196/1947 Sb.



Úmluva,



jíž se zřizuje Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu.



Jménem republiky Československé! Dne 16. listopadu 1945 byla v Londýně

sjednána tato úmluva:



(Překlad.)



Úmluva,



jíž se zřizuje Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu.



Vlády členských států této úmluvy jménem svých národů prohlašují,



že, poněvadž války se rodí v mysli lidí, je třeba v mysli lidí

vybudovati obranu míru;



poněvadž vzájemné nepochopení národů bylo vždy v dějinách původem

podezřívání a nedůvěry mezi národy, čímž se jejich nedorozumění příliš

často zvrhla ve válku;



poněvadž velká a hrozná válka, jež se právě skončila, stala se možnou

jen popřením demokratického ideálu důstojnosti, rovnosti a úcty k

lidské bytosti a vůlí nahraditi jej dogmatem o nerovnosti ras a lidí,

využívající neznalosti a předsudků;



poněvadž lidská důstojnost vyžaduje, aby se šířily kultura a vzdělání

ke spravedlnosti, svobodě a míru a poněvadž tato věc je posvátnou

povinností, jež všechny národy musí plniti v duchu vzájemné pomoci;



poněvadž mír, založený toliko na hospodářských a politických dohodách

vlád, nemohl by získati jednomyslný, trvalý a upřímný souhlas národů a

poněvadž tento mír musí býti založen na duševní a mravní solidaritě

lidstva,



z těchto důvodů signatární státy této úmluvy, jsouce rozhodnuty

zabezpečiti všem úplný a stejný přístup ke vzdělání, svobodné sledování

objektivní pravdy a svobodnou výměnu myšlenek a poznatků, usnesly se na

rozvíjení a rozhojnění styků mezi svými národy, aby se mohly vzájemně

lépe poznati a aby mohly nabýti přesnějšího a správnějšího poznání

života každého z nich.



K tomu cíli zakládají tímto Organisaci Spojených národů pro výchovu,

vědu a osvětu, aby spoluprací národů celého světa postupně dosáhly na

poli výchovy, vědy a osvěty cílů mezinárodního míru a společného

blahobytu lidstva, pro něž byla Organisace Spojených národů ustavena, a

jež její charta vyhlašuje.



Čl.I



Účel a činnost.



1. Snahou Organisace je přispěti k zachování míru a bezpečnosti

utužením spolupráce mezi národy pomocí výchovy, vědy a osvěty, aby byla

zajištěna všeobecná úcta ke spravedlnosti, zákonu, lidským právům a

základním svobodám pro všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo

náboženství, jež charta Spojených národů přiznává všem národům.



2. Za tím účelem Organisace:



a) podporuje poznávání a vzájemné pochopení národů, propůjčujíc svou

pomoc prostředkům sloužícím informování širokých vrstev; doporučuje k

tomu cíli takové mezinárodní dohody, jež považuje za užitečné k

usnadnění volného oběhu myšlenek, slovem i obrazem;



b) dává mohutný impuls lidovýchově a šíření osvěty; spoluprací s

členskými státy, které si toho přejí, k rozvoji jejich výchovné

činnosti;



zaváděním spolupráce mezi národy, směřující k postupnému uskutečňování

ideálu stejné příležitosti ke vzdělání pro všechny, bez rozdílu rasy,

pohlaví, a jakéhokoliv rozlišování hospodářského nebo sociálního;



navrhováním výchovných metod, hodících se k tomu, aby děti celého světa

byly připraveny na zodpovědnost svobodného člověka;



c) napomáhá udržování pokroku a rozšiřování vědění:



péčí o zachování a ochranu světového duchovního majetku,

pozůstávajícího z knih, uměleckých děl a jiných památek významu

historického nebo vědeckého, a tím, že bude doporučovati účastněným

národům, aby sjednávaly k tomu cíli mezinárodní úmluvy;



podporováním spolupráce mezi národy ve všech odvětvích duševní

činnosti, mezinárodní vzájemné výměny osob, činných na poli výchovy,

vědy a osvěty, jakož i výměny publikací, uměleckých děl, laboratorních

zařízení a veškerého informačního materiálu;



zaváděním vhodných metod mezinárodní spolupráce, aby všem národům byl

usnadněn přístup k tomu, co každý z nich vydává tiskem.



3. Aby členským státům této Organisace zajistila nezávislost, integritu

a plodnou rozmanitost jejich kultury a výchovného systému, Organisace

se vzdává práva zasahovati do jakékoliv věci spadající podstatně do

jejich vnitřní pravomoci.



Čl.II.



Členové.



1. Členské státy Organisace Spojených národů mají právo býti členy

Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu.



