11/1999 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. prosince 1998
o zóně havarijního plánování
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a
doplnění některých zákonů, (dále jen "zákon"):
§ 1
Návrh na stanovení zóny havarijního plánování
(1) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování^1) předkládá Státnímu
úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad") držitel povolení k
umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení ^2) nebo pracoviště
s velmi významným zdrojem ionizujícího záření ^3) (dále jen "držitel
povolení"), pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii ^4) s
pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10-7/rok.
(2) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování obsahuje:
a) výčet možných radiačních havárií, jež mají při provozu jaderného
zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření
pravděpodobnost vzniku větší nebo rovnou 10-7/rok,
b) popis předpokládaného vývoje a průběhu jednotlivých radiačních
havárií uvažovaných podle písmene a). Tento popis se doloží výpočtem,
na jehož základě lze provést určení pravděpodobného místa na jaderném
zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího
záření, v němž by při dané radiační havárii došlo k předpokládanému
nepřípustnému uvolnění radionuklidů nebo ionizujícího záření, určení
časového průběhu radiační havárie, časového průběhu uvolňování
radionuklidů a ionizujícího záření, výčtu uvolňovaných radionuklidů a
odhadu jejich aktivity včetně zahrnutí vlivu meteorologických podmínek
na šíření radionuklidů v okolí daného zařízení,
c) výčet možných následků radiačních havárií provedený v návaznosti na
výpočet podle písmene b), včetně posouzení možnosti nepřípustného
ozáření osob a následků tohoto ozáření, posouzení možnosti překročení
směrných hodnot pro neodkladná ochranná opatření,^5)
d) geografické vymezení návrhu velikosti zóny havarijního plánování.
§ 2
Podíl držitele povolení na zajištění činnosti celostátní radiační
monitorovací sítě v zóně havarijního plánování
(1) Držitel povolení se podílí na zajištění činnosti celostátní
radiační monitorovací sítě ^6) v zóně havarijního plánování v těchto
případech:
a) za obvyklé radiační situace, to je po celou dobu provozu jaderného
zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření
s výjimkou doby, kdy existuje podezření držitele povolení na vznik nebo
při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo
pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,
b) za havarijní radiační situace, to je v době, kdy u držitele povolení
existuje podezření na vznik a při vzniku radiační havárie na jím
provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným
zdrojem ionizujícího záření,
c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě
pro ověřování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování.
(2) Držitel povolení vykonává v případech podle odstavce 1 následující
činnosti:
a) za obvyklé radiační situace zajišťuje v zóně havarijního plánování
kontrolu dodržování požadavků na zajištění radiační ochrany
obyvatelstva a životního prostředí stanovených zvláštním právním
předpisem.^7) Kontrola se provádí měřením veličin stanovených včetně
rozsahu a způsobu měření v tabulce č. 1 přílohy. Výsledky měření se
předávají Úřadu jedenkrát za čtvrtletí, a to nejpozději do konce měsíce
následujícího čtvrtletí, a souhrnně za kalendářní rok ve formě zprávy
nejpozději do 31. 3. následujícího roku,
b) za havarijní radiační situace zajišťuje měření uniklých radionuklidů
a ionizujícího záření v té části zóny havarijního plánování, která je v
důsledku meteorologické situace ohrožena uniklými radionuklidy, v
rozsahu a způsobem podle tabulky č. 2 přílohy, pokud Úřad podle § 3
odst. 2 písm. n) zákona nestanoví jinak. Výsledky měření se předávají
Úřadu způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem ^8) a doplňují se
o údaje o aktuální meteorologické situaci v místě vzniku radiační
havárie a o určení místa, doby trvání, fyzikálněchemické formy,
radiochemického složení, cesty a prognózy úniku radionuklidů, jakmile
jsou tyto informace známy. Ostatní měření zajišťovaná držitelem
povolení tím nejsou dotčena,
c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě
spolupracuje na zajišťování havarijní připravenosti zóny havarijního
plánování. Úřad může účast držitele povolení na tomto cvičení vyžádat,
nejvýše však jedenkrát za kalendářní rok.
§ 3
Podíl držitele povolení na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního
plánování antidoty
(1) Držitel povolení vybavuje obyvatelstvo v zóně havarijního plánování
prostředky ke snížení ozáření z vnitřní kontaminace radioaktivními
látkami (dále jen "antidota") v následujícím rozsahu:
a) 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let
věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby
použitelnosti tablet,
b) 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku.
