32/1985 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 18. února 1985



o Úmluvě o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému

rozmnožování jejich zvukových záznamů



Dne 29. října 1971 byla v Ženevě sjednána Úmluva o ochraně výrobců

zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových

záznamů.



Listina o přístupu Československé socialistické republiky k Úmluvě o

ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování

jejich zvukových záznamů byla uložena u generálního tajemníka OSN,

depozitáře Úmluvy, dne 5. října 1984.



Při přístupu k Úmluvě bylo učiněno prohlášení k článku 11 odst. 3

Úmluvy, že uvedené ustanovení je v rozporu s Deklarací VS OSN o

poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, přijatou rezolucí

VS OSN č. 1514 (XV) ze dne 14. prosince 1960.



Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 dnem 18.

dubna 1973. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila

Úmluva v platnost v souladu se svým článkem 11 odst. 2 dnem 15. ledna

1985.



Slovenský překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.^*)



Ministr:



Ing. Chňoupek v.r.



Úmluva



o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování

jejich zvukových záznamů



Smluvní státy,



znepokojeny neustálým růstem nedovoleného rozmnožování zvukových

záznamů a škodami, které se v důsledku toho způsobují autorům, výkonným

umělcům a výrobcům zvukových záznamů,



přesvědčeny o tom, že ochrana výrobců zvukových záznamů proti takovýmto

činům bude prospěšná i výkonným umělcům a autorům, jejichž umělecké

výkony a díla jsou na uvedených zvukových záznamech zaznamenány,



oceňujíce práci, kterou v této oblasti vykonala Organizace Spojených

národů pro výchovu, vědu a kulturu a Světová organizace duševního

vlastnictví,



dbajíce o to, aby se žádným způsobem neoslabily již platné mezinárodní

smlouvy, zejména aby se žádným způsobem nebránilo širšímu přístupu k

Římské úmluvě z 26. října 1961, která poskytuje ochranu výkonným

umělcům a rozhlasovým organizacím, jakož i výrobcům zvukových záznamů,

se dohodly na tomto:



Čl.1



Pro účely této smlouvy se rozumí



a) "zvukovým záznamem" každé výlučně sluchem vnímatelné zaznamenání

zvuků uměleckého výkonu anebo jiných zvuků,



b) "výrobcem zvukových záznamů" fyzická nebo právnická osoba, která

první zaznamenává zvuky uměleckého výkonu anebo jiné zvuky,



c) "snímkem" věc obsahující zvuky převzaté přímo nebo nepřímo ze

zvukového záznamu a zahrnující všechny zvuky nebo podstatnou část zvuků

zaznamenaných na tomto zvukovém záznamu,



d) "veřejným rozšiřováním" každý čin, kterým jsou snímky zvukového

záznamu přímo nebo nepřímo nabízeny široké veřejnosti nebo její části.



Čl.2



Každý smluvní stát se zavazuje ochraňovat výrobce zvukových záznamů,

kteří jsou příslušníky jiných smluvních států, proti vyhotovení snímků

bez souhlasu výrobce a proti dovozu takovýchto snímků, pokud se takové

vyhotovení nebo dovoz uskutečňuje za účelem veřejného rozšiřování i

proti veřejnému rozšiřování takovýchto snímků.



Čl.3



Prostředky provádění této úmluvy se vyhrazují vnitřnímu zákonodárství

každého smluvního státu a budou zahrnovat jeden anebo více z

následujících způsobů ochrany: přiznáním autorského nebo jiného

zvláštního práva, právními předpisy o nekalé soutěži a prostřednictvím

trestních sankcí.



Čl.4



Doba trvání poskytované ochrany se vyhrazuje vnitřnímu zákonodárství

každého smluvního státu. Pokud však vnitřní zákonodárství stanoví

zvláštní dobu trvání ochrany, nemůže být tato doba trvání kratší než

dvacet let, a to buď od konce roku, v němž zvuky obsažené na zvukovém

záznamu byly poprvé zaznamenány nebo od konce roku, v němž byl zvukový

záznam poprvé uveřejněn.



