40/1959 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 26. června 1959
o Úmluvě o zřízení Mezinárodní organisace pro legální metronomii
Na Mezinárodní konferenci o legální metronomii byla dne 12. října 1955
v Paříži sjednána Mezinárodní úmluva o legální metronomii, která podle
svého článku 34 nabyla účinnosti dnem 28. května 1958. Za
Československou republiku byla podepsána dne 27. prosince 1955.
Vláda schválila Úmluvu dne 21. prosince 1955 a president republiky ji
ratifikoval dne 27. října 1956.
Kromě Československé republiky tuto Úmluvu ratifikovaly tyto státy:
Dánsko, Finsko, Francie, Indie, Jugoslávie, Maďarsko, Monaco, Norsko,
Polsko, Rakousko, Svaz sovětských socialistických republik, Španělsko a
Švýcarsko.
K Úmluvě přistoupily Bulharsko a Itálie.
Český překlad Úmluvy se uveřejňuje v Příloze Sbírky zákonů.
David v.r.
ÚMLUVA
o zřízení Mezinárodní organizace pro legální metronomii
Smluvní státy této Úmluvy, přejíce si vyřešit na mezinárodní základně
technické a správní věci vyplývající z používání měřicích přístrojů a
vědomy si důležitosti koordinace svého úsilí o dosažení tohoto cíle, se
dohodly, že založí Mezinárodní organizaci pro legální metronomii, jež
je definována takto:
HLAVA PRVNÍ
Účel organizace
Čl.I
Zřizuje se Mezinárodní organizace pro legální metronomii. Tato
organizace má za úkol:
1. založit dokumentační a informační středisko:
- na jedné straně o různých národních službách zabývajících se
ověřováním a kontrolou měřicích přístrojů, jež jsou nebo mohou být
podrobeny zákonné úpravě;
- na druhé straně o výše uvedených měřicích přístrojích z hlediska
jejich pojetí, konstrukce a používání;
2. překládat a vydávat texty právních předpisů o měřicích přístrojích a
jejich používání, platné v různých státech, se všemi vysvětlivkami
založenými na ústavním a správním právu těchto států, které jsou nutné
k dokonalému pochopení těchto předpisů;
3. vymezit všeobecné zásady legální metronomie;
4. zkoumat za účelem sjednocení metod a pravidel otázky legální
metronomie povahy zákonodárné a správní, na jejichž řešení je
mezinárodní zájem;
5. vypracovat vzor návrhu zákona a pravidel, týkajících se měřicích
přístrojů a jejich používání;
6. vypracovat návrh věcného organizování vzoru služby, mající za úkol
ověřování a kontrolu měřicích přístrojů;
7. určit znaky a vlastnosti nutné a dostačující, jež mají mít měřicí
přístroje, aby mohly být schváleny členskými státy a aby jejich užití
mohlo být doporučeno na mezinárodním poli;
8. podporovat styky mezi úřady pro míry a váhy a ostatními orgány
pověřenými legální metronomií v každém z členských států Organizace.
HLAVA DRUHÁ
Ústava Organizace
Čl.II
Členy Organizace jsou členské státy této Úmluvy.
Čl.III
Organizace zahrnuje:
Mezinárodní konferenci pro legální metronomii,
Mezinárodní výbor pro legální metronomii,
Mezinárodní úřad pro legální metronomii,
o nichž je jednáno dále.
Mezinárodní konference pro legální metronomii
Čl.IV
Konference má za úkol:
1. studovat otázky týkající se cílů Organizace a činit veškerá
rozhodnutí o nich,
2. zajistit ustavení řídících orgánů pověřených vykonáváním prací
Organizace, jakož i volit členy výboru nebo schvalovat jejich kooptaci,
3. zkoumat a schvalovat závěrečné zprávy o pracích různých orgánů pro
legální metronomii, utvořených podle této Úmluvy.
Konference nemá právo se zabývat otázkami vlastního zákonodárství a
správy některého jednotlivého státu, nepožádá-li o to výslovně tento
stát.