Součástí balení těchto antidot je vždy písemný návod k jejich užívání.
(2) Pro stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce
1, se s využitím stávajících výsledků statistických šetření započítají
a) všechny osoby, které mají v zóně havarijního plánování trvalý nebo
přechodný pobyt, včetně dětí školního a předškolního věku,
b) všechny osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci
škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující
školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního
plánování,
c) počty lůžek v lůžkových zdravotnických a sociálních zařízeních
ležících v zóně havarijního plánování,
d) všechny osoby vykonávající v zóně havarijního plánování vojenskou
nebo civilní službu,
e) další osoby, které se podílejí na likvidaci následků radiační
havárie v souladu s vnějším havarijním plánem.
K takto stanovenému počtu se připočítá dalších 10 % jako rezerva.
(3) Podklady pro stanovení počtu dávek předává držiteli povolení na
jeho žádost okresní úřad, na jehož území se jaderné zařízení nebo
pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nachází, (dále
jen "koordinující okresní úřad") do 6 měsíců od doručení žádosti.
Koordinující okresní úřad ověřuje, zda podklady pro stanovení počtu
dávek odpovídají skutečnosti, nejdéle každých 5 let. Zjistí-li, že
potřeba antidot není pokryta, zajistí na jeho žádost držitel povolení
dovybavení obyvatelstva antidoty z rezervy podle odstavce 2. Klesne-li
tato rezerva pod 5 %, držitel povolení ji doplní do 6 měsíců od
doručení žádosti koordinujícího okresního úřadu o její doplnění.
(4) Držitel povolení vybaví osoby uvedené v odstavci 2 antidoty a předá
rezervu antidot podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu nejméně
1 měsíc
a) před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4
zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do
provozu,
b) před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného
zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona.
(5) Dojde-li ke stanovení zóny havarijního plánování nebo její změně u
jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem
ionizujícího záření, které již bylo uvedeno do provozu nebo do jehož
reaktoru již bylo zavezeno jaderné palivo, obyvatelstvo se vybaví
antidoty v rozsahu podle odstavců 1 a 2 do 3 měsíců ode dne stanovení
nebo změny zóny havarijního plánování.
(6) Při obměně antidot z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti
předá koordinující okresní úřad držiteli povolení podklady pro
stanovení počtu dávek nejméně 6 měsíců před uplynutím doby jejich
použitelnosti. Distribuci nových antidot obyvatelstvu, stažení
obměňovaných antidot a předání rezervy podle odstavce 2 koordinujícímu
okresnímu úřadu zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uplynutím
doby použitelnosti obměňovaných antidot. Koordinující okresní úřad
předá antidota, u nichž uplynula doba použitelnosti, držiteli povolení
do 3 měsíců od uplynutí této doby a držitel povolení zajistí jejich
likvidaci podle zvláštního právního předpisu.^9)
§ 4
Podíl držitele povolení na zajištění tiskové a informační kampaně k
zajištění připravenosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování pro
případy radiačních havárií
Držitel povolení zajišťuje tiskovou a informační kampaň k připravenosti
obyvatelstva pro případy radiačních havárií v následujícím rozsahu:
a) zpracování, tisk a zveřejnění informační příručky, která seznámí
obyvatelstvo trvale žijící a trvale pracující v zóně havarijního
plánování se základními údaji o ionizujícím záření a jeho účincích na
lidský organismus a životní prostředí, s opatřeními na ochranu obyvatel
a životního prostředí připravenými pro případ vzniku radiační havárie a
s návody, jak postupovat při vzniku radiační havárie. Tu část podkladů
pro vytištění příručky, která vychází z vnějšího havarijního plánu,
předá držiteli povolení k případnému doplnění koordinující okresní úřad
nejméně 6 měsíců před jejím zveřejněním. Před vytištěním příručky bude
její navržený obsah projednán s koordinujícím okresním úřadem a Úřadem.
Forma a frekvence vydávání příručky musí odrážet aktuální stav
připravených opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí.
