Advanced Search

změna zákona o platebním styku a změna některých dalších zákonů


Published: 2011
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/510249/zmna-zkona-o-platebnm-styku-a-zmna-nkterch-dalch-zkon.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
139/2011 Sb.



ZÁKON



ze dne 27. dubna 2011,



kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění

zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony



Změna: 89/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna zákona o platebním styku



Čl. I



Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010

Sb., se mění takto:



1. V § 1 se slova „Evropských společenství^1)“ nahrazují slovy

„Evropské unie^1)“.



Poznámka pod čarou č. 1 zní:



„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května

1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech

vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2009/44/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu

2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice

97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice

97/5/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009,

kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v

platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry

a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o

propojené systémy a pohledávky z úvěru.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009

o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a

o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES

a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.“.



2. V § 1 a v § 133 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují

slovy „Evropské unie“.



3. V § 1 písm. d) se za slova „vydavatelů elektronických peněz“

vkládají slova „(dále jen „vydavatel“)“ a na konci textu písmene d) se

doplňují slova „(dále jen „držitel“)“.



4. V § 2 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „ledaže se

nejedná o platební službu (§ 3 odst. 3),“.



5. V § 2 odst. 1 písm. e) se slova „který se uskutečňuje bezhotovostním

převodem peněžních prostředků z platebního účtu nebo na platební účet“

nahrazují slovy „jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty

nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně“.



6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno f), které zní:



„f) inkasem provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k

němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce

udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli.“.



7. V § 2 odst. 2 písm. c) a v § 2 odst. 3 písm. c) se slova

„elektronických peněz“ zrušují.



8. V § 2 odst. 2 písmeno d) zní:



„d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským

členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má

poskytovatel nebo vydavatel pobočku, obchodního zástupce nebo ve kterém

dočasně jinak poskytuje služby,“.



9. V § 2 odst. 2 písm. h) bod 1 zní:



„1. v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího

statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která

jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce

(§ 7) a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také

osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování

platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz (§ 46) a

vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (§ 53) také osoba, která

skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz

nebo poskytování platebních služeb; je-li statutárním orgánem nebo jeho

členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která

jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena

vykonává,“.



10. V § 2 odst. 2 písm. h) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a v

případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (§ 36) také

osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování

platebních služeb“.



11. V § 2 odst. 2 písmeno j) zní:



„j) obchodním zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem

jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování

platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě

smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně

elektronických peněz jménem vydavatele; obchodním zástupcem není

zaměstnanec ani prokurista poskytovatele nebo vydavatele,“.



12. V § 3 odst. 1 písmena c) a d) znějí:



„c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž

dává platební příkaz



1. plátce,



2. příjemce, nebo



3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje

uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,



d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž

dává platební příkaz



1. plátce,



2. příjemce, nebo



3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje

uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,“.



13. V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „ , nejedná-li se o platební

transakci podle písmene g)“ zrušují.



14. V § 3 odst. 1 písm. f) se za slova „poskytovatele plátce“ vkládají

slova „(poukazování peněz)“ a slovo „nebo“ se zrušuje.



15. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „za vydavatelem elektronických

peněz“ nahrazují slovy „vůči tomu, kdo ji vydal“.



16. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „v hodnotě ne nižší, než je hodnota

vydávaných elektronických peněz,“ nahrazují slovy „za účelem provádění

platebních transakcí“.



17. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „jako platební prostředek“ zrušují

a slova „vydavatelem elektronických peněz“ se nahrazují slovy „tím, kdo

ji vydal“.



18. V § 4 odstavec 2 zní:



„(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být

použita k provedení jiné platební transakce než platební transakce

uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě

7.“.



19. Nadpis části druhé zní: „OSOBY OPRÁVNĚNÉPOSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY

A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE“.



20. V § 5 úvodní části ustanovení se za slovo „služby“ vkládají slova

„jako podnikání“.



21. V § 6 úvodní části ustanovení se za slovo „peníze“ vkládají slova

„jako podnikání“.



22. V § 8 odstavec 3 zní:



„(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 1 písm. b), jestliže



a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.

d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti

platební instituce,



b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, které byly platební

instituci svěřeny k provedení platební transakce,



c) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých

úvěrů a



d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a

dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v případě, že

je úvěr poskytnut v České republice.“.



23. V § 9 odst. 1 písm. i) se za slovo „účast“ vkládá slovo „pouze“ a

slova „z hlediska potřeby“ se zrušují.



24. V § 9 odst. 1 se na konci písmene l) čárka nahrazuje tečkou a

písmeno m) se zrušuje.



25. V § 9 odst. 2 větě první se slova „byla schválena Parlamentem,

ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána“ nahrazují

slovy „je součástí právního řádu“, slova „umožnit osobám“ se nahrazují

slovy „umožnit žadateli“ a na konci textu věty první se doplňují slova

„a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné

ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k

provedení platební transakce“.



26. V § 9 odst. 2 větě druhé se slova „tyto osoby“ nahrazují slovy

„platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem,“.



27. V § 10 odst. 1 se věta druhá zrušuje.



28. V § 10 se odstavec 3 zrušuje.



29. V § 11 se slovo „každou“ zrušuje.



30. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném

tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu

údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách,

na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a

obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.



31. V nadpise nad označením § 12 se slovo „Odnětí“ nahrazuje slovy

„Zánik a odnětí“.



32. V § 12 se vkládá nový odstavec 1, který zní:



„(1) Povolení k činnosti platební instituce zanikne dnem



a) zrušení platební instituce,



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce nebo

nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro

nedostatek majetku platební instituce,



c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila

povolení k činnosti instituce elektronických peněz (§ 46), nebo dnem,

který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku povolení, nebo



d) zápisu platební instituce do registru poskytovatelů platebních

služeb malého rozsahu (§ 36).“.



Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.



33. V § 12 odst. 3 písm. a) se slova „při poskytování platebních služeb

nebo“ a slova „nebo podmínky stanovené v povolení“ zrušují.



34. V § 12 odst. 3 se na začátek písmene b) vkládají slova „platební

instituce“.



35. V § 12 odstavec 4 zní:



„(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím

dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k

činnosti platební instituce.“.



36. V § 13 větě první se za slovo „dne“ vkládají slova „zániku nebo“ a

za slovo „ten“ se vkládají slova „jehož povolení zaniklo nebo“.



37. V § 13 větě druhé se slovo „spolehlivě“ zrušuje a za slovo „dne“ se

vkládají slova „zániku nebo“.



38. V § 13 větě poslední se za slovo „ten“ vkládají slova „jehož

povolení k činnosti platební instituce zaniklo nebo“.



39. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení

k činnosti platební instituce zaniklo nebo komu bylo odňato, oprávněn

nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.



40. V § 14 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“.



41. V § 15 odst. 2 písm. a) se slova „nebo podmínky stanovené v

povolení“ zrušují.



42. V § 15 odst. 2 písm. c) se slova „platební instituce“ nahrazují

slovem „žadatele“.



43. V § 15 odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“ a

číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“.



44. V § 19 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce

1.



45. V § 20 odst. 1 písm. b) se slova „do konce“ nahrazují slovy „po

uplynutí“, slova „vloženy nebo převedeny na samostatný účet“ se

nahrazují slovy „uloženy na samostatném účtu“ a slova „v této lhůtě“ se

zrušují.



46. V § 22 odst. 3 úvodní části ustanovení se číslo „6“ nahrazuje

číslem „7“.



47. V § 22 se doplňuje odstavec 7, který zní:



„(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku

nebo jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro

uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně

podle odstavců 4 a 5.“.



48. V § 23 odst. 3 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.



49. V § 24 větě první, § 44 odst. 1 a v § 45 se slovo „platí“ nahrazuje

slovy „se použijí“.



50. V § 26 odst. 2 se za slovo „významné“ vkládá slovo „provozní“.



51. V § 26 odst. 3 se za slovo „Významnou“ vkládá slovo „provozní“.



52. V § 26 odst. 4 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.



53. V § 28 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo jemuž bylo

odňato“.



54. V § 29 odst. 1 se slova „poskytovat platební služby nebo“ zrušují.



55. V § 29 odst. 2 se slovo „žadatel“ nahrazuje slovem „oznamovatel“.



56. V § 31 odst. 1 se slova „poskytovat platební služby uvedené v

povolení k činnosti platební instituce“ nahrazují slovy „vykonávat

činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě

povolení“ a slova „ , a vykonávat činnosti uvedené v § 8 odst. 1 písm.

b) a c)“ se zrušují.



57. V části druhé hlavě II se díl 5 včetně nadpisu zrušuje.



58. V § 36 odst. 1 větě druhé se slova „§ 8 platí“ nahrazují slovy

„Ustanovení § 8 se použije“.



59. V § 36 odst. 2 se slova „v Evropském hospodářském prostoru“

nahrazují slovy „v České republice“.



60. V § 37 odst. 1 písm. a) se na konci textu písmene a) doplňují slova

„ , a pobočku v České republice“.



61. V § 37 se odstavec 3 zrušuje.



Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.



62. V § 39 se slovo „každou“ zrušuje.



63. V § 39 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném

tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu

údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních

služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do

tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví

prováděcí právní předpis.“.



64. V § 40 úvodní části ustanovení se slovo „ , jestliže“ nahrazuje

slovem „dnem“.



65. V § 40 odst. 1 písm. a) se slovo „poskytovatel“ nahrazuje slovy

„smrti poskytovatele“, slovo „zemře“ se zrušuje a slova „zanikne, nebo“

se nahrazují slovy „jeho zrušení,“.



66. V § 40 odst. 1 písm. b) se slova „bylo vydáno“ nahrazují slovy

„nabytí právní moci“ a slova „jestliže byl insolvenční návrh zamítnut

proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního

řízení“ se nahrazují slovy „nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí

insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku poskytovatele platebních

služeb malého rozsahu“.



67. V § 40 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena c) a d), která znějí:



„c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila

poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti

platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických

peněz (§ 46), nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den vzniku

povolení, nebo



d) zápisu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu do registru

vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu (§ 53)“.



68. V § 40 odst. 4 se slovo „ , který“ nahrazuje slovy „do 30 dní ode

dne, kdy“ a za slovo „instituce“ se vkládají slova „nebo žádost o

povolení k činnosti instituce elektronických peněz“.



69. V § 41 větě druhé se slovo „spolehlivě“ zrušuje.



70. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož

registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zanikla nebo

byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.



71. V § 42 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „použijí se“, slovo

„ustanovení“ se zrušuje a za slova „písm. b),“ se vkládají slova „a

odst. 3,“.



72. V § 43 odst. 2 písm. b) se slova „poskytovatele platebních služeb

malého rozsahu“ nahrazují slovem „žadatele“.



73. V § 43 odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „se použije“.



74. V § 44 odstavec 2 zní:



„(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli

poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu

jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.“.



75. V části druhé hlava IV včetně nadpisu zní:



„HLAVA IV



INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ



Díl 1



Základní ustanovení



§ 46



(1) Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je

oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti

instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.



(2) Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických

peněz je instituce elektronických peněz oprávněna



a) vydávat elektronické peníze,



b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,



c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,

uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,



d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a)

až c), včetně poskytování úvěrů, a



e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s

neodvolatelností zúčtování.



(3) Poskytnutí úvěru je činností podle odstavce 2 písm. d), jestliže



a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm.

d), e) nebo g) a tato platební služba je uvedena v povolení k činnosti

instituce elektronických peněz,



b) úvěr není poskytnut z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí

byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci

elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,



c) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce

poskytnutých úvěrů a



d) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických

peněz a dlužníkem splacen nejpozději do jednoho roku; to neplatí v

případě, že je úvěr poskytnut v České republice.