Čl.V
Členské státy této Úmluvy účastní se konference jako členové, jsou na
ní zastoupeny podle čl. VII a jsou podrobeny závazkům určeným Úmluvou.
Nezávisle na členech mohou se účastnit konference jako dopisovatelé:
1. státy nebo území, jež nemohou nebo si ještě nepřejí být smluvními
stranami Úmluvy;
2. mezinárodní sdružení, zabývající se činností příbuznou s činností
Organizace.
Dopisovatelé nejsou zastoupeni na konferenci, mohou však na ni vyslat
pozorovatele s hlasem pouze poradním. Nemusí platit členské příspěvky
jako členské státy, ale hradí výlohy za poskytnutí služeb, jež
požadují, a předplatné za publikace Organizace.
Čl.VI
Členské státy se zavazují, že konferenci poskytnou veškerou
dokumentaci, kterou mají a která by podle jejich názoru pomohla
Organizaci úspěšně plnit její úkoly.
Čl.VII
Členské státy vysílají na schůze konference nejvýše tři oficiální
zástupce. Pokud je to možné, jeden z nich má být ve své zemi ještě
činným zaměstnancem služby pro míry a váhy nebo jiného orgánu pro
legální metronomii.
Pouze jeden z nich má hlasovací právo.
Tito delegáti nemusí mít "plnou moc", leč na požádání výboru ve
zvláštních případech a pro přesně vymezené otázky.
Každý stát hradí výlohy spojené se svým zastoupením na konferenci.
Členové výboru, kteří nejsou vysláni svou vládou, mají právo účastnit
se schůzí s hlasem poradním.
Čl.VIII
Konference rozhoduje o doporučeních pro společný postup členských států
v oblastech označených v čl. I.
Rozhodnutí konference mohou být prováděna jen tehdy, rovná-li se počet
přítomných členských států nejméně dvěma třetinám celkového počtu
členských států a jestliže tato rozhodnutí byla přijata nejméně čtyřmi
pětinami odevzdaných hlasů. Počet odevzdaných hlasů se musí rovnat
nejméně čtyřem pětinám počtu přítomných členských států.
Abstence, bílé nebo neplatné hlasovací lístky nejsou považovány za
odevzdané hlasy.
Rozhodnutí se členským státům neprodleně sdělují pro informaci, studium
a doporučení.
Tyto státy se morálně zavazují provádět tato rozhodnutí co možná
nejúplněji.
Avšak, při každém hlasování týkajícím se organizace, řízení, správy a
vnitřního řádu konference, výboru, úřadu a každé obdobné otázky, stačí
prostá většina, aby příslušné rozhodnutí nabylo okamžité účinnosti,
přičemž minimální počet přítomných členů a počet odevzdaných hlasů
zůstává týž jako výše. Hlas členského státu, jehož delegát zaujímá
předsednické místo, při rovnosti hlasů rozhoduje.
Čl.IX
Na dobu trvání každého ze svých zasedání volí konference ze svého
středu předsedu a dva místopředsedy, k nimž se připojuje ředitel úřadu
jako sekretář.
Čl.X
Konference se schází nejméně jednou za šest let svolána předsedou
výboru; je-li zaneprázdněn, svolává ji ředitel úřadu, je-li o to
požádán nejméně polovinou členů výboru.
Na konci svých prací určí konference místo a datum svého příštího
zasedání nebo tím pověří výbor.
Čl.XI
Oficiálním jazykem Organizace je jazyk francouzský. Konference může
však připustit použití jednoho nebo více jiných jazyků pro práce a
jednání.
Mezinárodní výbor pro legální metronomii
Čl.XII
Úkoly stanovené v čl. I jsou prováděny a sledovány Mezinárodním výborem
pro legální metronomii, který je pracovním orgánem konference.
Čl.XIII
Výbor se skládá nejvýše z dvaceti členů různé státní příslušnosti. Tito
členové jsou konferencí zvoleni ze státních příslušníků členských
států, souhlasí-li vlády jejich země.
