179/1995 Sb.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. září 1949 byla v
Paříži přijata Všeobecná dohoda o výsadách a imunitách Rady Evropy a
dne 6. listopadu 1952 ve Štrasburku byl sjednán Protokol ke Všeobecné
dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy.
S dohodou i Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky ke Všeobecné dohodě o výsadách a
imunitách Rady Evropy ze dne 2. září 1949 a k Protokolu ze dne 6.
listopadu 1952 byla uložena u depozitáře dohody i Protokolu, tj.
generálního tajemníka Rady Evropy, dne 28. dubna 1995.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 22 dnem 10. září
1952 a Protokol v souladu se zněním svého článku 7 odst. (b) vstoupil v
platnost dnem 11. července 1956. Pro Českou republiku dohoda i Protokol
vstoupily v platnost na základě článku 7 odst. (ii) Protokolu dnem 28.
dubna 1995.
Dne 28. dubna 1995 byly ve Štrasburku jménem České republiky podepsány:
Druhý protokol ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy,
sjednaný v Paříži dne 15. prosince 1956,
Čtvrtý protokol ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy,
sjednaný v Paříži dne 16. prosince 1961
a
Pátý protokol ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy,
sjednaný ve Štrasburku dne 18. června 1990.
S protokoly vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident
republiky je ratifikoval. Ratifikační listiny byly uloženy u
depozitáře, tj. generálního tajemníka Rady Evropy, dne 30. května 1995.
Druhý protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 odst. 1
dnem 15. prosince 1956 a pro Českou republiku vstoupil v platnost na
základě téhož článku odst. 2 dnem 30. května 1995.
Čtvrtý protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 10 odst. 1
dnem 16. prosince 1961 a pro Českou republiku vstoupil v platnost na
základě téhož článku odst. 2 dnem 30. května 1995.
Pátý protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 odst. 1
dnem 1. listopadu 1991 a pro Českou republiku vstoupí v platnost na
základě téhož článku odst. 2 dnem 1. září 1995.
České překlady dohody i protokolů se vyhlašují současně.
VŠEOBECNÁ DOHODA
o výsadách a imunitách Rady Evropy
Vlády belgického království, Dánského království, Francouzské
republiky, Řeckého království, Irské republiky, Italské republiky,
Velkovévodství Lucemburského, Nizozemského království, Norského
království, Švédského království, Turecké republiky a Spojeného
království Velké Británie a Severního Irska;
Vzhledem k tomu, že podle článku 40 odstavce (a) Statutu Rady Evropy,
zástupci členských států a Sekretariátu požívají na území členských
států výsad a imunit nezbytných k výkonu svých funkcí;
Vzhledem k tomu, že podle odstavce (b) výše uvedeného článku se členové
Rady Evropy zavázali uzavřít za účelem plnění ustanovení tohoto
odstavce dohodu;
Vzhledem k tomu, že Výbor ministrů doporučil vládám členů, aby přijaly
následující ustanovení;
dohodly se na následujícím:
HLAVA I
Subjektivita - způsobilost
Čl.1
Rada Evropy je právnickou osobou. Má způsobilost uzavírat smlouvy,
nabývat nemovitý a movitý majetek a zcizovat jej a vystupovat před
soudy.
V těchto otázkách podniká generální tajemník jménem Rady Evropy
nezbytná opatření.
Čl.2
Generální tajemník vždy spolupracuje s příslušnými orgány členských
států s cílem usnadnit řádný výkon spravedlnosti, zabezpečit dodržování
policejních předpisů a předcházet jakémukoli zneužívání výsad, imunit,
osvobození a výhod stanovených v této dohodě.
HLAVA II
Majetek, fondy a aktiva
Čl.3
Rada, její majetek a aktiva, kdekoli umístěné a v držení kohokoli,
požívají imunity vůči všem druhům právního řízení, pokud se jí Výbor
ministrů v určitém případě výslovně nevzdal. Rozumí se však, že
zřeknutí se imunity se nevztahuje na žádné opatření nuceného výkonu
rozhodnutí či zadržení majetku.
Čl.4
Budovy a místnosti Rady jsou nedotknutelné. Její majetek a aktiva,
kdekoli umístěné a v držení kohokoli nepodléhají prohlídce, zabavení,
konfiskaci, vyvlastnění ani žádnému jinému správnímu, soudnímu nebo
zákonodárnému zásahu.
