Advanced Search

o Konzulární úmluvě mezi ČSSR a KLDR


Published: 1989
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/509196/o-konzulrn-mluv-mezi-ssr-a-kldr.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
96/1989 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí ze dne 21. června 1989 o Konzulární úmluvě

mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově

demokratickou republikou



Dne 11. září 1988 byla v Pchjongjangu podepsána Konzulární úmluva mezi

Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově

demokratickou republikou.



S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé

socialistické republiky a prezident Československé socialistické

republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne

16. května 1989.



Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 54 dnem 16. června

1989.



České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.



Ministr:



JUDr. Johanes v.r.



KONZULÁRNÍ ÚMLUVA



mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově

demokratickou republikou



Československá socialistická republika



a



Korejská lidově demokratická republika



v zájmu dalšího upevňování a rozvíjení přátelských vztahů a spolupráce

mezi oběma zeměmi na základě zásad svrchovanosti, rovnosti, vzájemných

výhod, nevměšování do vnitřních záležitostí a vzájemné úcty, jakož i v

zájmu dalšího upevňování a prohlubování spolupráce v oblasti konzulární

činnosti,



rozhodly se uzavřít tuto úmluvu a dohodly se takto:



HLAVA I



Všeobecná ustanovení



Čl.1



Definice



Pro účely této úmluvy mají následující výrazy tento význam:



1) "Konzulární úřad" je generální konzulát, konzulát, vicekonzulát nebo

konzulární jednatelství.



2) "Konzulární obvod" je území určené konzulárnímu úřadu k výkonu

konzulárních funkcí.



3) "Vedoucí konzulárního úřadu" je osoba pověřená vysílajícím státem,

aby vykonávala povinnosti spojené s touto funkcí.



4) "Konzulární úředník" je každá osoba, včetně vedoucího konzulárního

úřadu, pověřená výkonem konzulárních funkcí.



5) "Konzulární zaměstnanec" je každá osoba zaměstnaná v

administrativních nebo technických službách konzulárního úřadu.



6) "Člen služebního personálu" je každá osoba zaměstnaná v domácích

službách konzulárního úřadu.



7) "Členové konzulárního úřadu" jsou konzulární úředníci, konzulární

zaměstnanci a členové služebního personálu.



8) "Rodinní příslušníci" jsou manžel, rodiče a děti člena konzulárního

úřadu, kteří s ním žijí ve společné domácnosti.



9) "Konzulární místnosti" jsou všechny budovy, části budov a k nim

příslušející pozemky, používané výlučně pro účely konzulárního úřadu,

bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem, včetně rezidence vedoucího

konzulárního úřadu.



10) "Konzulární archivy" jsou veškeré listiny, dokumenty,

korespondence, knihy, pečetě, filmy, záznamové pásky, knihy šifer,

záznamní knihy, rejstříky a různé účetní knihy a zařízení určené k

jejich ochraně a uložení.



11) "Úřední korespondence" je veškerá korespondence vztahující se k

plnění funkce konzulárního úřadu.



12) "Loď vysílajícího státu" je každá loď, která pluje pod vlajkou

vysílajícího státu a která je registrována ve vysílajícím státě, s

výjimkou válečných lodí.



13) "Letadlo vysílajícího státu" je každé letadlo, které má příslušnost

vysílajícího státu, které je registrováno v tomto státě v souladu s

jeho zákony a předpisy a které nese jeho označení, s výjimkou

vojenských letadel.



HLAVA II



Zřízení konzulárního úřadu, jmenování člena konzulárního úřadu a

skončení jeho funkcí



Čl.2



Zřízení konzulárního úřadu



1) Konzulární úřad může být zřízen na území přijímajícího státu pouze s

jeho souhlasem.



2) Sídlo konzulárního úřadu, jeho klasifikace a konzulární obvod jsou

určeny na základě dohody mezi vysílajícím státem a přijímajícím státem.



3) Sídlo konzulárního úřadu, jeho klasifikaci a konzulární obvod může

vysílající stát změnit jen se souhlasem přijímajícího státu.



4) Předchozího souhlasu přijímajícího státu je zapotřebí k zřízení

úřadovny tvořící část konzulárního úřadu, umístěné mimo sídlo tohoto

úřadu.



Čl.3



Občanství konzulárních úředníků



Konzulárním úředníkem může být státní občan vysílajícího státu, který

nemá v přijímajícím státě trvalé bydliště.



Čl.4



Jmenování a přijetí vedoucího konzulárního úřadu



1) Vedoucího konzulárního úřadu jmenuje vysílající stát a povolení k

výkonu jeho funkcí uděluje přijímající stát.



2) Formality jmenování vedoucího konzulárního úřadu probíhají při

zachování ustanovení této úmluvy podle zákonů, předpisů a zvyklostí

vysílajícího státu; přijetí se provádí podle zákonů, předpisů a

zvyklostí přijímajícího státu.



Čl.5



Konzulský patent



Pro každé jmenování vedoucího konzulárního úřadu zašle vysílající stát

diplomatickou cestou přijímajícímu státu konzulský patent, kde jsou

uvedeny funkce, jméno vedoucího konzulárního úřadu, jakož i

klasifikace, konzulární obvod a sídlo konzulárního úřadu.



