379/2000 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva průmyslu a obchodu



ze dne 10. října 2000,



kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového

skla, jejich vlastností a způsoby označování výrobků z křišťálového

skla



Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 28a písm. f) zákona č.

634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. a

zákona č. 64/2000 Sb.:



§ 1



(1) Vyhláška stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů

křišťálového skla včetně názvů těchto druhů, vlastností, které je

charakterizují, jim přidaných symbolů a metod stanovení příslušných

chemických a fyzikálních vlastností, jakož i podmínky pro označování

výrobků z křišťálového skla včetně stanovení výrobků z křišťálového

skla, které označování podléhají.



(2) Označování se vztahuje na výrobky z jednotlivých druhů křišťálového

skla zařazené do číselného kódu 7013 Harmonizovaného systému celní

nomenklatury.^1)



(3) Jednotlivé druhy křišťálového skla se označují těmito názvy:



a) vysoce olovnaté křišťálové sklo 30 % PbO,



b) olovnaté křišťálové sklo 24 % PbO,



c) křišťálové sklo krystalin, nebo



d) křišťálové sklo.



(4) Podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla a způsob

jejich označování jsou uvedeny v příloze č. 1.



(5) Metody stanovení chemických a fyzikálních vlastností jednotlivých

druhů křišťálového skla jsou uvedeny v příloze č. 2.



§ 2



Název druhu a symbol podle přílohy č. 1 lze použít pouze pro jednotlivé

druhy křišťálového skla, pokud splňují podmínky stanovené v této

příloze.



§ 3



Názvy druhů křišťálového skla a symboly uvedené v příloze č. 1 mohou

být umístěny společně na jedné etiketě.



§ 4



Tam, kde obchodní označení, název výrobce, dovozce nebo prodávajícího

nebo kterékoliv jiné označení nebo jeho část by bylo shodné nebo

podobné s označením jednotlivých druhů křišťálového skla podle této

vyhlášky nebo by mohlo s nimi vést k jakékoli záměně, a to jak při

nabídce a v obchodní dokumentaci, tak i při reklamě těchto výrobků,

označí se před uvedením na trh takovým způsobem, aby



a) u jednotlivých druhů křišťálového skla bylo možno jednoznačně určit,

zda odpovídají požadavkům uvedeným v § 2, a



b) výrobky, které nesplňují požadavky uvedené pod písmenem a), nebyly

opatřeny symbolem a názvem druhu křišťálového skla podle přílohy č. 1;

takový výrobek se označí v souladu s jeho vlastnostmi.



§ 5



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.



Ministr:



doc. Ing. Grégr v. r.



Příl.1



Podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla a způsob

jejich označování



Příl.2



METODY STANOVENÍ CHEMICKÝCH A FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ

KŘIŠŤÁLOVÉHO SKLA



1.



CHEMICKÉ ANALÝZY



1.1.



BaO a PbO



1.1.1 Stanovení kombinace BaO + PbO



Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 0,5 g

jemně rozetřeného skla. Po zvlhčení vodou se přidá 100 ml 15% roztoku

kyseliny sírové a 10 ml fluorovodíkové. Potom se zahřívá na pískové

lázni, až se začnou vyvíjet bílé dýmy. Po vychladnutí se znovu přidá 10

ml kyseliny fluorovodíkové a zahřívá se, dokud nezačne vývin bílých

dýmů. Nechá se zchladnout, stěny misky se opláchnou vodou a zahřívá se,

až se začnou vyvíjet bílé dýmy. Po zchladnutí se opatrně přidá 10 ml a

obsah misky se převede do kádinky 400 ml. Miska se několikrát vypláchne

10% roztokem kyseliny sírové a zředí se stejným roztokem na objem 100

ml. Roztok se sraženinou se vaří 2 až 3 minuty. Pak se nechá stát po

dobu nejméně 12 hodin.



