Advanced Search

požadavky na odběr vzorků a metody zkoušení osiva a sadby


Published: 2011
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508679/poadavky-na-odbr-vzork-a-metody-zkouen-osiva-a-sadby.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
61/2011 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 9. března 2011



o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby



Změna: 410/2013 Sb.



Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3a odst. 1, § 4 odst. 15 písm.

a) a b), § 5 odst. 9 písm. h), § 6 odst. 10 písm. c) až f), § 19 odst.

15 písm. l) a § 22 odst. 10 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění

do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů

(zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., zákona

č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb. a zákona č. 300/2009 Sb., (dále

jen „zákon“):



§ 1



Úvodní ustanovení



(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a

upravuje požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a

sadby.



(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) dílčím vzorkem dávka osiva nebo sadby odebraná z partie osiva nebo

sadby při jednotlivém vzorkovacím úkonu,



b) souhrnným vzorkem vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech

dílčích vzorků odebraných z jedné partie,



c) laboratorním vzorkem vzorek o předepsané minimální hmotnosti uvedené

v příloze č. 5, určený k zaslání do zkušební laboratoře, tvořený buď

celým souhrnným vzorkem, nebo vytvořený dělením ze souhrnného vzorku,



d) rezervním vzorkem vzorek určený k uložení pro případné další

zkoušky, připravený ze stejného souhrnného vzorku a stejným způsobem

jako laboratorní vzorek; každý rezervní vzorek musí mít označení

„Rezervní vzorek“ se symbolem „R“,



e) revizním vzorkem vzorek pro opětovné posouzení zdravotního stavu

sadby brambor,



f) adjustací úkony zahrnující balení, uzavírání a označování vzorku

nebo partie osiva,



g) úředním vzorkovatelem zaměstnanec Ústředního kontrolního a

zkušebního ústavu zemědělského oprávněný k odběru úředního vzorku nebo

fyzická osoba pověřená Ústavem k odběru vzorků podle § 17 odst. 3

zákona,



h) úředním vzorkem vzorek odebraný a adjustovaný úředním vzorkovatelem,



i) vzorkem na vegetační zkoušku vzorek určený pro vegetační zkoušku ke

stanovení druhové a odrůdové čistoty a pravosti, zdravotního stavu nebo

hybridnosti,



j) společným vzorkem vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelem

a odběratelem,



k) soukromým vzorkem vzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo

společný vzorek,



l) standardním vzorkem vzorek odrůdy, který je ve vegetačních zkouškách

a laboratorních zkouškách odrůdové pravosti určen k porovnání,



m) kontrolním vzorkem vzorek odebraný úředním vzorkovatelem za účelem

kontroly kvality rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu nebo pro

účely úředního dozoru podle § 17 odst. 12 zákona,



n) zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a

určený ke stanovení příměsí jiných rostlinných druhů v kusech,



o) základním zkušebním vzorkem vzorek o hmotnosti stanovené v příloze

č. 5 a určený ke stanovení čistoty osiva v procentech,



p) homogenitou osiva jednotnost partie osiva v rámci přirozené

variability,



q) heterogenitou osiva nejednotnost partie osiva, ve které jednotlivé

složky charakterizující jakost, nejsou rozloženy rovnoměrně,



r) vzorkem pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor počet hlíz

odebraný po ukončení vegetace uvedený v příloze č. 1,



s) vzorkovnicí obal úředního nebo rezervního vzorku,



r) úředním přehližitelem zaměstnanec Ústavu oprávněný k provádění

přehlídek množitelských porostů nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k

provádění přehlídek množitelských porostů podle § 17 odst. 2 zákona.



§ 2



Postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu



[K § 4 odst. 15 písm. b) a § 19 odst. 15 písm. l) zákona]



Před vzorkováním dodavatel vzorkovateli předloží tyto doklady:



a) vyplněnou a podepsanou žádost o uznání rozmnožovacího materiálu,



b) doklad o uznání množitelského porostu a odhad sklizně,



c) záznamy podle § 7 odst. 1 zákona,



d) evidenci použitých návěsek a případně protokol o likvidaci návěsek,

a to na formulářích podle přílohy č. 2,



e) vyplněné údaje na vzorkovnici podle vzoru uvedeného v příloze č. 2,



f) u sadby brambor vyplněné návěsky na tiskopise podle přílohy č. 2.



Technologické postupy a způsoby odběru vzorků a postup při zjištění

heterogenity partie osiva



[K § 3a odst. 11, § 4 odst. 15 písm. a), § 6 odst. 10 písm. c) a d)

zákona]



§ 3



(1) Při odběru vzorků (dále jen „vzorkování“) osiva a sadby se

postupuje tak, aby pro laboratorní nebo mechanické rozbory a vegetační

zkoušky byl k dispozici reprezentativní vzorek a rezervní vzorek o

hmotnosti stanovené v příloze č. 5.



(2) Vzorkování za účelem vystavení úředních dokladů je oprávněn

vykonávat jen vzorkovatel.



(3) Partie připravená ke vzorkování musí být homogenní a nesmí

překročit hmotnost stanovenou v příloze č. 5 o více než 5 %. Větší

množství se rozdělí na více samostatných partií.



(4) Při vzorkování osiva a sadby prováděném v rámci uznávacího řízení,

kontroly výroby a oběhu osiva a sadby a dozoru Ústavu podle § 17 odst.

12 zákona se používají technologické postupy uvedené v příloze č. 1.



(5) Technické pomůcky ke vzorkování jsou stanoveny v příloze č. 1.



§ 4



(1) Minimální hmotnost laboratorních vzorků osiv jednotlivých druhů je

uvedena v příloze č. 5, u směsi se určí podle druhu, který má ve směsi

nejvyšší hmotnostní procentické zastoupení.



(2) Minimální velikost vzorků sadby brambor je uvedena v příloze č. 5.



(3) Minimální velikost vzorků sadby sazečky cibule a sadby česneku je

uvedena v příloze č. 5.



(4) Minimální velikost vzorku sazenic zeleniny je uvedena v příloze č.

1.



(5) Minimální velikost vzorků pro vegetační zkoušky je uvedena v

příloze č. 5.



(6) Minimální velikost vzorků peletovaného, inkrustovaného a

granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží je uvedena v

příloze č. 5.



(7) Maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálu je stanovena v

příloze č. 5.



§ 5



(1) U partií osiva speciálních druhů odrůd nebo hybridů, jejichž

hmotnost se rovná nebo je menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti

partie, může být hmotnost laboratorního vzorku snížena až na úroveň

hmotnosti uvedené v příloze č. 5 pro zkušební vzorek na rozbor čistoty.

V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí jiných

rostlinných druhů. Toto pravidlo platí rovněž pro vzorky odebírané na

vegetační zkoušku.



(2) V případě hybridních odrůd zeleniny první filiální generace může

být minimální hmotnost laboratorního vzorku osiva snížena na čtvrtinu

hmotnosti uvedené v příloze č. 5, přičemž vzorek musí mít alespoň 5 g a

skládat se alespoň ze 400 semen.



(3) Nemá-li laboratorní vzorek předepsanou hmotnost, laboratorní

zkoušky se odloží do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti.

Výjimku tvoří případ nedodržení hmotnosti podle odstavců 1 a 2. V tomto

případě může být rozbor proveden ze vzorku nižší hmotnosti nebo z

nižšího počtu semen. V dokumentu o provedeném rozboru bude pak uvedena

následující poznámka: „Zkoušeno ze vzorku snížené hmotnosti nebo z

nižšího počtu semen, než je stanoveno“.



(4) Pro stanovení vlhkosti osiva je předepsána minimální hmotnost

zkušebního vzorku



a) 100 g u obilnin s výjimkou prosa, luskovin, kukuřice a čiroků,



b) 50 g u ostatních druhů,

přičemž podmínkou je, že vzorkovnice musí být zcela naplněna a pevně

uzavřena. V odůvodněných případech, jako je měření vlhkosti na

elektrickém vlhkoměru, může být vyžadována vyšší hmotnost vzorku.



(5) Pro stanovení obsahu kyseliny erukové a glukosinolátů u osiva řepky

je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku 100 g.



(6) Pro zkoušku odrůdové pravosti elektroforeticky je minimální

hmotnost zkušebního vzorku osiva 100 g a pro zkoušku odrůdové čistoty

partie elektroforeticky minimální hmotnost zkušebního vzorku odpovídá

velikosti vzorku, která je stanovená v příloze č. 5 sloupec č. 4. U

sadby brambor je pro určení pravosti odrůdy minimální velikost vzorku

10 hlíz a pro určení čistoty partie 100 hlíz. Vzor žádosti o

elektroforézu je uvedený v příloze č. 2.



(7) Pro kontrolu příměsi geneticky modifikované odrůdy v osivu se

odebírají 3 vzorky, z nichž jeden je určený pro zkoušku v laboratoři,

druhý uchovává dodavatel jako rezervní vzorek a třetí je uložen u

Ústavu pro případ opakované zkoušky. Minimální hmotnost vzorku odpovídá

velikosti vzorku, která je stanovená v příloze č. 5 v tabulce č. 1 ve

sloupci č. 4. U sadby brambor se postupuje obdobně, vzorky se ukládají

tak, aby nemohlo dojít k jejich znehodnocení. Hmotnost vzorku je 25 kg.



§ 6



(1) Zjistí-li se v partii osiva při vzorkování jakékoli známky

heterogenity v dokladech nebo ve vzhledu jednotlivých dílčích vzorků,

vzorkování takové partie musí být odmítnuto nebo zastaveno. V případě

pochybností o homogenitě partie může být provedena zkouška heterogenity

podle postupu uvedeného v příloze č. 1.



(2) Partie osiva musí být uložena tak, aby každý jednotlivý obal

partie, a to i při uložení na paletách, byl bez vynaložení

nepřiměřeného úsilí přístupný kontrole a vzorkování. V opačném případě

vzorkování nelze provést.



(3) Jsou-li splněny požadavky uvedené v § 2 až 5 a odstavcích 1 a 2,

provede vzorkovatel odběr vzorku v souladu s technologickým postupem

uvedeným v příloze č. 1.



§ 7



(1) Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích,

velkoobjemových vacích, ohradových paletách nebo může být volně ložená.

U volně ložené sadby, případně u velkoobjemových vaků, kdy nebude možné

odebrat zkušební vzorek po konečné úpravě, vzorkovatel odebere dílčí

vzorky v průběhu třídění. V těchto případech dodavatel oznámí termín

zahájení třídění vzorkovateli nejméně 24 hodin předem. Obaly

vzorkovatel opatří úřední návěskou a pojistkou; u volně ložené sadby je

návěska přiložena k průvodnímu dokladu.



(2) Vzorkování sadby brambor se provádí podle postupů uvedených v

příloze č. 1.



(3) Vzorkování sazečky cibule a sadby česneku se provádí podle postupů

uvedených v příloze č. 1.



(4) Vzorkování sazenic zeleniny na kontrolu druhové a odrůdové

pravosti, popřípadě čistoty nebo zdravotního stavu, se provádí podle

postupů uvedených v příloze č. 1.



§ 8



(1) Pro úřední vzorky se používají tyto obaly pořízené na náklady

dodavatele:



a) vícevrstvé papírové vzorkovnice se zcela podlepeným dnem a slepenými

bočními spoji a s údaji předepsanými v příloze č. 2 tak, aby se

zamezilo nežádoucí manipulaci se vzorkem,



b) vzorkovnice z neprodyšného materiálu vzduchotěsně uzavřené pro

zkoušku vlhkosti a ke zjišťování přítomnosti živočišných škůdců a pro

vzorky osiv záměrně podsušených k balení do plynotěsných obalů,



c) nepoužité pytle z natolik husté tkaniny, která zamezí nežádoucímu

vypadávání zeminy a jiných nečistot, určené pro vzorky sadby brambor,



d) pytle pro sazečku cibule a sadbu česneku zajišťující prodyšnost

obalu.



(2) Každý úřední vzorek je označen tak, aby byla zřejmá souvislost mezi

množitelským porostem, partií a vzorkem. Úřední doklady o výsledcích

rozboru vydá Ústav nebo pověřená osoba jen na základě rozboru úředního

vzorku.



(3) Plomby určené k plombování úředních vzorků vydává Ústav pouze

vzorkovateli, který zajistí, aby nedošlo k jejich neoprávněnému

použití.



(4) Úřední vzorky musí být vzorkovatelem řádně uzavřeny a opatřeny

úřední pojistkou tak, aby nebyla možná manipulace se vzorkem bez

zjevného porušení úřední pojistky. Žádosti, které jsou nedílnou

součástí vzorků, jsou vzorkovatelem nebo pod jeho dohledem vkládány do

samostatné obálky, kterou vzorkovatel zapečetí a označí svým razítkem a

podpisem a přiloží je do hromadného obalu.



