411/1991 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. července
1949 byla na 32. zasedání generální konference Mezinárodní organizace
práce přijata Úmluva o ochraně mzdy (č.95). Ratifikace Úmluvy
Československou socialistickou republikou byla zapsána dne 11. ledna
1990 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku
19 odstavce 3 Úmluva vstoupila v platnost pro Českou a Slovenskou
Federativní Republiku v platnost dnem 11. ledna 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Úmluva
o ochraně mzdy
Generální konference Mezinárodní organisace práce,která byla svolána
správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 8.
června 1949 na svém 32 zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se ochrany mzdy, jež jsou
sedmým bodem jednacího pořadu zasedání, a
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 1. července 1949 tuto úmluvu, která bude označována jako
Úmluva o ochraně mzdy, 1949:
Čl.1
Pro účely této úmluvy výraz "mzda" znamená odměnu nebo výdělek, ať se
nazývají nebo vypočítávají jakkoli, které lze vyjádřit penězi a
stanovit po vzájemné dohodě nebo podle vnitrostátních právních
předpisů, jež zaměstnavatel má vyplatit na základě písemné nebo ústní
pracovní smlouvy pracovníku za práci, která byla nebo má být vykonána,
nebo za služby, které byly nebo budou poskytnuty.
Čl.2
1. Tato úmluva se vztahuje na všechny osoby, kterým se vyplácí nebo má
vyplatit mzda.
2. Příslušný orgán může po projednání s přímo zúčastněnými organisacemi
zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, vyjmout z provádění všech
nebo některých ustanovení této úmluvy skupiny osob, jejichž poměry a
podmínky zaměstnání jsou takové, že by nebylo vhodné vztahovat na ně
provádění všech nebo některých výše zmíněných ustanovení, a jež nejsou
zaměstnány domácí službou či podobným zaměstnáním.
3. Každý členský stát uvede ve své první výroční zprávě o provádění
této úmluvy, předkládané podle článku 22 ústavy Mezinárodní organisace
práce, všechny skupiny osob, které hodlá vyjmout z provádění všech nebo
některých ustanovení této úmluvy ve smyslu ustanovení předcházejícího
odstavce; po předložení první výroční zprávy žádný členský stát nesmí
vyjímat jiné skupiny než ty, které takto uvedl.
4. Každý členský stát, který uvedl ve své první výroční zprávě skupiny
osob, které hodlá vyjmout z provádění všech nebo některých ustanovení
této úmluvy, uvede v následujících výročních zprávách všechny skupiny
osob, pro něž se vzdává práva použít ustanovení odstavce 2 tohoto
článku, a jakýkoli pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění této
úmluvy u takových skupin osob.
Čl.3
1. Mzdy splatné v penězích se budou vyplácet pouze v zákonné měně a
výplaty vlastními směnkami, šeky nebo kupony nebo jakýmikoli jinými
prostředky, které jsou údajně zákonným platidlem, budou zakázány.
2. Příslušný orgán může dovolit nebo stanovit výplatu mzdy bankovním
nebo poštovním šekem nebo poštovní poukázkou v případech, kde je tento
způsob výplaty běžný nebo nutný vzhledem k zvláštním okolnostem nebo
kde je tak stanoveno kolektivní smlouvou nebo rozhodčím výrokem, nebo,
není-li tak stanoveno, se souhlasem dotyčného pracovníka.
Čl.4
1. Vnitrostátní právní předpisy, kolektivní smlouvy nebo rozhodčí
výroky mohou dovolit výplatu části mzdy v naturálních požitcích v
odvětvích nebo v zaměstnáních, kde vyplácení části mzdy v naturálních
požitcích je běžné nebo žádoucí vzhledem k povaze příslušného odvětví
nebo zaměstnání; v žádném případě nesmí být dovolena výplata mzdy ve
formě lihovin nebo škodlivých drog.
2. V případech, kdy je dovoleno vyplácet část mzdy ve formě naturálních
požitků, je třeba učinit vhodná opatření, aby
a) naturální požitky byly přiměřené osobní potřebě a prospěchu
pracovníka a jeho rodiny a
b) hodnota přisuzovaná takovým požitkům byla správná a přiměřená.
Čl.5
Mzda se bude vyplácet přímo příslušnému pracovníkovi, ledaže
vnitrostátní předpisy, kolektivní smlouva nebo rozhodčí výrok stanoví
jinak nebo příslušný pracovník souhlasí s jiným postupem.
Čl.6
Zaměstnavatelům je zakázáno omezovat jakýmkoliv způsobem pracovníky ve
volném nakládání se mzdou.