Zvolení členové musí být činnými zaměstnanci služby zabývající se
měřicími přístroji, nebo osobnostmi, zastávajícími činnou úřední funkci
v oblasti legální metronomie.
Přispívají výboru svými zkušenostmi, svou radou a výsledky své práce,
aniž nějakým způsobem zavazují svou vládu nebo svůj úřad.
Jsou voleni na dobu šesti let a jsou znovu volitelni. Vyprší-li však
jejich pověření v době mezi dvěma zasedáními konference, prodlužuje se
automaticky až do druhého z těchto zasedání.
Přestávají být členy výboru, jakmile již nevyhovují podmínkám určeným
tímto článkem.
Každý člen výboru, který se nezúčastní dvou po sobě jdoucích zasedání,
aniž se omluvil nebo dal zastupovat, je od druhého z těchto zasedání
automaticky považován za odstoupivšího.
Nemohla-li konference v okamžiku prvního ustavení výboru zvolit všechny
jeho členy, nebo uprázdní-li se místo v důsledku úmrtí, demise nebo
vyprší-li pověření člena, může být výbor doplněn kooptací. Jmenování
takto kooptovaných členů se stane definitivním teprve po schválení
konference, souhlasí-li vlády jejich země. Jejich pověření vyprší
současně pověřením členů, zvolených přímo konferencí.
Členové výboru mají z moci své funkce právo se účastnit schůzí
konference s hlasem poradním. Mohou být jedním z delegátů své vlády na
konferenci.
Předseda může pozvat na schůze výboru s poradním hlasem každou osobu,
jejíž pomoc považuje za užitečnou.
Čl.XIV
Fyzické osoby, vynikající v metronomické vědě nebo průmyslu, nebo
bývalí členové výboru mohou rozhodnutím tohoto výboru obdržet titul
čestného člena. Mohou se účastnit schůzí s hlasem poradním.
Čl.XV
Výbor volí ze svého středu předsedu, prvního a druhého místopředsedu,
kteří jsou voleni na dobu šesti let a jsou znovu volitelní. Vyprší-li
však jejich pověření v době mezi dvěma zasedáními výboru, prodlužuje se
automaticky až do druhého z těchto zasedání. Ředitel úřadu se k nim
připojuje jako tajemník.
Výbor může pověřit předsedu některými svými funkcemi.
Předseda plní úkoly, které jsou mu svěřeny výborem a nahrazuje výbor
při naléhavých rozhodnutích. Oznamuje tato rozhodnutí členům výboru a v
co nejkratší době jim o tom podává zprávu.
Naskytnou-li se otázky společného zájmu pro výbor i pro příbuzné
organizace, předseda zastupuje výbor u těchto organizací.
V případě nepřítomnosti, zaneprázdnění, vypršení pověření, demise nebo
úmrtí předsedy, vykonává zatímně jeho funkci první místopředseda.
Čl.XVI
Výbor se schází nejméně každé dva roky svolán svým předsedou; je-li
zaneprázdněn, svolává jej ředitel úřadu, je-li o to požádán nejméně
polovinou členů výboru.
Není-li zvláštního důvodu, konají se obvyklá zasedání v zemi, kde sídlí
úřad.
Informační schůze se však mohou konat na území různých členských států.
Čl.XVII
Členové výboru, kteří se nemohou účastnit schůze, mohou pověřit svým
hlasem jednoho ze svých kolegů, který se tak stává jejich zástupcem. V
tomto případě nesmí týž člen kumulovat se svým hlasem více než dva jiné
hlasy.
Rozhodnutí jsou platná jedině tehdy, rovná-li se počet přítomných a
zastoupených nejméně třem čtvrtinám počtu osobností zvolených nebo
kooptovaných za členy výboru, a jestliže návrh byl přijat nejméně
čtyřmi pětinami odevzdaných hlasů. Počet odevzdaných hlasů se musí
rovnat nejméně čtyřem pětinám počtu přítomných a zastoupených na
zasedání.
Abstence, bílé nebo neplatné lístky se nepovažují za odevzdané hlasy.
V době mezi zasedáními a v některých zvláštních případech může výbor
jednat písemně.
