79/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. února 2006,
kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
Změna: 362/2007 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 89/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o advokacii
Čl.I
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.,
zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č.
192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č.
555/2004 Sb. a zákona č. 205/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) fyzické osoby, které
1. jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie
nebo členských států Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
popřípadě jsou státními příslušníky jiného státu, stanoví-li tak
vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal souhlas Parlament
a kterou je Česká republika vázána (dále jen "domovský stát"), a
2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod
profesním označením svého domovského státu, které bylo oznámeno ve
sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů
(dále jen "evropský advokát").".
2. V § 2 odst. 2 písmeno b) zní:
"b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo
příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je
v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru,
pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností
vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo
služebního poměru.".
3. V § 5 písmeno g) zní:
"g) kdo není v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním
poměru, s výjimkou pracovního poměru
1. ke Komoře,
2. k advokátovi nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15),
3. vysokoškolského učitele, nebo
4. vědeckého pracovníka v oboru právo, pokud se jedná o pracovní poměr
k Akademii věd České republiky anebo k instituci v její působnosti,
ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,".
4. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
"(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1
písm. c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této
praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodů
překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v
práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v
rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.".
5. V § 5a odst. 1 a v § 5b odst. 1 se slova "uvedené v § 5 písm. a) a
d) až g)" nahrazují slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g)".
6. V § 5c se slova "členských států Evropské unie nebo členských států
Dohody o evropském hospodářském prostoru" nahrazují slovy "domovských
států" a slova "uvedené v § 5 písm. a) a d) až g)" se nahrazují slovy
"uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g)".
7. V § 5d se částka "5 000 Kč" nahrazuje částkou "10 000 Kč".
8. V § 5f se slova "podle § 5 nebo § 5c" nahrazují slovy "podle § 5
odst. 1 nebo § 5c".
9. V § 5g se slova "podle § 5 písm. b), c) a h)" nahrazují slovy "podle
§ 5 odst. 1 písm. b), c) a h)".
10. V § 7 odst. 1 se slova "nejvýše 1,4násobek minimální měsíční mzdy"
nahrazují slovy "nejvýše částkou 10 000 Kč".
11. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova "uvedené v § 5 písm. a) až d),"
nahrazují slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d),".
12. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi
některého z domovských států, který prokáže, že splňuje podmínky
uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a),".
13. V § 7 odst. 1 písm. c) se slova "uvedené v § 5 písm. a) a d) až g)
a v § 5a odst. 1 písm. a)" nahrazují slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm.
a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a)".
14. V § 7 odst. 5 větě první se slova "uvedené v § 5 písm. a) až h)
nebo v § 5a až 5c" nahrazují slovy "uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až
h) nebo v § 5a až 5c".
15. V § 7b odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova " ;
úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokát doručí žádost o
vyškrtnutí ze seznamu advokátů osobně předsedovi Komory nebo jím
pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše".
16. V § 8 odst. 1 písmeno d) zní:
"d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na
činnost Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo
jinou platbu nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu
Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení.".
17. V § 8 odst. 2 se slova "uvedenou v § 5 písm. a), b) nebo d) anebo v
§ 5a odst. 1 písm. a)" nahrazují slovy "uvedenou v § 5 odst. 1 písm.
a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a)".
18. V § 8b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno g), které zní:
"g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven
výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátovi,
který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon
advokacie poslednímu ze společníků právnické osoby zřízené k výkonu
advokacie (§ 15), která je jeho zaměstnavatelem.".
19. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní:
"a) vznikl-li mu pracovněprávní nebo pracovní vztah anebo služební
poměr, s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g)
nebo pracovního poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou
činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,".
20. V § 9 odst. 2 písmeno a) zní:
"a) byla-li na něho v trestním řízení podána obžaloba nebo návrh na
potrestání pro úmyslný trestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový
trestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu,
že byl takový trestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon
advokacie tímto advokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů
pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se
trestní řízení končí,".
21. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2)
pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno
kárné řízení, jestliže
a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného
provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně
obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, a
b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v
kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů
spočívajících na straně kárně obviněného advokáta,
a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto
kárné řízení končí.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
22. V § 9a odst. 2 písm. b) se slova "v § 24 odst. 3" nahrazují slovy
"v § 24a".
23. V § 9b odst. 1 písm. a) se za slova "podle § 9 odst. 2 písm. a)
nebo b)" vkládají slova "anebo § 9 odst. 3".
24. V § 9b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova "(§ 55
odst. 7)".
25. V § 10 odst. 4 se slova "členského státu Evropské unie nebo
členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru" nahrazují
slovy "domovského státu" a slova "podle § 5 nebo § 57" se nahrazují
slovy "podle § 5 odst. 1 nebo § 57".
26. § 11 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
"§ 11
(1) Advokát vykonává advokacii
a) samostatně, nebo
b) společně s jinými advokáty jako účastník sdružení podle § 14 (dále
jen "sdružení") nebo jako společník obchodní společnosti podle § 15
(dále jen "společnost"), anebo
c) v pracovním poměru podle § 15a.
(2) Komora vede seznam sdružení (§ 14), společností (§ 15) a
zahraničních právnických osob uvedených v § 35na; ustanovení zvláštních
právních předpisů tím nejsou dotčena.
2) § 27 a násl. obchodního zákoníku.".
27. § 13 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 3a zní:
"§ 13
(1) Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje
do seznamu advokátů.
(2) Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho
sídlo podle odstavce 1 místem podnikání podle zvláštních právních
předpisů^3).
(3) Sídlo advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být
shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních
předpisů^3a).
(4) Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a
odst. 1) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho
zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3.
3) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
3a) § 78 odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku.".
28. V § 14 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
"(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon
advokacie ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou o
sdružení podle zvláštního právního předpisu^4). Účastníky sdružení
mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod
společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho
jednotliví účastníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a;
tito advokáti nejsou účastníky sdružení.
4) § 829 a násl. občanského zákoníku.".
29. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává
spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva o
sdružení jinak. Má-li podle smlouvy o sdružení rozhodovat o obstarávání
společných věcí sdružení většina hlasů účastníků, náleží každému z
účastníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak.".
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
30. V § 14 odstavec 5 zní:
"(5) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat
advokacii samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani
v pracovním poměru (§ 15a).".
31. V § 14 odstavec 6 zní:
"(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o
společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.".
32. § 15 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4a až 4f a 5 až 7 zní:
"§ 15
Společnost
(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní
společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným
zřízené podle zvláštního právního předpisu^4a), pokud předmětem
podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími
společníky jsou pouze advokáti.
(2) Na společnost s ručením omezeným založenou za účelem výkonu
advokacie se nevztahuje ustanovení zvláštního právního předpisu
umožňujícího založení společnosti s ručením omezeným jednou osobou^4b).
