Smlouva o společných hranicích s Polskem


Published: 1996

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
181/1996 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. ledna 1995 byla v

Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o

společných státních hranicích.



Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident

republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě

dne 19. února 1996.



Smlouva na základě svého článku 29 vstoupila v platnost dnem 19. února

1996. Tímto dnem na základě článku 28 této smlouvy pozbyly platnosti ve

vztazích mezi Českou republikou a Polskou republikou:



- hlava I a II Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a

Polskou lidovou republikou o právních vztazích na

československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné

pomoci v hraničních otázkách ze dne 2. prosince 1967, vyhlášené pod č.

80/1971 Sb., a



- Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou

Polské lidové republiky o provedení hlavy I a II Smlouvy o právních

vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a

vzájemné pomoci v hraničních otázkách ze dne 2. prosince 1967,

podepsaná dne 17. října 1974, vyhlášená pod č. 12/1975 Sb.



České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.



SMLOUVA



mezi Českou republikou a Polskou republikou o společných státních

hranicích



Česká republika a Polská republika (dále jen "smluvní strany")



- realizujíc zásady a cíle Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní

Republikou a Polskou republikou o dobrém sousedství, solidaritě a

přátelské spolupráci, podepsané v Krakově dne 6. října 1991,



- vedeny snahou prohlubovat přátelské vztahy ku prospěchu obou států a

jejich národů,



- usilujíc o udržování zřetelného průběhu česko-polských státních

hranic,



se dohodly takto:



ČÁST I



PRŮBĚH A VYZNAČENÍ STÁTNÍCH HRANIC



Čl.1



(1) Česko-polské státní hranice jsou plochou, která prochází svisle

hraniční čarou po zemském povrchu, oddělující území obou států, jejich

vzdušný prostor a podzemní část.



(2) Státní hranice mezi Českou republikou a Polskou republikou od styku

státních hranic smluvních stran a státních hranic Slovenské republiky

ke styku státních hranic smluvních stran a státních hranic Spolkové

republiky Německo jsou stanoveny Smlouvou mezi Československou

republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních

hranic, podepsanou ve Varšavě dne 13. června 1958 (dále jen "Smlouva o

konečném vytyčení státních hranic").



(3) Průběh státních hranic mezi Českou republikou a Polskou republikou

je znázorněn v hraniční dokumentaci o průběhu a vyznačení společných

státních hranic (dále jen "hraniční dokumentace"), kterou smluvní

strany vypracovaly podle článku 1 odst. 2 Smlouvy o konečném vytyčení

státních hranic a obnovují ji podle této smlouvy.



(4) Průběh státních hranic mezi Českou republikou a Polskou republikou

je dále stanoven:



a) Protokolem mezi vládou Československé republiky, vládou Polské

lidové republiky a vládou Německé demokratické republiky o vytyčení

československo-polsko-německého trojmezí státních hranic a o udržování

hraničního znaku, jímž je toto trojmezí vyznačeno, a Protokolárním

popisem



československo-polsko-německého trojmezí státních hranic, ze dne 27.

března 1957,



b) Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou

lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky

prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních

hranic na hraničních vodních tocích ze dne 10. prosince 1986 (dále jen

"Smlouva o prvním společném přezkoušení státních hranic na hraničních

vodních tocích").



Čl.2



Hraniční dokumentaci tvoří:



a) dokumenty, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o konečném vytyčení

státních hranic,



b) dokumenty, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o prvním společném

přezkoušení státních hranic na hraničních vodních tocích,



c) dokumenty vyplývající z přezkoušení průběhu státních hranic podle

článků 10 a 11, případně ze změn průběhu státních hranic podle článku 5

odst. 2 a článku 6 této smlouvy.



Čl.3



(1) Pevné státní hranice jsou:



a) na suchých pozemních úsecích,



b) na místech, kde protínají stojaté vody nebo vodní toky tak, že

přecházejí z jednoho břehu na druhý,



c) v místech, kde dochází k jejich přechodu ze suchého úseku do vodního

toku a naopak.



(2) Pevné státní hranice určené v odstavci 1 probíhají:



a) po přímých spojnicích od jednoho hraničního znaku k nejbližšímu

doloženému v hraničním dokumentárním díle,



b) středem hraničních cest a příkopů.