2. S výhradou ustanovení dohody, jež bude sjednána mezi touto

Organisací a Organisací Spojených národů, schválené podle článku X této

úmluvy, mohou státy, jež nejsou členy Organisace Spojených národů, býti

přijaty za členy Organisace na doporučení výkonného výboru,

odhlasuje-li to valné shromáždění dvoutřetinovou většinou.



3. Členské státy Organisace, které budou zbaveny práv a výsad členů

Organisace Spojených národů, budou na její žádost zbaveny práv a výsad

spojených s členstvím v této organisaci.



4. Členské státy Organisace přestávají býti jejími členy ipso facto,

jsou-li vyloučeny z Organisace Spojených národů.



Čl.III.



Orgány.



Organisace se skládá z valného shromáždění, výkonného výboru a

sekretariátu.



Čl.IV.



Valné shromáždění.



A. Složení.



1. Valné shromáždění je složeno ze zástupců členských států Organisace.

Vláda každého členského státu jmenuje nejvýše pět zástupců, vybraných

po slyšení Národní komise, je-li nějaká, nebo institucí a sborů

výchovných, vědeckých a osvětových.



B. Činnost.



2. Valné Shromáždění určuje směr a hlavní rysy Organisace. Rozhoduje o

programu vytýčeném výkonným výborem.



3. Valné shromáždění, je-li toho třeba, svolává mezinárodní konference

o výchově, vědách, humanitních studiích a rozšiřování vědění.



4. Usnáší-li se valné shromáždění na přijetí návrhů, které mají býti

předloženy členským státům, musí rozlišovati mezi doporučeními členským

státům a mezinárodními úmluvami, jež členské státy mají ratifikovati. V

prvém případě stačí prostá většina; v případě druhém se vyžaduje

dvoutřetinová většina. Každý z členských států předloží příslušným

národním činitelům doporučení nebo úmluvy nejpozději do jednoho roku po

skončení zasedání valného shromáždění, na němž byly přijaty.



5. Valné shromáždění dává Organisaci Spojených národů rady o výchovné,

vědecké a kulturní stránce otázek, zajímajících Spojené národy, podle

ustanovení a způsobem, jež dříve schválili příslušní činitelé obou

Organisací.



6. Valné shromáždění dostává a zkoumá zprávy, které mu členské státy

periodicky předkládají podle článku VIII.



7. Valné shromáždění volí členy výkonného výboru; jmenuje generálního

ředitele podle návrhu výkonného výboru.



C. Hlasování.



8. Každému členskému státu přísluší jeden hlas na valném shromáždění.

Usnesení jsou přijímána prostou většinou hlasů, mimo případy, kdy

ustanovení této úmluvy žádají dvoutřetinovou většinu. Většinou nutno

rozuměti většinu přítomných a hlasujících členů.



D. Jednací řád.



9. Valné shromáždění se schází každým rokem k řádnému zasedání; na

svolání výkonného výboru může se sejíti k zasedání mimořádnému. Na

každém zasedání určí valné shromáždění místo příští schůze; toto místo

se každým rokem mění.



10. Valné shromáždění volí na každém zasedání předsedu a předsednictvo

a stanoví si jednací řád.



11. Valné shromáždění zřizuje speciální a technické komise a jiné

pomocné orgány, jichž může býti třeba k provádění jejich úkolů.



12. Budou učiněna opatření, aby veřejnost se mohla účastniti jednání, s

výhradou ustanovení jednacího řádu.



E. Pozorovatelé.



13. Na doporučení výkonného výboru a s výhradou ustanovení jednacího

řádu může valné shromáždění pozvati usnesením, přijatým dvoutřetinovou

většinou, zástupce mezinárodních organisací, jmenovitě těch, o nichž je

zmínka v článku XI, odstavci 4, jako pozorovatele na určitá zasedání

valného shromáždění nebo komisí.



Čl.V.



Výkonný výbor.



A. Složení.



1. Výkonný výbor se skládá z 18 členů volených valným shromážděním z

delegátů, jmenovaných členskými státy, jakož i z předsedy valného

shromáždění, který zasedá jako takový s hlasem poradním.



2. Při volbě členů výkonného výboru valné shromáždění se vynasnaží

dosaditi do něho odborníky v umění, literatuře, vědách a propagaci

myšlení, mající zkušenosti a odborné znalosti potřebné k plnění

správních a výkonných funkcí výboru. Vezme rovněž ohled na různost

kultur a spravedlivé zeměpisné rozdělení. Ve výkonném výboru nebude

moci nikdy býti současně více než jeden příslušník téhož členského

státu, nečítajíc v to předsedu valného shromáždění.