Pokud společnost s ručením omezeným založená za účelem výkonu advokacie
má méně než 2 společníky, Komora bezodkladně poté, co se o této
skutečnosti dozvěděla, podá podle zvláštního právního předpisu návrh
soudu na zrušení společnosti a její likvidaci^4c), popřípadě soud
společnost zruší a nařídí její likvidaci i bez návrhu; ustanovení
zvláštního právního předpisu tím nejsou dotčena^4d).
(3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém
zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu
splacení celého jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do
obchodního rejstříku^4e); oprávnění advokáta vykonávat do té doby
advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není
dotčeno.
(4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii
jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem
společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní
předpisy^4f), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet
společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je
společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle
tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s
poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve
společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy
společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3)
a zvláštními právními předpisy^5).
(5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z
řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze
advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti,
se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o
skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností.
(6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti
zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle
zvláštního právního předpisu^6).
(7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát;
právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu
podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.
(8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti,
nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako
společník jiné společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a).
(9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29
se použijí pro společnost přiměřeně.
(10) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ručení společníků za
závazky společnosti^7) nejsou tímto zákonem dotčena.
4a) § 56 a násl. obchodního zákoníku.
4b) § 105 odst. 2 obchodního zákoníku.
4c) § 68 odst. 6 obchodního zákoníku.
4d) § 116 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.
4e) § 28 odst. 2 písm. b) a c) obchodního zákoníku.
4f) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského
soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o
Ústavním soudu.
5) Například občanský zákoník a obchodní zákoník.
6) § 61 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.
7) § 86 a 87, § 93 odst. 1, § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.".
33. Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisu a
poznámek pod čarou č. 7a a 7b znějí:
"Výkon advokacie v pracovním poměru
§ 15a
(1) Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému
advokátovi nebo ke společnosti (dále jen "zaměstnaný advokát").
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy
zaměstnaných advokátů zvláštními právními předpisy^7a).
(3) Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné
společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně
advokacii samostatně ani společně s jinými advokáty.
(4) Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie
označení "advokát" spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných
označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokát oprávněn
používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem.
(5) Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel
pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem
[§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie
zaměstnávat další osoby.
(6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení
§ 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny
zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo
stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta.
§ 15b
(1) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na
jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn
vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud
a) zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátem
jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí^4a), b)
mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo
jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení.
(2) Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle
tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven,
poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele.
§ 15c
Škoda způsobená zaměstnaným advokátem zaměstnavateli při poskytování
právních služeb podle § 15a a 15b je škodou způsobenou při plnění
pracovních úkolů; zaměstnaný advokát za tuto škodu zaměstnavateli
odpovídá podle zvláštního právního předpisu upravujícího odpovědnost
zaměstnance za škodu v pracovněprávních vztazích^7b).
7a) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
7b) § 172 a násl. zákoníku práce.".
34. V § 16 odst. 1 větě druhé se slova "se zákonem" nahrazují slovy "s
právním".
35. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7c zní:
"(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle
zvláštních právních předpisů^7c) a ani se nemůže domoci poskytnutí
právních služeb podle tohoto zákona (dále jen "žadatel"), má právo, aby
mu Komora na základě jeho včasného návrhu advokáta určila. V téže věci
však může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí,
odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z
důvodů uvedených v § 19. V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí
věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah
těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i
další podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout
právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují
příjmové a majetkové poměry žadatele. Komorou určený advokát je povinen
právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To
neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb
uvedené v § 19 nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňovaní nebo bránění
práva; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních
služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta
Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy
k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení
nebo k jeho zastupování v jiném řízení.
7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 7
soudního řádu správního, § 39 trestního řádu.".
36. V § 18 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
"(3) Pokud žadatel žádá, aby mu byly právní služby určeným advokátem
poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s
podáním návrhu na určení advokáta Komorou prokázat, že jeho příjmové a
majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují; způsob
prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah
údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo
spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.
(4) Komora určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování
právních služeb tímto advokátem v příslušné věci pominou důvody, na
základě kterých byl advokát Komorou určen. Nedohodne-li se advokát s
klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen
po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování
právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient
neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí,
pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
(5) Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo
za sníženou odměnu Komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností,
zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb
určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb
bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě
neodůvodňovaly.
(6) Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně
nebo za sníženou odměnu, Komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí
právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na
složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné
náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím
právních služeb vzniknout.".
37. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova "ve sdružení nebo společnosti"
nahrazují slovy "společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného
advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který
je zaměstnancem stejného zaměstnavatele".
38. V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Advokát je oprávněn
takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom,
že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem (§ 16
odst. 1), trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto
pokynů.".
39. V § 21 odstavec 2 zní:
"(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po
jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více
právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je
potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení
povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem
anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí
být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně
do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost,
je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní
nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.".
40. V § 21 odst. 4 se slova "nebo o opravném prostředku proti
rozhodnutí Komory (§ 55a)" nahrazují slovy "proti rozhodnutí Komory
anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě
podle zvláštního právního předpisu^8a)".
Poznámka pod čarou č. 8a zní:
"8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů.".
41. V § 21 odst. 5 se slova "dotčeny povinnosti" nahrazují slovy
"dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu".
42. V § 21 odst. 6 na konci se doplňuje věta "Povinnosti mlčenlivosti
se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zvláštního
zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti^9a),
jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.".
Poznámka pod čarou č. 9a zní:
"9a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.".
43. V § 21 odst. 7 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 10a
zrušuje.
44. § 22 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:
"§ 22
(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat
přiměřenou zálohu.
(2) Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle
zvláštních právních předpisů^10a), kterou mu poskytuje jeho
zaměstnavatel.
(3) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii
samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i
jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření
Komory vyhláškou.
10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
průměrné mzdě, ve znění pozdějších předpisů.".
45. § 23a včetně poznámky pod čarou č. 10b zní:
"§ 23a
Je-li advokát nebo společnost (§ 15) plátcem daně z přidané hodnoty,
náleží advokátovi nebo společnosti k odměně a k náhradám podle § 22
nebo 23 rovněž částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni
advokát nebo společnost z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního
právního předpisu^10b).
10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů.".
46. § 24 zní:
"§ 24
(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v
souvislosti s výkonem advokacie; za škodu takto způsobenou zaměstnaným
advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě
uvedeném v § 15b. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i
tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho
zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem;
odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle
zvláštních právních předpisů tím není dotčena^7b).
(2) Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, odpovídá klientovi za
škodu podle odstavce 1 tato společnost (§ 15 odst. 4); zaměstnancem
advokáta se přitom rozumí zaměstnanec společnosti.
(3) Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2
zprostí, prokáží-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení
veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.".
47. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámek pod čarou č.
10c až 10g zní:
"§ 24a
(1) Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí
být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi
odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku závazku k
náhradě škody, k jehož splnění je advokát vykonávající advokacii ve
sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární
odpovědnosti^10c). Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné
obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti,
musí být pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou
odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle
zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení
jako její společník^10d).