(5) Vzorky osiva jsou zabaleny tak, aby bylo zabráněno jejich poškození

při přepravě. Vzorkovatel připraví vzorky k odeslání, zaplombuje obal,

v případě odesílání poštou jej přelepí a označí razítkem a podpisem.

Vzorky ve vícevrstvých papírových sáčcích, které mají být odeslány

poštou, vzorkovatel vloží jednotlivě do plátěných sáčků a celý obsah

zaplombuje.



(6) Laboratorní vzorky musí být bez prodlení na náklady dodavatele

odeslány k laboratorním zkouškám.



§ 9



(1) Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), c) a d) a odstavců 2 až 5 platí

též pro vzorky odebrané na vegetační zkoušky.



(2) Vzorky na vegetační zkoušky odesílá dodavatel bez prodlení na

zkušební stanice podle pokynů Ústavu. Vzor návěsky vzorku na vegetační

zkoušku stanoví příloha č. 2.



(3) Vzorky pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor nebo pro

mechanický rozbor sadby brambor zasílá dodavatel na místo určené

Ústavem. Vzor návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby

brambor nebo pro mechanický rozbor sadby brambor a vzor návěsky vzorku

sadby brambor jiné země původu stanoví příloha č. 2.



§ 10



(1) Při příjmu doručených vzorků se kontroluje



a) označení obalu vzorkovatelem a



b) druh plomby nebo pečeti, jejich neporušenost a neporušenost obalu

vzorku, u společných vzorků se popisuje druh uzavření a



c) shoda údajů, zejména čísla partie, na sáčku a na přiloženém dokladu

a úplnost údajů na dokladu.



(2) Zjistí-li se při příjmu doručených vzorků nesplnění podmínek podle

odstavce 1, je tato skutečnost bezodkladně oznámena dodavateli.



(3) Při zjištění závad podle



a) odstavce 1 písm. a) a c) je vzorek zkoušen po odstranění těchto

závad,



b) odstavce 1 písm. b) není vzorek přijat ke zkoušení a dodavatel musí

požádat o nové vzorkování.



(4) Přijatému vzorku se přidělí evidenční číslo, které se současně

uvede na rozborovou kartu nebo jiný průvodní doklad ke zkouškám. Tyto

doklady provází vzorek po celou dobu zkoušek.



(5) Po provedení zkoušek se laboratorní vzorky osiva a vzorky osiva na

vegetační zkoušky skladují nejméně do konce nejbližšího vegetačního

období příslušné plodiny. Podmínky při skladování jsou takové, aby

nedocházelo ke snížení jakosti osiva ve vzorcích. Je-li nutno některé

vzorky předčasně likvidovat, o jejich likvidaci se provede záznam v

příslušné evidenci vzorků.



(6) Rezervní vzorek osiva se ukládá na místě a podle podmínek určených

Ústavem po dobu 2 let, není-li na návěsce osiva uvedeného do oběhu

stanoveno jinak.



(7) Vzorky sadby brambor, včetně vzorků na vegetační zkoušky, se

likvidují po ukončení předepsaných zkoušek.



Postupy a metody hodnocení množitelských porostů, zkoušení

rozmnožovacího materiálu, odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky

v rámci Evropské unie



[K § 5 odst. 9 písm. h), § 6 odst. 10 písm. f) a e) a § 22 odst. 10

písm. b) zákona]



§ 11



(1) Přehlídky množitelských porostů provádí přehlížitel v souladu s

postupem uvedeným v příloze č. 3.



(2) Nevyhovuje-li množitelský porost svými vlastnostmi podmínkám

stanoveným pro kategorii uvedenou v žádosti o jeho uznání, lze jej

uznat v nižší kategorii nebo stupni, a to na žádost dodavatele podle

postupu uvedeného v příloze č. 3.



(3) Vegetační zkoušky provádí Ústav v souladu s pravidly uvedenými v

příloze č. 4. Vegetační zkoušky se používají



a) ke kontrole odrůdové a druhové pravosti a čistoty,



b) ke stanovení procenta hybridnosti,



c) ke kontrole zdravotního stavu osiva nebo sadby brambor,



d) ke stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a

krmné řepy,



e) k následné kontrole standardního osiva zelenin a sazenic zelenin,



f) jako vstupní a výstupní zkoušky v rámci certifikace osiv podle

systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,



g) jako možná součást reklamačního řízení,



h) ke kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,



i) ke kontrole vybraných partií rozmnožovacího materiálu dovážených ze

třetích zemí,



j) ke kontrole vzorků odebraných při kontrole činnosti osob pověřených

k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu nebo k provádění přehlídek

množitelských porostů,



k) ke kontrole úředně nezapsaných odrůd.



(4) Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek jsou

uvedena v příloze č. 4. Ústav vyhotoví protokol z hodnocení vegetační

zkoušky. Vzor protokolu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky

vzorku na vegetační zkoušku jsou uvedeny v příloze č. 2.



§ 12



(1) Vzorky ke stanovení vlhkosti a vzorky ke stanovení škůdců se

zkoušejí ihned po doručení do laboratoře a po ukončení rozboru se

likvidují. Ostatní vzorky se zkoušejí postupně a bez prodlení.



(2) Při laboratorním zkoušení osiva a sadby se postupuje podle platné

metodiky zkoušení osiva a sadby. Požadavky jsou uvedeny a zveřejněny ve

Věstníku Ministerstva zemědělství. Postupy, které jsou v metodice

zkoušení osiva a sadby uvedeny, jsou kompatibilní s metodami vydanými

Mezinárodní asociací pro zkoušení semen (ISTA), pokud pro určitá

stanovení takové metody existují.



(3) Požadavky na odběr vzorků osiva a sadby pro účely zjišťování

výskytu genetických modifikací a postupy a metody zjišťování výskytu

genetických modifikací ve vzorcích osiva a sadby jsou uvedeny a

zveřejněny v platné metodice zkoušení osiva a sadby ve Věstníku

Ministerstva zemědělství.



(4) Doklady o kvalitě osiva a sadby se vydávají po ukončení všech

zkoušek stanovených pro daný druh osiva nebo sadby.



§ 13



(1) Vzorky pro následnou kontrolu rozmnožovacího materiálu

zemědělských, zeleninových a ovocných druhů, révy a sazenic zeleniny

odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu a okrasných druhů, která se

provádí formou srovnávacích pokusů a zkoušek v rámci zemí Evropské

unie, se odebírají z rozmnožovacího materiálu



a) pocházejícího ze třetích zemí a



b) vhodného pro ekologické zemědělství a



c) uváděného do oběhu k zachování genetické rozmanitosti.



(2) Pokusy a zkoušky podle odstavce 1 jsou určeny ke kontrole

dodržování podmínek, za kterých je osivo a sadba uváděna do oběhu, a k

harmonizaci metod zkoušení a vydávání osvědčení. U rozmnožovacího

materiálu ovocných a okrasných druhů a u sazenic zeleniny se kontroluje

rovněž dodržování rostlinolékařských předpisů.



(3) Odběr vzorků se provádí v souladu s § 3 až 7.



(4) Odběr vzorků, pokusy a zkoušky uvedené v odstavcích 1 až 3 provádí

Ústav.



§ 14



Přechodné ustanovení



Při vzorkování a zkoušení vzorků osiva a sadby, které bylo zahájeno

před nabytím účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních

právních předpisů.



§ 15



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Vyhláška č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr

vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby.



2. Vyhláška č. 581/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 206/2004 Sb.,

kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení

osiva a sadby.



§ 16



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2011.



Ministr:



Ing. Fuksa v. r.



Příloha 1



Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby a postup

při zjištění heterogenity partie osiva



1. Technické pomůcky



(1) vzorkovací nástroj nebo zařízení (bodcové vzorkovadlo, dvouplášťové

vzorkovadlo, automatické vzorkovadlo),



(2) dělidlo,



(3) kbelík a lopatka na promíchání vzorku,



(4) váhy,



(5) prošívací jehla, motouz,



(6) vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček),



(7) neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na

stanovení vlhkosti, popřípadě zjištění výskytu skladištních škůdců,



(8) plátěný nebo jiný prodyšný sáček,



(9) pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní

činnost při vzorkování.



(10) nový prodyšný obal pro odběr vzorků sadby brambor.



2. Odběr dílčích vzorků



(1) Počet anebo velikost odebraných dílčích vzorků musí vzorkovatel

zvolit tak, aby byl splněn požadavek minimální intenzity vzorkování

podle části 3 a zároveň aby bylo možno do laboratoře zaslat minimální

množství osiva potřebné pro požadované zkoušky a vytvoření rezervního

vzorku.



(2) Při vzorkování se odebírají jednotlivé dílčí vzorky přibližně

stejné velikosti bez ohledu na to, z kterého místa partie nebo obalu

jsou vzorky odebírány.



(3) Je-li partie osiva v obalech, vybírají se obaly ke vzorkování z

celé partie, a to náhodně nebo podle předem určeného plánu. Dílčí

vzorky se odebírají z horní, střední a dolní části obalů, ale nikoli

nutně z více než jednoho místa jednoho obalu, pokud to není nezbytné

pro splnění minimální intenzity vzorkování podle části 3.



(4) Je-li partie osiva ve velkoobjemových obalech nebo volně ložená,

odebírají se dílčí vzorky z náhodně vybraných míst.



(5) Obaly se při odběru dílčích vzorků otevírají nebo propichují.

Obaly, ze kterých byl odebrán dílčí vzorek, se poté uzavřou nebo je

jejich obsah převeden do nových obalů.



(6) Má-li být partie osiva balena do zvláštních typů obalů (například

malá balení, vlhkovzdorné obaly, neprostupné obaly), odebírají se dílčí

vzorky, je-li to možné, před nebo během plnění obalů.



(7) Při vzorkování partie osiva v podobě osivových pásků nebo rohoží se

odebírají celé balíčky nebo části pásků nebo rohoží.



(8) Nástroje používané při vzorkování nesmí semena poškozovat ani je

nesmí vybírat na základě jejich velikosti, tvaru, objemové hmotnosti,

osinatosti nebo jakékoli jiné vlastnosti. Všechny vzorkovací nástroje

musí být před vzorkováním čisté, aby se zabránilo možným kontaminacím.

Vzorkovadla musí být dlouhá natolik, aby jejich otvor blízko špičatého

konce dosáhl alespoň do středu obalu. Není-li obal přístupný z obou

protilehlých stran, musí být vzorkovadlo dlouhé natolik, aby dosáhlo

protilehlé strany obalu. Při vzorkování partie osiva se použije jedna z

níže uvedených metod.



2.1 Metody odběru dílčích vzorků



2.1.1. Bodcové (Nobbeho) vzorkovadlo



(1) Je tvořeno trubicí s otvorem u špičatého konce. Osivo prochází

trubkou a sbírá se do vhodné nádoby. Pro obiloviny činí minimální

vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 14 mm, pro větší semena (kukuřice)

činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 20 mm, pro

jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla

přibližně 10 mm. Vnější maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek

maximálního průměru vzorkovaných semen. Šířka otvoru v plášti

vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných

semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru

je trojnásobek až čtyřnásobek šířky otvoru.



(2) Při použití se vzorkovadlo s otvorem otočeným směrem dolů zasune do

osiva pod úhlem asi 30° vzhledem k horizontální rovině. Vzorkovadlem

zasunutým do požadované hloubky se otočí kolem podélné osy o 180° a

poté se vytahuje z obalu stále se snižující rychlostí, přitom se jím

jemně potřásá, aby se udržel rovnoměrný tok osiva. Osivo se sbírá do

vhodné nádoby.



2.1.2. Dvouplášťové vzorkovadlo



(1) Skládá se z vnitřní trubky, která volně zapadá do vnitřku vnější

trubky, ale přitom natolik těsně, že do mezery mezi nimi nemohou

vklouznou semena ani nečistoty. Vnější trubka má pevný zašpičatělý

konec. Do stěn obou trubek jsou vyřezány otvory, a to tak, že dutina

vnitřní trubky se dá otvírat a zavírat otáčením obou trubek proti sobě

navzájem. Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka vzorkovadla

taková, aby vzorkovadlo dosáhlo protější stěny obalu, v případě

vertikálního vzorkování pytlů musí dvouplášťové vzorkovadlo dosáhnout

na dno pytlů, minimální vnitřní průměr 25 mm, šířka otvoru je minimálně

dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které

se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je minimálně dvojnásobek

šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být

stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo.



