597/1919 Sb.
Nařízení
vlády republiky Československé
ze dne 11. listopadu 1919,
jímž se provádějí zákon ze dne 17. října 1919, čís. 567 Sb. z. a n., o
lidových soudech pro trestání válečné lichvy (soudech lichevních),
zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 Sb. z. a n., o trestání válečné
lichvy.
Změna: 518/1920 Sb.
Podle § 31 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 567, a čl. III. zákona z
téhož dne č. 568 Sb. z. a n., se nařizuje:
ODDÍL I.
O ORGANISACI SOUDŮ LICHEVNÍCH.
Ustavení lichevních soudů.
§ 1.
Soudy lichevní jsou samostatná oddělení řádných soudů, u nichž jsou
zřízeny. Podléhají služebnímu dohledu přednosty tohoto soudu a jsou naň
odkázány i ve věcech správních.
§ 2.
(1) Předsedy lichevního soudu a jeho členy z řad zkoušeného soudcovstva
mohou býti jmenováni jen tací soudcové z povolání, kteří mají
způsobilost ku samostatnému vykonávání soudcovského úřadu u soudu, k
němuž jest lichevní soud přičleněn.
(2) Jak dalece lze předsedu i ostatní soudce lichevního soudu
zaměstnávati u soudu řádného, bude se říditi dle rozsahu prací u soudu
lichevního.
(3) Předsedové sborových soudů, jimž přísluší jmenování (§ 3 zákona o
soudech lichevních), vyžádají si jmenovací návrh přednosty soudu, u
něhož jest soud lichevní zřízen. Předsedové soudů lichevních pro
zločiny a přečiny mohou býti jmenování zároveň soudcovským členy pro
senáty sedmičlenné (§ 12 zákona o soudech lichevních na konci).
Předseda lichevního soudu, u něhož zasedá senát sedmičlenný, jest
předsedou i tohoto senátu.
(4) Stejným způsobem budiž jmenován i potřebný počet soudcovských
náhradníků ze soudců z povolání a zároveň stanoven pořad, jakým
nastupují v případě, že by předsedu lichevního soudu aneb jeho člena ze
soudců z povolání něco zašlo. Je-li u některého lichevního soudu více
oddělení, nutno jmenovati tolik náhradníků předsedy, kolik je oddělení.
(5) První jmenování stane se na dobu do konce roku 1920.
§ 3.
(1) Předseda soudu lichevního obrátí se ve svém okresu na odborové
organisace a zájmová sdružení obchodníků a živnostníků, na př. obchodní
komory, obchodnická gremia, živnostenská společenstva, hospodářské
organisace, spolky, besedy a pod. zemědělců, dále na podobná sdružení
dělníků a osob s pevným platem jako jsou organisace úřednické a
zřízenecké, učitelské, obchodních pomocníků a pod., s výzvou, aby déle
do 8 dnů navrhly mu co možná osm způsobilých osob, náležejících té
které skupině, jako přísedící soudů lichevních a jako jejich náhradníky
(ve skupině dělníků a osob s pevným platem budiž navrženo co možná po
dvou ženách). Ve vyzvání budiž uvedeno, které náležitosti (§ 21 a 22
zákona o soudech lichevních, musí navržené osoby míti. Dále budiž
vytknuty následky, nebudou-li navrženy osoby způsobilé do 8 dnů nebo
nebudou-li navrženy vůbec.
(2) Není-li takových odborových a hospodářských organisací, obrátí se
předseda lichevního soudu se stejnou výzvou na politické organisace
skupiny, o kterou jde.
(3) Nezná-li předseda dostatečně organisací vůbec aneb některé skupiny,
obrátí se na politickou správu okresní se žádostí, aby mu tyto
organisace označila.
(4) Z navržených osob vybéře předseda lichevního soudu z každé skupiny
po šesti způsobilých osobách za přísedící a po dvou za náhradníky (ve
skupině dělníků a osob s pevným platem budiž mezi vybranými předepsaný
počet žen). Při výběru osob budiž přihlíženo poměrně ke všem odborovým
anebo politickým organisacím soudního obvodu a též k tomu, aby byly
zastoupeny všechny hospodářsky význačné a od sebe odlišné části
soudního obvodu. Jmenování několika přísedících z jednoho závodu, který
zaměstnává více než 100 osob, jest přípustno, nutno však i tu dbáti
poměrného zastoupení celého okresu. Osoby nenavržené může předseda
soudu lichevního jmenovati jen tehdy, nebyly- li navrženy osoby
způsobilé (§ 22 a 23 zákona o soudech lichevních) vůbec anebo ne ve
lhůtě osmidenní.