Díl 2



Povolení k činnosti instituce elektronických peněz



§ 47



(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce

elektronických peněz žadateli,



a) který je právnickou osobou,



b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,



c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem

(§ 52a odst. 1),



d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3

účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,



e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou

vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a

poskytování platebních služeb,



f) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto

zákonem (§ 52c),



g) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili

k provedení platební transakce,



h) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání

elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje

podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz

ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce

elektronických peněz,



i) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou

důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce

elektronických peněz,



j) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu

nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s

osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem,

nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému

výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,



k) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a

obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních

služeb,



l) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti vydávání

elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jsou odborně

způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného

vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.



(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy,

která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se

sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice

elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České

republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání

účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení

platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve

státě, který není členským státem, se § 52m a 52n nepoužijí.



(3) Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze

podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží

doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory

tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 48



(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických

peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.



(2) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických

peněz Česká národní banka uvede, které platební služby, které se

netýkají elektronických peněz, je instituce elektronických peněz

oprávněna poskytovat.



(3) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České

národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti

nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti

uděleno.



(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů

uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách, na

jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. Vzory tiskopisů a

obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.



Zánik a odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz



§ 49



(1) Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zanikne dnem



a) zrušení instituce elektronických peněz,



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických

peněz nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního

návrhu pro nedostatek majetku instituce elektronických peněz,



c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila

instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce,

nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí jako den vzniku povolení, nebo



d) zápisu instituce elektronických peněz do registru poskytovatelů

platebních služeb malého rozsahu nebo do registru vydavatelů

elektronických peněz malého rozsahu (§ 53).



(2) Česká národní banka odejme povolení k činnosti instituce

elektronických peněz, jestliže o to instituce elektronických peněz

požádá.



(3) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti instituce

elektronických peněz, jestliže



a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem

porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,



b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení

povolení k činnosti instituce elektronických peněz,



c) instituce elektronických peněz nezačala do 12 měsíců ode dne udělení

povolení vydávat elektronické peníze ani poskytovat platební služby

týkající se elektronických peněz,



d) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani

neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu

delší než 6 měsíců, nebo



e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů

nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu instituce elektronických

peněz.



(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím

dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k

činnosti instituce elektronických peněz.



§ 50



(1) Ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti instituce

elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo nebo komu bylo

odňato, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky,

které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány

uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,

jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem

instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí

být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o

kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí povolení k činnosti

instituce elektronických peněz požádá. Do vypořádání závazků vůči

držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce

elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo povolení k činnosti

instituce elektronických peněz odňato, i nadále považuje za instituci

elektronických peněz.



(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož povolení

k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo nebo komu bylo

odňato, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.



Změna rozsahu povolení k činnosti instituce elektronických peněz



§ 51



Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu

platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a které má

uvedeny ve svém povolení k činnosti, použijí se obdobně § 47 odst. 1

písm. d) až j) a l), § 47 odst. 3 a § 48.



§ 52



(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz

uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže o to instituce

elektronických peněz požádá.



(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz

uvedeny ve svém povolení k činnosti, jestliže



a) instituce elektronických peněz opakovaně nebo závažným způsobem

porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46 odst. 2,



b) instituce elektronických peněz nesplňuje podmínky pro udělení

povolení k poskytování některé platební služby, nebo



c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů

nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu žadatele.



(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají

elektronických peněz a které má instituce elektronických peněz uvedeny

ve svém povolení k činnosti, se použijí obdobně § 49 odst. 4 a § 50.



Díl 3



Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz



§ 52a



Kapitál



(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň

částku odpovídající 350 000 eur.



(2) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou

přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí

klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci

1.



(3) V žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz

žadatel uvede přístup, který bude instituce elektronických peněz

uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených

s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických

peněz. Česká národní banka v rozhodnutí o povolení k činnosti instituce

elektronických peněz tento přístup schválí, jestliže je vhodný z

hlediska řádného poskytování platebních služeb, které se netýkají

elektronických peněz, nebo vzhledem k poměrům žadatele; jinak stanoví

jiný vhodný přístup. Stanovený přístup může Česká národní banka později

změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup

stanoven.



(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a

kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že

instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou

přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší nebo až o 20 % nižší, než je

stanoveno v odstavci 2 větě první.



(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu

instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové

přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce

elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku

ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz.



§ 52b



Nabývání, pozbývání, zvyšování a snižování kvalifikované účasti na

instituci elektronických peněz a její ovládnutí



(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní

bance svůj záměr



a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,



b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,



c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak,

že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,



d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak,

že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,



e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo



f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.



(2) Jestliže osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily

oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nejsou důvěryhodné nebo

způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení

instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s

nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce

elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo

v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Řízení o

vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dní ode dne, kdy

České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e)

došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v

rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno. Shledá-li Česká

národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení

nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily

oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo

způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení

instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.



(3) Jestliže Česká národní banka vysloví nesouhlas podle odstavce 2,

osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e)

nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e)

neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na

instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo

zvýšena.



(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise.

V případě oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) oznamovatel k

tiskopisu přiloží doklady osvědčující jeho vlastnosti z hlediska

potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických

peněz. Vzory tiskopisů a obsahy jejich příloh stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 52c



Řídicí a kontrolní systém



(1) Instituce elektronických peněz zavede a udržuje řídicí a kontrolní

systém, který je vhodný z hlediska řádného a obezřetného vydávání

elektronických peněz a poskytování platebních služeb a z hlediska

dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu. Řídicí a kontrolní systém

musí být ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností

instituce elektronických peněz a musí zajišťovat řádné a plynulé

vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb.



(2) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje



a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení

společnosti, a to vždy



1. zásady a postupy řízení,



2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením

činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci

kterého se současně stanoví postupy pro zamezení možného vzniku střetu

zájmů a vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a



3. řádné administrativní a účetní postupy,



b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje



1. pravidla přístupu instituce elektronických peněz k rizikům, kterým

instituce elektronických peněz je nebo může být vystavena, včetně rizik

vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,



2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování

rizik a



3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,



c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy



1. vnitřní audit,



2. průběžná kontrola dodržování povinností instituce elektronických

peněz plynoucích z tohoto zákona a jiných právních předpisů.



(3) Součástí organizačních předpokladů podle odstavce 2 písm. a) jsou

vždy



a) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci

elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,



b) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací držitelů a uživatelů a



c) systém vnitřní komunikace.



(4) Pravidla vnitřní kontroly podle odstavce 2 písm. c) zahrnují také



a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci

informací a při zohlednění jejich charakteru a



b) pravidla kontroly činnosti obchodních zástupců, jejichž

prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební

služby.



(5) Instituce elektronických peněz je povinna průběžně ověřovat a

pravidelně hodnotit přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního

systému.



(6) Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce

elektronických peněz stanoví prováděcí právní předpis.



Ochrana peněžních prostředků



§ 52d



(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické

peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k

provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího

činnost bank.



(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně

poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být

elektronické peníze vydány.



§ 52e



(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické

peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k

provedení platební transakce, musí být



a) drženy odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce

elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou

ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz

svěřeny k provedení platební transakce, a



b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce

elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce

elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva,

zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se

sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému

s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních

aktiv s nízkým rizikem, pokud je instituce elektronických peněz nepředá

příjemci nebo jinému poskytovateli.



(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže instituce elektronických peněz

uzavřela pojistnou smlouvu nebo za ni byla poskytnuta jiná srovnatelná

záruka, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve

výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci

elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě,

že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit

sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce

elektronických peněz.



(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může

pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání

se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě,

která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,

jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce

elektronických peněz. Poskytnout jinou srovnatelnou záruku podle

odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční

banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v

jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která

podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže

tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických

peněz.



(4) Prováděcí právní předpis stanoví aktiva, do kterých může instituce

elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle odstavce 1

písm. b).



(5) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka

opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz

investovat peněžní prostředky podle odstavce 1 písm. b), proti kterým

byly vydány elektronické peníze, do aktiv stanovených prováděcím

právním předpisem podle odstavce 4, jejichž druh tímto opatřením

současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti,

splatnosti a hodnotě těchto aktiv.



(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 5 může nabýt účinnosti před

provedením řízení o tomto opatření podle správního řádu, a to před

projednáním jeho návrhu dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se

opatření obecné povahy oznamuje. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může

Česká národní banka lhůty stanovené správním řádem pro zveřejnění

návrhu opatření obecné povahy, pro oznámení jeho veřejného projednání a

pro podání připomínek nebo námitek k opatření obecné povahy zkrátit až

na 3 dny.



§ 52f



(1) Jestliže nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných

držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro

platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit

podle § 52e takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá

odhadu na základě údajů z předchozích období.



(2) Jestliže instituce elektronických peněz přijímá od držitele peněžní

prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze,

formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly

přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz.

V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní

prostředky podle § 52e teprve poté, co byly připsány na její platební

účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních

dní ode dne vydání elektronických peněz.



§ 52g



(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,

je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti

jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly

instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce,

držitelům a uživatelům. Jestliže nelze spolehlivě určit, jaká část

peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci

elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní

insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly

instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení

platební transakce.



(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého

ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém

státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo

podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz

vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci

elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební

transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a

poučení o následcích jejich marného uplynutí.



(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění

podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz

svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří

se o tyto peněžní prostředky přihlásili do



a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na

jejich vydání, nebo



b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na

jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.



(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 52e odst. 1

písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze záruky podle § 52e odst. 2 a 3

vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.



(5) Jestliže peněžní prostředky uvedené v § 52e odst. 1, výtěžek

zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze

záruky podle § 52e odst. 2 a 3 nepostačují k plnému uspokojení všech

držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto

držitelů a uživatelů poměrně.



(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle

odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se

příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou ve smyslu

zákona upravujícího úpadek.



(7) Jestliže byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo

jestliže byl konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro

uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor obdobně

podle odstavců 4 a 5.



Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních

služeb prostřednictvím obchodního zástupce instituce elektronických

peněz



§ 52h



(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze

prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná

jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce

elektronických peněz.



(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby

prostřednictvím obchodního zástupce, jestliže



a) řídicí a kontrolní systém obchodního zástupce je vhodný z hlediska

dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu a



b) obchodní zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby

obchodního zástupce, který je právnickou osobou, jsou důvěryhodné,

odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a

obezřetného poskytování platebních služeb.



(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu poskytovat

platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, to oznámí České

národní bance.



(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek

uvedených v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 52i



(1) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních

služeb institucí elektronických peněz prostřednictvím obchodního

zástupce v hostitelském členském státě se použije obdobně § 52m. Před

zápisem obchodního zástupce do seznamu institucí elektronických peněz

požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu hostitelského

členského státu a k tomuto stanovisku přihlédne.



(2) Při distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních

služeb zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném

členském státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice

sdělí Česká národní banka orgánu dohledu domovského členského státu

této instituce elektronických peněz na jeho žádost své stanovisko k

této skutečnosti.



(3) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s

distribucí elektronických peněz nebo s poskytováním platebních služeb

zahraniční institucí elektronických peněz se sídlem v jiném členském

státě prostřednictvím obchodního zástupce v České republice může dojít

ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo

financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu

orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických

peněz.



Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby



§ 52j



(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon

některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických

peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, to oznámí České

národní bance.



(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání

elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může platební

instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, pokud tím nedojde k podstatnému

zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce

elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky

vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz, nebo

přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce

elektronických peněz na jiné osoby.



(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost,

jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo

soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených

tímto zákonem.



(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek

uvedených v odstavcích 2 a 3. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh

stanoví prováděcí právní předpis.



Informační povinnost



§ 52k



(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance

informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o

plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních

zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v

jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.



(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s

dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se

ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze.



(3) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1

stanoví prováděcí právní předpis.