Čl.6



Exekvatur



1) Vedoucí konzulárního úřadu může vykonávat svou funkci pouze po

obdržení exekvatur jakékoliv formy od přijímajícího státu.



2) Stát, který odmítá poskytnout exekvatur, není povinen sdělit

vysílajícímu státu důvody svého odmítnutí.



Čl.7



Prozatímní souhlas s výkonem funkcí vedoucího konzulárního úřadu



Přijímající stát může vedoucímu konzulárního úřadu prozatímně povolit

výkon konzulárních funkcí před poskytnutím exekvatur. V tom případě se

budou ve vztahu k vedoucímu konzulárního úřadu používat ustanovení této

úmluvy.



Čl.8



Vyrozumění orgánů konzulárního obvodu



Jakmile je vedoucí konzulárního úřadu přijat, nebo může prozatímně

vykonávat své funkce, přijímající stát o tom bezodkladně vyrozumí

příslušné orgány konzulárního obvodu. Současně provede nutná opatření,

aby vedoucí konzulárního úřadu mohl vykonávat povinnosti, vyplývající z

jeho úřadu, a požívat výhod stanovených touto úmluvou.



Čl.9



Dočasný výkon funkce vedoucího konzulárního úřadu



1) V případě, že vedoucí konzulárního úřadu není s to vykonávat své

funkce nebo že místo vedoucího konzulárního úřadu je dočasně

uprázdněno, může dočasný vedoucí konzulárního úřadu prozatímně jednat

jako vedoucí konzulárního úřadu.



Vysílající stát může funkcí dočasného vedoucího konzulárního úřadu

pověřit jiného konzulárního úředníka tohoto úřadu nebo jiného

konzulárního úředníka v přijímajícím státě nebo člena diplomatického

personálu diplomatické mise v přijímajícím státě.



2) Jméno dočasného vedoucího konzulárního úřadu je třeba předem sdělit

přijímajícímu státu diplomatickou cestou.



3) Dočasnému vedoucímu konzulárního úřadu se poskytují výhody, výsady a

imunity, jakých požívá podle této úmluvy vedoucí konzulárního úřadu.



4) Jestliže za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto článku člen

diplomatického personálu diplomatické mise vysílajícího státu je

pověřen v přijímajícím státě funkcí dočasného vedoucího konzulárního

úřadu, i nadále požívá diplomatických výsad a imunit.



Čl.10



Oznámení jmenování, příjezdu a odjezdu přijímajícímu státu



1) Vysílající stát bude oznamovat ministerstvu zahraničních věcí

přijímajícího státu nebo orgánu určenému tímto ministerstvem:



a) jmenování, příjezd, definitivní odjezd, skončení a změnu funkcí

členů konzulárního úřadu;



b) příjezd a definitivní odjezd rodinných příslušníků člena

konzulárního úřadu, jakož i případy, kdy osoba se stane nebo přestane

být rodinným příslušníkem.



2) Příjezd a definitivní odjezd se bude, pokud možno, oznamovat předem.



Čl.11



Dokument vydaný konzulárnímu úředníkovi přijímajícím státem



Příslušný orgán přijímajícího státu vydává bezplatně konzulárnímu

úředníkovi doklad, který osvědčuje právo vykonávat konzulární funkce na

území přijímajícího státu.



Čl.12



Osoby prohlášené za non grata



1) Přijímající stát může kdykoliv oznámit vysílajícímu státu, že

konzulární úředník je persona non grata, nebo že kterýkoliv konzulární

zaměstnanec nebo člen služebního personálu konzulárního úřadu je

nepřijatelný.



V takovém případě vysílající stát podle okolností takovou osobu buď

odvolá nebo ukončí její funkci na konzulárním úřadě.



2) Jestliže vysílající stát odmítne toto vykonat nebo v přiměřené lhůtě

opomene vyhovět svým povinnostem podle odstavce 1 tohoto článku, může

přijímající stát buďto odvolat exekvatur příslušné osoby nebo přestat

ji považovat za člena konzulárního úřadu.



3) Osoba jmenovaná do funkce člena konzulárního úřadu může být

prohlášena za nepřijatelnou dříve než přijede na území přijímajícího

státu nebo, je-li již na jeho území, než se ujme svých funkcí na

konzulárním úřadě. V takovém případě vezme vysílající stát jmenování

zpět.



4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku není

přijímající stát povinen sdělit vysílajícímu státu důvody svého

rozhodnutí.



Čl.13



Skončení funkcí člena konzulárního úřadu



Funkce člena konzulárního úřadu končí zejména:



a) oznámením vysílajícího státu přijímajícímu státu, že funkce člena

konzulárního úřadu skončily;



b) odvoláním exekvatur;



c) oznámením přijímajícího státu vysílajícímu státu, že ho přestal

považovat za člena konzulárního úřadu.