(2) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí být od
vzniku do dne svého zrušení pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu,
za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 2; minimální limit
pojistného plnění z tohoto pojištění musí činit nejméně 50 000 000,- Kč
za každého společníka společnosti s ručením omezeným nebo nejméně 10
000 000,- Kč za každého komanditistu komanditní společnosti (dále jen
"pojištění společnosti"). Pojištění společnosti je předpokladem pro
její vznik podle zvláštních právních předpisů^10e); stejnopis nebo
úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti musejí
být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového
společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky
listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně
ověřených změn pojistné smlouvy^10f). Společnost je dále povinna
předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy
o pojištění společnosti do konce kalendářního roku, který předchází
kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv
jindy, pokud o to Komora požádá; nesplní-li společnost tuto povinnost
nebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle věty první,
podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na
zrušení společnosti a její likvidaci^4c).
(3) Komora sjednává pojištění pro případ odpovědnosti advokátů za škodu
podle odstavce 1; toto pojištění je pojištěním cizího pojistného rizika
podle zvláštního právního předpisu^10g) (dále jen "hromadné pojištění
advokátů"). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní
Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z
hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který
předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů
vztahuje.
(4) Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten,
předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 3 Komoře stejnopis
nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy dosvědčující, že je pro
příslušný kalendářní rok pojištěn v souladu s odstavci 1 a 5; rozsah
takového pojištění ani minimální limit pojistného plnění však nesmí být
nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění
advokátů.
(5) Minimální limit pojistného plnění pojištění advokátů podle odstavce
1 stanoví Komora stavovským předpisem.
10c) § 835 odst. 2 občanského zákoníku.
10d) § 86 a 87, § 93 odst. 1 obchodního zákoníku.
10e) § 68 odst. 6 písm. c) obchodního zákoníku.
10f) § 38i odst. 1 písm. p) obchodního zákoníku.
10g) § 10 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně
souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).".
48. V § 25a odst. 1 se slova "pokud advokát listinu sám sepsal a
jednající osoba ji před advokátem vlastnoručně podepsala" nahrazují
slovy "pokud advokát listinu sám sepsal nebo ji jednající osoba před
advokátem vlastnoručně podepsala".
49. V § 25a odst. 2 písm. d) se za slovo "sepsána" doplňují slova
"nebo, že byla před ním jednající osobou vlastnoručně podepsána".
50. V § 25b se slova "Ministerstvu financí při výkonu jeho působnosti
podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti,^10a)" nahrazují slovy "Ministerstvu spravedlnosti
při výkonu jeho působnosti podle § 52b,".
51. Za § 34 se vkládají nové § 34a až 34e, které znějí:
"§ 34a
(1) Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným
příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými
důkazy.
(2) Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo
kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy
stanovené zvláštním právním předpisem^13), je-li kárně obviněným
advokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené
zvláštním právním předpisem^13), je-li kárně obviněným advokátní
koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno.
(3) Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že
kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s
vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného
vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému.
§ 34b
(1) Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci
samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§
33a odst. 2) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v
případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání
kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1).
(2) Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a
kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33
odst. 4), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim.
§ 34c
(1) Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho
opatrovník (dále jen "oprávněná osoba") mohou podat proti kárnému
příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného
vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho
opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně
obviněnému.
(2) Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba
může svého práva na podání odporu výslovně vzdát.
§ 34d
(1) Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě
uvedené v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda
kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším
projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem
nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu.
(2) Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému
příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem
následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný.
Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c
odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2), nabývá
kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy
kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob.
§ 34e
Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět
do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z
oprávněných osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a
kárné řízení se zastaví.".
52. V § 35 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Ustanovení věty první
neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem.".
53. V § 35a odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou "Vykonatelné
rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon
rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních
předpisů^14).".
Poznámka pod čarou č. 14 zní:
"14) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.
§ 40 odst. 1 písm. g) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a
exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.".
54. V § 35b se v úvodní větě slova "a na žadatele o zápis do seznamu
advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů" zrušují.
55. V § 35d odst. 2 se slova "členského státu Evropské unie nebo
členského státu Dohody o evropském hospodářském prostoru" nahrazují
slovy "domovského státu" a slova "podle § 5 nebo § 57" se nahrazují
slovy "podle § 5 odst. 1 nebo § 57".
56. V § 35f se slova "Hostujícím evropským advokátem" nahrazují slovy
"Hostujícím evropským advokátem^14a)".
Poznámka pod čarou č. 14a zní:
"14a) Směrnice Rady č. 77/249/EHS ze dne 22. března 1997 o usnadnění
účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů.".
57. V § 35h se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Hostující evropský advokát není oprávněn sepisovat smlouvy o
převodu nemovitostí, zástavní smlouvy a smlouvy o převodu nebo nájmu
podniku nebo jeho části; hostující evropský advokát není oprávněn činit
prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a).".
58. V § 35l odst. 1 se slova "Usazeným evropským advokátem" nahrazují
slovy "Usazeným evropským advokátem^14b)".
Poznámka pod čarou č. 14b zní:
"14b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února
1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském
státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace.".
59. § 35m zní:
"§ 35m
(1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do
jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být
přiloženy
a) doklad o tom, že evropský advokát je státním příslušníkem některého
z domovských států,
b) průkaz oprávnění (§ 35k odst. 1) ne starší než 3 měsíce,
c) doklad o splnění povinnosti podle § 24a.
(2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše,
pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování
právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení
tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho
roku.
(3) Komora vydá evropskému advokátovi, který byl zapsán do seznamu
evropských advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský
předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu
evropských advokátů.
(4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu
evropských advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, a
informuje o něm v téže lhůtě v potřebném rozsahu příslušný orgán
domovského státu.
(5) Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k
poskytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze
skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g).
(6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k
poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v
§ 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění
poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením
podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému
advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona
v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3.
(7) Usazený evropský advokát,
a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni
úmrtí,
b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských
advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,
c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování
právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských
advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného
opatření,
d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu
evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut
ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém
byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje,
pokud usazený evropský advokát doručí žádost osobně předsedovi Komory
nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše,
e) který byl zapsán do seznamu advokátů (§ 5b), je vyškrtnut ze seznamu
evropských advokátů dnem zápisu do seznamu advokátů; tím není dotčeno
jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského
státu ani jeho oprávnění podle § 35na.
(8) Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů
vyškrtne
a) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby
pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b),
b) přestal-li být státním příslušníkem některého z domovských států,
pokud není nebo se nestal současně příslušníkem jiného domovského
státu,
c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1
písm. b) až d).
(9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k
poskytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně
ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V
případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských
advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a
3.
(10) O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k
poskytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho
vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů informuje Komora bez odkladu,
nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu.".
60. V § 35n se na konci textu odstavce 4 doplňují slova "anebo
vykonávat advokacii jako zaměstnaný advokát (§ 15a)".