Uchovávání dokumentů a záznamů



§ 52l



(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které

se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této

hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy

vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů

tím není dotčena.



(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce

elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce

elektronických peněz zaniklo nebo jemuž bylo odňato.



Díl 4



Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce

elektronických peněz v hostitelském členském státě



§ 52m



Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském

státě



(1) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat

činnosti uvedené v § 46 odst. 2 v hostitelském členském státě, to

oznámí České národní bance. Pokud má instituce elektronických peněz v

úmyslu vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 prostřednictvím

pobočky, uvede v oznámení také údaje o organizační struktuře a způsobu

řízení pobočky.



(2) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského

státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle odstavce 1 došlo,

obchodní firmu instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje

obsažené v oznámení.



(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující údaje uvedené v

oznámení.



Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.



§ 52n



Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v

jiném členském státě v České republice



(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném

členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 46

odst. 2, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí

bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu.



(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že v souvislosti s

výkonem činností zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v

jiném členském státě prostřednictvím pobočky v České republice může

dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti nebo

financování terorismu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu

orgánu dohledu domovského členského státu této instituce elektronických

peněz.“.



76. Za nadpis hlavy V se vkládá text



„Díl 1



Základní ustanovení“.



77. V § 53 odst. 1 se slova „ten, kdo je oprávněn“ nahrazují slovy

„právnická osoba, která je oprávněna“.



78. V § 53 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 46 odst.

2 se použije obdobně.“.



79. V § 53 odstavec 2 zní:



„(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat

elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají

elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných

elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku

odpovídající 5 000 000 eur. Jestliže nelze určit, jaká část peněžních

prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého

rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají

elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických

peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která

odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Jestliže

vydavatel elektronických peněz malého rozsahu vydává elektronické

peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím

vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.“.



80. V § 53 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:



„(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn

poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz,

pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních

transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice,

včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních

zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000

000 eur. Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu

poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz,

kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky jím provedených

platebních transakcí z jeho obchodního plánu.



(4) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona

rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z

elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6

kalendářních měsíců.“.



81. Za § 53 se vkládá text



„Díl 2



Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“.



82. V § 54 odstavec 1 zní:



„(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických

peněz malého rozsahu žadatele,



a) který je právnickou osobou,



b) který má sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a

pobočku v České republice,



c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je

v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2 a 3,



d) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k

provedení platební transakce,



e) jestliže žádná z jeho vedoucích osob nebyla odsouzena pro trestný

čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin

spáchaný v souvislosti s financováním terorismu a



f) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování

živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.“.



83. V § 54 odst. 2 se slova „podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a

c) jsou splněny“ nahrazují slovy „podmínka uvedená v odstavci 1 písm.

f) je splněna“.



84. V § 56 se slovo „každou“ zrušuje.



85. V § 56 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném

tiskopise, ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu

údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických

peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě byl do

tohoto registru zapsán. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví

prováděcí právní předpis.“.



86. V § 57 úvodní části ustanovení se slovo „ , jestliže“ nahrazuje

slovem „dnem“.



87. V § 57 odst. 1 písmena a) a b) znějí:



„a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických

peněz malého rozsahu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí

insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku vydavatele elektronických

peněz malého rozsahu,“.



88. V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena c) a d), která znějí:



„c) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila

vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti

instituce elektronických peněz, nebo dnem, který je uveden v rozhodnutí

jako den vzniku povolení, nebo



d) zápisu vydavatele elektronických peněz do registru poskytovatelů

platebních služeb malého rozsahu.“.



89. V § 57 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „poskytovatele

platebních služeb“ nahrazují slovy „vydavatele elektronických peněz“.



90. V § 57 odst. 3 písm. a) se slova „vydávání elektronických peněz“

nahrazují slovy „výkonu činností podle § 46 odst. 2“.



91. V § 57 odstavec 4 zní:



„(4) Jestliže vydavatel elektronických peněz malého rozsahu do 30 dnů

ode dne, kdy přestal splňovat podmínky stanovené v § 53 odst. 2, podá

žádost o povolení k činnosti platební instituce, žádost o povolení k

činnosti instituce elektronických peněz nebo žádost o zápis do registru

poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, může Česká národní

banka v rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) stanovit, že nenabude

účinnosti dříve, než nabude účinnosti rozhodnutí o podané žádosti.“.



92. Nadpis nad § 58 se zrušuje.



93. § 58 zní:



㤠58



(1) Ode dne zániku nebo zrušení registrace vydavatele elektronických

peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož registrace zanikla nebo byla

zrušena, vykonávat činnosti podle § 46 odst. 2. Peněžní prostředky,

které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány

uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Jestliže nelze určit,

jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem

vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební

transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část

peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku nebo odnětí

povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá. Do dne

vypořádání závazků vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož registrace

zanikla nebo byla zrušena, i nadále považuje za vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu.



(2) Odstavec 1 se nepoužije pro činnosti, které je ten, jehož

registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsah zanikla nebo

byla zrušena, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.“.



94. Za § 58 se vkládají nové § 58a a 58b, které znějí:



㤠58a



Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o

rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických

peněz a na které se vztahuje jeho registrace, použijí se obdobně § 54

odst. 1 písm. c), § 55 a 56.



§ 58b



(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace

vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže o to vydavatel

elektronických peněz požádá.



(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, které se

netýkají elektronických peněz a na které se vztahuje registrace

vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jestliže



a) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesplňuje podmínky

stanovené v § 53 odst. 3,



b) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu opakovaně nebo

závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným

právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností podle § 46

odst. 2, nebo



c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných

údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu.



(3) Pro zúžení rozsahu platebních služeb, které se netýkají

elektronických peněz a na které se vztahuje registrace vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu, se použije obdobně § 58.“.



95. Za § 58b se vkládá text



„Díl 3



Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého

rozsahu“.



96. Nadpis nad označením § 59 se zrušuje.



97. § 59 zní:



㤠59



(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí

obdobně § 52d až 52g, 52k a 52l.



(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli

poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu

jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.“.



98. V části třetí hlava II včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10 a

11 znějí:



„HLAVA II



PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ



Díl 1



Základní ustanovení



§ 62



(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,



a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h),



b) který provádí zúčtování [§ 63 písm. a)] na základě stanovených

pravidel,



c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v

České republice, se dohodnou, že právní vztahy mezi nimi se při

provádění zúčtování řídí českým právem, a



d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropské komisi podle §

73f odst. 1 nebo 2.



(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je

platební systém, jehož existenci oznámil Evropské komisi příslušný

orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího

neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech^10).



(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto

systému se zakládají smlouvou.



§ 63



Vymezení některých pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) zúčtováním



1. započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo



2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,



b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s

neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele systému

propojeného podle § 69, na jehož základě má být v souladu s pravidly

platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen „pravidla

systému“) provedeno zúčtování,



c) ústřední protistranou ten, kdo při zúčtování vstupuje mezi účastníky

platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1

písm. a) až h) jako jejich výlučná protistrana,



d) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s

neodvolatelností zúčtování uvedené v § 64 odst. 1 písm. a) až h) nebo

j) účet, na němž se provádí zúčtování,



e) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením

vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností

zúčtování uvedených v § 64 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),



f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující

doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a

provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním

související.



§ 64



Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování



(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být

pouze



a) banka,



b) zahraniční banka,



c) spořitelní a úvěrní družstvo,



d) obchodník s cennými papíry,



e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,



f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž

veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,



g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská

centrální banka,



h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z

působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti

úvěrových institucí a její výkon^11),



i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování (§ 70),



j) ústřední protistrana,



k) zúčtovatel,



l) clearingová instituce a



m) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v

písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností

vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností

zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností

vypořádání.



(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové

instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s

neodvolatelností zúčtování.



Díl 2



Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Pravidla

systému



§ 65



(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

stanoví pravidla systému.



(2) Pravidla systému upravují alespoň



a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li

přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností

zúčtování,



b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro

přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,



c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností

zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,



d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v

platebním systému s neodvolatelností zúčtování,



e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb

vzniklých během zúčtování,



f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do

platebního systému s neodvolatelností zúčtování,



g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností

zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností

zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,



h) opatření, která může provozovatel platebního systému s

neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému

s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,



i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých

fází, v nichž zúčtování probíhá,



j) vymezení provozního dne,



k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý

platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,



l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního

systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně

neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho

neodvolatelnosti,



m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a



n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň



1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo

může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika

likvidity a úvěrového rizika,



2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování

rizik a



3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně

stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s

neodvolatelností zúčtování.



§ 66



(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností

zúčtování dodržují pravidla systému.



(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

uveřejňuje pravidla systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. V

sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s

neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.



§ 67



Změna pravidel systému



(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění,

nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností

zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze

uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.



(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je

pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu

ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,

platí, že souhlas byl udělen.



Neodvolatelnost příkazu k zúčtování



§ 68



(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k

zúčtování jednostranně odvolat.



(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné

moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo

omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí

zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení

ze zajištění nemají vliv na



a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže

byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování

před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,



b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke

splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s

neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 69,

jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v

jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto

zásahu, a



c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění

poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s

neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 69.



(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného

zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě,

že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností

zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu,

jestliže



a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k

vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a



b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo

k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle

odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu

oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že

rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o

sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního

systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.



(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné

moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které

vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému

propojeném podle § 69 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před

provedením tohoto zásahu.



Propojení systémů



§ 69



(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností

zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k

zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností

zúčtování.



(2) Jestliže je to možné, provozovatel platebního systému s

neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla

systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o

okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně

neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za

přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1

jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto

okamžiky, nezávisle na sobě.



Díl 3



Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování



§ 70



(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je

právnická osoba, která je oprávněna provozovat platební systém s

neodvolatelností zúčtování na základě povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, které jí udělila Česká národní

banka.



(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je

povinen provozovat platební systém s neodvolatelností zúčtování s

odbornou péčí.



Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování



§ 71



(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému

s neodvolatelností zúčtování žadateli,



a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,



b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,



c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730

000 eur,



d) jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3

účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,



e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou

vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému

s neodvolatelností zúčtování,



f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v

provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele

platebního systému s neodvolatelností zúčtování ani nemůže bránit

účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s

neodvolatelností zúčtování,



g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou

důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele

platebního systému s neodvolatelností zúčtování,



h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu

nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností

zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem

státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob

jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností

provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,



i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,



j) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti

provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jsou

odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a

obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

a



k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska

řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování a z hlediska systémového rizika.



(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému

s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který



a) je právnickou osobou,



b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,



c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s

neodvolatelností zúčtování, v němž se právní vztahy mezi účastníky

systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a



d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a

obezřetného provozování platebního sytému s neodvolatelností zúčtování

a z hlediska systémového rizika.



(3) Žádost o povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke

kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených

v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví

prováděcí právní předpis.



§ 72



(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému

Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.



(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla

systému.



(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí

bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v

žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k

provozování uděleno.



(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému oznamovatel přiloží doklady osvědčující změnu údajů. Vzor

tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.



Zánik a odnětí povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování



§ 73



(1) Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování zanikne dnem



a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, nebo



b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního

systému s neodvolatelností zúčtování nebo nabytí právní moci rozhodnutí

o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku provozovatele

platebního systému s neodvolatelností zúčtování.



(2) Česká národní banka odejme povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže



a) o to provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

požádá, nebo



b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky

uvedené v § 62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).



(3) Česká národní banka může odejmout povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, jestliže



a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto

zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování

platebního systému s neodvolatelností zúčtování,



b) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

nesplňuje podmínky pro udělení povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování,



c) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nezačal

do 12 měsíců ode dne udělení povolení provozovat platební systém s

neodvolatelností zúčtování,



d) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

neprovozoval platební systém s neodvolatelností zúčtování po dobu delší

než 6 měsíců, nebo



e) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů

nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu provozovatele platebního

systému s neodvolatelností zúčtování.



