141/2013 Sb.



NAŘÍZENÍ VLÁDY



ze dne 15. května 2013,



kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových

práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie



Vláda nařizuje podle § 105a odst. 4 a 5 zákona č. 155/1995 Sb., o

důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č.

314/2012 Sb., a podle § 15 odst. 5 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém

spoření:



§ 1



Předmět úpravy



Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis

Evropské unie^1) výpočet finanční částky stanovené jako převáděné

důchodové právo získané v České republice do důchodového systému

Evropské unie a převod důchodových práv získaných v důchodovém systému

Evropské unie do českého důchodového pojištění. Toto nařízení dále

upravuje převod prostředků účastníka důchodového spoření v souvislosti

s převodem důchodových práv.



§ 2



Výpočet finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo

získané v České republice



(1) Finanční částka stanovená jako převáděné důchodové právo získané v

České republice se vypočte jako součin jednotkové hodnoty odloženého

důchodu a úhrnu předpokládané procentní výměry starobního důchodu a

příslušné části základní výměry starobního důchodu.



(2) Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se vypočte

postupem podle § 33 odst. 2 a § 34 odst. 1, 2 a 5 zákona o důchodovém

pojištění s tím, že doba pojištění včetně doby výkonu výdělečné

činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod i výpočtový

základ se zjišťují k rozhodnému dni; za rozhodný den se považuje den

uplatnění žádosti o převod důchodového práva u příslušné instituce

Evropské unie nebo den, kterým podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie^1) vznikne právo o převod důchodového práva požádat,

pokud žádost byla uplatněna před tímto dnem. Pro účely stanovení

osobního vyměřovacího základu se přitom za vyloučenou dobu považuje

doba účasti v důchodovém systému Evropské unie. V případě další žádosti

o převod důchodového práva se za rozhodné období pro stanovení osobního

vyměřovacího základu považuje období, které začíná kalendářním rokem

bezprostředně následujícím po kalendářním roce, v němž byla podána

předchozí žádost o převod důchodového práva. Předpokládaná procentní

výměra starobního důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.



(3) Příslušná část základní výměry starobního důchodu se vypočte, je-li

rozhodným dnem den přede dnem dosažení důchodového věku, tak, že

základní výměra starobního důchodu platná k rozhodnému dni se vynásobí

podílem délky doby pojištění získané v českém důchodovém pojištění k

rozhodnému dni a úhrnu doby pojištění získané v českém důchodovém

pojištění k rozhodnému dni a doby od rozhodného dne do dne dosažení

důchodového věku žadatele o převod důchodových práv (dále jen

„žadatel“) podle předpisů platných k rozhodnému dni; takto vypočtená

příslušná část základní výměry se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Příslušná část základní výměry starobního důchodu se stanoví, je-li

rozhodným dnem den, ve kterém žadatel dosáhl důchodového věku nebo

pozdější den, ve výši základní výměry starobního důchodu platné k

rozhodnému dni.



(4) Jednotková hodnota odloženého důchodu se stanoví podle věku,

kterého žadatel k rozhodnému dni dosáhl v celých rocích, úmrtnostních

tabulek platných k rozhodnému dni a 70 % hodnoty maximální technické

úrokové míry stanovené jiným právním předpisem^2) pro účely

pojišťovnictví, která platí k rozhodnému dni. Jednotková hodnota

odloženého důchodu se vypočte jako jednotková počáteční hodnota

předlhůtního odloženého doživotního důchodu podle vzorce uvedeného v

příloze, přičemž výpočet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.



(5) Pro stanovení jednotkové hodnoty odloženého důchodu se použijí

úmrtnostní tabulky Ministerstva práce a sociálních věcí jednotné pro

muže a ženy a stanovené vždy pro období pěti po sobě následujících

kalendářních roků.



(6) Finanční částka vypočtená podle odstavců 1 až 5 se zvýší o částku

stanovenou jako úrok z finanční částky vypočtené podle odstavců 1 až 5

za období od rozhodného dne do dne, který předchází dni převodu

finanční částky z účtu České správy sociálního zabezpečení na účet v

důchodovém systému Evropské unie. Výše úroku se vypočte složeným

úrokováním s roční úrokovou mírou ve výši diskontní sazby České národní

banky platné k rozhodnému dni. Výše úroku se zaokrouhluje na celé

koruny nahoru.



§ 3



Převod důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie do

českého důchodového pojištění



(1) Doba služby nebo zaměstnání v Evropské unii nebo jejích

institucích, popřípadě též doba pojištění získaná v důchodovém systému

jiného členského státu Evropské unie, která byla zahrnuta ve výši

pojistněmatematického ekvivalentu důchodových práv získaných v

důchodovém systému Evropské unie (dále jen „důchodový ekvivalent“), se

pro získání doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod v českém

důchodovém pojištění považují ve stejném časovém období a ve stejném

rozsahu za dobu pojištění v českém důchodovém pojištění.



(2) Doba pojištění a vyměřovací základy použité pro stanovení

výpočtového základu, které byly podle § 2 odst. 2 zohledněny při

výpočtu finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo

získané v České republice, se považují ve stejném časovém období a ve

stejném rozsahu za dobu pojištění a vyměřovací základy v českém

důchodovém pojištění.