(2) Dvouplášťové vzorkovadlo lze používat v poloze horizontální,

vertikální nebo šikmé. Dvouplášťové vzorkovadlo s otvory uspořádanými

do spirály, které se otevírají postupně od špičky po rukojeť, lze

použít pouze pro semena menší než je semeno druhu Triticum aestivum.



(3) Je-li dvouplášťové vzorkovadlo používáno vertikálně, musí mít buď

přihrádky rozdělující vnitřní prostor vzorkovadla na několik komor nebo

musí mít otvory uspořádány do spirály.



(4) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se

navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely, a mírně

se jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem. Pak se opět uzavře,

vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při

uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva. Za

jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla,

nikoli obsah jedné z jeho komor.



2.1.3. Vzorkovadlo pro velké náklady a volně ložené osivo



(1) Tento typ vzorkovadla lze použít pro semena menší než je semeno

druhu Triticum aestivum.



(2) Skládá se ze zvláštní komůrky připevněné k násadě. Spodní část

komory je konického tvaru se zašpičatělým koncem. Pro dosažení větší

hloubky může být násada postupně prodloužena našroubováním dalších

nástavců. V komůrce je zavírací systém, který může být tvořen buď

prstencem na vnější straně nástroje, nebo křidélkem spojeným s dvířky

nebo klapkou přitlačovanou pružinou. Některá tato vzorkovadla se dají

uzavřít před vytažením z místa vzorkování, jiná se nedají uzavřít,

takže se naplněná komůrka vytahuje ven v otevřeném stavu. Pro všechny

druhy může být minimální vnitřní průměr komůrky okolo 35 mm a výška 75

mm.



(3) Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, jemně se svisle

zatlačí tak, aby špička dosáhla požadované polohy, vytáhne se přibližně

o 10 cm zpět nebo se jím otočí (podle uzavíracího systému), mírně se

jím zatřese, aby se zcela naplnilo osivem, opatrně se uzavře, pokud to

je možné, vytáhne se a vyprázdní do vhodné nádoby. Při uzavírání je

nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva.



2.1.4. Odběr dílčích vzorků rukou



(1) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v

případě následujících rodů: Agropyron, Agrostis, Alopecurus,

Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis,

Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a

Trisetum. Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen,

která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například

velkosemenné luskoviny, semena s křidélky nebo semena s nízkou

vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože.



(2) Pro odebírání dílčích vzorků rukou z osiva v obalech musí být

přístupná všechna místa uvnitř obalů. Za tímto účelem mohou být obaly

při vzorkování částečně nebo úplně vyprazdňovány. Obaly, v nichž nejsou

všechny vrstvy osiva přístupné při normálním otevření obalu, může být

nutné rozříznout, odebrat z nich vzorek a poté osivo znovu zabalit.



(3) Odběr vzorků rukou probíhá tak, že se čistá otevřená ruka zasune do

požadované hloubky osiva, sevře se dlaň a ruka se vytáhne ven, přičemž

je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného osiva pevně

sevřeny tak, aby žádná semena nemohla z dlaně unikat.



2.1.5. Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla



2.1.5.1. Použití automatického vzorkovadla



(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.



(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla



a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho

průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,



b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné

skříni,



c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně

vypadnout mimo sběrné nádoby,



d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,



e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,



f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva

od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,



g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani vybírat mezi jednotlivými

semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.



(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek

výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být

schválen Ústavem.



(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru

vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému

vzorkovateli.



(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla



a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v

uzavíratelné skřínce,



b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové

délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného

poškození vzorkovaného osiva,



c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje

se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,



d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti

jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto

podmínky:



1. v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina

na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího

ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a

dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se

vzorky,



2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami.

Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo

možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360, bez možnosti

zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy,

je možné pouze při otevřené skříni,



3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při

případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku

smícháním osiva z více nádob,



4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve

vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící

stanice,



e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase

potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik

dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku

laboratorního vzorku.



(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby,

je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s

předepsaným označením.



(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji

shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh,

odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník

Ústavu.



2.1.5.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla



(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do

sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění

partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.



(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné

nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie

a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.



(3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla

prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.



(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi

jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí

kapacita sběrné skříně.



2.1.5.3 Postup práce vzorkovatele



(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje

laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž

kontroluje shodnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji

v předložené evidenci.



(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné

zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a

uzamkne.



(3) Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se

celé nové vzorkování ručně.



2.1.6 Ruční odběr vzorků z proudu osiva



Dílčí vzorky lze pomocí ručních nástrojů odebírat z proudu osiva při

plnění obalů, a to za předpokladu, že dílčí vzorky jsou odebírány z

proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a semena z nástroje

odrazem nebo jinak samovolně nevypadávají.



3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů



(1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a

jednoho typu s hmotností 15 až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto

minimálním počtu:





Tabulka 1

--------------------- -----------------------------------------------

Počet obalů v partii Počet dílčích vzorků

--------------------- -----------------------------------------------

1 5 dílčích vzorků

2 - 4 3 dílčí vzorky z každého obalu

5 - 8 2 dílčí vzorky z každého obalu

9 - 15 1 dílčí vzorek z každého obalu

16 - 30 15 dílčích vzorků z partie osiva

31 - 59 20 dílčích vzorků z partie osiva

60 - 154 30 dílčích vzorků z partie osiva

155 - 400 vždy nejméně jeden dílčí vzorek z 5 obalů

401 - 566 dílčí vzorky z 80 obalů

567 a více vždy nejméně jeden dílčí vzorek ze 7 obalů

--------------------- -----------------------------------------------



U partií s obaly menšími než 15 kg jsou obaly sloučeny do vzorkovacích

jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o

3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. V případě osivových pásů a osivových rohoží

mohou být sáčky nebo kotouče sloučeny do vzorkovacích jednotek

nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za

obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.



(2) U partií v obalech větších než 100 kg (včetně volně loženého osiva)

nebo při vzorkování z proudu osiva se odebírají dílčí vzorky podle

hmotnosti partie v tomto minimálním počtu:





Tabulka 2

------------------------------ -------------------------------------------------------------------------

Hmotnost Počet dílčích vzorků

------------------------------ -------------------------------------------------------------------------

do 500 kg nejméně 5 dílčích vzorků

501 až 3 000 kg jeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně však 5 dílčích vzorků

3 001 až 20 000 kg jeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně však 10 dílčích vzorků

20 001 a více kg jeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně však 40 dílčích vzorků

------------------------------ -------------------------------------------------------------------------



Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu

bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků.

Vzorkování peletovaného, inkrustovaného, granulovaného osiva, osivových

pásů a osivových rohoží probíhá podle tabulek 1 a 2.



4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců



(1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do

neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k

rozboru. Vzorky se odebírají střídavě



a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),



b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,



c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.



(2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.



(3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se

odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt

skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).



(4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s

předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a

přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.



5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku



(1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví

jako jednotné. Pokud se dílčí vzorky nejeví jako jednotné, vzorkování

dané partie musí být zastaveno. Jsou-li dílčí vzorky sbírány přímo do

jedné nádoby, lze obsah této nádoby považovat za souhrnný vzorek pouze

v případě, že se osivo v nádobě zdá být jednotné. V opačném případě

nelze obsah nádoby použít pro získání laboratorního vzorku. Při

promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z

mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími

dělidla promícháván ručně.



(2) Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a

redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu

jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný

vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez

redukce.



(3) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na

žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku

na odpovídající velikost, a to některou z následujících metod, přičemž

při redukci jednoho vzorku lze tyto metody kombinovat:



a) Mechanické dělení je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou velmi

těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických

dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:



1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství

děleného vzorku,



2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou

velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,



3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně

funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a

dodatečné uvolňování některých složek),



4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující

1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5krát

větší než je maximální velikost semen,



5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou +- 3%.



b) Metoda dělení rukou - její použití je omezeno na rody Anthoxanthum,

Arrhenatherum a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita

pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního

stavu. Osivo se rovnoměrně nasype na hladký čistý povrch, důkladně se

promíchá špachtlí s rovným okrajem a vytvoří se z něho kupa, která se

poté dělí na poloviny, a to celkem třikrát za sebou, takže vznikne osm

částí. Ty se uspořádají do dvou řad po čtyřech a následně se smíchají

všechny liché části dohromady a všechny sudé části dohromady, čímž

vzniknou dvě poloviny původního množství osiva.



c) Metoda dělení lžičkou - doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení

zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny

menšími než semena pšenice. Po předběžném promíchání se osivo

rovnoměrně nasype na podnos, kterým se poté už nijak netřese, a pomocí

lžičky a špachtle se odebírá osivo alespoň z pěti náhodně vybraných

míst.



d) Modifikovaná metoda půlení - nástroj se skládá z podnosu a mřížky,

které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání

se osivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na

podnosu přibližně polovina vzorku.



(4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního

vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou

dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.



(5) Při přípravě vzorku na zkoušku vlhkosti je nutné postupovat tak,

aby byly minimalizovány změny ve vlhkosti vzorku. Osivo nesmí být během

redukce vzorku vystaveno působení vzduchu mimo obal po dobu delší než

30 sekund. Lze postupovat tak, že se osivo nejprve promíchá buď ve svém

obale lžičkou nebo za použití druhé podobné nádobky, která se otvorem

přiloží k otvoru nádobky se vzorkem, a osivo se promíchá přesypáváním z

jedné nádobky do druhé. Poté se osivo lžičkou odebere z alespoň tři

různých míst a takto získané části vzorku se sloučí dohromady.



(6) V případě osivových pásů a osivových rohoží se náhodně odebírají

části pásů nebo rohoží.



(7) Používá-li se některé z uvedených dělidel při přípravě vzorku

peletovaného osiva, nesmí výška pádu přesáhnout 250 mm.



6. Odběr vzorků sadby brambor



(1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu Vzorkování sadby

brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z

množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel

vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které

nebylo provedeno vzorkování z porostu.



a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:



1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se

odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a

to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za

sebou,



2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti.

Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní

zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku.



b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z

uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek

obsahuje 110 hlíz. Počty odebíraných vzorků v závislosti na výměře a

stupni množení, stanoví tabulka 3.



Tabulka 3

---------------------------- -----------------------------------------------------

Stupeň množení Počet hlíz pro posklizňovou zkoušku

---------------------------- -----------------------------------------------------

SE1, SE2 Do 1 ha - 1 x 110 hlíz

1,1 - 2 ha - 2 x 110 hlíz

2,1 - 3 ha - 3 x 110 hlíz

atd.

---------------------------- -----------------------------------------------------

E1 - E3, A, B Do 3 ha - 1 x 110 hlíz

3,1 - 6 ha - 2 x 110 hlíz

6,1 - 9 ha - 3 x 110 hlíz

atd.

---------------------------- -----------------------------------------------------



c) Vzorkování sadby brambor z obalů



Tabulka 4

----------------------------------- -----------------------------------------------------------

Uložení sadby Počet Způsob odběru dílčích vzorků

dílčích

vzorků

----------------------------------- -----------------------------------------------------------

pytle 10 z 10 náhodně vybraných obalů střídavě z horní, střední a

spodní vrstvy, 3 pytle se musí úplně vysypat.



ohradové palety a 5 z 5 náhodně vybraných obalů, a to 2 z horní, 2 ze střední

velkoobjemové vaky a jeden ze spodní vrstvy obalu, který je nutné vysypat.



volně ložená 10 z 10 rovnoměrně rozložených míst střídavě z horní,

střední a spodní vrstvy.

----------------------------------- -----------------------------------------------------------



(2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor



a) dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně hrstmi

(sevřením obou rukou), včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek

reprezentoval průměrný stav sadby,



b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v

obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle

vzoru uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel,



c) při vzorkování sadby brambor z obalů se postupuje podle tabulky 4.



7. Odběr vzorků sazečky cibule a česneku



(1) Z partie sadby sazečky cibule a česneku v obalech s hmotností nad

30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a

spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku

takto:





Tabulka 5

--------------------- ----------------------------------------------------------------

Počet obalů v partii Počet dílčích vzorků

--------------------- ----------------------------------------------------------------

1-10 dílčí vzorek z každého obalu

11 -30 dílčí vzorky z každého třetího obalu, nejméně však z 10obalů

nad 31 dílčí vzorky z každého pátého obalu, nejméně však z 10 obalů

--------------------- ----------------------------------------------------------------



(2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví

tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po l00 kg. Každá

vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal, přičemž se postupuje

podle odstavce 1.



(3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a

to podle hmotnosti partie.