(5) Osoby odsouzené pro předražování jsou z úřadu přísedících naprosto
vyloučeny a to ty, které odsouzením pozbyly volebního práva do obecního
zastupitelstva dle § 22, č. 8, zákona o soudech lichevních, ony, s
jichž odsouzením tyto právní následky spojeny nebyly nebo kde by byly
opominuty, ať uplynutím času neb prominutím, pro nedostatek vlastností
předpokládaných § 23 zákona o lichevních soudech.
O vyloučení a odmítnutí přísedících soudů lichevních.
§ 4.
Přísedící lichevních soudů jsou vyloučeni nebo mohou býti odmítnuti
podle předpisů §§ 67 až 73 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z. (§§
64 a 72 tr. ř. zák. čl. XXXIII. z r. 1896). O tom, je-li zde platný
důvod vyloučení nebo odmítnutí, rozhodne předseda soudu lichevního s
konečnou platností.
Důvody, ze kterých lze odmítnouti úřad přísedícího.
§ 5.
Úřad přísedícího smí býti odmítnut aneb složen jen z velmi závažných
důvodů, na př. je-li někomu přes 60 let, koná-li činnou vojenskou
službu, trpí-li vadou, která nedopouští řádného vykonávání úřadu
přísedícího, přestěhuje-li se do jiného okresu a podobně. Je-li zde
platný důvod omluvný, rozhodne předseda soudu lichevního s konečnou
platností.
Kdy se ztrácí úřad přísedícího soudu lichevního.
§ 6.
(1) Úřad přísedícího se ztrácí:
1. Nastanou-li nebo vyjdou-li částečně na jevo okolnosti, které činí
osobu nezpůsobilou k úřadu přísedícího (§ 22 zákona o lichevních
soudech),
2. jestliže následkem změny životního povolání přísedící přestane býti
členem skupiny, za kterou byl povolán,
3. byla-li soudem lichevním pravoplatně vyslovena ztráta způsobilosti k
úřadu přísedícího (§ 25, odst. 1, cit. zák.).
(2) O ztrátě úřadu přísedícího rozhoduje v případě č. 1. a 2. předseda
soudu lichevního. Proti jeho rozhodnutí jest přípustna stížnost ku
sborovému soudu I. stolice ve lhůtě 14denní.
(3) Na místo vystoupivšího přísedícího jmenuje předseda lichevního
soudu novou osobu na zbytek funkčního období, co možná z osob při
posledním jmenování navržených a tehdy nejmenovaných.
O přísaze přísedících.
§ 7.
(1) Před vykonáním přísahy (§ 24 cit. zákona) poučí předseda lichevního
soudu přísedící náležitě o jejich právech a povinnostech a také o tom,
že jsou povinni zachovávati úřední tajemství. Zvláště jest nutno
poučiti je též o tom, že jsou veřejnými úředníky po rozumu § 101, odst.
2., tr. z. ze 27. května 1852, č. 117 ř. z. (§ 461 zák. čl. V. z roku
1878) a vyložiti jim význam tohoto ustanovení zákonného. Zároveň
vysvětlí předseda přísedícím náležitě i důvody vyloučení a odmítnutí.
(2) Že toto poučení bylo uděleno, budiž pojato do protokolu, který se
sepíše o přísaze přísedících, a jejž podepíší: předseda lichevního
soudu, přísedící a zapisovatel.
O uveřejnění jmen přísedících.
§ 8.
Jména, povolání a bydliště přísedících lichevních soudů buďtež s
uvedením skupiny, za kterou byli jmenováni, uveřejněna vyhláškou na
desce soudní a v úředních novinách příslušné okresní politické správy.
ODDÍL II.
ŘÁD SOUDŮ LICHEVNÍCH.
Ustanovení všeobecná.
§ 9.
(1) Pokud zákon o soudech lichevních a toto nařízení nestanoví úchylek,
platí pro úřadování soudů lichevních obdobně předpisy instrukce soudy
trestní ze dne 16. srpna 1854, č. 165 ř. z., dále trestního řádu z 23.
května 1873, č. 119 ř. z., a prováděcího nařízení k němu a jednacího
řádu pro soudy první a druhé stolice z 5. května 1897, č. 112 ř. z., s
příslušnými změnami a doplňky (nařízení býv. uherského ministerstva
spravedlnosti č. 3700/1899 J. M. (instrukce pro trestní soudy), zák.
čl. XVII. z r. 1891 (o dohledu na soudy), zák. čl. XXXIII. z r. 1896 a
zák. čl. XXXIV. z roku 1897 (uher. trest. řád a uvoz. zákon k němu),
dále nařízení býv. uherského ministerstva spravedlnosti č. 42.100 a
42.200 z r. 1914 J. M. (jednací řád pro sborové soudy a okresní soudy),
zák. čl. IV. z r. 1869 o moci soudcovské a zák. čl. VII. z r. 1871 o
zodpovědnosti soudců, s příslušnými změnami a doplňky(.