61. Za § 35n se vkládá nový § 35na, který zní:
"§ 35na
Zahraniční společnost
(1) Usazený evropský advokát, který je společníkem právnické osoby se
sídlem v domovském státě (dále jen "zahraniční společnost"), může
poskytovat právní služby jménem zahraniční společnosti, pokud
a) společníky zahraniční společnosti jsou pouze fyzické osoby uvedené v
§ 2 odst. 1 písm. b) bodě 2,
b) předmětem podnikání zahraniční společnosti je pouze poskytování
právních služeb,
c) zahraniční společnost má alespoň 2 společníky a
d) zahraniční společnost nebo organizační složka jejího podniku (dále
jen "organizační složka") byla podle zvláštních právních předpisů
zapsána do obchodního rejstříku^2).
(2) Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její
organizační složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze
usazený evropský advokát, který je společníkem zahraniční společnosti.
Jako prokurista zahraniční společnosti může být do obchodního rejstříku
zapsán pouze usazený evropský advokát; ustanovení § 15 odst. 5 věta
druhá platí obdobně.
(3) Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru usazené
evropské advokáty, advokáty a advokátní koncipienty.
(4) Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její závazky
celým svým majetkem (dále jen "neomezeně ručící společník"), musí být
pro případ odpovědnosti zahraniční společnosti za škodu vzniklou v
souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky ode
dne zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do
obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné obchodní
společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a odst.
1 (dále jen "pojištění společníků zahraniční společnosti").
(5) Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící
společníky, musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační
složky do obchodního rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za
škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území
České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným podle tohoto
zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň
jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako
komanditní společnost podle tohoto zákona (dále jen "pojištění
zahraniční společnosti").
(6) Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo
úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků
zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti do konce
kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se
pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá.
(7) Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a pojištění
společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti
je předpokladem zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační
složky do obchodního rejstříku. Stejnopis nebo úředně ověřená kopie
pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o
pojištění zahraniční společnosti a listiny dokládající splňování
podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) musejí být připojeny k
návrhu na zápis zahraniční společnosti nebo její organizační složky do
obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin obchodního
rejstříku, včetně jejich změn^10f).
(8) Komora podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů
návrh na výmaz zahraniční společnosti nebo její organizační složky z
obchodního rejstříku, pokud
a) zjistí, že zahraniční společnost nesplňuje podmínky uvedené v
odstavci 1 písm. a) až c),
b) zjistí, že společníci zahraniční společnosti nejsou pojištěni podle
odstavce 4,
c) zjistí, že zahraniční společnost není pojištěna podle odstavce 5,
d) zahraniční společnost nesplní povinnost uvedenou v odstavci 6.
(9) Pro zahraniční společnost se použijí obdobně ustanovení § 15 odst.
4 a 8, § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 2 a 3, §
25, 28 a 29.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 týkající se usazených evropských
advokátů se použijí obdobně i pro advokáty, kteří jsou společníky
zahraniční společnosti a byli zapsáni do seznamu advokátů podle § 5b.
(11) Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České
republiky se použijí ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.".
62. V § 37 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 14c zní:
"e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru
sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního
předpisu^14c).
14c) § 83a odst. 1 a 5 zákoníku práce.".
63. V § 37 odst. 2 se věta první nahrazuje větou "Splňuje-li žadatel
podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních
koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v
této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni vzniku pracovního
poměru podle odstavce 1 písm. e).".
64. V § 37 odst. 4 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje
středníkem a doplňují se slova "úřední ověření podpisu se nevyžaduje,
pokud advokátní koncipient doručí písemnou žádost o vyškrtnutí ze
seznamu advokátních koncipientů osobně předsedovi Komory nebo jím
pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše,".
65. V § 37 odst. 5 větě první se za slova "Komoře doručena;" vkládají
slova "úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient
doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci
Komory a tuto žádost před ním podepíše.". Ve větě druhé se slova "v § 9
odst. 2" nahrazují slovy "v § 9 odst. 2 a 3".
66. V § 37 odst. 6 se slova "§ 9 odst. 3" nahrazují slovy "§ 9 odst.
4".
67. V § 40 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
"(3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie^15).
15) § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.".
68. V § 44 odst. 3 se na konci textu písmen c) a d) doplňují slova
"nebo § 9 odst. 3".
69. V § 44 odst. 3 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena e) a f), která znějí:
"e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst.
7,
f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle §
55 odst. 8.".
70. V § 45 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova "a o
zrušení určení advokáta podle § 18 odst. 4" a za písmeno g) se vkládají
nová písmena h) a i), která znějí:
"h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování
právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6,
i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských
advokátů podle § 35m odst. 8,".
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j).
71. V § 45 odst. 3 se slova "a veřejných obchodních společností
vykonávajících advokacii" nahrazují slovy " , společností a
zahraničních společností".
72. V § 46 odst. 4 se odkaz na poznámku pod čarou č. 10a nahrazuje
odkazem na poznámku pod čarou č. 9a.
73. V § 46 odstavec 5 zní:
"(5) Kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zvláštním právním
předpisem o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti^9a);
podrobnosti o postupu kontrolní rady a o povinnostech advokátů
vyplývajících z tohoto zvláštního právního předpisu stanoví stavovský
předpis.".
74. V § 50 odst. 2 se slova "ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí"
zrušují.
75. Za § 52a se vkládá nový § 52b, který zní:
"§ 52b
Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností advokátů
podle § 25a.".
76. V § 53 odst. 1 písm. a) se slovo "jejím" nahrazuje slovem "jeho".
77. V § 53 odst. 1 písm. h) se slova "a 55a" zrušují.
78. V § 54 se v odstavcích 1 až 3 slova "alespoň v Brně a v Praze"
zrušují.
79. V § 54 odst. 2 se slova "členských států Evropské unie nebo
členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru" nahrazují
slovy "domovských států".
80. V § 54 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je
možno vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném
Komorou.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
81. § 55 včetně poznámek pod čarou č. 15a a 15b zní:
"§ 55
(1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují
orgány Komory podle správního řádu^15a), nestanoví-li tento zákon něco
jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 25, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73
odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 135 až 139, 141 až 152 a 178
správního řádu se přitom nepoužijí.
(2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě
plné moci pouze advokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být
ustanoven pouze advokát.
(3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo
účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33
odst. 6.
(4) V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§
44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání.
(5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle
odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti
podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu^8a);
odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem
účastníkům v plném rozsahu.
(6) Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci.
(7) Komora může na návrh advokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení
výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání
pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokáta, k
okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k
době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo
se stalo vůči advokátovi nepřiměřeně přísným; advokát je však oprávněn
takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci
rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu
správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena^15b).
(8) Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit
rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a)
pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem,
které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další
řádný výkon advokacie advokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno.
(9) Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a
exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů^14).
15a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
15b) § 62 soudního řádu správního.".
82. § 55a včetně poznámek pod čarou č. 16 a 16a se zrušuje.
83. V § 55e odst. 1 se slova "ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 5"
nahrazují slovy "ustanovení § 14 odst. 4".