(3) Hraniční cesty a příkopy jsou znázorněny v hraniční dokumentaci. Na

jejich začátku a konci jsou osazeny dvojité hraniční znaky a podél nich

jednotlivé hraniční znaky, osazené střídavě na území každé smluvní

strany.



Čl.4



(1) Pohyblivé státní hranice probíhají hraničními vodními toky, s

výjimkou případů uvedených v článku 3 odst. 1 písm. b) a c).



(2) Pohyblivé státní hranice podle odstavce 1 probíhají střednicí

hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a přizpůsobují se:



a) přirozeným změnám polohy koryt hraničních vodních toků s výjimkou

případu uvedeného v článku 5 odst. 2,



b) umělým změnám v důsledku úprav hraničních vodních toků, provedeným

po dohodě příslušných orgánů smluvních stran, pokud se při nich

střednice neodchýlí od své původní polohy o více než o šíři koryta a

pokud budou plochy oddělené novou polohou střednice toku od území

smluvních stran, vzájemně vyrovnány.



(3) Střednicí hraničního vodního toku je:



a) čára stejně vzdálená od obou vyrovnaných břehových čar neupraveného

nebo jednostranně upraveného hraničního vodního toku,



b) geometrická osa oboustranně upraveného hraničního vodního toku.



(4) Břehové čáry hraničních vodních toků tvoří:



a) výrazné břehové hrany nebo



b) čáry určené hladinou vody, která stačí protékat mezi břehy, aniž se

vylévá na přilehlé území nebo



c) okraje stálých porostů trav či jiných suchozemských rostlin nebo



d) průsečnice hladiny při průměrném vodním stavu s plochou přilehlého

terénu.

Kde podle uvedených kritérií nelze břehové čáry bezpečně zjistit,

pokládají se za ně čáry stanovené vodohospodářskými experty smluvních

stran.



(5) Hlavní rameno hraničního vodního toku je rameno, kterým při nízkých

nebo středních vodních stavech protéká největší množství vody.



Čl.5



(1) Smluvní strany budou udržovat hraniční vodní toky a technické

objekty tak, aby byl zabezpečen stanovený průběh a charakter státních

hranic.



(2) Při přirozených změnách polohy koryt hraničních vodních toků

většího rozsahu probíhají státní hranice tak, jak probíhaly před

nastalou změnou, pokud se smluvní strany nedohodnou na jiném průběhu

státních hranic.



(3) Změní-li se poloha pohyblivých státních hranic v místech, kde

přecházejí v nepohyblivé, určí místo přechodu svým rozhodnutím Stálá

česko-polská hraniční komise.



(4) Smluvní strany se mohou vzájemně dohodnout na uvedení koryta

hraničního vodního toku do stavu, který by zabránil vzniku přirozené

změny většího rozsahu.



Čl.6



Jiné změny průběhu státních hranic než změny uvedené v článku 4 mohou

nastat jen tehdy, uzavřou- -li o tom smluvní strany zvláštní smlouvu.



Čl.7



(1) Státní hranice mezi Českou republikou a Polskou republikou jsou

rozděleny na hraniční úseky označené I až IV.



(2) Hraniční úsek I začíná na styku státních hranic smluvních stran se

státními hranicemi Slovenské republiky. Smluvní strany po dohodě se

Slovenskou republikou určí bod styku státních hranic České republiky,

Polské republiky a Slovenské republiky a způsob jeho vyznačení a

udržování.



(3) Hraniční úsek IV končí na styku státních hranic smluvních stran se

státními hranicemi Spolkové republiky Německo v hraničním vodním toku

Lužická Nisa.



(4) Přesné vyznačení jednotlivých hraničních úseků a jejich délku

stanoví hraniční dokumentace.



Čl.8



(1) Průběh státních hranic je vyznačen v terénu hraničními znaky

jednotlivými, zdvojenými nebo trojitými, které jsou umístěny takto:



a) jednotlivě přímo v hraniční čáře nebo střídavě po obou stranách

společných hraničních cest, příkopů a hraničních vodních toků,



b) zdvojeně na začátku a na konci společných hraničních cest, příkopů a

hraničních vodních toků a na místech, kde pro terénní překážky není

možné osadit hraniční znak přímo do hraniční čáry,



c) trojitě, obdobně jako u zdvojených hraničních znaků v případech, kdy

použití zdvojených hraničních znaků nedostačuje pro zřetelné vyznačení

průběhu hraniční čáry.



