1/1922 Sb.
Vyhláška
ministra zahraničních věcí
ze dne 2. ledna 1922,
kterou se uveřejňuje soudní řád smíšeného rozhodčího soudu
československo-německého podle článku 304. mírové smlouvy versailleské.
Překlad.
Soudní řád
smíšeného rozhodčího soudu československo-německého.
I.
Organisace soudu.
Čl.1.
Složení soudu.
Soud se skládá z předsedy a dvou rozhodčích soudců, kteří jsou
jmenováni dle ustanovení článku 304. smlouvy versailleské a všichni
ovládají aspoň francouzský a německý jazyk.
Čl.2.
Jazyk.
Úředními jazyky soudu jsou českoslovenština, francouzština a němčina.
Těchto tří jazyků se může užívati v písemném řízení, při čemž stranám
se vyhrazuje právo vyžádati si potřebné překlady. Při ústním jednání
však musejí strany a jejich zmocněnci mluviti řečí srozumitelnou všem
členům soudu.
Čl.3.
Sekretariát.
Sekretariát má sídlo v Ženevě, Rue de la Corraterie 22.
Čl.4.
Místo soudních zasedání.
Předseda určí v každém jednotlivém případě místo, kde soud bude
zasedati.
Čl.5.
Doručování.
Doručování, sdělení a svolávání soudu se děje doporučeným dopisem
sekretariátu se zpětnou stvrzenkou.
II.
Strany a zmocněnci.
Čl.6.
Zastoupení stran.
Strany jsou zastupovány zmocněnci nebo jednají před soudem osobně.
Straně, která zřejmě není schopna jednati před soudem osobně, může
předseda soudu stanoviti lhůtu ku jmenování zmocněnce.
Čl.7.
Kdo může býti zmocněncem.
Za zmocněnce mohou býti ustanoveni: 1.
a) Advokáti států, jichž příslušníky jsou strany, nebo advokáti státu,
v němž soud zasedá;
b) advokáti jiných států se svolením předsedovým.
2. Profesoři právnických fakult za týchž podmínek jako advokáti.
3. V patentních záležitostech "Patentní zástupci" obou zúčastněných
států.
Čl.8.
Procesní plná moc.
Zmocněnec musí osvědčiti své zmocnění plnou mocí, přiloženou k žalobě,
jinak nebude k němu přihlíženo. Na žádost odpůrce, některého ze
zástupců státu, nebo i z moci úřední může soud požadovati, aby podpis
zmocnitelův byl ověřen.
III.
Zástupcové států.
Čl.9.
Účast v řízení.
Zástupci zúčastněných vlád jsou oprávněni zastupovati svůj stát a do
jednání vstoupiti v kterémkoli stadiu řízení.
Zastupují chudé příslušníky svého státu způsobem ustanoveným jejich
vládou.
Všechna sdělení a doručení, která se dodávají stranám, musejí býti
učiněna rovněž i jim.
IV.
Podání.
Čl.10.
Forma.
Podání buďtež napsána psacím strojem nebo vytištěna, a podepsána
zmocněncem nebo stranou, pakli tato jedná před soudem osobně.
Čl.11.
Opisy.
K podání budiž přiloženo:
1. Tolik opisů, kolik jest odpůrců.
2. Šest opisů pro členy soudu a zástupce států.
Povinnost dodati opisy vztahuje se i na přílohy, avšak předseda může
při objemných listinách od připojení opisů vůbec osvoboditi nebo
dovoliti, aby se předložily pouze opisy částečné.
Čl.12.
Přílohy.
Přílohy podání mohou býti sepsány ve všech třech úředních jazycích
soudu.
Přílohy sepsané v jazyku československém buďtež opatřeny překladem
francouzským nebo německým. Na žádost některé ze stran nebo některého
zmocněnce může předseda naříditi, aby příloha sepsaná francouzsky nebo
německy byla přeložena do jiného úředního jazyka soudu.
Čl.13.
Doručení.
Sekretariát poznamená na podání datum, kdy došlo, a potvrdí straně jeho
příjem.