3. Zvolení členové výboru podrží své funkce po dobu tří let; mohou býti

bezprostředně znovuzvoleni na následující období, ale nemohou zasedati

déle než po dobu dvou po sobě jdoucích období. Při prvních volbách

zvolí se osmnáct členů, z nichž třetina odstoupí po uplynutí prvního

roku trvání mandátu a třetina po uplynutí druhého roku, při čemž pořad

jejich odstoupení jest určen hned po volbě losováním. Později volí se

šest členů ročně.



4. V případě úmrtí nebo odstoupení některého z členů, určí výkonný

výbor z delegátů dotyčného členského státu zástupce, který bude

zasedati do nejbližšího zasedání valného shromáždění, které zvolí

řádného člena pro zbývající část mandátního období.



B. Funkce.



5. Výkonný výbor, jednaje z moci valného shromáždění, jest mu

zodpovědný za splnění programu přijatého shromážděním. Sestavuje denní

pořad zasedání shromáždění a jeho pracovní program.



6. Výkonný výbor doporučuje valnému shromáždění přijímání nových členů

do Organisace.



7. S výhradou rozhodnutí valného shromáždění stanoví si výkonný výbor

svůj jednací řád. Volí si předsednictvo ze svých členů.



8. Výkonný výbor koná řádné schůze nejméně dvakrát ročně; může se

sejíti ke schůzi mimořádné, je-li k ní svolán předsedou z jeho

vlastního popudu nebo na žádost šesti členů výboru.



9. Předseda výkonného výboru předkládá valnému shromáždění, s

připomínkami nebo bez nich, výroční zprávu generálního ředitele o

činnosti Organisace, která předtím byla předložena výboru.



10. Výkonný výbor činí veškerá vhodná opatření pro porady se zástupci

mezinárodních organisací nebo kvalifikovanými osobami, které se

zabývají otázkami, spadajícími do jeho kompetence.



11. Členové výkonného výboru vykonávají moc, kterou jim propůjčilo

valné shromáždění, jménem celého valného shromáždění a nikoliv jako

zástupci svých příslušných vlád.



Čl.VI.



Sekretariát.



1. Sekretariát se skládá z generálního ředitele a potřebného personálu.



2. Generálního ředitele navrhuje výkonný výbor a jmenuje valné

shromáždění na dobu šesti let za podmínek, jež budou valným

shromážděním schváleny. Může býti znovu jmenován. Generální ředitel

jest nejvyšším funkcionářem Organisace.



3. Generální ředitel nebo zástupce, kterého za sebe ustanovil, účastní

se bez hlasovacího práva všech schůzí valného shromáždění, výkonného

výboru a komisí Organisace. Formuluje návrhy o opatřeních, jež má valné

shromáždění a výbor provésti.



4. Generální ředitel jmenuje zaměstnance sekretariátu dle ustanovení

personálního statutu, jejž bude třeba předložiti k schválení valnému

shromáždění. Zaměstnanci budou přijímáni na pokud možno nejširším

zeměpisném podkladě tak, aby při tom byla zajištěna nejvyšší míra

bezúhonnosti, zdatnosti a technických znalostí.



5. Odpovědnost generálního ředitele a personálu je výlučně

mezinárodního rázu. Při výkonu svých povinností nebudou ani vyžadovati

ani přijímati pokyny od žádné vlády a od žádného úřadu stojícího mino

Organisaci. Vystříhají se každého jednání, jež by mohlo kompromitovati

jejich postavení, které zaujímají jako mezinárodní úředníci. Všechny

členské státy Organisace se zavazují, že budou uznávati mezinárodní ráz

funkce generálního ředitele a zaměstnanců a že nebudou na ně vykonávati

vliv při plnění jejich úkolů.



6. Žádné z ustanovení tohoto článku nemůže brániti Organisaci v tom,

aby sjednávala v rámci organisace Spojených národů zvláštní dohody pro

zřizování společných úřadů a o vzájemné výměně zaměstnanců.



Čl.VII.



Národní komise pro spolupráci.



1. Každý členský stát učiní opatření odpovídající jeho poměrům, aby k

pracím Organisace byly přibrány nejdůležitější jeho skupiny, zabývající

se věcmi výchovy, vědeckého bádání a osvěty, pokud možno tím způsobem,

že zřídí Národní komisi, v níž budou zastoupeny vláda a tyto skupiny.



2. V zemích, kde jsou zřízeny, zastávají Národní komise nebo národní

organisace pro spolupráci funkci poradní své Národní delegace na valném

shromáždění a u své vlády ve všech věcech, týkajících se Organisace.