(2) Obdobně platí také ustanovení zákona o organisaci soudů první a
druhé instance ze 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z. (zák. čl. XXXI. z r.
1871 a XXV. z r. 1890).
O utvoření senátů.
§ 10.
Předseda okresního soudu lichevního a předseda odvolacího soudu
lichevního pro přestupky správní utvoří ze jmenovaných 24 přísedících
12 stálých senátů. Při soudech lichevních při přečiny a zločiny a při
odvolacích soudech lichevních pro přestupky soudní budiž utvořeno 6
stálých senátů. Předseda lichevního soudu a jeho náhradníci předsedají
všem senátům u jeho soudu (oddělení) utvořeným. Přibráním k tomu
ustanovených dvou soudcovských členů přemění se nalézací senát o
přečinech a zločinech na senát sedmičlenný (§ 12 cit. zák. na konci).
Při sestavování senátu určí předseda lichevního soudu zároveň pořad,
jakým mají býti přibráni náhradníci. Předseda řídí se při tvoření
senátu předpisem § 27 cit. zák.
§ 11.
(1) Rozvrh práce mezi senáty obstará předseda hledě k povaze věci a k
věcným i místním znalostem přísedících. Předseda určí zároveň pořad,
jakým senáty mají zasedati. Při tom budiž hleděno k náležitě
odůvodněným přáním přísedících. K tomu konci vyzve předseda přísedící,
aby vždy na dobu jednoho měsíce oznámili předem dny, ve kterých konání
úřadu přísedícího byl jim bylo nemožno nebo velmi obtížno. Od
stanoveného pořadu budiž se odchýleno jen, když jde o sezení mimořádné,
když líčení má býti provedeno před týmž senátem, nemůžeme-li se některý
z přísedících dostaviti, je-li platně vyloučen aneb odmítnut.
(2) O zasedání buďtež přísedící uvědomění nejméně tři dny předem.
Přísedící jsou povinni oznámiti předsedovi soudu lichevního včas,
nemohou- li se k soudu dostaviti, aby mohla býti opatřena náhrada.
Náhradníci bydlící v sídle soudu buďtež pozváni, je-li potřebí, třebas
telefonicky.
(3) Přísedící jsou povinni oznámiti předsedovi soudu lichevního změnu
bytu nejdéle do tří dnů.
O kancelářském personálu soudů lichevních.
§ 12.
Kancelářské práce obstarají kancelářské síly soudu, u něhož jest soud
lichevní zřízen. K tomu konci přidělí předseda tohoto soudu lichevnímu
soudu dostatečný počet osob, které mají nejen náležitou znalost a
zručnost v konání kancelářských prací a vedení rejstříků, nýbrž i v
drobném konceptě.
O rejstřících u soudů lichevních.
§ 13.
(1) Mimo rejstříky U, Z, Ns, Vr a Bl vede se pro řízení správní
rejstřík Sp a u odvolacího lichevního soudu pro přestupky správní
rejstřík Spo dle vzorců II. a III. dle obdoby předpisů platných pro
rejstřík U a rejstřík Bl. (Na území Slovenska a Podkarpatské Rusi vedou
se u lichevních soudů mimo věcné knihy B, V a Bf rejstříky Sp a Spo dle
vzorců II. a III.)
(2) Věci postoupené od řádného soudu (§ 30 zákona o soudech lichevních)
soudu lichevnímu buďtež vyznačeny v rejstřících řádného soudu jako
postoupené.
(3) Bylo-li zavedeno řízení proti osobě vojenské, budiž to vyznačeno v
rubrice poznámkové písmenem "V" červeným inkoustem. Rovněž tam buď
poznačeno, bylo-li zařízeno prozatímné zajištění jmění obviněného.
O uvědomění správních úřadů.
§ 14.
(1) O každém odsouzení pro přestupek správní, jakmile vejde v moc
práva, uvědomí soud lichevní okresní politický úřad, v jehož zastoupení
o věci soudí.
(2) Případy, ve kterých bylo zařízeno prozatímní zajištění jmění
obviněného (§ 18, odst. 2. zákona o trestání válečné lichvy) buďtež
mimo to zaznamenány ve zvláštním abecedním seznamu.
O seznamech a presidiálních spisech soudů lichevních.
§ 15.
Zvláštní presidiální journal nebudiž veden. Věci presidiální, na př.
jmenování přísedících, protokoly o slibu a pod. buďtež zapsány do
presidiálního journalu řádného soud. (Na Slovensku a Podkarpatské Rusi
platí i zde dosavadní předpisy o vedení věci presidiálních).
O označení spisů.
§ 16.