Tabulka 6

----------------------------- ---------------------------

Hmotnost partie Počet dílčích vzorků

----------------------------- ---------------------------

do 1 tuny 5 dílčích vzorků

nad 1 tunu 10 dílčích vzorků

----------------------------- ---------------------------



(4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké

nádoby, kde se důkladně promíchají.



(5) U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích

vzorků.



(6) U sazečky cibule se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož

hmotnost je čtyřikrát větší než hmotnost laboratorního vzorku stanovená

v Části I přílohy č. 5. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce

a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se

použije jako laboratorní vzorek.



(7) Rezervní vzorky se připravují jen na žádost dodavatele.



8. Odběr vzorků sazenic zeleniny



(1) Kontrola sazenic zeleniny se provádí u dodavatele v období, kdy

jsou zřetelně patrné růstové vlastnosti jednotlivých druhů a je možné

posoudit jejich zdravotní stav. Vzorky se odebírají před expedicí.



(2) Minimální velikost vzorku stanoví vzorkovatel na základě celkového

množství sazenic; kontroluje se 1% vypěstovaných sazenic.



(3) Sazenice se z obalů - sadbovačů nevyjímají jednotlivě, ale

odebírají se celé sadbovače šachovnicovitě v pořadí a počtu stanoveném

vzorkovatelem podle velikosti partie.



(4) V případě podezření na druhovou příměs nebo zhoršený zdravotní stav

se odebere a posuzuje vzorek dvojnásobné velikosti.



(5) Na vegetační zkoušku se odebírají vzorky o stanoveném počtu sazenic

dle jednotlivých druhů. Vzorkovatel zajistí dodání vzorku na příslušnou

zkušební stanici Ústavu.



(6) Rostliny napadené chorobami nebo škůdci doručuje vzorkovatel do

laboratoře Ústavu.



9. Postup při zjištění heterogenity partie osiva



9.1 Test hodnoty H



9.1.1 Definice pojmů a symbolů



Testování heterogenity uvnitř partie (in-range), za pomoci vlastnosti

(např. čistota, klíčivost, HTS), brané jako indikátor, je založeno na

porovnání zjištěného rozptylu (variance) a akceptovatelného rozptylu

této vlastnosti. Jednotlivé vzorky z určité partie osiva jsou vzorky

odebrané nezávisle na sobě z různých obalů. Zkoušení vzorků z

jednotlivých obalů na konkrétní vlastnost musí být rovněž vzájemně

nezávislé. Jelikož je k dispozici pro každý obal pouze jeden zdroj

informací, není přímo zahrnuta do zkoumání heterogenita uvnitř

jednotlivých obalů. Přípustný rozptyl se vypočítá vynásobením

teoretického rozptylu daného náhodným rozdělením hodnotou f pro

dodatečnou odchylku, přičemž se bere v úvahu úroveň heterogenity, která

je dosažitelná v podmínkách dobré osivářské výrobní praxe. Teoretický

rozptyl lze vypočítat z příslušných rozdělení pravděpodobnosti, což je

binomické rozdělení v případě čistoty a klíčivosti, a Poissonovo

rozdělení v případě počtu jiných semen.





V

hodnota H: H = ----- - f



W



Záporné hodnoty H se uvádějí jako nula.



Hodnoty f pro dodatečnou odchylku v partiích osiv pro výpočet W a

hodnoty H:



Tabulka 7

-------------------------------------------- -------------------------

Znaky Semena, která se Obtížně sypatelná

nevyznačují obtížnou semena

sypatelností

-------------------------------------------- -------------------------

Čistota 1,1 1,2

Počet jiných semen 1,4 2,2

Klíčivost 1,1 1,2

-------------------------------------------- -------------------------



Poznámky:



- Pro čistotu a klíčivost počítejte výsledek na dvě desetinná místa,

jestliže je N menší než 10, a na tři desetinná místa, jestliže N je 10

nebo více.



- Pro počet semen jiných rostlinných druhů počítejte výsledek na jedno

desetinné místo, jestliže je N menší než 10, a na dvě desetinná místa,

jestliže N je 10 nebo více.



- Za obtížně sypatelná se považují semena následujících rodů nebo

druhů:



Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anethum, Anthoxanthum, Anthriscus,

Apium, Arrhenatherum, Avena, Beta, Bromus, Cichorium, Cynodon,

Cynosurus, Dactylis, Daucus, Deschampsia, Elytrigia, Fagopyrum,

Festuca, xFestulolium, Foeniculum, Holcus, Lactuca, Lolium,

Lycopersicon, Onobrychis, Panicum, Pastinaca, Petroselinum, Phacelia,

Phalaris, Phleum, Pimpinella, Poa, Rheum, Scorzonera, Setaria, Sorghum,

Spinacia, Trisetum, Triticum spelta, Triticum dicoccon, Valerianella.



9.1.2 Odběr vzorků z partie



Počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů nesmí být nižší,

než je uvedeno v tabulce 8.



Obaly, z nichž se mají odebírat vzorky, se vybírají přísně náhodně.

Vzorek odebraný z obalu musí adekvátně reprezentovat celý jeho obsah,

např. horní, střední a spodní část. Hmotnost každého dílčího vzorku

nesmí být menší než polovina minimální hmotnosti laboratorního vzorku

stanovená pro daný druh v příloze č. 5 této vyhlášky.



Intenzita vzorkování a kritické hodnoty H. Počet nezávislých dílčích

vzorků, které je třeba odebrat v závislosti na počtu obalů v partii, a

kritické hodnoty H pro heterogenitu partie osiva na hladině významnosti

s 1 % pravděpodobnosti :



Tabulka 8

------------------------ ----------------------------------------------

Počet Počet Kritická hodnota H Kritická hodnota H

obalů v nezávislých pro znaky čistota a pro znak počet semen

partii dílčích klíčivost jiných rostlinných

vzorků druhů

z jednotlivých

obalů --------------------------------------------

dobře obtížně dobře obtížně

sypatelná sypatelná sypatelná sypatelná

semena semena semena semena

------------------------ ----------------------------------------------

5 5 2,55 2,78 3,25 5,10

6 6 2,22 2,42 2,83 4,44

7 7 1,98 2,17 2,52 3,98

8 8 1,80 1,97 2,30 3,61

9 9 1,66 1,81 2,11 3,32

10 10 1,55 1,69 1,97 3,10

11-15 11 1,45 1,58 1,85 2,90

16-25 15 1,19 1,31 1,51 2,40

26-35 17 1,10 1,20 1,40 2,20

36-49 18 1,07 1,16 1,36 2,13

50 nebo více 20 0,99 1,09 1,26 2,00

------------------------ ----------------------------------------------



9.1.3 Postup testování



Vlastností hodnocenou za účelem zjišťování heterogenity může být:



a) hmotnostní procentické zastoupení kterékoli složky čistoty



b) procentické zastoupení kterékoli složky zkoušky klíčivosti



c) celkový počet semen jiných rostlinných druhů nebo počet semen

kteréhokoli jednotlivého druhu při stanovení počtu semen jiných

rostlinných druhů.



V laboratoři se z každého dílčího vzorku z jednotlivého obalu odebere

jeden vzorek a provede se u něj zkouška na vybranou vlastnost,

nezávisle na kterémkoli jiném vzorku.



Ad a) Lze použít hmotnostní procentické zastoupení kterékoli složky za

předpokladu, že je možné ji oddělit při rozboru čistoty, např. čistá

semena, semena jiných rostlinných druhů, nebo u trav hluchá semena.

Vzorek by měl mít takovou hmotnost, aby podle předběžného odhadu

obsahoval 1 000 semen, počítáno z každého dílčího vzorku. Každý vzorek

je rozdělen do dvou frakcí: vybraná složka a zbytek.



Ad b) Lze použít kterýkoli druh semen nebo klíčenců, které je možné

stanovit ve standardní zkoušce klíčivosti, např. normální klíčence,

abnormální klíčence nebo tvrdá semena. Z každého dílčího vzorku je

souběžně nasazena jedna zkouška klíčivosti po 100 semenech.



Ad c) Lze použít počet kterékoli složky, která se dá počítat, např.

počet semen určitého druhu nebo počet semen všech jiných rostlinných

druhů dohromady. Každý vzorek musí mít hmotnost odhadnutou tak, aby

obsahoval přibližně 10 000 semen, a spočítá se v něm vybraná složka.



9.1.4 Použití tabulky 8 a uvádění výsledků



Tabulka 8 uvádí kritické hodnoty H, odpovídající 1 % testů partií osiv

s přípustným rozdělením hodnocené vlastnosti. Jestliže vypočtená

hodnota H překročí kritickou hodnotu H, která náleží vzorku číslo N,

příslušné vlastnosti a sypatelnosti v tabulce 8, pak se daná partie

považuje za takovou, která vykazuje statisticky významnou heterogenitu

ve smyslu in-range (v rámci souboru), anebo případně také off-range

(mimo soubor). Jestliže je ovšem vypočtená hodnota H nižší nebo rovna

kritické hodnotě H v tabulce, pak se daná partie považuje za takovou,

která nevykazuje heterogenitu ve smyslu in-range (v rámci souboru), ani

případně ve smyslu off-range (mimo soubor), pokud se týká vlastnosti,

který je právě testován.



Výsledky testu hodnoty H se interpretují takto:

_

X, N, No., vypočtená hodnota H a prohlášení, že „Tato hodnota H je

důkazem / není důkazem statisticky významné heterogenity“.



_

Jestliže je X mimo níže uvedené limity, hodnota H se nevypočítává ani

neuvádí ve zprávě:



složky zjišťované při zkoušce čistoty: více než 99,8 % nebo méně než 0,2 %



klíčivost: více než 99,0 % nebo méně než 1,0 %



počet určitých semen: méně než dvě na vzorek



9.2 Test hodnoty R



Cílem tohoto testu je odhalit přítomnost heterogenity partie osiva

off-range (mimo soubor) za pomoci vlastnosti, brané jako indikátor.

Zkouška heterogenity off-range (mimo soubor) zahrnuje porovnávání

největšího rozdílu, nalezeného mezi vzorky podobné velikosti,

odebranými z partie s tolerovaným rozsahem hodnot. Tento tolerovaný

rozsah je založen na přípustné směrodatné odchylce, která je

dosažitelná v podmínkách dobré osivářské výrobní praxe.



Každý nezávislý dílčí vzorek se odebírá z jiného obalu, takže

heterogenita v rámci obalů není přímo zahrnuta do zkoumání. Informace o

heterogenitě v rámci obalů je nicméně obsažena v přípustné směrodatné

odchylce, která je ve skutečnosti vtělena do tabulek rozsahů tolerance.

Přípustná směrodatná odchylka byla vypočtena ze standardní odchylky,

ovlivněné náhodným rozdělením, podle binomického rozdělení v případě

čistoty a klíčivosti, a podle Poissonova rozdělení v případě počtu

semen jiných rostlinných druhů, násobeno druhou odmocninou hodnoty f,

uvedené v tabulce 7. Vzájemná proměnlivost mezi obaly je

charakterizována vypočteným rozsahem, který je třeba porovnat s

odpovídajícím tolerovaným rozsahem.



9.2.1 Definice pojmů a symbolů



No počet obalů v partii

N počet nezávislých dílčích vzorků z jednotlivých obalů

n počet semen zkoušených z každého jednotlivého vzorku (1 000

pro čistotu, 100 pro klíčivost a 10 000 pro počet semen jiných

rostlinných druhů)

X hodnota zkoušené vlastnosti v jednotlivém vzorku z obalu

suma suma všech hodnot





_ X průměr sumy všech hodnot X sledované

X = ----- vlastnosti, stanovený pro danou partii

N



R = Xmax - Xmin rozsah zjištěný jako maximální rozdíl mezi

nezávislými dílčími vzorky z jednotlivých

obalů partie pro sledovanou vlastnost





Poznámka:



- Pro čistotu a klíčivost počítejte výsledek na dvě desetinná místa,

jestliže je N menší než 10, a na tři desetinná místa, jestliže N je 10

nebo více.



- Pro počet semen jiných rostlinných druhů počítejte výsledek na jedno

desetinné místo, jestliže je N menší než 10, a na dvě desetinná místa,

jestliže N je 10 nebo více.



9.2.2 Odběr vzorků z partie



Odběr vzorků pro test hodnoty R je stejný jako pro test hodnoty H;

musejí se používat tytéž vzorky.



9.2.3 Postup testování



Pro test hodnoty R se používají tytéž postupy zkoušení čistoty,

klíčivosti a počtu semen jiných rostlinných druhů, jako se používají

pro test hodnoty H. Pro výpočty se musí použít tentýž soubor dat.