Mají úlohu spojovacích orgánů pro veškeré otázky zajímající Organisaci.



3. Na žádost členského státu může Organisace delegovati dočasně nebo

trvale k Národní komisi tohoto státu člena svého sekretariátu, aby jí

byl nápomocen při její práci.



Čl.VIII.



Podávání zpráv členskými státy.



Každý členský stát zasílá Organisaci ve formě, kterou určí valné

shromáždění, periodickou zprávu o zákonech, předpisech a statistikách,

týkajících se jeho institucí a činnosti na poli výchovy, vědy a osvěty,

jakož i o tom, co bylo podniknuto ve věci doporučení a úmluv, o nichž

se zmiňuje článek IV, odstavec 4.



Čl.IX.



Rozpočet.



1. Rozpočet jest spravován Organisací.



2. Valné shromáždění definitivně schvaluje rozpočet a stanoví finanční

podíl jednotlivých členských států s výhradou opatření, o nichž bude

učiněna dohoda s Organisací Spojených národů podle článku X této

úmluvy.



3. Generální ředitel může se souhlasem výkonného výboru přijímati dary,

odkazy a subvence přímo od vlád, veřejných nebo soukromých institucí,

sdružení nebo jednotlivců.



Čl.X.



Styk s Organisací Spojených národů.



Organisace bude připojena, jakmile to bude možné, k Organisaci

Spojených národu. Bude jedním z jejích zvláštních orgánů, zmíněných v

článku 57 charty Spojených národů. Toto připojení se provede dohodou s

Organisací Spojených národů podle ustanovení článku 63 charty. Tato

dohoda se předloží valnému shromáždění této Organisace ke schválení.

Bude museti umožňovati skutečnou spolupráci mezi oběma organisacemi pro

společný cíl. Současně potvrdí autonomii Organisace v oboru její

zvláštní působnosti vymezené v této úmluvě. Tato dohoda bude jmenovitě

obsahovat ustanovení o schvalování rozpočtu a financování Organisace

valným shromážděním Spojených národů.



Čl.XI.



Styk s jinými organisacemi a odbornými mezinárodními institucemi.



1. Organisace může spolupracovati s jinými organisacemi a odbornými

mezivládními institucemi, jejichž úkoly a činnost jsou v souladu s

jejími vlastními cíli. Za tím účelem může generální ředitel z moci

výkonného výboru navázati účinné styky s těmito organisacemi a

institucemi a zříditi smíšené komise, jež by se ukázaly nutnými k

sjednání účinné spolupráce. Veškeré dohody sjednané s těmito

organisacemi nebo odbornými institucemi budou podléhati schválení

výkonného výboru.



2. Kdykoliv valné shromáždění Organisace a příslušní činitelé

kterékoliv jiné organisace nebo mezivládní odborné instituce, mající

obdobnou činnost a obor působnosti, uznají za žádoucí postoupiti

Organisaci prostředky a funkce výše zmíněné organisace nebo instituce,

může generální ředitel, s výhradou schválení valného shromáždění,

sjednati potřebné dohody, jež by vyhovovaly oběma stranám.



3. Organisace může učiniti ve společné dohodě s jinými mezivládními

organisacemi vhodná opatření k tomu, aby byla zastoupena na jejich

schůzích.



4. Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu může činiti

veškerá vhodná opatření pro vzájemnou poradu a spolupráci se soukromými

mezinárodními organisacemi, které se zabývají otázkami spadajícími do

její působnosti. Může je požádati o provedení jistých vymezených úkolů,

spadajících do jejich působnosti. Tato spolupráce může též zahrnovati

účast zástupců zmíněných organisací na pracích poradních výborů

zřízených valným shromážděním.



Čl.XII.



Právní statut Organisace.



Ustanovení článku 104 a 105 charty Spojených národů, týkající se

právního statutu Spojených národů, jejich výsad a svobod, platí též pro

tuto Organisaci.



Čl.XIII.



Dodatky.



1. Návrhy dodatků k této úmluvě nabudou platnosti po schválení valným

shromážděním dvoutřetinovou většinou hlasů; avšak dodatky, jež zavádějí

podstatné změny v cílech Organisace nebo nové povinnosti pro členské

státy, budou muset být ještě dodatečně přijaty dvěma třetinami

členských států. Text návrhů na dodatky zašle generální ředitel

členským státům nejméně šest měsíců před tím, než se předloží valnému

shromáždění k projednání.



2. Valné shromáždění bude oprávněno přijmouti dvoutřetinovou většinou

pravidla o způsobu, jakým mají býti ustanovení tohoto článku provedena.



Čl.XIV.



Výklad.



