Advanced Search

o přístupu ČSR k Úmluvě o výsadách a imunitách OSN


Published: 1956
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508737/o-pstupu-sr-k-mluv-o-vsadch-a-imunitch-osn.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
52/1956 Sb.



Vyhláška



ministra zahraničních věcí



ze dne 9. července 1956



o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách

Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace

spojených národů dne 13. února 1946



Rezolucí ze dne 13. února 1946 Valné shromáždění Organizace spojených

národů schválilo na základě článků 104 a 106 Charty Organizace

spojených národů Úmluvu o výsadách a imunitách Organizace spojených

národů a doporučilo, aby všichni členové Organizace spojených národů k

ní přistoupili.



Národní shromáždění projevilo se zmíněnou úmluvou souhlas dne 24.

května 1955 s výhradou k jejímu par. 30. Úmluva byla ratifikována

prezidentem republiky dne 26. července 1955 s výhradou k jejímu par. 30

a ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Organizace

spojených národů dne 7. září 1955.



Podle svého par. 32 nabývá tato úmluva účinnosti pro každý členský stát

dnem, kdy složí listinu o přístupu, nabyla tedy účinnosti pro

Československou republiku dnem 7. září 1955.



Při přístupu k zmíněné úmluvě učinila Československá republika tuto

výhradu:



"Československá republika se nepokládá za vázánu par. 30 úmluvy, který

předpokládá obligatorní pravomoc Mezinárodního soudního dvora pro spory

vzniklé z výkladu nebo použití úmluvy; pokud se týče příslušnosti

Mezinárodního soudního dvora pro tyto spory, stojí Československá

republika na stanovisku, že k tomu, aby mohl být určitý spor předložen

k vyřešení Mezinárodnímu soudnímu dvoru, je v každém jednotlivém

případě nezbytný souhlas všech stran ve sporu. Tato výhrada se týká

rovněž dalšího ustanovení téhož paragrafu, podle něhož je přijmout

posudek Mezinárodního soudního dvora jako rozhodující."



Kromě Československé republiky jsou touto úmluvou až dosud vázány tyto

státy: Afghanistán, Austrálie, Belgie, Běloruská sovětská socialistická

republika (s výhradou), Bolívie, Brazílie, Burma, Costa Rica, Dánsko,

Dominikánská republika, Ecuador, Egypt, El Salvador, Ethiopie,

Filipíny, Francie, Guatemala, Haiti, Honduras, Chile, Indie, Irák,

Írán, Island, Izrael, Jugoslávie, Kanada (s výhradou)ú, Libanon,

Libérie, Lucembursko, Nicaragua, Norsko, Nový Zéland (s výhradou),

Pákistán, Panama, Paraguay, Polsko, Řecko, Spojené království Velké

Británie a Severního Irska, Svaz sovětských socialistických republik (s

výhradou), Sýrie, Švédsko, Thajsko (s výhradou), Turecko (s výhradami),

Ukrajinská sovětská socialistická republika (s výhradou).



Český překlad Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů

se vyhlašuje jako samostatná část Přílohy ke Sbírce zákonů.



David v. r.



Úmluva



o výsadách a imunitách Organizace Spojených národů schválená Valným

shromážděním Organizace Spojených národů dne 13. února 1946



Jelikož článek 104 Charty Organizace Spojených národů stanoví, že

Organizace požívá na území každého ze svých členských států takové

právní způsobilosti, jaké je třeba, aby konala své úkoly a plnila své

cíle, a



jelikož článek 105 Charty Organizace Spojených národů stanoví, že

Organizace požívá na území každého ze svých členských států výsad a

imunit, jichž je třeba, aby plnila své cíle, a že zástupci členských

států Organizace Spojených národů a úředníci Organizace požívají

podobně výsad a imunit, jichž je třeba, aby nezávisle vykonávali své

úkoly souvisící s Organizací,



Valné shromáždění rezolucí přijatou dne 13. února 1946 schválilo úmluvu

níže uvedenou a doporučilo, aby každý členský stát Organizace Spojených

národů k ní přistoupil.