(1) Spisy lichevního soudu buďtež označeny zevně v levém hořejším konci
barevným nápisem: "LICHVA".
(2) Spisy více celtů téhož lichevního soudu buďtež označeny římskými
číslicemi v čísle jednacím, pokud se týče spisovém.
O výkazech soudů lichevních.
§ 17.
O činnosti lichevních soudů buďtež podávány ministerstvu spravedlnosti
čtvrtletní výkazy dle vzorců IV. a V. vždy do 15. ledna, 15. dubna, 15.
července a 15. října toho každého roku. Okresní soudy lichevní předloží
své výkazy nejpozději do čtvrtého dne výše zmíněných měsíců sborovému
soudu I. instance, který prozkoumav je a zařídiv, čeho je třeba po
stránce formální, připojí výkazy lichevních soudů, u něho zřízených a
předloží je se společnou zprávou vrchnímu zemskému soudu. Vrchní zemský
soud postupuje stejným způsobem jako sborový soud I. stolice a předloží
všechny výkazy připojiv povšechnou zprávu ministerstvu spravedlnosti.
O místnostech a nákladech na soudy lichevní.
§ 18.
Potřebné místnosti poskytne soud, u něhož jest lichevní soud zřízen.
Náklady na lidové soudy lichevní jdou na účet justiční správy.
ODDÍL III.
O ŘÍZENÍ PŘED SOUDY LICHEVNÍMI.
O mezích příslušnosti soudu lichevního.
§ 19.
(1) Věcná příslušnost lichevního soudu vztahuje se jen na ony soudně
trestné činy, ohledně nichž byla vládou zvláště vyhlášena, a na
přestupky správní, které byly pravomoci soudu lichevního nařízením
zvláště přikázány (§ 1, odst. 2. zákona o lichevních soudech).
Pravomoci jeho jsou podrobeny osoby občanské i vojenské.
(2) Vyšetřování a vyhledávání ve věcech přečinů a zločinů děje se dle
předpisů platných pro řízení trestní, pro přečiny a zločiny vůbec (na
území Slovenska a Podkarpatské Rusi dle nařízení býv. uhersk. min.
spravedlnosti č. 41.900/1917 J. M. o urychleném trestním řízení) bez
přibrání přísedících, a to i proti vojenským osobám dle obecného řádu
trestního. To platí také o předchozím vyhledávání (stopování), dojde-li
k němu výjimečně ve věcech přestupkových, a rovněž pro šetření mimo
hlavní přelíčení.
§ 20.
(1) Sbíhají-li se s činem trestným přikázaným před soudy lichevní jiné
soudně trestné činy, vyloučí je soud lichevní nepouštěje se do jejich
rozboru a odstoupí je příslušnému soud ku samostatnému projednání (§§
57 a 58 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a § 21 tr. ř. z. čl.
XXXIII. z r. 1896). Stejně zachová se řádný soud, nastane-li taková
konkurence v řízení před soudy řádnými.
(2) Soud, který v jedné z těchto věcí vynese dříve rozsudek, oznámí jej
soudu, u něhož druhá věc se dosud projednává. Byl-li některým z těchto
soudů vynesen rozsudek odsuzující, budiž při pozdějším odsouzení druhým
soudem přihlíženo ku trestu již vyměřenému. Je-li na spojitý čin
trestný ustanoven v zákoně trest smrti nebo doživotního žaláře, budiž s
výkonem trestu, vysloveného dříve soudem lichevním, vyčkáno až do
pravoplatného ukončení souvislého trestního řízení před soudem řádným.
Bylo-li v tomto řízení pravoplatně uznáno na trest smrti nebo
doživotního žaláře, nesmí býti trest uložený rozsudkem soudu lichevního
vykonán.
(3) Sbíhají-li se s trestnými činy přikázanými soudům lichevním
přestupky správní, přikázané úřadům správním, vyloučí se správní
přestupky z řízení soudního. Jde-li o takový přestupek správní, jehož
potrestání přikázáno soudu lichevnímu na místě úřadu správního, provede
se řízení dle §§ 5 - 9 zákona o soudech lichevních, jinak odstoupí se
věc ihned příslušnému úřadu k samostatnému projednání. Byly-li týmž
činem trestným nejen překročeny nejvyšší ceny dle § 6 zákona o trestání
válečné lichvy, nýbrž také spáchán jiný trestný skutek, přikázaný k
rozsuzování soudům lichevním, platí ustanovení posledního odstavce § 6
tohoto zákona. Úřad správní, pokud se týče soud lichevní zastupující
úřad správní, jest povinen oznámiti ihned příslušnému soudu lichevnímu,
u něhož se věc vede, trest, který pro takový přestupek správní vyměřil,
aby při výměře trestu pro trestný čin soudní mohl lichevní soud
přihlížeti k uloženému trestu správnímu. Bylo-li soudní řízení skončeno
rozsudkem dříve nežli řízení správní, oznámí lichevní soud svůj
rozsudek ihned úřadu, jemuž přísluší souditi o přestupku správním s
tím, že byl-li soudem lichevním uložen trest, další stíhání správního
přestupku odpadá. (§ 6, odstavec poslední shora cit. zákona).