Čl.5
Archivy Rady a vůbec všechny listiny, které jí patří nebo jsou v jejím
držení, jsou nedotknutelné, ať jsou kdekoli umístěny.
Čl.6
Nepodléhajíc finanční kontrole, finančním předpisům ani regulaci a
finančnímu moratoriu kteréhokoli druhu:
a) Rada může držet jakékoli devizy a mít účty v kterékoli měně;
b) Rada může volně převádět své fondy z jedné země do druhé nebo v
rámci jedné země a směňovat jakékoli devizy, jež drží, na kteroukoli
měnu;
c) při výkonu svých práv podle odstavců a) a b) bude Rada Evropy brát
náležitý ohled na požadavky vlády člena, pokud shledá, že jim může
vyhovět bez újmy svým zájmům.
Čl.7
Rada, její aktiva, příjmy a další majetek jsou osvobozeny:
a) ode všech přímých daní; Rada se však nebude domáhat osvobození od
daní a poplatků, které jsou ve skutečnosti pouhou náhradou za obecně
užitečné služby;
b) ode všech celních poplatků, dovozních i vývozních zákazů a omezení,
pokud jde o předměty určené pro její úřední potřebu; předměty dovezené
s tímto osvobozením nebudou prodány na území státu, do něhož byly
přivezeny, leda za podmínek schválených vládou tohoto státu;
c) ode všech celních poplatků, dovozních i vývozních zákazů a omezení,
pokud jde o její publikace.
HLAVA III
Spojení
Čl.8
Výbor ministrů a generální tajemník požívají na území každého členského
státu, pokud jde o jejich úřední spojení, alespoň tak výhodného
zacházení, jaké poskytuje tento stát členům diplomatických úřadů
kterékoliv jiné vlády.
Úřední korespondence ani jiná úřední spojení Výboru ministrů a
Sekretariátu nepodléhají cenzuře.
HLAVA IV
Zástupci členských států ve Výboru ministrů
Čl.9
Zástupci členských států ve Výboru ministrů požívají při výkonu svých
funkcí a během svých cest do a z místa schůze těchto výsad a imunit:
a) imunity vůči zatčení nebo jinému zbavení svobody a vůči zabavení
osobních zavazadel a imunity vůči právním řízením jakéhokoli druhu pro
výroky ústní nebo písemné, jakož i pro všechna jednání, která učiní z
titulu svého úředního postavení;
b) nedotknutelnost veškerých listin a dokumentů;
c) právo užívat šifer a přijímat listiny nebo korespondenci kurýrem
nebo v zapečetěných zavazadlech;
d) pro sebe i své manžely vynětí z přistěhovaleckých omezení či z
hlášení cizinců ve státě, do kterého přijíždějí nebo kterým projíždějí
při výkonu svých funkcí;
e) pokud se týká devizových nebo měnových omezení, týchž výhod, jaké se
poskytují členům diplomatických úřadů srovnatelného postavení;
f) pokud se týká osobních zavazadel, týchž imunit a výhod, jaké se
poskytují členům diplomatických úřadů srovnatelné hodnosti.
Čl.10
S cílem zajistit zástupcům ve Výboru ministrů plnou svobodu slova a
úplnou nezávislost při plnění povinností, bude se poskytovat imunita
vůči právním řízením pro výroky ústní nebo písemné a pro všechna
jednání, jež učiní při výkonu svých povinností, i poté, kdy osoby,
jichž se to týká, přestaly vykonávat tyto povinnosti.
Čl.11
Výsady a imunity se poskytují zástupcům členských států nikoli pro
jejich osobní prospěch, ale s cílem zabezpečit nezávislý výkon jejich
funkcí ve vztahu k Výboru ministrů. Proto má členský stát nejen právo,
ale i povinnost zbavit imunity svého zástupce v každém případě, kdy by
podle mínění členského státu imunita překážela výkonu spravedlnosti a
kdy se jí lze vzdát bez újmy účelu, pro který se imunita poskytuje.
Čl.12
a) Ustanovení článků 9, 10 a 11 nelze použít ve vztahu k úřadům státu,
jehož je osoba občanem nebo jehož je či byla zástupcem.
b) V článcích 9, 10 a 11 a v článku 12 písm. a) výraz "zástupci"
zahrnuje všechny zástupce, alternativní zástupce, poradce, odborné
znalce a tajemníky delegací.