(4) Česká národní banka informuje veřejnost způsobem umožňujícím

dálkový přístup o tom, že došlo k zániku nebo odnětí povolení k

provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.



§ 73a



Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování zaniklo nebo jemuž bylo odňato, to bez zbytečného odkladu

oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností

zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování

přijatých přede dnem zániku nebo odnětí povolení se i nadále považuje

za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.



Díl 4



Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s

neodvolatelností zúčtování



§ 73b



(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o



a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků

platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, místě

podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li

přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném

čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a



b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace

anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí

takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému

s neodvolatelností zúčtování.



(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez

zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s

neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).



(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností

zúčtování a provozovatele systému propojeného podle § 69 o oznámení

podle § 73f odst. 4.



(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o

výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.



(5) Obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 73c



Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost

informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s

neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.



§ 73d



Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,



a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto

systému a o jeho pravidlech a



b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v

tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil

Evropské komisi, o adrese svého sídla nebo místa podnikání a o změně

těchto skutečností.



Díl 5



Oznamovací povinnosti orgánů veřejné moci



§ 73e



Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci



O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu

orgánu veřejné moci podle § 68 odst. 2 vůči účastníkovi platebního

systému s neodvolatelností zúčtování vyrozumí bez zbytečného odkladu

soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní

banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku

též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy orgánu

veřejné moci provedl vůči účastníkovi zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České

republice.



§ 73f



Oznamovací povinnosti České národní banky



(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropské komisi

existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož

provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede

provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li

ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní

banka bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. Jestliže povolení k

provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo

nebo bylo odňato, Česká národní banka oznámí Evropské komisi zánik

tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného

odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých

přede dnem odnětí nebo zániku povolení.



(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci

platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení

a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky

uvedené v § 62 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka

uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro

Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 67

odst. 1 věta druhá a odst. 2, § 71, 72, § 73b odst. 1 a odstavec 4

nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného

odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v §

62 odst. 1 písm. a), b) nebo c).



(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e, které se

týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice,

oznámí to neprodleně příslušnému orgánu členského státu, který

existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.



(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 73e nebo

obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká

účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to

neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností

zúčtování.



10) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.



11) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14.

června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu,

ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.“.



99. V § 75 se vkládá nový odstavec 1, který zní:



„(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení

této hlavy v neprospěch uživatele, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.



Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.



100. V § 75 odst. 2 úvodní část ustanovení zní:



„V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo

poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v

případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se

mohou poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit“.



101. V § 76 odstavec 4 zní:



„(4) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona

rozumí platební prostředek,



a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k



1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,



2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60

eurům, nebo



3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce

odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo



b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní

prostředky v částce odpovídající nejvýše



1. 150 eurům,



2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové

smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo



3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové

smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká

elektronických peněz.“.



102. V § 84 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f)

se zrušuje.



103. V § 85 písm. f) se slova „provedené z podnětu příjemce“ nahrazují

slovy „podle § 103“.



104. V § 89 úvodní části ustanovení se slova „z podnětu plátce upravené

rámcovou smlouvou“ nahrazují slovy „ , která je upravena rámcovou

smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce,“.



105. V § 93 odst. 1 se za slova „drobné platby“ vkládají slova „se § 80

až 85 a § 89 nepoužijí; v takovém případě“.



106. V § 93 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního

použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže

poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však

poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž

lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu

daného platebním prostředkem.“.



107. V § 94 odst.1 se věta druhá nahrazuje větou „V případě platebních

prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové

smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli

změnu rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 80

odst. 1.“.



108. V § 94 odst. 2 se slova „Změnu informací uvedených v § 81, § 83

písm. d) a § 84 písm. e), které nejsou obsahem“ nahrazují slovy

„Nejedná-li se o změnu“ a za slovo „oznámit“ se vkládají slova „změnu

informací uvedených v § 81 až 85“.



109. V § 94 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odstavec 1 věta druhá

se použije obdobně.“.



110. V nadpisu § 101 se slova „držitele platebního prostředku“

nahrazují slovem „uživatele“.



111. V § 101 úvodní části ustanovení se slova „(dále jen „držitel

platebního prostředku“)“ zrušují.



112. V nadpisu § 102 se slova „vydavatele platebního prostředku“

nahrazují slovem „poskytovatele“.



113. V § 102 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „(dále jen

„vydavatel platebního prostředku“)“ zrušují.



114. V § 102 odst. 1 písm. a) se slova „osobám jiným než jeho držiteli“

nahrazují slovy „jiným osobám než uživateli“ a slova „držitele

platebního prostředku“ se nahrazují slovem „uživatele“.



115. V § 102 odst. 1 písm. b) se za slovo „za“ vkládají slova „dříve

vydaný“ a „vydaný držiteli platebního prostředku již dříve“ se zrušují.



116. V § 102 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení se slova

„držiteli platebního prostředku“ nahrazují slovem „uživateli“.



117. V § 102 odst. 1 písm. d) se slova „držiteli platebního prostředku“

nahrazují slovem „uživateli“.



118. V § 102 odst. 2 se slova „Vydavatel platebního prostředku“

nahrazují slovem „Poskytovatel“ a slova „držiteli platebního

prostředku“ se nahrazují slovem „uživateli“.



119. V § 103 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Plátce je“

nahrazují slovy „V případě platební transakce, k níž dává platební

příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, je plátce“ a

slova „provedené z podnětu příjemce“ se zrušují.



120. V § 103 se odstavec 5 zrušuje.



121. V § 104 odst. 2 se slova „dal podnět“ nahrazují slovy „dává

platební příkaz“, slovo „dohodli“ se nahrazuje slovem „dohodnou“ a

slova „pro účely § 106 odst. 4, § 109 a § 111 až 113“ se zrušují.



122. V § 105 odst. 1 se slovo „přijetí“ nahrazuje slovem „provedení“.



123. V § 105 odst. 1 se věta poslední zrušuje.



124. V § 106 odst. 3 větě první se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují

slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce

prostřednictvím příjemce,“.



125. V § 106 odst. 3 se věta poslední zrušuje.



126. V § 107 odst. 2 se slova „z podnětu plátce“ nahrazují slovy „ , k

níž dává platební příkaz plátce“ a slova „z podnětu příjemce“ se

nahrazují slovy „ , k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce

prostřednictvím příjemce“.



127. § 109 včetně nadpisu zní:



㤠109



Lhůta pro připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce



(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby peněžní prostředky byly připsány

na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího

pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu.



(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní

den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební

transakci v



a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která

nezahrnuje směnu měn,



b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje

směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke

směně měn dochází, nebo



c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a

zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.



(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní

dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební

transakci v



a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou

než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,



b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky,

nebo



c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.



128. V § 110 závěrečné části ustanovení se slova „nebo o platební účet

vedený v měně jiného než členského státu“ zrušují.



129. V § 111 se slova „a 110 se nepoužijí“ nahrazují slovy „se

nepoužije“.



130. V nadpisu § 113 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ ,

k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím

příjemce“.



131. V § 113 odst. 1 se slova „z podnětu příjemce, k níž byl dán

souhlas za použití platebního prostředku“ nahrazují slovy „ , k níž

dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce“.



132. V § 117 odst. 6 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ ,

k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím

příjemce,“.



133. V § 118 odst. 1 se slova „z podnětu plátce“ nahrazují slovy „ , k

níž dává platební příkaz plátce,“.



134. V § 118 odst. 2 se slova „z podnětu příjemce“ nahrazují slovy „ ,

k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím

příjemce,“.



135. V § 119 se odstavec 3 zrušuje.



136. V § 120 se odstavec 3 zrušuje.



137. V § 123 se věta druhá zrušuje.



138. V části čtvrté hlava II včetně nadpisu zní:



„HLAVA II



PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ



§ 124



Smlouva o vydání elektronických peněz



(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání

elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti

vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se

týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími

smlouvu o platebních službách.



(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních

prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných

elektronických peněz.



(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé

na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.



Zpětná výměna elektronických peněz



§ 124a



(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna

elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní

prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných

elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel

může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.



(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního

vztahu ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel

zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.



(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku právního vztahu ze

smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni,

provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Jestliže nelze určit,

jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz

nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro

platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se

právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a

to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.



(4) Právo na zpětnou výměnu se nepromlčuje, dokud právní vztah ze

smlouvy o vydání elektronických peněz trvá.



§ 124b



(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách

zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel

smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.



(2) Držitel není vázán svým návrhem na uzavření smlouvy o vydání

elektronických peněz, jestliže jej učinil před tím, než byl v souladu s

odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny.



(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné

výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže držitel

požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku právního vztahu ze smlouvy o

vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo

jestliže držitel vypoví smlouvu o vydání elektronických peněz, která

byla uzavřena na dobu určitou. Úplata musí být přiměřená a musí

odpovídat skutečným nákladům vydavatele.



§ 124c



Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která

není spotřebitelem, § 124a odst. 2 a 3 a § 124b odst. 3 se nepoužijí. V

takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou o vydání

elektronických peněz.“.



139. V § 125 odst. 1 písm. a) se slova „nebo 3“ zrušují.



140. V § 125 odst. 1 písm. g) se slovo „poruší“ nahrazuje slovem

„nesplní“.



141. V § 125 odst. 1 písm. h) se slova „poruší zákaz svěřit“ nahrazují

slovem „svěří“ a slova „podle § 25“ se nahrazují slovy „v rozporu s §

26“.



142. V § 125 odst. 2 písm. b) se číslo „40“ nahrazuje číslem „39“.



143. V § 125 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.



144. V § 125 odst. 2 písmeno d) zní:



„d) v rozporu s § 44 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu

závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k

provedení platební transakce.“.



145. V § 125 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.



146. V § 125 odst. 3 písm. a) se slova „za účelem“ nahrazují slovem

„k“.



147. V § 125 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.



Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).



148. V § 125 odst. 4 písm. a) se slova „nebo e)“ zrušují a slova „e)

nebo f)“ se nahrazují slovy „d) nebo e)“.



149. V § 125 odst. 4 písm. c) se slova „nebo d)“ zrušují.



150. § 126 včetně nadpisu zní:



㤠126



Správní delikty instituce elektronických peněz a vydavatele

elektronických peněz malého rozsahu



(1) Instituce elektronických peněz se dopustí správního deliktu tím, že



a) neoznámí změnu údajů podle § 48 odst. 3 nebo 4,



b) v rozporu s § 50 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo

uživatelům,



c) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 52a,



d) poruší povinnost týkající se řídicího a kontrolního systému podle §

52c,



e) v rozporu s § 52h odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím

jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,



f) poskytuje platební služby prostřednictvím obchodního zástupce, který

nesplňuje podmínky podle § 52h odst. 2,



g) nesplní oznamovací povinnost podle § 52h odst. 3 nebo § 52j odst. 1,



h) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání

elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v

rozporu s § 52j odst. 2, nebo



i) nesplní oznamovací povinnost podle § 52m odst. 1.



(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí správního

deliktu tím, že



a) vydává elektronické peníze nebo poskytuje platební služby, které se

týkají elektronických peněz, v rozporu s § 53 odst. 2,



b) poskytuje platební služby, které se netýkají elektronických peněz, v

rozporu s § 53 odst. 3,



c) neoznámí změnu údajů podle § 56,



d) v rozporu s § 58 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo

uživatelům, nebo



e) v rozporu s § 59 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu

závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k

provedení platební transakce.



(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz

malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že



a) nedodrží některý z požadavků na peněžní prostředky, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k

provedení platební transakce, podle § 52e,



b) nesplní informační povinnost podle § 52k, nebo



c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 52l.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c)

nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c)

až i),



c) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3 písm. a).“.