HLAVA III



Konzulární funkce



Čl.14



Základní konzulární funkce



Konzulární funkce záleží zejména:



a) v ochraně práv a zájmů vysílajícího státu a jeho státních občanů i

právnických osob v přijímajícím státě;



b) v podpoře rozvoje hospodářských, obchodních, kulturních,

vědeckotechnických a turistických styků mezi vysílajícím a přijímajícím

státem a rozvoje přátelských vztahů mezi oběma zeměmi i v dalších

oblastech;



c) ve zjišťování stavu a vývoje hospodářského, obchodního, kulturního,

vědeckého života a života v oblasti turistiky přijímajícího státu a v

podávání zpráv o tom vládě vysílajícího státu a informací

zainteresovaným osobám.



Čl.15



Výkon konzulárních funkcí



1) Konzulární úředník je oprávněn vykonávat v konzulárním obvodu v

souladu s právními předpisy přijímajícího státu konzulární funkce

uvedené v této úmluvě.



2) Konzulární úředník může se souhlasem přijímajícího státu vykonávat

konzulární funkce i mimo konzulární obvod.



Čl.16



Spojení s orgány přijímajícího státu



Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých funkcí obracet na:



a) příslušné místní orgány svého konzulárního obvodu;



b) příslušné ústřední orgány, pokud je to dovoleno zákony, předpisy a

zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními

smlouvami.



Čl.17



Registrace státních občanů vysílajícího státu



Konzulární úředník je oprávněn registrovat státní občany vysílajícího

státu, kteří mají trvalé nebo přechodné bydliště v jeho konzulárním

obvodě.



Čl.18



Vydávání pasů a víz



1) Konzulární úředník je oprávněn v souladu s právními předpisy

vysílajícího státu vydávat, prodlužovat, měnit, rušit, odnímat nebo

zadržovat cestovní doklady státních občanů vysílajícího státu.



2) Konzulární úředník je oprávněn vydávat příslušná víza osobám, které

si přejí cestovat do vysílajícího státu, a prodlužovat nebo rušit

jejich platnost.



Čl.19



Notářské funkce



1) Konzulární úředník je oprávněn vykonávat na konzulárním úřadě, v

bytě státního občana vysílajícího státu, na palubě letadla nebo lodi

vysílajícího státu následující funkce, pokud to není v rozporu se

zákony a předpisy přijímajícího státu:



a) sepisovat, přijímat a ověřovat prohlášení státních občanů

vysílajícího státu a smlouvy mezi nimi,



b) sepisovat, osvědčovat a přijímat do úschovy závěti a jiné listiny

státních občanů vysílajícího státu,



c) překládat a ověřovat všechny listiny a dokumenty vydané úřady

vysílajícího státu nebo přijímajícího státu a ověřovat překlady,

kopie,opisy a výpisy z těchto dokumentů,



d) ověřovat podpisy státních občanů vysílajícího státu,



e) přijímat do úschovy doklady, listiny, peníze, cennosti a jiný movitý

majetek, který patří státním občanům vysílajícího státu nebo je jim

určen.



2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku mají listiny a

dokumenty uvedené v tomto odstavci stejnou platnost v přijímajícím

státě jako listiny a dokumenty ověřené příslušným orgánem tohoto státu.



Čl.20



Funkce ve věcech osobního stavu



1) Konzulární úředník je v rozsahu stanoveném právními předpisy

vysílajícího státu oprávněn:



a) uzavírat manželství, popřípadě registrovat rozvod mezi státními

občany vysílajícího státu a vydávat o tom příslušné doklady;



b) obstarávat rodné a úmrtní listy a jiné doklady týkající se státních

občanů vysílajícího státu a kopie těchto dokladů;



c) přijímat prohlášení týkající se rodinných poměrů státních občanů

vysílajícího státu;



d) přijímat žádosti a prohlášení ve věcech státního občanství státních

občanů vysílajícího státu a vydávat příslušné doklady.



2) Příslušné orgány přijímajícího státu budou bezodkladně a bezplatně

na žádost zasílat konzulárnímu úřadu opisy a výpisy z matrik týkající

se státních občanů vysílajícího státu.



Čl.21



Funkce ve věcech dědických



1) Příslušný orgán přijímajícího státu bezodkladně uvědomí konzulární

úřad vysílajícího státu o úmrtí jeho státního občana na území

přijímajícího státu a zašle mu bezplatně úmrtní list a poskytne mu

dostupné informace o dědictví, dědicích a závěti, jakmile jsou k

dispozici. V případě, že státní občan vysílajícího státu zanechal

majetek ve třetím státě, příslušné orgány přijímajícího státu, jestliže

se o tom dovědí, uvědomí konzulární úřad vysílajícího státu.



2) Jestliže na území přijímajícího státu dědictví připadne dědici nebo

oprávněnému účastníku, který je státním občanem vysílajícího státu,

příslušné orgány přijímajícího státu o tom bezodkladně uvědomí

konzulární úřad vysílajícího státu.



3) Příslušný orgán přijímajícího státu uvědomí konzulární úřad

vysílajícího státu o opatřeních přijatých k zajištění a správě dědictví

zanechaného na území přijímajícího státu zemřelým státním občanem

vysílajícího státu.



Konzulární úředník může přímo nebo prostřednictvím pověřeného zástupce

poskytnout pomoc při provádění opatření zajišťujících práva státních

občanů vysílajícího státu na dědictví, včetně dohledu nad přepravou

cenných věcí, která bude prováděna v souladu s právními předpisy

přijímajícího státu.