HLAVA V
Zástupci v Poradním shromáždění
Čl.13
Svobodný pohyb zástupců v Poradním shromáždění a jejich náhradníků do a
z místa schůze nelze podrobit žádným administrativním ani jiným
omezením. Zástupcům a jejich náhradníkům budou, pokud jde o cla a
kontrolu směny (devizové limity), poskytnuty:
a) jejich vlastní vládou tytéž výhody, jaké jsou poskytovány vysokým
úředníkům cestujícím služebně do ciziny na přechodnou dobu;
b) vládami jiných členských států tytéž výhody, jaké jsou poskytovány
zástupcům cizích vlád při přechodných služebních cestách do zahraničí.
Čl.14
Zástupci v Poradním shromáždění a jejich náhradníci požívají imunity
vůči veškerým úředním výslechům, zbavení svobody a veškerému právnímu
postihu, pokud jde o jejich slovní výroky a hlasování při výkonu
funkcí.
Čl.15
Během zasedání Poradního shromáždění zástupci ve shromáždění a jejich
náhradníci, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou parlamentními
poslanci, požívají:
a) na území svého domovského státu imunit poskytovaných v tomto státě
členům parlamentu;
b) na území všech ostatních členských států imunity vůči jakémukoli
zbavení svobody a soudnímu stíhání.
Této imunity požívají také při cestách do a z místa schůze Poradního
shromáždění. Imunity se však nelze dovolat v případech, kdy zástupci a
jejich náhradníci byli přistiženi při spáchání trestného činu, pokusu o
jeho spáchání nebo bezprostředně po jeho spáchání, ani v případech, kdy
je Shromáždění zbavilo imunity.
HLAVA VI
Úředníci Rady
Čl.16
Mimo výsad a imunit uvedených v článku 18, generální tajemník a
náměstek generálního tajemníka požívají, spolu se svými manžely a
nezletilými dětmi, výsad a imunit, osvobození a výhod poskytovaných
diplomatickým zástupcům v souladu s mezinárodním právem.
Čl.17
Generální tajemník určí kategorie úředníků, na něž se bude ustanovení
článku 18 vztahovat. Sdělí to vládám všech členských států. Jména
úředníků zahrnutých do těchto kategorií budou pravidelně oznamována
vládám členských států.
Čl.18
Úředníci Rady Evropy:
a) požívají imunity vůči právnímu řízení pro výroky ústní nebo písemné,
jakož i pro všechna jednání, která učiní v jejích mezích z titulu svého
úředního postavení v mezích své pravomoci;
b) jsou osvobozeni od zdanění platů a požitků, placených jim Radou
Evropy;
c) nepodléhají spolu se svými manžely a členy svých rodin, žijícími na
jejich náklady, přistěhovaleckým omezením a hlášení cizinců;
d) požívají stejných výsad, pokud jde o devizové výhody, jako úředníci
obdobné hodnosti přidělení k diplomatickým úřadům pověřeným u příslušné
vlády;
e) požívají spolu se svými manžely a členy svých rodin, žijícími na
jejich náklady, v době mezinárodní krize při repatriaci týchž výhod
jako diplomatičtí zástupci;
f) mají právo bezcelně dovézt svůj nábytek a svršky v době, kdy poprvé
nastoupí do úřadu v dotyčném státě a bezcelně je vyvézt zpět do státu
svého trvalého pobytu.
Čl.19
Výsady a imunity se poskytují úředníkům v zájmu Rady Evropy a nikoli
pro jejich osobní prospěch. Generální tajemník má právo a zároveň
povinnost zbavit imunity kteréhokoli úředníka v každém případě, kdy by
podle jeho mínění překážela výkonu spravedlnosti a kdy se jí lze vzdát
bez újmy zájmům Rady Evropy. Jde-li o generálního tajemníka a náměstka
generálního tajemníka, má právo zbavit je imunity Výbor ministrů.
HLAVA VII
Dodatkové dohody
Čl.20
Rada může uzavřít s členským státem nebo s více členskými státy
dodatkové dohody, které pozměňují ustanovení této Všeobecné dohody ve
vztahu k tomuto členskému státu nebo k těmto členským státům.
HLAVA VIII
Spory
Čl.21
Jakýkoli spor mezi Radou a soukromými osobami, týkající se dodávek,
poskytnutých služeb a nemovitostí zakoupených jménem Rady, bude
předložen arbitráži podle správního nařízení vydaného generálním
tajemníkem a schváleného Výborem ministrů.