84. V § 55e odst. 2 se za slova "předvolání účastníka kárného řízení k
jednání," vkládají slova "kárný příkaz a další" a slova "nebo opravný
prostředek k soudu (§ 55a)" se nahrazují slovy "podle zvláštního
právního předpisu^8a)".
85. V § 55e odstavec 3 zní:
"(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle
odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností
ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2
správního řádu^15a).".
86. Poznámka pod čarou č. 16b se zrušuje.
87. § 60 se včetně poznámky pod čarou č. 18 zrušuje.
Čl.II
Přechodná ustanovení
1. Při posuzování doby právní praxe advokátního koncipienta, která byla
vykonána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje Česká
advokátní komora podle dosavadních předpisů.
2. Kárný příkaz lze vydat i v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, pokud se ve věci nekonalo před kárným senátem
jednání a jsou-li splněny podmínky pro vydání kárného příkazu stanovené
zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Do doby jednoho roku, stanovené v § 55 odst. 7 zákona č. 85/1996
Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se započítává i doba, která počala běžet přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
4. Česká advokátní komora může rozhodnout podle § 55 odst. 8 zákona č.
85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, o zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie
pozastaven, pouze v případě, kdy toto rozhodnutí bylo přijato po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění
zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá ze zákonů a nálezu
Ústavního soudu jej měnících.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl.IV
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969
Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980
Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990
Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993
Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č.
150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č.
166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č.
30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č.
200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.
257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č.
587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č.
394/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. Za § 85a se vkládá nový § 85b, který zní:
"§ 85b
(1) Při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v
nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny,
které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti
advokáta, je orgán provádějící úkon povinen vyžádat si součinnost České
advokátní komory (dále jen "Komora"); orgán provádějící úkon je
oprávněn seznámit se s obsahem těchto listin pouze za přítomnosti a se
souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví předseda Komory z řad
jejích zaměstnanců nebo z řad advokátů. Stanovisko zástupce Komory je
třeba uvést v protokolu podle § 85 odst. 3.
(2) Odmítne-li zástupce Komory souhlas podle odstavce 1 udělit, musí
být listiny za účasti orgánu provádějícího úkon, advokáta a zástupce
Komory zabezpečeny tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit,
popřípadě je zničit nebo poškodit; bezprostředně poté musí být
příslušné listiny předány Komoře. Komora vrátí advokátovi tyto listiny
bez odkladu poté, co marně uplyne lhůta k podání návrhu podle odstavce
5. Komora postupuje obdobně, byl-li návrh zamítnut, a to i ohledně
některých listin; v takovém případě Komora vrátí advokátovi jen ty
listiny, kterých se zamítnutí návrhu týká. Komora vrátí advokátovi
listiny bez odkladu též poté, kdy byla informována o postupu podle
odstavce 6.
(3) V případě uvedeném v odstavci 2 větě první lze souhlas zástupce
Komory nahradit na návrh orgánu, který domovní prohlídku nebo prohlídku
jiných prostor nařídil, rozhodnutím soudce nejblíže nadřízeného soudu,
u něhož působí předseda senátu nebo soudce, který je oprávněn podle §
83 odst. 1 a § 83a odst. 1 nařídit domovní prohlídku nebo prohlídku
jiných prostor. To platí i tehdy, pokud prohlídka jiných prostor byla
provedena policejním orgánem podle § 83a odst. 3; návrh v tomto případě
podává předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce.
(4) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 59 odst. 4) obsahovat
označení listin, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení
souhlasu zástupce Komory k seznámení se s jejich obsahem, a vylíčení
skutečností svědčících o tom, proč nesouhlas zástupce Komory k
seznámení se orgánu provádějícího úkon s obsahem těchto listin má být
nahrazen rozhodnutím soudce podle odstavce 3. K návrhu je třeba
připojit protokol, v němž je zaznamenán nesouhlas zástupce Komory s
tím, aby se orgán provádějící úkon s obsahem listin seznámil.
(5) Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy zástupce Komory odmítl
udělit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledně kterých se
navrhovatel podle odstavce 4 domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory
k seznámení se s jejich obsahem.
(6) K návrhu, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je
nesrozumitelný nebo neurčitý, soudce nepřihlíží; ustanovení § 59 odst.
4 věta třetí a čtvrtá se nepoužije. Obdobně soudce postupuje, byl-li
návrh podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není
oprávněn. O tomto postupu informuje soudce bez odkladu navrhovatele a
Komoru.
(7) Nepostupoval-li soudce podle odstavce 6, projedná bez zbytečného
odkladu návrh ve veřejném zasedání a Komoře uloží, aby mu při něm
předložila listiny, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení
souhlasu zástupce Komory k seznámení s jejich obsahem. Soudce vedle
jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení listin
předložených Komorou, a seznámí se s jejich obsahem; současně učiní
opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o obsahu listin při
veřejném zasedání nemohl dozvědět.
(8) Dojde-li k odročení veřejného zasedání, soudce listiny zabezpečí
tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit
nebo poškodit.
(9) Soudce návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že listina neobsahuje
skutečnosti, o nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost;
v opačném případě návrh zamítne.
(10) Vyhoví-li soudce návrhu alespoň zčásti, předá bez odkladu po
právní moci usnesení listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas
zástupce Komory k seznámením se s jejich obsahem, orgánu provádějícímu
úkon a uloží mu, aby je Komoře vrátil ihned poté, jakmile se s jejich
obsahem seznámí; to neplatí, mají-li být takové listiny použity jako
důkaz v trestním řízení. Listiny, ohledně kterých byl návrh zamítnut,
soudce vrátí bez odkladu po právní moci usnesení Komoře.
(11) V případě, že listiny není možné odevzdat orgánu provádějícímu
úkon, Komoře nebo jejich zástupcům osobně, doručí se nejpozději první
pracovní den následující po dni, v němž nabylo usnesení právní moci,
orgánu provádějícímu úkon nebo Komoře prostřednictvím soudního
doručovatele nebo orgánů justiční stráže.
(12) Listinou v odstavcích 1 až 11 se rozumí jak písemnost, popřípadě
její část, tak i jiný nosič informací.".
Dosavadní § 85b se označuje jako § 85c.
2. V § 85c se slova "§ 83, 83a, 84, 85 a 85a" nahrazují slovy "§ 83,
83a, 84, 85, 85a a 85b".
3. V § 151 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Ustanovení věty druhé
se použije i v případě, kdy obhájce je společníkem právnické osoby
zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon
advokacie^4) a plátcem daně je tato právnická osoba.".
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
"4) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
4. V § 160 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Opis usnesení o
zahájení trestního stíhání advokáta je třeba bez odkladu doručit též
ministru spravedlnosti a předsedovi Komory.".
5. V § 176 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova " , a je-li
obviněný advokátem též ministra spravedlnosti a předsedu Komory".
6. V § 179d se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) O podání návrhu na potrestání advokáta státní zástupce bez odkladu
vyrozumí ministra spravedlnosti a předsedu Komory.".
ČÁST TŘETÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl.V
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975
Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991
Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993
Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994
Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.
142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb.,
zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,
zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.
46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.
227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.