Doručení odpůrci se děje doporučeným dopisem se zpětným potvrzením.
Bylo-li přijetí odepřeno, pokládá se doručení za vykonané.
Čl.14.
Počítání lhůt.
Do lhůt započítávají se jen celé dny. První a poslední den lhůty se
nečítají. Jestliže poslední započitatelný den lhůty připadá na den
sváteční v místě sekretariátu, započte se do lhůty ještě nejbližší den
všední.
Lhůta stanovená pro podání jest zachována, jestliže podání bylo předáno
poštovnímu úřadu v poslední den lhůty.
V.
Žaloba.
Čl.15.
Zahájení sporu.
Spor se zahajuje podáním žaloby u soudu.
Čl.16.
Lhůty.
Všechny žaloby musejí býti zaslány sekretariátu do 30. června 1922.
Výjimka platí pouze v těch případech, kde podání žaloby závisí na
skutečnostech, které během lhůty v odstavci I. stanovené ještě
nenastaly, nebo na škodě, která v téže lhůtě nemohla býti zjištěna. V
těchto případech žaloba musí býti podána ve lhůtě 100 dní ode dne, kdy
žalobce mohl nebo musel zvěděti, že dotyčné skutečnosti nastaly nebo
kdy škodu mohl nebo musel zjistiti.
Čl.17.
Promeškání lhůty.
Žaloby podané po uplynutí lhůty mohou býti odmítnuty jako opožděné na
návrh odpůrce nebo též z úřední moci. Soud rozhoduje dle volného
uvážení o tom, mohou-li opožděné žaloby býti připuštěny, přihlížeje k
důvodům opoždění, k zájmům, o něž jde, a k zásadám slušnosti.
Čl.18.
Dání jistoty.
Aby bylo zajištěno zaplacení procesních nákladů a výloh soudních, každý
žalobce nebo žalobce navzájem, který nepožívá práva chudých, je povinen
složiti jistotu v částce jednoho sta švýc. franků, která se zvýší o dvě
promille hodnoty sporného předmětu převedené na švýcarské franky.
Předseda může, pokládá-li to za nutné, naříditi složení vyšší jistoty,
nikoli však přes 10.000 franků, nebo dovoliti složení jistoty nižší,
než jak jest svrchu stanoveno.
Peníz, který má býti jako jistota složen, se vypočte podle kursu
znamenaného na ženevské burse v okamžiku, kdy žaloba soudu došla.
Strana povinná dáním jistoty musí složiti stanovenou částku v "Banque
de Genéve" v Ženevě, podle sdělení sekretariátu a ve lhůtě, která v něm
bude stanovena.
Není-li jistota složena v určené lhůtě, může býti žaloba pokládána za
neplatnou a nepodanou.
Po ukončení sporu rozhodne soud dle svého volného uvážení o případném
vrácení jistoty celé nebo její části.
Zástupci státu nejsou povinni složiti jistoty.
Čl.19.
Právo chudých.
Zástupci státu zastupují své příslušníky, požívající práva chudých, a
nejsou povinni dáti jistotu. Dle zákona příslušného státu se posuzuje,
zda straně nárok na právo chudých přísluší. Předseda může požadovati
průkaz chudoby.
Čl.20.
Obsah žaloby.
Žaloba musí obsahovati: a) Přesné a podrobné označení stran, jejich
státní příslušnosti a bydliště, jakož i označení procesního zmocněnce
žalobcova.
b) Označení zmocněnce pro doručování, kterým může býti osoba bydlící v
místě, kde je zřízen sekretariát, nebo úřad zástupců států: Berlín W8,
Behrenstrasse 21, a Praha, Ministerstvo spravedlnosti.
c) Uvedení skutečností, ze kterých vyplývá, že lhůty dle článku 16.
byly dodrženy.
d) Vylíčení skutečností, o které se žaloba opírá, s podrobným udáním
důkazních prostředků na konci každého odstavce.
e) Právní odůvodnění žaloby, při čemž musí býti vždy přesně uvedeny
texty zákonů a soudních rozhodnutí, jichž se žaloba dovolává.
f) Návrhy žalobcovy.
g) Seznam příloh, které se připojují k odůvodnění žaloby, mezi nimiž, v
případech článků 302. a 305. smlouvy, musí býti uvedeno vyhotovení
rozsudku nebo rozhodnutí, o jejichž opravu se žádá.
h) Žalobcovo ocenění hodnoty žalobního předmětu, jestliže se žalobce
nedomáhá zaplacení určitého peněžního obnosu.
i) Procesní plnou moc zmocněncovu po rozumu článku 8.