HLAVA IX
Závěrečná ustanovení
Čl.22
Tato dohoda podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u
generálního tajemníka Rady Evropy. Dohoda vstoupí v platnost, jakmile
uloží ratifikační listiny sedm signatářů.
Signatáři však souhlasí, že do vstupu dohody v platnost, v souladu s
ustanoveními předchozího odstavce a s cílem vyhnout se jakýmkoli
průtahům v řádné činnosti Rady, budou dohodu od okamžiku svého podpisu
předběžně uplatňovat, a to v souladu se svými ústavními pravidly.
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali
tuto Všeobecnou dohodu.
Dáno v Paříži, dne 2. září 1949 v anglickém a francouzském jazyce,
přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které
bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník předá ověřenou
kopii každému signatáři.
Příl.1
PROTOKOL
ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy
Signatářské vlády Všeobecné dohody o výsadách a imunitách Rady Evropy,
podepsané v Paříži 2. září 1949 (dále jen "Dohoda"),
přejíce si rozšířit opatření Dohody,
dohodly se na tomto:
Článek 1
Kterýkoli současný nebo budoucí členský stát Rady Evropy, který
nepodepsal Dohodu, může přistoupit k ní i k tomuto protokolu uložením
své listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy, který o tom
zpraví členské státy Rady.
Článek 2
a) Ustanovení hlavy IV Dohody se budou vztahovat na zástupce, jež se
účastní schůzí zástupců ministrů.
b) Ustanovení hlavy IV Dohody se vztahují na zástupce (kromě zástupců v
Poradním shromáždění), kteří se účastní schůzí svolaných Radou Evropy
mimo období zasedání Výboru ministrů a zástupců ministrů. Zástupci,
kteří se účastní takových schůzí, se však nemohou dovolávat imunity
vůči zatčení a trestnímu stíhání, pokud byli přistiženi při spáchání
trestného činu, pokusu o jeho spáchání nebo bezprostředně po jeho
spáchání.
Článek 3
Ustanovení článku 15 Dohody se vztahují na zástupce v Poradním
shromáždění a na jejich náhradníky v době, kdy se účastní schůzí výborů
a podvýborů Poradního shromáždění, cestují do a z místa konání těchto
schůzí, bez ohledu na to, zda Shromáždění v této době zasedá.
Článek 4
Stálí představitelé členských států při Radě Evropy požívají při výkonu
svých funkcí a v průběhu svých cest do a z místa konání schůzí výsad,
imunit a výhod, kterých požívají diplomatičtí zástupci srovnatelného
postavení.
Článek 5
Výsady, imunity a výhody se neposkytují zástupcům členských států pro
jejich osobní prospěch, ale pro zaručení nezávislého výkonu jejich
funkcí ve vztahu k Radě Evropy. Členský stát proto má nejen právo, ale
též povinnost zbavit svého zástupce imunity v případě, kdy by překážela
výkonu spravedlnosti a je- -li možné se jí vzdát bez újmy na účelu, pro
který se imunita poskytuje.
Článek 6
Ustanovení hlavy IV nelze použít ve vztahu k úřadům státu, jehož je
osoba občanem nebo jehož je či byla zástupcem.
Článek 7
a) Tento protokol bude otevřen k podpisu všem členským státům, které
podepsaly Dohodu. Protokol bude ratifikován současně s ratifikací nebo
po ratifikaci Dohody. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního
tajemníka Rady Evropy.
b) Tento protokol vstoupí v platnost dnem, kdy bude ratifikován všemi
signatáři, jež k tomuto datu ratifikovali Dohodu, přičemž počet
signatářů, kteří ratifikovali Dohodu a Protokol, nesmí být menší než
sedm.
c) Pro signatáře, kteří ratifikují později, Protokol vstoupí v platnost
dnem uložení ratifikační listiny.
d) U členských států, které přistoupily k Dohodě a Protokolu v souladu
s ustanovením článku 1, Dohoda a Protokol vstoupí v platnost:
(i) dnem, který je uveden v písmenu b) v případech, kdy listina o
přístupu byla uložena před tímto datem; nebo
(ii)dnem uložení listiny o přístupu v případech, kdy tato listina je
uložena v den následující po dni uvedeném v písmenu b).
