32/1985 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 18. února 1985
o Úmluvě o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému
rozmnožování jejich zvukových záznamů
Dne 29. října 1971 byla v Ženevě sjednána Úmluva o ochraně výrobců
zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových
záznamů.
Listina o přístupu Československé socialistické republiky k Úmluvě o
ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování
jejich zvukových záznamů byla uložena u generálního tajemníka OSN,
depozitáře Úmluvy, dne 5. října 1984.
Při přístupu k Úmluvě bylo učiněno prohlášení k článku 11 odst. 3
Úmluvy, že uvedené ustanovení je v rozporu s Deklarací VS OSN o
poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, přijatou rezolucí
VS OSN č. 1514 (XV) ze dne 14. prosince 1960.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 dnem 18.
dubna 1973. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila
Úmluva v platnost v souladu se svým článkem 11 odst. 2 dnem 15. ledna
1985.
Slovenský překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.^*)
Ministr:
Ing. Chňoupek v.r.
Úmluva
o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování
jejich zvukových záznamů
Smluvní státy,
znepokojeny neustálým růstem nedovoleného rozmnožování zvukových
záznamů a škodami, které se v důsledku toho způsobují autorům, výkonným
umělcům a výrobcům zvukových záznamů,
přesvědčeny o tom, že ochrana výrobců zvukových záznamů proti takovýmto
činům bude prospěšná i výkonným umělcům a autorům, jejichž umělecké
výkony a díla jsou na uvedených zvukových záznamech zaznamenány,
oceňujíce práci, kterou v této oblasti vykonala Organizace Spojených
národů pro výchovu, vědu a kulturu a Světová organizace duševního
vlastnictví,
dbajíce o to, aby se žádným způsobem neoslabily již platné mezinárodní
smlouvy, zejména aby se žádným způsobem nebránilo širšímu přístupu k
Římské úmluvě z 26. října 1961, která poskytuje ochranu výkonným
umělcům a rozhlasovým organizacím, jakož i výrobcům zvukových záznamů,
se dohodly na tomto:
Čl.1
Pro účely této smlouvy se rozumí
a) "zvukovým záznamem" každé výlučně sluchem vnímatelné zaznamenání
zvuků uměleckého výkonu anebo jiných zvuků,
b) "výrobcem zvukových záznamů" fyzická nebo právnická osoba, která
první zaznamenává zvuky uměleckého výkonu anebo jiné zvuky,
c) "snímkem" věc obsahující zvuky převzaté přímo nebo nepřímo ze
zvukového záznamu a zahrnující všechny zvuky nebo podstatnou část zvuků
zaznamenaných na tomto zvukovém záznamu,
d) "veřejným rozšiřováním" každý čin, kterým jsou snímky zvukového
záznamu přímo nebo nepřímo nabízeny široké veřejnosti nebo její části.
Čl.2
Každý smluvní stát se zavazuje ochraňovat výrobce zvukových záznamů,
kteří jsou příslušníky jiných smluvních států, proti vyhotovení snímků
bez souhlasu výrobce a proti dovozu takovýchto snímků, pokud se takové
vyhotovení nebo dovoz uskutečňuje za účelem veřejného rozšiřování i
proti veřejnému rozšiřování takovýchto snímků.
Čl.3
Prostředky provádění této úmluvy se vyhrazují vnitřnímu zákonodárství
každého smluvního státu a budou zahrnovat jeden anebo více z
následujících způsobů ochrany: přiznáním autorského nebo jiného
zvláštního práva, právními předpisy o nekalé soutěži a prostřednictvím
trestních sankcí.
Čl.4
Doba trvání poskytované ochrany se vyhrazuje vnitřnímu zákonodárství
každého smluvního státu. Pokud však vnitřní zákonodárství stanoví
zvláštní dobu trvání ochrany, nemůže být tato doba trvání kratší než
dvacet let, a to buď od konce roku, v němž zvuky obsažené na zvukovém
záznamu byly poprvé zaznamenány nebo od konce roku, v němž byl zvukový
záznam poprvé uveřejněn.