Čl.21.
Změna návrhů.
Žalobní návrhy mohou býti měněny až do konce ústního líčení,
předpokládaje, že se tím nemění žalobní důvod.
Čl.22.
Doručení žaloby.
Jestliže doporučený dopis se žalobou nemohl býti žalovanému doručen -
nehledě ku případu uvedenému ve článku 13., odstavci 2., na konci -
nebo jestliže ze zjištění, které provedl některý ze zástupců států,
vyplývá, že bydliště nebo pobyt žalovaného nejsou známy, předseda vyzve
zástupce státu, jehož žalovaný jest příslušníkem, aby doručení dal
provésti dle zákonů tohoto státu.
VI.
Odpověď na žalobu, replika a duplika.
Čl.23.
Lhůta pro odpověď na žalobu.
Odpověď na žalobu musí žalovaný podati sekretariátu ve lhůtě, kterou
stanoví předseda.
Čl.24.
Obsah.
Odpověď na žalobu musí býti sepsána podle obdoby předpisů čl. 20 (a, b,
d až g, i). O žalobě navzájem platí čl. 20 h.
Odpověď musí nad to obsahovati v každém případě určité prohlášení
žalovaného, zda uznává či popírá skutečnosti v žalobě tvrzené. Jde-li o
skutečnosti, které žalovanému nejsou osobně známy, může se omeziti na
prohlášení, že mu nejsou známy.
Čl.25.
Replika a duplika.
Jakmile dojde sekretariátu odpověď na žalobu, stanoví předseda novou
lhůtu ku podání repliky a pak žalovanému další lhůtu ku podání dupliky.
Čl.26.
Skončení přípravného řízení.
Uplynula-li lhůta stanovená článkem 23., aniž žalovaný podal odpovědi,
nebo podal-li ji ve lhůtě ustanovené a replika i duplika byly podány,
anebo když lhůty k podání repliky a dupliky uplynuly, bude přípravné
řízení prohlášeno za skončeno.
Další výměna přípravných podání nebude pak již dovolena, leč by soud
znovu zahájil přípravné řízení, vymeziv body, na něž se znovuzahájené
řízení má vztahovati.
Čl.27.
Doznání mlčky.
Jestliže v žalobě nebo v některém z přípravných podání výše zmíněných
jsou tvrzeny určité skutečnosti a odpůrce se o nich vyjádří jen
vyhýbavě nebo vůbec se nevyjádří, soud může takové skutečnosti
pokládati za doznané.
VII.
Námitky.
Čl.28.
Forma jejich a lhůta.
Každá námitka žalovaného, pro niž odmítá vstoupiti v jednání o vlastním
předmětu sporu, musí býti uvedena v žalobní odpovědi, a to před
ostatními vývody.
Čl.29.
Rozhodnutí o námitkách.
Soud může se usnésti na základě žalobní odpovědi, že o námitce bude
ihned rozhodnuto. Soud uvědomí o tom žalovaného a dá žalobci lhůtu k
vyjádření.
Jakmile lhůta uplyne, rozhodne soud jedině na základě spisů, leč že by
některá ze stran výslovně žádala ústní projednání.
VIII.
Intervence.
Čl.30.
Zásada.
Kdo má právní zájem na výsledku sporu, nebo komu spor byl ohlášen, může
přistoupiti ke sporu intervenční žalobou sestavenou dle článku 20.
Články 2., 6., 7. a 11. platí i pro intervenienta; tento není vázán
návrhy hlavních stran a může mu býti uloženo dáti jistotu, jejíž výši
určí předseda.