Článek I



Právní osobnost



§ 1



Organizace Spojených národů je právnickou osobou. Má způsobilost:



a) sjednávat smlouvy;



b) nabývat nemovitého a movitého majetku a zcizovat jej;



c) vystupovat před soudy.



Článek II



Vlastnictví, fondy a majetky



§ 2



Organizace Spojených národů, její vlastnictví a majetky, kdekoli

umístěné a v číkoli držení, požívají imunity vůči právním řízením

kteréhokoli druhu, pokud se jí Organizace Spojených národů v určitém

případě výslovně nezřekla. Rozumí se však, že zřeknutí imunity se

nemůže vztahovat na žádné opatření exekuční.



§ 3



Místnosti Organizace Spojených národů jsou nedotknutelné. Vlastnictví a

majetky Organizace Spojených národů, kdekoliv umístěné a v číkoli

držení, požívají imunity vůči prohledávání, záboru, konfiskaci,

vyvlastnění a kterémukoli jinému zásahu exekučnímu, správnímu, soudnímu

nebo zákonodárnému.



§ 4



Archivy Organizace Spojených národů a vůbec všechny listiny, jež jí

patří nebo jsou v jejím držení, jsou nedotknutelné, ať jsou kdekoliv

umístěny.



§ 5



Nepodléhajíc finanční kontrole, finančním předpisům ani finančnímu

moratoriu kteréhokoli druhu,



a) Organizace Spojených národů může držet fondy, zlato nebo devizy

kteréhokoli druhu a mít účty v kterékoli měně;



b) Organizace Spojených národů může svobodně převádět své fondy, zlato

nebo devizy z jedné země do druhé nebo uvnitř kterékoli země a směňovat

kterékoli devizy, jež drží, na kteroukoli jinou měnu.



§ 6



Při výkonu svých práv podle výše uvedeného § 5 bude Organizace

Spojených národů mít náležitý zřetel na všechny připomínky vlády

kteréhokoli členského státu, pokud shledá, že jim může vyhovět bez újmy

svým zájmům.



§ 7



Organizace Spojených národů, její majetky, příjmy a jiné vlastnictví,

jsou:



a) osvobozeny ode všech přímých daní; rozumí se však, že se Organizace

Spojených národů nebude domáhat osvobození od daní, jež jsou ve

skutečnosti pouhou náhradou za služby obecně užitečné;



b) osvobozeny od cel a dovozních i vývozních zákazů a omezení co do

předmětů dovážených nebo vyvážených Organizací Spojených národů pro

její úřední potřebu. Rozumí se však, že předměty s tímto osvobozením

dovezené nebudou prodány v zemi, do níž byly dovezeny, leč za podmínek

dohodnutých s vládou oné země;



c) osvobozeny od cel a dovozních i vývozních zákazů a omezení co do

publikací Organizace.



§ 8



Ačkoli se Organizace Spojených národů zpravidla nebude domáhat

osvobození od spotřebních dávek a od daní z prodeje movitého a

nemovitého majetku, tvořících součást ceny, jež má být zaplacena, přece

učiní členské státy, kdykoli to bude možné, vhodná správní opatření za

účelem slevy nebo vrácení dávky nebo daně, kdy Organizace Spojených

národů bude činit pro úřední potřebu významné nákupy majetku, na které

takové dávky a daně byly nebo mají být uvaleny.



Článek III



Výhody týkající se dopravování zpráv



§ 9



Organizace Spojených národů bude na území každého členského státu

požívat pro dopravování úředních zpráv nakládání nikoli méně výhodného,

nežli je nakládání poskytované vládou toho členského státu kterékoli

jiné vládě, čítajíc v to její diplomatický zastupitelský úřad, pokud

jde o přednostní práva, sazby a poplatky za poštovní zásilky,

kabelogramy, telegramy, radiogramy, fototelegramy, telefonické a jiné

dopravování zpráv, jakož i pokud jde o novinářské sazby pro zprávy pro

tisk a rozhlas. Úřední korespondence ani jiné úřední dopravování zpráv

Organizace Spojených národů nepodléhá cenzuře.