120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.
271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb.,
zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb.,
zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,
zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.
88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb.,
zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb.,
zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb.,
zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb.,
zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 2 se slova "veřejné obchodní společnosti" nahrazují
slovy "obchodní společnosti".
2. V § 79 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č.
62a zní:
"(4) Stejnopis návrhu na zahájení řízení o způsobilosti k právním
úkonům toho, kdo je advokátem^62a), doručí soud bez odkladu též
ministru spravedlnosti a předsedovi České advokátní komory.
62a) § 4 zákona č. 85/1996 Sb.".
Dosavadní poznámky pod čarou č. 62a až 62d se označují jako poznámky
pod čarou č. 62b až 62e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
3. V § 81 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Usnesení o zahájení
řízení o způsobilosti k právním úkonům toho, kdo je advokátem^62a),
doručí soud bez odkladu též ministru spravedlnosti a předsedovi České
advokátní komory.".
4. V § 137 odst. 1 se za slovo "tlumočné" vkládají slova " , náhrada za
daň z přidané hodnoty".
5. V § 137 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 57d a 57e zní:
"(3) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen
je-li zástupcem advokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného
zvláštními předpisy^57) nebo patentový zástupce, který je plátcem daně
z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu^57d), nebo je-li
zástupcem advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za
účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu^57e), a
plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu^57d)
je tato právnická osoba, anebo provádí-li v řízení o dědictví úkony
soudního komisaře notář, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle
zvláštního právního předpisu^57d).
57d) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů.
57e) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění
pozdějších předpisů.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 57a, která zní: "Zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty." se zrušuje.
6. V § 140 odst. 2 se věta první nahrazuje větou "Byl-li ustanoven
účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za
zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.".
7. V § 140 odst. 3 se věta první nahrazuje větou "V řízení o dědictví
platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň
z přidané hodnoty, dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo.".
8. V § 151 odst. 2 se za větu první vkládá věta "Náhradu za daň z
přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny
notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů
podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním
předpisem^57d).".
9. V § 151a se slova "a je-li plátcem daně, rovněž částku odpovídající
této dani, kterou je notář povinen odvést podle zvláštního právního
předpisu,^57a)" nahrazují slovy "popřípadě též náhradu za daň z přidané
hodnoty,".
10. V § 200d písm. e) se středník za slovem "skutečnostech" nahrazuje
tečkou a slova "ustanovení § 43 se nepoužije." se zrušují.
11. V § 200d se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Soud usnesením vydaným ve lhůtě 3 pracovních dnů od dojití návrhu
soudu vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu či k doplnění
chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 se
použije přiměřeně. Lhůta podle § 200db odst. 1 počíná běžet dnem
následujícím po dni, kdy bylo soudu doručeno podání, jímž byly vady
odstraněny nebo listiny doplněny.
(4) V usnesení, kterým soud návrh podle odstavce 1 odmítne, se uvedou
důvody odmítnutí, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit.".
12. V § 200da odstavce 1 až 3 znějí:
"(1) Nebyl-li návrh odmítnut podle § 200d, soud zkoumá, zda údaje o
skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin,
které mají být podle zvláštního právního předpisu k návrhu doloženy,
zda navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již existující
obchodní firmou, případně není-li klamavá.
(2) Zapisují-li se podle zvláštního právního předpisu do rejstříku
skutečnosti na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, soud
zápis provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.
(3) Soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, také tehdy,
pokud mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém
notářském zápisu; v takovém případě soud kromě zjištění podle odstavce
1 zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj
zvláštním právním předpisem. Postup podle předchozí věty se použije
pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení
podnikatel, kterého se zápis týká. Notářský zápis je způsobilým
podkladem k zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního
úkonu nevyžadují.".
13. V § 200da odst. 4 se před dosavadní text vkládají nové věty, které
znějí: "Bez vydání rozhodnutí soud provede zápis do rejstříku též
tehdy, pokud platnost či účinnost skutečností navrhovaných k zápisu
nenastává podle zvláštního právního předpisu až jejich zápisem do
rejstříku. Postup podle předchozí věty se použije pouze tehdy, je-li
navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis
týká.".
14. V § 200da odstavec 5 zní:
"(5) V případě osob, které nemusí podle zvláštního právního předpisu
podávat návrhy na zápis na formulářích, soud rozhodne vždy usnesením.".
15. V § 200da se doplňuje odstavec 7, který zní:
"(7) Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v
zápisu podle odstavců 2 a 3 opraví předseda senátu kdykoliv i bez
návrhu, aniž by o tom vydával rozhodnutí, a vyrozumí o tom účastníky
řízení zasláním výpisu z rejstříku obsahujícího tuto opravu; ustanovení
§ 200db odst. 4 se použije obdobně.".
16. V § 200db odst. 1 se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a
doplňují se slova "v případě návrhu na zápis přeměny podle zvláštního
právního předpisu nebo v případě, kdy se spis nenachází u rejstříkového
soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o
opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, se lhůta podle této věty
prodlužuje na 15 pracovních dnů. Není-li návrh podán v českém jazyce,
případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle
zvláštního právního předpisu dokládají údaje o zapisovaných
skutečnostech, lhůta podle první věty začne běžet až doručením
překladu.".
17. V § 200db odst. 2 na konci se doplňuje věta, která zní: "Vydá-li
soud rozhodnutí, které mu brání pokračovat v řízení, zejména přeruší-li
řízení nebo rozhoduje-li o místní příslušnosti, začne běžet lhůta podle
odstavce 1 znovu ode dne odpadnutí překážky v řízení.".
18. V § 200db odst. 3 se slova "Neprovede-li soud zápis do rejstříku
podle § 200da odst. 3 a ani o návrhu nerozhodne podle § 200da odst. 4
ve lhůtě uvedené v odstavci 1" nahrazují slovy "Neprovede-li soud zápis
do rejstříku a ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v odstavci 1".
19. V § 200db se na konci odstavce 3 doplňuje věta, která zní: "Soud
promítne zápis do rejstříku do 2 dnů ode dne, kdy se takový zápis
považuje podle věty první za provedený.".
20. V § 200db se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Osoby zapisované podle zvláštního právního předpisu do rejstříku v
rámci zápisu podnikatele se mohou v případě jejich výmazu z rejstříku
domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle
odstavce 3; odstavec 4 se použije přiměřeně.".
21. § 200dc včetně poznámky pod čarou č. 72a zní:
"§ 200dc
(1) O zápisu provedeném podle § 200da odst. 3 a odst. 4 věty první a §
200db odst. 3 soud vyrozumí účastníky řízení tím, že jim zašle výpis z
rejstříku obsahující tento zápis. Vyrozumění podle tohoto ustanovení
zašle soud také osobám, které se zapisují podle zvláštního právního
předpisu v rámci zápisu podnikatele. Výpis musí být odeslán nejpozději
do 3 dnů od zápisu.
(2) Zápis do rejstříku soud provede bez zbytečného odkladu od právní
moci usnesení o obsahu zápisu.
