139/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. dubna 2011,
kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění
zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony
Změna: 89/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o platebním styku
Čl. I
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010
Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slova „Evropských společenství^1)“ nahrazují slovy
„Evropské unie^1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května
1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech
vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu
2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice
97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice
97/5/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009,
kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v
platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry
a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o
propojené systémy a pohledávky z úvěru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009
o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a
o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES
a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.“.
2. V § 1 a v § 133 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují
slovy „Evropské unie“.
3. V § 1 písm. d) se za slova „vydavatelů elektronických peněz“
vkládají slova „(dále jen „vydavatel“)“ a na konci textu písmene d) se
doplňují slova „(dále jen „držitel“)“.
4. V § 2 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „ledaže se
nejedná o platební službu (§ 3 odst. 3),“.
5. V § 2 odst. 1 písm. e) se slova „který se uskutečňuje bezhotovostním
převodem peněžních prostředků z platebního účtu nebo na platební účet“
nahrazují slovy „jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty
nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně“.
6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno f), které zní:
„f) inkasem provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k
němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce
udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli.“.
7. V § 2 odst. 2 písm. c) a v § 2 odst. 3 písm. c) se slova
„elektronických peněz“ zrušují.
8. V § 2 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským
členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má
poskytovatel nebo vydavatel pobočku, obchodního zástupce nebo ve kterém
dočasně jinak poskytuje služby,“.
9. V § 2 odst. 2 písm. h) bod 1 zní:
„1. v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího
statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která
jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce
(§ 7) a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také
osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování
platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz (§ 46) a
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) také osoba, která
skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz
nebo poskytování platebních služeb; je-li statutárním orgánem nebo jeho
členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která
jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena
vykonává,“.
10. V § 2 odst. 2 písm. h) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a v
případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také
osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování
platebních služeb“.
11. V § 2 odst. 2 písmeno j) zní:
„j) obchodním zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem
jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování
platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě
smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně
elektronických peněz jménem vydavatele; obchodním zástupcem není
zaměstnanec ani prokurista poskytovatele nebo vydavatele,“.
12. V § 3 odst. 1 písmena c) a d) znějí:
„c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž
dává platební příkaz
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje
uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž
dává platební příkaz
1. plátce,
2. příjemce, nebo
3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje
uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,“.
13. V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „ , nejedná-li se o platební
transakci podle písmene g)“ zrušují.
14. V § 3 odst. 1 písm. f) se za slova „poskytovatele plátce“ vkládají
slova „(poukazování peněz)“ a slovo „nebo“ se zrušuje.
15. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „za vydavatelem elektronických
peněz“ nahrazují slovy „vůči tomu, kdo ji vydal“.
16. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „v hodnotě ne nižší, než je hodnota
vydávaných elektronických peněz,“ nahrazují slovy „za účelem provádění
platebních transakcí“.
17. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „jako platební prostředek“ zrušují
a slova „vydavatelem elektronických peněz“ se nahrazují slovy „tím, kdo
ji vydal“.
18. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být
použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce
uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě
7.“.
19. Nadpis části druhé zní: „OSOBY OPRÁVNĚNÉPOSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY
A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE“.
20. V § 5 úvodní části ustanovení se za slovo „služby“ vkládají slova
„jako podnikání“.
21. V § 6 úvodní části ustanovení se za slovo „peníze“ vkládají slova
„jako podnikání“.
22. V § 8 odstavec 3 zní:
„(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.
d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti
platební instituce,
b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební
instituci svěřeny k provedení platební transakce,
c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých
úvěrů a
d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a
dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že
je úvěr poskytnut v České republice.“.
23. V § 9 odst. 1 písm. i) se za slovo „účast“ vkládá slovo „pouze“ a
slova „z hlediska potřeby“ se zrušují.
24. V § 9 odst. 1 se na konci písmene l) čárka nahrazuje tečkou a
písmeno m) se zrušuje.
25. V § 9 odst. 2 větě první se slova „byla schválena Parlamentem,
ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána“ nahrazují
slovy „je součástí právního řádu“, slova „umožnit osobám“ se nahrazují
slovy „umožnit žadateli“ a na konci textu věty první se doplňují slova
„a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné
ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k
provedení platební transakce“.
26. V § 9 odst. 2 větě druhé se slova „tyto osoby“ nahrazují slovy
„platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem,“.
27. V § 10 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
28. V § 10 se odstavec 3 zrušuje.
29. V § 11 se slovo „každou“ zrušuje.
30. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném
tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu
údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách,
na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a
obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.
31. V nadpise nad označením § 12 se slovo „Odnětí“ nahrazuje slovy
„Zánik a odnětí“.
32. V § 12 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem
a) zrušení platební instituce,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo
nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro
nedostatek majetku platební instituce,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem,
který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu (§ 36).“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
33. V § 12 odst. 3 písm. a) se slova „při poskytování platebních služeb
nebo“ a slova „nebo podmínky stanovené v povolení“ zrušují.
34. V § 12 odst. 3 se na začátek písmene b) vkládají slova „platební
instituce“.
35. V § 12 odstavec 4 zní:
„(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím
dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k
činnosti platební instituce.“.
36. V § 13 větě první se za slovo „dne“ vkládají slova „zániku nebo“ a
za slovo „ten“ se vkládají slova „jehož povolení zaniklo nebo“.
37. V § 13 větě druhé se slovo „spolehlivě“ zrušuje a za slovo „dne“ se
vkládají slova „zániku nebo“.
38. V § 13 větě poslední se za slovo „ten“ vkládají slova „jehož
povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo“.
39. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení
k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn
nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.
40. V § 14 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“.
41. V § 15 odst. 2 písm. a) se slova „nebo podmínky stanovené v
povolení“ zrušují.
42. V § 15 odst. 2 písm. c) se slova „platební instituce“ nahrazují
slovem „žadatele“.
43. V § 15 odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“ a
číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“.
44. V § 19 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
45. V § 20 odst. 1 písm. b) se slova „do konce“ nahrazují slovy „po
uplynutí“, slova „vloženy nebo převedeny na samostatný účet“ se
nahrazují slovy „uloženy na samostatném účtu“ a slova „v této lhůtě“ se
zrušují.
46. V § 22 odst. 3 úvodní části ustanovení se číslo „6“ nahrazuje
číslem „7“.
47. V § 22 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku
nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro
uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně
podle odstavců 4 a 5.“.
48. V § 23 odst. 3 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.
49. V § 24 větě první, § 44 odst. 1 a v § 45 se slovo „platí“ nahrazuje
slovy „se použijí“.
50. V § 26 odst. 2 se za slovo „významné“ vkládá slovo „provozní“.
51. V § 26 odst. 3 se za slovo „Významnou“ vkládá slovo „provozní“.
52. V § 26 odst. 4 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.
53. V § 28 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo jemuž bylo
odňato“.
54. V § 29 odst. 1 se slova „poskytovat platební služby nebo“ zrušují.
55. V § 29 odst. 2 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.
56. V § 31 odst. 1 se slova „poskytovat platební služby uvedené v
povolení k činnosti platební instituce“ nahrazují slovy „vykonávat
činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě
povolení“ a slova „ , a vykonávat činnosti uvedené v § 8 odst. 1 písm.
b) a c)“ se zrušují.
57. V části druhé hlavě II se díl 5 včetně nadpisu zrušuje.
58. V § 36 odst. 1 větě druhé se slova „§ 8 platí“ nahrazují slovy
„Ustanovení § 8 se použije“.
59. V § 36 odst. 2 se slova „v Evropském hospodářském prostoru“
nahrazují slovy „v České republice“.
60. V § 37 odst. 1 písm. a) se na konci textu písmene a) doplňují slova
„ , a pobočku v České republice“.
61. V § 37 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
62. V § 39 se slovo „každou“ zrušuje.
63. V § 39 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném
tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu
údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do
tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví
prováděcí právní předpis.“.
64. V § 40 úvodní části ustanovení se slovo „ , jestliže“ nahrazuje
slovem „dnem“.
65. V § 40 odst. 1 písm. a) se slovo „poskytovatel“ nahrazuje slovy
„smrti poskytovatele“, slovo „zemře“ se zrušuje a slova „zanikne, nebo“
se nahrazují slovy „jeho zrušení,“.
66. V § 40 odst. 1 písm. b) se slova „bylo vydáno“ nahrazují slovy
„nabytí právní moci“ a slova „jestliže byl insolvenční návrh zamítnut
proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního
řízení“ se nahrazují slovy „nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí
insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu“.
67. V § 40 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena c) a d), která znějí:
„c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti
platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických
peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku
povolení, nebo
d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru
vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53)“.
68. V § 40 odst. 4 se slovo „ , který“ nahrazuje slovy „do 30 dní ode
dne, kdy“ a za slovo „instituce“ se vkládají slova „nebo žádost o
povolení k činnosti instituce elektronických peněz“.
69. V § 41 větě druhé se slovo „spolehlivě“ zrušuje.
70. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož
registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo
byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.
71. V § 42 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“, slovo
„ustanovení“ se zrušuje a za slova „písm. b),“ se vkládají slova „a
odst. 3,“.
72. V § 43 odst. 2 písm. b) se slova „poskytovatele platebních služeb
malého rozsahu“ nahrazují slovem „žadatele“.
73. V § 43 odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „se použije“.
74. V § 44 odstavec 2 zní:
„(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli
poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu
jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.“.
