto úpravy vstupují v platnost;



VI. výpovědi obdržené podle článku 12.



Čl.15



vypuštěn



Čl.16



vypuštěn