Čl.5



Jestliže smluvní stát vyžaduje podle svého vnitřního zákonodárství jako

podmínku ochrany výrobců zvukových záznamů splnění určitých formalit,

budou se uvedené formality považovat za splněné, jestliže všechny

oprávněně vyhotovené snímky zvukového záznamu, které jsou veřejně

rozšiřované, nebo jejich obaly, budou mít poznámku skládající se ze

znaku P s připojením roku prvního uveřejnění, umístěnou takovým

způsobem, aby bylo dostatečně dáno najevo, že se činí nárok na ochranu;

jestliže snímky anebo jejich obaly neumožňují zjištění výrobce, jeho

právního nástupce nebo osobu výlučně oprávněnou z licence poskytnuté

výrobcem (uvedením jeho jména, ochranné známky nebo jiného vhodného

označení), musí poznámka obsahovat i jméno výrobce, jeho právního

nástupce nebo osobu výlučně oprávněnou z licence poskytnuté výrobcem.



Čl.6



Každý smluvní stát, který poskytuje ochranu prostřednictvím autorského

nebo jiného zvláštního práva anebo prostřednictvím trestních sankcí,

může ohledně ochrany výrobců zvukových záznamů stanovit ve svém

vnitřním zákonodárství táž omezení, jaká jsou povolena k ochraně autorů

literárních a uměleckých děl. Nemohou se však povolit žádné nucené

licence, nejsou-li splněny následující podmínky:



a) rozmnožování se uskutečňuje jen pro výlučné potřeby vyučování nebo

vědeckého výzkumu,



b) licence na rozmnožování je platná jen na území smluvního státu,

jehož příslušný orgán licenci udělil, a nemůže být rozšířena na vývoz

snímků,



c) rozmnožování podle takovéto licence se uskuteční za přiměřenou

odměnu stanovenou uvedeným orgánem, při níž se mimo jiné zohlední i

počet vyhotovených snímků.



Čl.7



1. Tato úmluva nebude v žádném případě interpretována tak, aby

omezovala nebo oslabovala ochranu, kterou mají zaručenu autoři, výkonní

umělci, výrobci zvukových záznamů nebo rozhlasové organizace podle

vnitřního zákonodárství nebo podle mezinárodní smlouvy.



2. Rozsah ochrany výkonných umělců, jejichž umělecké výkony jsou

zaznamenány na zvukový záznam, a podmínky požívání takové ochrany se

vyhrazují ustanovení vnitřního zákonodárství každého smluvního státu.



3. Od žádného smluvního státu se nebude vyžadovat, aby použil

ustanovení této úmluvy na jakýkoli zvukový záznam zaznamenaný před tím,

než tato úmluva vstoupila pro něj v platnost.



4. Každý smluvní stát, který poskytuje ku dni 29. října 1971 výrobcům

zvukových záznamů ochranu jen podle místa prvního zaznamenání, může

oznámením uloženým u generálního ředitele Světové organizace duševního

vlastnictví prohlásit, že uvedené hledisko bude nadále používat místo

hlediska příslušnosti výrobce.



Čl.8



1. Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví

shromažďuje a uveřejňuje informace týkající se ochrany zvukových

záznamů. Každý smluvní stát ihned oznámí tomuto Mezinárodnímu úřadu

všechny nové zákony a úřední texty, které se týkají této věci.



2. Mezinárodní úřad poskytne na požádání každému smluvnímu státu

informace o otázkách týkajících se této úmluvy a bude uskutečňovat

výzkum a zabezpečovat služby zaměřené k usnadnění ochrany podle této

úmluvy.



3. Mezinárodní úřad bude plnit úkoly a funkce uvedené v odstavcích 1 a

2 ve spolupráci s Organizací Spojených národů pro výchovu, vědu a

kulturu a s Mezinárodní organizací práce, ve věcech týkajících se

jejich pravomoci.