4) Projednává-li se dědictví na území přijímajícího státu, movitosti

nebo výtěžek z prodeje movitostí nebo nemovitostí, které připadnou

státnímu občanu vysílajícího státu, který je řádným účastníkem a

dědicem a který nemá v přijímajícím státě trvalé bydliště a řízení se

neúčastnil ani v něm nebyl zastoupen, budou po zaplacení dědických daní

a poplatků a dědických dluhů předány konzulárnímu úřadu vysílajícího

státu.



5) Jestliže státní občan vysílajícího státu zemře během přechodného

pobytu v přijímajícím státě, všechny jeho osobní věci a peníze spolu s

jejich seznamem budou, po zaplacení jeho dluhů, předány konzulárnímu

úřadu, pokud tomu nebrání zákony a předpisy přijímajícího státu.



Čl.22



Funkce ve věcech opatrovnických



1) Konzulární úředník může převzít péči nad nezletilým nebo jiným

státním občanem vysílajícího státu, který nemá způsobilost k právním

úkonům, zvláště v případě, kdy se u těchto osob požaduje opatrovnictví

a poručnictví.



2) Jakmile se orgány přijímajícího státu dozvědí o případech,kdy je

třeba ustanovit poručníka nebo opatrovníka pro státního občana

vysílajícího státu, písemně to oznámí příslušnému konzulárnímu úřadu.



3) V případě, kdy není zajištěna správa majetku nezletilých nebo osob

nemajících plnou způsobilost k právním úkonům, může konzulární úředník

požádat příslušné orgány přijímajícího státu o jmenování správce tohoto

majetku a o provedení příslušných opatření.



Čl.23



Zastupování státních občanů vysílajícího státu před soudy a jinými

orgány přijímajícího státu



1) Konzulární úředník má v souladu s právními předpisy přijímajícího

státu právo zastupovat nebo činit opatření k zajištění vhodného

zastoupení státních občanů vysílajícího státu před soudy a jinými

orgány přijímajícího státu v případech, kdy vzhledem k nepřítomnosti

nebo z jiných důvodů nejsou s to ujmout se včas hájení svých práv a

zájmů. Totéž platí i pro právnické osoby vysílajícího státu.



2) Zastupování podle odstavce 1 tohoto článku končí, jakmile

zastupované osoby jmenují své zmocněnce nebo si samy zajistí hájení

svých práv a zájmů.



Čl.24



Doručování soudních a mimosoudních písemností a vyřizování dožádání



Konzulární úředníci jsou oprávněni doručovat soudní a mimosoudní

písemnosti a vyřizovat soudní dožádání a dožádání jiných státních

orgánů podle mezinárodních smluv, jimiž jsou obě smluvní strany vázány,

nebo, pokud takové smlouvy neexistují, jiným způsobem, který je v

souladu s právními předpisy přijímajícího státu.



Čl.25



Funkce týkající se námořní a říční dopravy



1) Konzulární úředník může ve svém konzulárním obvodu poskytnout pomoc

lodím vysílajícího státu, jestliže se nacházejí ve vnitřních nebo

teritoriálních vodách přijímajícího státu. Orgány přijímajícího státu

mu na žádost poskytnou nezbytnou pomoc.



2) Konzulární úředník má právo na spojení s kapitánem, členy posádky a

cestujícími na lodi. Může vstoupit na palubu lodi, kontrolovat

dokumenty, včetně těch, které se týkají nákladu lodi, cesty a místa

určení, a vyšetřovat události, k nimž došlo na palubě lodi. Je oprávněn

činit opatření týkající se plavby a událostí na palubě lodi, pokud jsou

v souladu se zákony a předpisy vysílajícího státu a nejsou v rozporu se

zákony a předpisy přijímajícího státu.



3) Kapitán lodi a člen posádky, který ho zastupuje, má právo se bez

zvláštního povolení spojit s konzulárním úředníkem.



4) Jestliže orgány přijímajícího státu mají v úmyslu provést prohlídku,

vyšetřování nebo donucovací opatření na palubě lodi vysílajícího státu,

vyrozumí konzulárního úředníka předem tak, aby mohl být přítomen.

Jestliže nemůže být přítomen, musí mu být zaslán podrobný protokol o

provedení uvedených opatření.



5) V případě, že jde o neodkladná opatření nebo jsou-li opatření

prováděna na žádost kapitána lodi,musí být o tom konzulární úředník

bezodkladně informován.



6) Ustanovení odstavců 4 a 5 tohoto článku se nepoužijí, jde-li o

celní, pohraniční a zdravotní kontrolu a rovněž o kontrolu lodních

listin a kvalifikačních dokladů lodní posádky.



Čl.26



1) Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá, uvázne, je vržena na břeh

nebo jinak poškozena ve vnitřních nebo teritoriálních vodách

přijímajícího státu, příslušné orgány přijímajícího státu o tom

bezodkladně podají zprávu konzulárnímu úředníkovi a seznámí jej s tím,

jaká opatření byla učiněna k záchraně a ochraně cestujících, posádky,

nákladu a lodi.