Sraženina se zfiltruje filtračním kelímkem o porozitě 4 a promyje se

nejprve 10 % roztokem kyseliny sírové, potom dvakrát až třikrát

ethylalkoholem. Kelímek se sraženinou se suší 1 hodinu v sušárně při

150 st. C. Zváží se BaSO4 + PbSO4.



1.1.2 Stanovení BaO



Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 0,5 g

jemně rozetřeného skla. Po zvlhčení vodou se přidá 10 ml kyseliny

fluorovodíkové a 5 ml kyseliny chloristé a zahřívá se na pískové lázni,

až se začnou vyvíjet bílé dýmy.



Po ochlazení se přidá dalších 10 ml kyseliny fluorovodíkové a zahřívá

se, dokud znovu nenastane vývin bílých dýmů. Nechá se vychladnout a

stěny misky se opláchnou destilovanou vodou. Znovu se zahřívá a

odpařuje se téměř do sucha. Odparek se rozpustí v 50 ml 10% roztoku

kyseliny chlorovodíkové a opatrně se zahřívá, aby se usnadnilo

rozpouštění. Roztok se převede do kádinky 400 ml a zředí se vodou na

objem 200 ml. Zahřeje se k varu a za horka se vhání proud sirovodíku.

Přívod sirovodíku se ukončí, jakmile sraženina sulfidu olovnatého

klesne ke dnu kádinky. Sraženina se zfiltruje přes hustý filtrační

papír a promyje se studenou vodou nasycenou sirovodíkem.



Filtrát se přivede k varu a potom, je-li to nutné, sníží se jeho objem

odpařováním na 300 ml. K vroucí směsi se přidá 10 ml 10% roztoku

kyseliny sírové a odstaví se od tepelného zdroje. Po nejméně

čtyřhodinovém stání se sraženina zfiltruje přes hustý filtrační papír a

promyje se studenou vodou. Sraženina se vyžíhá při 1050 st. C a zváží

se BaSO4.



1.2.



Stanovení ZnO



Filtrát po oddělení BaSO4 se odpaří na objem 200 ml. Zneutralizuje se

amoniakem na methylčerveň, přidá se 20 ml kyseliny sírové c(1/2 H2SO4)

= 0,1 mol/l [dříve 0,1N]. Přídavkem kyseliny sírové c(1/2 H2SO4) = 0,1

mol/l [dříve 0,1N], případně hydroxidu sodného c(NaOH) = 0,1 mol/l

[dříve 0,1N], se upraví pH roztoku na hodnotu 2 za kontroly pH metrem.

Za studena se uváděním proudu sirovodíku vysráží sulfid zinečnatý. Po 4

hodinách stání se sraženina filtruje přes hustý filtrační papír a

promyje se studenou vodou nasycenou sirovodíkem. Sraženina na filtru se

rozpustí přidáním 25 ml horkého 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové.

Filtr se promývá vroucí vodou, až se získá asi 150 ml filtrátu. Filtrát

se zneutralizuje amoniakem na lakmusový papírek, potom se přidá 1 - 2 g

pevného urotropinu, aby pH roztoku mělo hodnotu přibližně 5. Přidá se

několik kapek čerstvě připraveného 0,5% vodného roztoku xylenolové

oranže a titruje se roztokem komplexonu III c(C10 H14 N2 O8 Na2 . 2H2O)

= 0,1 mol/l [dříve 0,1N] až do barevného přechodu z růžové do citronové

žluti.



1.3



Stanovení K2O



K2O se stanoví srážením a vážením jako tetrafenylboritan draselný.



Do platinové misky se s přesností na 0,0001 g naváží přibližně 2 g

rozdrceného a prosátého skla, přidají se 2 ml koncentrované HNO3

(kyseliny dusičné), 15 ml HClO4 (kyseliny chloristé) a 25 ml HF

(kyseliny fluorovodíkové). Zahřívá se na vodní a následně na pískové

lázni. Po ukončení vývinu hustých bílých dýmů kyseliny chloristé se

odpařuje do sucha. Odparek se rozpustí přídavkem 20 ml horké vody a 2 -

3 ml koncentrované HCl. Roztok se převede do odměrné baňky 200 ml a

doplní destilovanou vodou po značku.