Čl.5
Jestliže smluvní stát vyžaduje podle svého vnitřního zákonodárství jako
podmínku ochrany výrobců zvukových záznamů splnění určitých formalit,
budou se uvedené formality považovat za splněné, jestliže všechny
oprávněně vyhotovené snímky zvukového záznamu, které jsou veřejně
rozšiřované, nebo jejich obaly, budou mít poznámku skládající se ze
znaku P s připojením roku prvního uveřejnění, umístěnou takovým
způsobem, aby bylo dostatečně dáno najevo, že se činí nárok na ochranu;
jestliže snímky anebo jejich obaly neumožňují zjištění výrobce, jeho
právního nástupce nebo osobu výlučně oprávněnou z licence poskytnuté
výrobcem (uvedením jeho jména, ochranné známky nebo jiného vhodného
označení), musí poznámka obsahovat i jméno výrobce, jeho právního
nástupce nebo osobu výlučně oprávněnou z licence poskytnuté výrobcem.
Čl.6
Každý smluvní stát, který poskytuje ochranu prostřednictvím autorského
nebo jiného zvláštního práva anebo prostřednictvím trestních sankcí,
může ohledně ochrany výrobců zvukových záznamů stanovit ve svém
vnitřním zákonodárství táž omezení, jaká jsou povolena k ochraně autorů
literárních a uměleckých děl. Nemohou se však povolit žádné nucené
licence, nejsou-li splněny následující podmínky:
a) rozmnožování se uskutečňuje jen pro výlučné potřeby vyučování nebo
vědeckého výzkumu,
b) licence na rozmnožování je platná jen na území smluvního státu,
jehož příslušný orgán licenci udělil, a nemůže být rozšířena na vývoz
snímků,
c) rozmnožování podle takovéto licence se uskuteční za přiměřenou
odměnu stanovenou uvedeným orgánem, při níž se mimo jiné zohlední i
počet vyhotovených snímků.
Čl.7
1. Tato úmluva nebude v žádném případě interpretována tak, aby
omezovala nebo oslabovala ochranu, kterou mají zaručenu autoři, výkonní
umělci, výrobci zvukových záznamů nebo rozhlasové organizace podle
vnitřního zákonodárství nebo podle mezinárodní smlouvy.
2. Rozsah ochrany výkonných umělců, jejichž umělecké výkony jsou
zaznamenány na zvukový záznam, a podmínky požívání takové ochrany se
vyhrazují ustanovení vnitřního zákonodárství každého smluvního státu.
3. Od žádného smluvního státu se nebude vyžadovat, aby použil
ustanovení této úmluvy na jakýkoli zvukový záznam zaznamenaný před tím,
než tato úmluva vstoupila pro něj v platnost.
4. Každý smluvní stát, který poskytuje ku dni 29. října 1971 výrobcům
zvukových záznamů ochranu jen podle místa prvního zaznamenání, může
oznámením uloženým u generálního ředitele Světové organizace duševního
vlastnictví prohlásit, že uvedené hledisko bude nadále používat místo
hlediska příslušnosti výrobce.
Čl.8
1. Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví
shromažďuje a uveřejňuje informace týkající se ochrany zvukových
záznamů. Každý smluvní stát ihned oznámí tomuto Mezinárodnímu úřadu
všechny nové zákony a úřední texty, které se týkají této věci.
2. Mezinárodní úřad poskytne na požádání každému smluvnímu státu
informace o otázkách týkajících se této úmluvy a bude uskutečňovat
výzkum a zabezpečovat služby zaměřené k usnadnění ochrany podle této
úmluvy.
3. Mezinárodní úřad bude plnit úkoly a funkce uvedené v odstavcích 1 a
2 ve spolupráci s Organizací Spojených národů pro výchovu, vědu a
kulturu a s Mezinárodní organizací práce, ve věcech týkajících se
jejich pravomoci.