151. § 127 včetně nadpisu se zrušuje.



152. § 129 včetně nadpisu zní:



㤠129



Správní delikty provozovatele a účastníka platebního systému s

neodvolatelností zúčtování



(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se

dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 67 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez

souhlasu České národní banky,



b) neoznámí změnu údajů podle § 72 odst. 3, nebo



c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 1.



(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se

sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že



a) provozuje platební systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu s

§ 70 odst. 2,



b) nesplní oznamovací povinnost podle § 73a, nebo



c) nesplní informační povinnost podle § 73b odst. 3.



(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí

správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle § 73b odst.

2 nebo § 73c.



(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační

povinnost podle § 73d.



(5) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

odstavce 2, 3 nebo 4,



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo b).“.



153. V § 130 odstavec 1 zní:



„(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že soustavně



a) porušuje informační povinnosti podle § 79, 80, 88, § 92 odst. 3, §

93 nebo § 94 odst. 2,



b) porušuje povinnosti týkající se změny rámcové smlouvy podle § 94

odst. 1 nebo 5,



c) vypovídá rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v rozporu s §

96,



d) blokuje platební prostředky v rozporu s § 100,



e) porušuje povinnosti týkající se odmítnutí platebního příkazu podle §

105 odst. 1 nebo 2,



f) nedodržuje lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 109 až

113, nebo



g) v rozporu s § 114 odst. 3 nedává peněžní prostředky k dispozici

příjemci.“.



154. V § 130 odst. 2 se slova „neposkytne nebo nezpřístupní plátci

informaci podle § 86 odst. 1, 89 nebo 91“ nahrazují slovy „porušuje

informační povinnosti podle § 86 odst. 1, § 89 nebo 90“.



155. V § 130 odst. 3 se slova „neposkytne nebo nezpřístupní příjemci

informaci podle § 87 odst. 1“ nahrazují slovy „porušuje informační

povinnosti podle § 87 odst. 1 nebo § 91“.



156. V § 130 odst. 4 se slova „Vydavatel platebního prostředku“

nahrazují slovy „Poskytovatel, který vydává platební prostředek,“ a

slova „poruší některou z povinností“ se nahrazují slovy „porušuje

povinnosti“.



157. V § 130 odst. 5 se slova „provede srážku“ nahrazují slovy „provádí

srážky“.



158. V nadpise § 131 se slova „elektronických peněz“ zrušují.



159. V § 131 odstavec 1 zní:



„(1) Vydavatel se dopustí správního deliktu tím, že



a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 124 odst. 2,



b) poskytuje držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 124 odst. 3,



c) neprovede zpětnou výměnu podle § 124a odst. 2 nebo 3, nebo



d) porušuje informační povinnost podle § 124b odst. 1.“.



160. V § 132 odst. 1 písm. a) se slova „poskytne platební službu nebo

vydá“ nahrazují slovy „poskytuje platební služby nebo vydává“ a slovo

„nebo“ se zrušuje.



161. V § 132 odst. 1 písm. b) se slovo „neuvede“ nahrazuje slovem

„zatají“.



162. V § 132 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a

doplňuje se písmeno c), které zní:



„c) nesplní oznamovací povinnost podle § 51 odst. 1.“.



163. V § 132 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podléhající dohledu České

národní banky se dopustí správního deliktu tím, že



a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace

nebo požadovaná vysvětlení podle § 135a odst. 3, nebo



b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle §

135d odst. 1 písm. b) až i).“.



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



164. V § 132 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce

1“ zrušují.



165. V § 132 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:



„a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),“.



Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).



166. V § 132 odst. 3 písm. b) se slova „písmene b)“ nahrazují slovy

„odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2“.



167. V § 132 odst. 3 písm. c) se slova „písmene a)“ nahrazují slovy

„odstavce 1 písm. a)“.



168. V § 133 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ve

Společenství^2)“ nahrazují slovy „v Evropské unii^2)“.



169. V § 134 odst. 1 písm. a) se slova „poskytne platební službu nebo

vydá“ nahrazují slovy „poskytuje platební služby nebo vydává“ a slovo

„nebo“ se zrušuje.



170. V § 134 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a

doplňuje se písmeno c), které zní:



„c) nesplní oznamovací povinnost podle § 52b odst. 1.“.



171. V § 134 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:



„a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c),“.



Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).



172. V § 135 odst. 4 se věta druhá zrušuje.



173. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní:



„ČÁST ŠESTÁ



DOHLED



§ 135a



(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností



a) platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého

rozsahu stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem

upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny

vykonávat podle tohoto zákona,



b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se

sídlem v České republice a účastníka platebního systému s

neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním

předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování a



c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem nebo obdobnými

ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí

právní vztah ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání

elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie

upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii^2).



(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c)

vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou

poskytovatel nebo vydavatel se sídlem nebo místem podnikání v



a) České republice vykonává v České republice,



b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v

rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo



c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než

prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.



(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny

poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace

a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního

systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě

při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti.



§ 135b



(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona

se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o

povinnosti mlčenlivosti při výkonu bankovního dohledu.



(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států

vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební

služby nebo vydávat elektronické peníze, s centrálními bankami jiných

členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou.



(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států

vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi nebo

zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné

informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto

orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto

osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.



§ 135c



Kontrola na místě



(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby

podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce nebo u jiné

osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti

vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto

zákona.



(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na

místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího obchodního zástupce

nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní

činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle

tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného

členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na

místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.



(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést

kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího obchodního

zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává

provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna

vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance.

Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na

místě provést Česká národní banka.



(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební

služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní

banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke

zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření

zakládá.



§ 135d



Opatření k nápravě



(1) Jestliže osoba podléhající dohledu České národní banky poruší

povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem

upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna

vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle povahy

zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby



a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,



b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto

zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,



c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,



d) vyměnila svého auditora, jsou-li splněny podmínky pro jednostranné

ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o povinném auditu podle zákona

upravujícího činnost auditorů,



e) vyměnila svoji vedoucí osobu,



f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto

zákona, prostřednictvím obchodního zástupce,



g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto

zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,



h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k

činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,

prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné

osoby nevykonávala, nebo



i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení

platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické

peníze, pouze stanoveným způsobem.



(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. f) nebo g) může Česká

národní banka uložit platební instituci nebo instituci elektronických

peněz také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že v souvislosti s

výkonem činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle

tohoto zákona, prostřednictvím pobočky nebo obchodního zástupce v

hostitelském členském státě může dojít ke zvýšení nebezpečí legalizace

výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.



(3) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní

banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou

národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o

způsobu zjednání nápravy.



§ 135e



Přijímání podnětů



Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední^7)

ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené

tímto zákonem nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného

členského státu, jimiž se řídí právní vztah ze smlouvy o platebních

službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo

použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v

Evropské unii^2), odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala,

i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Jestliže to připadá v

úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti

mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi

držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu^8).



§ 135f



Pořádková pokuta



(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu podle tohoto zákona za

podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon

státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč.



(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn takto uložených pokut

za stejný skutek nesmí přesáhnout částku 2 500 000 Kč.



(3) Příjem z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu.“.



Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá.



174. V § 136 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují

se písmena e) a f), která znějí:



„e) seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a



f) seznam účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice.“.



175. V § 136 odstavce 2 a 3 znějí:



„(2) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se zapisují

také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná

osoba oprávněna, a o pobočkách, jejichž prostřednictvím je zapsaná

osoba oprávněna poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické

peníze. Do seznamů a registrů podle odstavce 1 písm. a) až d) se

zapisují také údaje o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím je

zapsaná osoba oprávněna poskytovat platební služby.



(3) Do seznamu podle odstavce 1 písm. e) se zapisují také údaje o

provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností

zúčtování. Do seznamu podle odstavce 1 písm. f) se zapisuje také údaj o

provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním

řádu, jímž se řídí právní vztahy mezi účastníky tohoto systému při

provádění zúčtování.“.



176. V § 136 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



„(4) Do seznamů a registrů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň



a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační

číslo osoby, bylo-li přiděleno, a



b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa

bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li

přiděleno.“.



Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.



177. § 136a až 138 a § 140 se včetně nadpisů zrušují.



178. § 142 včetně nadpisu zní:



㤠142



Zmocnění



Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 9 odst. 3, § 11 odst. 2, § 17

odst. 4, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27

odst. 2, § 29 odst. 2, § 37 odst. 3, § 39 odst. 2, § 47 odst. 3, § 48

odst. 4, § 52a odst. 5, § 52b odst. 4, § 52c odst. 6, § 52e odst. 4, §

52h odst. 4, § 52j odst. 4, § 52k odst. 3, § 52m odst. 2, § 54 odst. 3,

§ 56 odst. 2, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a § 73b odst. 5.“.



179. § 145 zní:



㤠145



(1) Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho poskytovatel dohodnout

lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v § 109 odst. 1,

jedná-li se o platební transakci v měně euro; § 109 odst. 3 písm. a)

tím není dotčen.



(2) Do 1. ledna 2012 se použije § 109 odst. 2 obdobně, jedná-li se o

platební transakci v české měně, která je prováděna výlučně na území

České republiky a zahrnuje směnu měn mezi českou měnou a měnou euro.



(3) Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební

příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.“.



Čl. II



Přechodná ustanovení



1. Instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce

elektronických peněz, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona

oprávněna vydávat elektronické peníze podle dosavadních právních

předpisů, může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. října 2011

vydávat elektronické peníze na základě svého dosavadního povolení k

činnosti instituce elektronických peněz. Přitom postupuje podle

dosavadních právních přepisů; bod 5 tím není dotčen.



2. Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, který byl ke dni

nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydávat elektronické peníze

podle dosavadních právních předpisů, může ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona do 30. dubna 2012 vydávat elektronické peníze na základě

své dosavadní registrace vydavatele elektronických peněz malého

rozsahu. Přitom postupuje podle dosavadních právních předpisů; bod 5

tím není dotčen.



3. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona považuje za žádost o povolení k činnosti instituce

elektronických peněz podle § 47 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním

styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; bod 4

tím není dotčen. Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických

peněz malého rozsahu podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o zápis do

registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle § 54

zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz podaná

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o

povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle § 47 zákona č.

284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, pokud o to žadatel před vydáním rozhodnutí o

této žádosti požádá. Právní účinky rozhodnutí o udělení povolení k

činnosti instituce elektronických peněz vydané na základě této žádosti

nastanou nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Právní vztahy mezi vydavatelem elektronických peněz a držitelem

elektronických peněz se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí

zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, i když vznikly přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto právních vztahů, jakož i

jednotlivé nároky, které z těchto právních vztahů vznikly přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních

právních předpisů.



6. Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností

zúčtování udělená podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního

systému s neodvolatelností zúčtování podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb.,

o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na

základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele platebního

systému s neodvolatelností zúčtování podle § 70 zákona č. 284/2009 Sb.,

o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



7. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování na

základě povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů uvede

své poměry do souladu s částí třetí zákona č. 284/2009 Sb., o platebním

styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té

doby dodržuje pravidla činnosti stanovená v § 65 zákona č. 284/2009

Sb., o platebním styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, přiměřeně.



8. Platební systém s neodvolatelností zúčtování provozovaný na základě

povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona považuje za platební systém s neodvolatelností

zúčtování podle § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



9. Žádost o povolení k provozování platebního systému s

neodvolatelností zúčtování podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o

povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

podle § 71 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



10. Právní vztahy vzniklé v souvislosti s provozováním platebního

systému s neodvolatelností zúčtování nebo s účastí v něm se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním

styku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když

vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto

právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních

předpisů.



Čl. III



Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona



Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění

zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, jak vyplývá ze zákonů jej

měnících.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu



Čl. IV



Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona

č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona

č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č.

70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č.