75. V části druhé hlava IV včetně nadpisu zní:
„HLAVA IV
INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 46
(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je
oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti
instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.
(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických
peněz je instituce elektronických peněz oprávněna
a) vydávat elektronické peníze,
b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,
c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,
uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a)
až c), včetně poskytování úvěrů, a
e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s
neodvolatelností zúčtování.
(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže
a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.
d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti
instituce elektronických peněz,
b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí
byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci
elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce
poskytnutých úvěrů a
d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických
peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v
případě, že je úvěr poskytnut v České republice.
Díl 2
Povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 47
(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce
elektronických peněz žadateli,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem
(§ 52a odst. 1),
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3
účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a
poskytování platebních služeb,
f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto
zákonem (§ 52c),
g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili
k provedení platební transakce,
h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání
elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje
podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz
ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce
elektronických peněz,
i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou
důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce
elektronických peněz,
j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu
nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s
osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem,
nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému
výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,
k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a
obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních
služeb,
l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání
elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně
způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného
vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.
(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy,
která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se
sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice
elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České
republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání
účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení
platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve
státě, který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.
(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze
podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží
doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory
tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických
peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických
peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se
netýkají elektronických peněz, je instituce elektronických peněz
oprávněna poskytovat.
(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České
národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti
nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti
uděleno.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů
uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na
jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a
obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 49
(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem
a) zrušení instituce elektronických peněz,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických
peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního
návrhu pro nedostatek majetku instituce elektronických peněz,
c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce,
nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů
platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů
elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).
(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce
elektronických peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz
požádá.
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce
elektronických peněz, jestliže
a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem
porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení
povolení k činnosti instituce elektronických peněz,
c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne udělení
povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby
týkající se elektronických peněz,
d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani
neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu
delší než 6 měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů
nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických
peněz.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím
dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k
činnosti instituce elektronických peněz.
§ 50
(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce
elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo
odňato, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky,
které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány
uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,
jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem
instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí
být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o
kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti
instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči
držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce
elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti
instituce elektronických peněz odňato, i nadále považuje za instituci
elektronických peněz.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení
k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo
odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.
Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz
§ 51
Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu
platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má
uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 47 odst. 1
písm. d) až j) a l), § 47 odst. 3 a § 48.
§ 52
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz
uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to instituce
elektronických peněz požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz
uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže
a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem
porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,
b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení
povolení k poskytování některé platební služby, nebo
c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů
nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny
ve svém povolení k činnosti, se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.
Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz
§ 52a
Kapitál
(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň
částku odpovídající 350 000 eur.
(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou
přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí
klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci
1.
(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz
žadatel uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz
uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených
s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických
peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce
elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z
hlediska řádného poskytování platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz, nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví
jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později
změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup
stanoven.
(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a
kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že
instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou
přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je
stanoveno v odstavci 2 větě první.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu
instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové
přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce
elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku
ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz.
§ 52b
Nabývání, pozbývání, zvyšování a snižování kvalifikované účasti na
instituci elektronických peněz a její ovládnutí
(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní
bance svůj záměr
a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,
c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak,
že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,
d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak,
že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,
e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo
f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.
(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily
oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo
způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení
instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s
nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce
elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo
v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o
vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy
České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e)
došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v
rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li Česká
národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení
nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily
oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo
způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení
instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.
(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2,
osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e)
nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e)
neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na
instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo
zvýšena.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise.
V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k
tiskopisu přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska
potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických
peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 52c
Řídicí a kontrolní systém
(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní
systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání
elektronických peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska
dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém
musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností
instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé
vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.
(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje
a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení
společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením
činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci
kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu
zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a
3. řádné administrativní a účetní postupy,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu instituce elektronických peněz k rizikům, kterým
instituce elektronických peněz je nebo může být vystavena, včetně rizik
vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování
rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,
c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy
1. vnitřní audit,
2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických
peněz plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.
(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou
vždy
a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci
elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů a
c) systém vnitřní komunikace.
(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také
a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci
informací a při zohlednění jejich charakteru a
b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž
prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební
služby.
(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a
pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního
systému.
(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce
elektronických peněz stanoví prováděcí právní předpis.
Ochrana peněžních prostředků
§ 52d
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k
provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího
činnost bank.
(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně
poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být
elektronické peníze vydány.
§ 52e
(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k
provedení platební transakce, musí být
a) drženy odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce
elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou
ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz
svěřeny k provedení platební transakce, a
b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce
elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce
elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva,
zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se
sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému
s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních
aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá
příjemci nebo jinému poskytovateli.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz
uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná
záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve
výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci
elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě,
že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit
sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce
elektronických peněz.
(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může
pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání
se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě,
která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,
jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce
elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle
odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční
banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v
jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která
podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže
tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických
peněz.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce
elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1
písm. b).
(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka
opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz
investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým
byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím
právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením
současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti,
splatnosti a hodnotě těchto aktiv.
(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před
provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před
projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se
opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může
Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění
návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a
pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až
na 3 dny.
§ 52f
(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných
držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro
platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit
podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá
odhadu na základě údajů z předchozích období.
(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní
prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze,
formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly
přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz.
V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní
prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební
účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních
dní ode dne vydání elektronických peněz.
§ 52g
(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,
je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti
jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly
instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,
držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část
peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci
elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní
insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly
instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení
platební transakce.
(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého
ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém
státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo
podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz
vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci
elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební
transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a
poučení o následcích jejich marného uplynutí.
(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění
podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz
svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří
se o tyto peněžní prostředky přihlásili do
a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na
jejich vydání, nebo
b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na
jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.
(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1
písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3
vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.
(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek
zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze
záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech
držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto
držitelů a uživatelů poměrně.
(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle
odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se
příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu
zákona upravujícího úpadek.
(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo
jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro
uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně
podle odstavců 4 a 5.
Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních
služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických
peněz
§ 52h
(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze
prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná
jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce
elektronických peněz.
(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby
prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže
a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska
dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu a
b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby
obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné,
odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a
obezřetného poskytování platebních služeb.
(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat
platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České
národní bance.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek
uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 52i
(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních
služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního
zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před
zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz
požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského
členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.
(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních
služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném
členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice
sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu
této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k
této skutečnosti.
(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb
zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském
státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít
ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo
financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických
peněz.
Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby
§ 52j
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon
některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických
peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České
národní bance.
(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání
elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební
instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému
zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce
elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky
vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo
přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce
elektronických peněz na jiné osoby.
(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost,
jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo
soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených
tímto zákonem.
(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek
uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh
stanoví prováděcí právní předpis.
Informační povinnost
§ 52k
(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance
informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o
plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních
zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v
jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.
(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s
dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se
ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze.
(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1
stanoví prováděcí právní předpis.
Uchovávání dokumentů a záznamů
§ 52l
(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které
se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této
hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy
vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů
tím není dotčena.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce
elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce
elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.
Díl 4
Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce
elektronických peněz v hostitelském členském státě
§ 52m
Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském
státě
(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat
činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to
oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v
úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím
pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu
řízení pobočky.
(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského
státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo,
obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje
obsažené v oznámení.
(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v
oznámení.
Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52n
Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v
jiném členském státě v České republice
(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném
členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46
odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí
bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.
(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s
výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v
jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může
dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo
financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických
peněz.“.
76. Za nadpis hlavy V se vkládá text
„Díl 1
Základní ustanovení“.
77. V § 53 odst. 1 se slova „ten, kdo je oprávněn“ nahrazují slovy
„právnická osoba, která je oprávněna“.
78. V § 53 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 46 odst.
2 se použije obdobně.“.
79. V § 53 odstavec 2 zní:
„(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat
elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají
elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných
elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku
odpovídající 5 000 000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních
prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého
rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají
elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických
peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která
odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže
vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické
peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím
vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.“.
80. V § 53 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn
poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,
pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních
transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice,
včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních
zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000
000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu
poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz,
kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených
platebních transakcí z jeho obchodního plánu.
(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona
rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z
elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6
kalendářních měsíců.“.
81. Za § 53 se vkládá text
„Díl 2
Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“.
82. V § 54 odstavec 1 zní:
„(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu žadatele,
a) který je právnickou osobou,
b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a
pobočku v České republice,
c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je
v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,
d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k
provedení platební transakce,
e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný
čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin
spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a
f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování
živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.“.
83. V § 54 odst. 2 se slova „podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a
c) jsou splněny“ nahrazují slovy „podmínka uvedená v odstavci 1 písm.
f) je splněna“.
84. V § 56 se slovo „každou“ zrušuje.
85. V § 56 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném
tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu
údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do
tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví
prováděcí právní předpis.“.
86. V § 57 úvodní části ustanovení se slovo „ , jestliže“ nahrazuje
slovem „dnem“.
