205/1921 Sb.



Nařízení



vlády republiky Československé



ze dne 21. května 1921,



jímž se provádí § 36 zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a

n., o stavebním ruchu.



§ 1.



Zakládati společnosti s ručením obmezeným podle § 36 zákona o stavebním

ruchu za účelem tam vyznačeným, lze zpravidla pro obvod jednotlivých

nebo několika krajských (zemských) soudů, na Slovensku a v Podkarpatské

Rusi sedrií. Pro jeden ze zmíněných obvodů lze zříditi zpravidla

jedinou takovou společnost. Sídlem společnosti budiž sídlo krajského

(zemského) soudu (sedrie), nevyžadují-li zvláštní poměry kraje úchylky.

Společnost může výjimečně rozšířiti činnost také mimo obvod, pro který

byla zřízena.



§ 2.



Společnost budiž vybavena přiměřeným kmenovým kapitálem. Stanovy její

buďtež přizpůsobeny vzorci, jenž k tomuto nařízení jest připojen.



Úmysl založiti pro některý z obvodů v § 1 uvedených společnost podle §

36 zákona o stavebním ruchu budiž oznámen ministerstvu financí a

předložena mu osnova smlouvy společenské ke schválení. Ministerstvo

financí sdělí s největším urychlením po dohodě s ministerstvy sociální

péče a veřejných prací, docílené v nejkratší době, zda se založením

společnosti a s navrženou společenskou smlouvou souhlasí, či jaké změny

žádá. Souhlas se zřízením společnosti ministerstvo financí potvrdí na

předložené osnově smlouvy. Souhlasí-li společenská smlouva ve formě

notářského spisu vyhotovená doslovně s osnovou opatřenou schvalovací

doložkou ministerstva financí, smí obchodní soud zápis společnost do

obchodního rejstříku povoliti, aniž to oznámil ve smyslu § 2 nařízení

ze dne 27. července 1920, čís. 465 Sb. z. a n., ministerstvu vnitra.



§ 3.



U společnosti se souhlasem ministerstva financí pravoplatně zřízené

uloží ministr financí podle prokázané potřeby a podle výnosu losové

půjčky se zřetelem k ustanovení § 24 zákona o stavebním ruchu vklad

nejvýše do jedné pětiny vkladů společníky u společnosti uložených a

vázaných na dobu přiměřenou jejím obchodům s připočtením kmenového

kapitálu společnosti, hotově splaceného.



Společnost bude povinna platiti ze státního vkladu na šekový účet u

poštovního šekového úřadu v Praze úřadu, který jí státní vklad

poukázal, 4 % úrok pozadu v pololetních, vždy 30 června a 31. prosince

každého roku splatných lhůtách. Opozdí-li se se splacením některé

úrokové lhůty o více nežli 14 dnů, bude povinna za celou dobu prodlení

zaplatiti 5 % úroky z úroků.



Společnostem jest volno kapitál státní správě kdykoliv zcela nebo z

části splatiti. Mzdy však jim začne povinnost kapitál ten spláceti,

určí ministerstvo financí. Státní správa nebude však požadovati

splacení té části státního vkladu, která jest ještě umístěna v

zápůjčkách.



§ 4.



Společnosti podle tohoto nařízení založené mají právo přijímati od osob

třetích vázané úsporné vklady, a to jak na běžný účet, tak i na vkladní

knížky (listy). K přijímání vkladů na knížky (listy) není potřebí

zvláštního povolení podle § 62, čís. 4., zákona ze dne 6. března 1906,

čís. 58 ř. z., o společnostech s r. o., a zákona ze dne 15. dubna 1920,

č. 271 Sb. z. a n.



Vázaným jest úsporný vklad podle předešlého odstavce tenkráte, vzdal-li

se vkladatel práva vybrati jej zcela nebo z části po dobu nejméně 5 let

po vložení. Dobu vázanosti vkladu lze kdykoliv prodloužiti, nikoliv

však zkrátiti.



Státní finanční správa poskytne vkladatelům vázaných úsporných vkladů

po dobu vázanosti roční úrokové prémie v této výši:



při vázanosti nejméně 5leté 1 % ročně,



" " přes 5 do 10 let 1 1/2 % ročně,



" " " 10 " 15 " 2 % ročně a



" " " 15 let 2 1/2 % ročně.