296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č.

126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.

7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.

230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č.

156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona

č. 41/2011 Sb., se mění takto:



1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci druhého samostatného řádku

doplňují slova „ , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady

2009/44/ES“.



2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují

slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6.

května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti

zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s

cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění,

pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru.“.



3. V § 2a odst. 1 písm. a) se slova „a instituce elektronických peněz“

zrušují.



4. V § 8, § 124 odst. 5 a v § 126 odst. 5 se slova „instituce

elektronických peněz,“ zrušují.



5. V § 10d odst. 3 písm. b) se slova „institucemi elektronických

peněz,“ zrušují.



6. Část sedmá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 30 a 31 zní:



„ČÁST SEDMÁ



VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ



HLAVA I



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 82



Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání



(1) Vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je systém,



a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g),



b) který provádí vypořádání [§ 83 písm. a)] na základě stanovených

pravidel,



c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo nebo ústředí v České

republice, se dohodli, že právní vztahy mezi nimi se při provádění

vypořádání řídí českým právem, a



d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropské komisi podle §

90g odst. 1 nebo 2.



(2) Zahraničním vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání je

vypořádací systém, jehož existenci oznámil Evropské komisi příslušný

orgán jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího

neodvolatelnost zúčtování v systémech vypořádání obchodů s cennými

papíry^30).



(3) Vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání a účast v tomto

systému se zakládají smlouvou.



§ 83



Vymezení některých pojmů



Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) vypořádáním



1. započtení vzájemných pohledávek z obchodů s investičními nástroji,

nebo



2. splnění vzájemných dluhů z obchodů s investičními nástroji převodem

investičních nástrojů nebo peněžních prostředků,



b) příkazem k vypořádání pokyn účastníka vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání nebo účastníka či provozovatele systému

propojeného podle § 89, na jehož základě má být v souladu s pravidly

vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (dále jen „pravidla

systému“) provedeno vypořádání,



c) ústřední protistranou osoba, která při vypořádání vstupuje mezi

účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání uvedené v

§ 84 odst. 1 písm. a) až g) nebo m) jako jejich výlučná protistrana,



d) zúčtovatelem osoba, která vede pro účastníky vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání uvedené v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i)

nebo m) účet, na němž se provádí vypořádání,



e) clearingovou institucí osoba, která provádí vypořádání započtením

vzájemných pohledávek účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání uvedených v § 84 odst. 1 písm. a) až g), i), j) nebo m),



f) provozním dnem pravidly systému stanovená, pravidelně se opakující

doba, během níž vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání přijímá

a provádí příkazy k vypořádání a další úkony s tímto vypořádáním

související.



§ 84



Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání



(1) Účastníkem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání může

být pouze



a) banka,



b) spořitelní a úvěrní družstvo,



c) obchodník s cennými papíry,



d) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé

z osob uvedených v písmenech a) až c),



e) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž

veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,



f) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská

centrální banka,



g) právnická osoba se zvláštním postavením, která je vyňata z

působnosti předpisu Evropské unie upravujícího přístup k činnosti

úvěrových institucí a její výkon^31),



h) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§

90),



i) ústřední protistrana,



j) zúčtovatel,



k) clearingová instituce,



l) osoba, která vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených

v písmenech h) až k) v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v

zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování, nebo



m) osoba neuvedená v písmenech a) až l), u které je to vhodné s ohledem

na míru systémového rizika vyplývajícího z rozsahu její činnosti.



(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové

instituce může být vykonávána i několika účastníky vypořádacího systému

s neodvolatelností vypořádání.



HLAVA II



PROVOZOVÁNÍ VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ



Pravidla systému



§ 85



(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

stanoví pravidla systému.



(2) Pravidla systému upravují alespoň



a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li

přiděleno, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání,



b) podmínky účasti ve vypořádacím systému s neodvolatelností

vypořádání, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní

kritéria pro přístup k vypořádacímu systému s neodvolatelností

vypořádání; osoby se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském

státě Evropské unie nesmí být znevýhodňovány z jiných než ekonomických

důvodů,



c) práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání vyplývající z jejich účasti v tomto systému,



d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti ve

vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání,



e) způsob a podmínky vypořádání, včetně stanovení postupu při opravě

chyb vzniklých během vypořádání,



f) náležitosti příkazu k vypořádání, způsob a podmínky jeho zadávání do

vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,



g) údaje, které účastník vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání poskytuje provozovateli vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání k plnění jeho povinností, a způsob jejich

poskytování,



h) opatření, která může provozovatel vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání uplatnit vůči účastníkovi vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání, a postup při jejich uplatňování,



i) časový harmonogram provádění vypořádání, včetně rozvrhu jednotlivých

fází, v nichž vypořádání probíhá,



j) vymezení provozního dne,



k) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý

vypořádacím systémem s neodvolatelností vypořádání,



l) okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání zadaný do vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání považuje za jednostranně

neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho

neodvolatelnosti,



m) investiční nástroje a měnu, v nichž se vypořádání provádí, a



n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň



1. rizika, kterým vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání je

nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika,

rizika likvidity a úvěrového rizika,



2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování

rizik a



3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik, včetně

stanovení vhodných podmínek pro účast ve vypořádacím systému s

neodvolatelností vypořádání.



§ 86



(1) Provozovatel a ostatní účastníci vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání dodržují pravidla systému.



(2) Pravidla systému v aktuálním znění musí být uveřejněna způsobem

umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle

provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání v jeho

úředních hodinách. Pokud provozovatel vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání zřídí provozovnu, musí být pravidla systému

k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.



§ 87



Změna pravidel systému



(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění,

nestanoví-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze

uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.



(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je

pouze provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu

ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla,

platí, že souhlas byl udělen.



Neodvolatelnost příkazu k vypořádání



§ 88



(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k

vypořádání jednostranně odvolat.



(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné

moci směřující k zastavení nebo omezení vypořádání, k vyloučení nebo

omezení použití investičních nástrojů nebo peněžních prostředků na

účtu, na němž se provádí vypořádání, nebo k vyloučení nebo omezení

uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na



a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k vypořádání, jestliže

byl tento příkaz přijat vypořádacím systémem s neodvolatelností

vypořádání před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto

zásahu,



b) možnost použít investiční nástroje nebo peněžní prostředky na účtu

účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, na němž

se provádí vypořádání, ke splnění závazků, které mu vznikly ve

vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v systému

propojeném podle § 89, jestliže investiční nástroje nebo peněžní

prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu

došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a



c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění

poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání nebo systému propojeného podle § 89.



(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného

zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě,

že byl příkaz k vypořádání přijat vypořádacím systémem s

neodvolatelností vypořádání po vydání tohoto rozhodnutí nebo po

provedení tohoto zásahu, jestliže



a) vypořádání je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo

k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a



b) provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k vypořádání stal neodvolatelným podle

odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu

oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že

rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o

sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání známo nebo mu mělo být známo.



(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné

moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které

vznikly ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání nebo v

systému propojeném podle § 89 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před

provedením tohoto zásahu.



Propojení systémů



§ 89



(1) Uzavře-li provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem

vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, platebního systému

s neodvolatelností zúčtování, zahraničního vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování umožňující vzájemné provádění příkazů k

vypořádání, nezakládá se tím nový vypořádací systém s neodvolatelností

vypořádání.



(2) Jestliže je to možné, provozovatel vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání zajistí, aby pravidla systému a pravidla

systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o

okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za jednostranně

neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za

přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1

jinak, platí pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky,

nezávisle na sobě.



HLAVA III



PROVOZOVATEL VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ



§ 90



(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je

právnická osoba, která je oprávněna provozovat vypořádací systém s

neodvolatelností vypořádání na základě povolení k provozování

vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, které jí udělila

Česká národní banka.



(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

může též, pokud to má uvedeno v povolení k provozování vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání, zajišťovat pro své účastníky

investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a).



(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je

povinen provozovat vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání s

odbornou péčí.



(4) Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly

provozovateli vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

svěřeny do správy nebo jako zajištění závazku plynoucího z

vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku

provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému

účtuje o majetku třetích osob, který má ve své moci, odděleně od svého

majetku.



Povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání



§ 90a



(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání žadateli,



a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,



b) který má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,



c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730

000 EUR,



d) jehož počáteční kapitál má průhledný a nezávadný původ,



e) který předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými

ekonomickými propočty,



f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou

vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání,



g) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v

provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu provozovatele

vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání ani nemůže bránit

účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele vypořádacího systému

s neodvolatelností vypořádání,



h) na němž mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a

obezřetného vedení provozovatele vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání,



i) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu

nad činností provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem

státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob

jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností

provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,



j) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,



k) jehož vedoucí osoby, které skutečně řídí činnost v oblasti

provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jsou

odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a

obezřetného provozování vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání a



l) který předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska

řádného a obezřetného provozování vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání a z hlediska systémového rizika.



(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání i žadateli, který



a) je právnickou osobou,



b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě Evropské unie,



c) je oprávněn provozovat systém obdobný vypořádacímu systému s

neodvolatelností vypořádání, v němž se právní vztahy mezi účastníky

systému při provádění vypořádání řídí právem jiného členského státu

Evropské unie, a



d) předložil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a

obezřetného provozování vypořádacího sytému s neodvolatelností

vypořádání a z hlediska systémového rizika.



(3) Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání lze podat pouze na předepsaném tiskopise,

ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek

uvedených v odstavci 1 nebo 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 90b



(1) O žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců

ode dne jejího doručení.



(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému

s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka schválí pravidla

systému.



(3) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování vypořádacího systému

s neodvolatelností vypořádání Česká národní banka může stanovit

podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před

zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.



(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených

v žádosti o povolení k provozování vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání nebo jejích přílohách, na jejichž základě

bylo povolení k provozování uděleno.



HLAVA IV



INFORMAČNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELE A ÚČASTNÍKA VYPOŘÁDACÍHO SYSTÉMU S

NEODVOLATELNOSTÍ VYPOŘÁDÁNÍ



§ 90c



(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o



a) obchodní firmě nebo názvu anebo jménu a příjmení účastníků

vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, o jejich sídle,

místě podnikání nebo bydlišti, o jejich identifikačním čísle, bylo-li

přiděleno, a v případě fyzických osob o datu jejich narození a rodném

čísle, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a



b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace

anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí

takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání.



(2) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez

zbytečného odkladu informuje provozovatele vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).



(3) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

neprodleně informuje účastníky vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání a provozovatele systému propojeného podle § 89 o oznámení

podle § 90g odst. 4.



(4) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání

zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon

dohledu o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o

plnění podmínek výkonu své činnosti. Lhůty pro zasílání informací a

podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví

prováděcí právní předpis.



(5) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se

sídlem v jiném členském státě Evropské unie je povinen pro účely

posouzení plnění podmínek výkonu jeho činnosti poskytnout České národní

bance požadované informace a potřebná vysvětlení.



§ 90d



Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání na žádost

informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o vypořádacím systému

s neodvolatelností vypořádání, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.



§ 90e



Účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České

republiky,



a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto

systému a o jeho pravidlech a



b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v

tomto systému, o členském státě Evropské unie, který existenci tohoto

systému oznámil Evropské komisi, o adrese svého sídla nebo místa

podnikání a o změně těchto skutečností.



HLAVA V



OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI



§ 90f



Oznamovací povinnost soudu a jiného orgánu veřejné moci



O vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí anebo jiném zásahu

orgánu veřejné moci podle § 88 odst. 2 vůči účastníkovi vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání vyrozumí bez zbytečného odkladu

soud nebo jiný orgán veřejné moci, který zásah provedl, Českou národní

banku. Soud nebo jiný orgán veřejné moci vyrozumí Českou národní banku

též v případě, pokud tato rozhodnutí vydal nebo obdobné zásahy provedl

vůči účastníkovi zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České

republiky.