Čl.9



1. Tato úmluva bude uložena u generálního tajemníka Organizace

spojených národů. Do 30. dubna 1972 bude otevřena k podpisu všem

státům, které jsou členy Organizace spojených národů nebo některé ze

specializovaných agencí, které jsou v určitém vztahu k Organizaci

spojených národů nebo Mezinárodní agentuře pro atomovou energii anebo

jsou smluvní stranou Statutu Mezinárodního soudního dvora.



2. Tato úmluva podléhá ratifikaci nebo přijetí ze strany států, které

ji podepsaly. Bude otevřena k přístupu každému státu podle odstavce 1

tohoto článku.



3. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu budou uloženy u

generálního tajemníka Organizace spojených národů.



4. Rozumí se, že každý stát v době, kdy začne být touto úmluvou vázán,

je schopen v souladu se svým vnitřním právním řádem plnit ustanovení

této úmluvy.



Čl.10



K této úmluvě nejsou přípustny žádné výhrady.



Čl.11



1. Tato úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po uložení páté listiny o

ratifikaci, přijetí nebo přístupu.



2. Pro každý stát, který tuto úmluvu ratifikoval nebo ji přijal nebo k

ní přistoupil po uložení páté listiny o ratifikaci, přijetí nebo

přístupu, vstoupí dohoda v platnost tři měsíce po datu, kdy generální

ředitel Světové organizace duševního vlastnictví bude informovat státy

podle článku 14 odst. 4 o uložení jeho listiny.



3. Každý stát může při ratifikaci, přijetí nebo přístupu anebo kdykoliv

později prohlásit oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi

Organizace spojených národů, že tuto úmluvu bude používat pro všechna

nebo některá území, za jejichž mezinárodní záležitosti odpovídá.

Uvedené oznámení vstoupí v platnost tři měsíce po datu, kdy bylo

přijato.



4. Předcházející odstavec však nemůže být v žádném případě pochopen

tak, že zahrnuje ze strany smluvního státu uznání nebo tiché přijetí

faktického stavu týkajícího se území, na něž jiný smluvní stát

rozšiřuje použití této úmluvy podle uvedeného odstavce.



Čl.12



1. Tuto úmluvu může vypovědět každý smluvní stát svým vlastním jménem

nebo jménem některého z území uvedených v článku 11 odst. 3 písemným

oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených

národů.



2. Výpověď nabude účinnosti dvanáct měsíců po datu, kdy byla doručena

generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.



Čl.13



1. Tato úmluva bude podepsána v jednom vyhotovení v angličtině,

francouzštině, ruštině a španělštině, přičemž všechny čtyři texty jsou

stejně autentické.



2. Generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví po poradě

se zúčastněnými státy stanoví úřední texty v arabském, holandském,

německém, italském a portugalském jazyku.



3. Generální tajemník Organizace spojených národů oznámí generálnímu

řediteli Světové organizace duševního vlastnictví, generálnímu řediteli

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu a generálnímu

řediteli Mezinárodního úřadu práce:



a) podpisy této úmluvy,



b) uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo přístupu,



c) datum vstupu této úmluvy v platnost,



d) každé prohlášení oznámené podle článku 11 odst. 3,



e) přijetí oznámení o výpovědi.



4. Generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví bude

informovat státy, na něž se vztahuje článek 9 odst. 1 o oznámeních

doručených podle předchozího odstavce a o všech prohlášeních učiněných

podle článku 7 odst. 4. Takováto prohlášení bude oznamovat i

generálnímu řediteli Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a

kulturu a generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce.



5. Generální tajemník Organizace spojených národů odevzdá dvě ověřená

vyhotovení této úmluvy státům uvedeným v článku 9 odst. 1.



Na důkaz toho podepsaní, jsouce řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu.



Dáno v Ženevě, dne 29. října 1971.



*) Zde se uveřejňuje český překlad.