(2) Průběh státních hranic je vyznačen těmito hraničními znaky:



a) hlavními hraničními znaky na počátku hraničních úseků a v důležitých

lomových bodech,



b) pomocnými hraničními znaky uvnitř hraničních úseků,



c) deskami nebo jinými znaky na skalách a silničních tělesech,



d) třemi železobetonovými monolity tvaru trojbokých komolých jehlanů na

styku státních hranic České republiky, Polské republiky a Spolkové

republiky Německo v hraničním vodním toku Lužická Nisa osazenými po

jednom monolitu na území každého z těchto států.



(3) Tvar, rozměry, materiál, vzhled, označení a poloha hraničních znaků

jsou stanoveny v hraniční dokumentaci.



(4) K vyznačení průběhu státních hranic jinými hraničními znaky, než je

stanoveno v hraniční dokumentaci, může dojít, pokud je to účelné, jen

po vzájemné dohodě.



(5) Po vzájemné dohodě lze, kde je to zapotřebí, umístit další hraniční

znaky, přemístit ohrožené hraniční znaky na bezpečné místo a pozměnit

přímé vyznačení státních hranic v nepřímé či naopak.



ČÁST II



SPRÁVA ČESKO-POLSKÝCH STÁTNÍCH HRANIC



Čl.9



Smluvní strany zabezpečí, aby byl průběh státních hranic vždy

jednoznačný, zřetelný a geodeticky zajištěný. Zavazují se, že budou

podle podmínek této smlouvy udržovat a podle potřeby obnovovat hraniční

znaky a aktualizovat hraniční dokumentaci.



Čl.10



(1) Smluvní strany zabezpečí každých pět let společné přezkoušení

hraničních znaků a zajistí odstranění zjištěných nedostatků. Pětileté

období se začíná počítat od ukončení prací v terénu při předchozím

přezkoušení.



(2) Zaměření hraničních vodních toků se provede při každém druhém

společném přezkoušení hraničních znaků.



(3) Smluvní strany v případě potřeby provedou společné komplexní

přezkoušení průběhu státních hranic.



(4) Na základě přezkoušení uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 se vyhotoví

příslušné hraniční dokumenty.



(5) Nové hraniční dokumenty vyhotovené při společném přezkoušení

vyžadují schválení podle právních předpisů každé smluvní strany.

Dokumenty vstoupí v platnost a stanou se nedílnou součástí hraniční

dokumentace dnem, kdy se smluvní strany vyrozumí o jejich schválení.



Čl.11



(1) Vyžaduje-li to zřetelnost průběhu státních hranic, učiní smluvní

strany potřebná opatření i mimo rámec společných pravidelných

přezkoušení hraničních znaků.



(2) Zjistí-li jedna ze smluvních stran, že byl hraniční znak přemístěn,

přezkouší smluvní strany polohu tohoto hraničního znaku i mimo

pravidelné společné přezkoušení a v případě potřeby přemístí hraniční

znak na správné místo.



Čl.12



(1) Smluvní strany zajistí na své náklady měřické a kartografické

odborníky, jakož i pomocné technické pracovníky pro zaměřování a

vyznačování státních hranic a následné kartografické práce.



(2) Rozdělení úkolů provede Stálá česko-polská hraniční komise a bude

přitom usilovat o zajištění co největší účelnosti, hospodárnosti a

vyrovnání oboustranných výkonů.



Čl.13



(1) Vlastníci a uživatelé pozemků, nadzemních a podzemních staveb a

zařízení, která se nacházejí na státních hranicích nebo v jejich

blízkosti, jsou povinni strpět práce a opatření potřebná k vyznačování

a zaměřování, zejména osazování a upevňování hraničních znaků a

měřických značek. Zaměřovací a vyznačovací práce je třeba provádět s

ohledem na veřejné a soukromé zájmy.



(2) Osoby pověřené úkoly podle článků 10, 11 a 12 smějí vstupovat a

vjíždět na pozemky, stavby a zařízení. Do bytů, jakožto chráněných

prostor, nesmějí vstupovat. Osoby, kterých se to týká, je třeba včas o

zahájení prací informovat.