§ 90g



Oznamovací povinnosti České národní banky



(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropské komisi

existenci vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, jehož

provozovateli udělila povolení k provozování vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání. V oznámení Česká národní banka uvede

provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká

národní banka bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. Jestliže bylo

povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání odňato, Česká národní banka oznámí Evropské komisi zánik

tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání bez

zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno vypořádání na základě

příkazů přijatých přede dnem odnětí povolení.



(2) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci systému

vypořádání obchodů s cennými papíry, který provozuje podle zákona

upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento

systém splňuje podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a) až c). V

oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto

systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu

činnosti jeho provozovatele se § 87 odst. 1 věta druhá a odst. 2, §

90a, 90b, § 90c odst. 1 a odstavec 4 nepoužijí. Česká národní banka

oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže

systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. a), b)

nebo c).



(3) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f, které se

týká účastníka zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání na území České

republiky, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu členského státu

Evropské unie, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.



(4) Jestliže Česká národní banka obdrží oznámení podle § 90f nebo

obdobné oznámení od orgánu členského státu Evropské unie, které se týká

účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, oznámí to

neprodleně provozovateli tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání.



30) Čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES.



31) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění

směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.“.



7. V § 100 odst. 1 písm. c) se slova „ , přičemž se na ni vztahují

obdobně ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 14, § 86 až 88“

nahrazují slovy „ ; provozuje-li centrální depozitář vypořádací systém

s neodvolatelností vypořádání, považuje se za provozovatele

vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání“.



8. V § 135 odst. 1 písmena j) až l) znějí:



„j) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§

90), který má sídlo v České republice,



k) účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (§ 84),

který není provozovatelem tohoto systému,



l) účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání, který má sídlo nebo místo podnikání v České republice (§

90e),“.



9. V § 138 odst. 1 se za slovo „systému“ vkládají slova „s

neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice,“.



10. V § 138 odst. 2 se za slovo „systému“ vkládají slova „s

neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice“.



11. V § 145 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



„(4) Ten, komu bylo odňato povolení k provozování vypořádacího systému

s neodvolatelností vypořádání, to bez zbytečného odkladu oznámí

účastníkům tohoto vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání.

Do dokončení vypořádání na základě příkazů k vypořádání přijatých přede

dnem odnětí povolení se i nadále považuje za provozovatele vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání.“.



Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.



12. V § 158 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.



13. V § 158 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena e) až i), která znějí:



„e) poruší organizační požadavky podle § 48 nebo některý z nich,



f) nesplní informační povinnost podle § 50,



g) neumožní účastníkům regulovaného trhu zvolit jiný vypořádací systém

podle § 51 odst. 1,



h) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 52, nebo



i) nesplní některou z povinností podle § 67 nebo 68.“.



14. § 160 včetně nadpisu zní:



㤠160



Správní delikty provozovatele a účastníka vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání



(1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se

dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 87 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez

souhlasu České národní banky,



b) neoznámí změnu údajů podle § 90b odst. 4, nebo



c) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 1.



(2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se

sídlem v České republice se dopustí správního deliktu tím, že



a) provozuje vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání v rozporu

s § 90 odst. 3,



b) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 3, nebo



c) nesplní oznamovací povinnost podle § 145 odst. 4.



(3) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se

dopustí správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle §

90c odst. 2 nebo § 90d.



(4) Za správní delikt se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

odstavce 2 nebo 3,



b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo b).“.



15. V § 165 odst. 2 se slova „ , instituce elektronických peněz“

zrušují.



16. V § 199 odst. 2 se slova „§ 83 odst. 4, § 85 odst. 2, § 87“

nahrazují slovy „§ 90a odst. 3, § 90c odst. 4,“.



Čl. V



Přechodná ustanovení



1. Povolení k provozování vypořádacího systému udělená podle

dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona

považuje za povolení k provozování vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004 Sb., o

podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Provozovatel vypořádacího systému na základě

povolení uděleného podle dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona považuje za provozovatele vypořádacího systému

s neodvolatelností vypořádání podle § 90 zákona č. 256/2004 Sb., o

podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



2. Provozovatel vypořádacího systému na základě povolení uděleného

podle dosavadních právních předpisů uvede své poměry do souladu s částí

sedmou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3

měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



3. Vypořádací systém provozovaný na základě povolení uděleného podle

dosavadních právních předpisů, se dnem nabytí účinnost tohoto zákona

považuje za vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání podle § 82

zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému podaná přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

považuje za žádost o povolení k provozování vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání podle § 90a zákona č. 256/2004 Sb., o

podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



5. Ustanoveními dosavadních právních předpisů se řídí i právní vztahy

vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto

právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle zákona č. 256/2004 Sb.,

o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



ČÁST TŘETÍ



Změna insolvenčního zákona



Čl. VI



Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční

zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona

č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona

č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č.

227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění

takto:



1. V § 2 písm. k) se slova „instituce elektronických peněz^1),“ včetně

poznámky pod čarou č. 1 zrušují.



2. V § 35 odst. 3 se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo držitelů

elektronických peněz“.



3. V § 82 se doplňuje odstavec 6, který zní:



„(6) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s

neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření

podle odstavce 3 současně s jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku

Českou národní banku.“.



4. V § 102 odst. 1 písm. g) se slova „uvedeného v seznamu České národní

banky podle zákona upravujícího platební styk^1), nebo účastníkem

vypořádacího systému podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém

trhu^18)“ nahrazují slovy „s neodvolatelností zúčtování, zahraničního

platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s

neodvolatelností vypořádání“.



5. V § 113 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li dlužník

provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo

zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

vyrozumí insolvenční soud o vydání předběžného opatření současně s jeho

zveřejněním v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.



6. V § 118 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Je-li dlužník provozovatelem nebo účastníkem platebního systému s

neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání, vyrozumí insolvenční soud o vyhlášení moratoria současně se

zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.



7. V § 139 odst. 1 písm. g) se slova „uvedeného v seznamu České národní

banky podle zvláštního právního předpisu^1),“ nahrazují slovy „s

neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání,“.



8. V § 139 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.



Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).



9. § 247 zní:



㤠247



Je-li dlužník účastníkem platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo

zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

vyrozumí insolvenční soud o prohlášení konkursu současně se zveřejněním

usnesení v insolvenčním rejstříku Českou národní banku.“.



10. § 365 zní:



㤠365



(1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na platnost, účinnost či

vymahatelnost závazků dlužníka, který je účastníkem platebního systému

s neodvolatelností zúčtování nebo účastníkem zahraničního platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, za podmínek stanovených zákonem

upravujícím platební styk.



(2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na platnost, účinnost či

vymahatelnost závazků dlužníka, který je účastníkem vypořádacího

systému s neodvolatelností vypořádání nebo účastníkem zahraničního

vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, za podmínek

stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu.“.



11. V § 366 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.



Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena a) a b).



12. V části druhé hlavě IV nadpis dílu 1 zní: „Úpadek bank,

spořitelních a úvěrních družstev a některých zahraničních bank“.



13. V § 367 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „banky“ nahrazuje

slovem „a“ a slova „nebo instituce elektronických peněz^1),“ se

zrušují.



14. V § 367 odst. 1 písm. b) se slova „nebo instituce elektronických

peněz“ zrušují.



15. V § 367 odst. 1 se písmena c) až e) zrušují.



Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno c).



16. V § 367 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a d)“ zrušují.



17. V § 367 odst. 3 se slovo „f)“ nahrazuje slovem „c)“.



18. V § 367 se odstavec 4 zrušuje.



19. V části druhé hlavě IV dílu 1 nadpis oddílu 2 zní: „Úpadek banky,

spořitelního a úvěrního družstva po odnětí licence nebo povolení a

úpadek pobočky zahraniční banky uvedené v § 367 odst. 1 písm. c)“.



20. V § 368 odst. 3 se slova „nebo instituce elektronických peněz“

zrušují a slovo „f)“ se nahrazuje slovem „c)“.



21. V § 370 odst. 1 větě první se čárka za slovem „banky“ nahrazuje

slovem „nebo“ a slova „nebo instituce elektronických peněz“ se zrušují.



22. V § 370 odst. 2 písm. d) se číslo „374“ nahrazuje číslem „373“.



23. V § 370 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.



Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).



24. V § 370 se odstavce 4 až 6 zrušují.



Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 4 až 7.



25. V § 370 odst. 4 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.



26. V § 370 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují.



27. V § 370 odstavec 5 zní:



„(5) Insolvenční soud, který vydal rozhodnutí o úpadku a o prohlášení

konkursu na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 367 odst. 1

písm. c), informuje prostřednictvím příslušného orgánu dozoru nebo

dohledu o takovém rozhodnutí orgány dozoru nebo dohledu v členských

státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský

prostor, ve kterých má dlužník organizační složku, a to před

zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, a není-li

to možné, neprodleně poté; tato informace obsahuje i upozornění na

možné důsledky přijatého rozhodnutí.“.



28. V § 373 odst. 1 se slova „ , je-li jím banka nebo spořitelní a

úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1

písm. f),“ zrušují.



29. § 374 se zrušuje.



30. V § 376 se čárka za slovem „banka“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova

„ , instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem

podnikání na území České republiky oprávněná vydávat elektronické

peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu“ se

zrušují.



31. V části druhé hlavě IV dílu 1 nadpis oddílu 3 zní: „Úpadek

zahraniční banky podnikající na území České republiky na základě

jednotné licence“.



32. V § 377 větě první se slova „nebo instituce elektronických peněz“ a

slova „ , nebo na jehož území má sídlo nebo místo podnikání osoba

oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle

zvláštního právního předpisu“ zrušují.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o bankách



Čl. VII



Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,

zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,

zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,

zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb.,

zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb.,

zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,

zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,

zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb.,

zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,

zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb.,

zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb.,

zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb.,

zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb.,

zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb.,

zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb.,

se mění takto:



1. V § 20 odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.



2. V § 20 odst. 6 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“

zrušují.



3. V § 20c se odstavec 4 zrušuje.



Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.



4. V § 20c odst. 4 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“.



5. V § 41f odst. 7 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za

slovo „rozsahu,“ se vkládají slova „instituce elektronických peněz nebo

vydavatel elektronických peněz malého rozsahu,“ a za slovo

„transakce^13)“ se vkládají slova „nebo proti jejichž přijetí byly

vydány elektronické peníze“.



6. V § 41f odst. 7 se za větu první vkládají věty „Pro účely výpočtu

náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků

považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických

peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních

služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli

elektronických peněz malého rozsahu.“.



7. V § 41f odst. 7 větě čtvrté se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za

slovo „rozsahu“ se vkládají slova „ , instituce elektronických peněz

nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“.



8. V § 41f odst. 7 větě poslední se slova „Platební instituce nebo

poskytovatel platebních služeb malého rozsahu jsou povinni“ nahrazují

slovy „Tyto osoby jsou povinny“.



9. V § 41f se doplňuje odstavec 10, který zní:



„(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého

rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických

peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb

nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u

které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je

veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím

platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k

provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány

elektronické peníze.“.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech



Čl. VIII



Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých

opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve

znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č.

212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č.

377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č.

57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č.

296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č.

230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č.

156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona

č. 41/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 1a odst. 1 písm. a) se slova „a dále osoba, jejíž činnost nebo

podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněz, to vše“ zrušují.



2. V § 2b odst. 5 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.



3. V § 2b odst. 6 písm. b) se slova „institucemi elektronických peněz,“

zrušují.



4. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné

činnosti a financování terorismu



Čl. IX



Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009

Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č.

199/2010 Sb., se mění takto:



1. V § 2 odst. 1 písm. a) se body 3 a 4 zrušují.



2. V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 5 se slovo „rozsahu^3)“ nahrazuje slovy

„rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických

peněz malého rozsahu^3)“.