Čl.31.
Odpor.
Intervence oznámí se stranám a zástupcům států.
Není-li proti ní do 20 dnů po oznámení podán odpor, intervence se
považuje za připuštěnou.
Byl-li podán odpor, rozhodne soud o přípustnosti intervence, která
nebude moci oddáliti rozhodnutí ve věci samé, je-li věc k rozhodnutí
zralá. Není-li intervence připuštěna, soud rozhodne bez prodlení o
útratách mezitímního sporu, jichž náhrada bude uložena intervenientovi.
Je-li intervence připuštěna, stanoví předseda lhůty, jež se mu zdají
nutnými, aby stranám bylo možno zaujmouti stanovisko ke skutečnostem,
intervenientem tvrzeným, a k jeho právním prostředkům.
IX.
Zajišťovací opatření.
Čl.32.
Ustanovení všeobecná.
a) Na návrh některé strany nebo zástupce státu, a to i před zahájením
sporu, může soud, a v naléhavém případě předseda naříditi jakékoliv
zajišťovací opatření, jež shledá slušným a nutným, když byl pokud možno
napřed slyšel osobu, kterou má takové opatření postihnouti.
b) Soud, v naléhavém případě předseda, dříve než nařídí požadované
zajišťovací opatření, může uložiti žadateli, aby složil jistotu.
c) Bylo-li nařízeno zajišťovací opatření před zahájením sporu, předseda
stanoví žadateli lhůtu ku podání žaloby. Nepodá-li žadatel žalobu ve
stanovené lhůtě, zajišťovací opatření zruší se z moci úřední.
d) Nařízení soudu nebo předsedy přesně stanoví způsob a rozsah
zajišťovacích opatření; nařízení to jest vykonatelné a musí býti
doručeno stranám a zástupcům států nejdéle 10 dnů po výkonu.
e) Zástupci států jsou povinni zaříditi výkon nařízení na pouhou žádost
soudu nebo předsedy.
Čl.33.
Odpor.
Každý, kdo jest postižen zajišťovacím opatřením, může proti němu
vznésti odpor podáním, opatřeným důvody. Straně nebo zástupci státu,
kteří o opatření žádali, předseda stanoví lhůtu k vyjádření o podaném
odporu a soud pak o něm rozhodne jedině podle spisů, leč že by někdo z
účastníků výslovně žádal ústní projednání. Odpor má účinek odkládací
jen tehdy, nařídí-li tak předseda.
X.
Průvodní řízení.
Čl.34.
Průvodní prostředky.
Průvodní prostředky jakéhokoliv druhu jsou přípustny; soud však ocení
výsledek zcela svobodně.
Čl.35.
Průvodní usnesení.
Jakmile přípravné řízení jest skončeno po rozumu shora uvedeného článku
26., rozhodne soud, které skutečnosti, o nichž byl důkaz nabídnut, jsou
závažny a jakými prostředky důkaz provede. Uzná-li to za vhodné,
vyslechne před tím soud ústní vysvětlení stran, jich zmocněnců nebo
zástupců států.
Čl.36.
Svědectví. Důkaz svědky.
Strany předložtež sekretariátu ve lhůtě předsedou stanovené seznam
svědků, jichž se dovolávají; seznam musí obsahovati jméno, povolání a
bydliště svědků.
Soud rozhodne, kde a jak budou svědci vyslechnuti.
Každá strana může odporovati výslechu svědka, který nebyl vůbec nebo
jen nejasně uveden v seznamu. Soud rozhodne dle volného uvážení.
Čl.37.
Předvolání svědků.
Na žádost předsedovu zástupci států obešlou svědky, které soud sám chce
vyslechnouti, a to tak, aby předvolání bylo svědkům doručeno nejméně 20
dní před jejich výslechem.
Čl.38.
Záloha na svědečné.
Předseda ustanoví stranám lhůtu, ve které musí složiti u sekretariátu
zálohu v potřebné výši na svědečné svědkům jimi vedeným. Není-li záloha
složena, může soud rozhodnouti, že od výslechu upouští.