Čl.9
1. Tato úmluva bude uložena u generálního tajemníka Organizace
spojených národů. Do 30. dubna 1972 bude otevřena k podpisu všem
státům, které jsou členy Organizace spojených národů nebo některé ze
specializovaných agencí, které jsou v určitém vztahu k Organizaci
spojených národů nebo Mezinárodní agentuře pro atomovou energii anebo
jsou smluvní stranou Statutu Mezinárodního soudního dvora.
2. Tato úmluva podléhá ratifikaci nebo přijetí ze strany států, které
ji podepsaly. Bude otevřena k přístupu každému státu podle odstavce 1
tohoto článku.
3. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu budou uloženy u
generálního tajemníka Organizace spojených národů.
4. Rozumí se, že každý stát v době, kdy začne být touto úmluvou vázán,
je schopen v souladu se svým vnitřním právním řádem plnit ustanovení
této úmluvy.
Čl.10
K této úmluvě nejsou přípustny žádné výhrady.
Čl.11
1. Tato úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po uložení páté listiny o
ratifikaci, přijetí nebo přístupu.
2. Pro každý stát, který tuto úmluvu ratifikoval nebo ji přijal nebo k
ní přistoupil po uložení páté listiny o ratifikaci, přijetí nebo
přístupu, vstoupí dohoda v platnost tři měsíce po datu, kdy generální
ředitel Světové organizace duševního vlastnictví bude informovat státy
podle článku 14 odst. 4 o uložení jeho listiny.
3. Každý stát může při ratifikaci, přijetí nebo přístupu anebo kdykoliv
později prohlásit oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi
Organizace spojených národů, že tuto úmluvu bude používat pro všechna
nebo některá území, za jejichž mezinárodní záležitosti odpovídá.
Uvedené oznámení vstoupí v platnost tři měsíce po datu, kdy bylo
přijato.
4. Předcházející odstavec však nemůže být v žádném případě pochopen
tak, že zahrnuje ze strany smluvního státu uznání nebo tiché přijetí
faktického stavu týkajícího se území, na něž jiný smluvní stát
rozšiřuje použití této úmluvy podle uvedeného odstavce.
Čl.12
1. Tuto úmluvu může vypovědět každý smluvní stát svým vlastním jménem
nebo jménem některého z území uvedených v článku 11 odst. 3 písemným
oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených
národů.
2. Výpověď nabude účinnosti dvanáct měsíců po datu, kdy byla doručena
generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
Čl.13
1. Tato úmluva bude podepsána v jednom vyhotovení v angličtině,
francouzštině, ruštině a španělštině, přičemž všechny čtyři texty jsou
stejně autentické.
2. Generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví po poradě
se zúčastněnými státy stanoví úřední texty v arabském, holandském,
německém, italském a portugalském jazyku.
3. Generální tajemník Organizace spojených národů oznámí generálnímu
řediteli Světové organizace duševního vlastnictví, generálnímu řediteli
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu a generálnímu
řediteli Mezinárodního úřadu práce:
a) podpisy této úmluvy,
b) uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo přístupu,
c) datum vstupu této úmluvy v platnost,
d) každé prohlášení oznámené podle článku 11 odst. 3,
e) přijetí oznámení o výpovědi.
4. Generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví bude
informovat státy, na něž se vztahuje článek 9 odst. 1 o oznámeních
doručených podle předchozího odstavce a o všech prohlášeních učiněných
podle článku 7 odst. 4. Takováto prohlášení bude oznamovat i
generálnímu řediteli Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a
kulturu a generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce.
5. Generální tajemník Organizace spojených národů odevzdá dvě ověřená
vyhotovení této úmluvy státům uvedeným v článku 9 odst. 1.
Na důkaz toho podepsaní, jsouce řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu.
Dáno v Ženevě, dne 29. října 1971.
*) Zde se uveřejňuje český překlad.