(3) O zápisu zahraniční právnické osoby poskytující právní služby podle
zvláštního právního předpisu^72a), zápisu organizační složky jejího
podniku nebo o zápisu přemístění jejího sídla na území České republiky
vyrozumí soud vždy též Českou advokátní komoru.
72a) § 35na odst. 1 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
22. Za § 200dc se vkládá nový § 200de, který zní:
"§ 200de
Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy,
jestliže neuposlechl výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo
předložil listiny potřebné k rozhodnutí podle § 200b odst. 1 věty druhé
nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních právních předpisů
náleží do sbírky listin. Postupuje se při tom obdobně podle § 53 s tím,
že pořádkovou pokutu lze uložit do výše 20 000 Kč.".
23. § 200j až 200m včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 75a a 75b
znějí:
"Řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k
seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na
něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta
§ 200j
(1) Návrh ve věcech nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory
k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na
něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta podle zvláštního
právního předpisu^75a), může podat jen ten, o němž to stanoví zvláštní
právní předpis^75b).
(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat
označení listin, ohledně kterých se navrhovatel domáhá nahrazení
souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s jejich
obsahem, a vylíčení skutečností svědčících o tom, proč nesouhlas
zástupce České advokátní komory k seznámení navrhovatele s obsahem
těchto listin má být nahrazen. K návrhu je třeba připojit protokol nebo
jiný zápis, v němž je zachycen nesouhlas zástupce České advokátní
komory s tím, aby se navrhovatel s obsahem listin seznámil.
(3) Listinou se v tomto řízení rozumí jak písemnost, popřípadě její
část, tak i jiný nosič informací.
(4) Návrh je třeba podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy zástupce
České advokátní komory odmítl udělit souhlas k seznámení se s obsahem
listin, ohledně kterých se navrhovatel podle odstavce 2 domáhá
nahrazení souhlasu. Zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout.
§ 200k
(1) K řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má sídlo
advokát^60), o jehož listiny jde.
(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel, Česká advokátní komora a dotčený
advokát, o jehož listiny jde.
§ 200l
(1) Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je
nesrozumitelný nebo neurčitý, soud bez jednání odmítne, jestliže pro
tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se
nepoužije. Soud bez jednání návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán
opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.
(2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, soud bez zbytečného odkladu
nařídí k projednání věci samé jednání a České advokátní komoře uloží,
aby mu při jednání předložila listiny, ohledně kterých se navrhovatel
domáhá nahrazení souhlasu České advokátní komory k seznámení se s
jejich obsahem. Jednání je neveřejné.
(3) Při jednání nařízeném podle odstavce 2 soud vedle jiných úkonů též
prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení listin předložených Českou
advokátní komorou, a v nepřítomnosti jiných osob se seznámí s jejich
obsahem; současně učiní opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o
obsahu listin při jednání nemohl dozvědět.
(4) Dojde-li k odročení jednání, soud listiny zabezpečí tak, aby se s
jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo
poškodit.
(5) Soud návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že listina neobsahuje
skutečnosti, o nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost
podle zvláštního právního předpisu^75a); v opačném případě návrh
zamítne.
(6) Soud rozhoduje usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné
prostředky. Usnesení podle § 200l odst. 5 je třeba vyhlásit ihned po
skončení jednání; ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.
§ 200m
(1) Usnesení, kterým soud rozhodl o návrhu podle § 200l odst. 5, je
vykonatelné jeho vyhlášením.
(2) Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá bezprostředně po
vyhlášení usnesení listiny, ohledně nichž byl nahrazen souhlas zástupce
České advokátní komory se seznámením se s jejich obsahem, navrhovateli
a uloží mu, aby je České advokátní komoře vrátil ihned poté, jakmile se
s jejich obsahem seznámí. Listiny, ohledně kterých byl návrh zamítnut,
soud vrátí bezprostředně po vyhlášení usnesení České advokátní komoře.
(3) V případě, že listiny není možné odevzdat navrhovateli, České
advokátní komoře nebo jejich zástupcům osobně po vyhlášení usnesení,
doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž bylo
usnesení vyhlášeno, navrhovateli nebo České advokátní komoře
prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže.
75a) § 21 zákona č. 85/1996 Sb.
75b) § 16 odst. 11 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.
§ 127 odst. 17 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších
předpisů.".
Čl.VI
Přechodná ustanovení
1. Řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená před dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. V období jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí,
že se lhůta podle § 200db odst. 3 občanského soudního řádu, ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na zápis přeměn
společností podle zvláštního právního předpisu prodlužuje o dalších 5
pracovních dnů, a to i v případě, že je lhůta prodloužena podle § 200db
odst. 2 občanského soudního řádu.
3. Do 31. prosince 2006 vydá rejstříkový soud vždy listinný úředně
ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce
listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není;
ustanovení § 28 odst. 3 vět první a druhé se nepoužijí.
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
Čl.VII
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o konkursu a vyrovnání
Čl.VIII
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č.
122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č.
117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č.
84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.
12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.
105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č.
370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod
č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona
č. 179/2005 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 4 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "O podání návrhu na
prohlášení konkursu toho, kdo je advokátem^1), nebo na prohlášení
konkursu právnické osoby zřízené k výkonu advokacie^1a), vyrozumí soud
neprodleně též ministra spravedlnosti a předsedu České advokátní
komory.".
Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí:
"1) § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
1a) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 228/2002 Sb.".
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 a 1a se označují jako poznámky pod
čarou č. 1l a 1m včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2. V § 46 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) O podání návrhu na vyrovnání tím, kdo je advokátem^1), nebo
právnickou osobou zřízenou k výkonu advokacie^1a), vyrozumí soud
neprodleně ministra spravedlnosti a předsedu České advokátní komory.".
ČÁST ŠESTÁ
zrušena
Čl.IX
zrušen
ČÁST SEDMÁ
Změna celního zákona
Čl.X
V § 127 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002
Sb. a zákona č. 187/2004 Sb., se za odstavec 14 vkládají nové odstavce
15 až 17, které včetně poznámky pod čarou č. 8c znějí:
"(15) Při provádění následné kontroly v prostorách uvedených v odstavci
8 písm. e), v nichž advokát vykonává advokacii nebo v nichž se mohou
nacházet doklady uvedené v odstavci 8 písm. f), které obsahují
skutečnosti, na něž se podle zvláštního právního předpisu vztahuje
povinnost mlčenlivosti advokáta, je celní orgán, který následnou
kontrolu provádí, povinen si vyžádat součinnost České advokátní komory
(dále jen "Komora"); celní orgán je oprávněn seznámit se s obsahem
takových dokladů pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory,
kterého ustanoví předseda Komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad
advokátů. Stanovisko zástupce Komory je celní orgán povinen uvést v
kontrolním protokolu podle odstavce 13.
