9/1994 Sb.



VYHLÁŠKA



Českého báňského úřadu



ze dne 6. prosince 1993,



kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989

Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při

úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb.



Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) zákona

České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991

Sb.:



Čl.I



Vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně

zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování

nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:



1. V § 2 odst. 1 se vypouští písmeno c).



Dosavadní písmena d) až o) se označují jako písmena c) až n).



2. § 6 se doplňuje odstavci 1 a 2, které zní:



"(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a

používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty

a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem

odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

a bezpečnosti provozu.



(2) Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí

být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody a podmínky

stanovené při jejich schválení nebo povolení.".



Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 3 a 4.



3. § 6 se doplňuje odstavcem 5, který zní:



"(5) Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky

ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům

vlhkosti nebo agresívních látek.".



4. § 10 včetně nadpisu se vypouští.



5. V § 11 odst. 1 se slova "vedoucí organizace" nahrazují slovy

"vedoucí pracovník nebo závodní dolu nebo závodní lomu".



6. § 18 včetně nadpisu zní:



"§ 18



Havarijní plán



Pokud je organizace povinna vypracovat plán zdolávání závažných

provozních nehod (dále jen "havárií"),^11) postupuje podle § 18a až

18e.".



7. Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18e, které zní:



"§ 18a



Vypracování a uložení havarijního plánu



(1) Havarijní plán musí být vypracován přehledně, stručně, srozumitelně

a doplňován nebo pozměňován tak, aby odpovídal skutečnosti.



(2) Havarijní plán musí být uložen na takovém místě, aby byl kdykoliv

dosažitelný osobám, jichž se týká.



(3) V případech, kdy při havárii může dojít k ohrožení pracovníků

sousedního dolu nebo lomu, musí být havarijní plán projednán též se

závodním takového dolu nebo lomu.



§ 18b



Části havarijního plánu



(1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou.

Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle

zvláštních předpisů.^47)



(2) V části pohotovostní jsou určeny osoby, orgány a organizace, kterým

musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a

organizací v případě havárie.



(3) V části operativní jsou uvedeny předvídatelné druhy havárií a

rámcově též vlastní prostředky a postupy při záchraně osob, jejich

ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně

prostředků první pomoci a jejich rozmístění. Dále též způsob

vyhlašování poplachu pro pracovníky organizace, popřípadě báňskou

záchrannou službu nebo požární útvar.



(4) V pohotovostní i operativní části havarijního plánu jsou zahrnuta i

případná opatření ve vztahu k sousedním dolům nebo lomům, popřípadě k

důlním dílům.



(5) Mapová část obsahuje základní mapu závodu (provozovny) se

zakreslením důlních děl, popřípadě další účelové mapy podle potřeb

organizace, vyhotovené podle zvláštního předpisu.^48) V mapové

dokumentaci musí být zakresleno umístění prostředků k záchraně osob,

jejich ošetření a transportu zraněných osob.



§ 18c



Vedoucí likvidace havárie



(1) Vedoucím likvidace havárie je vedoucí pracovník nebo závodní dolu

nebo závodní lomu. V případě jeho nepřítomnosti, do doby příchodu

vedoucího likvidace havárie, řídí likvidaci havárie určený pracovník,

který je seznámen s místními podmínkami v rozsahu potřebném pro vedení

likvidace havárie. Tímto pracovníkem může být pracovník vykonávající

inspekční službu (§ 9 odst. 1).



(2) Vedoucí jednotek, které se zúčastní likvidace havárie (báňská

záchranná služba, požární sbory apod.) postupují při likvidaci havárie

v dohodě s vedoucím likvidace havárie.



§ 18d



Úkoly vedoucího likvidace havárie



(1) Vedoucí likvidace havárie řídí práce na záchranu lidí a zdolávání

havárie. Všechny vydané příkazy a přijatá hlášení se s uvedením času

zaznamenávají. Příkazy se vyhotovují dvojmo; jedno vyhotovení obdrží

osoba, která dostává příkaz, popřípadě jej dále předává, druhé

vyhotovení zůstane u vedoucího likvidace havárie. Od písemného

vyhotovení příkazů lze upustit v případech, kdy to není možné (řízení

na místě havárie apod.).



(2) Vedoucí likvidace havárie si může ustavit jako svůj poradní orgán

havarijní, popřípadě jinou komisi.



(3) Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí a případně

upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie

a dává příkazy k



a) záchraně pracovníků, zejména jejich odvolání z ohrožené oblasti,



b) povolání pohotovosti báňské záchranné stanice, popřípadě jednotek

požární ochrany,



c) vyrozumění zdravotnického dispečinku záchranné služby^49) a

zajištění jejich doprovodu, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví

pracovníků,



d) provedení evidence pracovníků, kteří jsou na pracovišti, a to

zejména se zvláštním zřetelem k pracovníkům v ohrožené oblasti,



e) provedení dalších opatření určených pro vzniklou havárii v

operativní části havarijního plánu,



f) informování odpovědných pracovníků sousedních dolů nebo lomů,

popřípadě jiných organizací, které by havárie mohla ohrozit,



g) povolání dalších pracovníků a organizací potřebných při zdolávání

havárie,



h) přísun materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie,



ch) informování příslušných orgánů o povaze nehody, průběhu záchranných

prací a postupu likvidace havárie.