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali
tento protokol.
Dáno ve Štrasburku dne 6. listopadu 1952 v anglickém a francouzském
jazyce, v jediném vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy,
přičemž obě znění mají stejnou platnost. Generální tajemník zašle kopie
každé vládě, která Protokol podepsala nebo k němu přistoupila.
Příl.2
DRUHÝ PROTOKOL
ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy
Signatářské vlády, členové Rady Evropy, m
ajíce na zřeteli ustanovení článku 59 Úmluvy o ochraně lidských práv a
základních svobod (dále jen "Úmluva"), podepsané v Římě 4. 11. 1950, že
členové Evropské komise pro lidská práva (dále jen "Komise") jsou
oprávněni požívat při výkonu svých funkcí výsad a imunit uvedených v
článku 40 Statutu Rady Evropy a v dohodách uzavřených za účelem plnění
jeho ustanovení,
uznávajíce, že je důležité určit a definovat výsady a imunity v
protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy,
podepsané dne 2. září 1949,
dohodly se na následujícím:
Článek 1
Členové Komise při výkonu svých funkcí a během svých cest na místo a z
místa schůzek požívají následujících výsad a imunit:
a) imunity vůči zatčení nebo zadržení a vůči zabavení osobních
zavazadel a imunity vůči řízením jakéhokoli druhu pro výroky ústní nebo
písemné, jakož i pro všechna jednání učiněná z jejich oficiálního
postavení,
b) nedotknutelnost veškerých listin a dokumentů,
c) vynětí pro sebe i pro své manžely z přistěhovaleckých omezení nebo
hlášení cizinců ve státě, do kterého přijíždějí nebo kterým projíždějí
při výkonu svých funkcí.
Článek 2
1. Žádná administrativní nebo jiná omezení nebudou uvalena na volný
pohyb členů Komise na místo a z místa zasedání Komise.
2. Pokud jde o cla a devizové limity, budou členům Komise poskytnuty:
a) vlastní vládou stejné výhody, jaké jsou poskytovány vysokým státním
úředníkům při služebních cestách do zahraničí,
b) vládami jiných členských států stejné výhody, jaké jsou poskytovány
zástupcům cizích vlád při služebních cestách.
Článek 3
S cílem zajistit členům Komise plnou svobodu projevu a plnou
nezávislost při plnění jejich povinností, bude jim poskytnuta imunita i
vůči právním řízením pro výroky ústní nebo písemné a pro všechna
jednání, jež učiní při výkonu svých povinností, i poté, kdy osoby,
jichž se to týká, přestaly vykonávat tyto povinnosti.
Článek 4
Výsady a imunity nebudou poskytnuty členům Komise pro jejich osobní
prospěch, ale pro zaručení nezávislého výkonu jejich funkcí. Pouze
Komise může zbavit své členy imunity. Komise nemá pouze právo, ale i
povinnost zbavit imunity svého člena v každém případě, kdy by překážela
výkonu spravedlnosti, pokud je možné se jí vzdát bez újmy na účelu, pro
který byla imunita poskytnuta.
Článek 5
Tento protokol bude otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy,
které se mohou stát smluvní stranou:
a) podpisem bez výhrady ratifikace nebo
b) podpisem s výhradou ratifikace a následující ratifikací.
Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
Článek 6
1. Tento protokol vstoupí v platnost, jakmile jej tři členské státy
Rady Evropy v souladu s článkem 5 podepsaly bez výhrady ratifikace nebo
jej ratifikovaly.
2. Pro každý členský stát, který jej podepíše bez výhrady ratifikace
nebo ratifikuje později, vstoupí tento protokol v platnost dnem podpisu
nebo uložení ratifikační listiny.
Článek 7
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy datum
vstupu tohoto protokolu v platnost a sdělí jim názvy těch členských
států, které jej podepsaly bez výhrady ratifikace nebo které jej
ratifikovaly.
Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni,
podepsali tento protokol.
Dáno v Paříži dne 15. prosince 1956 v anglickém a francouzském jazyce,
přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které
bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník zašle kopie
tohoto protokolu každé signatářské vládě.