Čl.39.
Které osoby jsou vyloučeny ze svědectví.
Jako svědci nemohou býti slyšeni:
a) Příbuzní té neb oné strany, ve vzestupné a sestupné linii.
b) Sourozenci.
c) Příbuzní pobočné linie do třetího stupně.
d) Manželé, byť i manželství bylo již rozloučeno.
Strany však mohou navrhnouti, aby tyto osoby byly nepřísežně
vyslechnuty za účelem informace.
Čl.40.
Výslech svědků.
Svědkové vypovídají pod přísahou; přísahají, že vypoví úplnou pravdu a
nic jiného než pravdu, bez záští a přízně k té neb oné straně.
Soud může upustiti od přísahy, shledá-li, že okolnosti toho vyžadují.
O svědečném rozhodne soud.
Čl.41.
Dožádání soudu.
O tom, zda mají býti svědkové vyslechnuti soudem dožádaným, usnese se
soud. Dožádání takové se předá zástupcům států, kteří zařídí buď přímo
nebo cestou diplomatickou, aby dožádání bylo provedeno úřadem pro
výslech svědka místně příslušným. Způsob výslechu svědků se řídí v
takovém případě zákony platnými v místě výslechu.
Čl.42.
Rozhodovací přísaha stran.
Strana, kterou stíhá břímě průvodní, může vznésti přísahu na odpůrce;
tento však ji může vznésti zpět na prvou stranu.
Čl.43.
Doplňovací přísaha soudem uložená.
Soud může uložiti přísahu jedné straně z moci úřední na návrh strany
nebo zástupce státu, jestliže již dostatečný začátek důkazu byl podán.
Čl.44.
Průvodní význam přísahy.
Vykonaná přísaha rozhodovací nebo odepření takové přísahy, aniž byla
vznesena na odpůrce, váže soud. Totéž platí o přísaze doplňovací i o
odepření této přísahy.
Čl.45.
Místo ohledání.
Soud může naříditi místní ohledání.
Čl.46.
Posudek znalecký.
Soud může naříditi posudek znalecký. Článek 38. tu platí obdobně.
Soud ustanoví jednoho nebo několik znalců, vyslechna o tom strany.
Znalci se berou do přísahy.
Znalecký posudek se odevzdá sekretariátu ve třech exemplářích. Strany
tu mohou do něho nahlédnouti, a jestliže jim znalec nedodal přímo jeden
exemplář, mohou si vyžádati opis na své útraty.
Na návrh strany nebo zástupce státu může soud naříditi, aby znalecký
posudek byl doplněn nebo aby byl podán protiposudek.
Čl.47.
Předložení listin.
Soud může v kterémkoli stadiu řízení učiniti všechna vhodná opatření,
aby u sekretariátu nebo na jiném soudem určeném místě byly předloženy
listiny a jiné doklady, jež shledá nutnými pro vyšetření předmětu
sporu. Strany a zástupci států jsou oprávněni do nich nahlédnouti.
Zejména může soud na návrh jedné strany uložiti druhé straně přísahu,
aby dosáhl předložení listin.
XI.
Ústní jednání.
Čl.48.
Položení roku.
Po skončení přípravného řízení nebo, nařídil-li soud zvláštní průvodní
řízení, po skončení tohoto, soud sdělí stranám a zástupcům států místo
a den roku k ústnímu jednání.
Čl.49.
Jak se líčení koná.
Líčení jest veřejné.
Protokol o ústním jednání vedou společně zapisovatelé obou zúčastněných
států, nebo jeden zapisovatel, na kterém se oba státy dohodly.
Čl.50.
Průběh líčení.
Zástupcům stran, jakmile přednesli své návrhy, se udělí slovo, aby je
odůvodnili. Na přednesení odpůrcovo mohou odpověděti.
Zástupci států mají právo podávati návrhy a mohou se ujmouti slova po
zástupcích stran. Strany mají poslední slovo.
XII.
Rozsudek.
Čl.51.