1. Anglické a francouzské znění této úmluvy má stejnou platnost.



2. Veškeré otázky a veškeré spory týkající se výkladu této úmluvy budou

dány k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru nebo rozhodčímu soudu,

podle toho, jak se na tom usnese valné shromáždění podle svého

jednacího řádu.



Čl.XV.



Nabytí účinnosti.



1. Tato úmluva bude předložena k přijetí. Listiny o přijetí budou

uloženy u vlády Spojeného království.



2. Tato úmluva bude uložena v archivu vlády Spojeného království, kde

bude volně přístupna k podpisu. Podpisy možno připojiti před nebo po

předložení listin o přijetí. Přijetí bude míti platnost jen v případě,

že bude předcházeti nebo následovati podpis.



3. Tato úmluva nabude účinnosti, jakmile bude přijata dvaceti z jejích

signatářů. Pozdější přijetí nabudou účinnosti ihned.



4. Vláda Spojeného království oznámí všem členům Organisace Spojených

národů převzetí všech listin o přijetí a datum, kdy úmluva vejde v

platnost podle předchozího odstavce.



Tomu na svědomí podepsaní zplnomocněnci podepsali tuto úmluvu v jazyku

anglickém a francouzském, jejíž oba texty mají stejnou platnost.



Dáno v Londýně, šestnáctého listopadu 1945, v jediném vyhotovení v

jazyce anglickém a francouzském. Opisy řádně ověřené zašle vláda

Spojeného království vládám všech členských států Spojených národů.



Argentinská republika: Australie:

Conrado Traverso



Belgie: Bolivie:

A. Buisseret C. Salamanca





Brazilie: Běloruská sovětská socialistická republika:

Moniz de Aragao



Kanada: Chile:

Vincent Massey Francisco Walker Linares



Čína: Kolumbie:

Hu Shih J. J. Arango



Costa Rica: Kuba:

Luis Marino Perez



Československo: Dánsko:

Jan Opočenský Alb. Michelsen



Dominikánská republika: Ecuador:

A. Pastoriza A. Pastoriza



Egypt: Salvador:

A. Fattah Ah Amr Ethiopie:

Francie:



Řecko: Guatemala:

Th. Aghnides M. Galich



Haiti: Honduras:

Leon Laleau



Indie: Iran:

John Sargent A. A. Hekmat



Irak: Libanon:

Naji Al Asil Camille Chamoun



Liberia: Lucembursko:

J. W. Pearson A. Als



Mexiko: Nizozemsko:

J. T. Bodet V. D. Leeuw



Nový Zéland: Nicaragua:

Ernesto Selva



Norsko: Panama:

Nils Hjelmtveit E. A. Morales



Paraguay: Peru:

E. Letts



Filipiny: Polsko:

Maximo M. Kalaw Bernard Drzewieski



Saudská Arabie: Syrie:

Hafiz Wahba N. Armanazi



Turecko: Ukrajinská sovětská socialistická

Yúcel republika:



Jihoafrická Unie: Svaz sovětských socialistických

G. Heaton Nicholls republik:



Spojené království Velké Britanie a Severního Irska:

Ellen Wilkinson



Spojené státy americké: Uruguay:

R. E. Maceachen



Venezuela: Jugoslavie:

A. Rodriguez Azpurua Dr. Ljubo Leontic



Prozkoumavše tuto úmluvu schvalujeme a potvrzujeme ji.



Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky

Československé přitisknouti dali.



V Topolčiankách dne 14. září léta tisícího devítistého čtyřicátého

šestého.



President republiky Československé:



Dr. Edvard Beneš v. r.



L. S.



Ministr zahraničních věcí:



Jan Masaryk v. r.



Vyhlašuje se s tím, že úmluva nabyla podle svého článku XV, odst. 3,

účinnosti dne 4. listopadu 1946 přijetím dvaceti signatářů úmluvy.

Ratifikační listina republiky Československé byla uložena v Londýně dne

4. října 1946, kterýmžto dnem nabyla pro ni účinnosti.



Do 30. června 1947 nabyla úmluva účinnosti mezi těmito státy:



Australií, Belgií, Bolivií, Brazilií, Československem, Čínou, Dánskem,

republikou Dominikánskou, Ecuadorem, Egyptem, Filipinami, Francií,

Haiti, Indií, Kanadou, Nizozemím, Libanonem, Liberií, Mexikem, Novým

Zélandem, Norskem, Peru, Polskem, Řeckem, Saudskou Arabií, Syrií,

Tureckem, Velkou Britanií, Spojenými státy americkými, Jihoafrickou

Unií a Venezuelou.



Dr. Clementis v. r.



státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí.