55/1968 Sb.



ROZHODNUTÍ



presidenta republiky



o amnestii



V roce padesátého výročí vzniku samostatného státu, v němž se

uskutečnilo státní spojení Čechů a Slováků, umožňují výsledky dosažené

při výstavbě socialistické společnosti, aby byly v trestní oblasti

poskytnuty určité úlevy osobám, které se provinily proti zákonům

republiky.



V souladu se zvyklostí, používat po nástupu do úřadu presidenta

republiky ústavního práva zakotveného nyní v čl. 62 odst. 1 bod 10

ústavy, udílím proto tuto



amnestii:



Čl.1



Promíjím nevykonané tresty odnětí svobody, popř. jejich zbytky uložené

přede dnem tohoto rozhodnutí pravomocně soudem za trestný čin opuštění

republiky podle § 109 odst. 1, 2 trest. zákona, jakož i za obdobný

trestný čin podle zákona dříve platného, pokud trestný čin byl spáchán

po prvním lednu 1956,a za trestný čin nadržování k nim.



Čl.2



Z trestů odnětí svobody, které byly nebo budou soudem pravomocně

uloženy za jiné trestné činy proti republice podle I. hlavy zvláštní

části trestního zákona, trestné činy ohrožení hospodářského tajemství

podle § 122, ohrožení služebního tajemství podle § 173, násilí proti

skupině obyvatelů nebo jednotlivci podle § 196 a 197, hanobení národa,

rasy a přesvědčení podle § 198, šíření poplašné zprávy podle § 199

trest. zákona, jakož i za obdobné trestné činy podle zákonů dříve

platných, spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, dále za trestné činy

neoznámení a nepřekažení uvedených trestných činů a nadržování k nim,

promíjím nevykonané tresty, popř. jejich zbytky nepřesahující tři roky.



Z trestů, popř. zbytků delších promíjím část ve výši tří let.



Čl.3



Odsouzeným, kteří z trestu odnětí svobody uloženého za trestné činy

uvedené v článku 1 a 2, popř. z trestů postupně uložených za takové

trestné činy odpykali ke dni tohoto rozhodnutí už dobu alespoň osmi

let, promíjím celý nevykonaný zbytek trestu bez ohledu na délku.



Ustanovení tohoto článku se nepoužije u osob, které svým činem zavinily

smrt.



Čl.4



Z trestů odnětí svobody, které byly nebo budou soudem pravomocně

uloženy za jiné trestné činy, než které jsou uvedeny v článku 1 a 2,

spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, promíjím odsouzeným, kteří trest

odpykávají nebo mají odpykat v první nápravně výchovné skupině, ve

vojenském nápravném útvaru nebo kteří jsou osobami mladistvými,

nevykonané tresty, popř. jejich zbytky, nepřesahující jeden rok.



Z trestů, popř. zbytků delších jim promíjím část ve výši jednoho roku.



Čl.5



Odsouzeným, kteří z trestu odnětí svobody uloženého před 1.lednem 1962,

popř. z trestů odnětí svobody před tím dnem postupně uložených,

odpykali ke dni tohoto rozhodnutí už dobu alespoň 15 let, promíjím celý

neodpykaný zbytek trestu bez ohledu na délku.



Odsouzeným, kteří z takového trestu, popř. z takových trestů, do dne

tohoto rozhodnutí dobu 15 let ještě neodpykali, promíjím část trestu, o

kterou trest, popř. součet trestů, po úpravě provedené podle § 297

odst. 1 trest. zákona převyšuje dobu 15 let.



Čl.6



Promíjím podmíněné tresty odnětí svobody a nevykonané tresty nápravného

opatření, popř. jejich zbytky, které byly nebo budou soudem pravomocně

uloženy za trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí s

účinkem, že se dnem tohoto rozhodnutí na pachatele hledí, jako by

odsouzen nebyl. Je-li tu jiný nevykonaný trest, který tomu brání,

nastane uvedený účinek teprve dnem výkonu onoho trestu.



Čl.7



Promíjím nezaplacené peněžité tresty, popř. jejich zbytky, jakož i

nevykonané tresty náhradní, popř. jejich zbytky, které byly nebo budou

soudem pravomocně uloženy za trestné činy spáchané přede dnem tohoto

rozhodnutí.



Čl.8



Odsouzeným, kteří byli přede dnem tohoto rozhodnutí z výkonu trestu

odnětí svobody soudem podmíněně propuštěni nebo jimž byl trest popř.

jeho zbytek podmíněně prominut na podkladě amnestie nebo individuální

milosti, promíjím zbytek zkušební doby.



Čl.9



Nařizuji, aby nebylo zahajováno, a bylo-li již zahájeno, aby bylo

zastaveno trestní stíhání pro níže uvedené trestné činy spáchané přede

dnem tohoto rozhodnutí:



a) trestné činy uvedené v článku 1;



b) trestné činy uvedené v článku 2, není-li na ně v zákoně stanoven

trest odnětí svobody převyšující tři léta;



c) trestné činy uvedené v článku 4, není-li na ně v zákoně stanoven

trest odnětí svobody převyšující jeden rok.



Čl.10



Ukládám ministru spravedlnosti, aby mi předložil k rozhodnutí případy

odsouzených



a) osob, které trpí těžkou nevyléčitelnou chorobou,



b) mužů, kteří jsou v den tohoto rozhodnutí starší než 65 let, a žen,

které jsou v den tohoto rozhodnutí starší než 60 let,

pokud jim nebudou tresty odnětí svobody pravomocně uložené soudy za

trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí zcela prominuty na

podkladě předchozích článků tohoto rozhodnutí.



Čl.11



Přichází-li pro zmírnění trestu odnětí svobody v úvahu několik článků

tohoto rozhodnutí, použije se toho z nich, který je pro odsouzeného

nejvýhodnější.



Z úhrnných a souhrnných (dodatkových) trestů uložených jednak za

trestné činy uvedené v článku 1, jednak za sbíhající se trestné činy

jiné, promine se neodpykaný trest, jeho část nebo zbytek rovnající se

horní hranici trestu stanoveného v zákoně na trestný čin uvedený v

článku 1. Nepřesahuje-li nevykonaný trest nebo jeho zbytek tuto

hranici, promine se celý.



Z úhrnných a souhrnných (dodatkových) trestů uložených jednak za

trestné činy uvedené v článku 2, jednak za sbíhající se trestné činy

uvedené v článku 4, promine se neodpykaný trest, jeho část nebo zbytek

rovnající se horní hranici trestu stanoveného v zákoně na trestný čin

uvedený v článku 2, popř. je-li jich více, za nejtěžší z nich, nejvíce

však tři roky. Nepřesahuje-li nevykonaný trest nebo jeho zbytek tuto

hranici, promine se celý.



U úhrnných a souhrnných (dodatkových) trestů uložených jednak za

trestné činy uvedené v článku 1 a 2, jednak za sbíhající se trestné

činy jiné, se pro účely článku 3 odpykaná část trestu počítá na trestné

činy uvedené v článku 1 a 2, a to až do výše odpovídající horní hranici

sazby na uvedený trestný čin, popř. je-li jich více, na nejtěžší z

nich.



Čl.12



Ustanovení článků 4, 6, 8, 9, 10 a 11 se přiměřeně použije i na

provinění a přestupky posuzované podle zákona č. 58/1965 Sb.



V Praze dne 9. května 1968



Ludvík Svoboda