O trestním příkaze.
§ 21.
(1) Trestní příkaz vydává předseda okresního soudu lichevního bez
účasti přísedících. Ku vydání trestního příkazu v řízení správním i
soudním jest třeba souhlasu veřejného žalobce (funkcionáře státního
zastupitelství), a sice nejen s vydáním příkazu, nýbrž i s výměrou
trestu. Zamýšlí-li soudce vydati trestní příkaz, dohodne se ústně se
zástupcem veřejné žaloby, a souhlasí-li týž s vydáním trestního příkazu
a výměrou trestu, vydá trestní příkaz a zástupce veřejné žaloby
podepíše ve spise záznam o vydání trestního příkazu.
(2) Na to vyhotoví trestní příkaz soudní kancelář, šetříc předpisu § 7
zákona o lichevních soudech s použitím formuláře I.
(3) Právo námitek proti trestnímu příkazu veřejnému žalobci nepřísluší.
(4) Nebyl-li souhlas zástupcem veřejné žaloby dán, nebo převyšuje-li
hodnota věcí prohlášených za propadlé nebo výtěžek z jich prodeje 1000
K, jest třeba zavésti řízení řádné.
O důvěrnících veřejného úřadu.
§ 22.
(1) Důvěrníky veřejného úřadu (§ 6, odst. 1. zákona o lichevních
soudech) mohou býti jmenováni státní občané českoslovenští, kteří jsou
zachovalí, mají své bydliště v obvodu politické správy okresní, plně
požívají občanských práv a těší se důvěře obyvatelstva. Při jmenování
těchto důvěrníků buď přihlíženo zejména ke členům hospodářských rad,
pokud mají výše uvedené vlastnosti.
(2) Důvěrníkům veřejného úřadu po rozumu tohoto ustanovení přísluší
dohlížeti na zachování předpisů uvedených v § 1 zákona o soudech
lichevních a právo činiti oznámení, na jehož podkladě může býti vydán
trestní příkaz.
(3) Důvěrníky veřejného úřadu jmenuje na dobu potřeby státní úřad pro
potírání lichvy nebo politická správa okresní (úřad slúžnovský) a dají
si od nich slíbiti nestranné a věrné konání povinnosti. Vydají jim
legitimace, upozorníce je na jejich práva a povinnosti a zejména na
následky, kdyby vědomě učinili udání nepravdivá (§ 101, odst. 2., tr.
z. ze 27. května 1852, č. 117 ř. z., a § 461 tr. z. čl. V. z r. 1878).
Jména těchto důvěrníků oznámí okresní správa politická soudu
lichevnímu, v jehož obvodě mají své bydliště. Politická správa okresní
jest oprávněna důvěrníka kdykoliv a bez udání důvodu sprostiti. Proti
tomu není opravného prostředku.
(4) Důvěrníci nemají nároku na odměnu.
O spěšném řízení.
§ 23.
(1) Přímé obeslání ku hlavnímu přelíčení jest vyloučeno v řízení před
sedmičlenným senátem.
(2) Veřejný žalobce uváží na základě trestního oznámení, zdali důkazy,
po ruce jsoucí, budou asi s to, aby obviněného usvědčily.
(3) Jsou-li tu podmínky pro řízení spěšné, navrhne státní zástupce
přímo u předsedy lichevního soudu, aby se ihned konalo hlavní
přelíčení. Písemné vyhotovení tohoto návrhu musí obsahovati:
pojmenování lichevního soudu a obviněného, dále přesné označení
trestného činu po stránce skutkové a jeho zákonné pojmenování. Jedno
vyhotovení tohoto návrhu musí býti doručeno obviněnému.
§ 24.
(1) Předseda lichevního soudu opatří na podkladě tohoto návrhu vše,
čeho je třeba pro hlavní přelíčení, a položí rok k jeho konání na dobu
nejbližší, ale tak, aby třídenní lhůta § 221 tr. ř. z 23. května 1873,
č. 119 ř. z. (osmidenní lhůta §u 286 tr. ř. zák. čl. XXXIII. z r. 1896)
nebyla porušena. Při hlavním přelíčení zastupuje návrh veřejného
žalobce na spěšné řízení obžalobu a musí býti s trestním oznámením
přečten pod zmatečností. (§ 244 tr. ř. z 23. května 1873, č. 119 ř. z.,
§ 304 tr. ř. zák. čl. XXXIII. z r. 1896.)