2) Konzulární úředník může požádat příslušné orgány přijímajícího

státu, aby učinily opatření k záchraně a ochraně cestujících, posádky,

nákladu a lodi. Dojde-li k událostem uvedeným v odstavci 1 tohoto

článku, příslušné orgány přijímajícího státu musí poskytnout

konzulárnímu úředníkovi nezbytnou pomoc při přípravě a provedení

příslušných opatření.



3) Jestliže provozovatel lodi, kapitán nebo jakákoliv oprávněná osoba

na lodi nemůže učinit nezbytná opatření k udržování a správě lodi nebo

jejího nákladu, může konzulární úředník učinit jménem majitele lodi ta

opatření, která může činit přímo provozovatel lodi sám.



4) Ustanovení odstavce 3 tohoto článku se rovněž vztahují na jakýkoli

předmět, který patří občanům vysílajícího státu a pochází z nákladu

lodi vysílajícího státu nebo třetího státu, z věcí, které byly nalezeny

na pobřeží nebo v blízkosti pobřeží přijímajícího státu nebo které byly

dopraveny do přístavu v konzulárním obvodu.



5) Poškozená loď, její náklad a palubní zásoby jsou osvobozeny od

celních poplatků a daní, pokud nejsou vykládány k použití nebo spotřebě

na území přijímajícího státu.



Čl.27



Funkce týkající se civilní letecké dopravy



Ustanovení článků 25 a 26 této úmluvy se přiměřeně použijí i na civilní

letadla vysílajícího státu, není-li to v rozporu se zákony a předpisy

přijímajícího státu.



Čl.28



Jiné konzulární funkce



Konzulární úředník může vykonávat i jiné konzulární funkce, které jsou

mu svěřeny vysílajícím státem a které nejsou stanoveny touto úmluvou,

za podmínky, že s tím přijímající stát předem souhlasí.



Čl.29



Konzulární poplatky a dávky



1) Konzulární úřad může za konzulární úkony vybírat na území

přijímajícího státu poplatky a dávky stanovené zákony a předpisy

vysílajícího státu.



2) Poplatky a dávky, uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a stvrzenky o

jejich zaplacení jsou osvobozeny od všech dávek a daní v přijímajícím

státě.



HLAVA IV



Výhody, výsady a imunity



Čl.30



Usnadnění práce konzulárního úřadu a ochrana konzulárních úředníků



1) Přijímající stát usnadní výkon funkcí konzulárního úřadu a

konzulárních úředníků a učiní nezbytná opatření, aby mohli požívat

výhod, výsad a imunit stanovených touto úmluvou.



2) Přijímající stát bude jednat s konzulárními úředníky vysílajícího

státu s náležitou úctou a učiní všechna potřebná opatření k zajištění

jejich osobní bezpečnosti, svobody a důstojnosti.



Čl.31



Používání státního znaku a státní vlajky



1) Na budově konzulárního úřadu a jeho vchodu mohou být umístěny státní

znak vysílajícího státu a nápis s názvem konzulárního úřadu v jazyce

vysílajícího a přijímajícího státu.



2) Státní vlajka vysílajícího státu může být vyvěšena na budově

konzulárního úřadu, na rezidenci vedoucího konzulárního úřadu a na

dopravních prostředcích používaných vedoucím konzulárního úřadu k

služebním účelům.



3) Při výkonu práv daných tímto článkem bude konzulární úřad přihlížet

k zákonům, předpisům a zvyklostem přijímajícího státu.



Čl.32



Nabývání do vlastnictví, najímání a užívání pozemků a budov vysílajícím

státem



1) V souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu může vysílající

stát nabývat do vlastnictví, najímat, stavět nebo užívat jiným způsobem

stanoveným těmito zákony a předpisy budovy, části budov, včetně

pozemků, pro potřeby konzulárního úřadu nebo pro ubytování členů

konzulárního úřadu, kteří jsou státními občany vysílajícího státu.



2) Přijímající stát poskytne vysílajícímu státu při získávání pozemků a

budov nebo částí budov pro účely uvedené v odstavci 1 veškerou

potřebnou pomoc.



3) V případě výstavby budovy konzulárního úřadu, části budovy

konzulárního úřadu nebo vedlejších budov, podle odstavce 1 tohoto

článku, musí vysílající stát dodržet zákony a předpisy o stavbě a

územním plánování a jiné podmínky uplatňované v příslušných oblastech.



Čl.33



Nedotknutelnost konzulárních místností



1) Konzulární místnosti jsou nedotknutelné.



2) Orgány přijímajícího státu nemohou vstupovat do konzulárních

místností leč se souhlasem vedoucího konzulárního úřadu, vedoucího

diplomatické mise vysílajícího státu nebo osoby pověřené některým z

nich.



3) Přijímající stát má zvláštní povinnost podniknout všechna přiměřená

opatření k ochraně konzulárních místností proti každému napadení nebo

poškození a aby bylo zabráněno rušení klidu nebo újmě na jejich

důstojnosti.



4) Konzulární místnosti, jejich zařízení, majetek konzulárního úřadu a

jeho dopravní prostředky nepodléhají žádné formě rekvizice pro účely

národní obrany nebo veřejné potřeby.