Příručku zveřejňuje držitel povolení její distribucí do míst určených
koordinujícím okresním úřadem v zóně havarijního plánování. První
zveřejnění příručky zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před
uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona
nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do
provozu a nejméně 1 měsíc před prvním zavezením jaderného paliva do
reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona,
b) zabezpečení účasti svých odborníků na školení představitelů orgánů
samosprávy v zóně havarijního plánování a na školení orgánů
koordinujícího okresního úřadu, které jsou určeny pro řešení radiačních
havárií, o vazbách vnitřního a vnějšího havarijního plánu a pro
vzájemnou výměnu souvisejících informací, pokud jsou tato školení
organizována koordinujícím okresním úřadem.
§ 5
Podíl držitele povolení na zajištění systému vyrozumění dotčených
orgánů
(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních
opatření zabezpečujících neprodlené předání informace o vzniku nebo
podezření na vznik radiační havárie a její charakteristiky okresním
úřadům, do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování, Úřadu a
dalším dotčeným orgánům 2 vzájemně se zálohujícími
technicko-organizačními způsoby v rozsahu stanoveném zvláštním právním
předpisem,^10) který těmto orgánům umožní zahájit přípravu na
nejvhodnější likvidaci této radiační havárie a omezení jejích následků,
(dále jen "systém vyrozumění"). Dalšími dotčenými orgány jsou subjekty,
které držitel povolení uvede ve svém vnitřním havarijním plánu. Tyto
subjekty držitel povolení vyrozumí a případně vyzve k účasti na
likvidaci radiační havárie v jaderném zařízení nebo na pracovišti s
velmi významným zdrojem ionizujícího záření a na omezení jejích
následků.
(2) Jestliže systém vyrozumění zajišťovaný držitelem povolení podle
odstavce 1 využívá systému vyrozumění poskytovaného Ministerstvem
obrany v rámci civilní ochrany,^11) držitel povolení jej zajišťuje a
náklady nese v rozsahu potřebném pro dovybavení systému poskytovaného
Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto
nařízení.
§ 6
Podíl držitele povolení na zajištění systému varování obyvatelstva
(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních
opatření zabezpečujících včasné varování obyvatelstva při vzniku
radiační havárie (dále jen "systém varování"). Varováním se rozumí
vyslání akustického signálu pro přijetí obyvatelstvem v celé zóně
havarijního plánování a případně i optického signálu pro orgány obcí a
informování obyvatelstva o vzniku radiační havárie a o potřebných
opatřeních na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo orgánů
místní samosprávy cestou rozhlasového a televizního vysílání ^12) za
použití předem připravených obrazových a zvukových nahrávek.
(2) Jestliže systém varování zajišťovaný držitelem povolení podle
odstavce 1 využívá systému varování poskytovaného Ministerstvem obrany
v rámci civilní ochrany,^11) držitel povolení jej zajišťuje a hradí
náklady spojené s dovybavením systému poskytovaného Ministerstvem
obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 7
Ustanovení společná a přechodná
(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více
držitelů povolení, opatření podle § 3, 4, 5 a 6 tohoto nařízení mohou
být v překrývajících se oblastech činěna držiteli povolení společně.
(2) U zóny havarijního plánování stanovené před nabytím účinnosti
tohoto nařízení se obyvatelstvo vybaví antidoty v rozsahu tohoto
nařízení do 3 měsíců od nabytí jeho účinnosti.
§ 8
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 11/1999 Sb.
Tabulka č. 1:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce
v zóně havarijního plánování za obvyklé radiační situace
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Monitorovaná Měřená veličina Počet míst odběru Frekvence Frekvence měření Požadovaná citlivost měření
složka odběrů
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ovzduší objemová aktivita a 4 místa (z toho kontinuálně jednou týdně možnost stanovit objemovou
radionuklidů, které 1 místo v aktivitu a zjišťovaných
mohou vznikat převládajícím radionuklidů b, která způsobí
při provozu jaderného směru větru) při celoročním vdechování
zařízení nebo úvazek efektivní dávky c
pracoviště na úrovni 1 0/00 obecného
základního limitu d
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
voda objemová aktivita a 1 místo pod jednou vždypo odběru možnost stanovit hmotnostní
radionuklidů, které zaústěním měsíčně vzorku aktivitu a zjišťovaných
mohou vznikat při odpadních vod radionuklidů b, která způsobí
provozu jaderného do vodního při celoročním požívání úvazek
zařízení nebo recipientue efektivní dávky c na úrovni
pracoviště (po promíchání) 1 0/00 obecného základního
limitu d
-----------------------------------------------------
veřejné vodovody f jednou vždypo odběru
měsíčně vzorku
-----------------------------------------------------
1 místo ve směru jednou vždypo odběru
proudění čtvrtletně vzorku
podzemních vod od
objektu jaderného
zařízení nebo
pracoviště
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
půdy hmotnostní aktivita g 4 místa (z toho jednou vždypo odběru možnost stanovit hmotnostní
radionuklidů, které 1 místo v ročně vzorku aktivitu g menší než 100 Bq/kg
mohou vznikat při převládajícím pro zjišťované radionuklidy b
provozu jaderného směru větrů)
zařízení nebo pracoviště
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ovzduší příkon dávkového 16 míst mimo kontinuální možnost stanovit příkon
+ půda ekvivalentu záření areál jaderného (vyhodnocení dávkového ekvivalentu
gama zařízení nebo nejméně jednou vyšší než 0,05 gamaSv/h
pracoviště čtvrtletně)
(pro k sobě
přiléhající
22,5 stup.
