74/1924 Sb.



Úmluva



o používání běloby v natěračství.



(Překlad.)



Jménem republiky Československé.



Tomáš G. Masaryk,



president republiky Československé,



všem,



kteří tento list čísti nebo čtouce slyšeti budou, pozdravení.



Vláda republiky Československé schválila návrh úmluvy o používání

běloby v natěračství, přijatý na třetím valném shromáždění Mezinárodní

organisace práce Společnosti národů, jež se konalo v Ženevě od 25.

října 1921 do 19. listopadu 1921 a jehož znění následuje:



(Překlad.)



Návrh úmluvy o používání běloby v natěračství.



Valné shromáždění Mezinárodní organisace práce Společnosti národů,



svolané do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se 25.

října 1921 shromáždivší ve svém třetím zasedání,



když se rozhodlo přijmouti různé návrhy o zákazu používání běloby v

natěračství, otázce to, tvořící šestý bod denního pořadu zasedání, a



když rozhodlo, aby tyto návrhy sloužily za podklad návrhu mezinárodní

úmluvy,



přijímá tento návrh úmluvy k ratifikaci jednotlivými členy Mezinárodní

organisace práce ve smyslu ustanovení XIII. části mírové smlouvy

versailleské a souhlasných částí ostatních mírových smluv.



Čl.1.



Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu,

zavazuje se zakázati, s výhradou výjimek obsažených ve článku 2.,

používání běloby, síranu olovnatého a všech výrobků, obsahujících tyto

barvy, při natěračských pracích uvnitř budov, s výjimkou nádraží a

průmyslových závodů, v nichž používání běloby, síranu olovnatého a

všech výrobků, obsahujících tyto barvy, je označeno kompetentními úřady

za nutné, po vyslechnutí organisací zaměstnavatelských a dělnických.



Používání bílých barev, obsahujících maximálně 2% olova, přepočítáno na

kovové olovo, jest nicméně dovoleno.



Čl.2.



Ustanovení článku 1. nevztahují se na dekorativní malířství, na

čárkování a na obnovení základního nátěru.



Každá vláda určí rozdělovací hranici mezi různými způsoby malířství a

upraví používání běloby, síranu olovnatého a všech výrobků,

obsahujících tyto barvy, pokud jde o tyto práce, podle ustanovení

článku 5., 6. a 7. této úmluvy.



Čl.3.



Jest zapovězeno používati mladistvých dělníků do 18 let a žen při

průmyslových pracích natěračských, při nichž se užívá běloby, síranu

olovnatého a všech výrobků, obsahujících tyto barvy.



Příslušné úřady jsou oprávněny, po vyslechnutí organisací

zaměstnavatelských a dělnických, dovoliti používání učňů v natěračství

za účelem jejich odborného vzdělání při pracích zakázaných podle

předešlého odstavce.



Čl.4.



Zákazy, uvedené v článku 1. a 3., vstoupí v účinnost šest let po dni

ukončení třetího zasedání Mezinárodní konference práce.



Čl.5.



Každý člen Mezinárodní organisace práce, ratifikující tuto úmluvu, se

zavazuje upraviti na podkladě následujících zásad používání běloby,

síranu olovnatého a všech výrobků, obsahujících tyto barvy, při

pracích, při nichž toto používání není zakázáno:



I.



a) Běloba, síran olovnatý anebo výrobky obsahující tyto barvy, mohou

býti používány při natěračských pracích pouze ve způsobu pasty nebo

barvy hotové k použití.



b) Budou učiněna opatření, aby se předešlo nebezpečí, hrozícímu z

používání barvy v prášku.



c) Budou učiněna opatření vždy, pokud jen to bude možno, aby se

odstranilo nebezpečí, vznikající z prachu, způsobeného natíráním nebo

odškrabováním nátěru na sucho.



II.



a) Budou učiněna opatření, aby dělníci, zaměstnaní při natěračství,

mohli všemožně dbáti nutné čistoty během a po ukončení práce.



b) Dělníci zaměstnaní v natěračství budou povinni nositi pracovní

obleky po celou pracovní dobu.



c) Budou učiněna vhodná opatření, aby se zabránilo znečištění šatů,

odložených během práce, materiálem používaným při natěračství.



III.



a) Případy otravy olovem, jakož i případy domnělé otravy olovem, budou

oznámeny a na to zjištěny lékařem, jehož určí příslušný úřad.



b) Příslušný úřad bude míti možnost žádati lékařskou prohlídku dělníků,

bude-li to pokládati za nutné.



IV. Dělníkům zaměstnaným v natěračství budou rozdávána poučení o

zvláštních ochranných zdravotních opatřeních, týkajících se jejich

zaměstnání.



Čl.6.



Příslušný úřad, vyslechna organisace zaměstnavatelské i dělnické, učiní

všechna opatření, která uzná za nutná, aby bylo zajištěno dodržování

úpravy, o níž se mluví v předešlých článcích.



Čl.7.



Budou sbírána statistická data o otravě olovem u dělníků natěračských,

a to:



a) o případech onemocnění na základě hlášení a zjištění všech případů

otravy;



b) o úmrtnosti podle metody, schválené oficielní statistickou službou

každé země.



Čl.8.



Úřední ratifikace této úmluvy za podmínek předepsaných v části XIII.

mírové smlouvy versailleské a v souhlasných částech ostatních mírových

smluv, budou oznámeny generálnímu tajemníku Společnosti národů a jím

zapsány do rejstříku.



Čl.9.



Tato úmluva nabude platnosti, jakmile její ratifikace dvěma členy

Mezinárodní organisace práce bude generálním tajemníkem zapsána do

rejstříku.



Úmluva bude zavazovati pouze členy, jichž ratifikace bude zapsána v

sekretariátě.



V důsledku toho tato úmluva vstoupí v platnost u každého člena v den,

kdy jeho ratifikace bude zapsána v sekretariátě.



Čl.10.



Jakmile bude v sekretariátě zapsána ratifikace dvou členů Mezinárodní

organisace práce, oznámí generální tajemník Společnosti národů tuto

skutečnost všem členům Mezinárodní organisace práce. Rovněž zpraví je o

zápisu ratifikací, které mu budou později oznámeny od ostatních členů

organisace.



Čl.11.



Každý člen, který ratifikuje tuto úmluvu, zavazuje se provésti

ustanovení čl. 1., 2., 3., 4., 5., 6. a 7. nejpozději 1. ledna 1924 a

učiniti taková opatření, která budou nutná, aby tato ustanovení byla

uskutečněna.



Čl.12.



Každý člen Mezinárodní organisace práce, který ratifikuje tuto úmluvu,

se zavazuje provésti ji ve svých osadách, državách a protektorátech, v

souhlase s ustanoveními čl. 421. mírové smlouvy versailleské a

souhlasných článků ostatních mírových smluv.



Čl.13.



Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypověděti po

uplynutí doby 10 let ode dne počátku platnosti této úmluvy, a to

zvláštním přípisem zaslaným generálnímu tajemníku Společnosti národů a

jím do rejstříku zapsaným. Výpověď nabývá účinnosti teprve rok po

zapsání v sekretariátě.



Čl.14.



Správní rada Mezinárodního úřadu práce podá aspoň jednou za 10 let

všeobecné konferenci práce zprávu o provádění této úmluvy a rozhodne,

má-li býti dána na denní pořad konference otázka revise nebo změny této

úmluvy.



Čl.15.



Francouzský a anglický text této úmluvy jsou oba původní.



Shlédnuvše a prozkoumavše tuto úmluvu, prohlašujeme ji za schválenu,

přijatu, potvrzenu a utvrzenu a mocí listu tohoto, podepsaného naší

rukou vlastní, ji schvalujeme, přijímáme, potvrzujeme a utvrzujeme,

slibujíce slovem svým, jménem republiky Československé, že ji pevně a

neporušitelně zachováme a nedopustíme, aby proti ní jednáno bylo z

jakékoli příčiny a jakýmkoli vymyšleným způsobem.



Tomu na svědomí jsme tento list vyhotoviti kázali a k němu pečeť

republiky Československé přitisknouti dali.



Jenž jest dán na hradě Pražském dne 28. července 1923.



President republiky Československé:



L. S. T. G. Masaryk v. r.



Ministr zahraničních věcí:



Dr. Edvard Beneš v. r.



Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listina byla dne 31. srpna 1923

uložena k zápisu u generálního tajemníka Společnosti národů, čímž

nabyla pro Československou republiku mezinárodní působnosti.



Mimo to dosud ratifikovaly úmluvu tyto státy: Estonsko a Švédsko.



Dr. Beneš v. r.