87. V § 57 odst. 1 písmena a) a b) znějí:
„a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí
insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu,“.
88. V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena c) a d), která znějí:
„c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila
vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti
instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí
jako den vzniku povolení, nebo
d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů
platebních služeb malého rozsahu.“.
89. V § 57 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „poskytovatele
platebních služeb“ nahrazují slovy „vydavatele elektronických peněz“.
90. V § 57 odst. 3 písm. a) se slova „vydávání elektronických peněz“
nahrazují slovy „výkonu činností podle § 46 odst. 2“.
91. V § 57 odstavec 4 zní:
„(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů
ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá
žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k
činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru
poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní
banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude
účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.“.
92. Nadpis nad § 58 se zrušuje.
93. § 58 zní:
„§ 58
(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla
zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky,
které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány
uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,
jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem
vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební
transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část
peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí
povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá. Do dne
vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož registrace
zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož
registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsah zanikla nebo
byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.
94. Za § 58 se vkládají nové § 58a a 58b, které znějí:
„§ 58a
Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o
rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických
peněz a na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 54
odst. 1 písm. c), § 55 a 56.
§ 58b
(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel
elektronických peněz požádá.
(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se
netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže
a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky
stanovené v § 53 odst. 3,
b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo
závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným
právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46
odst. 2, nebo
c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných
údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu.
(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají
elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.“.
95. Za § 58b se vkládá text
„Díl 3
Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu“.
96. Nadpis nad označením § 59 se zrušuje.
97. § 59 zní:
„§ 59
(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí
obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli
poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu
jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.“.
98. V části třetí hlava II včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10 a
11 znějí:
„HLAVA II
PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ
Díl 1
Základní ustanovení
§ 62
(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,
a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h),
b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených
pravidel,
c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v
České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při
provádění zúčtování řídí českým právem, a
d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropské komisi podle §
73f odst. 1 nebo 2.
(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je
platební systém, jehož existenci oznámil Evropské komisi příslušný
orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího
neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech^10).
(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto
systému se zakládají smlouvou.
§ 63
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zúčtováním
1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo
2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,
b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s
neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému
propojeného podle § 69, na jehož základě má být v souladu s pravidly
platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla
systému“) provedeno zúčtování,
c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky
platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1
písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,
d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s
neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo
j) účet, na němž se provádí zúčtování,
e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením
vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností
zúčtování uvedených v § 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),
f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující
doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a
provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním
související.
§ 64
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování
(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být
pouze
a) banka,
b) zahraniční banka,
c) spořitelní a úvěrní družstvo,
d) obchodník s cennými papíry,
e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,
f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž
veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,
g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská
centrální banka,
h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z
působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti
úvěrových institucí a její výkon^11),
i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§ 70),
j) ústřední protistrana,
k) zúčtovatel,
l) clearingová instituce a
m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v
písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností
vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností
zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností
vypořádání.
(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové
instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s
neodvolatelností zúčtování.
Díl 2
Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Pravidla
systému
§ 65
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
stanoví pravidla systému.
(2) Pravidla systému upravují alespoň
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování,
b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro
přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,
c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností
zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,
d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v
platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb
vzniklých během zúčtování,
f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do
platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností
zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností
zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,
h) opatření, která může provozovatel platebního systému s
neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému
s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,
i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých
fází, v nichž zúčtování probíhá,
j) vymezení provozního dne,
k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý
platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,
l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního
systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně
neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho
neodvolatelnosti,
m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a
n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň
1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo
může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika
likvidity a úvěrového rizika,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování
rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně
stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s
neodvolatelností zúčtování.
§ 66
(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností
zúčtování dodržují pravidla systému.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
uveřejňuje pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V
sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s
neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.
§ 67
Změna pravidel systému
(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění,
nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností
zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze
uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.
(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je
pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu
ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,
platí, že souhlas byl udělen.
Neodvolatelnost příkazu k zúčtování
§ 68
(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k
zúčtování jednostranně odvolat.
(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné
moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo
omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí
zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení
ze zajištění nemají vliv na
a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže
byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování
před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,
b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke
splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s
neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69,
jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v
jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto
zásahu, a
c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění
poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s
neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 69.
(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného
zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě,
že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností
zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu,
jestliže
a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k
vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo
k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle
odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu
oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že
rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o
sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního
systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.
(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné
moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které
vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému
propojeném podle § 69 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před
provedením tohoto zásahu.
Propojení systémů
§ 69
(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností
zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k
zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností
zúčtování.
(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s
neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla
systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o
okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně
neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za
přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1
jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto
okamžiky, nezávisle na sobě.
Díl 3
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 70
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je
právnická osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s
neodvolatelností zúčtování na základě povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, které jí udělila Česká národní
banka.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je
povinen provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s
odbornou péčí.
Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
§ 71
(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému
s neodvolatelností zúčtování žadateli,
a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730
000 eur,
d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3
účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému
s neodvolatelností zúčtování,
f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v
provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele
platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani nemůže bránit
účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s
neodvolatelností zúčtování,
g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou
důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele
platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu
nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem
státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob
jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností
provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,
j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti
provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou
odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a
obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
a
k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska
řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování a z hlediska systémového rizika.
(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému
s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který
a) je právnickou osobou,
b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,
c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s
neodvolatelností zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky
systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a
d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a
obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování
a z hlediska systémového rizika.
(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke
kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených
v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 72
(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému
Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla
systému.
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí
bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v
žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k
provozování uděleno.
(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor
tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Zánik a odnětí povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování
§ 73
(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování zanikne dnem
a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, nebo
b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí
o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele
platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
požádá, nebo
b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky
uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže
a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto
zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování
platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování,
c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nezačal
do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s
neodvolatelností zúčtování,
d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší
než 6 měsíců, nebo
e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů
nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování.
(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím
dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k
provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
§ 73a
Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu
oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností
zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování
přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i nadále považuje
za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Díl 4
Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s
neodvolatelností zúčtování
§ 73b
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků
platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě
podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li
přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném
čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a
b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace
anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí
takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému
s neodvolatelností zúčtování.
(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez
zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s
neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).
(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností
zúčtování a provozovatele systému propojeného podle § 69 o oznámení
podle § 73f odst. 4.
(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o
výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.
(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 73c
Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost
informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s
neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.
§ 73d
Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,
a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto
systému a o jeho pravidlech a
b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v
tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil
Evropské komisi, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně
těchto skutečností.
Díl 5
Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci
§ 73e
Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci
O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu
orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního
systému s neodvolatelností zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu
soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní
banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku
též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu
veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České
republice.
§ 73f
Oznamovací povinnosti České národní banky
(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropské komisi
existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož
provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede
provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li
ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní
banka bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. Jestliže povolení k
provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo
nebo bylo odňato, Česká národní banka oznámí Evropské komisi zánik
tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného
odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých
přede dnem odnětí nebo zániku povolení.
(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci
platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení
a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky
uvedené v § 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka
uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro
Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 67
odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec 4
nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného
odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v §
62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se
týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,
oznámí to neprodleně příslušnému orgánu členského státu, který
existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.
(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo
obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká
účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to
neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností
zúčtování.
10) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.
11) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14.
června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu,
ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.“.
99. V § 75 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení
této hlavy v neprospěch uživatele, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
100. V § 75 odst. 2 úvodní část ustanovení zní:
„V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo
poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v
případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se
mohou poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit“.
101. V § 76 odstavec 4 zní:
„(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona
rozumí platební prostředek,
a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k
1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,
2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60
eurům, nebo
3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce
odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo
b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní
prostředky v částce odpovídající nejvýše
1. 150 eurům,
2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové
smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo
3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové
smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká
elektronických peněz.“.
102. V § 84 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f)
se zrušuje.
103. V § 85 písm. f) se slova „provedené z podnětu příjemce“ nahrazují
slovy „podle § 103“.
104. V § 89 úvodní části ustanovení se slova „z podnětu plátce upravené
rámcovou smlouvou“ nahrazují slovy „ , která je upravena rámcovou
smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce,“.
105. V § 93 odst. 1 se za slova „drobné platby“ vkládají slova „se § 80
až 85 a § 89 nepoužijí; v takovém případě“.
106. V § 93 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního
použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže
poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však
poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž
lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu
daného platebním prostředkem.“.
107. V § 94 odst.1 se věta druhá nahrazuje větou „V případě platebních
prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové
smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli
změnu rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80
odst. 1.“.
108. V § 94 odst. 2 se slova „Změnu informací uvedených v § 81, § 83
písm. d) a § 84 písm. e), které nejsou obsahem“ nahrazují slovy
„Nejedná-li se o změnu“ a za slovo „oznámit“ se vkládají slova „změnu
informací uvedených v § 81 až 85“.
109. V § 94 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odstavec 1 věta druhá
se použije obdobně.“.
110. V nadpisu § 101 se slova „držitele platebního prostředku“
nahrazují slovem „uživatele“.
111. V § 101 úvodní části ustanovení se slova „(dále jen „držitel
platebního prostředku“)“ zrušují.