Čl.34



Daňové osvobození konzulárních místností a bytů členů konzulárního

úřadu a movitého majetku



1) Konzulární místnosti a byty členů konzulárního úřadu, jichž je

vysílající stát nebo kterákoliv osoba jednající jeho jménem vlastníkem

nebo nájemcem, jsou osvobozeny od všech celostátních, oblastních nebo

místních daní a poplatků, s výjimkou poplatků vybíraných za poskytování

služeb.



2) Osvobození uvedená v odstavci 1 tohoto článku se vztahují i na

movitý majetek, jehož vlastníkem je vysílající stát nebo který se

nachází v jeho užívání a který je určen ke konzulárním účelům.



Čl.35



Nedotknutelnost konzulárních archivů



Konzulární archivy jsou vždy a všude nedotknutelné.



Čl.36



Svoboda spojení



1) Přijímající stát povolí a bude chránit svobodu spojení konzulárního

úřadu pro úřední účely.



Při spojení s vládou, diplomatickými misemi a ostatními konzulárními

úřady vysílajícího státu, ať jsou kdekoliv,může konzulární úřad

používat všech vhodných prostředků, včetně diplomatických a

konzulárních kurýrů, diplomatických a konzulárních zavazadel,

kódovaných nebo šifrovaných zpráv. Radiovou vysílací stanici může však

konzulární úřad zřídit a používat pouze se souhlasem přijímajícího

státu.



2) Při použití veřejných spojovacích prostředků budou platit pro

konzulární úřad stejné podmínky jako pro diplomatickou misi.



3) Úřední korespondence konzulárního úřadu a konzulární zavazadla jsou

nedotknutelné a nemohou být otevřeny ani zabaveny. Konzulární zavazadlo

musí být opatřeno zřetelným vnějším označením své povahy. Může

obsahovat pouze úřední korespondenci, dokumenty a předměty určené k

úřední potřebě.



4) Konzulární kurýr musí být vybaven úřední listinou, označující jeho

statut a počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo. Konzulární kurýr

bude státním občanem vysílajícího státu. Se souhlasem přijímajícího

státu jím může být i státní občan přijímajícího státu nebo státní občan

třetího státu mající trvalé bydliště v přijímajícím státě. Při výkonu

svých funkcí požívá ochrany přijímajícího státu, požívá osobní

nedotknutelnosti a nesmí být žádným způsobem zadržen, vzat do vazby ani

nesmí být jinak omezena jeho osobní svoboda.



5) Konzulární zavazadlo může být svěřeno kapitánu lodi nebo civilního

letadla přistávajícího na povoleném místě. Kapitán bude vybaven úřední

listinou označující počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo.

Nebude však považován za konzulárního kurýra.



Konzulární úředník může přímo a volně přebírat konzulární zavazadlo od

kapitána lodi a letadla nebo mu ho předávat.



Čl.37



Spojení a styk s občany vysílajícího státu



1) Aby se usnadnil výkon konzulárních funkcí, týkajících se státních

občanů vysílajícího státu:



a) konzulární úředníci mají právo na spojení se státními občany

vysílajícího státu a na přístup k nim. Státní občané vysílajícího státu

mají stejné právo na spojení a styk s konzulárními úředníky

vysílajícího státu,



b) příslušné orgány přijímajícího státu budou neprodleně, nejpozději

však do 3 dnů, informovat konzulární úřad vysílajícího státu o

případech, kdy v jeho konzulárním obvodě státní občan vysílajícího

státu byl zadržen, vzat do vazby nebo jehož osobní svoboda byla jinak

omezena. Tyto orgány budou pomáhat státnímu občanu vysílajícího státu,

který je zadržen, vzat do vazby nebo jehož osobní svoboda je jinak

omezena, aby mohl navázat spojení se svým konzulárním úřadem,



c) konzulární úředník má právo nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy o to

požádá příslušné orgány přijímajícího státu, navštívit státního občana

vysílajícího státu, který je zadržen, vzat do vazby nebo jehož osobní

svoboda je jinak omezena, aby s ním mohl hovořit a zajistit jeho právní

zastoupení.



2) Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku budou vykonávána podle

zákonů a předpisů přijímajícího státu, avšak za předpokladu, že zákony

a předpisy umožní plné uskutečnění cílů, pro které byla práva podle

tohoto článku poskytnuta.



Čl.38



Svoboda pohybu



Přijímající stát zajistí všem členům konzulárního úřadu svobodu pohybu

a cestování na svém území s výjimkou oblastí, do nichž je přístup

zakázán nebo omezen zákony a předpisy nebo upraven v souvislosti se

státní bezpečností.



Čl.39



Nedotknutelnost konzulárních úředníků



Osoba konzulárního úředníka a jeho soukromé obydlí jsou nedotknutelné.

Konzulární úředník nesmí být žádným způsobem vzat do vazby a nesmí být

jinak omezena jeho osobní svoboda.