Obsah rozsudku.
Rozsudek obsahujž:
1. Den a místo, kdy a kde byl vynesen.
2. Jména členů soudu.
3. Jména zástupců obou států, jestliže se sporu zúčastnili.
4. Přesné a podrobné označení stran a jejich zmocněnců.
5. Návrhy stran a případně též návrhy zástupců států.
6. Důvody rozhodovací, jak faktické, tak právní.
7. Výrok ve věci hlavní a o útratách sporu.
Čl.52.
Forma.
Rozsudek bude vyhotoven německy nebo francouzsky; strany mohou žádati
úřední překlad československý. Rozsudek bude po schválení podepsán
třemi členy soudu a spolupodepsán zapisovateli (zapisovatelem).
Čl.53.
Doručení.
Výrok rozsudku bude doručen stranám a zástupcům států; na požádání vydá
sekretariát vyhotovení rozsudku.
Čl.54.
Útraty sporu.
Každá strana předloží soudu se svými konečnými návrhy:
a) Seznam svých osobních výdajů.
b) Seznam útrat svého zmocněnce.
c) Tarif, jemuž by zmocněnec podléhal ve svém vlastním státě.
Soud rozhodne o útratách sporu na základě těchto dokladů; při tom není
vázán na předložený tarif a může snížiti obnosy, které by shledal
nepoměrně vysokými se zřetelem k významu sporu a vynaložené námaze.
Útraty straně přisouzené se ustanoví v měně jejího státu; pro
přepočtení měny platí kurs ženevské bursy v den, kdy rozsudek byl
vynesen.
Čl.55.
Výkon.
Na dožádání soudu zařídí zástupci států výkon rozsudku (čl. 304 g
smlouvy versailleské). Za tím účelem vydá sekretariát zástupcům států
vyhotovení výroku rozsudku podepsané předsedou.
XIII.
Smír, uznání, vzdání se a zpětvzetí žaloby.
Čl.56.
Všeobecná ustanovení.
Jestliže při ústním jednání byl uzavřen smír, žalobní nárok uznán anebo
prohlášeno vzdání se žalobního nároku, pojmou se tato právní jednání do
protokolu o ústním jednání. Stala-li se tato právní jednání mimo ústní
jednání, budiž předložena o nich zvláštní listina, podepsaná zástupcem
strany, který k tomu potřebuje výslovného zmocnění, nebo stranou samou,
nemá-li tato zástupce. Ověření podpisu se tu může požadovati podobně
jako ve článku 8.
Výpis z protokolu anebo originál zvláštní listiny bude podepsán
předsedou a zapisovateli (zapisovatelem) a uložen v sekretariátu.
Strany mohou požadovati opis těchto listin.
Soud potvrdí usnesením smír, uznání anebo zřeknutí se žalobního nároku,
čímž se tato právní jednání stanou neodvolatelnými od data usnesení. V
tomto usnesení se po případě stanoví též útraty sporu dle čl. 54.
Zpravidla, není-li ujednáno jinak, se při smíru útraty sporu navzájem
zruší; v případě uznání žalobního nároku anebo zřeknutí se jeho uloží
se náhrada jich té straně, která taková prohlášení učinila. Nemohou-li
strany předložiti ihned doklady článkem 54. požadované, upraví se v
usnesení pouze rozvrh útrat, výše jejich se pak stanoví zvláštním
usnesením.
Usnesení je vykonatelné. Bude doručeno dle předpisu čl. 53. Na požádání
soudu zástupcové států zařídí výkon usnesení dle čl. 55.
Čl.57.
Zpětvzetí žaloby.
Dokud nebyla podána odpověď na žalobu, žalobce může vzíti žalobu zpět;
později může tak učiniti jen s výslovným souhlasem žalovaného.
Zpětvzetí žaloby se zapíše do protokolu nebo se zjistí zvláštní
listinou ve smyslu čl. 56., který tu platí obdobně.
Byla-li žaloba vzata zpět, běží lhůta určená ku podání žaloby dále, tak
jako by žaloba nebyla ještě vůbec podána.