3. V § 5 písm. a) se za slovo „narození,“ vkládá slovo „dále“.



4. V § 13 odst. 2 písm. a) se slovo „pravidelných“ zrušuje.



5. V § 13 odst. 2 písmeno c) zní:



„c) elektronických peněz, pokud nejvyšší částka elektronicky uchovávaná

na médiu, které nelze dobíjet, nepřekročí částku 250 EUR, nebo 500 EUR,

jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení

vnitrostátní platební transakce, nebo, pokud lze médium dobíjet, je pro

kalendářní rok stanoven celkový limit ve výši 2 500 EUR, s výjimkou

případů, kdy je na žádost držitele elektronických peněz v témže

kalendářním roce zpětně vyměněna částka celkem 1 000 EUR nebo více,“.



6. V § 13 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:



„d) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní

telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota

jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně je pro kalendářní

rok stanoven celkový limit transakcí realizovaných z jednoho

telefonního čísla ve výši 2 500 EUR, nebo“.



Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).



7. V § 21 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Úvěrová instituce,

platební instituce, instituce elektronických peněz, finanční instituce

uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 a povinná osoba uvedená v § 2

odst. 1 písm. c) doručí ministerstvu systém vnitřních zásad do 60 dnů

ode dne, kdy se stala povinnou osobou; oznámení o změnách v systému

vnitřních zásad doručí ministerstvu do 30 dnů ode dne jejich přijetí.“.



8. V § 48 odstavce 1 a 2 znějí:



„(1) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost

vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka

podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí správního deliktu tím, že systém

vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve

lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.



(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 6 uložena povinnost doručit

ministerstvu nebo České národní bance systém vnitřních zásad a oznámení

o jeho změnách, se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních

zásad nebo oznámení o jeho změnách nedoručí podle § 21 odst. 6 nebo

nepodá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků

podle § 21 odst. 8.“.



9. V § 48 odst. 3 se slovo „pravidelné“ zrušuje.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o České národní bance



Čl. X



Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993

Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního

soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona

č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona

č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona

č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona

č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona

č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a

zákona č. 41/2011 Sb., se mění takto:



1. § 24 se zrušuje.



2. § 38 zní:



㤠38



(1) Česká národní banka je oprávněna provozovat platební systémy.

Podmínky provozování těchto platebních systémů a účasti v nich stanoví

zákon upravující platební styk.



(2) Česká národní banka přidělí kód platebního styku poskytovateli

platebních služeb, který hodlá užívat pro účty, které vede, čísla účtů

v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).



(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla tvorby čísla účtu v

souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN).



(4) Česká národní banka vede seznam kódů platebního styku a

poskytovatelů platebních služeb, kterým tyto kódy přidělila; seznam

uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.



3. V § 41 odst. 2 písm. a) se slova „institucí elektronických peněz^1a)

a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na

území České republiky na základě jednotné licence,“ zrušují.



4. V § 44a odst. 1 se na konci textu věty první vkládají slova „při

výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení,

licence nebo registrace České národní banky“.



5. V § 44a odst. 1 věta druhá zní „Česká národní banka je při výkonu

dohledu oprávněna vyžadovat od těchto osob potřebné informace a

podklady.“.



6. § 46 se včetně nadpisu zrušuje.



7. V § 46b odst. 1 se za číslovku „41“ vkládají slova „a 44a odst. 1“.



8. V § 49b odst. 1 větě druhé se čárka za slovem „bank“ nahrazuje

slovem „a“ a slova „ , instituce elektronických peněz^1a) a pobočky

zahraničních institucí elektronických peněz“ se zrušují.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu



Čl. XI



Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a

doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.

362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č.

309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č.

381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č.

70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 324/2006 Sb., zákona č.

296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č.

250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.

230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 160/2010 Sb., se mění

takto:



1. V § 13 odst. 1 písmeno c) zní:



„c) provozovatelů vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání,“.



2. V § 13 odst. 1 písmena m) a n) znějí:



„m) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a jejich

účastníků,



n) účastníků zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností

vypořádání, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice,“.



3. V § 13 odst. 2 písmeno b) zní:



„b) seznam zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností

vypořádání a“.



4. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Do seznamů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň



a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační

číslo osoby, bylo-li přiděleno, a



b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa

bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li

přiděleno.“.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona o finančních konglomerátech



Čl. XII



Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a

úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a

obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně

některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění

zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb.,

zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:



1. V názvu zákona se slova „institucemi elektronických peněz,“ zrušují.



2. V nadpise části první se slova „institucemi elektronických peněz,“

zrušují.



3. V § 2 písm. d) se bod 2 zrušuje.



Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.



4. V § 3 odst. 2 se slova „instituce elektronických peněz,“ zrušují.



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o omezení plateb v hotovosti



Čl. XIII



Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č.

337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 303/2008 Sb.

a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 1 se slova „banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo

spořitelního a úvěrního družstva,“ nahrazují slovy „osoby oprávněné

poskytovat platební služby“ a slova „na účet banky“ se zrušují.



2. V § 4 odstavec 1 zní:



„(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč (dále

jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí,

jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu^2)

provedena v hotovosti.“.



ČÁST JEDENÁCTÁ



zrušena



Čl. XIV



zrušen



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna občanského soudního řádu



Čl. XV



V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 267b včetně poznámky

pod čarou č. 79a zní:



㤠267b



Výkonu rozhodnutí na majetek platební instituce, zahraniční platební

instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, zahraničního

poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce

elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz,

vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničního

vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nepodléhají peněžní

prostředky, které uživatelé platebních služeb těmto osobám svěřili k

provedení platební transakce, ani peněžní prostředky, proti jejichž

přijetí byly vydány elektronické peníze, ani aktiva, jež tyto osoby za

tyto peněžní prostředky nabyly^79a).



79a) § 19 a 52d zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění

zákona č. 139/2011 Sb.“.



ČÁST TŘINÁCTÁ



Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním



Čl. XVI



Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve

znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č.

264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č.

257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č.

57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č.

296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č.

409/2010 Sb. a zákona č. 28/2011 Sb., se mění takto:



1. § 11a a 11b znějí:



㤠11a



Zda je cenný papír platně vydán, zda obsahuje práva, která jsou s ním

vzhledem k jeho povaze spojena takovým způsobem, že je po dobu jeho

platnosti nelze bez cenného papíru uplatnit, a jaká práva a jaké právní

účinky jsou s ním spojeny, se řídí podle povahy cenného papíru



a) právem, kterým se řídí způsobilost k právům a vnitřní poměry

právnické osoby, která cenný papír vydala,



b) právem, kterým se řídí právní poměr, jehož úprava vydání cenného

papíru zakládá,



c) právem platným v místě, v němž byl cenný papír vydán,



d) právem státu, v němž má sídlo nebo obvyklý pobyt osoba, která cenný

papír vydává, neodpovídá-li povaze cenného papíru použití jiného práva,

nebo



e) právem, které je v cenném papíru určeno, jestliže to povaha cenného

papíru připouští.



§ 11b



(1) Pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, převod práva k cennému

papíru se řídí právem platným v místě, v němž je cenný papír v době

nakládání s ním.



(2) Zástavní právo k cennému papíru se řídí právem platným v místě

obvyklého pobytu nebo sídla zástavního věřitele v rozhodné době,

nezvolí-li strany právo jiné; volba práva nemá účinky vůči třetí osobě,

ledaže je prokázáno, že třetí osobě byla volba práva známa dříve.

Jde-li o cenný papír, který je nutno předložit za účelem vydání věci a

nakládání s ní, použije se práva platného v místě, v němž je cenný

papír v rozhodné době.



(3) Nakládání s cenným papírem se řídí právem státu, v němž je vedena

evidence, ve které se ve prospěch příjemce z takového jednání provádí

zápis zakládající právní účinky vlastnictví cenného papíru. Volba

jiného práva je přípustná, jen jde-li o právo státu, v němž má osoba

vedoucí evidenci k okamžiku volby jiného práva sídlo nebo pobočku, a

vedení evidence patří mezi obvyklé činnosti této osoby.



(4) Jsou-li určeny investiční nástroje, včetně práv s nimi spojených, k

zajištění práv



a) účastníka nebo provozovatele platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností

zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo

zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,

jestliže tato práva vznikla z jeho účasti v systému nebo provozování

systému, nebo



b) centrální banky některého z členských států Evropské unie nebo

Evropské centrální banky, řídí se práva těchto osob nebo osob

jednajících na jejich účet ze zajištění právním řádem státu, v němž je

vedena evidence investičních nástrojů, v níž se provádí zápis

zakládající právní účinky z těchto jednání; volba jiného práva je

vyloučena.



(5) Českým právem se řídí nabídka převzetí určená vlastníkům

účastnických cenných papírů vydaných akciovou společností se sídlem v

České republice, jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k

obchodování na regulovaném trhu v České republice, a právní otázky

spojené s nabídkou převzetí s mezinárodním prvkem za podmínek

stanovených zákonem upravujícím nabídky převzetí.



(6) Jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku účastníka platebního

systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s

neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností

vypořádání, nebo jestliže bylo vůči tomuto účastníkovi vydáno jiné

rozhodnutí nebo proveden jiný zásah orgánu veřejné moci s obdobnými

účinky, řídí se práva a povinnosti tohoto účastníka vyplývající z jeho

účasti v systému týmž právem, jakým se řídí právní vztahy mezi

účastníky systému při provádění zúčtování nebo vypořádání. Volba jiného

práva je vyloučena.“.



2. V § 11c odst. 1 se slova „osoba se sídlem na území České republiky

oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle

zvláštního právního předpisu^1),“, slova „zahraniční instituce

elektronických peněz, která obdržela licenci nebo povolení od orgánu

členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru,“

a slova „nebo zahraniční instituce elektronických peněz“ zrušují.



Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Změna zákona o ochraně spotřebitele



Čl. XVII



V § 23 odst. 9 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění

zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se ve větě první slova

„ , jedná-li se o osoby, nad nimiž vykonává dohled podle § 44 odst. 1

zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších

předpisů“ nahrazují slovy „u osob podléhajících jejímu dohledu podle

zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při

výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení,

licence nebo registrace České národní banky“ a věty druhá a třetí se

zrušují.



ČÁST PATNÁCTÁ



Změna zákona o auditorech



Čl. XVIII



Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o

auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 2 písm. m) se slova „provozovatel vypořádacího systému,“

zrušují, čárka za slovy „investiční společnosti“ se nahrazuje slovem

„a“ a slova „a instituce elektronických peněz“ se zrušují.



2. V § 44 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „provozovatel

vypořádacího systému,“ zrušují, čárka za slovem „společnosti“ se

nahrazuje slovem „a“ a slova „a instituce elektronických peněz“ se

zrušují.



Čl. XIX



Přechodné ustanovení



Auditor provádějící povinný audit provozovatele vypořádacího systému

nebo instituce elektronických peněz jako subjektů veřejného zájmu podle

§ 2 písm. m) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění účinném

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není považován za auditora

provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu od okamžiku

dokončení povinného auditu týkajícího se účetního období, v němž

provozovatel vypořádacího systému nebo instituce elektronických peněz

přestaly být subjektem veřejného zájmu, neprovádí-li tento auditor

ještě povinný audit jiného subjektu veřejného zájmu. Tím není dotčena

povinnost auditora zveřejnit výroční zprávu o průhlednosti podle § 43

zákona o auditorech.



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí



Čl. XX



V § 15 odst. 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí,

se slova „bank, poboček zahraničních bank a osob, kterým uděluje

devizovou licenci; při zjištění nedostatků postupuje podle odstavce 1

věty druhé“ nahrazují slovy „osob podléhajících jejímu dohledu, a to v

rozsahu činností, nad nimiž u těchto osob vykonává dohled“.



ČÁST SEDMNÁCTÁ



ÚČINNOST



Čl. XXI



Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.



Němcová v. r.



Klaus v. r.



Nečas v. r.