112. V nadpisu § 102 se slova „vydavatele platebního prostředku“
nahrazují slovem „poskytovatele“.
113. V § 102 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „(dále jen
„vydavatel platebního prostředku“)“ zrušují.
114. V § 102 odst. 1 písm. a) se slova „osobám jiným než jeho držiteli“
nahrazují slovy „jiným osobám než uživateli“ a slova „držitele
platebního prostředku“ se nahrazují slovem „uživatele“.
115. V § 102 odst. 1 písm. b) se za slovo „za“ vkládají slova „dříve
vydaný“ a „vydaný držiteli platebního prostředku již dříve“ se zrušují.
116. V § 102 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slova
„držiteli platebního prostředku“ nahrazují slovem „uživateli“.
117. V § 102 odst. 1 písm. d) se slova „držiteli platebního prostředku“
nahrazují slovem „uživateli“.
118. V § 102 odst. 2 se slova „Vydavatel platebního prostředku“
nahrazují slovem „Poskytovatel“ a slova „držiteli platebního
prostředku“ se nahrazují slovem „uživateli“.
119. V § 103 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Plátce je“
nahrazují slovy „V případě platební transakce, k níž dává platební
příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, je plátce“ a
slova „provedené z podnětu příjemce“ se zrušují.
120. V § 103 se odstavec 5 zrušuje.
121. V § 104 odst. 2 se slova „dal podnět“ nahrazují slovy „dává
platební příkaz“, slovo „dohodli“ se nahrazuje slovem „dohodnou“ a
slova „pro účely § 106 odst. 4, § 109 a § 111 až 113“ se zrušují.
122. V § 105 odst. 1 se slovo „přijetí“ nahrazuje slovem „provedení“.
123. V § 105 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
124. V § 106 odst. 3 větě první se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují
slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce
prostřednictvím příjemce,“.
125. V § 106 odst. 3 se věta poslední zrušuje.
126. V § 107 odst. 2 se slova „z podnětu plátce“ nahrazují slovy „ , k
níž dává platební příkaz plátce“ a slova „z podnětu příjemce“ se
nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce
prostřednictvím příjemce“.
127. § 109 včetně nadpisu zní:
„§ 109
Lhůta pro připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce
(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby peněžní prostředky byly připsány
na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího
pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.
(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní
den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební
transakci v
a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která
nezahrnuje směnu měn,
b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje
směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke
směně měn dochází, nebo
c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a
zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.
(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní
dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební
transakci v
a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou
než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,
b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky,
nebo
c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.
128. V § 110 závěrečné části ustanovení se slova „nebo o platební účet
vedený v měně jiného než členského státu“ zrušují.
129. V § 111 se slova „a 110 se nepoužijí“ nahrazují slovy „se
nepoužije“.
130. V nadpisu § 113 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ ,
k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím
příjemce“.
131. V § 113 odst. 1 se slova „z podnětu příjemce, k níž byl dán
souhlas za použití platebního prostředku“ nahrazují slovy „ , k níž
dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce“.
132. V § 117 odst. 6 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ ,
k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím
příjemce,“.
133. V § 118 odst. 1 se slova „z podnětu plátce“ nahrazují slovy „ , k
níž dává platební příkaz plátce,“.
134. V § 118 odst. 2 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ ,
k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím
příjemce,“.
135. V § 119 se odstavec 3 zrušuje.
136. V § 120 se odstavec 3 zrušuje.
137. V § 123 se věta druhá zrušuje.
138. V části čtvrté hlava II včetně nadpisu zní:
„HLAVA II
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
§ 124
Smlouva o vydání elektronických peněz
(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání
elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti
vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se
týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími
smlouvu o platebních službách.
(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních
prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných
elektronických peněz.
(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé
na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.
Zpětná výměna elektronických peněz
§ 124a
(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna
elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní
prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných
elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel
může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.
(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního
vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel
zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.
(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku právního vztahu ze
smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni,
provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Jestliže nelze určit,
jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz
nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro
platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se
právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a
to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.
(4) Právo na zpětnou výměnu se nepromlčuje, dokud právní vztah ze
smlouvy o vydání elektronických peněz trvá.
§ 124b
(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách
zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel
smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.
(2) Držitel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o vydání
elektronických peněz, jestliže jej učinil před tím, než byl v souladu s
odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny.
(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné
výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže držitel
požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o
vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo
jestliže držitel vypoví smlouvu o vydání elektronických peněz, která
byla uzavřena na dobu určitou. Úplata musí být přiměřená a musí
odpovídat skutečným nákladům vydavatele.
§ 124c
Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která
není spotřebitelem, § 124a odst. 2 a 3 a § 124b odst. 3 se nepoužijí. V
takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou o vydání
elektronických peněz.“.
139. V § 125 odst. 1 písm. a) se slova „nebo 3“ zrušují.
140. V § 125 odst. 1 písm. g) se slovo „poruší“ nahrazuje slovem
„nesplní“.
141. V § 125 odst. 1 písm. h) se slova „poruší zákaz svěřit“ nahrazují
slovem „svěří“ a slova „podle § 25“ se nahrazují slovy „v rozporu s §
26“.
142. V § 125 odst. 2 písm. b) se číslo „40“ nahrazuje číslem „39“.
143. V § 125 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.
144. V § 125 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) v rozporu s § 44 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu
závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k
provedení platební transakce.“.
145. V § 125 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
146. V § 125 odst. 3 písm. a) se slova „za účelem“ nahrazují slovem
„k“.
147. V § 125 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
148. V § 125 odst. 4 písm. a) se slova „nebo e)“ zrušují a slova „e)
nebo f)“ se nahrazují slovy „d) nebo e)“.
149. V § 125 odst. 4 písm. c) se slova „nebo d)“ zrušují.
150. § 126 včetně nadpisu zní:
„§ 126
Správní delikty instituce elektronických peněz a vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu
(1) Instituce elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že
a) neoznámí změnu údajů podle § 48 odst. 3 nebo 4,
b) v rozporu s § 50 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo
uživatelům,
c) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 52a,
d) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle §
52c,
e) v rozporu s § 52h odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím
jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,
f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který
nesplňuje podmínky podle § 52h odst. 2,
g) nesplní oznamovací povinnost podle § 52h odst. 3 nebo § 52j odst. 1,
h) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání
elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v
rozporu s § 52j odst. 2, nebo
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 52m odst. 1.
(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního
deliktu tím, že
a) vydává elektronické peníze nebo poskytuje platební služby, které se
týkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 2,
b) poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, v
rozporu s § 53 odst. 3,
c) neoznámí změnu údajů podle § 56,
d) v rozporu s § 58 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo
uživatelům, nebo
e) v rozporu s § 59 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu
závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k
provedení platební transakce.
(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz
malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že
a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k
provedení platební transakce, podle § 52e,
b) nesplní informační povinnost podle § 52k, nebo
c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 52l.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c)
nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c)
až i),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).“.
151. § 127 včetně nadpisu se zrušuje.
152. § 129 včetně nadpisu zní:
„§ 129
Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému s
neodvolatelností zúčtování
(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se
dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 67 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez
souhlasu České národní banky,
b) neoznámí změnu údajů podle § 72 odst. 3, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 1.
(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se
sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje platební systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s
§ 70 odst. 2,
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 73a, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 3.
(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí
správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 73b odst.
2 nebo § 73c.
(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační
povinnost podle § 73d.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),
odstavce 2, 3 nebo 4,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
nebo b).“.
153. V § 130 odstavec 1 zní:
„(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že soustavně
a) porušuje informační povinnosti podle § 79, 80, 88, § 92 odst. 3, §
93 nebo § 94 odst. 2,
b) porušuje povinnosti týkající se změny rámcové smlouvy podle § 94
odst. 1 nebo 5,
c) vypovídá rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v rozporu s §
96,
d) blokuje platební prostředky v rozporu s § 100,
e) porušuje povinnosti týkající se odmítnutí platebního příkazu podle §
105 odst. 1 nebo 2,
f) nedodržuje lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až
113, nebo
g) v rozporu s § 114 odst. 3 nedává peněžní prostředky k dispozici
příjemci.“.
154. V § 130 odst. 2 se slova „neposkytne nebo nezpřístupní plátci
informaci podle § 86 odst. 1, 89 nebo 91“ nahrazují slovy „porušuje
informační povinnosti podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 90“.
155. V § 130 odst. 3 se slova „neposkytne nebo nezpřístupní příjemci
informaci podle § 87 odst. 1“ nahrazují slovy „porušuje informační
povinnosti podle § 87 odst. 1 nebo § 91“.
156. V § 130 odst. 4 se slova „Vydavatel platebního prostředku“
nahrazují slovy „Poskytovatel, který vydává platební prostředek,“ a
slova „poruší některou z povinností“ se nahrazují slovy „porušuje
povinnosti“.
157. V § 130 odst. 5 se slova „provede srážku“ nahrazují slovy „provádí
srážky“.
158. V nadpise § 131 se slova „elektronických peněz“ zrušují.
159. V § 131 odstavec 1 zní:
„(1) Vydavatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 124 odst. 2,
b) poskytuje držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 124 odst. 3,
c) neprovede zpětnou výměnu podle § 124a odst. 2 nebo 3, nebo
d) porušuje informační povinnost podle § 124b odst. 1.“.