kruhové výseče)
------------------------------------------------------------------------------- ------
16 míst na hranici kontinuální možnost stanovit příkon
areálu jaderného (vyhodnocení dávkového ekvivalentu vyšší než
zařízení nebo nejméně jednou 0,05 gamaSv/h
pracoviště (pro čtvrtletně)
k sobě přiléhající
22,5 stup. kruhové
výseče)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
alespoň 4 hmotnostní aktivita g nejméně 1 místo jednou vždypo odběru možnost stanovit hmotnostní
v zóně radionuklidů, které pro každý ročně vzorku aktivitu g zjišťovaných
havarijního mohou vznikat při monitorovaný radionuklidů,b která způsobí
plánování provozu jaderného článek potravního při celoročním požívání
pěstované zařízení nebo řetězce úvazek efektivní dávky c
zemědělské pracoviště na úrovni 1 0/00 obecného
plodiny základního limitu d
(z nichž
alespoň u 2
typů jsou
zkrmovány
jejich
nadzemní
části),
zelenina
a ovoce
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
mléko objemová aktivita a 1 místo ve směru jednou za vždypo odběru možnost stanovit objemovou
radionuklidů, které převládajících 2 týdny vzorku aktivitu a zjišťovaných
mohou vznikat při větrů radionuklidů,b která
provozu jaderného způsobí při celoročním
zařízení nebo požívání úvazek efektivní
pracoviště dávky c na úrovni 1 0/00
obecného základního
limitu d
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ryby hmotnostní aktivita g 1 místo pod jednou vždypo odběru možnost stanovit hmotnostní
radionuklidů, zaústěním ročně vzorku aktivitu g zjišťovaných
které mohou vznikat odpadního radionuklidů,b která způsobí
při provozu jaderného kanálu do při celoročním požívání
zařízení nebo vodního úvazek efektivní dávky c na
pracoviště recipientue úrovni 1 0/00 obecného
základního limitu d
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pozn.: Konkrétní místa odběru, frekvence odběrů a měření se stanoví
tak, aby byly získávány výsledky reprezentativní z hlediska radiační
ochrany obyvatelstva.
a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity
a celkového objemu odebraného vzorku.
b Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny
radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce
z obyvatelstva může za povolených podmínek
provozování příslušného jaderného zařízení nebo
pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího
záření dosáhnout 1 obecných základních limitů
stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.
c § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
d § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
e Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající
vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.
f Mezi veřejné vodovody, z nichž se odebírá, se zahrnou
ty, které za povolených podmínek provozování
příslušného jaderného zařízení nebo pracoviště
s velmi významným zdrojem ionizujícího záření mohou
způsobit příspěvek k ozáření jednotlivce
z obyvatelstva ve výši 1 obecných základních limitů
stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.
g Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity
a celkové hmotnosti odebraného vzorku.