Čl.7
1. Kde v souvislosti s provozem podniku jsou v závodě zřízeny obchody
pro prodej zboží pracovníkům nebo provozovny, které jim poskytují
služby, nesmí být činěn na pracovníky žádný nátlak, aby v takových
obchodech nakupovali nebo používali služeb, které podnik poskytuje.
2. Kde není možné chodit do jiných obchodů nebo používat jiných služeb,
musí příslušný orgán učinit vhodná opatření, aby se zboží prodávalo a
služby poskytovaly za správné a přiměřené ceny nebo obchody v závodech
nebo služby poskytované zaměstnavatelem nebyly využívány pro vlastní
zisk, ale v zájmu pracovníků.
Čl.8
1. Srážky ze mzdy jsou povoleny pouze za podmínek a do výše stanovené
vnitrostátními právními předpisy anebo určené kolektivní smlouvou či
rozhodčím výrokem.
2. Pracovníci mají být informováni způsobem, jaký příslušný orgán uzná
za nejvhodnější, o podmínkách, za jakých takové srážky mohou být
provedeny, a o výši těchto srážek.
Čl.9
Je zakázána každá srážka ze mzdy, kterou pracovník přímo nebo nepřímo
zajišťuje platbu zaměstnavateli nebo jeho zástupci nebo jakémukoli
zprostředkovateli (jako např. agentu, který zprostředkuje práci nebo
provádí nábor), aby tak získal zaměstnání nebo si je udržel.
Čl.10
1. Mzda může být zabavena nebo postoupena pouze za okolností a do výše
stanovené vnitrostátními právními předpisy.
2. Mzda bude chráněna proti zabavení nebo postoupení do výše, která se
považuje za nutnou pro výživu pracovníka a jeho rodiny.
Čl.11
1. V případě úpadku nebo soudní likvidace podniku budou pracovníci v
něm zaměstnaní považování za přednostní věřitele buď vzhledem k dlužným
mzdám za práci vykonanou před úpadkem nebo soudní likvidací po dobu
stanovenou vnitrostátními předpisy nebo vzhledem k mzdám nepřesahujícím
výši stanovenou vnitrostátními právními předpisy.
2. Mzda, která je přednostní pohledávkou, bude vyplacena celá, dříve
než běžní věřitelé mohou vymáhat podíly z aktiv.
3. Vnitrostátní právní předpisy určí přednostní pořadí mzdy, která je
přednostní pohledávkou, se zřetelem k ostatním přednostním pohledávkám.
Čl.12
1. Mzda bude vyplácena pravidelně. Vnitrostátní právní předpisy,
popřípadě kolektivní smlouva nebo rozhodčí výrok stanoví lhůty pro
výplatu mzdy, neexistují-li jiné vhodné úpravy, které zajišťují její
pravidelnou výplatu.
2. Při skončení pracovní smlouvy se provede konečné vyrovnání veškeré
dlužné mzdy podle vnitrostátních právních předpisů, kolektivní smlouvy
nebo rozhodčího výroku nebo, není-li takového předpisu, smlouvy nebo
výroku, v přiměřené lhůtě se zřetelem na ustanovení pracovní smlouvy.
Čl.13
1. Je-li mzda vyplácena v hotovosti, provede se její výplata pouze v
pracovní dny a na pracovišti nebo v jeho blízkosti, nestanoví-li jinak
vnitrostátní právní předpisy, kolektivní smlouva nebo rozhodčí výrok
nebo nepovažují-li se za vhodnější jiné úpravy, známé dotčeným
pracovníkům.
2. Zakazuje se vyplácet mzdu ve výčepech nápojů nebo podobných
podnicích, a je-li třeba předejít zneužití, v obchodech nebo prodejnách
s prodejem zboží v drobném nebo v zábavních podnicích, a to s výjimkou
případů, kdy se mzda vyplácí pracovníkům tam zaměstnaným.
Čl.14
Je-li toho třeba, učiní se účinná opatření, aby pracovníci mohli být
vhodným a snadno srozumitelným způsobem informováni:
a) o mzdových podmínkách, za jakých budou pracovat, a to dříve než
nastoupí zaměstnání nebo nastanou jakékoli změny; a
b) o složkách jejich mzdy za příslušné výplatní období, a to při každé
výplatě mzdy, pokud se tyto složky mění.
Čl.15
Právní předpisy provádějící ustanovení této úmluvy:
a) budou k dispozici všem osobám, jichž se týkají;
b) určí osoby odpovědné za jejich provádění;
c) stanoví vhodné sankce za jakékoli jejich porušení;
d) zajistí ve všech případech, kde toho je třeba, aby se vedly
vyhovující výkazy ve vhodné formě a vhodným způsobem.