Tyto prémie poskytují se také z úroků a prémií ke kapitálu připsaných,

vzdal-li se vkladatel na celou dobu vázanosti nároku na jejich výplatu.

Mimo tento případ nepovolují se úrokové prémie z připsaných úroků a

prémií. Společnost jest oprávněna kdykoliv vázané vklady půlletně

vypověděti.



§ 5.



Společnost jest také oprávněna přijímati vázané vklady od ústavů

společníků. Doba vázanosti a míra úroková ponechává se volné disposici

stran. Vklady ty nejsou však účastny úrokových prémií.



§ 6.



Přechodná uložení přebytečných hotovostí u společností s podobným

účelem, ministerstvem financí schválených, jakož i u akreditovaných

akciových bank a jiných peněžních ústavů veřejných s výjimkou

společností s r. o. nepovažují se za výdělečnou činnost a nestojí v

cestě osvobození od výdělkové (zárobkové) daně, stanovenému v § 37

zákona o stavebním ruchu. Úroky i prémie z úsporných vkladů placené i

připsané jsou osvobozeny podle právě citovaného paragrafu od důchodové

(úrokové a rentové) daně, jakož i od 4 % poplatku.



§ 7.



Kmenové a vázané vklady pojišťoven u takových společností uložené

pokládají se za rovnocenné hodnotám, které jsou způsobilé k úhradě

prémiových reserv.



§ 8.



Dlouhodobé zápůjčky hypotekární, jež budou společnosti v § 1 zmíněné

podle svých stanov poskytovati, musí vyhovovati náležitostem § 27, čís.

2. až 6., nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. května

1921, číslo 191 Sb. z. a n., o finanční podpoře stavebního ruchu podle

hlavy VI. a VII. zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n.

Nejvyšší úrokovou míru jak z dlouhodobých hypotečních zápůjček, tak ze

stavebních úvěrů takovými společnostmi poskytnutých stanoví čas od času

podle poměrů peněžního trhu ministerstvo financí, vyslechnouc bankovní

výbor.



§ 9.



Ministerstvu financí přísluší právo kdykoliv svými orgány se

přesvědčiti o řádném vedení společností a za tím účelem nahlédnouti do

všech jejich knih a zápisů. Společnosti jsou povinny odstraniti závady,

které jim byly ministerstvem financí vytčeny.



§ 10.



Provedením tohoto nařízení, jež nabývá účinnosti dnem vyhlášení

pověřují se ministři financí, sociální péče a veřejných prací.



Černý v. r.



Dr. Popelka v. r.



Dr. Burger v. r.



Dr. Beneš v. r.



Dr. Kovařík v. r.



Hanačík v. r.



Dr. Gruber v. r.



Dr. Mičura v. r.



Dr. Fatka v. r.



Dr. Šusta v. r.



Dr. Hotowetz v. r.



Dr. Brdlík v. r.



Dr. Procházka v. r.



Husák v. r.



Dr. Fajnor v. r.



Společenská smlouva (stanovy) zápůjčkového ústavu pro stavební ruch,

společnosti s ručením obmezeným.



Společníci, firma a sídlo společnosti.



§ 1.



Peněžní ústavy a pojišťovny níže uvedené a to: zřizují po rozumu § 36

zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., o stavebním ruchu,

na neurčitou dobu společnost s obmezeným ručením podle zákona ze dne 6.

března 1906, č. 58/1906 ř. z., a zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 271

Sb. z. a n., pod firmou:



" zápůjčkový ústav pro stavební ruch, společnost s ručením obmezeným".

Společnost má sídlo v a působnost její vztahuje se na obvod krajsk

soudu (sedri ) v bez újmy ustanovení poslední věty § 1 prováděcího

nařízení k § 36 zákona o stavebním ruchu.



Účel společnosti.



§ 2.



Účelem společnosti jest:



1. poskytovati zápůjčky státem zaručené na stavby domů s malými byty,

na přístavby a nástavby domů podle zákona ze dne 11. března 1921, č.

100 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, a to jednak ve formě stavebních

úvěrů, jednak ve formě hypotečních zápůjček;



2. přejímati postupem hypoteční pohledávky pod č. 1 uvedené;



3. hotovosti, jichž nemůže okamžitě býti použito k účelům pod č. 1. a

2. uvedeným smí přechodně býti uloženy na úrok u akreditovaných

akciových bank nebo jiných peněžních ústavů veřejných, s výjimkou

společností s r. o., anebo mohou býti dány k disposici společnostem, se

souhlasem ministerstva financí za stejným účelem zřízeným.

Prostředky potřebné k plnění úkolů pod čís. 1. a 2. uvedeným, pokud na

ně nestačí kmenový kapitál společnosti a reservní fondy, opatří si

společnost tím, že bude přijímati: a) od peněžních a pojišťovacích

ústavů tvořících tuto společnost, vázané vklady podle § 36, odst. 1.,

zákona o stavebním ruchu; b) vklady od státu; c) vázané vklady úsporné

(vklady na knížky neb listy) podle § 36, odst. 2, téhož zákona.



§ 3.



Způsob, jakým bude společnost plniti úkoly v § 2, čís. 1. a 2.,

uvedené, stanoven bude jednacím řádem, schváleným ministerstvy financí

a sociální péče.



§ 4.



Orgány společnosti jsou:



1. jednatelé (představenstvo),



2. dozorčí rada,



3. valná hromada.



Jednatelé (představenstvo).



§ 5.



Jednatelé tvoří představenstvo společnosti. Představenstvo skládá se z

( ) jednatelů. jednatelů volí valná hromada na 3 (tři) roky

nadpoloviční většinou hlasů přítomných společníků. Při rovnosti hlasů

rozhoduje los. Kdyby nedosáhlo se při prvé volbě většiny nadpoloviční,

podrobí se oni, kteří obdrželi nejvíce hlasů, volbě užší.



Zemřel-li některý z jednatelů, vzdá-li se své funkce, nebo pozbyl-li

svéprávnosti, zvolí na místě odpadlého jednatele nejbližší příští valná

hromada jiného na zbytek funkční periody.



Valná hromada má právo volené jednatele bez udání důvodů kdykoliv

odvolati. Jednoho jednatele ustanoví ministerstvo financí a jednoho

ministerstvo sociální péče.



§ 6.



Za jednatele může zvolena býti každá fysická svéprávná osoba. Jednatelé

volí každého roku ze svého středu předsedu a dva místopředsedy.

Jednatelé scházejí se na svolání předsedy, úřadujícího místopředsedy,

nebo žádá-li toho třetina jednatelů.



K platnému usnášení zapotřebí jest, aby byl přítomen předseda neb

místopředseda a 5 jednatelů. Usnesení děje se většinou prostou, při

čemž předsedající také hlasuje. Při stejném počtu hlasů považuje se za

přijatý návrh, pro nějž hlasoval předsedající. Bylo-li něco usneseno

proti hlasu jednatele jmenovaného ministerstvem financí nebo sociální

péče, smí býti usnesení takové provedeno pouze se svolením dotyčného

ministerstva. Volby konají se lístky.



Jednání zapisuje se do knihy zápisů, do které zanáší se předmět

rokování a usnesení jednatelů, po případě návrhy menšiny, jakož i

případná protivota jednatelů ministerstvy jmenovaných. Knihu zápisů

podepisují všichni přítomní.



§ 7.



Zásadně jednají jednatelé kolektivně, avšak ve věcech týkajících se

bezprostřední správy mohou ze svého středu pověřiti vedením těchto

obchodů výkonný výbor, jehož působnost bude upravena jednacím řádem.



K prohlášení vůle na venek je potřebí spolupůsobení dvou jednatelů,

rovněž tak k podpisům.



Byl-li ustanoven prokurista, jest k prohlášení vůle a k podpisu potřebí

spolupůsobení buď dvou jednatelů nebo jednoho jednatele a prokuristy.

Podpisování děje se tím způsobem, že pod znění firmy kýmkoli napsané

neb vytištěné připojí podpisy buď dva jednatelé, nebo jeden jednatel a

prokurista; tento pak s dodatkem prokuru označujícím.



§ 8.



Do působnosti jednatelů náleží:



1. vedení podniku podle schválených jednacích a provozovacích řádů;



2. sestavení závěrek účetních podle §§ 22 a 23 zákona o společnostech s

obmezeným ručením.



Vůči společnosti jsou jednatelé povinni zachovávati ustanovení valné

hromady a dozorčí rady a ručí společnosti za svou působnost podle

ustanovení zákona o společnostech s r. o.



Správa bankovně technická budiž zvláštní úmluvou svěřena, jednomu ze

společníků, pokud možno, v sídle společnosti.



§ 9.



Jednatelům náleží odměna a náhrada hotových výloh podle ustanovení

valné hromady společníků. Odměna a náhrada výloh připadajících

jednatelům, ministerstvy jmenovaným, budiž odvedena státní pokladně,

kterou určí ministerstvo financí.



Dozorčí rada.



§ 10.



Valná hromada společníků volí dozorčí radu skládající se z ( ) členů

zvolených na dobu tří roků, bez újmy ustanovení § 30 zákona o

společnostech s r. o., že první dozorčí rada působí pouze až do

usnesení o první roční bilanci.



Za člena dozorčí rady zvolena býti může každá fysická svéprávná osoba.

Členové dozorčí rady ručí společnosti ve smyslu zákona. Za členy

dozorčí rady nemohou býti zvoleni jednatelé, jich zástupci, úředníci

společnosti, pak osoby, které s někým, jenž nemůže býti zvolen, jsou ve

spojení manželském nebo příbuzni a sešvakřeni v linii přímé neb v

příbuzenství pobočném do druhého stupně.



Bývalí členové dozorčí rady mohou býti opět zvoleni po udělení

absolutoria. Členství v dozorčí radě zaniká samo sebou, nastane-li

nějaká okolnost, vylučující volitelnost.



Dozorčí rada volí si předsedu a místopředsedu. Předseda nebo

místopředseda, je-li předseda zaneprázdněn, svolávají schůze podle

potřeby, nejméně však jednou čtvrtletně. Zemřel-li člen dozorčí rady,

neb byl-li odvolán, nebo vystoupil-li, zvolí nejbližší valná hromada

nového člena na zbývající období toho, jenž odpadl.



Valná hromada má právo kdykoliv odvolati člena dozorčí rady většinou

tří čtvrtin hlasů přítomných společníků.



§ 11.



Dozorčí rada jest povinna dozírati při vedení obchodů jednatelů a

výkonného výboru ve všech oborech správy s péčí řádného obchodníka a k

tomu účelu přesvědčiti se o postupu záležitostí společnosti. Jmenovitě

jest dozorčí rada oprávněna, pokud se týče povinna:



a) kdykoliv překládati od jednatelů zprávy a nahlédnutí do knih a

papírů společnosti, prozkoumati stav společenské pokladny dluhopisů

atd.;



b) prozkoumati účetní závěrku, výroční zprávu s návrhy na rozdělení

zisku a podati o tom zprávu valné hromadě společníků před usnášením se;



c) upraviti jednacím řádem výkony svých povinností a schváliti jednací

řád pro jednatele, výkonný výbor a provozovny (sběrny);



d) zbaviti volené jednatele, zmocněnce společnosti a úředníky jich

úřadu a opatřiti, čeho třeba, aby byly obchody dále vedeny;



e) usnesení jednatelů, která pokládá za škodlivá pro společnost,

zastaviti až do rozhodnutí valné hromady, která ihned musí býti

svolána. Taktéž úkony vnitřní správy, proti kterým dozorčí rada se

ohradila, nesmí jednatelé provésti až do rozhodnutí valné hromady;



f) ihned svolati valnou hromadu, kdyby někdo ze zvolených jednatelů byl

svého úřadu zbaven, nebo jeví-li se toho potřeba v zájmu společnosti,

nebo zastavila-li provedení usnesení jednatelů;



g) rozhoduje, zda mají býti ustanoveni prokuristé.



§ 12.



Členům dozorčí rady náleží náhrada hotových výloh a presenční platy

podle usnesení valné hromady.



Valná hromada.



§ 13.



Valná hromada skládá se ze všech společníků, kteří budou zastoupeni buď

svými statutárními nebo zákonnými zástupci, buď zvláštními zmocněnci,

valnou hromadu zvolávají jednatelé, pokud k tomu podle stanov nebo

zákona nejsou též jiné osoby oprávněny.



Řádná valná hromada svolána býti musí ihned po skončení závěrky účetní,

nejdéle do 1. června každého roku. Mimořádná valná hromada svolá se v

případech nutných a v případech zákonem stanovených, t. j. objeví-li

se, že polovina kmenového kapitálu jest ztracena, nebo žádají-li za to

společníci, jichž vklady tvoří 1/10 kmenového kapitálu, uvedouce účel

valné hromady.



Valná hromada svolává se rekomandovaným dopisem, ve kterém musí i pořad

jednání býti uveden. Je-li na pořadu jednání změna společenské smlouvy

(stanov), musí obsah zamýšlené změny býti zároveň sdělen. Pozvání musí

býti alespoň 14 dnů před valnou hromadou odevzdána poště.



Jednatelé státní správou jmenovaní mají právo býti přítomni valným

hromadám a mohou se na nich kdykoliv ujmouti slova.



§ 14.



Valná hromada koná se v sídle společnosti a jest schopna se usnášeti,

je-li zastoupena více než jedna čtvrtina kmenového kapitálu. Jedná-li

se však o změnu smlouvy společenské, zvýšení nebo zmenšení kmenového

kapitálu, nebo o změnu podniku, jest třeba k platnému usnesení, aby na

valné hromadě byly zastoupeny alespoň dvě třetiny kmenového kapitálu.



§ 15.



Vykonávání hlasovacího práva zmocněncem jest přípustno.



Jest k tomu však potřeba písemné, na výkon tohoto práva znějící plné

moci. Zákonní a statutární zástupci osob právnických musí býti

připuštěni k výkonu hlasovacího práva a nepotřebují k tomu plné moci.

Zmocněnec zastupovati může jen jediného společníka.



§ 16.



Usnesení společníků na valné hromadě jsou vyhrazeny mimo předměty,

uvedené v §u 35 zákona o společnostech s r. o., tyto věci:



1. zkoumati a schváliti účetní závěrky, usnášeti se o rozdělení čistého

zisku, o udělení absolutoria jednatelům, dozorčí radě a likvidátorům;



2. uplatňovati nároky na náhradu, které příslušejí společnosti proti

jednatelům, jejich zástupcům nebo proti dozorčí radě, jakož i zříditi

zástupce k vedení sporů, nemůže-li společnost zastoupena býti ani

jednateli ani dozorčí radou;



3. voliti a odvolati jednatele, dozorčí radu a likvidátory;



4. určovati náhradu neb odměnu pro dozorčí radu a jednatele;



5. usnášeti se o změně smlouvy společenské a o zvýšení nebo snížení

kmenového kapitálu;



6. usnášeti se o zrušení a likvidaci společnosti.



§ 17.



Společníci usnášejí se na valné hromadě, pokud zákon neb společenská

smlouva ničeho jiného neustanovují, prostou většinou odevzdaných hlasů.

Každých 10.000 Kč kmenového kapitálu dává 1 hlas.



Usnesení o předmětech uvedených v § 16, pod čís. 5. a 6., a o odvolání

členů dozorčí rady mohou se státi jen tříčtvrtinovou většinou

přítomných.



§ 18.



Máli někdo býti zproštěn usnesením valné hromady závazku, anebo má-li

někomu býti poskytnut prospěch, nemá dotyčná osoba práva hlasovacího

ani jménem vlastním ani cizím. Totéž platí i tenkráte, má-li býti se

společníkem uzavřeno právní jednání, anebo má-li mezi ním a společností

býti zahájen nebo vyřízen spor.



§ 19.



Valnou hromadu řídí předseda nebo místopředseda jednateli zvolený (§

6), nebo věkem nejstarší přítomný jednatel.



Hlasuje se ústně a volí se lístky.



Kmenový kapitál.



§ 20.



Kmenový kapitál společnosti činí Kč , z něhož přejímají tito

společníci:



1.



2.



Jedna čtvrtina tohoto kapitálu jest splacena úplně v hotovosti, další

poměrné splátky ustanoví jednatelé.



§ 21.



Kmenový kapitál může se zvýšiti nebo snížiti toliko změnou smlouvy

společenské. Zvýší-li se kmenový kapitál, mají dosavadní společníci ve

lhůtě valnou hromadou stanovené právo zvýšený kapitál převzíti a tím

své kmenové vklady ěrně zvýšiti.



Nevykoná-li některý společník tohoto práva ve lhůtě stanovené valnou

hromadou, přechází jeho právo na ostatní společníky v poměru jejich

kmenových vkladů.