160. V § 132 odst. 1 písm. a) se slova „poskytne platební službu nebo
vydá“ nahrazují slovy „poskytuje platební služby nebo vydává“ a slovo
„nebo“ se zrušuje.
161. V § 132 odst. 1 písm. b) se slovo „neuvede“ nahrazuje slovem
„zatají“.
162. V § 132 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a
doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51 odst. 1.“.
163. V § 132 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České
národní banky se dopustí správního deliktu tím, že
a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace
nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo
b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle §
135d odst. 1 písm. b) až i).“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
164. V § 132 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce
1“ zrušují.
165. V § 132 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).
166. V § 132 odst. 3 písm. b) se slova „písmene b)“ nahrazují slovy
„odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2“.
167. V § 132 odst. 3 písm. c) se slova „písmene a)“ nahrazují slovy
„odstavce 1 písm. a)“.
168. V § 133 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ve
Společenství^2)“ nahrazují slovy „v Evropské unii^2)“.
169. V § 134 odst. 1 písm. a) se slova „poskytne platební službu nebo
vydá“ nahrazují slovy „poskytuje platební služby nebo vydává“ a slovo
„nebo“ se zrušuje.
170. V § 134 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a
doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1.“.
171. V § 134 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c),“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).
172. V § 135 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
173. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST ŠESTÁ
DOHLED
§ 135a
(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností
a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,
instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny
vykonávat podle tohoto zákona,
b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se
sídlem v České republice a účastníka platebního systému s
neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování a
c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem nebo obdobnými
ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí
právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání
elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii^2).
(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c)
vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou
poskytovatel nebo vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v
a) České republice vykonává v České republice,
b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v
rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo
c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než
prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.
(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny
poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace
a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě
při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti.
§ 135b
(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona
se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o
povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.
(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států
vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební
služby nebo vydávat elektronické peníze, s centrálními bankami jiných
členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou.
(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států
vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo
zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné
informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto
orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto
osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.
§ 135c
Kontrola na místě
(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby
podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné
osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti
vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto
zákona.
(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na
místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce
nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní
činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle
tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného
členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na
místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.
(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést
kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního
zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává
provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna
vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance.
Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na
místě provést Česká národní banka.
(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební
služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní
banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke
zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření
zakládá.
§ 135d
Opatření k nápravě
(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší
povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna
vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle povahy
zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby
a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto
zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,
c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,
d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné
ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona
upravujícího činnost auditorů,
e) vyměnila svoji vedoucí osobu,
f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto
zákona, prostřednictvím obchodního zástupce,
g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto
zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,
h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k
činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,
prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné
osoby nevykonávala, nebo
i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení
platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, pouze stanoveným způsobem.
(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká
národní banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických
peněz také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s
výkonem činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle
tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v
hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace
výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní
banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou
národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o
způsobu zjednání nápravy.
§ 135e
Přijímání podnětů
Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední^7)
ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené
tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného
členského státu, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních
službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v
Evropské unii^2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala,
i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v
úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti
mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi
držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu^8).
§ 135f
Pořádková pokuta
(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za
podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon
státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut
za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2 500 000 Kč.
(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.“.
Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá.
174. V § 136 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují
se písmena e) a f), která znějí:
„e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a
f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.“.
175. V § 136 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují
také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná
osoba oprávněna, a o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná
osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické
peníze. Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se
zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je
zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.
(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o
provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností
zúčtování. Do seznamu podle odstavce 1 písm. f) se zapisuje také údaj o
provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním
řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému při
provádění zúčtování.“.
176. V § 136 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň
a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační
číslo osoby, bylo-li přiděleno, a
b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa
bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li
přiděleno.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
177. § 136a až 138 a § 140 se včetně nadpisů zrušují.
178. § 142 včetně nadpisu zní:
„§ 142
Zmocnění
Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17
odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27
odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 3, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48
odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst. 4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, §
52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m odst. 2, § 54 odst. 3,
§ 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a § 73b odst. 5.“.
179. § 145 zní:
„§ 145
(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout
lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1,
jedná-li se o platební transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a)
tím není dotčen.
(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o
platební transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území
České republiky a zahrnuje směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.
(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební
příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce
elektronických peněz, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
oprávněna vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních
předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. října 2011
vydávat elektronické peníze na základě svého dosavadního povolení k
činnosti instituce elektronických peněz. Přitom postupuje podle
dosavadních právních přepisů; bod 5 tím není dotčen.
2. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, který byl ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydávat elektronické peníze
podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona do 30. dubna 2012 vydávat elektronické peníze na základě
své dosavadní registrace vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu. Přitom postupuje podle dosavadních právních předpisů; bod 5
tím není dotčen.
3. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce
elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním
styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; bod 4
tím není dotčen. Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o zápis do
registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle § 54
zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o
povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č.
284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, pokud o to žadatel před vydáním rozhodnutí o
této žádosti požádá. Právní účinky rozhodnutí o udělení povolení k
činnosti instituce elektronických peněz vydané na základě této žádosti
nastanou nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Právní vztahy mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem
elektronických peněz se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí
zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i
jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních
právních předpisů.
6. Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností
zúčtování udělená podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního
systému s neodvolatelností zúčtování podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb.,
o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na
základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele platebního
systému s neodvolatelností zúčtování podle § 70 zákona č. 284/2009 Sb.,
o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
7. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na
základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede
své poměry do souladu s částí třetí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním
styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té
doby dodržuje pravidla činnosti stanovená v § 65 zákona č. 284/2009
Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, přiměřeně.
8. Platební systém s neodvolatelností zúčtování provozovaný na základě
povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona považuje za platební systém s neodvolatelností
zúčtování podle § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Žádost o povolení k provozování platebního systému s
neodvolatelností zúčtování podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o
povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Právní vztahy vzniklé v souvislosti s provozováním platebního
systému s neodvolatelností zúčtování nebo s účastí v něm se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním
styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když
vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto
právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních
předpisů.
Čl. III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění
zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, jak vyplývá ze zákonů jej
měnících.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. IV
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona
č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona
č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č.
70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č.
296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č.
126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.
7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č.
156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona
č. 41/2011 Sb., se mění takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci druhého samostatného řádku
doplňují slova „ , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady
2009/44/ES“.
2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují
slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6.
května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti
zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s
cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění,
pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru.“.
3. V § 2a odst. 1 písm. a) se slova „a instituce elektronických peněz“
zrušují.
4. V § 8, § 124 odst. 5 a v § 126 odst. 5 se slova „instituce
elektronických peněz,“ zrušují.
5. V § 10d odst. 3 písm. b) se slova „institucemi elektronických
peněz,“ zrušují.
6. Část sedmá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 30 a 31 zní:
„ČÁST SEDMÁ
VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 82
Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání
(1) Vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je systém,
a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g),
b) který provádí vypořádání [§ 83 písm. a)] na základě stanovených
pravidel,
c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo nebo ústředí v České
republice, se dohodli, že právní vztahy mezi nimi se při provádění
vypořádání řídí českým právem, a
d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropské komisi podle §
90g odst. 1 nebo 2.
(2) Zahraničním vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je
vypořádací systém, jehož existenci oznámil Evropské komisi příslušný
orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího
neodvolatelnost zúčtování v systémech vypořádání obchodů s cennými
papíry^30).
(3) Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání a účast v tomto
systému se zakládají smlouvou.
§ 83
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vypořádáním
1. započtení vzájemných pohledávek z obchodů s investičními nástroji,
nebo
2. splnění vzájemných dluhů z obchodů s investičními nástroji převodem
investičních nástrojů nebo peněžních prostředků,
b) příkazem k vypořádání pokyn účastníka vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání nebo účastníka či provozovatele systému
propojeného podle § 89, na jehož základě má být v souladu s pravidly
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (dále jen „pravidla
systému“) provedeno vypořádání,
c) ústřední protistranou osoba, která při vypořádání vstupuje mezi
účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v
§ 84 odst. 1 písm. a) až g) nebo m) jako jejich výlučná protistrana,
d) zúčtovatelem osoba, která vede pro účastníky vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i)
nebo m) účet, na němž se provádí vypořádání,
e) clearingovou institucí osoba, která provádí vypořádání započtením
vzájemných pohledávek účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání uvedených v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i), j) nebo m),
f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující
doba, během níž vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání přijímá
a provádí příkazy k vypořádání a další úkony s tímto vypořádáním
související.
§ 84
Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
(1) Účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání může
být pouze
a) banka,
b) spořitelní a úvěrní družstvo,
c) obchodník s cennými papíry,
d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé
z osob uvedených v písmenech a) až c),
e) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž
veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,
f) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská
centrální banka,
g) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z
působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti
úvěrových institucí a její výkon^31),
h) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§
90),
i) ústřední protistrana,
j) zúčtovatel,
k) clearingová instituce,
l) osoba, která vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených
v písmenech h) až k) v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,
v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v
zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování, nebo
m) osoba neuvedená v písmenech a) až l), u které je to vhodné s ohledem
na míru systémového rizika vyplývajícího z rozsahu její činnosti.
(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové
instituce může být vykonávána i několika účastníky vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání.
HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ
Pravidla systému
§ 85
(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
stanoví pravidla systému.