Rozhodnutí přijatá tímto způsobem jsou platná, jestliže všichni členové
výboru byli vyzváni, aby vyjádřili své stanovisko a jestliže rozhodnutí
jsou schválena jednomyslně všemi odevzdanými hlasy, pod podmínkou, že
počet odevzdaných hlasů se rovná nejméně dvěma třetinám zvolených nebo
kooptovaných členů.
Abstence, bílé nebo neplatné lístky nejsou považovány za odevzdané
hlasy. Nezodpovědění otázky ve lhůtě stanovené předsedou se považuje za
abstenci.
Čl.XVIII
Výbor svěřuje příslušným službám členských států, s jejich výslovným
předběžným souhlasem, studium zvláštních otázek, výzkumné bádání a
laboratorní práce. Jsou-li tyto úkoly spojeny s nějakými výdaji,
stanoví dohoda, do jaké výše budou tato vydání kryta Organizací.
Ředitel úřadu koordinuje a shromažďuje veškeré práce.
Výbor může svěřit dočasně nebo stále určité úkoly pracovním skupinám
nebo technickým či právním znalcům, řídícím se pokyny, které sám určí.
Jsou-li tyto úkoly spojeny s nějakými odměnami a náhradami, výbor
stanoví jejich výši.
Ředitel úřadu vykonává funkci sekretariátu těchto pracovních skupin
nebo skupin znalců.
Mezinárodní úřad pro legální metronomii
Čl.XIX
Za chod konference a výboru odpovídá Mezinárodní úřad pro legální
metronomii, který je postaven pod vedení a kontrolu výboru.
Úřad má za úkol připravovat schůze konference a výboru, navazovat
spojení mezi různými členy těchto orgánů a udržovat styky s členskými
státy nebo s dopisovateli a jejich příslušnými službami.
Má rovněž za úkol provádět studie a práce, uvedené v čl. I, jakož i
vyhotovovat protokoly a vydávat bulletin, který je bezplatně zasílán
členským státům.
Je dokumentačním a informačním střediskem, jak je stanoveno v čl. I.
Výbor a úřad zajišťují provedení rozhodnutí konference.
Úřad nekoná ani výzkumné bádání ani laboratorní práce. Může však mít
demonstrační síně, opatřené náležitým zařízením pro prozkoumávání
způsobu konstrukce a chodu určitých přístrojů.
Čl.XX
Úřad má své administrativní sídlo ve Francii.
Čl.XXI
Personál úřadu zahrnuje ředitele s jeho spolupracovníky, kteří jsou
jmenováni výborem, jakož i stálé nebo dočasné úředníky a zaměstnance,
přijímané ředitelem.
Personál úřadu a případně experti, o nichž jedná čl. XVIII, jsou
odměňováni. Dostávají plat či mzdu, nebo odměnu, jejíž výši určí výbor.
Postavení ředitele, jeho spolupracovníků, úředníků nebo zaměstnanců
stanoví výbor, hlavně pokud jde o podmínky týkající se přijímání,
práce, disciplíny a penze.
Jmenování, propuštění nebo odvolání úředníků a zaměstnanců úřadu
provádí ředitel, s výjimkou jeho spolupracovníků jmenovaných výborem,
kteří mohou být předmětem těchto opatření pouze z rozhodnutí výboru.
Každý členský stát jmenuje ve své zemi jednoho ze svých zaměstnanců,
který bude pověřen udržováním stálého styku s úřadem a shromažďováním
všech studijních otázek. V zemích, které mají mezi svými státními
příslušníky člena výboru, tato osobnost může být současně pověřena
shora uvedeným stykem.
Čl.XXII
Ředitel vede chod úřadu pod kontrolou a podle směrnic výboru, jemuž je
odpovědný, a kterému je povinen předložit na každém řádném zasedání
zprávu o činnosti.
Ředitel inkasuje příjmy, připravuje rozpočet, odpovídá za všechny
výdaje osobní a věcné a poukazuje je k výplatě, spravuje peněžní fondy.
