4/1959 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 28. ledna 1959



o Dohodě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o

vypořádání nevyřízených majetkových otázek



Dne 29. března 1958 byla v Praze sjednána Dohoda mezi Československou

republikou a Polskou lidovou republikou o vypořádání nevyřízených

majetkových otázek.



Národní shromáždění projevilo s Dohodou souhlas dne 11. prosince 1958 a

president republiky ji ratifikoval dne 15. prosince 1958. Ratifikační

listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 9. ledna 1959.



Podle svého článku 10 Dohoda nabyla platnosti dne 9. ledna 1959.



České znění Dohody se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů.



David v.r.



DOHODA



mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o

vypořádání nevyřízených majetkových otázek



President Československé republiky a Státní Rada Polské lidové

republiky, ve snaze vypořádat nevyřízené majetkové otázky z doby přede

dnem 9. května roku 1945 i některé majetkové otázky z doby pozdější,

rozhodli se uzavřít tuto Dohodu a k tomu cíli jmenovali svými

zmocněnci:



president Československé republiky



Júlia Ďuriše, ministra financí,



Státní Rada Polské lidové republiky



dr. Tadeusze Dietricha, ministra financí,



kteří, vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě,

dohodli se na těchto ustanoveních:



Čl.1



1. Touto Dohodou jsou vypořádány, jakož i zcela a konečně zlikvidovány

veškeré peněžité nároky a nároky na jiná majetková plnění právních

subjektů jedné smluvní strany vůči právním subjektům druhé smluvní

strany, pokud takové nároky vznikly přede dnem 9. května 1945,

vyjímajíc nároky fyzických osob jedné smluvní strany vůči fyzickým

osobám druhé smluvní strany.



2.



a) Československými právními subjekty ve smyslu tohoto článku se rozumí

československý stát, československé právnické osoby, jakož i ústavy a

nadace, které mají v den podepsání této Dohody sídlo na nynějším území

Československé republiky, a československé fyzické osoby.



b) Polskými právními subjekty ve smyslu tohoto článku se rozumí polský

stát, polské právnické osoby, jakož i ústavy a nadace, které mají v den

podepsání této Dohody sídlo na nynějším území Polské lidové republiky,

a polské fyzické osoby.



3. Došlo-li po vzniku nároku nebo závazku ke změně v osobě oprávněného

nebo zavázaného, posuzuje se právní nástupnictví podle právních

předpisů smluvní strany, jejíhož právního subjektu se tato změna týká.



4. Ustanovením tohoto článku nejsou dotčena:



a) práva zakládající nároky na opětovná plnění (sociální pojištění,

autorská práva a práva podobného druhu),



b) závazky vyplývající z práv, zmíněných v bodu a) tohoto odstavce,

pokud tyto závazky jsou splatné po dni 8. května 1945.



Čl.2



1. Touto Dohodou jsou rovněž vypořádány, jakož i zcela a konečně

zlikvidovány:



a) všechny závazky polského státu souvisící s nároky, které vyplývají z

opatření učiněných do dne podepsání této Dohody podle polských

znárodňovacích, vyvlastňovacích nebo jakýchkoli jiných vlastnické právo

odnímajících nebo omezujících zákonných předpisů, jimiž byly postiženy

československé majetky, práva a zájmy na nynějším území Polské lidové

republiky;



b) všechny závazky československého státu souvisící s nároky, které

vyplývají z opatření učiněných do dne podepsání této Dohody podle

československých znárodňovacích, vyvlastňovacích nebo jakýchkoli jiných

vlastnické právo odnímajících nebo omezujících zákonných předpisů,

jimiž byly postiženy polské majetky, práva a zájmy na nynějším území

Československé republiky.



2. Za polské majetky, práva a zájmy se ve smyslu tohoto článku považují

majetky, práva a zájmy polského státu a polských fyzických a

právnických osob, které měly tento status v den, kdy Československá

republika učinila taková opatření, a které - anebo jejich právní

nástupci - v den podepsání této Dohody mají tento status.



3. Za československé majetky, práva a zájmy se ve smyslu tohoto článku

považují majetky, práva a zájmy československého státu a

československých fyzických a právnických osob, které měly tento status

v den, kdy Polská lidová republika učinila taková opatření a které -

anebo jejich právní nástupci - v den podepsání této Dohody mají tento

status.



Čl.3



1. Do vlastnictví Československé republiky přecházejí nemovitý a jiný

majetek, jakož i majetková práva, zanechané v Československé republice

polskými občany podle



a) Protokolu ze dne 18. září 1948 mezi Československou republikou a

Polskou republikou o přesídlení osob polské národnosti z okolí

Humenného a



b) Protokolu ze dne 5. května 1949 mezi Československou republikou a

Polskou republikou o přesídlení osob polské národnosti z východního

Slovenska do Polska.



2. Jakékoli nároky souvisící s přesídlením podle uvedených Protokolů

uznávají se navzájem za zlikvidované a úplně vypořádané a uvedené

Protokoly za provedené touto Dohodou a za zaniklé.