(4) Vedoucí likvidace havárie nesmí být po dobu trvání havárie

pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího

likvidace havárie.



(5) Za osoby stanovené v havarijním plánu, které nemohou plnit zvláštní

úkoly, určuje vedoucí likvidace havárie jiné vhodné osoby.



§ 18e



Seznamování s havarijním plánem



(1) Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat

v případě havárie.



(2) Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti,

musí být s nimi řádně seznámeny.



(3) Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi

vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně

havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.".



47) Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve

znění zákona č. 425/1990 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra České

socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.



48) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické

dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných

hornickým způsobem.



49) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992

Sb., o zdravotnické záchranné službě.



8. § 19 odst. 1 se doplňuje písmenem g), které zní:



"g) ztrátu radioaktivního zářiče a prokázanou netěsnost uzavřeného

zářiče.".



9. § 31 včetně nadpisu zní:



"§ 31



Odkaliště



(1) Pro zřizování a rekonstrukce odkališť musí být zpracován projekt,

který řeší:



a) zamezení, popřípadě snížení prašnosti a jejich kontrolu,



b) ochranu před negativním ovlivněním režimu podzemních i povrchových

vod v okolí odkaliště a jejich znečištěním,



c) úpravu odkaliště a jeho objektů po ukončení provozu,



d) způsob sledování jakosti a množství průsakových i povrchových vod,



e) stabilitu hrází,



f) sledování látek znečišťujících ovzduší,



g) způsob a postup naplavování,



h) bezpečnost provozu za mimořádných okolností (povodně, živelní

pohromy, přerušení dodávky elektrické energie, ohrožení jakosti vody),



ch) případný odběr materiálů z odkaliště a jeho vliv na okolí.



(2) Před uvedením do provozu musí být vypracován provozní řád, který

obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 též provozní

dokumentaci jednotlivých objektů a zařízení.



(3) Na odkaliště se mohou ukládat jen takové materiály, pro které bylo

odkaliště určeno.



(4) Odběr materiálu z odkaliště se provádí podle technologického

postupu, který je zpracován v souladu s provozním řádem.".



10. V § 36 odst. 1 se na konci připojují tyto věty:



"Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí

být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení,

která umožní jeho bezpečné zakotvení.".



11. § 40 odst. 3 zní:



"(3) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající

látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve

vzdálenosti po 30 m, a to



a) u požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),



b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá).

Označení musí být také u každé odbočky a armatury potrubí. Způsob

označení ostatních potrubí určí organizace.".



12. § 51 odst. 4 zní:



"(4) Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší

tah kabelu, musí být stroj vybaven zajišťovacím zařízením, které vypne

pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.".



13. § 52 odst. 5 zní:



"(5) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k

ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být



a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu,

nebo



b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být

jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a

druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo



c) u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy

v programovém vybavení.".



14. § 52 se doplňuje odstavcem 6, který zní:



"(6) Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím

bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V

takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho

vědomým odblokováním.".



15. § 57 odst. 5 zní:



"(5) Přímé nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a

funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně

jedenkrát za tři roky.".



16. § 57 odst. 8 zní:



"(8) Pro zkoušky releových ochran a automatik musí být k dispozici

provozní dokumentace.".



17. § 91 odst. 3 zní:



"(3) Pro tratě, pro které platí zvláštní předpis,39) neplatí ustanovení

odstavců 1 a 2 a § 67, 68, 92 až 95, § 100 odst. 1 a § 103.".



18. § 96 odst. 7 zní:



"(7) Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou

být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena.

Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v dopravních

prostředcích k tomu určených.".



19. § 108 odst. 9 zní:



"(9) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s

materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak,

aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a

odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v

případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu.

Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na

bezpečné místo.".



20. § 108 se doplňuje odstavcem 11, který zní:



"(11) Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k

tomu účelu schválených.".



21. § 115 odst. 1 zní:



"(1) Zařízení, přístroje a nářadí musí být udržovány v provozuschopném

a bezpečném stavu a musí být rozmístěny tak, aby nebránily přirozenému

větrání. Únikové cesty a prostory k manipulaci s materiály, uzávěry

vody, plynu a elektrického proudu musí být trvale volné.".



22. § 115 se doplňuje odstavcem 6, který zní:



"(6) Při laboratorních pracích musí být učiněna opatření odpovídající

nebezpečí, které je možno předpokládat na základě vlastností a množství

použitých látek a materiálů.".



Čl.II



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1994.



Předseda:



Ing. Bartoš v. r.