Ředitel je z moci svého úřadu tajemníkem konference a výboru.
Čl.XXIII
Vlády členských států prohlašují, že úřad je uznán za veřejně
prospěšný, že je právnickou osobou a že všeobecně požívá výsad a výhod
obvykle přiznávaných mezivládním institucím zákonodárstvím platným v
každém z členských států.
HLAVA TŘETÍ
Finanční ustanovení
Čl.XXIV
Konference rozhoduje pro finanční období rovnající se době mezi jejími
zasedáními:
- o úhrnné výši úvěrů nutných ke krytí výloh spojených s chodem
Organizace;
- o roční výši úvěrů, které mají být uloženy jako rezerva k úhradě
mimořádných nutných výloh a aby bylo zajištěno provádění rozpočtu v
případě nedostatečných příjmů.
Úvěry jsou vyčísleny ve zlatých francích. Parita mezi zlatým frankem a
frankem francouzským je parita určená Banque de France.
Během finančního období může se výbor, uzná-li to za nutné, obrátit na
členské státy se žádostí o zvýšení úvěrů, aby mohl zajistit provádění
úkolů Organizace nebo čelit změněným hospodářským podmínkám.
Jestliže po uplynutí finančního období se konference ještě nesešla nebo
jestliže se pravoplatně neusnesla, finanční období se prodlouží do
následujícího platného zasedání. Úvěry původně přidělené se úměrně
zvýší na dobu tohoto prodloužení.
Po dobu finančního období stanoví výbor v mezi přidělených úvěrů výši
provozních vydání týkajících se rozpočtového období mezi zasedáními.
Kontroluje ukládání pohotových fondů.
Jestliže do uplynutí rozpočtového období se výbor nesešel nebo jestliže
se pravoplatně neusnesl, předseda a ředitel úřadu rozhodují o
prodloužení celého končícího rozpočtu nebo jeho části až do příštího
platného zasedání.
Čl.XXV
Ředitel úřadu je oprávněn ve vlastní působnosti přijímat závazky a
vyrovnávat provozní výdaje Organizace.
Je oprávněn:
- vyrovnávat mimořádné výdaje,
- vybírat z rezervních úvěrů částky potřebné k tomu, aby bylo zajištěno
provádění rozpočtu v případě nedostačujících příjmů, pouze s předchozím
souhlasem předsedy výboru.
Rozpočtové přebytky zůstávají použitelné po celé finanční období.
Rozpočtové hospodářství vedené ředitelem se předkládá výboru, který je
na každém ze svých zasedání prověřuje.
Po uplynutí finančního období předkládá výbor účetní uzávěrku ke
kontrole konferenci.
Konference určuje způsob použití rozpočtových přebytků. Úhrn těchto
přebytků může být použit k snížení příspěvků členských států nebo
připsán k rezervním fondům.
Čl.XXVI
Výdaje Organizace se uhrazují:
1. ročními příspěvky členských států.
Celková výše příspěvků na jedno finanční období se stanoví podle výše
úvěrů schválených konferencí s přihlédnutím k odhadu příjmů z níže
uvedených položek 2 až 5.
Za účelem stanovení příslušných podílů jsou členské státy rozděleny na
čtyři třídy podle celkového počtu obyvatel mateřské země a území, o
nichž prohlásily, že je zastupují:
Třída I počet obyvatelstva menší nebo rovnající se 10 miliónům.
Třída II počet obyvatelstva od 10 miliónů do 40 miliónů včetně.
Třída III počet obyvatelstva od 40 miliónů do 100 miliónů včetně.
Třída IV počet obyvatelstva přesahující 100 miliónů.
Počet obyvatelstva se zaokrouhluje dolů na celé milióny.
Jestliže v některém státě je stupeň používání měřicích přístrojů
zřetelně nižší než je obecný průměr, pak tento stát může požádat o
zařazení do nižší třídy, než do které náleží svým počtem obyvatelstva.
Podle tříd podíly jsou 1, 2, 4 a 8.
Příspěvkový podíl členského státu se rovnoměrně rozdělí na všechna léta
finančního období, aby byl stanoven roční příspěvek.