Činidla: 6% roztok tetrafenylboritanu sodného: rozpustí se 1,5 g

činidla ve 250 ml destilované vody, případný lehký zákal se odstraní

přidáním 1 g hydratovaného oxidu hlinitého. Protřepává se po dobu 5

minut a zfiltruje se, přičemž prvních získaných 20 ml se znovu

zfiltruje.



Promývací roztok pro sraženinu: Malé množství draselné soli se připraví

tak, že se do roztoku 0,1 g KCl v 50 ml kyseliny chlorovodíkové c(HCl)

= 0,1 mol/l [dříve 0,1N] přidává za stálého míchání roztok

tetrafenylboritanu sodného do ukončení tvorby sraženiny. Sraženina se

zfiltruje na fritě, promyje destilovanou vodou a vysuší se v exsikátoru

při teplotě místnosti. Potom se přidá 20 - 30 mg této sraženiny do 250

ml destilované vody a občas se zamíchá. Po 30 minutách se přidá 0,5 - 1

g hydratovaného oxidu hlinitého, několik minut se míchá a pak se

zfiltruje.



Pracovní postup: Alikvotní podíl po kyselinovém rozkladu odpovídající

přibližně 10 mg K2O se zředí na přibližně 100 ml. Za mírného míchání se

pomalu přilévá přibližně 10 ml srážecího činidla na každých

předpokládaných 5 mg K2O. Nechá se stát nejvýše 15 minut, potom se

zfiltruje na předem zváženém filtračním kelímku o porozitě 3 nebo 4.

Promyje se promývacím roztokem a suší se 30 minut při 120 st. C.

Přepočítávací faktor pro K2O je 0,13143.



1.4



Dovolené odchylky



1.4.1 Pro stanovení kterékoliv složky je dovolená odchylka +/- 0,1

absolutní hodnoty.



1.4.2 Jestliže analýza poskytne, v rámci dovolených odchylek, hodnotu

nižší než je pevně stanovený limit (30, 24 nebo 10%), počítá se průměr

alespoň ze 3 analýz. Je-li tento průměr vyšší nebo roven 29,95, sklo se

zařadí do kategorie odpovídající 30%, je-li vyšší nebo roven 23,95,

sklo se zařadí do kategorie odpovídající 24% a je-li vyšší nebo roven

9,95, sklo se zařadí do kategorie odpovídající 10%.



1.5



Jiné metody chemické analýzy



Pro chemické analýzy křišťálového skla se mohou použít i jiné vhodné

analytické metody, pokud budou prokazatelně splňovat požadavky na

přesnost a správnost výsledků stanovení, definované dle podbodu 1.4.1.

Při použití více způsobů měření nebo v případě zpochybnění měření dle

věty první je rozhodujícím výsledkem ten, který byl získán pomocí metod

uvedených v bodech 1.1 až 1.3.



2.



STANOVENÍ FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ



2.1



Hustota



Stanoví se metodou hydrostatického vážení s přesností +/- 0,01. Vzorek

o hmotnosti nejméně 20 g se zváží na vzduchu a potom se zváží ponořený

v destilované vodě při teplotě 20 st. C.



2.2



Index lomu



Index se měří refraktometrem s přesností na +/- 0,001.



2.3.



Mikrotvrdost



Stanoví se zkouškou tvrdosti podle Vickerse se zatížením 50 g. Jako

výsledek se bere průměr z 15 stanovení.



1) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní

úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a

Protokolu o její změně.



§ 56 a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.



Nařízení vlády č. 318/1999 Sb., kterým se provádí celní sazebník.