9.2.4 Použití tabulek a uvádění výsledků



Off-range heterogenita partie osiva je testována pomocí příslušných

tabulek s tolerovaným, tj. kritickým rozsahem:



Tabulka 9 pro složky zjišťované zkouškou čistoty



Tabulka 10 pro zkoušení klíčivosti, a



Tabulka 11 pro počty semen jiných rostlinných druhů.



Nalezne se hodnota X ve sloupci označeném „Průměr“ příslušné tabulky.

Průměrná hodnota se obvyklým způsobem zaokrouhlí. Vyčte se tolerovaný

rozsah, který by byl překročen pouze v 1 % testů partií osiv s

přijatelným rozdělením znaku:



ve sloupci 5 - 9 pro případy, kdy N = 5 až 9



ve sloupci 10 - 19 pro případy, kdy N = 10 až 19, nebo



ve sloupci 20 pro případy, kdy N = 20.



Pokud vypočtená hodnota R překročí tento tolerovaný rozsah, pak se daná

partie považuje za partii vykazující statisticky významnou heterogenitu

ve smyslu off-range. Pokud vypočtená hodnota R je méně než nebo rovna

tolerovanému rozsahu obsaženému v tabulkách, pak se partie považuje za

partii nevykazující žádnou heterogenitu ve smyslu off-range, pokud se

týče vlastnosti, která je právě testována.



Výsledky testu hodnoty R se interpretují takto:



X, N, No, vypočtená hodnota R a prohlášení, že „Tato hodnota R je

důkazem / není důkazem statisticky významné heterogenity“.



Při používání tabulek se průměry zaokrouhlují na úroveň další tabulkové

hodnoty, pokud je průměr přesně uprostřed mezi dvěma tabulkovými

hodnotami, zaokrouhluje se dolů.



9.3 Interpretace výsledků



Kdykoli dojde k tomu, že kterýkoli z obou testů, test hodnoty H nebo

test hodnoty R, prokáže přítomnost statisticky významné heterogenity,

musí být daná partie prohlášena za heterogenní. Když ovšem žádný z obou

testů neprokáže statisticky významnou heterogenitu, pak musí být daná

partie považována za partii, která není heterogenní, tedy za partii,

která má statisticky nevýznamnou hladinu heterogenity.



K bodu 9.2.4 Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině

významnosti s 1 % pravděpodobnosti za použití složek analýzy čistoty,

jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:





Tabulka 9 Část 1.

--------------------------------- -------------------------------------

Průměrné Tolerovaný rozsah Průměrné Tolerovaný rozsah

procentické pro počet procentické pro počet

zastoupení nezávislých vzorků zastoupení nezávislých vzorků

dané složky (N) dané složky a (N)

a jejího jejího

doplňku doplňku

--------------------------------- -------------------------------------

5-9 10-19 20 5-9 10-19 20

------------------- ---------------------

99,9 0,1 0,5 0,5 0,6 88,0 12,0 5,0 5,6 6,1

99,8 0,2 0,7 0,8 0,8 87,0 13,0 5,1 5,8 6,3

99,7 0,3 0,8 0,9 1,0 86,0 14,0 5,3 5,9 6,5

99,6 0,4 1,0 1,1 1,2 85,0 15,0 5,4 6,1 6,7

99,5 0,5 1,1 1,2 1,3 84,0 16,0 5,6 6,3 6,9

99,4 0,6 1,2 1,3 1,4 83,0 17,0 5,7 6,4 7,0

99,3 0,7 1,3 1,4 1,6 82,0 18,0 5,9 6,6 7,2

99.2 0,8 1,4 1,5 1,7 81,0 19,0 6,0 6,7 7,4

99,1 0,9 1,4 1,6 1,8 80,0 20,0 6,1 6,8 7,5

99,0 1,0 1,5 1,7 1,9 78,0 22,0 6,3 7,1 7,8

98,5 1,5 1,9 2,1 2,3 76,0 24,0 6,5 7,3 8,0

98,0 2,0 2,1 2,4 2,6 74,0 26,0 6,7 7,5 8,2

97,5 2,5 2,4 2,7 2,9 72,0 28,0 6,9 7,7 8,4

97,0 3,0 2,6 2,9 3,2 70,0 30,0 7,0 7,8 8,6

96,5 3,5 2,8 3,1 3,4 68,0 32,0 7,1 8,0 8,7

96,0 4,0 3,0 3,4 3,7 66,0 34,0 7,2 8,1 8,9

95,5 4,5 3,2 3,5 3,9 64,0 36,0 7,3 8,2 9,0

95,0 5,0 3,3 3,7 4,1 62,0 38,0 7,4 8,3 9,1

94,0 6,0 3,6 4,1 4,5 60,0 40,0 7,5 8,4 9,2

93,0 7,0 3,9 4,4 4,8 58,0 42,0 7,5 8,4 9,2

92,0 8,0 4,1 4,6 5,1 56,0 44,0 7,6 8,5 9,3

91,0 9,0 4,4 4,9 5,4 54,0 46,0 7,6 8,5 9,3

90,0 10,0 4,6 5,1 5,6 52,0 48,0 7,6 8,6 9,4

89,0 11,0 4,8 5,4 5,9 50,0 50,0 7,6 8,6 9,4

--------------------------------- -------------------------------------







K bodu 9.2.4



Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti

s 1 % pravděpodobnosti za použití složek analýzy čistoty jakožto

hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:



Tabulka 9 Část 2.

--------------------------------- -------------------------------------

Průměrné Tolerovaný rozsah Průměrné Tolerovaný rozsah

procentické pro počet procentické pro počet

zastoupení nezávislých vzorků zastoupení nezávislých vzorků

dané složky (N) dané složky a (N)

a jejího jejího

doplňku doplňku

------------------- ---------------------

5-9 10-19 20 5-9 10-19 20

--------------------------------- -------------------------------------

99,9 0,1 0,5 0,6 0,6 88,0 12,0 5,2 5,8 6,4

99,8 0,2 0,7 0,8 0,9 87,0 13,0 5,4 6,0 6,6

99,7 0,3 0,9 1,0 1,1 86,0 14,0 5,5 6,2 6,8

99,6 0,4 1,0 1,1 1,2 85,0 15,0 5,7 6,4 7,0

99,5 0,5 1,1 1,3 1,4 84,0 16,0 5,8 6,6 7,2

99,4 0,6 1,2 1,4 1,5 83,0 17,0 6,0 6,7 7,4

99,3 0,7 1,3 1,5 1,6 82,0 18,0 6,1 6,9 7,5

99.2 0,8 1,4 1,6 1,7 81,0 19,0 6,3 7,0 7,7

99,1 0,9 1,5 1,7 1,8 80,0 20,0 6,4 7,1 7,8

99,0 1,0 1,6 1,8 1,9 78,0 22,0 6,6 7,4 8,1

98,5 1,5 1,9 2,2 2,4 76,0 24,0 6,8 7,6 8,4

98,0 2,0 2,2 2,5 2,7 74,0 26,0 7,0 7,8 8,6

97,5 2,5 2,5 2,8 3,1 72,0 28,0 7,2 8,0 8,8

97,0 3,0 2,7 3,0 3,3 70,0 30,0 7,3 8,2 9,0

96,5 3,5 2,9 3,3 3,6 68,0 32,0 7,4 8,3 9,1

96,0 4,0 3,1 3,5 3,8 66,0 34,0 7,5 8,5 9,3

95,5 4,5 3,3 3,7 4,1 64,0 36,0 7,6 8,6 9,4

95,0 5,0 3,5 3,9 4,3 62,0 38,0 7,7 8,7 9,5

94,0 6,0 3,8 4,2 4,6 60,0 40,0 7,8 8,8 9,6

93,0 7,0 4,1 4,6 5,0 58,0 42,0 7,9 8,8 9,7

92,0 8,0 4,3 4,8 5,3 56,0 44,0 7,9 8,9 9,7

91,0 9,0 4,6 5,1 5,6 54,0 46,0 7,9 8,9 9,8

90,0 10,0 4,8 5,4 5,9 52,0 48,0 8,0 8,9 9,8

89,0 11,0 5,0 5,6 6,1 50,0 50,0 8,0 8,9 9,8

--------------------------------- -------------------------------------











K bodu 9.2.4



Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti

s 1 % pravděpodobnosti za použití složek zkoušky klíčivosti jakožto

hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:



Tabulka 10 Část 1.

--------------------------------- -------------------------------------

Průměrné Tolerovaný rozsah Průměrné Tolerovaný rozsah

procentické pro počet procentické pro počet

zastoupení nezávislých vzorků zastoupení nezávislých vzorků

dané složky (N) dané složky a (N)

a jejího jejího

doplňku doplňku

------------------- ---------------------

5-9 10-19 20 5-9 10-19 20

--------------------------------- -------------------------------------

99 1 5 6 6 74 26 22 24 26

98 2 7 8 9 73 27 22 25 27

97 3 9 10 11 72 28 22 25 27

96 4 10 11 12 71 29 22 25 27

95 5 11 12 13 70 30 23 25 28

94 6 12 13 15 69 31 23 26 28

93 7 13 14 16 68 32 23 26 28

92 8 14 15 17 67 33 23 26 28

91 9 14 16 17 66 34 23 26 29

90 10 15 17 18 65 35 24 26 29

89 11 16 17 19 64 36 24 26 29

88 12 16 18 20 63 37 24 27 29

87 13 17 19 20 62 38 24 27 29

86 14 17 19 21 61 39 24 27 29

85 15 18 20 22 60 40 24 27 30

84 16 18 20 22 59 41 24 27 30

83 17 19 21 23 58 42 24 27 30

82 18 19 21 23 57 43 24 27 30

81 19 19 22 24 56 44 24 27 30

80 20 20 22 24 55 45 25 27 30

79 21 20 23 25 54 46 25 27 30

78 22 20 23 25 53 47 25 28 30

77 23 21 23 25 52 48 25 28 30

76 24 21 24 26 51 49 25 28 30

75 25 21 24 26 50 50 25 28 30

--------------------------------- -------------------------------------





K bodu 9.2.4



Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti

s 1 % pravděpodobnosti za použití složek zkoušky klíčivosti jakožto

hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:

Tabulka 10 Část 2.

--------------------------------- -------------------------------------

Průměrné Tolerovaný rozsah Průměrné Tolerovaný rozsah

procentické pro počet procentické pro počet

zastoupení nezávislých vzorků zastoupení nezávislých vzorků

dané složky (N) dané složky a (N)

a jejího jejího

doplňku doplňku

------------------- ---------------------

5-9 10-19 20 5-9 10-19 20

--------------------------------- -------------------------------------

99 1 6 6 7 74 26 23 25 28

98 2 8 8 9 73 27 23 26 28

97 3 9 10 11 72 28 23 26 28

96 4 10 12 13 71 29 23 26 29

95 5 11 13 14 70 30 24 26 29

94 6 12 14 15 69 31 24 27 29

93 7 13 15 16 68 32 24 27 29

92 8 14 16 17 67 33 24 27 30

91 9 15 17 18 66 34 24 27 30

90 10 16 17 19 65 35 25 27 30

89 11 16 18 20 64 36 25 28 30

88 12 17 19 21 63 37 25 28 30

87 13 17 20 21 62 38 25 28 31

86 14 18 20 22 61 39 25 28 31

85 15 18 21 23 60 40 25 28 31

84 16 19 21 23 59 41 25 28 31

83 17 19 22 24 58 42 25 28 31

82 18 20 22 24 57 43 25 28 31

81 19 20 23 25 56 44 26 29 31

80 20 21 23 25 55 45 26 29 31

79 21 21 24 26 54 46 26 29 31

78 22 21 24 26 53 47 26 29 31

77 23 22 24 27 52 48 26 29 31

76 24 22 25 27 51 49 26 29 31

75 25 22 25 27 50 50 26 29 31

--------------------------------- -------------------------------------







K bodu 9.2.4



Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti

s 1 % pravděpodobnosti za použití počtu semen jiných rostlinných druhů

jakožto hodnocené vlastnosti u dobře sypatelných semen:

Tabulka 11 Část 1.