§ 10



Organizace Spojených národů bude mít právo užívat šifer a odesílat a

přijímat korespondenci kurýry nebo zavazadly, požívajícími týchž imunit

a výsad, jako diplomatičtí kurýři a diplomatická zavazadla.



Článek IV



Zástupci členských států



§ 11



Zástupci členských států v hlavních a pomocných orgánech Organizace

Spojených národů a na konferencích svolaných Organizací Spojených

národů požívají při vykonávání svých úkolů a cestou do místa schůze a z

tohoto místa těchto výsad a imunit:



a) imunity vůči zatčení nebo vazbě a vůči zabavení osobních zavazadel a

imunity vůči právním řízením kteréhokoli druhu pro výroky ústní nebo

písemné a pro všechna jednání, jež učiní jakožto zástupci;



b) nedotknutelnosti veškerých listin a dokumentů;



c) právo užívat šifer a přijímat listiny a korespondenci kurýrem nebo v

zapečetěných zavazadlech;



d) pro sebe i své manžely vynětí z přistěhovaleckých omezení, z hlášení

cizinců a z povinností plynoucích z národní služby ve státě, do kterého

přijíždějí nebo kterým projíždějí při výkonu svého úřadu;



e) co do omezení devizových nebo měnových týchž výhod, které se

poskytují zástupcům cizích vlád s dočasným úředním posláním;



f) co do osobních zavazadel, týchž imunit a výhod, které se poskytují

diplomatickým zástupcům, a rovněž



g) takových jiných výsad, imunit a výhod, kterých požívají diplomatičtí

zástupci, pokud nejsou neslučitelné s tím, co předchází, kromě práva

domáhat se osvobození od cel na zboží dovážené (jinak než jako součást

jejich osobních zavazadel) a od spotřebních dávek nebo daní z prodeje.



§ 12



Aby byla zástupcům členských států v hlavních a pomocných orgánech

Organizace Spojených národů a na konferencích svolaných Organizací

Spojených národů zajištěna plná svoboda slova a nezávislost při plnění

povinností, imunita vůči právním řízením pro výroky ústní nebo písemné

a pro všechna jednání, jež učiní při plnění svých povinností, se bude i

nadále poskytovat, i když tyto osoby již nebudou zástupci členských

států.



§ 13



Tam, kde daňová povinnost kteréhokoli druhu závisí na bydlišti, se za

období bydliště nepovažují ta období, po která se zástupci členských

států v hlavních a pomocných orgánech Organizace Spojených národů a na

konferencích svolaných Organizací Spojených národů zdržují v některém

členském státě pro plnění svých povinností.



§ 14



Výsady a imunity se zástupcům členských států poskytují nikoli pro

osobní prospěch jednotlivců samotných, nýbrž na zabezpečení nezávislého

vykonávání jejich úkolů souvisících s Organizací Spojených národů.

Proto má členský stát nejen právo, nýbrž povinnost zříci se imunity

svého zástupce v každém případě, kdy by podle mínění členského státu

imunita překážela výkonu spravedlnosti a kdy je možno se jí zříci bez

újmy účelu, pro který se imunita poskytuje.



§ 15



Ustanovení §§ 11, 12 a 13 nelze používat ve vztahu mezi zástupcem a

úřady státu, jehož je příslušníkem, anebo jehož je nebo byl zástupcem.



§ 16



Pro účely tohoto článku se má za to, že výraz "zástupci" zahrnuje

všechny delegáty, zástupce delegátů, poradce, odborné znalce a

tajemníky delegací.



Článek V



Úředníci



§ 17



Generální tajemník určí kategorie úředníků, na něž se vztahují

ustanovení tohoto článku a článku VII. Předloží seznam těchto kategorií

Valnému shromáždění. Potom budou tyto kategorie sděleny vládám všech

členských států. Jména úředníků pojatých do těchto kategorií budou

občas oznamována vládám členských států.