Aby bylo možno vytvořit ihned od počátku zajišťovací fond, určený k
vyrovnání fluktuací při inkasu příjmů, členské státy složí zálohy na
příští roční příspěvky. Výše těchto záloh, jakož i jejich trvání, určí
konference.
Jestliže do uplynutí finančního období se konference nesešla nebo
pravoplatně neusnesla, placení ročních příspěvků se prodlužuje ve
stejné výši až do platného zasedání konference;
2. výnosem z prodeje publikací a výnosem z poskytování služeb
dopisovatelům;
3. výnosem plynoucím z uložení částek tvořících pokladní hotovost;
4. příspěvky na běžné finanční období a vstupními poplatky nových
členských států - zpětně placenými příspěvky a vstupními poplatky znovu
přijatých členských států - dodatečně zaplacenými příspěvky členských
států, jež po přerušení znovu platí příspěvky;
5. subvencemi, úpisy, dary, odkazy a různými příjmy.
Na provedení zvláštních prací mohou některé členské státy poskytnout
mimořádné subvence. Tyto nebudou zahrnuty ve všeobecném rozpočtu a
budou účtovány na zvláštních účtech.
Výše ročních příspěvků je stanovena ve zlatých francích. Jsou placeny
ve francouzských francích nebo v jakékoli jiné směnitelné měně. Parita
mezi zlatým frankem a frankem francouzským je určena Banque de France,
přičemž je použito kursu platného v den placení.
Příspěvky se platí na počátku roku řediteli úřadu.
Čl.XXVII
Výbor vypracuje finanční řád na základě všeobecných předpisů
stanovených ve výše uvedených čl. XXIV až XXVI.
Čl.XXVIII
Stát, jenž se stane členem Organizace během jednoho z období
stanovených čl. XXXVI, je zavázán, až do uplynutí toho období a je od
svého přístupu podroben týmž povinnostem, jako již existující členové.
Nový členský stát se stává spolumajitelem jmění Organizace a z tohoto
titulu je povinen zaplatit vstupní poplatek, jehož výši určí
konference.
Výše jeho ročního příspěvku se vypočte jako kdyby přistoupil 1. ledna
roku následujícího po uložení listiny o přístupu nebo ratifikaci. Výše
příspěvku pro běžný rok rovná se tolika dvanáctinám příspěvku, kolik
zůstává měsíců k zaplacení. Tento příspěvek nemění nijak výši
příspěvků, stanovených z titulu běžného roku pro jiné členy.
Čl.XXIX
Každý členský stát, který nezaplatí příspěvky po tři po sobě jdoucí
léta, je z moci úřední považován za vystoupivšího a bude vyškrtnut z
listiny členských států.
Jsou-li však některé členské státy dočasně v obtížné finanční situaci a
následkem toho nemohou plnit své závazky, bude jejich situace
prozkoumána konferencí, která v některých případech může povolit
platební lhůty nebo odklad.
Nedostatečný příjem vzniklý vyškrtnutím členského státu se nahrazuje
výběrem z rezervních fondů, zřízených podle čl. XXIV.
Členské státy, které dobrovolně vystoupily a členské státy, jež byly
prohlášeny za vystoupivší z moci úřední, ztrácejí spolumajitelské právo
na celkové jmění Organizace.
Čl.XXX
Členský stát, jenž dobrovolně vystoupil, může být znovu přijat na pouhé
požádání. Je však považován za nový členský stát, a uplynulo-li více
než pět let od jeho vystoupení, vyžaduje se vstupní příspěvek.
Členský stát, který je prohlášen z moci úřední za vystoupivšího, může
být znovu přijat na pouhé požádání s výhradou, že zaplatí příspěvky
nezaplacené v době svého vyškrtnutí. Tyto zpětně placené příspěvky se
počítají na základě výše příspěvků v letech před jeho opětovným
přijetím. Tento stát je potom považován za nový členský stát, avšak
vstupní příspěvek je počítán se zřetelem na předcházející příspěvky v
poměru určeném konferencí.