(2) Pravidla systému upravují alespoň
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání,
b) podmínky účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností
vypořádání, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní
kritéria pro přístup k vypořádacímu systému s neodvolatelností
vypořádání; osoby se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském
státě Evropské unie nesmí být znevýhodňovány z jiných než ekonomických
důvodů,
c) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání vyplývající z jejich účasti v tomto systému,
d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti ve
vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání,
e) způsob a podmínky vypořádání, včetně stanovení postupu při opravě
chyb vzniklých během vypořádání,
f) náležitosti příkazu k vypořádání, způsob a podmínky jeho zadávání do
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
g) údaje, které účastník vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání poskytuje provozovateli vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání k plnění jeho povinností, a způsob jejich
poskytování,
h) opatření, která může provozovatel vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání uplatnit vůči účastníkovi vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání, a postup při jejich uplatňování,
i) časový harmonogram provádění vypořádání, včetně rozvrhu jednotlivých
fází, v nichž vypořádání probíhá,
j) vymezení provozního dne,
k) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý
vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání,
l) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání zadaný do vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání považuje za jednostranně
neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho
neodvolatelnosti,
m) investiční nástroje a měnu, v nichž se vypořádání provádí, a
n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň
1. rizika, kterým vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání je
nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika,
rizika likvidity a úvěrového rizika,
2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování
rizik a
3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik, včetně
stanovení vhodných podmínek pro účast ve vypořádacím systému s
neodvolatelností vypořádání.
§ 86
(1) Provozovatel a ostatní účastníci vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání dodržují pravidla systému.
(2) Pravidla systému v aktuálním znění musí být uveřejněna způsobem
umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle
provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání v jeho
úředních hodinách. Pokud provozovatel vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání zřídí provozovnu, musí být pravidla systému
k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.
§ 87
Změna pravidel systému
(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění,
nestanoví-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze
uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.
(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je
pouze provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.
Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu
ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,
platí, že souhlas byl udělen.
Neodvolatelnost příkazu k vypořádání
§ 88
(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k
vypořádání jednostranně odvolat.
(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné
moci směřující k zastavení nebo omezení vypořádání, k vyloučení nebo
omezení použití investičních nástrojů nebo peněžních prostředků na
účtu, na němž se provádí vypořádání, nebo k vyloučení nebo omezení
uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na
a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k vypořádání, jestliže
byl tento příkaz přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností
vypořádání před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto
zásahu,
b) možnost použít investiční nástroje nebo peněžní prostředky na účtu
účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, na němž
se provádí vypořádání, ke splnění závazků, které mu vznikly ve
vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému
propojeném podle § 89, jestliže investiční nástroje nebo peněžní
prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu
došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění
poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání nebo systému propojeného podle § 89.
(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného
zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě,
že byl příkaz k vypořádání přijat vypořádacím systémem s
neodvolatelností vypořádání po vydání tohoto rozhodnutí nebo po
provedení tohoto zásahu, jestliže
a) vypořádání je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo
k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a
b) provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k vypořádání stal neodvolatelným podle
odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu
oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že
rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o
sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání známo nebo mu mělo být známo.
(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné
moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které
vznikly ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v
systému propojeném podle § 89 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před
provedením tohoto zásahu.
Propojení systémů
§ 89
(1) Uzavře-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, platebního systému
s neodvolatelností zúčtování, zahraničního vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování umožňující vzájemné provádění příkazů k
vypořádání, nezakládá se tím nový vypořádací systém s neodvolatelností
vypořádání.
(2) Jestliže je to možné, provozovatel vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání zajistí, aby pravidla systému a pravidla
systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o
okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za jednostranně
neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za
přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1
jinak, platí pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky,
nezávisle na sobě.
HLAVA III
PROVOZOVATEL VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ
§ 90
(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je
právnická osoba, která je oprávněna provozovat vypořádací systém s
neodvolatelností vypořádání na základě povolení k provozování
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, které jí udělila
Česká národní banka.
(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
může též, pokud to má uvedeno v povolení k provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání, zajišťovat pro své účastníky
investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a).
(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je
povinen provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání s
odbornou péčí.
(4) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly
provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
svěřeny do správy nebo jako zajištění závazku plynoucího z
vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku
provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému
účtuje o majetku třetích osob, který má ve své moci, odděleně od svého
majetku.
Povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání
§ 90a
(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání žadateli,
a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,
b) který má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,
c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730
000 EUR,
d) jehož počáteční kapitál má průhledný a nezávadný původ,
e) který předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými
ekonomickými propočty,
f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání,
g) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v
provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání ani nemůže bránit
účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání,
h) na němž mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a
obezřetného vedení provozovatele vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání,
i) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu
nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem
státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob
jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností
provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
j) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,
k) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti
provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jsou
odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a
obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání a
l) který předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska
řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání a z hlediska systémového rizika.
(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání i žadateli, který
a) je právnickou osobou,
b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě Evropské unie,
c) je oprávněn provozovat systém obdobný vypořádacímu systému s
neodvolatelností vypořádání, v němž se právní vztahy mezi účastníky
systému při provádění vypořádání řídí právem jiného členského státu
Evropské unie, a
d) předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a
obezřetného provozování vypořádacího sytému s neodvolatelností
vypořádání a z hlediska systémového rizika.
(3) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání lze podat pouze na předepsaném tiskopise,
ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek
uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 90b
(1) O žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců
ode dne jejího doručení.
(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka schválí pravidla
systému.
(3) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka může stanovit
podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před
zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.
(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených
v žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání nebo jejích přílohách, na jejichž základě
bylo povolení k provozování uděleno.
HLAVA IV
INFORMAČNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELE A ÚČASTNÍKA VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S
NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ
§ 90c
(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, o jejich sídle,
místě podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li
přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném
čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a
b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace
anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí
takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání.
(2) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez
zbytečného odkladu informuje provozovatele vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).
(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
neprodleně informuje účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání a provozovatele systému propojeného podle § 89 o oznámení
podle § 90g odst. 4.
(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon
dohledu o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o
plnění podmínek výkonu své činnosti. Lhůty pro zasílání informací a
podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví
prováděcí právní předpis.
(5) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se
sídlem v jiném členském státě Evropské unie je povinen pro účely
posouzení plnění podmínek výkonu jeho činnosti poskytnout České národní
bance požadované informace a potřebná vysvětlení.
§ 90d
Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání na žádost
informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o vypořádacím systému
s neodvolatelností vypořádání, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.
§ 90e
Účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České
republiky,
a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto
systému a o jeho pravidlech a
b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v
tomto systému, o členském státě Evropské unie, který existenci tohoto
systému oznámil Evropské komisi, o adrese svého sídla nebo místa
podnikání a o změně těchto skutečností.
HLAVA V
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI
§ 90f
Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci
O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu
orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 vůči účastníkovi vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání vyrozumí bez zbytečného odkladu
soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní
banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku
též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy provedl
vůči účastníkovi zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České
republiky.
§ 90g
Oznamovací povinnosti České národní banky
(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropské komisi
existenci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jehož
provozovateli udělila povolení k provozování vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání. V oznámení Česká národní banka uvede
provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.
Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká
národní banka bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. Jestliže bylo
povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání odňato, Česká národní banka oznámí Evropské komisi zánik
tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez
zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno vypořádání na základě
příkazů přijatých přede dnem odnětí povolení.
(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci systému
vypořádání obchodů s cennými papíry, který provozuje podle zákona
upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento
systém splňuje podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a) až c). V
oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto
systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu
činnosti jeho provozovatele se § 87 odst. 1 věta druhá a odst. 2, §
90a, 90b, § 90c odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka
oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže
systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a), b)
nebo c).
(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f, které se
týká účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České
republiky, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu členského státu
Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.
(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f nebo
obdobné oznámení od orgánu členského státu Evropské unie, které se týká
účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, oznámí to
neprodleně provozovateli tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání.
30) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.
31) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění
směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.“.
7. V § 100 odst. 1 písm. c) se slova „ , přičemž se na ni vztahují
obdobně ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 14, § 86 až 88“
nahrazují slovy „ ; provozuje-li centrální depozitář vypořádací systém
s neodvolatelností vypořádání, považuje se za provozovatele
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání“.
8. V § 135 odst. 1 písmena j) až l) znějí:
„j) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§
90), který má sídlo v České republice,
k) účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 84),
který není provozovatelem tohoto systému,
l) účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice (§
90e),“.
9. V § 138 odst. 1 se za slovo „systému“ vkládají slova „s
neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice,“.
10. V § 138 odst. 2 se za slovo „systému“ vkládají slova „s
neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice“.
11. V § 145 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ten, komu bylo odňato povolení k provozování vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání, to bez zbytečného odkladu oznámí
účastníkům tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.
Do dokončení vypořádání na základě příkazů k vypořádání přijatých přede
dnem odnětí povolení se i nadále považuje za provozovatele vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
12. V § 158 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
13. V § 158 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena e) až i), která znějí:
„e) poruší organizační požadavky podle § 48 nebo některý z nich,
f) nesplní informační povinnost podle § 50,
g) neumožní účastníkům regulovaného trhu zvolit jiný vypořádací systém
podle § 51 odst. 1,
h) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 52, nebo
i) nesplní některou z povinností podle § 67 nebo 68.“.
