221/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. června 2009,
kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 589/1992 Sb.
Čl. I
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.,
zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,
zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb.,
zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb.,
zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,
zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb.,
zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb.,
zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb.,
zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb.,
zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb.,
zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb.,
zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb.,
zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.,
se mění takto:
1. V § 9 odst. 2 větě první se slova „na náhradě mzdy za dobu dočasné
pracovní neschopnosti“ nahrazují slovy „na náhradě mzdy, platu nebo
odměny nebo na snížené odměně za dobu dočasné pracovní neschopnosti
nebo karantény (dále jen „náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní
neschopnosti“)“.
2. V § 20 odst. 5 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního
plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace
končí^45),“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
3. V § 20a odst. 1 větě třetí se slova „písm. e) a f)“ nahrazují slovy
„písm. e) až g)“.
4. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní:
„§ 21a
Slevy na pojistném
(1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za každého zaměstnance
uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a), jehož vyměřovací základ je nižší, než
1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru.
(2) Sleva na pojistném náleží jen za toho zaměstnance uvedeného v
odstavci 1, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. Sleva na
pojistném za zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce, v němž byla
doručena výpověď z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti
zaměstnanci nebo zaměstnavateli nebo v němž byla uzavřena dohoda mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo
zrušení dohody o pracovní činnosti anebo v němž byl zaměstnavatel nebo
zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, který podle zákona o
nemocenském pojištění vykonává zaměstnání malého rozsahu, a za
zaměstnance, jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce.
(3) Vykonává-li fyzická osoba pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání,
která zakládají účast na nemocenském pojištění, s výjimkou zaměstnání
malého rozsahu, považuje se tato osoba pro účely slevy na pojistném za
jednoho zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a) a za vyměřovací
základ tohoto zaměstnance pro účely slevy na pojistném se považuje úhrn
vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání.
(4) Sleva na pojistném náleží za kalendářní měsíc.
(5) Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 %
rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny
směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Výše slevy na
pojistném za jednotlivého zaměstnance činí nejvýše 25 % jeho
vyměřovacího základu. Výše slevy na pojistném za jednotlivého
zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(6) Úhrn slev na pojistném náležející zaměstnavateli za kalendářní
měsíc odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za kalendářní
měsíc, a to před odečtem poloviny částky, kterou v kalendářním měsíci
zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní
neschopnosti a kterou odečítá podle § 9 odst. 2, 3 nebo 4, popřípadě
před ostatními odečty z částky odváděného pojistného. Zaměstnavatel
uplatňuje úhrn slev na pojistném na předepsaném tiskopisu podle § 9
odst. 5 nebo 6; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o úhrnu slev, který
mu za kalendářní měsíc náleží, a údaj o počtu zaměstnanců, za které mu
sleva na pojistném náleží. Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do
dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na
pojistném náleží; slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně. Byl-li z
částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném ve vyšší částce, než
mohl být odečten, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto
zkráceno, za dluh na pojistném; byl-li z částky pojistného odečten úhrn
slev na pojistném v nižší částce, než mohl být odečten, nedoplatek na
slevě na pojistném nevzniká.
(7) Nárok na slevu na pojistném podle odstavce 1 nemá zaměstnavatel,
který vstoupil do likvidace nebo vůči němuž bylo vydáno pravomocné
rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek; nárok na slevu na
pojistném zaniká od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nastaly
tyto skutečnosti.
(8) Sleva na pojistném podle odstavce 1 náleží do konce roku 2010;
naposledy náleží za prosinec 2010.“.
Čl. II
Mimořádná sleva na pojistném
1. Za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti, náleží
zaměstnavatelům mimořádná sleva na pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).
Mimořádná sleva na pojistném se stanoví jako součet úhrnu slev na
pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem
účinnosti tohoto zákona; tyto slevy na pojistném za tyto měsíce se
stanoví podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „zákon o
pojistném“). Při stanovení těchto slev se berou v úvahu jen ti
zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvá k poslednímu dni kalendářního
měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti.
2. Mimořádnou slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky
pojistného odváděného za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl
účinnosti, a to až po odečtu slevy na pojistném náležející podle § 21a
zákona o pojistném a přednostně před ostatními odečty z částky
odváděného pojistného. Je-li částka mimořádné slevy na pojistném vyšší
než pojistné za tento kalendářní měsíc, popřípadě než rozdíl mezi
pojistným za tento kalendářní měsíc a slevou na pojistném náležející
podle § 21a zákona o pojistném, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní
správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; ustanovení § 9 odst. 7
zákona o pojistném platí obdobně pro případ odečtu mimořádné slevy na
pojistném. Žádost o úhradu tohoto rozdílu se podává na předepsaném
tiskopisu. Nebyl-li nárok na mimořádnou slevu uplatněn do dne
splatnosti pojistného za kalendářní měsíc uvedený ve větě první,
zaniká. Byla-li z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc
odečtena mimořádná sleva ve vyšší částce, než měla být odečtena, nebo
byla-li okresní správa sociálního zabezpečení požádána o úhradu rozdílu
podle § 9 odst. 7 zákona o pojistném a tato správa požadovaný rozdíl
uhradila, avšak zaměstnavateli náležela tato úhrada v nižší částce nebo
nenáležela vůbec, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto
zkráceno, za dluh na pojistném.
Čl. III
Přechodné ustanovení
Sleva na pojistném podle § 21a zákona o pojistném náleží poprvé za
kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 586/1992 Sb.
Čl. IV
V § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.
261/2007 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se na konci odstavce 13 doplňuje
věta „Při výpočtu základu daně podle věty první se při stanovení částky
povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na
pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si
zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.“.
ČÁST TŘETÍ
Čl. V
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce
následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Fischer v. r.