---------------------------------- ----------------------------------------

Průměrný Tolerovaný Průměrný Tolerovaný Průměr- Tolerovaný

počet rozsah pro počet rozsah pro ný počet rozsah pro

semen počet semen počet semen počet

jiného nezávislých jiného nezávislých jiného nezávislých

rostlinného vzorků (N) rostlinného vzorků (N) rostlinného vzorků (N)

druhu druhu druhu



-------------- -------------- -------------------

5-9 10-19 20 5-9 10-19 20 5-9 10-19 20

---------------------------------- ----------------------------------------

1 6 7 7 47 38 42 46 93 53 59 65

2 8 9 10 48 38 43 47 94 53 60 65

3 10 11 12 49 39 43 47 95 54 60 66

4 11 13 14 50 39 44 48 96 54 60 66

5 13 14 15 51 39 44 48 97 54 61 66

6 14 15 17 52 40 45 49 98 54 61 67

7 15 17 18 53 40 45 49 99 55 61 67

8 16 18 19 54 40 45 50 100 55 62 67

9 17 19 21 55 41 46 50 101 55 62 68

10 18 2 22 56 41 46 51 102 55 62 68

11 19 21 23 57 42 47 51 103 56 62 68

12 19 22 24 58 42 47 51 104 56 63 69

13 20 23 25 59 42 47 52 105 56 63 69

14 2 23 26 60 43 48 52 106 57 63 69

15 22 24 26 61 43 48 53 107 57 64 70

16 22 25 27 62 43 49 53 108 57 64 70

17 23 26 28 63 44 49 54 109 57 64 70

18 24 26 29 64 44 49 54 110 58 65 71

19 24 27 30 65 44 50 54 111 58 65 71

20 25 28 30 66 45 50 55 112 58 65 71

21 25 28 31 67 45 50 55 113 58 65 72

22 26 29 32 68 45 51 56 114 59 66 72

23 27 30 33 69 46 51 56 115 59 66 72

24 27 30 33 70 46 52 56 116 59 66 73

25 28 31 34 71 46 52 57 117 59 67 73

26 28 32 3 72 47 52 57 118 60 67 73

27 29 32 35 73 47 53 58 119 60 67 73

28 29 33 36 74 47 53 58 120 60 67 74

29 30 33 37 75 48 53 58 121 60 68 74

30 30 34 37 76 48 54 59 122 61 68 74

31 31 34 38 77 48 54 59 123 61 68 75

32 31 35 38 78 49 54 60 124 61 68 75

33 32 36 39 79 49 55 60 125 61 69 75

34 32 36 39 80 49 55 60 126 62 69 76

35 33 37 40 81 49 55 61 127 62 69 76

36 33 37 41 82 50 56 61 128 62 70 76

37 34 38 41 83 50 56 61 129 62 70 76

38 34 38 42 84 50 56 62 130 63 70 77

39 34 39 42 85 51 57 62 131 63 70 77

40 35 39 43 86 51 57 62 132 63 71 77

41 35 40 43 87 51 57 63 133 63 71 78

42 36 40 44 88 52 58 63 134 64 71 78

43 36 41 44 89 52 58 64 135 64 71 78

44 37 41 45 90 52 58 64 136 64 72 78

45 37 41 45 91 52 59 64 137 64 72 79

46 37 42 46 92 53 59 65 138 64 72 79

---------------------------------- ----------------------------------------



K bodu 9.2.4



Maximální tolerované rozsahy pro test hodnoty R na hladině významnosti

s 1 % pravděpodobnosti za použití počtu semen jiných rostlinných druhů

jakožto hodnocené vlastnosti u obtížně sypatelných semen:



Tabulka 11 Část 2.

---------------------------------- ----------------------------------------

Průměrný Tolerovaný Průměrný Tolerovaný Průměrný Tolerovaný

počet rozsah pro počet rozsah pro počet rozsah pro

semen počet semen počet semen počet

jiného nezávislých jiného nezávislých jiného nezávislých

rostlinného vzorků (N) rostlinného vzorků (N) rostlinného vzorků (N)

druhu druhu druhu

-------------- --------------- -----------------

5-9 10-19 20 5-9 10-19 20 5-9 10-19 20

---------------------------------- ----------------------------------------

1 7 8 9 47 47 53 58 93 66 74 81

2 10 11 12 48 48 54 59 94 67 75 82

3 12 14 15 49 48 54 59 95 67 75 82

4 14 16 17 50 49 55 60 96 67 75 83

5 16 18 19 51 49 55 60 97 68 76 83

6 17 19 21 52 50 56 61 98 68 76 83

7 19 21 23 53 50 56 62 99 68 77 84

8 20 22 24 54 51 57 62 100 69 77 84

9 21 23 26 55 51 57 63 101 69 77 85

10 22 25 27 56 52 58 63 102 69 78 85

11 23 26 28 57 52 58 64 103 70 78 86

12 24 27 30 58 52 59 64 104 70 79 86

13 25 28 31 59 53 59 65 105 70 79 86

14 26 29 32 60 53 60 65 106 71 79 87

15 27 30 33 61 54 60 66 107 71 80 87

16 28 31 34 62 54 61 66 108 71 80 88

17 29 32 35 63 55 61 67 109 72 80 88

18 29 33 36 64 55 62 68 110 72 81 88

19 30 34 37 65 56 62 68 111 72 81 89

20 31 35 38 66 56 63 69 112 73 81 89

21 32 36 39 67 56 63 69 113 73 82 90

22 33 36 40 68 57 64 70 114 73 82 90

23 33 37 41 69 57 64 70 115 74 83 90

24 34 38 42 70 58 65 71 116 74 83 91

25 35 39 42 71 58 65 71 117 74 83 91

26 35 40 43 72 58 65 72 118 75 84 92

27 36 40 44 73 59 66 72 119 75 84 92

28 37 41 45 74 59 66 73 120 75 84 92

29 37 42 46 75 60 67 73 121 76 85 93

30 38 42 46 76 60 67 74 122 76 85 93

31 38 43 47 77 60 68 74 123 76 85 93

32 39 44 48 78 61 68 75 124 76 86 94

33 40 44 49 79 61 69 75 125 77 86 94

34 40 45 49 80 62 69 75 126 77 86 95

35 41 46 50 81 62 69 76 127 77 87 95

36 41 46 51 82 62 70 76 128 78 87 95

37 42 47 51 83 63 70 77 129 78 87 96

38 43 48 52 84 63 71 77 130 78 88 96

39 43 48 53 85 63 71 78 131 79 88 96

40 44 49 54 86 64 71 78 132 79 88 97

41 44 50 54 87 64 72 79 133 79 89 97

42 45 50 55 88 65 72 79 134 79 89 98

43 45 51 55 89 65 73 80 135 80 89 98

44 46 51 56 90 65 73 80 136 80 90 98

45 46 52 57 91 66 74 80 137 80 90 99

46 47 52 57 92 66 74 81 138 81 90 99

---------------------------------- ----------------------------------------



Příloha 2



Vzory formulářů a dokladů



(1) Vzory formulářů



a) žádosti o kontrolu osiva



b) žádosti o odběr vzorku



c) žádosti o elektroforézu



d) potisku vzorkovnice



e) formuláře pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu

(Partiový štítek), formulář je možné vést i v elektronické podobě



f) formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele, formulář je

možné vést i v elektronické podobě



g) formuláře protokolu o likvidaci návěsek



h) vzor návěsky vzorku (žádosti) pro stanovení zdravotního stavu sadby

brambor (test ELISA) nebo pro mechanický rozbor sadby brambor



i) návěsky vzorku na vegetační zkoušku



j) návěsky vzorku sadby brambor jiné země původu



(2) Vzor dokladu



a) Protokol z hodnocení vegetační zkoušky







Příloha Protokolu z hodnocení vegetační zkoušky zemědělských plodin







Příloha Protokolu z hodnocení vegetační zkoušky zelenin







Příloha 3



Postup pro hodnocení množitelských porostů



1. Všeobecné podmínky



(1) Množitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin

nejvhodnější pro posouzení jejich rozhodujících vlastností. Každý

množitelský porost se přehlíží nejméně jedenkrát. Počet přehlídek je

stanoven pro každý druh.



(2) Při přehlídce množitelského porostu je přítomen zástupce

dodavatele.



(3) Při hodnocení množitelských porostů se provádí kontrola



a) dodržení sledu předplodin - dodavatel je povinen uvést v žádosti o

uznání porostu jaké předplodiny byly ve sledovaném období na pozemku

pěstovány. Kontrola sledu předplodin se provádí



1. při podání žádosti,



2. před provedením přehlídky množitelského porostu v písemných

záznamech množitele (kniha, příp. karta honů),



3. při vlastní přehlídce množitelského porostu,



b) dodržení stanovené minimální vzdálenosti k zamezení



1. nežádoucí příměsi během vegetace nebo při sklizni ze sousedního

porostu (dále jen „mechanická izolace“). Nedodržení mechanické izolace

se posuzuje jako tzv. odstranitelná závada. Po jejím odstranění může

dodavatel požádat o kontrolní přehlídku,



2. možného přenosu pylu u cizosprašných druhů nebo k přenosu chorob

(dále jen „prostorová izolace“). Prostorová izolace se kontroluje z

předložené katastrální mapy a v terénu při přehlídce množitelského

porostu. Nedodržení prostorové izolace se posuzuje jako neodstranitelná

závada. Porost se v tomto případě neuzná a nebude dále přehlížen. U

velkých množitelských porostů je možné vytvořit dostatečnou prostorovou

izolaci oddělením části množitelského porostu a pak povolit kontrolní

přehlídku,



c) množitelského porostu formou přehlídky, při které se hodnotí



1. celkový stav porostu,



2. čistota druhu,



3. čistota odrůdy,



4. zaplevelení,



5. výskyt škodlivých organizmů.



(4) Neodpovídá-li porost svými parametry hodnotám kategorie, na kterou

byla podána žádost o uznání, ale odpovídá hodnotám kategorie nižší, lze

porost uznat v nižší kategorii jen na základě nové žádosti dodavatele s

uvedením odpovídající kategorie a generace. Hodnocení se pak vztahuje k

nově uvedené kategorii.



(5) Dodavatel může podat žádost o zastavení řízení o uznání

množitelského porostu (dále jen „odhlášení množitelského porostu“). Pro

odhlášení množitelského porostu platí tyto zásady:



a) odhlášení je možné pouze před vykonáním přehlídky, a to na tom

pracovišti Ústavu, kde podal žádost,



b) v době již probíhajících přehlídek oznámí dodavatel tuto skutečnost

současně i přehližiteli,



c) není-li množitelský porost odhlášen a nesplňuje-li podmínky pro

provedení přehlídky, ke které se přehližitel dostavil zbytečně, bude

vystaveno „Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu“, náklady

spojené s tímto úředním výkonem budou dodavateli účtovány.



(6) Při podezření, že se změnil stav množitelského porostu, po

odstranění závady množitelského porostu nebo v případě nesouhlasu

dodavatele s výsledkem přehlídky množitelského porostu je možné provést

kontrolní přehlídku. Postupy jsou následující:



a) po celou dobu vegetace, zejména pak při důvodném podezření, že se

stav množitelského porostu od doby přehlídky změnil, může přehližitel

provést kontrolní přehlídku a změnit původní hodnocení. O této

skutečnosti neprodleně uvědomí dodavatele,



b) dodavatel může požádat o kontrolní přehlídku pouze u porostů

neuznaných pro odstranitelné závady. Po odstranění závad písemně požádá

o kontrolní přehlídku pracoviště Ústavu, u kterého byla podána žádost o

uznání množitelského porostu a za předpokladu, že množitelský porost je

ještě ve vegetační fázi, která je vhodná pro provedení kontrolní

přehlídky.



Odstranitelné závady jsou



1. druhové a odrůdové příměsi,



2. zaplevelení,



3. nedodržení mechanické izolace,



4. nedodržení prostorové izolace, pokud je možné závadu odstranit

dodatečným mechanickým zásahem dle odst. 3 písm. b) bodu 2,



c) nesouhlasí-li dodavatel s výsledkem přehlídky množitelského porostu,

může písemně nebo v elektronické podobě požádat o

kontrolní-komisionelní přehlídku na Odboru osiva a sadby v Praze.

Kontrolní přehlídka bude provedena za účasti odpovědných pracovníků

Ústavu, zástupců dodavatele a případně přizvaných odborníků. Svolání

všech účastníků zajistí Ústav. Přehlídka bude provedena za těchto

předpokladů:



1. porost bude ještě ve vegetační fázi vhodné pro hodnocení,



2. bude přítomen přehližitel, který prováděl předchozí přehlídku

porostu,



3. v porostu nebyly prováděny zásahy, které by měly vliv na stav

porostu,



(7) U druhů, popřípadě kategorií, u kterých je předepsáno více

přehlídek množitelských porostů, se v jednotlivých přehlídkách hodnotí

vlastnosti množitelských porostů stanovené pro danou přehlídku. O každé

přehlídce se vyhotoví záznam.