(3) Výše důchodového ekvivalentu, který byl poukázán na účet České

správy sociálního zabezpečení, se převede na českou měnu kurzem

vyhlášeným Českou národní bankou pro den převedení důchodového

ekvivalentu na účet České správy sociálního zabezpečení; do výše

důchodového ekvivalentu nenáleží částka, o kterou byl důchodový

ekvivalent navýšen za období od podání žádosti o převod důchodových

práv do dne převodu důchodového ekvivalentu z účtu důchodového systému

Evropské unie. Pokud důchodový ekvivalent zahrnuje též převedené

důchodové právo získané v České republice v částce stanovené podle § 2,

sníží se pro účely stanovení převodu důchodových práv získaných v

důchodovém systému Evropské unie důchodový ekvivalent podle věty první

o finanční částku stanovenou podle § 2 odst. 1 až 5.



(4) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle zákona o

důchodovém pojištění se zvýší o částku stanovenou podle výše

důchodového ekvivalentu upraveného podle odstavce 3 a jednotkové

hodnoty odloženého důchodu, nejdříve však ode dne dosažení důchodového

věku podle zákona o důchodovém pojištění. Takto stanovená částka se

pokládá za výši starobního důchodu stanovenou s přihlédnutím k délce

doby služby nebo zaměstnání v Evropské unii nebo jejích institucích,

která založila účast v důchodovém systému Evropské unie, a vyměřovacím

základům za tuto dobu. Nevznikne-li nárok na starobní důchod, jehož

procentní výměra by se stanovila podle věty první, z důvodu úmrtí,

přičte se zvýšení podle věty první ve výši 50 % k procentní výměře

vdovského nebo vdoveckého důchodu a ve výši 40 % k procentní výměře

sirotčího důchodu, pokud tyto důchody náleží z důvodu úmrtí osoby,

jejíž starobní důchod by se stanovil podle věty první.



(5) Zvýšení procentní výměry důchodu uvedené v odstavci 4 se vypočte

jako podíl výše důchodového ekvivalentu upraveného podle odstavce 3 a

jednotkové hodnoty odloženého důchodu podle vzorce uvedeného v příloze.

Pro výpočet se použijí úmrtnostní tabulky platné pro účely převodu

důchodových práv do důchodového systému Evropské unie a 70 % hodnoty

maximální technické úrokové míry stanovené jiným právním předpisem^2)

pro účely pojišťovnictví, která platí ke dni podání žádosti o převod

důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie do

českého důchodového pojištění. Výpočet se zaokrouhluje na celé koruny

nahoru.



(6) Délka doby pojištění v českém důchodovém pojištění podle odstavců 1

a 2 a částka zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavců 3 až 5 se

stanoví ke dni podání žádosti o převod důchodových práv získaných v

důchodovém systému Evropské unie do českého důchodového pojištění;

tento den je rozhodný pro stanovení veličin ovlivňujících výpočet.

Zápočet doby pojištění a zvýšení procentní výměry podle věty první se

provede nejdříve ke dni převedení důchodového ekvivalentu na účet České

správy sociálního zabezpečení.



§ 4



Převod prostředků důchodového spoření



Byl-li žadatel účasten důchodového spoření^3) a požádal o převod

důchodových práv podle § 2, jsou předmětem převodu též prostředky

účastníka důchodového spoření, které penzijní společnost převedla podle

§ 15 odst. 5 zákona o důchodovém spoření na účet České správy

sociálního zabezpečení.



§ 5



Převod důchodových práv zaměstnanců dalších institucí



Toto nařízení se vztahuje obdobně na převod důchodových práv

zaměstnanců Evropské centrální banky a Evropské investiční banky,

jde-li o důchodové systémy těchto institucí.



§ 6



Přechodné ustanovení



Převod důchodových práv zaměstnanců Evropské centrální banky a Evropské

investiční banky podle § 5 se vztahuje na osoby, které jsou těmito

zaměstnanci v den nabytí účinnosti tohoto nařízení nebo se těmito

zaměstnanci staly po tomto dni.



§ 7



Zrušovací ustanovení



Nařízení vlády č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava

vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému

Evropských společenství, se zrušuje.



§ 8



Účinnost



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2013.



Předseda vlády:



RNDr. Nečas v. r.



Ministryně práce a sociálních věcí:



Ing. Müllerová v. r.



Příloha



Výpočet jednotkové hodnoty odloženého důchodu



Jednotková hodnota odloženého důchodu (JHOD) se vypočte podle vzorce:







omega omega

JHOD = 12 x ( SUMA dk x kpv + 0,2 x SUMA dk x kpv x (1-kpv)),

k=r k=r

kde



v je věk, kterého žadatel v celých rocích dosáhl ke dni rozhodnému pro výpočet,



r je rozdíl mezi důchodovým věkem žadatele a věkem, kterého v celých rocích dosáhl ke dni rozhodnému pro výpočet,

pokud je tento věk nižší než důchodový věk žadatele; není-li tomu tak, je "r" rovno nule,



omega je nejvyšší věk uvedený v úmrtnostních tabulkách,



kpv je pravděpodobnost, že osoba, která se dožila věku v, se dožije věku v +k, přičemž tato pravděpodobnost se stanoví

podle úmrtnostních tabulek,



1

d = --- je diskontní faktor odpovídající technické úrokové míře i.

1+i



Ke stanovení pravděpodobností kpv se použijí úmrtnostní tabulky platné

pro účely převodu důchodových práv do důchodového systému Evropské unie

ke dni rozhodnému pro výpočet.



Jako hodnota technické úrokové míry i se použije 70 % hodnoty maximální

technické úrokové míry stanovené jiným právním předpisem^2), která je

aktuální ke dni rozhodnému pro výpočet.



1) Nařízení Rady (EHS, Euroatom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968,

kterým se stanoví služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád

ostatních zaměstnanců Evropské unie, v platném znění.



2) Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

zákona o pojišťovnictví.



3) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších

předpisů.