118/1920 Sb.
Zákon
ze dne 12. února 1920
o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém.
Po rozumu § 6 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n.,
vydávají se o následcích porušení povinnosti řádného hospodaření na
majetku státem zabraném, avšak dosud nepřevzatém, jakož i o
povinnostech a ochraně osob zaměstnaných na majetku tom, tato
ustanovení:
§ 1
Řádným hospodařením ve smyslu tohoto zákona rozumí se vynaložení
veškeré péče, práce i nákladů nutných k tomu, aby ze zabraného majetku
dosaženo bylo výtěžků hospodářských, úměrných jeho povaze a jakosti, a
majetek sám se vším svým příslušenstvím byl udržován stále v dobrém
stavu a neztenčený.
§ 2
K udržování majetku v dobrém stavu náleží zejména:
1. Potřebné opravy a investice na budovách, zařízeních a jejich
příslušenství, též tehdy, aby se předešlo větším opravám a investicím,
2. nutné přestavby a novostavby hospodářských a obytných budov,
provozoven a závodů, ať již nutnost přestavby nebo novostavby nastala
požárem anebo sešlostí, nebo při obytných budovách zaměstnancův
nedostačitelností po stránce zdravotní,
3. opravy, doplňování a podle rozsahu a způsobu hospodářství nutné
rozmnožování mrtvého i živého zařízení,
4. znovuzřizování plotů, zdí a jiných ohrad, udržování a obnovování
mezníků, jestliže dosavadní taková zařízení svému účelu více nestačí,
5. vysazování ovocných stromův ušlechtilého druhu na místě stromů
zahynulých a pokračování v započatém vysazování ovocných zahrad a
stromořadí,
6. čištění rybníků, nádrží a vodotečí, opravy a znovuzřizování hrází,
splavův a jiných vodních zařízení, udržování soukromých vodovodů,
7. udržování melioračních zařízení, pokračování v započatých již
pracích melioračních a ve stavbách nutných soukromých cest polních a
lesních, nastalo-li přerušení těchto prací teprve po 1. srpnu 1914 pro
válku,
8. vedení řádných knih o příjmech a vydáních naturálních, jakož i
výkazův o mrtvém a živém zařízení a stavu majetku a fondů,
9. bezpečné uložení a náležité opatrování archivů, registratur,
příručních spisoven a správních knihoven, vyjímajíc věci čistě rodinné.
§ 3
Další povinností osob hospodařících na zabraném majetku jest dostatečně
zajistiti pensijní a jiné zaopatřovací požitky ať činných, ať
pensionovaných zaměstnanců, kteří pouze se zřetelem na smlouvu, na svůj
věk anebo již nastalé pensionování nebyli podrobeni zákonné povinnosti
pensijního pojištění, zvláště zřízenými fondy a dotacemi fondů
samostatně účetně vykazovaných, stejně pak zajistiti dary z milosti
poskytované pravidelně bývalým zaměstnancům a pozůstalým jejich, anebo
na statku poškozeným osobám a jejich pozůstalým.
§ 4
(1) Osoby, hospodařící na zabraném lesním majetku, jsou povinny hlásiti
do 14 dnův od uzavření prodeje pozemkovému úřadu každý prodej dříví,
vyjímajíc drobný prodej místní, a připojiti k oznámení opis trhové
smlouvy a prodejních podmínek. Prodeje řádně neohlášené a nedoložené
opisem smlouvy jsou neplatny.
(2) Pozemkovému úřadu jest vyhrazeno do 14 dnův ode dne ohlášení
prohlásiti prodej za neplatný, odporuje-li řádné těžbě lesní, neb
obmezuje-li právo státu, vyplývající ze záborového zákona.
§ 5
(1) Prováděním dozoru na hospodaření na zabraném majetku pověří
pozemkový úřad osoby odborně vzdělané a zvláště důvěryhodné.
(2) Úředníci smluvní buďte vzati ve slib ihned při nastoupení služby u
pozemkového úřadu.
(3) Orgánové dozorčí služby, ať jsou úředníky státními nebo smluvními,
požívají ve výkonu svého úřadu ochrany osob úředních ve smyslu
trestních zákonů.