(2) Byla-li trestní věc, v níž bylo zavedeno spěšné řízení, později
odkázána před sedmičlenný senát (§ 14, odst. 4., zák. o lichevních
soudech), jest třeba zavésti řízení řádné (na území Slovenska a
Podkarpatské Rusi urychlené trestní řízení) a podati řádnou obžalobu.
(3) Na území Slovenska a Podkarpatské Rusi platí o opravném prostředku
proti rozsudku pětičlenného senátu lichevního soudu (§ 12, prvá věta,
zákona o soudech lichevních) ustanovení § 12, odst. 1., předpisů o
urychleném řízení a o opravném prostředku proti rozsudku sedmičlenného
senátu (§ 12, druhá věta, zákona o soudech lichevních) ustanovení
druhého odstavce § 12 týchž předpisů o urychleném řízení.
O právu stanném.
§ 25.
(1) Podnět ku vyhlášení práva stanného může dáti senát kteréhokoliv
soudu lichevního. Stalo-li se tak, svolá předseda lichevního soudu sbor
soudců dle předpisu § 28, odst. 2. zákona o lichevních soudech. K
protokolu o jednání tohoto sboru musí býti připojen výkaz o tom, že
všichni přísedící a soudcové z povolání, ustanovení u tohoto soudu
lichevního ve všech jeho odděleních, byli ke schůzi řádně pozváni a že
v pozvánkách bylo výslovně upozorněno nato, že se bude jednati o návrh
na zavedení stanného práva pro předražování. Usnesení soudcovského
sboru předloží předseda soudu lichevního presidentovi sborového soudu
I. stolice, jemuž přísluší učiniti další návrh u politické správy
zemské a u vrchního státního zástupce.
(2) O zavedení stanného práva budiž učiněno oznámení ministerstvu
Národní obrany za účelem jeho vyhlášení ohledně osob vojenských (čl.
LII zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 89 Sb. z. a n.).
O řízení proti osobám vojenským.
§ 26.
(1) Bylo-li zavedeno trestní řízení pro čin přikázaný před soudy
lichevní proti osobě, která jest v činné službě vojenské, nebo byla-li
pro takový čin na vojenskou osobu uvalena zatímní vazba, vyrozumí o tom
vyšetřující soudce, pokud se týče předseda soudu lichevního bez
prodlení představeného velitele, aby v prvém případě rozhodl, má-li
obviněný pro zavedení trestního řízení býti sproštěn služby (§ 169 voj.
tr. ř., nov. čl. XXVIII zákona z 19. prosince 1918, č. 89 Sb. z. a n.).
(2) Zatímní vazba vykoná se ve věznici soudu, u něhož jest lichevní
soud zřízen a to dle předpisů platných pro soudy občanské. O opravných
prostředcích během přípravného řízení rozhoduje občanský soud trestní,
není- li k rozhodování povolán soud lichevní.
(3) Rozsudek lichevního soudu budiž vždy oznámen představenému
velitelství, aby učinilo další opatření cestou administrativní ohledně
následků, které jsou pro vojenské osoby spojeny s odsouzením pro
zločin, přečin, nebo přestupek občanskými trestními soudy.
(4) Výkon trestu na svobodě uloženého soudem lichevním, provádí se ve
věznicích nebo trestnicích občanských podle předpisů pro ně platných.
O konfiskaci jmění. a) Prozatímní zajištění.
§ 27.
(1) Má-li soud (vyšetřující soudce, předseda hlavního líčení), než jest
vynesen rozsudek, za to, že může dojíti ke konfiskaci jmění a že jest
třeba jmění to zajistiti, předloží spisy sborovému soudu I. stolice,
který rozhodne v neveřejném sezení čtyř soudců vyslechna státního
zástupce. Usnese-li se soud na tom, že jmění obviněného má býti
prozatímně zajištěno, vysloví v usnesení, že proti obviněnému jest
zavedeno řízení pro zločin, na nějž jest v zákoně stanoven trest
konfiskace všeho jmění a že se proto jeho jmění prozatímně zajišťuje.
Současně vysloví, že ode dne, kdy toto usnesení bude vyvěšeno na desce
soudní, právní jednání obviněného o jeho jmění jsou vůči státu
bezúčinná, uzná-li rozsudek na konfiskaci.
(2) Sestavení čtyřčlenného senátu staň se podobným způsobem jako
sestavení senátů jiných. Při hlasování rozhoduje v případě rovnosti
hlasů mínění obviněnému (odsouzenému) příznivější.
§ 28.