(16) Odmítne-li zástupce Komory souhlas podle odstavce 15 udělit, musí
být příslušné doklady za účasti celního orgánu, který následnou
kontrolu provádí, advokáta a zástupce Komory zabezpečeny tak, aby se s
jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit
tak, aby mohl být zmařen účel následné kontroly; bezprostředně poté
musí být příslušné doklady předány Komoře. Komora vrátí advokátovi tyto
doklady bez odkladu poté, co marně uplyne lhůta k podání návrhu podle
odstavce 17; byl-li tento návrh včas podán, Komora s nimi naloží v
souladu s rozhodnutím soudu podle odstavce 17.
(17) V případě uvedeném v odstavci 16 lze souhlas zástupce Komory
nahradit na návrh ředitele celního orgánu, který následnou kontrolu
provádí, rozhodnutím soudu podle zvláštního právního předpisu^8c).
8c) § 200j až 200m občanského soudního řádu.".
Dosavadní poznámky pod čarou č. 8c až 8g se označují jako poznámky pod
čarou č. 8d až 8h, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 18.
ČÁST OSMÁ
Změna soudního řádu správního
Čl.XI
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005
Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Asistent soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení správního z
pověření soudce Nejvyššího správního soudu.".
2. V § 29 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to s
využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího správního
soudu,".
3. V § 35 odst. 8 se na konci textu věty druhé doplňují slova " ; to
samé platí i v případě, kdy osoby uvedené v odstavci 2 jsou společníky
právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících
výkon jejich povolání^6b) a plátcem daně je tato právnická osoba".
Poznámka pod čarou č. 6b zní:
"6b) Například § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii,
ve znění pozdějších předpisů.".
4. V § 57 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 15b zní:
"(2) Je-li zástupcem účastníka advokát, který je plátcem daně, patří k
nákladům řízení rovněž částka, která odpovídá příslušné sazbě daně,
vypočtená z odměny za zastupování a z náhrad určených podle § 35 odst.
2 věty druhé; to samé platí i v případě, kdy advokát je společníkem
právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících
výkon advokacie^15b) a plátcem daně je tato právnická osoba.
15b) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl.XII
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č.
261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č.
11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.
310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č.
381/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 34 odstavec 6 zní:
"(6) Pracovní poměr právního čekatele, který složil závěrečnou zkoušku,
lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu neurčitou. V
případě, že se právní čekatel stal státním zástupcem, pracovní poměr
končí dnem, který předchází dni, který byl stanoven jako den k nástupu
výkonu této funkce.".
2. V § 40 odst. 2 se za slovo "obvodů" vkládají slova "vrchních,
krajských a okresních" a slova "obvodů státního" se nahrazují slovy
"obvodu vrchního, krajského nebo okresního státního".
Čl.XIII
Přechodné ustanovení
Právní čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní
úpravy, jsou považováni za právní čekatele podle tohoto zákona.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl.XIV
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005
Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:
1. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:
"Asistenti soudců vrchních, krajských a okresních soudů
§ 36a
(1) Soudci vrchního, krajského nebo okresního soudu může být jmenován
asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a
řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Asistenta soudce jmenuje předseda příslušného soudu na návrh
soudce, o jehož asistenta se jedná; asistenta odvolává předseda soudu i
bez návrhu. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li
funkce příslušného soudce.
(3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti
práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnosti
nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na
něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.
(4) Asistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z
pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce.
(5) Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti
soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní
úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující
postavení vyšších soudních úředníků.".
2. V § 39 odst. 2 se za slovo "Praze" vkládá čárka a slova "rozhoduje v
České republice jako soud" se nahrazují slovy "je-li obecný soud
žalovaného v obvodu Vrchního soudu v Praze, a Krajský soud v Brně,
je-li obecný soud žalovaného v obvodu Vrchního soudu v Olomouci,
rozhodují jako soudy".
3. § 116 zní:
"§ 116
(1) Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční
zkoušku, lze s jeho souhlasem změnit na pracovní poměr na dobu
neurčitou. V případě, že byl justiční čekatel jmenován soudcem nebo se
stal vyšším soudním úředníkem, pracovní poměr končí dnem, který
předchází dni, který byl stanoven jako den nástupu do této funkce.
(2) V době trvání pracovního poměru podle odstavce 1 vykonává justiční
čekatel úkony soudu svěřené podle zvláštního právního předpisu vyššímu
soudnímu úředníkovi.".
4. V § 117 odst. 4 se za slova "Nejvyššího správního soudu" vkládají
slova "asistentovi soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu".
5. V § 123 odst. 2 se ve větě druhé za slovo "ministerstvo" vkládají
slova ", , a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u
jednotlivých soudů,".
6. V § 124 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to i s
využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího soudu,".
7. V § 125 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to i s
využitím elektronické evidence věcí, vedených u vrchního soudu,".
8. V § 126 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to i s
využitím elektronické evidence věcí, vedených u krajského a okresních
soudů,".
9. V § 127 odst. 2 se za slovo "účelu" vkládají slova " , a to i s
využitím elektronické evidence věcí, vedených u okresního soudu,".
10. V § 129 odst. 2 větě první se za slovo "akademie" vkládá slovo
"zejména".
11. V § 130 odst. 2 větě první se slovo "řídí" nahrazuje slovem
"projednává" a slovo "stanoví" se zrušuje.
12. V § 130 odst. 3 se slovo "zajišťuje" nahrazuje slovem "řídí" a za
slovo "personální," se vkládá slovo "pedagogické,".
13. V § 131 se slovo "Rada" nahrazuje slovem "ředitel".
14. V § 133 odst. 1 se za slovo "Rada" doplňuje čárka a slova "a
ostatní pedagogičtí zaměstnanci".
15. V § 133 odst. 3 se slovo "lektorskou" nahrazuje slovem
"pedagogickou", slovo "lektorovi" se zrušuje a slova "plat podle
zvláštních právních předpisů^12)" se nahrazují slovy "plat podle
zvláštních právních předpisů pro akademické pracovníky státních
vysokých škol".
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
16. Příloha č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb. zní:
"Příloha č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb.
POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA
1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci
V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem se zřizuje pobočka v Liberci.
Sídlem pobočky je město Liberec.
2. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci
V obvodu Krajského soudu v Ostravě se zřizuje pobočka v Olomouci.
Sídlem pobočky je město Olomouc.
3. Krajský soud České Budějovice - pobočka v Táboře
V obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích se zřizuje pobočka
v Táboře.
Sídlem pobočky je město Tábor.".
Čl.XV
Přechodné ustanovení
Justiční čekatelé, kteří byli v pracovním poměru podle dosavadní právní
úpravy, jsou považováni za justiční čekatele podle tohoto zákona.
ČÁST JEDENÁCTÁ
zrušena
Čl.XVI
zrušen
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna exekučního řádu
Čl.XVII
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád), ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb.,
zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb.,
zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 377/2005
Sb., se mění takto:
V § 78 písm. b) se slova "právních úkonech, prohlášeních a o" zrušují.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl.XVIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části třetí čl. V bodů 10
až 20, bodu 21, pokud jde o § 200dc odst. 1 a 2, bodu 22 a čl. VI, a
ustanovení části jedenácté čl. XVI, které nabývají účinnosti dnem jeho
vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.