Příl.3
ČTVRTÝ PROTOKOL
ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy
Signatářské vlády, členové Rady Evropy,
majíce na zřeteli, že podle ustanovení článku 59 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), podepsané v Římě
4. listopadu 1950, jsou členové Evropského soudu pro lidská práva (dále
jen "Soud") oprávněni při výkonu svých funkcí požívat výsad a imunit
uvedených v článku 40 Statutu Rady Evropy a v dohodách uzavřených na
základě tohoto článku,
usuzujíce, že výše uvedené výsady a imunity je třeba specifikovat v
protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy,
podepsané v Paříži 2. září 1949,
dohodly se na následujícím:
Článek 1
Pro účely tohoto protokolu termín "soudci" znamená soudce, zvolené v
souladu s článkem 39 Úmluvy a státem jmenované ad hoc soudce v souladu
s článkem 43 Úmluvy.
Článek 2
Soudci požívají při výkonu svých funkcí a během cest konaných při
výkonu těchto funkcí následujících výsad a imunit:
a) imunity vůči zatčení nebo vazbě a vůči zabavení osobních zavazadel a
imunity vůči právním řízením kteréhokoli druhu pro výroky ústní nebo
písemné a všechna jednání učiněná při výkonu jejich funkce,
b) vynětí z omezení volného pohybu pro sebe a své manžely při odjezdu a
příjezdu ze země trvalého pobytu, při příjezdu a pobytu v zemi, ve
které vykonávají své funkce, jakož i vynětí z přistěhovaleckých omezení
nebo hlášení cizinců ve státě, do kterého přijíždějí nebo kterým
projíždějí při výkonu svých funkcí.
Článek 3
Při cestách konaných při výkonu jejich funkcí budou soudcům, pokud jde
o cla a devizové limity, poskytnuty:
a) vlastní vládou tytéž výhody, jaké jsou poskytovány vysokým státním
úředníkům cestujícím do ciziny při služebních cestách do zahraničí,
b) vládami jiných členských států stejné výhody, jaké jsou poskytovány
představitelům diplomatických misí.
Článek 4
1. Dokumenty a listiny Soudu, soudců a soudní administrace týkající se
činnosti Soudu jsou nedotknutelné.
2. Úřední korespondence a jiná úřední sdělení Soudu, jejich členů a
soudní administrace nemohou být zadrženy nebo cenzurovány.
Článek 5
Aby byla soudcům zabezpečena plná svoboda slova a naprostá nezávislost
při plnění povinností, bude jim i nadále poskytována imunita vůči
soudním řízením pro výroky ústní nebo písemné a pro všechna jednání
vyplývající z plnění jejich povinností, i když osoby, jichž se to týká,
již nevykonávají funkce.
Článek 6
Výsady a imunity se neposkytují soudcům pro jejich osobní prospěch, ale
pro zaručení nezávislého výkonu jejich funkcí. Pouze Soud zasedající v
plénu je oprávněn zbavit soudce imunity; nemá pouze právo, ale také
povinnost zbavit soudce imunity v každém případě, kdy by podle jeho
názoru imunita překážela výkonu spravedlnosti, a je-li možné se jí
vzdát bez újmy na účelu, pro který byla poskytnuta.
Článek 7
1. Ustanovení článků 2 až 5 tohoto protokolu se vztahují i na tajemníka
Soudu a jeho zástupce, pokud vykonává funkci tajemníka Soudu, bez
omezení na výsadách a imunitách, jež mohou požívat podle článku 18
Všeobecné dohody o výsadách a imunitách Rady Evropy.
2. Ustanovení článku 18 Všeobecné dohody o výsadách a imunitách Rady
Evropy se vztahuje na zástupce tajemníka Soudu, pokud se týče jeho
funkce jako takové, není-li činný jako tajemník Soudu.
3. Výsady a imunity uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se
neposkytují tajemníkovi Soudu a jeho zástupci pro jejich osobní
prospěch, ale pro usnadnění výkonu jejich povinností. Pouze Soud
zasedající v plénu je oprávněn zbavit tajemníka Soudu a jeho zástupce
imunity; nemá pouze právo, ale také povinnost odejmout tuto imunitu v
každém případě, kdy by podle jeho názoru překážela výkonu
spravedlnosti, a je-li možné se jí vzdát bez újmy na účelu, pro který
byla poskytnuta.
Článek 8
1. Každý stát může při svém podpisu bez výhrady ratifikace, při
ratifikaci nebo kdykoli poté prohlásit sdělením generálnímu tajemníku
Rady Evropy, že tento protokol se bude vztahovat na všechna nebo
kterékoli z území, za jejichž mezinárodní styky odpovídá, a kde se v
souladu s článkem 63 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
tato Úmluva aplikuje.