Čl.XXXI
V případě rozpuštění Organizace se aktiva, s výhradou každé dohody, na
níž se shodnou členské státy, jejichž členské příspěvky jsou v době
rozpuštění zaplaceny, a s výhradou smluvních nebo nabytých práv
personálu v činné službě nebo v penzi, rozdělí mezi členské státy v
poměru k úhrnné výši jejich dřívějších příspěvků.
HLAVA ČTVRTÁ
Všeobecná ustanovení
Čl.XXXII
Tato Úmluva zůstává otevřena k podpisu až do 31. prosince 1955 na
ministerstvu zahraničních věcí Republiky francouzské.
Bude ratifikována.
Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Republiky francouzské, která
oznámí každému signatárnímu státu datum uložení.
Čl.XXXIII
Státy, které nepodepíší Úmluvu, mohou k ní přistoupit po uplynutí lhůty
stanovené čl. XXXII.
Přístupní listiny budou uloženy u vlády Republiky francouzské, která
oznámí datum tohoto uložení všem signatárním a přistupujícím vládám.
Čl.XXXIV
Tato Úmluva vstoupí v účinnost třicet dní po uložení šestnácté
ratifikační nebo přístupní listiny.
Vstoupí v účinnost pro každý stát, který ji ratifikuje nebo k ní
přistoupí po tomto datu, třicet dní po uložení jeho ratifikační nebo
přístupní listiny.
Vláda Republiky francouzské oznámí každé ze smluvních stran datum, kdy
Úmluva vstoupí v účinnost.
Čl.XXXV
Každý stát může v okamžiku podpisu, ratifikace nebo v každém jiném
okamžiku oznámit sdělením adresovaným vládě Republiky francouzské, že
tato Úmluva se vztahuje na všechna nebo na část území, která zastupuje
na mezinárodním poli.
Tato Úmluva se bude vztahovat na jedno či více území označených ve
sdělení, od třicátého dne po datu, kdy vláda Republiky francouzské
obdržela sdělení.
Vláda Republiky francouzské uvědomí o tomto sdělení ostatní vlády.
Čl.XXXVI
Tato Úmluva se uzavírá na období dvanácti let od jejího prvního vstupu
v účinnost.
Zůstane nadále v účinnosti po dobu šesti let a vždy dalších šest let
pro smluvní strany, které ji nevypověděly nejméně šest měsíců před
uplynutím tohoto období.
Výpověď se provádí písemným sdělením adresovaným vládě Republiky
francouzské, která o tom uvědomí smluvní strany.
Čl.XXXVII
Organizace může být rozpuštěna z rozhodnutí konference, mají-li
delegáti v okamžiku hlasování "plnou moc" k tomuto účelu.
Čl.XXXVIII
Sníží-li se počet smluvních stran této Úmluvy na méně než šestnáct,
konference se poradí s členskými státy o tom, zda se má považovat
Úmluva za neúčinnou.
Čl.XXXIX
Konference může doporučit smluvním stranám změny v této Úmluvě.
Každá smluvní strana přijímající změnu oznámí její přijetí písemně
vládě Republiky francouzské, která uvědomí ostatní smluvní strany o
tom, že obdržela sdělení o přijetí.
Změna vstoupí v účinnost tři měsíce po té, co vláda Republiky
francouzské dostane od všech smluvních stran sdělení o přijetí. Jakmile
je změna takto přijata všemi smluvními stranami, oznámí to vláda
Republiky francouzské všem ostatním smluvním stranám, jakož i
signatárním vládám a současně je uvědomí o datu jejich vstupu v
účinnost.
Jakmile změna vstoupí v účinnost, žádná vláda nemůže ratifikovat tuto
Úmluvu nebo k ní přistoupit, aniž současně přijala tuto změnu.
Čl.XL
Tato Úmluva je vyhotovena v jazyce francouzském v jediném originále,
který je uložen v archivu vlády Republiky francouzské, která vydá všem
signatárním a přistupujícím vládám ověřené opisy shodující se s
originálem.