(8) Hodnocení množitelských porostů podle certifikačních schémat

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj probíhá současně s

jejich hodnocením podle národní legislativy. Nedílnou součástí

certifikace podle těchto schémat je provedení vstupní a výstupní

vegetační zkoušky podle přílohy č. 4.



2. Hodnocení množitelského porostu při přehlídce



(1) Přehližitel provede přehlídku množitelského porostu a na základě

pozorování vyplní záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu,

jehož vzor je uveden v příloze č. 2 a rozhodne o závěrečném hodnocení,

které rovněž zaznamená do tiskopisu.



(2) Přehližitel prochází porost tak, aby získal ucelenou představu o

jeho celkovém stavu. Porosty o velikosti do 1 ha se prochází po celé

ploše, větší porosty podle tvaru pozemku, po úhlopříčkách (obr. 1),

popřípadě ve směru delší osy dle obr. 2.







(3) Během přehlídky provede přehližitel na náhodně zvolených místech

porostu hodnocení. Jedno dílčí hodnocení se provádí vždy na ploše 100

m2, přičemž se směr chůze nemění. Počet dílčích hodnocení vychází z

výměry pozemku





Tab. 1

--------------------------------- ----------------------------

Výměra množitelského minimální počet

porostu hodnocení

--------------------------------- ----------------------------

1 - 20 ha 5

nad 20 - do 50 ha 10

více než 50 ha 15

--------------------------------- ----------------------------





(4) U brambor a jiných řádkových kultur (např. sazeček) se výskyt

chorob a příměsí hodnotí 100 po sobě jdoucích rostlinách a počet

hodnocení vychází z následující tabulky:



Tab. 2

--------------------------------- ----------------------------

Výměra množitelského minimální počet

porostu hodnocení

--------------------------------- ----------------------------

1 - 3 ha 5

nad 3 - do 20 ha 10

více než 20 ha na každé 3 ha 1 hodnocení

--------------------------------- ----------------------------





(5) Při dílčích hodnoceních se postupuje následujícím způsobem:



a) v případě zjištěných mezních hodnot se počet hodnocení zdvojnásobí,



b) u rostlinných příměsí se počítá vždy celá fertilní rostlina, nikoliv

jednotlivé odnože,



c) aritmetický průměr počítaných znaků při dílčím hodnocení je součet

hodnot daného znaku dělený počtem hodnocení.



S výjimkou znaků, jejichž limit je stanoven jako číslo s desetinnými

místy, se výsledek zaokrouhluje na celá čísla. Čísla menší nebo rovna

0,5 se zaokrouhlují na 0, čísla větší než 0,5 se zaokrouhlují na 1.



(6) Pro závěrečné hodnocení a zápis do „Záznamu o výsledku

přehlídky množitelského porostu“ se používá souběžně vyjádření

bodové a slovní. Používá se sestupná bodová stupnice

s označením 9, 7, 5, 3 a 1.





Tab. 3

-------------- -------------------------------------------------

Bodové Popis*), **), ***)

hodnocení

-------------- -------------------------------------------------

9 stav velmi dobrý, bez nedostatků; u

počitatelných závad se vztahuje k ojedinělému

výskytu do 0,5 (včetně) nebo mimo počítání;

slovní vyjádření se většinou nepoužívá



7 stav dobrý, nedostatky minimální; u

počitatelných závad - maximální výskyt 50%

stanovených hodnot



5 stav průměrný, nedostatky ještě přípustné v

mezní hodnotě; u počitatelných závad -

výskyt nejvýše do hraničních stanovených

hodnot



3 stav podprůměrný, nedostatky jsou ve větším

rozsahu než je stanoveno, ale dodatečným

zásahem jsou odstranitelné; počitatelné závady

jsou nad stanovenými hodnotami;

porost se neuzná, po odstranění závad

lze požádat o kontrolní přehlídku



1 stav velice špatný, nedostatky jsou ve velkém

rozsahu a nelze je odstranit jedná se o

porost, který je ve velmi špatném stavu zcela

polehlý, velmi silně zaplevelený; selekce

druhových či odrůdových příměsí nepřipadá

v úvahu; porost se neuzná; pokud dodavatel

s výsledky přehlídky nesouhlasí, může požádat o

kontrolní-komisionelní přehlídku

-------------- -------------------------------------------------

*) je-li porost hodnocen u jedné z vlastností 1 bodem,

ostatní vlastnosti se již nehodnotí,

**) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsáno „nesmí

se vyskytovat“, porost nebude uznán při zjištění jediného

škodlivého organismu nebo rostliny,

***) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsán „nulový“

výskyt, je možno tolerovat výskyt ojedinělý (do průměru 0,5

včetně) nebo mimo počítání (náhodně nalezená, ojedinělá

závada).



(7) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu



a) obdrží přehližitel od Ústavu s předtištěnými základními údaji o

množiteli, umístění množitelského porostu, původu osiva, z něhož byl

porost založen, kategorii a generaci, výměře a předplodinách. Tiskopis

se skládá z originálu a 3 barevných kopií. Originál se ukládá u Ústavu,

první kopii (žlutou) obdrží dodavatel, druhou kopii (růžovou) obdrží

množitel při přehlídce, třetí kopie (modrá) zůstává přehližiteli,



b) vyplní, podepíše a označí razítkem přehližitel i zástupce

dodavatele, popřípadě množitel. Takto vyplněné a podepsané tiskopisy

jsou podkladem k vydání Uznávacího listu nebo Rozhodnutí o neuznání

množitelského porostu a dále dokladem pro dodavatele o provedení

přehlídky. V případě nepřítomnosti dodavatele nebo jeho zástupce

(množitel) u přehlídky se do tiskopisu v rubrice „výsledek přehlídky

vzal na vědomí“ uvede poznámka: „dodavatel (množitel) nepřítomen“,

kopie záznamu se pak dodavateli zasílá poštou. Tento postup nelze

použít v případě neuznání porostu,



c) obsahuje v případě neuznání i důvod neuznání, který se uvede v

rubrice „poznámka“.



3. Technologický postup při hodnocení množitelského porostu



3.1 Celkový stav porostu



(1) Hodnocení vychází z posouzení celkového stavu porostu zjištěného

během celé přehlídky, nejen v rámci dílčích počítání nejedná se pouze o

hodnocení semenářské a posouzení druhové a odrůdové čistoty, ale o

kompletní pohled s aspektem vegetační vyrovnanosti, zapojení,

polehlosti, zaplevelení, celkového zdravotního stavu a to i ve vztahu k

výnosu a kvalitě předpokládané sklizně.



(2) Bodové hodnocení

Tab. 4

-------------- -------------------------------------------------

Bodové Popis

hodnocení

-------------- -------------------------------------------------

9 porost dokonale zapojený, vegetačně

vyrovnaný, nepolehlý, nezaplevelený, zdravý, s

předpokladem vysokého výnosu

(u ostatních ukazatelů není použito nižší

bodové hodnocení než 7)



7 porost dobře zapojený, polehlý max. na 25

% plochy, vegetačně ne zcela vyrovnaný, u

kterého lze zaplevelení a zdravotní stav

hodnotit slovem slabě, s předpokladem dobrého

výnosu



5 porost prořídlý, polehlost nad 25 % plochy,

nevyrovnaný, zaplevelení a zdravotní stav

střední, s předpokladem průměrného výnosu



3 porost mezerovitý, řídký, silně polehlý (nad

50 %, kdy již nelze zodpovědně posuzovat

druhovou a odrůdovou čistotu), silně

zaplevelený, ve špatném zdravotním stavu, s

předpokladem podprůměrného výnosu



1 porost prakticky nehodnotitelný, stupeň

polehlosti neumožňuje hodnocení pravosti a

čistoty odrůdy, silně zaplevelený, silně

poškozený chorobami a škůdci, předpoklad

sklizně je zcela minimální

-------------- -------------------------------------------------



(3) K hodnocení celkového stavu porostu patří i odhad celkové sklizně,

přehližitel jej uvede při poslední předepsané přehlídce (případně

kontrolní přehlídce) porostu, je uváděn odhad celkové čisté sklizně z

přehlížené plochy.



3.2. Čistota druhu



(1) Hodnotí se příměsi jiného rostlinného druhu téže skupiny plodin,

případně druhů příbuzných,



a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu

početně nebo procenticky,



b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy

budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány

sestupně, podle síly pokryvnosti, při nižším výskytu bude zaznamenán i

početní stav



(2) U zjištěných příměsí se uvádí celý druhový název nebo alespoň název

rodový s uvedením zjištěného počtu.



(3) Bodové hodnocení

Tab. 5

-------------- -------------------------------------------------

Bodové Popis

hodnocení

-------------- -------------------------------------------------

9 a) porost je zcela prost příměsí jiného druhu

(max. výskyt - ojediněle, rostlinných druhů

mimo počítání)

b) porost bez výskytu nebo s minimálním

výskytem jiných druhů



7 a) výskyt rostlin jiných druhů dosahuje

maximálně 50% stanovených hodnot

b) slabý výskyt



5 a) výskyt rostlin jiných druhů dosahuje

maximálně stanovených hodnot

b) střední výskyt jiných rostlinných druhů,

přičemž je možné hodnotit čistotu a pravost

odrůdy



3 a) výskyt rostlin jiných druhů přesahuje

stanovené hodnoty, a to v množství, kdy lze

ještě provést selekci a povolit kontrolní

přehlídku



b) silný výskyt jiných rostlinných druhů,

následný výskyt semen těchto druhů je z osiva

čištěním neodstranitelný, pravost a čistota

odrůdy je obtížně hodnotitelná



1 a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů je v

množství, které již selekci neumožňuje

b) výskyt rostlin velmi silný, není možné

hodnotit ostatní vlastnosti potřebné

k uznání porostu

-------------- -------------------------------------------------



(4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.2. odst. 1 písmene a) i b) se do

záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou

bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.



3.3 Čistota odrůdy



(1) Hodnotí se výskyt jiných odrůd a zřetelně odchylných typů u

posuzovaného druhu. Hodnocení se provádí podle úředního popisu

morfologie rostlin dané odrůdy.



(2) Slovní hodnocení - přehližitel uvede počet jednotlivých odchylek.

Celkový součet odchylek bude uveden číselně na záznamu v příslušné

kolonce vpravo. U porostů kategorií SE a E přehližitel uvede navíc i

stručný popis odchylných rostlin vyjadřující rozdílnost od popisu

odrůdy.



(3) Bodové hodnocení

Tab. 6

-------------- -------------------------------------------------

Bodové Popis

hodnocení

-------------- -------------------------------------------------

9 porost je zcela prost odrůdových příměsí a

zřetelně odlišných typů (maximální výskyt -

ojediněle, mimo počítání)



7 výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně

odchylných typů dosahuje maximálně 50 %

stanovených hodnot



5 výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně

odchylných typů dosahuje maximálně stanovených

hodnot



3 výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně

odchylných typů přesahuje stanovené hodnoty, a

to v množství, kdy lze ještě provést selekci a

povolit kontrolní přehlídku



1 výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně

odchylných typů je v množství, které již

selekci neumožňuje, nebo došlo k záměně

odrůdy.

-------------- -------------------------------------------------



3.4 Zaplevelení



(1) Hodnotí se výskyt jiných rostlinných druhů, plevelných i

kulturních, které nepodléhají hodnocení v bodě 3.2. Jedná se o druhy



a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu

početně nebo procenticky,



b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy

budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány

sestupně, podle síly pokryvnosti.



(2) U zjištěných příměsí jiných rostlinných druhů, které jsou

limitovány početně, se uvádí rodový i druhový název, u ostatních

příměsí se uvádí alespoň název rodu.



(3) Bodové hodnocení

Tab. 7

-------------- -------------------------------------------------

Bodové Popis

hodnocení

-------------- -------------------------------------------------

9 a) porost bez výskytu stanovených jiných

rostlinných druhů

b) porost bez výskytu nebo s minimálním

výskytem jiných rostlinných druhů



7 a) porost s výskytem maximálně 50% z počtu

stanovených jiných rostlinných druhů

b) slabé zaplevelení



5 a) porost s výskytem jiných rostlinných

druhů nepřesahujícím stanovené hodnoty

b) střední výskyt jiných rostlinných

druhů, přičemž je možné hodnotit čistotu a

pravost odrůdy



3 a) výskyt jiných rostlinných druhů

převyšující stanovené hodnoty, přičemž

selekce v porostu je možná

b) silný výskyt jiných rostlinných druhů,

následný výskyt semen těchto druhů je

z osiva čištěním neodstranitelný, pravost a

čistota odrůdy je obtížně hodnotitelná



1 a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů

v množství několikanásobně převyšující

stanovené hodnoty neumožňuje selekci pro

stanovení výskytu je možné použít odhad

b) zaplevelení velmi silné , není možné

hodnotit ostatní vlastnosti potřebné k uznání

porostu

-------------- -------------------------------------------------



(4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.4. odst. 1 písmene a) i b) se do

záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou

bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.