14. § 160 včetně nadpisu zní:
„§ 160
Správní delikty provozovatele a účastníka vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání
(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se
dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 87 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez
souhlasu České národní banky,
b) neoznámí změnu údajů podle § 90b odst. 4, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 1.
(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se
sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu
s § 90 odst. 3,
b) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 3, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 145 odst. 4.
(3) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se
dopustí správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle §
90c odst. 2 nebo § 90d.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),
odstavce 2 nebo 3,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
nebo b).“.
15. V § 165 odst. 2 se slova „ , instituce elektronických peněz“
zrušují.
16. V § 199 odst. 2 se slova „§ 83 odst. 4, § 85 odst. 2, § 87“
nahrazují slovy „§ 90a odst. 3, § 90c odst. 4,“.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1. Povolení k provozování vypořádacího systému udělená podle
dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona
považuje za povolení k provozování vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004 Sb., o
podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Provozovatel vypořádacího systému na základě
povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání podle § 90 zákona č. 256/2004 Sb., o
podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Provozovatel vypořádacího systému na základě povolení uděleného
podle dosavadních právních předpisů uvede své poměry do souladu s částí
sedmou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Vypořádací systém provozovaný na základě povolení uděleného podle
dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona
považuje za vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle § 82
zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému podaná přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
považuje za žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004 Sb., o
podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanoveními dosavadních právních předpisů se řídí i právní vztahy
vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto
právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle zákona č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna insolvenčního zákona
Čl. VI
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona
č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č.
227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění
takto:
1. V § 2 písm. k) se slova „instituce elektronických peněz^1),“ včetně
poznámky pod čarou č. 1 zrušují.
2. V § 35 odst. 3 se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo držitelů
elektronických peněz“.
3. V § 82 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření
podle odstavce 3 současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku
Českou národní banku.“.
4. V § 102 odst. 1 písm. g) se slova „uvedeného v seznamu České národní
banky podle zákona upravujícího platební styk^1), nebo účastníkem
vypořádacího systému podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém
trhu^18)“ nahrazují slovy „s neodvolatelností zúčtování, zahraničního
platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s
neodvolatelností vypořádání“.
5. V § 113 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li dlužník
provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo
zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření současně s jeho
zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.
6. V § 118 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vyhlášení moratoria současně se
zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.
7. V § 139 odst. 1 písm. g) se slova „uvedeného v seznamu České národní
banky podle zvláštního právního předpisu^1),“ nahrazují slovy „s
neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání,“.
8. V § 139 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
9. § 247 zní:
„§ 247
Je-li dlužník účastníkem platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo
zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
vyrozumí insolvenční soud o prohlášení konkursu současně se zveřejněním
usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.
10. § 365 zní:
„§ 365
(1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na platnost, účinnost či
vymahatelnost závazků dlužníka, který je účastníkem platebního systému
s neodvolatelností zúčtování nebo účastníkem zahraničního platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, za podmínek stanovených zákonem
upravujícím platební styk.
(2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na platnost, účinnost či
vymahatelnost závazků dlužníka, který je účastníkem vypořádacího
systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastníkem zahraničního
vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, za podmínek
stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu.“.
11. V § 366 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena a) a b).
12. V části druhé hlavě IV nadpis dílu 1 zní: „Úpadek bank,
spořitelních a úvěrních družstev a některých zahraničních bank“.
13. V § 367 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „banky“ nahrazuje
slovem „a“ a slova „nebo instituce elektronických peněz^1),“ se
zrušují.
14. V § 367 odst. 1 písm. b) se slova „nebo instituce elektronických
peněz“ zrušují.
15. V § 367 odst. 1 se písmena c) až e) zrušují.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno c).
16. V § 367 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a d)“ zrušují.
17. V § 367 odst. 3 se slovo „f)“ nahrazuje slovem „c)“.
18. V § 367 se odstavec 4 zrušuje.
19. V části druhé hlavě IV dílu 1 nadpis oddílu 2 zní: „Úpadek banky,
spořitelního a úvěrního družstva po odnětí licence nebo povolení a
úpadek pobočky zahraniční banky uvedené v § 367 odst. 1 písm. c)“.
20. V § 368 odst. 3 se slova „nebo instituce elektronických peněz“
zrušují a slovo „f)“ se nahrazuje slovem „c)“.
21. V § 370 odst. 1 větě první se čárka za slovem „banky“ nahrazuje
slovem „nebo“ a slova „nebo instituce elektronických peněz“ se zrušují.
22. V § 370 odst. 2 písm. d) se číslo „374“ nahrazuje číslem „373“.
23. V § 370 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
24. V § 370 se odstavce 4 až 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 4 až 7.
25. V § 370 odst. 4 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.
26. V § 370 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují.
27. V § 370 odstavec 5 zní:
„(5) Insolvenční soud, který vydal rozhodnutí o úpadku a o prohlášení
konkursu na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 367 odst. 1
písm. c), informuje prostřednictvím příslušného orgánu dozoru nebo
dohledu o takovém rozhodnutí orgány dozoru nebo dohledu v členských
státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský
prostor, ve kterých má dlužník organizační složku, a to před
zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, a není-li
to možné, neprodleně poté; tato informace obsahuje i upozornění na
možné důsledky přijatého rozhodnutí.“.
28. V § 373 odst. 1 se slova „ , je-li jím banka nebo spořitelní a
úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1
písm. f),“ zrušují.
29. § 374 se zrušuje.
30. V § 376 se čárka za slovem „banka“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova
„ , instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem
podnikání na území České republiky oprávněná vydávat elektronické
peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu“ se
zrušují.
31. V části druhé hlavě IV dílu 1 nadpis oddílu 3 zní: „Úpadek
zahraniční banky podnikající na území České republiky na základě
jednotné licence“.
32. V § 377 větě první se slova „nebo instituce elektronických peněz“ a
slova „ , nebo na jehož území má sídlo nebo místo podnikání osoba
oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle
zvláštního právního předpisu“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o bankách
Čl. VII
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,
zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,
zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,
zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb.,
zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb.,
zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,
zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb.,
zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,
zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb.,
zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb.,
zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb.,
zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb.,
zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb.,
zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb.,
se mění takto:
1. V § 20 odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.
2. V § 20 odst. 6 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“
zrušují.
3. V § 20c se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
4. V § 20c odst. 4 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“.
5. V § 41f odst. 7 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za
slovo „rozsahu,“ se vkládají slova „instituce elektronických peněz nebo
vydavatel elektronických peněz malého rozsahu,“ a za slovo
„transakce^13)“ se vkládají slova „nebo proti jejichž přijetí byly
vydány elektronické peníze“.
6. V § 41f odst. 7 se za větu první vkládají věty „Pro účely výpočtu
náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků
považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických
peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních
služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli
elektronických peněz malého rozsahu.“.
7. V § 41f odst. 7 větě čtvrté se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za
slovo „rozsahu“ se vkládají slova „ , instituce elektronických peněz
nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“.
8. V § 41f odst. 7 větě poslední se slova „Platební instituce nebo
poskytovatel platebních služeb malého rozsahu jsou povinni“ nahrazují
slovy „Tyto osoby jsou povinny“.
9. V § 41f se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého
rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických
peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb
nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u
které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je
veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím
platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k
provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány
elektronické peníze.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. VIII
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých
opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve
znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č.
212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č.
377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č.
57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č.
296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č.
230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č.
156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona
č. 41/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 1a odst. 1 písm. a) se slova „a dále osoba, jejíž činnost nebo
podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněz, to vše“ zrušují.
2. V § 2b odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.
3. V § 2b odst. 6 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“
zrušují.
4. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu
Čl. IX
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č.
199/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. a) se body 3 a 4 zrušují.
2. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 5 se slovo „rozsahu^3)“ nahrazuje slovy
„rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických
peněz malého rozsahu^3)“.
3. V § 5 písm. a) se za slovo „narození,“ vkládá slovo „dále“.
4. V § 13 odst. 2 písm. a) se slovo „pravidelných“ zrušuje.
5. V § 13 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) elektronických peněz, pokud nejvyšší částka elektronicky uchovávaná
na médiu, které nelze dobíjet, nepřekročí částku 250 EUR, nebo 500 EUR,
jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení
vnitrostátní platební transakce, nebo, pokud lze médium dobíjet, je pro
kalendářní rok stanoven celkový limit ve výši 2 500 EUR, s výjimkou
případů, kdy je na žádost držitele elektronických peněz v témže
kalendářním roce zpětně vyměněna částka celkem 1 000 EUR nebo více,“.
6. V § 13 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní
telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota
jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně je pro kalendářní
rok stanoven celkový limit transakcí realizovaných z jednoho
telefonního čísla ve výši 2 500 EUR, nebo“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
7. V § 21 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Úvěrová instituce,
platební instituce, instituce elektronických peněz, finanční instituce
uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 a povinná osoba uvedená v § 2
odst. 1 písm. c) doručí ministerstvu systém vnitřních zásad do 60 dnů
ode dne, kdy se stala povinnou osobou; oznámení o změnách v systému
vnitřních zásad doručí ministerstvu do 30 dnů ode dne jejich přijetí.“.
8. V § 48 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost
vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka
podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí správního deliktu tím, že systém
vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve
lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.
(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 6 uložena povinnost doručit
ministerstvu nebo České národní bance systém vnitřních zásad a oznámení
o jeho změnách, se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních
zásad nebo oznámení o jeho změnách nedoručí podle § 21 odst. 6 nebo
nepodá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků
podle § 21 odst. 8.“.