(3) Vzniknou-li těmito pracemi a opatřeními škody, má poškozený nárok

na odškodnění vůči smluvní straně, na jejímž území leží pozemky, stavby

a zařízení. Nároky na odškodnění vlastníků a uživatelů pozemků podle

odstavce 1 se uplatní podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž

území leží pozemky, stavby a zařízení. Poškozený nemůže uplatňovat

nároky na odškodnění vůči druhé smluvní straně.



Čl.14



Bude-li potřebné obnovit vyznačení trojstátních hraničních bodů, budou

práce provedeny po vzájemném souhlasu všech zúčastněných států.



Čl.15



Smluvní strany budou vhodnými opatřeními chránit hraniční znaky,

měřické značky a jiná zařízení sloužící k vyznačení státních hranic

před poškozením, zničením, neoprávněným přemístěním a používáním v

rozporu s jejich účelem.



Čl.16



(1) Smluvní strany zajistí, aby na suchých úsecích státních hranic byl

po jejich obou stranách udržován volný pruh o šířce 1 m a kolem

hraničních znaků, nepřímo vyznačujících průběh státních hranic, volná

kruhová plocha o poloměru 1 m bez porostu bránícího viditelnosti. Toto

se nevztahuje na porosty sloužící k opevnění břehů a chráněné stromy a

keře.



(2) Vlastníci a uživatelé pozemků jsou povinni strpět práce a opatření

uvedená v odstavci 1. Jinak platí přiměřeně článek 13.



Čl.17



(1) V částech území uvedených v článku 16 odst. 1 smějí být budována

jen zařízení, která slouží veřejné dopravě, celní a pasové kontrole na

státních hranicích nebo jejich ochraně, a vedení všeho druhu, která

státní hranice přetínají.



(2) Výjimky z odstavce 1 mohou být povoleny smluvními stranami ve

zvláštních případech.



Čl.18



Do čáry státních hranic nesmí být umisťována žádná označení hranic

vlastnictví.



Čl.19



V případě, že by měly být prováděny práce k vyhledávání nebo dobývání

nerostného bohatství uvnitř pruhu 50 m po obou stranách státních

hranic, budou společně stanovena nutná opatření k zajištění průběhu

státních hranic a jejich vyznačení.



ČÁST III



STÁLÁ ČESKO-POLSKÁ HRANIČNÍ KOMISE



Čl.20



(1) Smluvní strany k plnění úkolů stanovených touto smlouvou zřizují

Stálou česko-polskou hraniční komisi (dále jen "Hraniční komise").



(2) Hraniční komise se skládá z české delegace a polské delegace. Vlády

smluvních stran jmenují předsedy delegací a jejich zástupce. Příslušné

orgány každé smluvní strany jmenují členy své delegace.



(3) Oba předsedové a jejich zástupci jsou oprávněni udržovat spolu

přímý styk.



(4) Pro práci v Hraniční komisi může předseda každé delegace přizvat

experty a pomocné síly.



Čl.21



(1) Hraniční komisi přísluší zejména:



a) organizovat a provádět společné přezkoušení průběhu státních hranic

a hraničních znaků podle článků 10 a 11,



b) rozhodovat o způsobu vyznačení průběhu státních hranic,



c) změny vyznačení státních hranic při zřizování nebo rušení hraničních

cest a příkopů,



d) posuzovat rozsah změn polohy koryt hraničních vodních toků a

vyjadřovat se k vodohospodářským opatřením na hraničních vodních tocích

z hlediska průběhu státních hranic,



e) vyjadřovat se ke stavebním a jiným technickým opatřením v

bezprostřední blízkosti státních hranic,



f) měnit vyznačení státních hranic z nepřímého na přímé a naopak,



g) vyhotovovat hraniční dokumenty.



(2) Hraniční komise vypracuje pro svoji činnost jednací řád, směrnice

pro zaměřování a údržbu vyznačení průběhu státních hranic, jakož i

návod pro vyhotovení nebo aktualizaci dokumentace státních hranic.



(3) Hraniční komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.



(4) Hraniční komise předkládá vládám smluvních stran návrhy na změny

průběhu státních hranic.



Čl.22



K rozhodnutí Hraniční komise je potřebná shoda předsedů obou delegací.

Rozhodnutí jsou součástí protokolů ze zasedání Hraniční komise.



Čl.23



(1) Hraniční komise vytvoří za účelem plnění svých úkolů smíšené

měřické skupiny. Jejich počet a složení stanoví podle rozsahu a druhu

prací, které je třeba provést.



