o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Get a Day Pass for only USD$19.99.
144/1922 Sb.



Zákon



ze dne 28. dubna 1922



o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23.



Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto

zákoně:



Článek I.



Zákon ze dne 10. prosince 1918, čís. 65 Sb. z. a n., platí obdobně i

pro období 1922/23 se změnami níže uvedenými.



Článek II.



1. V §§ 1, 3 a 6 nahradí se období "1918/19" obdobím "1922/1923", v §u

5 léta "1918 a 1919" lety "1922 a 1923" a v § 6 rok "1917" rokem

"1921".



2. Ustanovení §u 2, odst. 1., mění se takto: "Na období 1922/23 zařadí

se do berních společností (§ 12, odst. 1., 2., 6. a 7. zákona ze dne

25. října 1896, čís. 220 ř. z.) poplatníci, kteří dne 1. ledna 1922

provozovali výdělkový podnik anebo vykonávali zaměstnání směřující k

zisku, podle celoroční výše všeobecné daně výdělkové, předepsané jim za

rok 1921; při tom jest přihlížeti ke všem přírůstkům a úbytkům (§§ 64 a

67 cit. zákona), které do 30. dubna 1922 budou provedeny."



3. Ustanovení §u 7 zní: "O jednotné zdanění nesamostatných závodů

vedlejších se závodem hlavním (§ 37, odst. 2. a 4. zákona o osobních

daních) může poplatník žádati nejpozději do konce dubna 1922."



4. Ustanovení §u 8 zní: "Každý poplatník jest povinen podati u berní

správy, v jejímž obvodě má daň býti předepsána (§ 38 zák. o osobních

daních), prohlášení o okolnostech rozhodných pro vyměření daně (§ 39

zákona o osobních daních), jakož i o výsledku provozování podniku

(zaměstnání), a to nejdéle do konce dubna 1922."



5. Ustanovení §u 9 zní: "Pokud tento zákon nestanoví ničeho jiného,

platí pro uložení všeobecné daně výdělkové na období 1922/23 pravidla

zákona o přímých daních osobních ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z.

(ve znění zákona ze dne 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z., císařského

nařízení ze dne 16. března 1917, čís. 124 ř. z., a článku II. zákona ze

dne 17. března 1921, čís. 123 Sb. z. a n.), jakož i ostatních pro tuto

daň platných zákonů a nařízení."



Článek III.



1. Poplatníci, kteří ve svém odvolání (§§ 59 až 63 zák. o osobních

daních) prokáží, že předepsaná berní sazba bez válečné přirážky

převyšuje dole označená procenta celoročního nebo na celý rok

přepočteného výnosu poplatného podniku nebo zaměstnání, docíleného v

době pro předpis daně rozhodné, mají nárok na snížení předepsané daně

na sazbu, která označenou hranici nepřesahuje; jakožto taková platí při

výnosu:



do 20.000 Kč = 1/2 %



přes 20.000 Kč do 40.000 Kč = 1 %



přes 40.000 Kč do 60.000 Kč = 1 1/2 %



přes 60.000 Kč do 100.000 Kč = 2 %



přes 100.000 Kč do 200.000 Kč = 2 1/2 %



přes 200.000 Kč do 500.000 Kč = 3 %



přes 500.000 Kč do 1,000.000 Kč = 3 1/2 %



přes 1,000.000 Kč 4 %.



Snížení daně z tohoto důvodu smí však býti jen tak dalece povoleno, aby

sazba daně neklesla pod 3 Kč ve IV. třídě, pod 64 Kč ve III. třídě, pod

320 Kč ve II. třídě a pod 2200 Kč v I. třídě.



2. Výnosem (dle odst. 1.) rozumí se čistý výnos, zjištěný dle pravidel

platných pro daň z příjmu (§ 165 zákona o osobních daních). K tomuto

čistému výnosu jest však připočísti, byly-li napřed odečteny, tyto

položky:



a) všeobecnou daň výdělkovou s přirážkami a



b) placené nebo čítané úroky a jiné úplaty za používání cizích

kapitálů, které jsou v podniku (zaměstnání) uloženy.



Započítání úroků a jiných úplat do výnosu dle předcházejícího

ustanovení nezakládá osvobození od daně rentové dle § 124 zák. o

osobních daních.



3. Má-li poplatník vedle provozovny, proti jejímuž zdanění se odvolal,

ještě jinou nebo několik provozoven, a není-li možno výnos prvé

provozovny odděleně od výnosu ostatních provozoven přesně zjistiti,

jest poplatník povinen předložiti doklady nutné pro odhad výnosu

provozovny, o jejíž zdanění se jedná.



4. O odvolání, jímž poplatník domáhá se snížení berní sazby z důvodu,

že uložená berní sazba převyšuje pod číslem 1 označená procenta

docíleného výnosu, rozhodne příslušná komise pro daň výdělkovou bez

ohledu na výši sazby sama, jsou-li jak předseda tak i komise toho

mínění, že požadovaný průkaz byl proveden a že odvolání poplatníkovu

jest dle ustanovení 1. odstavce v plném obsahu vyhověti.



5. Má-li však poplatník vedle provozovny, proti jejímuž zdanění se

odvolal, ještě jinou nebo několik provozoven, a je-li nutno výnos prvé

provozovny stanoviti odhadem (odst. 3.), rozhoduje o podaném odvolání i

v případě předcházejícího odstavce zemská komise pro daň výdělkovou,

jestliže i jen jediná provozovna se nalézá v obvodu jiné komise pro daň

výdělkovou anebo v cizozemsku, po případě ministerstvo financí,

jestliže se jedna z provozoven nalézá v obvodu jiné zemské komise pro

daň výdělkovou.



6. Podá-li proti vyměřené berní sazbě odvolání předseda komise pro daň

výdělkovou zvýšení berní sazby odůvodněným, smí zvýšiti berní sazbu

pouze potud, aby nepřesahovala hranici, do které se může poplatník

domáhati snížení berní sazby dle odstavce 1. Průkaz o docíleném výnosu

nebo doklady nutné pro odhad výnosu má podati poplatník, jejž k tomu

jest vyzvati ve vyrozumění o odvolání podaném předsedou komise s

dodatkem, že zemská komise pro daň výdělkovou určí berní sazbu bez

ohledu na docílený výnos, nebude-li vyzvání do stanovené lhůty

vyhověno.



Článek IV.



Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1922; provedením pověřuje se

ministr financí.



T. G. Masaryk v. r.



Udržal v. r.



A. Novák v. r.