9. V § 48 odst. 3 se slovo „pravidelné“ zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. X
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993
Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona
č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona
č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona
č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona
č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona
č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a
zákona č. 41/2011 Sb., se mění takto:
1. § 24 se zrušuje.
2. § 38 zní:
„§ 38
(1) Česká národní banka je oprávněna provozovat platební systémy.
Podmínky provozování těchto platebních systémů a účasti v nich stanoví
zákon upravující platební styk.
(2) Česká národní banka přidělí kód platebního styku poskytovateli
platebních služeb, který hodlá užívat pro účty, které vede, čísla účtů
v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla tvorby čísla účtu v
souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).
(4) Česká národní banka vede seznam kódů platebního styku a
poskytovatelů platebních služeb, kterým tyto kódy přidělila; seznam
uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
3. V § 41 odst. 2 písm. a) se slova „institucí elektronických peněz^1a)
a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na
území České republiky na základě jednotné licence,“ zrušují.
4. V § 44a odst. 1 se na konci textu věty první vkládají slova „při
výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení,
licence nebo registrace České národní banky“.
5. V § 44a odst. 1 věta druhá zní „Česká národní banka je při výkonu
dohledu oprávněna vyžadovat od těchto osob potřebné informace a
podklady.“.
6. § 46 se včetně nadpisu zrušuje.
7. V § 46b odst. 1 se za číslovku „41“ vkládají slova „a 44a odst. 1“.
8. V § 49b odst. 1 větě druhé se čárka za slovem „bank“ nahrazuje
slovem „a“ a slova „ , instituce elektronických peněz^1a) a pobočky
zahraničních institucí elektronických peněz“ se zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. XI
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a
doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.
362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č.
309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č.
381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č.
70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 324/2006 Sb., zákona č.
296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.
250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 160/2010 Sb., se mění
takto:
1. V § 13 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) provozovatelů vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání,“.
2. V § 13 odst. 1 písmena m) a n) znějí:
„m) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a jejich
účastníků,
n) účastníků zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností
vypořádání, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice,“.
3. V § 13 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) seznam zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností
vypořádání a“.
4. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Do seznamů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň
a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační
číslo osoby, bylo-li přiděleno, a
b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa
bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li
přiděleno.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o finančních konglomerátech
Čl. XII
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a
úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a
obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně
některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění
zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb.,
zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1. V názvu zákona se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.
2. V nadpise části první se slova „institucemi elektronických peněz,“
zrušují.
3. V § 2 písm. d) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.
4. V § 3 odst. 2 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o omezení plateb v hotovosti
Čl. XIII
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 303/2008 Sb.
a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slova „banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo
spořitelního a úvěrního družstva,“ nahrazují slovy „osoby oprávněné
poskytovat platební služby“ a slova „na účet banky“ se zrušují.
2. V § 4 odstavec 1 zní:
„(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč (dále
jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí,
jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu^2)
provedena v hotovosti.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
zrušena
Čl. XIV
zrušen
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. XV
V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 267b včetně poznámky
pod čarou č. 79a zní:
„§ 267b
Výkonu rozhodnutí na majetek platební instituce, zahraniční platební
instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, zahraničního
poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz,
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničního
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nepodléhají peněžní
prostředky, které uživatelé platebních služeb těmto osobám svěřili k
provedení platební transakce, ani peněžní prostředky, proti jejichž
přijetí byly vydány elektronické peníze, ani aktiva, jež tyto osoby za
tyto peněžní prostředky nabyly^79a).
79a) § 19 a 52d zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění
zákona č. 139/2011 Sb.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním
Čl. XVI
Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve
znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č.
264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č.
257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č.
57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č.
296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č.
409/2010 Sb. a zákona č. 28/2011 Sb., se mění takto:
1. § 11a a 11b znějí:
„§ 11a
Zda je cenný papír platně vydán, zda obsahuje práva, která jsou s ním
vzhledem k jeho povaze spojena takovým způsobem, že je po dobu jeho
platnosti nelze bez cenného papíru uplatnit, a jaká práva a jaké právní
účinky jsou s ním spojeny, se řídí podle povahy cenného papíru
a) právem, kterým se řídí způsobilost k právům a vnitřní poměry
právnické osoby, která cenný papír vydala,
b) právem, kterým se řídí právní poměr, jehož úprava vydání cenného
papíru zakládá,
c) právem platným v místě, v němž byl cenný papír vydán,
d) právem státu, v němž má sídlo nebo obvyklý pobyt osoba, která cenný
papír vydává, neodpovídá-li povaze cenného papíru použití jiného práva,
nebo
e) právem, které je v cenném papíru určeno, jestliže to povaha cenného
papíru připouští.
§ 11b
(1) Pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, převod práva k cennému
papíru se řídí právem platným v místě, v němž je cenný papír v době
nakládání s ním.
(2) Zástavní právo k cennému papíru se řídí právem platným v místě
obvyklého pobytu nebo sídla zástavního věřitele v rozhodné době,
nezvolí-li strany právo jiné; volba práva nemá účinky vůči třetí osobě,
ledaže je prokázáno, že třetí osobě byla volba práva známa dříve.
Jde-li o cenný papír, který je nutno předložit za účelem vydání věci a
nakládání s ní, použije se práva platného v místě, v němž je cenný
papír v rozhodné době.
(3) Nakládání s cenným papírem se řídí právem státu, v němž je vedena
evidence, ve které se ve prospěch příjemce z takového jednání provádí
zápis zakládající právní účinky vlastnictví cenného papíru. Volba
jiného práva je přípustná, jen jde-li o právo státu, v němž má osoba
vedoucí evidenci k okamžiku volby jiného práva sídlo nebo pobočku, a
vedení evidence patří mezi obvyklé činnosti této osoby.
(4) Jsou-li určeny investiční nástroje, včetně práv s nimi spojených, k
zajištění práv
a) účastníka nebo provozovatele platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností
zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo
zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
jestliže tato práva vznikla z jeho účasti v systému nebo provozování
systému, nebo
b) centrální banky některého z členských států Evropské unie nebo
Evropské centrální banky, řídí se práva těchto osob nebo osob
jednajících na jejich účet ze zajištění právním řádem státu, v němž je
vedena evidence investičních nástrojů, v níž se provádí zápis
zakládající právní účinky z těchto jednání; volba jiného práva je
vyloučena.
(5) Českým právem se řídí nabídka převzetí určená vlastníkům
účastnických cenných papírů vydaných akciovou společností se sídlem v
České republice, jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k
obchodování na regulovaném trhu v České republice, a právní otázky
spojené s nabídkou převzetí s mezinárodním prvkem za podmínek
stanovených zákonem upravujícím nabídky převzetí.
(6) Jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku účastníka platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s
neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností
vypořádání, nebo jestliže bylo vůči tomuto účastníkovi vydáno jiné
rozhodnutí nebo proveden jiný zásah orgánu veřejné moci s obdobnými
účinky, řídí se práva a povinnosti tohoto účastníka vyplývající z jeho
účasti v systému týmž právem, jakým se řídí právní vztahy mezi
účastníky systému při provádění zúčtování nebo vypořádání. Volba jiného
práva je vyloučena.“.
2. V § 11c odst. 1 se slova „osoba se sídlem na území České republiky
oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle
zvláštního právního předpisu^1),“, slova „zahraniční instituce
elektronických peněz, která obdržela licenci nebo povolení od orgánu
členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru,“
a slova „nebo zahraniční instituce elektronických peněz“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. XVII
V § 23 odst. 9 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění
zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se ve větě první slova
„ , jedná-li se o osoby, nad nimiž vykonává dohled podle § 44 odst. 1
zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších
předpisů“ nahrazují slovy „u osob podléhajících jejímu dohledu podle
zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při
výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení,
licence nebo registrace České národní banky“ a věty druhá a třetí se
zrušují.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. XVIII
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o
auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písm. m) se slova „provozovatel vypořádacího systému,“
zrušují, čárka za slovy „investiční společnosti“ se nahrazuje slovem
„a“ a slova „a instituce elektronických peněz“ se zrušují.
2. V § 44 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „provozovatel
vypořádacího systému,“ zrušují, čárka za slovem „společnosti“ se
nahrazuje slovem „a“ a slova „a instituce elektronických peněz“ se
zrušují.
Čl. XIX
Přechodné ustanovení
Auditor provádějící povinný audit provozovatele vypořádacího systému
nebo instituce elektronických peněz jako subjektů veřejného zájmu podle
§ 2 písm. m) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není považován za auditora
provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu od okamžiku
dokončení povinného auditu týkajícího se účetního období, v němž
provozovatel vypořádacího systému nebo instituce elektronických peněz
přestaly být subjektem veřejného zájmu, neprovádí-li tento auditor
ještě povinný audit jiného subjektu veřejného zájmu. Tím není dotčena
povinnost auditora zveřejnit výroční zprávu o průhlednosti podle § 43
zákona o auditorech.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí
Čl. XX
V § 15 odst. 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí,
se slova „bank, poboček zahraničních bank a osob, kterým uděluje
devizovou licenci; při zjištění nedostatků postupuje podle odstavce 1
věty druhé“ nahrazují slovy „osob podléhajících jejímu dohledu, a to v
rozsahu činností, nad nimiž u těchto osob vykonává dohled“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.