Čl.40



Vynětí konzulárních úředníků z jurisdikce



1) Konzulární úředník je vyňat z trestní jurisdikce přijímajícího

státu. Je rovněž vyňat z jurisdikce občanskoprávní a správní s výjimkou

případů, že jde o:



a) žalobu týkající se soukromé nemovitosti;



b) žalobu týkající se dědictví, v němž je konzulární úředník soukromou

osobou;



c) žalobu týkající se výkonu povolání a obchodní činnosti, kterou

vykonává v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí;



d) žalobu podanou třetí stranou týkající se škody vzniklé v

přijímajícím státě z nehody způsobené vozidlem, lodí nebo letadlem.



2) Konzulární úředník nepodléhá exekučním opatřením s výjimkou případů

uvedených v pododstavcích a), b), c), d) odstavce 1 tohoto článku,

jestliže taková opatření mohou být provedena, aniž je porušena

nedotknutelnost jeho osoby a soukromého obydlí.



3) Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují také na rodinné

příslušníky konzulárních úředníků, jestliže jsou státními občany

vysílajícího státu a nemají v přijímajícím státě trvalé bydliště.



4) Vynětí konzulárního úředníka z jurisdikce přijímajícího státu

neznamená jeho vynětí z jurisdikce státu vysílajícího.



Čl.41



Vynětí konzulárních zaměstnanců z jurisdikce



1) Konzulární zaměstnanci nepodléhají trestní jurisdikci přijímajícího

státu. Občanskoprávní a správní jurisdikci přijímajícího státu

nepodléhají, pokud jde o výkon jejich úředních funkcí.



2) Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však nevztahují na

občanskoprávní řízení:



a) vyplývající ze smlouvy uzavřené konzulárním zaměstnancem, kterou

výslovně nebo zřejmě nesjednal jakožto zástupce vysílajícího státu,

nebo



b) zahájené třetí stranou v případě škody vzniklé v přijímajícím státě

z nehody způsobené motorovým vozidlem, lodí nebo letadlem.



Čl.42



Povinnost podat svědectví



1) Konzulární úředník není povinen vypovídat jako svědek.



2) Konzulární zaměstnanci nebo členové služebního personálu mohou být

vyzváni, aby se dostavili jako svědci během soudního nebo správního

řízení. Konzulární zaměstnanec nebo člen služebního personálu nesmí, s

výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku, odmítnout podat

svědectví.



3) Konzulární zaměstnanci nebo členové služebního personálu nemají

povinnost podávat svědectví týkající se věcí spojených s výkonem svých

funkcí nebo předkládat úřední korespondenci a dokumenty těchto věcí se

týkající.



Čl.43



Vynětí z registrace cizinců a povolení k pobytu



1) Členové konzulárního úřadu a jejich rodinní příslušníci jsou vyňati

ze všech povinností uložených zákony a předpisy přijímajícího státu,

týkajících se registrace cizinců a povolení k pobytu.



2) Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však nevztahuje na konzulární

zaměstnance a členy služebního personálu, kteří nejsou stálými

zaměstnanci vysílajícího státu anebo kteří vykonávají soukromou

výdělečnou činnost v přijímajícím státě, a na jejich rodinné

příslušníky.



Čl.44



Vynětí ze sociálního zabezpečení



1) Členové konzulárního úřadu a jejich rodinní příslušníci jsou, pokud

jde o služby, které vykonávají pro vysílající stát, vyňati z ustanovení

o sociálním zabezpečení, která platí v přijímajícím státě.



2) Vynětí uvedené v odstavci 1 tohoto článku nevylučuje dobrovolnou

účast na systému sociálního zabezpečení přijímajícího státu za

předpokladu, že účast na něm přijímající stát dovoluje.



Čl.45



Osvobození od zdanění



Konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci, jejich rodinní příslušníci

a členové služebního personálu jsou v přijímajícím státě osvobozeni od

všech daní a poplatků, a to celostátních, oblastních nebo místních,

týkajících se osob a věcí, s výjimkou následujících případů:



a) nepřímých daní, jež bývají obvykle zahrnuty do ceny zboží nebo

služeb;



b) daní a poplatků ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího

státu s výhradou ustanovení článku 34;



c) pozůstalostních nebo dědických poplatků z převodu majetku vybíraných

přijímajícím státem s výhradou ustanovení článku 48 odst. 2;



d) daní a poplatků ze soukromého příjmu, který má svůj pramen v

přijímajícím státě;



e) poplatků vybíraných za poskytování zvláštních služeb;



f) registračních, soudních, listinných, hypotečních a kolkovaných

poplatků s výhradou ustanovení článku 34.



Čl.46



Osvobození od cla a celní kontroly



1) Přijímající stát bude ve shodě se svými zákony a předpisy povolovat

dovoz a poskytovat osvobození od všech celních dávek,daní a s tím

souvisejících poplatků, kromě poplatků za skladování, přepravu a

podobné služby;



a) u předmětů určených pro úřední potřebu konzulárního úřadu, včetně

motorových vozidel;



b) u předmětů určených pro osobní potřebu konzulárních úředníků a

jejich rodinných příslušníků, včetně motorových vozidel. Předměty

určené pro spotřebu nesmí přesáhnout množství nutné pro přímou spotřebu

příslušných osob.



2) Konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu budou požívat

výsad a osvobození uvedených v pododstavci b) odstavce 1 tohoto článku,

pokud jde o předměty dovezené v době jejich prvního nástupu na

konzulární úřad.