§ 18



Úředníci Organizace Spojených národů:



a) budou požívat imunity vůči právním řízením pro výroky ústní nebo

písemné a pro všechna jednání, jež vykonají při výkonu úřadu;



b) budou osvobozeni od zdanění platů a požitků, placených jim

Organizací Spojených národů;



c) budou požívat imunity vůči povinnostem plynoucím z národní služby;



d) budou spolu se svými manžely a s členy svých rodin, žijícími na

jejich náklady, požívat imunity vůči přistěhovaleckým omezením a vůči

hlášení cizinců;



e) budou požívat stejných výsad co do devizových výhod, jako úředníci

obdobné hodnosti přidělení diplomatickým zastupitelským úřadům

pověřeným u příslušné vlády;



f) budou spolu se svými manžely a s členy svých rodin, žijícími na

jejich náklady, v době mezinárodní krize požívat při repatriaci týchž

výhod, jako diplomatičtí zástupci;



g) budou mít právo dovézt bezcelně svůj nábytek a svršky v době, kdy

poprvé nastoupí v úřad v zemi, o kterou jde.



§ 19



Generálnímu tajemníkovi a všem zástupcům generálního tajemníka budou

pro ně samotné, pro jejich manžely a pro jejich nezletilé děti kromě

imunit a výsad, vytčených v § 18, poskytovány výsady a imunity, vynětí

a výhody, poskytované podle mezinárodního práva diplomatickým

zástupcům.



§ 20



Výsady a imunity se poskytují úředníkům v zájmu Organizace Spojených

národů a nikoli pro osobní prospěch jednotlivců samotných. Generální

tajemník bude mít právo a povinnost zříci se imunity kteréhokoli

úředníka v každém případě, kdy by podle jeho mínění imunita překážela

výkonu spravedlnosti a kdy je možno se jí zříci bez újmy zájmům

Organizace Spojených národů. Jde-li o generálního tajemníka, má Rada

bezpečnosti právo zříci se imunity.



§ 21



Organizace Spojených národů bude v každé době spolupracovat s

příslušnými úřady členských států, aby usnadnila řádné vykonávání

práva, zabezpečila zachovávání policejních předpisů a zabránila každému

zneužití v souvislosti s výsadami, imunitami a výhodami, uvedenými v

tomto článku.



Článek VI



Znalci pověření posláním pro Organizaci Spojených národů



§ 22



Znalcům (pokud nejsou úředníky spadajícími pod článek V), vykonávajícím

poslání pro Organizaci Spojených národů, se budou poskytovat ty výsady

a imunity, jichž je třeba pro nezávislé vykonávání jejich úkolů v době

jejich poslání, čítajíc v to dobu strávenou na cestách, souvisících s

jejich posláním. Zejména se jim poskytují:



a) imunita vůči zatčení nebo vazbě a vůči zabavení osobních zavazadel;



b) imunita vůči právním řízením kteréhokoli druhu, pro výroky ústní

nebo písemné a pro jednání, jež učiní při plnění svého poslání. Tato

imunita vůči právním řízením se bude i nadále poskytovat, i když tyto

osoby již nebudou zaměstnány posláním pro Organizaci Spojených národů;



c) nedotknutelnost veškerých listin a dokumentů;



d) pro jejich spojení s Organizací Spojených národů právo užívat šifer

a přijímat listiny a korespondenci kurýrem nebo v zapečetěných

zavazadlech;



e) co do omezení devizových nebo měnových, tytéž výhody, které se

poskytují zástupcům cizích vlád s dočasným úředním posláním;



f) co do osobních zavazadel, tytéž imunity a výhody, které se poskytují

diplomatickým zástupcům.



§ 23



Výsady a imunity se poskytují znalcům v zájmu Organizace Spojených

národů a nikoli pro osobní prospěch jednotlivců samotných. Generální

tajemník bude mít právo a povinnost zříci se imunity kteréhokoli znalce

v každém případě, kdy by podle jeho mínění imunita překážela výkonu

spravedlnosti a kdy je možno se jí zříci bez újmy zájmům Organizace

Spojených národů.



