76/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 7. února 2012,
kterým se mění zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro
krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,
zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.
a zákona č. 153/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Zákon stanoví pravomoc
a) vlády,
b) ústředních správních úřadů, České národní banky, krajských úřadů,
obecních úřadů obce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a
c) orgánů územních samosprávných celků při přípravě a přijetí
hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a
povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí
hospodářských opatření pro krizové stavy.“.
2. V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „podle § 10“ zrušují.
3. V § 2 odst. 1 se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena h) až j).
4. V § 2 odst. 1 písmeno i) zní:
„i) uchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně
technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele
mobilizační dodávky nebo dodavatele nezbytné dodávky určených k
zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační nebo nezbytné
dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných,“.
5. V § 2 odst. 1 písm. j) bodě 1 a v § 19 odst. 3 se slova „právo
hospodaření“ nahrazují slovy „příslušnost hospodařit“.
6. V § 3 odst. 1 písm. b) se slovo „hasičských“ zrušuje, slovo „a“ se
nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a
zdravotnické záchranné služby“.
7. V § 5 písm. a) se slovo „uvolnění“ nahrazuje slovem „použití“.
8. V § 6 odst. 1 písm. e) se slovo „řádnou“ zrušuje.
9. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno f), které zní:
„f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků
správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti
hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa
státních hmotných rezerv.“.
10. V § 6 odstavec 2 zní:
„(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou
dodávku,
a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených
bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo
zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.“.
11. § 7 a 8 včetně nadpisů znějí:
㤠7
Orgány kraje
(1) Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje v
systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje
se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman
a) řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro
krizové stavy,
b) zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc,
c) nařizuje regulační opatření podle § 21.
(2) Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
a) zpracovává plán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných
dodávek obcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje,
b) zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních
potřeb obyvatel kraje,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému
hospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města
Prahy.
§ 8
Orgány obce s rozšířenou působností
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost
správního obvodu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských
opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obce s rozšířenou působností
se na této připravenosti podílejí.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v systému hospodářských
opatření pro krizové stavy
a) zpracovává plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností,
b) plní úkoly uložené krajským úřadem,
c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obce s
rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové
stavy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.
(4) Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v
systému hospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako
starosta obce s rozšířenou působností.“.
12. V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „hasičských“ zrušuje, slovo „a“ se
nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „ ,
zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky“.
13. V § 10 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
14. V § 10 odst. 2 se slovo „její odběratel“ nahrazuje slovy „orgán
krizového řízení, který o ní rozhodl“.
15. V § 10 odst. 3 větě první, § 13 odst. 4, § 15 větě druhé a v § 16
odst. 1 větě druhé se slovo „odborně“ nahrazuje slovem „věcně“.
16. V § 10 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
17. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže
zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu
státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o
uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.“.
18. § 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 11 zní:
㤠11
Pohotovostní zásoby
(1) Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v
systému státních hmotných rezerv24).
(2) O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního
správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby
vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných
rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní
úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle § 10 odst.
1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické
nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu.
(3) Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly
spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového
stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté
pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou
státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních
hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po
zrušení krizového stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě
nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím
majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost
hospodařit11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se
postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem
státu.
24) Zákon č. 97/1993 Sb.
11) § 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb.“.
19. V § 12 odstavec 2 zní:
„(2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy
státních hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty
obce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc
fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman
nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro
humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani
nevracejí.“.
20. V § 15 úvodní části ustanovení se za slova „tohoto plánu předává“
vkládají slova „do 30 dnů po zpracování“.
21. V § 16 odst. 2 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 14
zrušuje.
22. V § 16 odst. 6 se slovo „Odborně“ nahrazuje slovem „Věcně“.
23. V § 17 větě druhé se za slova „krizových stavů u“ vkládá slovo
„územně“ a slovo „orgánu“ se zrušuje.
24. V § 20 odstavec 1 zní:
„(1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových
surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek
v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá
takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování
nezbytných dodávek dostatečně účinné.“.
25. V § 20 odst. 2 se slovo „přijata“ nahrazuje slovem „nařízena“ a
slovo „vyhlášena“ se nahrazuje slovem „nařízena“.
26. V § 20 odst. 3 se slovo „vyhlášených“ nahrazuje slovem
„nařízených“.
27. V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „krajský hejtman,“
nahrazují slovy „hejtman nebo“, slova „nebo starosta určené obce“ se
zrušují a slova „místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační
složky“ se nahrazují slovy „bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo
organizační složky podniku“.
28. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „krajský“ zrušuje a
za slovo „hejtman“ se vkládá slovo „nařídit“.
29. V § 21 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „zavést“
zrušuje.
30. V § 21 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „na něž vznikne
spotřebiteli nárok“ nahrazují slovy „které lze spotřebiteli prodat“.
31. V § 21 odst. 2 písm. b) se slovo „přijmout“ zrušuje.
32. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními
podle § 3 odst. 2 krizového zákona.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
33. V § 21 odst. 4 se slova „a výdaje“ zrušují.
34. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu
může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro
které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích
1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda.“.
35. V § 22 odst. 1 písm. b) se slova „veřejně obchodovatelnými“
nahrazují slovem „kótovanými“.
36. V § 22 odst. 1 písm. d) se slova „zdravotnického materiálu“
nahrazují slovy „zdravotnických prostředků“.
37. V § 23 odst. 1 písm. c) se slova „prostředky v českých korunách na
účtech u bank“ nahrazují slovy „peněžními prostředky na účtech u osob
oprávněných poskytovat platební služby“.
38. V § 23 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 18 a 25 zní:
„(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České
národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů
a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18),
b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi
poskytovateli finančních služeb,
d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,
e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,
f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání
prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových
hodnot a stanovit její rozsah,
g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby
poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
18) § 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
25) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění
pozdějších předpisů.“.
39. § 24 zní:
㤠24
(1) Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských
opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění
a účinnost.
(2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty
hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek
v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové
stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání
finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým
a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských
opatření pro krizové stavy.“.
Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje.
40. Hlava V včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 25
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm.
f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22
odst. 1 písm. c).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice
pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 25a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3,
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22
odst. 1,
c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v
rozporu s § 17,
d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem
hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy
rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní
moci, nebo
e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)
nebo d),
d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice
pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 26
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty za správní delikt se přihlédne k
závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho
následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán. Po dobu
stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se běh lhůt přerušuje.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o
odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) v
prvním stupni projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v
případech regulačních opatření nařízených starostou obce s rozšířenou
působností,
b) krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních
opatření nařízených hejtmanem,
c) Česká národní banka v případech regulačních opatření vyhlášených
guvernérem České národní banky,
d) ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení
vlády.
(6) Správní delikty podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává v
prvním stupni Správa státních hmotných rezerv.
(7) Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti
odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní
stav.“.
41. § 27a zní:
㤠27a
Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obce s
rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.“.
42. Za § 27a se vkládají nové § 27b a 27c, které znějí:
㤠27b
Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona
využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro
krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření
pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační
systémy krizového řízení podle krizového zákona.
§ 27c
V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle
tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad
činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání
povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
