Advanced Search

Dodatk. prot. k Evropské úmluvě o vzáj. pomoci ve věcech trestních


Published: 1997
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/509264/dodatk.-prot.-k-evropsk-mluv-o-vzj.-pomoci-ve-vcech-trestnch.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
31/1997 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. března 1978 byl ve

Štrasburku přijat Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o vzájemné

pomoci ve věcech trestních.



Jménem České republiky byl Dodatkový protokol podepsán ve Štrasburku

dne 18. prosince 1995.



S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a

prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České

republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře

Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, dne 19.

listopadu 1996.



Při uložení ratifikační listiny bylo učiněno následující prohlášení: "V

souladu s článkem 24 Evropské úmluvy a vzájemné pomoci ve věcech

trestních a článkem 8 jejího Dodatkového protokolu budou pro účely

Úmluvy a jejího Dodatkového protokolu za justiční orgány považovány

úřady: Nejvyšší státní zastupitelství České republiky, krajská a

okresní státní zastupitelství, Městské státní zastupitelství v Praze,

Ministerstvo spravedlnosti České republiky, krajské a okresní soudy a

Městský soud v Praze."



Dodatkový protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 5 odst.

2 dnem 12. dubna 1982. Pro Českou republiku podle odstavce 3 téhož

článku vstoupil v platnost dnem 17. února 1997.



Český překlad Dodatkového protokolu se vyhlašuje současně.



DODATKOVÝ PROTOKOL



k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních



Členské státy Rady Evropy, signatáři tohoto Protokolu, přejíce si

usnadnit uplatňování Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech

trestních, sjednané 20. dubna 1959, (dále jen "Úmluva") v oblasti

fiskálních trestných činů, považujíce za vhodné doplnit Úmluvu v

některých dalších směrech, se dohodly na následujícím:



HLAVA I



Čl.1



Smluvní strany nevyužívají práva uvedeného v článku 2 a) Úmluvy na

odmítnutí právní pomoci pouze z důvodu, že se žádost vztahuje na

trestný čin, který dožádaná strana považuje za trestný čin fiskální.



Čl.2



1. V případě, že si některá smluvní strana vyhradila možnost podmínit

provedení dožádání týkajícího se prohlídky nebo zajištění věci tím, že

trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný podle právního

řádu jak dožadující, tak i dožádané strany, bude tato podmínka u

fiskálních trestných činů splněna, je-li čin trestný podle právního

řádu dožadující strany a odpovídá trestnému činu stejné povahy podle

právního řádu strany dožádané.



2. Žádost nelze odmítnout z toho důvodu, že právní řád dožádané strany

neukládá stejný druh daní nebo cel nebo neobsahuje daně, cla, poplatky

nebo devizové předpisy stejného druhu jako právní řád dožadující

strany.



HLAVA II



Čl.3



Úmluva se bude rovněž vztahovat:



a) na předávání listin týkajících se výkonu trestu, vymáhání pokuty

nebo zaplacení nákladů řízení;



b) na opatření týkající se podmíněného zastavení trestního stíhání nebo

podmíněného odkladu výkonu trestu, podmíněného propuštění, odkladu

začátku výkonu trestu nebo přerušení výkonu trestu.



HLAVA III



Čl.4



Článek 22 Úmluvy se doplňuje o následující text, přičemž původní článek

22 Úmluvy se označuje jako odstavec 1 a níže uvedené ustanovení jako

odstavec 2:



"2. Dále každá smluvní strana, která předala výše uvedené informace,

zašle příslušné straně na její písemnou žádost v jednotlivých případech

kopie dotčených rozsudků a opatření, jakož i všechny další potřebné

informace, které jí umožní posoudit, zda je nezbytné provést jakékoliv

opatření na vlastním území. Tyto informace budou zasílány mezi

ministerstvy spravedlnosti příslušných zemí.".



HLAVA IV



Čl.5



1. Tento Protokol je otevřen k podpisu všem členským státům Rady

Evropy, které podepsaly Úmluvu. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo

schválení. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení

budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.



2. Protokol vstoupí v platnost 90 dnů ode dne uložení třetí ratifikační

listiny nebo listiny o přijetí či schválení.



3. Ve vztahu ke smluvnímu státu, který Protokol ratifikuje, přijme či

schválí později, vstoupí Protokol v platnost 90 dnů ode dne uložení

jeho ratifikační listiny nebo listiny o přijetí či schválení.