Tabulka č. 2:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního
řetězce v zóně havarijního plánování za havarijní radiační situace
(HRS)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Monitorovaná Měřená veličina Počet míst odběru Frekvence Frekvence měření Požadovaná citlivost měření
složka odběrů
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ovzduší objemová aktivita a 4 místa c kontinuálně jednou týdně možnost stanovit objemovou
radionuklidů, které aktivitu a zjišťovaných
mohou vznikat radionuklidů,d která způsobí
při provozu jaderného při vdechování za období 1
zařízení nebo měsíce úvazek efektivní
pracoviště dávky e na úrovni 1 0/00
obecného základního limitu f
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
voda objemová aktivita a veřejné vodovody f každých okamžitě po možnost stanovit objemovou
radionuklidů, které 6 hodin odběru vzorku aktivitu a menší než 10 Bq/l
mohou vznikat při od vzniku pro zjišťované radionuklidy d
provozu jaderného HRS
zařízení nebo ------------------------------------------------------------------------------- ------
pracoviště 1 místo pod zaústěním každých okamžitě po možnost stanovit objemovou
odpadních vod do 6 hodin odběru vzorku aktivitu a menší než 10 Bq/l
vodního recipientu g od vzniku pro zjišťované radionuklidy d
(po promíchání) HRS
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
půdy hmotnostní aktivita h minimálně 2 místa každých okamžitě po možnost stanovit plošnou
radionuklidů, které stanovená ve 6 hodin odběru vzorku aktivitu h menší než 1000
mohou vznikat při vnitřním od vzniku Bq/m2 pro jednotlivé
provozu jaderného havarijním plánu HRS zjišťované radionuklidy d
zařízení nebo
pracoviště b
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ovzduší příkon dávkového místa na trase minimálně jednou možnost stanovit příkon
+ půda ekvivalentu záření monitorování i do 6hodin od dávkového ekvivalentu
gama vzniku HRS a vždy vyšší než 0,05 gamaSv/h
po změně směru
větru do jiné
22,5stup. výseče
------------------------------------------------------------------------------- ------
16 míst mimo areál kontinuální možnost stanovit příkon
jaderného dávkového ekvivalentu vyšší
zařízení nebo než 0,05 gamaSv/h
pracoviště
------------------------------------------------------------------------------- ------
16 míst na hranici kontinuální možnost stanovit příkon
areálu jaderného dávkového ekvivalentu vyšší
zařízení nebo než 0,05 gamaSv/h
pracoviště c
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
zemědělské hmotnostní aktivita j 1 místo pro min. 1x okamžitě po možnost stanovit hmotnostní
plodiny radionuklidů, které každou každých odběru vzorku aktivitu j menší než 100
se mohou vznikat při zemědělskou 12 hodin Bq/kg pro jednotlivé
zkrmovanou provozu jaderného plodinu od vzniku zjišťované radionuklidy d
nadzemní zařízení nebo HRS
částí pracoviště b
(nejméně
2 druhy)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
mléko objemová aktivita a 1 místo ve směru min. 1x okamžitě po možnost stanovit objemovou
radionuklidů, které převládajících každých odběru vzorku aktivitu a menší než 10
mohou vznikat při větrů 12 hodin Bq/l pro jednotlivé
provozu jaderného od vzniku zjišťované
zařízení nebo HRS radionuklidy d
pracoviště b
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
a Objemovou aktivitou se rozumí podíl aktivity
a celkového objemu odebraného vzorku.
b S výjimkou radionuklidů emitujících pouze částice
beta.
c Odběrová místa jsou shodná s odběrovými místy za
obvyklé radiační situace.
d Mezi zjišťované radionuklidy se zahrnou všechny
radionuklidy, jejichž příspěvek k ozáření jednotlivce
z obyvatelstva může za povolených podmínek
provozování příslušného jaderného zařízení nebo
pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího
záření dosáhnout 1 obecných základních limitů
stanovených ve vyhlášce č. 184/1997 Sb.
e § 3 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
f § 9 vyhlášky č. 184/1997 Sb.
g Vodním recipientem se rozumí vodní útvar přijímající
vodu z určitého povodí nebo vodu odpadní.
h Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plošného
obsahu, na němž je aktivita rozložena.
i Trasou monitorování se rozumí trasa stanovená ve
vnitřním havarijním plánu, která se projíždí a na níž
jsou určena místa, v nichž se odebírají vzorky složek
životního prostředí, případně se v nich provádí
měření.
j Hmotnostní aktivitou se rozumí podíl aktivity
a celkové hmotnosti odebraného vzorku.
1) § 17 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů.
2) § 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb.
3) § 2 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb.
4) § 2 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb.
5) § 64 a 65 vyhlášky č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění
radiační ochrany.
6) § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 18/1997 Sb.
7) Vyhláška č. 184/1997 Sb.
8) Vyhláška č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní
připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího
záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a
havarijního řádu.
9) Například zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č.
167/1998 Sb.
10) § 6 vyhlášky č. 219/1997 Sb.
11) § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb.
12) § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb.,
zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1995 Sb.