2. Protokol se rozšíří na území jmenovaná v uvedeném oznámení po
potvrzení generálním tajemníkem Rady Evropy, že oznámení obdržel.
Článek 9
Protokol bude otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy, které se
stanou stranami:
a) podpisem bez výhrady ratifikace nebo
b) podpisem s výhradou ratifikace, po němž následuje ratifikace.
Článek 10
1. Tento protokol vstoupí v platnost, jakmile jej tři členské státy
Rady Evropy v souladu s článkem 9 podepsaly bez výhrady ratifikace nebo
jej ratifikovaly.
2. Pro každý další členský stát, který tento protokol podepíše bez
výhrady ratifikace nebo který jej ratifikuje, vstoupí tento protokol v
platnost dnem podpisu nebo dnem uložení ratifikační listiny.
Článek 11
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady:
a) názvy signatářů a uložení jakékoli ratifikační listiny,
b) datum vstupu tohoto protokolu v platnost.
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali
tento protokol.
Dáno v Paříži dne 16. prosince 1961 v anglickém a francouzském jazyce,
přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které
bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník zašle ověřené
kopie každé signatářské vládě.
Příl.4
PÁTÝ PROTOKOL
ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy
Členské státy Rady Evropy, signatáři tohoto protokolu,
majíce na zřeteli, že podle ustanovení článku 59 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), podepsané v Římě
4. listopadu 1950, jsou členové Evropské komise pro lidská práva (dále
jen "Komise") a Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "Soud")
oprávněni při výkonu funkcí požívat výsad a imunit uvedených v článku
40 Statutu Rady Evropy a v dohodách uzavřených na základě tohoto
článku,
usuzujíce, že uvedené výsady a imunity byly upřesněny a definovány v
Druhém protokolu a ve Čtvrtém protokolu, podepsaných v Paříži 15.
prosince 1956 a 16. prosince 1961, ke Všeobecné dohodě o výsadách a
imunitách Rady Evropy, podepsané v Paříži 2. září 1949,
majíce na zřeteli důležitost ve světle změn v činnosti kontrolního
mechanismu Úmluvy doplnit výše zmíněnou Všeobecnou dohodu dalším
protokolem,
dohodly se na následujícím:
Článek 1
1. Členové Komise a členové Soudu jsou osvobozeni od zdanění platů,
příjmů a náhrad placených jim Radou Evropy.
2. Výraz "členové Komise a členové Soudu" zahrnuje členy, kteří poté,
kdy byly nahrazeni, pokračují v projednávání těch případů, které již
posuzují, a také ad hoc soudce jmenované na základě ustanovení Úmluvy.
Článek 2
1. Tento protokol bude otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy,
které vysloví souhlas:
a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo
b) podpisem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení s následnou
ratifikací, přijetím nebo schválením.
2. Žádný členský stát Rady Evropy nepodepíše bez výhrady ratifikace,
neratifikuje, nepřijme nebo neschválí tento protokol, pokud již
neratifikoval nebo současně neratifikoval Všeobecnou dohodu o výsadách
a imunitách Rady Evropy.
3. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy
u generálního tajemníka Rady Evropy.
Článek 3
1. Tento protokol vstoupí v platnost první den měsíce, který následuje
po uplynutí tří měsíců od data, kdy tři členské státy Rady Evropy
vyjádří svůj souhlas být vázány protokolem podle ustanovení článku 2.
2. Pro každý členský stát, který vyjádří dodatečně svůj souhlas být
vázán protokolem, vstoupí tento protokol v platnost první den měsíce,
který následuje po uplynutí tří měsíců ode dne podpisu nebo uložení
ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení.
Článek 4
Do vstupu tohoto protokolu v platnost v souladu s odstavci 1 a 2 článku
3, strany souhlasí prozatímně aplikovat tento protokol ode dne podpisu,
pokud je to slučitelné s jejich ústavními předpisy.
Článek 5
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady:
a) podpis,
b) uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení,
c) den vstupu tohoto protokolu v platnost v souladu s článkem 3,
d) jiné akty, oznámení nebo zprávy vztahující se k protokolu.
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali
tento protokol.
Dáno ve Štrasburku dne 18. června 1990 v anglickém a francouzském
jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení,
které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník zašle
ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy.