4. Členský stát Rady Evropy nemůže ratifikovat, přijmout nebo schválit

tento Protokol bez toho, že by současně nebo již dříve ratifikoval

Úmluvu.



Čl.6



1. Každý stát, který přistoupil k Úmluvě, může přistoupit i k tomuto

Protokolu poté, co Protokol vstoupí v platnost.



2. Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního

tajemníka Rady Evropy a nabude účinnosti 90 dnů ode dne jejího uložení.



Čl.7



1. Každý stát může při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny

nebo listiny o přijetí, schválení či přístupu určit jedno nebo více

území, na kterých se bude tento Protokol používat.



2. Každý stát může při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o

přijetí, schválení či přístupu anebo kdykoliv později prohlášením

adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit platnost

tohoto Protokolu na kterákoliv další území určená v tomto prohlášení,

za jejichž zahraniční vztahy odpovídá nebo jejichž jménem je oprávněn

přijímat závazky.



3. Každé prohlášení učiněné podle předchozího odstavce může být ohledně

jakéhokoliv území uvedeného v takovém prohlášení odvoláno písemným

sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání

nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data přijetí takového

sdělení generálním tajemníkem Rady Evropy.



Čl.8



1. Výhrady učiněné smluvním státem k některému ustanovení Úmluvy se

budou vztahovat také na tento Protokol, pokud daný stát při podpisu

nebo uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či

přistoupení nevyjádří opačný záměr. Totéž se týká i prohlášení

učiněných na základě článku 24 Úmluvy.



2. Každý stát může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny

nebo listiny o přijetí, schválení či přistoupení prohlásit, že si

vyhrazuje právo:



a) nepřijmout Hlavu I, nebo ji přijmout pouze pro některé trestné činy

nebo některé kategorie trestných činů uvedených v článku 1, nebo

nevykonávat dožádání ohledně prohlídky či zajištění věci v souvislosti

s fiskálními delikty;



b) nepřijmout Hlavu II;



c) nepřijmout Hlavu III.



3. Každá smluvní strana, která učinila prohlášení podle předcházejícího

odstavce, jej může odvolat prohlášením adresovaným generálnímu

tajemníkovi Rady Evropy; prohlášení nabude účinnosti dnem doručení.



4. Smluvní strana, která uplatňuje výhradu učiněnou k některému

ustanovení Úmluvy i na tento Protokol nebo která učinila výhradu k

některému ustanovení tohoto Protokolu, nemůže vyžadovat použití tohoto

ustanovení jinou stranou; pokud je však její výhrada částečná nebo

podmíněná, může vyžadovat použití tohoto ustanovení v rozsahu, v jakém

je sama přijala.



5. Žádná další výhrada k ustanovením tohoto Protokolu se nepřipouští.



Čl.9



Ustanovení tohoto Protokolu se nedotýkají podrobnějších pravidel

obsažených ve dvoustranných nebo mnohostranných dohodách sjednaných

mezi smluvními stranami na základě článku 26 odst. 3 Úmluvy.



Čl.10



Evropský výbor pro problémy kriminality Rady Evropy bude informován o

provádění tohoto Protokolu a učiní vše potřebné pro usnadnění smírného

urovnání všech těžkostí, které mohou při jeho provádění nastat.



Čl.11



1. Každá smluvní strana může v rozsahu, v jakém se jí týká, tento

Protokol vypovědět sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady

Evropy.



2. Tato výpověď nabude účinnosti po uplynutí šesti měsíců od data

přijetí takového sdělení generálním tajemníkem.



3. Vypovězením Úmluvy se automaticky vypovídá i tento Protokol.



Čl.12



Generální tajemník Rady Evropy písemně oznámí členským státům Rady

Evropy a státům, které přistoupily k Úmluvě:



a) podepsání Protokolu;



b) uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení či

přístupu;



c) datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článků 5 a 6;



d) prohlášení obdržená na základě ustanovení článku 7 odst. 2 a 3;



e) prohlášení obdržená na základě ustanovení článku 8 odst. 1;



f) výhrady učiněné podle ustanovení článku 8 odst. 2;



g) odvolání výhrad uskutečněné podle ustanovení článku 8 odst. 3;



h) sdělení o výpovědi obdržená podle článku 11, jakož i datum, ke

kterému výpověď nabývá účinnosti.



Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali

tento Protokol.



Dáno ve Štrasburku dne 17. března 1978 v jazyce anglickém a

francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom

vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální

tajemník Rady Evropy předá ověřenou kopii každému státu, který je

signatářem Protokolu nebo k němu přistoupil.