(1) Toto usnesení vyhlásí soud způsobem stanoveným v odstavci 4., § 18
zákona o trestání válečné lichvy, mimo to doručí jedno vyhotovení
obviněnému, jedno soudu občanskému, který dle příslušných předpisů byl
by povolán ku projednání pozůstalosti po obviněném, a finanční
prokuratuře, v jejímž obvodě tento soud leží (na Slovensku generálnímu
finančnímu ředitelství v Bratislavě). Každé prozatímní opatření třeba
mimo to oznámiti ministerstvu spravedlnosti.
(2) Civilní soud učiní bez prodlení, čeho jest třeba, aby bylo
zabráněno zašantročení jmění obviněného. Soud jest povinen starati se o
to, aby jmění obviněného bylo bez jakékoliv újmy řádně spravováno.
Finanční prokuratura (generální finanční ředitelství v Bratislavě) a
obviněný mohou činiti soudu připomínky a návrhy, co má býti zařízeno,
aby jmění nedošlo újmy.
§ 29.
(1) Soud, který vede prozatímnou správu jmění, vyměří po žádosti
obviněného nebo jeho příslušníků ze zajištěného jmění potřebný důchod,
kterého obviněný nebo osoby, o něž on dle závazku právního neb mravního
pečuje, potřebují hledíc k jejich výdělkové schopnosti, na výživu a
výchovu dětí.
(2) Důchod tento může býti vyměřen i dodatečně a dle změněné schopnosti
oprávněných buď zvýšen nebo snížen nebo úplně zastaven. Proti usnesení,
kterým se vyměřuje důchod na výživu a výchovu, přísluší obviněnému,
jeho příslušníkům a finanční prokuratuře (generálnímu finančnímu
ředitelství v Bratislavě) právo rozkladu a rekursu dle zásad řízení
nesporného.
§ 30.
Stejným způsobem sluší postupovati také tenkráte, uznal-li teprve soud
lichevní v rozsudku na to, že jmění obviněného má býti prozatímně
zajištěno.
b) Řízení likvidační.
§ 31.
(1) Jakmile výrok lichevního soudu o konfiskaci jmění odsouzeného
nabude moci právní, uvědomí o tom lichevní soud příslušný soud civilní,
aby provedl likvidaci jmění odsouzeného. Soud civilní zavede řízení
podle obdoby řízení pozůstalostního. Práva státu, který se pokládá za
dědice, jenž se přihlásil ku dědictví s dobrodiním inventáře, zastupuje
finanční prokuratura (generální finanční ředitelství v Bratislavě), v
jejímž obvodě má sídlo likvidační soud. Finanční prokuratuře přísluší
činiti vhodné návrhy na zpeněžení konfiskovaného jmění, a byl-li ze
jmění tohoto vyměřen důchod pro odsouzeného nebo jeho příslušníky, na
vhodné zajištění tohoto důchodu.
(2) Bylo-li současně s konfiskací uznáno na jiné tresty, zejména na
trest peněžitý nebo pokutu, nebo na ztrátu oprávnění živnostenského,
sluší tyto tresty vykonati před konfiskací.
c) O zrušení prozatímního zajištění jmění.
§ 32.
Nebylo-li uznáno platně na konfiskaci, musí býti všechno zajištěné
jmění po výkonu trestů uložených rozsudkem, vráceno bez prodlení
vlastníku nebo jeho dědicům. Ze jmění toho lze sraziti jen náklady,
které byly spojeny s prozatímním zajištěním a dobrým hospodařením na
zajištěném jmění.
O dozoru na výkon živnosti a hospodářství zemědělského.
§ 33.
(1) Provádění dozoru na výkon živnosti nebo hospodářství zemědělského
přísluší okresní správě politické (hlavnímu slúžnému), v jejímž obvodě
odsouzený nebo v případě § 19, č. 3 zákona majitel podniku provozuje
živnost nebo hospodářství zemědělské. K tomu konci doručí soud lichevní
okresní správě politické (hlavnímu slúžnému) jedno vyhotovení rozsudku,
jakmile jeho výrok o zavedení dozoru nabude moci práva.
(2) Okresní správa politická (hlavní slúžný) ustanoví spolehlivou,
místních poměrů znalou osobu, která má možnost stále dohlížeti na výkon
jeho živnosti nebo zemědělského hospodářství, vezme dozorce do slibu a
vydá mu jmenovací dekret a postará se, aby byl do svého úřadu vhodným
způsobem uveden a s rozsahem živností nebo hospodářství se seznámil.
Má-li odsouzený několik živnostenských podniků nebo hospodářství, může
býti dle potřeby jmenovány několik dozorců. Dozor vztahuje se i na
novou živnost nebo na nové hospodářství, kterých odsouzený nabude za
trvání dozoru.