Čl.16
Výroční zprávy, které mají být předkládány podle článku 22 ústavy
Mezinárodní organisace práce, budou obsahovat úplné informace o
opatřeních uvádějících v život ustanovení této úmluvy.
Čl.17
1. Jestliže území členského státu zahrnuje rozsáhlé oblasti, kde
příslušný orgán považuje ustanovení této úmluvy za neproveditelná pro
řídké osídlení obyvatelstvem nebo vzhledem k dosaženému stupni rozvoje,
může po poradě se zúčastněnými organisacemi zaměstnavatelů a
pracovníků, pokud existují, vyjmout takové oblasti z provádění této
úmluvy buď zcela nebo učinit takové výjimky, které považuje za vhodné
se zřetelem k určitým podnikům nebo pracím.
2. Každý členský stát oznámí ve své první výroční zprávě o provádění
této úmluvy, kterou předkládá podle článku 22 ústavy Mezinárodní
organisace práce, všechny oblasti, ohledně nichž zamýšlí použít
ustanovení tohoto článku, a zdůvodní takový postup. Žádný členský stát
se po předložení své první výroční zprávy nebude moci dovolávat
ustanovení tohoto článku s výjimkou území, která takto oznámil.
3. Každý členský stát, který použil ustanovení tohoto článku, zváží
znovu ve lhůtách nikoli deších tří let po projednání s příslušnými
organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků, zda lze rozšířit provádění
této úmluvy na oblasti vyňaté podle odstavce 1.
4. Každý členský stát, který použil ustanovení tohoto článku, uvede v
dalších výročních zprávách všechny oblasti, pro které se vzdává práva
použít zmíněných ustanovení, a jakýkoli pokrok směřující k postupnému
provádění této úmluvy v takových oblastech.
Čl.18
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
Čl.19
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organisace
práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše
ratifikace dvou členských států.
3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct
měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
Čl.20
1. V prohlášeních zaslaných generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu
práce podle odstavce 2 článku 35 ústavy Mezinárodní organisace práce
budou uvedena
a) území, na nichž se příslušný členský stát zavazuje provádět
ustanovení této úmluvy beze změn;
b) území, na nichž se příslušný členský stát zavazuje provádět
ustanovení této úmluvy se změnami, včetně podrobností o těchto změnách;
c) území, na nichž nelze tuto úmluvu provádět, včetně důvodů, pro které
ji nelze provádět;
d) území, ohledně nichž si příslušný členský stát vyhrazuje rozhodnout
až po podrobnějším zvážení situace.
2. Závazky uvedené pod písmenami a) a b) odstavce 1 tohoto článku se
budou považovat za nedílnou součást ratifikace a budou mít stejnou
účinnost jako ratifikace.
3. Každý členský stát může pozdějším prohlášením zcela nebo částečně
zrušit jakoukoli výhradu učiněnou ve svém původním prohlášení podle
písmene b), c) nebo d) odstavce 1 tohoto článku.
4. Každý členský stát může v době, kdy lze vypovědět tuto úmluvu podle
ustanovení článku 22, zaslat generálnímu řediteli prohlášení
pozměňující v jakémkoli jiném ohledu znění každého předcházejícího
prohlášení s uvedením současné situace v určených územích.
Čl.21
1. V prohlášeních zaslaných generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu
práce ve smyslu odstavce 4 nebo 5 článku 35 ústavy Mezinárodní
organisace práce bude uvedeno, zda se ustanovení této úmluvy budou
provádět na příslušném území beze změn anebo se změnami; bude-li v
prohlášení uvedeno, že ustanovení této úmluvy budou prováděna se
změnami, je třeba uvést i podrobnosti o takových změnách.
2. Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán mohou v
době, kdy lze vypovědět tuto úmluvu podle ustanovení článku 22, zaslat
generálnímu řediteli prohlášení pozměňující v jakémkoli jiném ohledu
znění každého předcházejícího prohlášení s uvedením současné situace,
pokud jde o provádění této úmluvy.
Čl.22
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět
po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla
účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu
práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy
byla zapsána.
2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije
práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po
uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude
vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět
vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto
článku.
Čl.23
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským
státům Mezinárodní organisace práce zápis všech ratifikací a výpovědí,
které mu členové organisace sdělí.
2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis druhé
ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské
státy Organisace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Čl.24
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu
tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených
národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal
podle ustanovení předchozích článků.
Čl.25
Vždy, bude-li to považovat za nutné, Správní rada Mezinárodního úřadu
práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a
přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference
otázku její úplné nebo částečné revise.
Čl.26
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo
částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure
okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 22, a to
s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva
přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty
členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující
úmluvu.
Čl.27
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.