Článek VII



Laissez-passer Organizace Spojených národů



§ 24



Organizace Spojených národů může svým úředníkům vydávat laissez-passer.

Úřady členských států budou uznávat a přijímat tato laissez-passer jako

platné cestovní doklady, přihlížejíce přitom k ustanovením § 25.



§ 25



Žádosti majitelů laissez-passer Organizace Spojených národů o víza

(jsou-li vyžadována) se vyřizují co nejspěšněji, je-li k nim připojeno

osvědčení, že majitel cestuje z pověření Organizace Spojených národů.

Kromě toho se takovým osobám poskytují výhody pro rychlé cestování.



§ 26



Výhody podobné těm, které jsou vytčeny v § 25, se budou poskytovat

znalcům a jiným osobám, které sice nejsou majiteli laissez-passer

Organizace Spojených národů, avšak mají osvědčení, že cestují z

pověření Organizace Spojených národů.



§ 27



Generálnímu tajemníkovi, zástupcům generálního tajemníka a ředitelům,

cestujícím s laissez-passer Organizace Spojených národů z pověření

Organizace Spojených národů, se budou poskytovat tytéž výhody, které se

poskytují diplomatickým zástupcům.



§ 28



Ustanovení tohoto článku lze vztahovat na obdobné úředníky zvláštních

orgánů, jestliže to stanoví dohody o vztahu, sjednané podle článku 63

Charty.



Článek VIII



Vyřizování sporů



§ 29



Organizace Spojených národů učiní opatření pro vhodný způsob

vyřizování:



a) sporů, vzniklých ze smluv, nebo jiných sporů soukromoprávní povahy,

v nichž je stranou Organizace Spojených národů;



b) sporů, v nichž je účasten kterýkoli úředník Organizace Spojených

národů, který pro své úřední postavení požívá imunity, jestliže se

generální tajemník imunity nezřekl.



§ 30



Všechny spory vzniklé z výkladu nebo provádění této Úmluvy budou

předloženy Mezinárodnímu soudnímu dvoru, jestliže se v některém případě

strany nedohodnou, že užijí jiného způsobu vyřízení. Vznikne-li spor

mezi Organizací Spojených národů na jedné straně a některým členským

státem na straně druhé, bude podle článku 96 Charty a podle článku 65

Statutu Mezinárodního soudního dvora podána žádost o posudek o

kterékoli právní otázce ve sporu zahrnuté. Strany přijmou posudek

Mezinárodního soudního dvora jako rozhodující.



Závěrečný článek



§ 31



Tato úmluva se předkládá všem členským státům organizace Spojených

národů k přístupu.



§ 32



Přístup se provede složením listiny u generálního tajemníka Organizace

Spojených národů a úmluva nabude účinnosti pro každý členský stát dnem,

kdy složí listinu o přístupu.



§ 33



Generální tajemník zpraví všechny členské státy Organizace Spojených

národů o složení každé listiny o přístupu.



§ 34



Rozumí se, že když se za některý členský stát složí listina o přístupu,

bude onen členský stát podle vlastního práva s to provádět ustanovení

této úmluvy.



§ 35



Tato úmluva zůstane mezi Organizací Spojených národů a každým členským

státem, který složí listinu o přístupu, v účinnosti po tak dlouho,

pokud onen členský stát zůstane členským státem Organizace Spojených

národů, nebo až do té doby, kdy revidovaná všeobecná úmluva bude

schválena valným shromážděním a onen členský stát se stane smluvní

stranou této revidované úmluvy.



§ 36



Generální tajemník může sjednat s kterýmkoli členským státem nebo s

kterýmikoli členskými státy dodatkové dohody, upravující ustanovení

této úmluvy, pokud jde o onen členský stát nebo o ony členské státy.

Tyto dodatkové dohody budou v každém jednotlivém případě podléhat

schválení Valného shromáždění.