3) Osobní zavazadla, která přivezou konzulární úředníci a jejich

rodinní příslušníci, jsou osvobozena od prohlídky. Mohou být

prohlédnuta pouze v případě, že jsou vážné důvody k domněnce, že

obsahují jiné předměty, než uvedené v pododstavci b) odstavce 1 tohoto

článku nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákony a

předpisy přijímajícího státu nebo na které se vztahují jeho zákony a

předpisy o karanténě. Uvedená prohlídka bude provedena pouze v

přítomnosti konzulárního úředníka nebo jeho rodinného příslušníka.



Čl.47



Osvobození od služeb a povinností



Přijímající stát osvobodí členy konzulárního úřadu a jejich rodinné

příslušníky od všech osobních a veřejných služeb a prací a od všech

vojenských povinností.



Čl.48



Majetek člena konzulárního úřadu nebo jeho rodinného příslušníka



Přijímající stát v případě smrti člena konzulárního úřadu nebo jeho

rodinného příslušníka:



a) povolí vývoz movitého majetku zemřelého s výjimkou majetku, který

byl získán v přijímajícím státě a jehož vývoz byl v době jeho smrti

zakázán,



b) nebude vybírat celostátní, oblastní, místní pozůstalostní nebo

dědické daně a poplatky a poplatky z převodu majetku, pokud jde o

movitý majetek, který patřil členu konzulárního úřadu, nebo jeho

rodinnému příslušníku, který zemřel na území přijímajícího státu.



Čl.49



Zvláštní ustanovení o výhodách, výsadách a imunitách



1) Ustanovení této úmluvy o výhodách, výsadách a imunitách se

nevztahují na konzulárního zaměstnance nebo člena služebního personálu,

který je státním občanem přijímajícího státu nebo státním občanem

vysílajícího státu majícím trvalé bydliště v přijímajícím státě, nebo

je státním občanem třetího státu.



2) Rodinní příslušníci konzulárního zaměstnance nebo člena služebního

personálu, pokud nejsou státními občany přijímajícího státu nebo

státními občany vysílajícího státu majícími trvalé bydliště v

přijímajícím státě nebo státními občany třetího státu nebo nevykonávají

soukromé výdělečné povolání, požívají výsad a imunit, které jsou

poskytovány podle této úmluvy konzulárnímu zaměstnanci nebo členu

služebního personálu.



3) Přijímající stát bude vykonávat svoji jurisdikci nad osobami

uvedenými v odstavcích 1 a 2 tohoto článku tak, aby nezasahoval do

výkonu funkcí konzulárního úřadu.



HLAVA V



Závěrečná ustanovení



Čl.50



Zachovávání zákonů a předpisů přijímajícího státu



1) Bez újmy na výsadách a imunitách všech osob požívajících takových

výsad a imunit je jejich povinností dbát zákonů a předpisů

přijímajícího státu. Mají rovněž povinnost nevměšovat se do vnitřních

záležitostí přijímajícího státu.



2) Přijímající stát zabezpečí ochranu konzulárních místností.



3) Konzulární úřad, členové konzulárního úřadu a jejich rodinní

příslušníci budou dodržovat zákony a předpisy přijímajícího státu

týkající se pojištění vozidel, která vlastní nebo jsou jimi užívána.



Čl.51



Výkon konzulárních funkcí diplomatickými misemi



1) Ustanovení této úmluvy se přiměřeně vztahují na výkon konzulárních

funkcí členy diplomatické mise vysílajícího státu v přijímajícím státě.



2) Jména členů diplomatické mise pověřených prací v konzulárních

odděleních nebo jinak pověřených výkonem konzulárních funkcí mise je

nutno oznamovat ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo

orgánu určenému tímto ministerstvem.



3) Při výkonu konzulárních funkcí se může diplomatická mise obracet:



a) na místní orgány v konzulárním obvodu;



b) na příslušné ústřední orgány, pokud je to dovoleno zákony, předpisy

a zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními

smlouvami.



4) Výsady a imunity členů diplomatické mise uvedených v odstavci 1

tohoto článku se budou i nadále spravovat pravidly mezinárodního práva

týkajícími se diplomatických styků.



Čl.52



Ustanovení této úmluvy, která se týkají státních občanů vysílajícího

státu, se vztahují rovněž na jeho právnické osoby.



Čl.53



Ratifikace



Tato úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vyměněny v

Praze.



Čl.54



Platnost a výpověď



Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni výměny

ratifikačních listin. Zůstane v platnosti až do uplynutí šesti měsíců

ode dne, kdy jedna ze smluvních stran sdělí druhé smluvní straně v

písemné formě svůj úmysl úmluvu vypovědět.



Dáno dne 11. září 1988 v Pchjongjangu ve dvou původních vyhotoveních,

každé v jazyce českém a korejském, přičemž obě znění mají stejnou

platnost.



Zplnomocněný zástupce Československé socialistické republiky:



Ing. Bohuslav Chňoupek v.r.



Zplnomocněný zástupce Korejské lidově demokratické republiky:



Kim Jong-nam v.r.