Každý kmenový vklad musí býti 10.000 dělitelným beze zbytku.



Závodní podíly.



§ 22.



Závodní podíl společníkův určuje se výší kmenového vkladu jím

převzatého.



§ 23.



Převod závodních podílů nebo jich částí vyžaduje schválení společnosti.

Schválení to udělují nebo odpírají jednatelé, nejsouce vázáni k udání

důvodů. Společník, jemuž jednatelé odepřeli souhlas k převodu podílu,

může buď ihned použíti práva § 77 zákona o společnostech s r. o., anebo

odvolati se dříve k valné hromadě, a odepřela-li by tato rovněž

souhlas, použíti teprve cesty ve výše citovaném paragrafu naznačené.



§ 24.



Převod závodních podílů vyžaduje aktu notářského. Při rozdělení podílů

musí každý díl býti 10.000 dělitelným beze zbytku.



Změna smlouvy společenské (stanov).



§ 25.



Změna smlouvy společenské musí se státi ve formě notářského spisu.

Snížení kapitálu kmenového předpokládá změnu smlouvy a díti se může jen

dle ustanovení §§ 54 až 58 zákona o společnostech s ručením obmezeným.



Účení správa společnosti.



§ 26.



Správní rok počíná se dnem 1. ledna a končí se dnem 31. prosince. Prvý

správní rok počíná se zápisem firmy do rejstříku obchodního a končí se

dnem 31. prosince roku následujícího.



§ 27.



Při sestavení účetní závěrky jest šetřiti předpisů § 23 zákona o

společnostech s obmezeným ručením. Z čistého zisku, jenž vypadá po

provedení odpisů, odpovídajících povaze zařízení, náleží 5 % fondu

reservnímu, pokud tento fond nedosahuje výše stanovené v § 29.



Zbývající čistý zisk rozdělí se po usnesení valné hromady společníkům

ve poměru splacených kmenových vkladů s tím obmezením, že na kmenový

podíl nesmí připadnouti více, nežli průměrný úrok placený společností

za uplynulý rok z vázaných vkladů úsporných osobám třetím, zvětšený o

úrokovou prémii v nejvyšší výměře. Zbude-li z tohoto důvodu ještě něco,

přenese se podle usnesení valné hromady buď na nový účet, nebo přikáže

se některému z fondů.



Fondy společnosti.



§ 28.



Z čistého zisku jest utvořiti fond reservní. Valná hromada může se

usnésti též o zřízení fondů dalších, zvláště fondu ztrátového k úhradě

ztrát určitého druhu nebo fondu pro podporování péče bytové.



§ 29.



Fond reservní slouží k uhrazení možných ztrát; jest jej shromažďovati

až do 10 % původního kmenového kapitálu. Jakmile dosáhne této výše,

může přestati další přidělování z čistého zisku. Byl-li fond ztrátami

zmenšen, musí býti doplňován až do naznačené výše.



Sběrny.



§ 30.



Jednatelé mohou za souhlasu dozorčí rady zříditi sběrny mimo sídlo

společnosti.



Úkolem jejich jest:



1. přijímati žádosti za poskytnutí zápůjček a úvěrů, připraviti jich

vyřízení, podávati informace o úvěruhodnosti žadatelů a vykonávati

dozor nad dlužníky;



2. přijímati úsporné vázané vklady. Pro sběrny, které mohou býti

zřízeny jen u člena společnosti, vydán bude zvláštní jednací řád.



Zrušení společnosti.



§ 31.



Na zrušení společnosti usnáší se valná hromada. Nastane-li zrušení,

musí býti provedena likvidace mimo případy uvedené v §§ 95 a 96 zákona

o společnostech s ručením obmezeným.



Valná hromada, která se usnese na zrušení, má zároveň zvoliti tři

likvidátory. Tito mají zastupovati společnost a vésti závod po dobu

likvidace a firmu s označením, vyznačujícím likvidaci, společně

znamenati podle obdoby § 7 společenské smlouvy. Likvidátoři nemusejí

býti členy společnosti. Valná hromada má právo kdykoliv likvidátory

odvolati. Po dobu likvidace zůstávají v platnosti ustanovení o valné

hromadě a dozorčí radě. Pro rozdělení jmění zrušené společnosti platí

ustanovení zákona o společnostech s ručením obmezeným.