(3) Nařízení dozoru a uvedení jmenovaného dozorce ohlásí politická
správa okresní (hlavní slúžný) odsouzenému a představenstvu obce, v
jejímž obvodě odsouzený provozuje živnost neb zemědělské hospodářství,
a vyhlásí totéž způsobem v obci obvyklým, po případě v místních
novinách.
§ 34.
(1) Dozorce jest oprávněn vstoupiti do všech místností, ve kterých se
živnost provozuje, do místností obchodních, jakož i do skladišť a všech
stavení hospodářských. Smí nahlížeti do obchodních knih a záznamů o
živnostenské činnosti nebo hospodaření odsouzeného a jest oprávněn
žádati všechna vysvětlení o způsobu živnostenského podnikání nebo
hospodaření, o zásobách a objednávkách a zejména o tom, co bylo kde a
zač koupeno nebo prodáno.
(2) Dozorce jest povinen zachovati obchodní a výrobní tajemství
podniku, o němž nabyl vědomosti ve vlastnosti jako dozorce. Shledá-li
nějakou nesprávnost v živnostenském podnikání nebo hospodaření toho,
kdo byl pod dozor postaven, jest povinen učiniti o tom ihned oznámení
okresní politické správě (hlavnímu slúžnému). Náklady dozoru hradí se z
výtěžku živnosti nebo hospodářství, nad nimiž byl dozor zaveden.
Dozorci přísluší odměna, jejíž výši určí okresní správa politická,
hledíc ku okolnostem případu.
§ 35.
Dozor na výkon živnosti nebo hospodářství zemědělského pomine uplynutím
lhůty, na kterou byl ustanoven. Jeho zánik budiž vyhlášen stejným
způsobem jako zavedení.
O zákazu pobytu, vyhoštění a policejním dozoru.
§ 36.
Provedení výroku soudního, jímž bylo odsouzenému zapovězeno zdržovati
se v určitém místě neb obvodu, nebo jímž byl vypovězen z území
republiky, aneb jímž byl dán pod policejní dozor, přísluší politickým
úřadům podle dosud platných předpisů. K tomu konci uvědomí lichevní
soud příslušný úřad politický doručením jednoho vyhotovení rozsudku,
jakmile jeho výrok o trestu dle § 21 zákona o trestání válečné lichvy
nabude moci práva.
O evidenci u okresní správy politické.
§ 37.
Všechny případy, ve kterých bylo uznáno na dozor nad výkonem živnosti
nebo hospodářství zemědělského, buďtež zapsány u okresní politické
správy do zvláštního seznamu, aby byl zjednán přehled o výkonu těchto
trestů.
ODDÍL IV.
O činnosti státního zástupce před soudy lichevními.
§ 38.
(1) V řízení správním před lichevními soudy nevedou se u státního
zastupitelství žádné záznamy o přestupcích správních. Státní zástupce
(funkcionář státního zastupitelství) píše své návrhy a prohlášení přímo
v konceptě do spisů lichevního soudu. Provádění odvolání a stížnosti
před soudem lichevním stane se v řízení správním vždy jen ústně.
(2) V řízení pro činy od původu soudně trestné řídí se činnost státního
zástupce předpisy trestního řádu a instrukce platné pro státní
zastupitelstva (na Slovensku a Podkarpatské Rusi též předpisy o
urychleném řízení).
(3) Pro zločiny a přečiny, náležející před soudy lichevní, vyhradí se u
státních zastupitelstev v rejstřících Sp a Nst (na Slovensku a
Podkarpatské Rusi v rejstříku Št a pokud je zaveden) zvláštní oddělení,
která se označí: "Lichva". V rubrice poznámkové budiž uvedeno, zdali
bylo použito spěšného řízení dle § 13 zákona. Obžaloby a trestní návrhy
na spěšné řízení buďtež zanášeny do zvláštního oddělení záznamu o
obžalobách a oddíl tento buď zevně podobně označen nápisem "LICHVA".
(4) Při výkazech měsíčních buďtež trestné činy, přikázané soudům
lichevním, uvedeny samostatně.
ODDÍL V.
Předpisy pro území dle § 29 zákona o soudech lichevních vyloučená z
působnosti tohoto zákona.
§ 39.
zrušen
§ 40.
Opatření příslušící dle 3. odstavce § 18 zákona o trestání válečné
lichvy sborovému soudu I. instance v čtyřčlenném senátu, přísluší u
soudu vojenského soudu divisnímu.
§ 41.
zrušen
§ 42.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho přísluší
ministrům spravedlnosti, národní obrany a vnitra.
Tusar v. r.
Švehla v. r.
Sonntag v. r.
Dr. Veselý v. r.
Habrman v. r.
Staněk v. r.
Klofáč v. r.
Prášek v. r.
Dr. Winter v. r.
Dr. Heidler v. r.
Dr. Franke v. r.
Houdek v. r.