(2) Vedoucí smíšených měřických skupin budou plnit úkoly v souladu s

protokoly ze zasedání Hraniční komise.



(3) Technické podklady vyhotovené smíšenými měřickými skupinami

schvaluje Hraniční komise.



(4) Hraniční komise shrne výsledky každého periodického přezkoušení

průběhu státních hranic v závěrečném zápisu.



Čl.24



(1) Zasedání Hraniční komise se konají nejméně jednou v roce, a není-li

dohodnuto jinak, střídavě na území smluvních stran. Řídí je předseda

delegace smluvní strany, na jejímž území se zasedání koná.



(2) Prohlídky státních hranic se uskuteční po vzájemné dohodě obou

delegací Hraniční komise.



(3) Z každého zasedání Hraniční komise nebo z prohlídky státních hranic

se vypracuje protokol, a to vždy ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce

českém a polském.



(4) Protokoly Hraniční komise vstoupí v platnost dnem, kdy si

předsedové delegací písemně sdělí, že byly schváleny příslušnými orgány

smluvních stran. Toto sdělení je třeba učinit co nejdříve, nejpozději

na příštím zasedání Hraniční komise.



(5) Smluvní strany hradí náklady spojené s činností svých delegací

Hraniční komise a jimi přizvaných expertů a pomocných sil.



Čl.25



(1) Osoby pověřené úkoly souvisejícími se správou státních hranic se

smějí volně pohybovat po státních hranicích a v odůvodněných případech

je mohou překračovat i mimo hraniční přechody. Na požádání oprávněných

orgánů se musí prokázat cestovním pasem a pověřením Hraniční komise.



(2) Patří-li osoby uvedené v odstavci 1 mezi uniformované vojensky

organizované složky, smějí nosit během své činnosti na území druhého

státu uniformu své složky. Nesmějí však u sebe mít zbraň.



Čl.26



(1) Zboží, dovezené z celního území jedné smluvní strany na celní území

druhé smluvní strany a použité pro práce podle této smlouvy, je

osvobozeno od cla, daní a poplatků.



(2) Vozidla, nářadí, zařízení, nástroje, přístroje, stroje a

nespotřebovaný materiál i náhradní díly budou vyvezeny do jednoho

měsíce po skončení prací na celní území, ze kterého byly dovezeny.



(3) Zboží, které nebylo vyvezeno zpět, včetně vozidel, nářadí,

zařízení, nástrojů, přístrojů, strojů a nespotřebovaného materiálu i

náhradních dílů podle odstavce 2, podléhá clu, daním a poplatkům podle

vnitrostátních předpisů.



(4) Osoby pověřené provedením úkolů souvisejících se správou státních

hranic na území druhé smluvní strany mohou podle vnitrostátních

předpisů této strany na její celní území dovézt předměty pro svou

osobní potřebu, včetně cestovních potřeb, potravin, nápojů, léků a

tabákových výrobků.



(5) Příslušné orgány smluvních stran zajistí v rámci svých

vnitrostátních předpisů veškeré přípustné úlevy při dovozu a vývozu

zboží uvedeného v odstavcích 1 a 4.



Čl.27



Spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny

diplomatickou cestou.



ČÁST IV



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Čl.28



Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývá platnosti ve vztazích mezi

smluvními stranami: -



hlava I a II Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a

Polskou lidovou republikou o právních vztazích na

československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné

pomoci v hraničních otázkách, podepsané v Praze dne 2. prosince 1967,



- Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou

Polské lidové republiky o provedení hlavy I a II Smlouvy o právních

vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a

vzájemné pomoci v hraničních otázkách ze dne 17. října 1974.



Čl.29



Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny

ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin se uskuteční ve

Varšavě.



Čl.30



Tato smlouva se uzavírá na dobu 15 let. Její platnost bude automaticky

prodlužována vždy o pět let, pokud ji žádná ze smluvních stran nevypoví

nótou nejpozději rok před uplynutím daného období. Vypovězení této

smlouvy nebude mít vliv na platnost dokumentů uvedených v článcích 1 a

2.



Dáno v Praze dne 17. ledna 1995 ve dvou původních vyhotoveních, každé v

jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za Českou republiku:



Jan Ruml v. r.



ministr vnitra



Za Polskou republiku:



Andrzej Milczanowski v. r.



ministr vnitra