(4) Dozorčí osoby jsou povinny zachovávati úřední tajemství, jež týká
se také vědomostí, získaných při výkonu dozorčí služby.
(5) Při výkonu služby jsou povinny na požádání vykázati se legitimací
pozemkového úřadu.
(6) Politické úřady I. stolice a orgány bezpečnostní jsou povinny
poskytnouti jim na jejich žádost k výkonu služby potřebnou pomoc.
§ 6
(1) Osoby dozorčí mají právo prohlédnouti veškerý zabraný majetek, jeho
příslušenství a zařízení a za tím účelem vstoupiti také do všech
stavení neb uzavřených míst, nebo dáti sobě je otevříti za přítomnosti
zástupce obce nebo politického úřadu, jestliže osoba na majetku
hospodařící neb její zástupce nejsou přítomni a nelze jich v přiměřené
době přivolati. Mohou nahlédnouti do veškerých knih a záznamův o vedení
hospodářství, činiti sobě výpisy a žádati za tím účelem předložení
jejich. Osoby, hospodařící na majetku , a jejich zástupci jsou povinni
dáti dozorčím osobám žádaná vysvětlení a vyjádření.
(2) Těchto práv použijtež osoby dozorčí jen, pokud je toho zapotřebí k
řádnému výkonu dozoru.
(3) Vědomostí, získaných při výkonu dozorčí služby, nesmí býti užito k
účelům daňovým.
§ 7
(1) Osoby hospodařící na zabraném majetku, jejich zaměstnanci,
zmocněnci a jiní zástupci jsou povinni pod následky, uvedenými v § 25
tohoto zákona, služební výkony dozorčích osob umožniti a účinně
podporovati, všechny dotazy jejich přesně, úplně a podle nejlepšího
vědomí správně zodpověděti.
(2) Stejně jest povinností všech zaměstnanců na zabraném majetku
hlásiti na vybídnutí dozorčí osobě závady, jež mohou hodnotu majetku
zabraného podstatně zmenšiti nebo dosažení průměrné a povahou pozemkův
odůvodněné sklizně ohroziti.
§ 8
(1) Dozorčí osoba uloží na místě samém písemně osobě, hospodařící na
zabraném majetku, nebo jejímu zástupci, by provedli opatření, jež ona
uzná za bezodkladně nutná pro řádný chod hospodaření, nebo za potřebná
pro zabezpečení výživy lidu.
(2) Nemá-li dozorčí osoba, komu by opatření ta uložila, jest oprávněna
provésti je na účet osoby hospodařící a podle potřeby na její náklad
ustanoviti vhodnou osobu, by dohlédala ku provedení jejich.
(3) Stejné právo přísluší osobě dozorčí, jestliže osoba hospodařící na
zabraném majetku, nebo její zástupce, odepře převzíti písemné nařízení
nebo je provésti.
(4) Písemné nařízení budiž uloženo v obou případech u obecního úřadu
pro hospodařící osobu.
§ 9
(1) Do nařízení osoby dozorčí podle § 8 jest dovolena stížnost k
pozemkovému úřadu do 14 dnův ode dne doručení písemného nařízení neb
uložení jeho u obecního úřadu.
(2) Tato stížnost nemá odkladného účinku.
§ 10
(1) Ostatní opatření, nutná k zabezpečení řádného hospodaření na
zabraném majetku, nařídí pozemkový úřad, poskytna dříve příležitost
osobě, hospodařící na zabraném majetku, nebo zástupci, aby se o nich
vyjádřila.
(2) V případech důležitějších může pozemkový úřad vyšetřiti stav věci
na místě samém svými odbornými úředníky nebo znalci.
§ 11
(1) Zjistí-li dozorčí osoba (§ 8) nebo pozemkový úřad (§ 10) hrubé
opomenutí nebo přestoupení zásad řádného hospodaření, stíhají náklady
výkonu dozorčí služby a šetření na místě samém osobu, hospodařící na
zabraném majetku.
(2) Náklady ty vyměřuje a vymáhá pozemkový úřad exekucí politickou nebo
soudní.
§ 12
(1) Pozemkový úřad nařizuje trvalý dozor, a pokud tento nedostačuje,
nebo nelze od něho očekávati žádoucího výsledku, uvalí na majetek
zabraný úřední správu:
1. je-li osoba, hospodařící na něm, tam trvale nepřítomna, aniž
zanechala tam svého zástupce,
2. jestliže osoba sama, ani její vedoucí úředník neosvědčují
způsobilost říditi a zajistiti řádné hospodaření a neustanoví-li v
přiměřené lhůtě, určené k tomu pozemkovým úřadem, schopného odborníka,
3. jestliže hospodařící osoba opětovně hrubě poruší zásady řádného
hospodaření nebo nedbá ustanovení tohoto zákona, zejména §§ 4, 21,22,
4. jestliže převzetí do správy vyžaduje nutného zabezpečení zásobování
lidu potravinami a jinými předměty potřeby, a pozemkovému úřadu byl
učiněn návrh od příslušného úřadu,
5. jestliže nastaly vinou osoby hospodařící nebo její správy mzdové a
pracovní spory, jež ohrožují vážně řádné hospodaření,
6. dá-li pozemkový úřad výpověď osobě hospodařící po rozumu § 13
záborového zákona, a může-li zavedení úřední správy podstatně ulehčiti
převzetí zabraného majetku nebo zabrániti, by zařízení nebylo
zavlečeno.
(2) Dříve než pozemkový úřad uvalí trvalý dozor neb úřední správu na
zabraný majetek lesní, vyžádá si posudek ministerstva zemědělství.
§ 13
Trvalým dozorem rozuměti je stálý dohled na hospodaření, prováděný
úředníkem nebo zmocněncem pozemkového úřadu. Jinak platí o trvalém
dozoru pravidla §§ 5 až 11.
§ 14
(1) Ustanovením úřední správy přechází správa a vše, co se správou
majetku souvisí, zejména tedy zpeněžení plodin, surovin, výrobkův a
pod., uzavírání a rozvazování pachtů, služebních a námezdních smluv a
pod. v mezích platných zákonů na úředního správce, ustanoveného
pozemkovým úřadem (§ 17, odst. 2).
(2) Ustanovením úřední správy nabývá pozemkový úřad ze zákona
všeobecného zmocnění k zastoupení majetku podrobeného úřední správě.
§ 15
(1) Pozemkový úřad pověří úřední správou schopné a odborně vzdělané
osoby.
(2) O úředních správcích platí obdobně ustanovení § 5.
(3) Úřední správce jest povinen hospodaření osobně a zpravidla na místě
samém říditi. K tomu účelu přísluší jemu na statku byt a ostatní
naturální požitky, přiměřené jeho postavení.
(4) Úřední správce jest povinen složiti každoročně pozemkovému úřadu
účty o veškerém svém hospodaření.
§ 16
(1) Z výtěžku správy platí úřední správce náklady úřední správy,
vyměřené pozemkovým úřadem, a ostatní výdaje správy majetku, jmenovitě
tedy veřejné dávky a daně, pachtovné, úrazové a nemocenské pojištění,
platy a dotace a dary podle § 3, úroky neb anuity z pohledávek
hypotečních a pod., slušné výživné vlastníku (uživateli, pachtýři), pak
náklady podle §§ 2 a 3; čistý výnos každoročně vykázaný ve vyúčtování,
schváleném pozemkovým úřadem, budiž vydán oprávněné osobě, pokud ho
není potřeba k zajištění řádného chodu hospodářství v příštím
hospodářském roce, a pokud tomu neodporují jiná zákonná ustanovení.
(2) Exekuční vnucená správa může postihnouti pouze čistý výnos, jehož
podle předchozího odstavce mělo by se dostati oprávněnému.
§ 17
(1) Osoba, hospodařící na majetku podrobeném úřední správě, nesmí se
mísiti do služebních výkonův úředního správce, ani jinak do správy
majetku podrobeného úřední správě, pod následky § 25, je však oprávněna
sama nebo svým důvěrníkem přihlížeti k vedení její, nahlížeti do knih,
účtův a jiných výkazův o vedení správy, súčastniti se poradným hlasem
při zpeněžení plodin, surovin, výrobkův a pod., při nakupování a
prodeji živého zařízení a t. p. Pozemkový úřad může uložiti této osobě,
by ustanovila sobě jiného důvěrníka, má-li proti dosavadnímu důvěrníku
vážné námitky.
(2) Jde-li o uzavření kolektivních smluv se zaměstnanci nebo služebních
smluv trvalého rázu, jest povinen úřední správce vyžádati si vyjádření
vlastníka (uživatele, pachtýře) nebo jeho důvěrníka. Stejné platí,
má-li býti uzavřen anebo rozvázán pachtovní poměr hospodářského celku
(dvoru, statku), mají-li býti zlepšeny požitky pensistů zabraného
majetku, nebo podniknuty investice většího rozsahu a značnějších
nákladů.
(3) Je-li několik osob hospodařících na zabraném majetku, může
vykonávati práva, uvedená v paragrafu tomto, pouze osoba jedna
(spoluvlastník, spoluuživatel, důvěrník).
§ 18
(1) Pozemkový úřad zruší úřední správu, jestliže činností její dosaženo
bylo účelu sledovaného uvalením správy, nebo jestliže odpadl důvod
její, a je-li v obou případech záruka, že bude trvale řádně hospodařeno
i po zrušení úřední správy, a že důvod uvalení úřední správy nebude se
opětovati, neb osoba hospodařící nezavdá novou příčinu k uvalení její.
(2) Zrušuje úřední správu, může pozemkový úřad naříditi, aby úřední
správce zůstal ještě nejdéle tři měsíce na svém místě a dohlížel na
hospodaření a provedl konečné súčtování (§ 16).
(3) Po schválení konečného vyúčtování pozemkovým úřadem budiž také
peněžní hotovost správy odevzdána oprávněnému, neodporují-li tomu jiná
zákonná ustanovení.
(4) Fondy podle § 3 musí býti uloženy se sirotčí jistotou a vázány
(vinkulovány).
§ 19
(1) Ustanovení tohoto zákona o správách úředních platí též o vnucených
správách, uvalených na zabraný majetek na základě nařízení ze dne 18.
června 1919, č. 341 Sb. z. a n., a ze dne 24. října 1919, č. 570 Sb. z.
a n.
(2) Uvalení úřední správy poznamenají soudy k návrhu pozemkového úřadu
v knihách veřejných.
§ 20
(1) Náklady, spojené s trvalým dozorem a s úřední správou, postihují
osobu hospodařící na zabraném majetku, vyjímajíc peněžní požitky
úředního správce v případu § 12, č. 6.
(2) Náklady tyto vyměřuje pozemkový úřad a vymáhá je politickou nebo
soudní exekucí.
§ 21
Pozemkový úřad dohlíží, by řádně upraveny byly mzdové a pracovní poměry
zemědělských a lesních zaměstnanců zabraného majetku a zajištěny byly
jejich požitky při nemoci, invaliditě a stáří jak podle zvláštních
zákonů k tomu vydaných, tak i podle zvláštních úmluv mezi zaměstnanci a
zaměstnavateli. Tímto dohledem není nijak dotčena příslušnost jiných
úřadů k urovnávání mzdových a pracovních sporů mezi zaměstnanci a
zaměstnavateli. Stejně pozemkový úřad dohlíží, aby provedeno bylo
zlepšení požitků pensistů zabraného majetku, úměrné jeho výnosnosti.
Je-li zabraný majetek v úřední správě, platí o úpravě poměrů
zaměstnancův a požitků pensistův ustanovení § 17, odst. 2.
§ 22
(1) Protože plnil povinnosti, jež ukládá tento zákon, nesmí býti
zaměstnanec ze služby na zabraném majetku přeložen anebo propuštěn ani
ze zajištěného postupu neb zvýšení svých požitků vyloučen. Domnívá-li
se zaměstnanec, že z tohoto důvodu byl přeložen, vypovězen, v postupu
opomenut anebo na svých požitcích zkrácen, má právo stěžovati si s
odkladným účinkem do 14 dnův u politického úřadu I. stolice kolku
prostým podáním. Úřad rozhodne, vyšetře věc a vyslechna obě strany. Z
rozhodnutí tohoto úřadu lze se odvolati oběma stranám do 14 dnův od
doručení k nadřízenému politickému úřadu, jenž rozhodne konečně.
(2) Stejná ochrana přísluší těm zaměstnancům, kteří jednali v duchu
tohoto zákona, dříve než počal působiti.
§ 23
Dopustí-li se zaměstnanec na zabraném majetku, zodpovědný za
hospodaření, hrubého zanedbání povinností řádného hospodaření, nebo
přestoupí-li ustanovení tohoto zákona, může pozemkový úřad uložiti
zaměstnavateli, by služební poměr rozvázal pod následky § 12 tohoto
zákona. Tento příkaz pozemkového úřadu platí jako zákonný důvod, aby
služební poměr předčasně mohl býti rozvázán.
§ 24
(1) Pokud na zabraném majetku nebo jeho části hospodaří osoby v
důsledku pachtovního poměru, jest povinen pachtýř, jemuž pacht došel a
nebyl prodloužen, nebo jehož pacht byl předčasně rozvázán, přenechati
za obecnou cenu propachtovateli (vlastníku, uživateli, úřední správě) k
vyzvání pozemkového úřadu na propachtovaném majetku vlastní živé i
mrtvé zařízení, pokud ho sám nepotřebuje pro své vlastní hospodářství
nebo pro hospodářství nově spachtované. Vyzvání musí se státi
nejpozději jeden měsíc před skončením pachtovního poměru. Do vyzvání
pozemkového úřadu přísluší pachtýři právo stížnosti do 14 dnů k
okresnímu soudu, v jehož obvodu majetek neb větší jeho část leží. Soud
vyslechne strany a podle potřeby znalce rozhodne o stížnosti v řízení
nesporném. Rozhodnutí okresního soudu jest konečné.
(2) O převzatém zařízení sepíše se inventář, a nedohodnou-li se strany
na ceně, vyšetří se obecná cena jeho na žádost některé ze stran soudním
odhadem v řízení nesporném.
(3) Útraty soudního odhadu stihají obě strany, každou jednou polovicí,
je-li cena nabídnutá propachtovatelem pachtýři stejná nebo vyšší než
odhad soudní, v ostatních případech stíhají útraty odhadu
propachtovatele.
§ 25
(1) Kdo, jednaje proti tomuto zákonu, znemožní nebo pozdrží výkon
dozorčí služby, nebo mísí se do úředních výkonů úředního správce, nebo
zodpoví vědomě nesprávně nebo neúplně dotazy dozorčího úředníka, nebo
neprovede nařízená opatření, potrestán bude politickým úřadem I.
stolice peněžitou pokutou do 50.000 K nebo trestem vězení do jednoho
měsíce.
(2) Do nálezu o trestu dovolena je stížnost s odkladným účinkem do 14
dnů k nadřízenému politickému úřadu, jenž rozhoduje konečně.
(3) Těmito trestními ustanoveními není nijak obmezeno soudní stíhání
osob, provinivších se podle všeobecného trestního zákonníka.
§ 26
Učiní-li opatření nebo rozhodnutí ve smyslu tohoto zákona obvodová
úřadovna, nebo komise pozemkového úřadu, platí o stížnosti do
rozhodnutí neb opatření toho - ustanovení § 8, odst. 2. zákona ze dne
11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n.
§ 27
Platnosti pozbývají pravidla nařízení ze dne 31. ledna 1918, č. 37 ř.
z., nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. června 1919, č.
341 Sb. z. a n., a ze dne 24. října 1919, č. 570 Sb. z. a n., pokud
příčí se tomuto zákonu.
§ 28
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Provésti tento zákon náleží veškerému ministerstvu.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Švehla v. r.
Dr. Winter v. r.
Sonntág v. r.
Klofáč v. r.
Dr. Beneš v. r.
Habrman v. r.
Dr. Franke v. r.
Staněk v. r.
Hampl v. r.
Dr. Heidler v. r.
Prášek v. r.
Dr. Veselý v. r.,
jako ministr spravedlnosti a v zastoupení nepřítomného ministra pro
sjednocení zákonodárství a organisace správy v Československé
republice.
Houdek v. r.,
jako ministr pro zásobování lidu a v zastoupení nepřítomného ministra
veř. zdravotnictví a tělesné výchovy.