Advanced Search

změna z. o pojistném na sociální zabezpeč. a z. o daních z příjmů


Published: 2009
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/510157/zmna-z.-o-pojistnm-na-sociln-zabezpe.-a-z.-o-danch-z-pjm.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
221/2009 Sb.



ZÁKON



ze dne 17. června 2009,



kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve

znění pozdějších předpisů



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna zákona č. 589/1992 Sb.



Čl. I



Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.,

zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,

zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,

zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb.,

zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb.,

zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,

zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb.,

zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,

zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb.,

zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb.,

zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb.,

zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb.,

zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb.,

zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb.,

zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb.,

zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb.,

se mění takto:



1. V § 9 odst. 2 větě první se slova „na náhradě mzdy za dobu dočasné

pracovní neschopnosti“ nahrazují slovy „na náhradě mzdy, platu nebo

odměny nebo na snížené odměně za dobu dočasné pracovní neschopnosti

nebo karantény (dále jen „náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní

neschopnosti“)“.



2. V § 20 odst. 5 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:



„f) za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního

plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace

končí^45),“.



Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).



3. V § 20a odst. 1 větě třetí se slova „písm. e) a f)“ nahrazují slovy

„písm. e) až g)“.



4. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní:



㤠21a



Slevy na pojistném



(1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za každého zaměstnance

uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a), jehož vyměřovací základ je nižší, než

1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru.



(2) Sleva na pojistném náleží jen za toho zaměstnance uvedeného v

odstavci 1, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. Sleva na

pojistném za zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce, v němž byla

doručena výpověď z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti

zaměstnanci nebo zaměstnavateli nebo v němž byla uzavřena dohoda mezi

zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo

zrušení dohody o pracovní činnosti anebo v němž byl zaměstnavatel nebo

zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, který podle zákona o

nemocenském pojištění vykonává zaměstnání malého rozsahu, a za

zaměstnance, jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce.



(3) Vykonává-li fyzická osoba pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání,

která zakládají účast na nemocenském pojištění, s výjimkou zaměstnání

malého rozsahu, považuje se tato osoba pro účely slevy na pojistném za

jednoho zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a) a za vyměřovací

základ tohoto zaměstnance pro účely slevy na pojistném se považuje úhrn

vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání.



(4) Sleva na pojistném náleží za kalendářní měsíc.



(5) Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 %

rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny

směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Výše slevy na

pojistném za jednotlivého zaměstnance činí nejvýše 25 % jeho

vyměřovacího základu. Výše slevy na pojistném za jednotlivého

zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.



(6) Úhrn slev na pojistném náležející zaměstnavateli za kalendářní

měsíc odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za kalendářní

měsíc, a to před odečtem poloviny částky, kterou v kalendářním měsíci

zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní

neschopnosti a kterou odečítá podle § 9 odst. 2, 3 nebo 4, popřípadě

před ostatními odečty z částky odváděného pojistného. Zaměstnavatel

uplatňuje úhrn slev na pojistném na předepsaném tiskopisu podle § 9

odst. 5 nebo 6; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o úhrnu slev, který

mu za kalendářní měsíc náleží, a údaj o počtu zaměstnanců, za které mu

sleva na pojistném náleží. Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do

dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na

pojistném náleží; slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně. Byl-li z

částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném ve vyšší částce, než

mohl být odečten, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto

zkráceno, za dluh na pojistném; byl-li z částky pojistného odečten úhrn

slev na pojistném v nižší částce, než mohl být odečten, nedoplatek na

slevě na pojistném nevzniká.



(7) Nárok na slevu na pojistném podle odstavce 1 nemá zaměstnavatel,

který vstoupil do likvidace nebo vůči němuž bylo vydáno pravomocné

rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek; nárok na slevu na

pojistném zaniká od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nastaly

tyto skutečnosti.



(8) Sleva na pojistném podle odstavce 1 náleží do konce roku 2010;

naposledy náleží za prosinec 2010.“.



Čl. II



Mimořádná sleva na pojistném



1. Za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti, náleží

zaměstnavatelům mimořádná sleva na pojistném na sociální zabezpečení a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).

Mimořádná sleva na pojistném se stanoví jako součet úhrnu slev na

pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem

účinnosti tohoto zákona; tyto slevy na pojistném za tyto měsíce se

stanoví podle § 21a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „zákon o

pojistném“). Při stanovení těchto slev se berou v úvahu jen ti

zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvá k poslednímu dni kalendářního

měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti.



2. Mimořádnou slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky

pojistného odváděného za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl

účinnosti, a to až po odečtu slevy na pojistném náležející podle § 21a

zákona o pojistném a přednostně před ostatními odečty z částky

odváděného pojistného. Je-li částka mimořádné slevy na pojistném vyšší

než pojistné za tento kalendářní měsíc, popřípadě než rozdíl mezi

pojistným za tento kalendářní měsíc a slevou na pojistném náležející

podle § 21a zákona o pojistném, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní

správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; ustanovení § 9 odst. 7

zákona o pojistném platí obdobně pro případ odečtu mimořádné slevy na

pojistném. Žádost o úhradu tohoto rozdílu se podává na předepsaném

tiskopisu. Nebyl-li nárok na mimořádnou slevu uplatněn do dne

splatnosti pojistného za kalendářní měsíc uvedený ve větě první,

zaniká. Byla-li z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc

odečtena mimořádná sleva ve vyšší částce, než měla být odečtena, nebo

byla-li okresní správa sociálního zabezpečení požádána o úhradu rozdílu

podle § 9 odst. 7 zákona o pojistném a tato správa požadovaný rozdíl

uhradila, avšak zaměstnavateli náležela tato úhrada v nižší částce nebo

nenáležela vůbec, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto

zkráceno, za dluh na pojistném.



Čl. III



Přechodné ustanovení



Sleva na pojistném podle § 21a zákona o pojistném náleží poprvé za

kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona č. 586/1992 Sb.



Čl. IV



V § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.

261/2007 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se na konci odstavce 13 doplňuje

věta „Při výpočtu základu daně podle věty první se při stanovení částky

povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na

pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si

zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.“.



ČÁST TŘETÍ



Čl. V



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce

následujícího po dni jeho vyhlášení.



Vlček v. r.



Klaus v. r.



Fischer v. r.