Čl.4



Závazky právních subjektů obou smluvních stran, zmíněných v článcích 2

a 3 této Dohody, souvisící s majetky, právy a zájmy, na které se

vztahují ustanovení těchto článků, pokládají se za plně vypořádané.



Čl.5



1. Touto Dohodou jsou dále vypořádány, jakož i zcela a konečně

zlikvidovány:



a) veškeré nároky, plynoucí z Úmluvy ze dne 21. září 1945 mezi

Československou republikou a Polskou republikou o repatriaci, jakož i

jakékoli jiné nároky z titulu pomoci při repatriaci a přepravě

československých a polských občanů a nároky podobného druhu; veškerá

ujednání o tom se pokládají za zaniklá;



b) veškeré nároky, plynoucí z Ujednání ze dne 12. února 1946 mezi

Československou republikou a Polskou republikou o vzájemném vydání

majetku odvezeného po započetí války, jakož i nároky vzniklé v

souvislosti s prováděním tohoto Ujednání; uvedené Ujednání se pokládá

za nadále platné, pouze pokud jde o kulturní a archivní materiál;

naproti tomu v ostatním rozsahu toto Ujednání pozbývá platnosti;



c) nároky na vrácení železničních vozidel a nároky plynoucí z jejich

užívání, pokud nejsou již vypořádány a zlikvidovány podle předchozího

odstavce, s vyloučením případů, na něž se vztahují ujednání

železničních správ o používání vozů v mezinárodní dopravě, počínajíc

ujednáním, které nabylo platnosti dnem 1. dubna 1948;



d) nároky, plynoucí z dohody uzavřené dne 29. května 1945 mezi

vyslanectvím Československé republiky ve Varšavě a ministerstvem

zahraničních věcí Polské republiky o vzájemném poskytnutí úvěru

zastupitelským úřadům obou států.



2. Obě smluvní strany si vrátí navzájem cenné papíry, které byly z

území jedné smluvní strany po započetí války zavlečeny na území druhé

smluvní strany, pokud je lze nalézti, kromě cenných papírů, které

podléhají odevzdání podle ustanovení článku 6 této Dohody.



Čl.6



1. V rámci provádění této Dohody Československá republika odevzdá

Polské lidové republice veškeré cenné papíry, které byly vydány polským

státem a polskými právnickými osobami veřejného práva nebo právnickými

osobami soukromého práva - se sídlem na nynějším území Polské lidové

republiky - jakož i podle možnosti jiné listiny a doklady týkající se

závazků, majetků, práv a zájmů vypořádaných a zlikvidovaných touto

Dohodou, pokud jsou ku dni podpisu této Dohody vlastnictvím

československého státu nebo československých fyzických a právnických

osob se stálým bydlištěm nebo sídlem na nynějším území Československé

republiky.



2. V rámci provádění této Dohody Polská lidová republika odevzdá

Československé republice veškeré cenné papíry, které byly vydány

československým státem a československými právnickými osobami se sídlem

na nynějším území Československé republiky, jakož i podle možnosti jiné

listiny a doklady, týkající se závazků, majetků, práv a zájmů

vypořádaných a zlikvidovaných touto Dohodou, pokud jsou ke dni podpisu

této Dohody vlastnictvím polského státu nebo polských fyzických a

právnických osob se stálým bydlištěm nebo sídlem na nynějším území

Polské lidové republiky.



Čl.7



Majetky, práva a zájmy fyzických a právnických osob jedné smluvní

strany na území druhé smluvní strany, pokud nespadají pod ustanovení

této Dohody, zůstávají ve volném nakládání těchto fyzických a

právnických osob v rámci platných právních předpisů.



Čl.8



1. Příslušné orgány jedné smluvní strany, jakož i její fyzické a

právnické osoby mají právo odmítnout projednávání nároků druhé smluvní

strany a jejích fyzických a právnických osob, pokud tyto nároky byly

vypořádány a zlikvidovány touto Dohodou.



2. Obě smluvní strany upraví podle potřeby svými vnitřními předpisy

otázky, na něž se vztahuje tato Dohoda.



Čl.9



Obě smluvní strany si vzájemně poskytnou veškerou pomoc za účelem

zjištění nároků a závazků, které se likvidují touto Dohodou.



Čl.10



Tato Dohoda podléhá ratifikaci. Nabude platnosti dnem výměny

ratifikačních listin, která bude provedena ve Varšavě.



Tato Dohoda byla sepsána v Praze dne 29. března 1958 ve dvou

vyhotoveních, každé v jazyku českém a polském, přičemž obě znění mají

stejnou platnost.



Na důkaz toho jmenovaní zmocněnci podepsali tuto Dohodu a připojili k

ní pečeti.



Z plné moci presidenta Československé republiky



J. Ďuriš v. r.



Z plné moci Státní Rady Polské lidové republiky



dr. Dietrich v. r.