XIV.
Zmeškání stran.
Čl.58.
Všeobecné pravidlo.
Řízení se provede, i když se strana k roku nedostavila.
Zástupce toho státu, jehož příslušníkem jest strana rok zmeškavší, může
navrhnouti odročení. Odročiti jednání lze jen jednou. Jestliže se
následkem odročení zvětší výlohy a útraty soudu, může straně zmeškavší
býti uloženo předem složiti jistotu.
Čl.59.
Zmeškání přelíčení.
Nedostaví-li se strana ku přelíčení a není-li dle článku 58., odstavce
2., navrženo odročení, soud stanoví zmeškavší straně lhůtu, aby
předložila listiny, které snad zůstaly v jejich rukou přes to, že ve
spisech se k nim poukazuje. Po uplynutí dané lhůty soud rozhodne a
rozsudek takto vynesený bude vykonatelný.
XV.
Klid a přerušení řízení.
Čl.60.
Klid řízení.
K souhlasnému návrhu obou stran může předseda naříditi klid řízení na
určitou dobu.
Jakmile určená doba projde, v řízení se pokračuje.
Čl.61.
Přerušení řízení.
Zemře-li strana, její zákonný zástupce nebo její zmocněnec, rovněž
pozbudou-li tyto osoby způsobilosti k jednání anebo stane-li se třetí
osoba právním nástupcem strany, pokračuje se v řízení bez ohledu na
takové změny, jestliže věc je k rozhodnutí zralá.
Není-li věc ještě k rozhodnutí zralá, přeruší se řízení až do té doby,
nežli právní nástupce, nový zákonný zástupce anebo nový zmocněnec spor
převezme. Opomenou-li tak učiniti, může soud na návrh druhé strany
anebo zástupce jejího státu stanoviti dotyčným osobám lhůtu, do které
mají buďto do sporu vstoupiti, anebo prohlásiti, že přivolují k
vynesení rozsudku. Neprohlásí-li se, v řízení se pokračuje.
XVI.
Oprava rozsudku a obnova sporu.
Čl.62.
Oprava rozsudku.
Soud může z moci úřední anebo k návrhu strany nebo zástupce státu
opraviti rozsudek, jehož výrok je nejasný, neúplný, v rozporu sám s
sebou anebo v němž jsou chyby ve psaní nebo v počtu.
Návrh jest podati u soudu do měsíce ode dne doručení rozsudku.
Soud může odložiti výkon rozsudku až do rozhodnutí o takovém návrhu.
Čl.63.
Obnova řízení.
Do jednoho roku ode dne doručení rozsudku může každá strana navrhnouti
obnovu řízení, dovolávajíc se nových skutečností nebo důkazů, ale jen
tehdy,
a) prokáže-li, že bez své viny nemohla oněch nových skutečností nebo
důkazů se dovolati před vynesením rozsudku, jemuž odporuje, a
b) jsou-li nové skutečnosti nebo nové důkazy toho druhu, že mohou
způsobiti důležitou změnu rozsudku.
Řízení o obnově se zahájí rozhodnutím soudu, ve kterém se tyto jeho
předpoklady zjistí a v němž se zároveň určí další řízení.
XVII.
Konečná ustanovení.
Čl.64.
Odchylky od soudního řádu.
Ve výjimečných případech může se soud odchýliti od ustanovení tohoto
soudního řádu, shledá-li, že takové odchylky jsou příkazem
spravedlnosti a slušnosti.
Čl.65.
Změna soudního řádu.
Soudu jest vyhrazeno změniti nebo doplniti tento soudní řád podle
zkušeností, jichž svojí praksí nabude.
Čl.66.
Uveřejnění.
Tento soudní řád bude uveřejněn do 2. ledna 1922 v úředním listě obou
vlád.
V Lausannu, dne 9. listopadu 1921.
Předseda:
Robert Fazy v. r.
Německý rozh. soudce:
Robert Doering v. r.
Čsl. rozh. soudce:
Dr. Cyril Dušek v. r.
Dr. Beneš v. r.