3.5 Zdravotní stav



(1) Hodnotí se výskyt škodlivých organizmů (chorob a škůdců) v

množitelském porostu. Jedná se o škodlivé organizmy,



a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu

početně nebo procenticky,



b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven, ale zapisuje se

do záznamu o výsledku množitelského porostu a bere se v úvahu při

silném poškození porostu.



(2) V případě výskytu karanténních škodlivých organizmů se porost

neuzná.



(3) Bodové hodnocení





Tab. 8

-------------- -------------------------------------------------

Bodové Popis

hodnocení

-------------- -------------------------------------------------

9 a) množitelský porost bez výskytu rostlin

napadených sledovanými škodlivými organizmy,

nebo je výskyt ojedinělý

b) ojedinělý výskyt škodlivých organizmů

v množitelském porostu



7 a) množitelský porost s výskytem napadených

rostlin maximálně 50% ze stanoveného počtu

b) slabý výskyt škodlivých organizmů

v množitelském porostu



5 b) množitelský porost s výskytem napadených

rostlin nepřesahujícím stanovené hodnoty

c) střední výskyt škodlivých organizmů

v množitelském porostu



3 a) množitelský porost s výskytem napadených

rostlin nad stanovené hodnoty, přičemž selekci

v porostu lze provést, je-li vhodná

b) silný výskyt škodlivých organizmů

v množitelském porostu



1 velmi silný výskyt škodlivých organizmů,

výskyt karanténních škodlivých organizmů

-------------- -------------------------------------------------



(4) Škodlivé organizmy podle bodu 3.5. odstavce 1 písmene a) i b) se do

záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou

bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.



Příloha 4



Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek



1. Účel a princip vegetační zkoušky



(1) Vegetační zkouška umožňuje posoudit vlastnosti rozmnožovacího

materiálu ve znacích, které jsou jinými metodami obtížně stanovitelné,

nebo je jejich stanovení jinými metodami málo průkazné nebo příliš

nákladné.



(2) Vegetační zkouškou se kontroluje druhová a odrůdová čistota a

pravost, procento hybridnosti, popřípadě zdravotní stav. Rovněž se

sleduje, zda během procesu množení osiva nedochází ke změnám znaků

odrůd.



(3) Pravost odrůdy se posuzuje na základě vizuálního porovnávání

rostlin vzešlých na kontrolní parcele oseté reprezentativním vzorkem

posuzované partie a rostlin vzešlých na parcele oseté standardním

vzorkem dané odrůdy. Tím se zjišťuje, zda rostliny posuzovaného vzorku

odpovídají úřednímu popisu dané odrůdy.



(4) Úroveň čistoty odrůdy se posuzuje zjištěním počtu takových rostlin

vzešlých na kontrolní parcele, které neodpovídají přesně popisu odrůdy.

Tím se zjišťuje, zda posuzovaný vzorek vyhovuje stanoveným normám pro

čistotu odrůdy.



2. Typy vegetačních zkoušek



2.1 Vegetační zkoušky podle schémat Organizace pro ekonomickou

spolupráci a rozvoj



(1) Ústav certifikuje osivo podle schémat Organizace pro ekonomickou

spolupráci a rozvoj pro odrůdovou certifikaci osiv pohybujících se na

mezinárodním trhu. Certifikáty, které potvrzují odrůdovou pravost a

čistotu osiva, jsou vydávány za předpokladu vyhovujícího výsledku

vstupní vegetační zkoušky, odebrání vzorku na výstupní vegetační

zkoušku a vyhovujícího výsledku polní přehlídky nebo přehlídek.



a) vstupní vegetační zkouška:



1. zkouška probíhá ve stejném, případně předchozím, vegetačním období,

ve kterém je hodnocen množitelský porost,



2. hodnocení vstupní vegetační zkoušky vstupního rozmnožovacího

materiálu může být využito při hodnocení množitelského porostu,



3. hodnocení vegetační zkoušky by se mělo shodovat s hodnocením

množitelského porostu,



4. v případě zjištění závad se zjistí jejich příčina a posoudí se

závažnost. Pokud se nejedná o vnější vlivy, jsou tyto závady důvodem k

nevydání certifikátu,



b) výstupní vegetační zkouška:



1. zkouška probíhá ve vegetačním období, kdy je daná partie již uznána

a je uváděna do oběhu, případně i vyseta na plochy běžného pěstování,

tudíž v případě zjištění závad lze provést jakékoli opatření pouze u

těch partií nebo jejich částí, které ještě nebyly uvedeny do oběhu,



2. porovnávají se rostliny vypěstované z uznané partie osiva s

rostlinami vypěstovanými ze standardního vzorku, proto výsledky

výstupní vegetační zkoušky slouží ke kontrole, zda v průběhu množení

osiva nedochází k nežádoucím změnám v odrůdové čistotě,



3. výstupní vegetační zkouška může být současně vstupní vegetační

zkouškou pro osivo další generace,



4. výstupní vegetační zkoušku je nezbytné založit u hybridních odrůd,

protože v těchto případech nelze posoudit pravost ani čistotu odrůdy v

množitelském porostu osiva.



2.2 Polní vegetační zkouška jako následná kontrola a kontrola osiva

uvedeného do oběhu



Provádí se v následujících případech:



a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, který je uváděn do oběhu,



b) rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál

takových odrůd, které se v předchozím uznávacím řízení množitelských

porostů jevily jako problematické nebo u kterých dodavatel poprvé podal

žádost o uznání,



c) při kontrole výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,



d) při kontrole standardního osiva a sazenic zeleniny,



e) při kontrole vybraných partií osiva a sadby dovážených ze třetích

zemí,



f) při kontrole pověřených osob,



g) při kontrole úředně nezapsaných odrůd,



h) reklamace dodávky osiva,



i) u partií osiv, u kterých je pochybnost o pravosti nebo čistotě

odrůdy,



j) při následné kontrole hybridnosti,



k) při kontrole osiva uchovávaných odrůd,



l) při kontrole osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních

podmínek,



m) při kontrole automatického vzorkovadla.



2.3 Kontrola procenta hybridnosti



Zkouška se provádí formou následné kontroly osiva hybridních odrůd.

Způsob provedení zkoušek u jednotlivých druhů je uveden v tabulce 1.

Tabulka č. 1



----------------------------------------------------------------------------------

Druh Postupy a způsoby hodnocení

----------------------------------------------------------------------------------

řepka ozimá Porost se zakládá ve dvou opakováních na odlišných lokalitách;

hybridnost se kontroluje ve fázi kvetení rostlin, přičemž

se hodnotí se každá rostlina samostatně.

Rodičovské komponenty se kontrolují obdobně, a to pouze na

jedné lokalitě.

----------------------------------------------------------------------------------

žito Kontroluje se obnovitel a technická směs. Je třeba přihlížet

k obsahu 5 - 8 % obnovitele v technické směsi. V případě, žese

nejedná o odrůdu pěstovanou v technické směsi, přihlíží se při

zakládání a hodnocení vegetační zkoušky k metodice šlechtitele.

----------------------------------------------------------------------------------

pšenice Při zakládání a hodnocení vegetační zkoušky se přihlíží

k metodice šlechtitele.

----------------------------------------------------------------------------------

rajče Osivo se vysévá do sadbovačů, hodnocení se provádí ve fázi

prvního pravého listu. Hodnotí se tvar pravého listu.

----------------------------------------------------------------------------------

paprika Osivo se vysévá do sadbovačů, sadba se vysází do skleníku;

hodnotí se jednotlivé rostliny s plně vyvinutými plody. Podle

popisu odrůdy se hodnotí rostlina, tvar, postavení a barva

plodu.

----------------------------------------------------------------------------------

okurky Rostliny se hodnotí jednotlivě. Podle popisu odrůdy se hodnotí

rostlina, typ kvetení a plody.

----------------------------------------------------------------------------------

kedluben, zelí Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů.

----------------------------------------------------------------------------------

ostatní Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů a výskyt

nehybridních rostlin.

----------------------------------------------------------------------------------



2.4 Následná kontrola sadby brambor



Kontrole podléhá sadba v uznávacím řízení v kategorii SE1 (případně

SE2), nové odrůdy zařazené ve státních odrůdových zkouškách, pokud je

požádáno o uznávací řízení, odrůdy mající výsledek testu metodou ELISA

vyšší, než je průměrný výsledek zdravotního stavu všech odrůd v daném

roce, revizní vzorky a vzorky sadby dovážených a vyvážených partií.



2.5 Stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné

řepy



Při stanovení výskytu semen plevelné řepy v osivu cukrovky a krmné řepy

je vegetační zkouška zakládána ve dvou opakováních o celkové ploše 45

m^2, kde je bez jednocení vypěstováno cca 2 000 rostlin.



3. Technologický postup



(1) Při vegetační zkoušce se zjišťuje, zda rostliny vyrostlé na

kontrolní parcele ze zkušebního vzorku odpovídají svými vlastnostmi



a) úřednímu popisu odrůdy,



b) rostlinám standardního vzorku,



c) hodnotám stanoveným pro posuzování množitelských porostů.



(2) U většiny rostlinných druhů jsou vegetační zkoušky založeny na

vybraných odrůdových znacích uvedených ve směrnicích UPOV (Union for

the Protection of New Varieties of Plants) pro zkoušky odlišnosti,

uniformity a stálosti, podle kterých byly odrůdy registrovány.



3.1 Zkušební vzorky



Minimální hmotnosti vzorků pro vegetační zkoušky jsou uvedeny v příloze

č. 5. Konečné termíny dodání vzorků pro vegetační zkoušky na zkušební

stanice jsou uvedeny v tabulce 2. Vzorek, který je dodán na zkušební

stanici po termínu uvedeném v tabulce 2, nebude zařazen v daném

vegetačním období do zkoušek; vzorek může být zařazen do zkoušek v

následujícím vegetačním období.



Tabulka č. 2



--------------------------------------------------------------------------

Druh Termín

--------------------------------------------------------------------------

POLNÍ PLODINY

--------------------------------------------------------------------------

Obiloviny

- jarní 15.3.

- kukuřice 15.4.

- ozimý ječmen 15.9.

- ostatní ozimé obiloviny 30.9.

--------------------------------------------------------------------------

Luskoviny

- ozimé (vč. vikev panonská a vikev huňatá) 15.9.

- jarní 15.3.

--------------------------------------------------------------------------

Olejniny jarní 15.3.

Olejniny ozimé 20.8.

- řepka na zkoušku hybridnosti 15.8.

--------------------------------------------------------------------------

Jeteloviny 30.3.

- jetel nachový 20.8.

--------------------------------------------------------------------------

Trávy

- jílek mnohokvětý jednoletý 31.3.

- jílek mnohokvětý italský 31.8.

- víceleté trávy 15.4.

--------------------------------------------------------------------------

svazenka 15.3.

--------------------------------------------------------------------------

tuřín 31.1.

--------------------------------------------------------------------------

cukrovka, cukrovka - hodnocení plevelných řep 15.3.

--------------------------------------------------------------------------

krmná řepa 15.3.

--------------------------------------------------------------------------

brambory - sadba 15.3.

--------------------------------------------------------------------------

ZELENINY

--------------------------------------------------------------------------

cibule a česnek jarní, čekanka, hrách dřeňový, 31.1.

středně rané až velmi pozdní odrůdy kapusty,

květáku a zelí, mrkev, paprika, pažitka, petržel,

pór, rajče, ředkev, řepa salátová, salát letní

a podzimní, zelí pekingské, vodnice

--------------------------------------------------------------------------

fazol, kukuřice, meloun cukrový a vodní, tykev 28.2.

--------------------------------------------------------------------------

okurka polní 31.3.

--------------------------------------------------------------------------

cibule ozimá 30.7.

--------------------------------------------------------------------------

česnek ozimý 30.9.

--------------------------------------------------------------------------

brokolice, celer, kadeřávek, velmi rané až 31.12

polorané odrůdy kapusty, květáku a zelí,

kedluben, okurka rychlená, ředkvička, salát

k rychlení a jarní, špenát

--------------------------------------------------------------------------





3.2 Standardní vzorek



(1) Standardní vzorek je vzorek osiva odrůdy, se kterým je zkušební

vzorek srovnáván za účelem prověření odrůdové pravosti a čistoty. Je

vždy vysetý v bezprostřední blízkosti zkoušeného vzorku.



(2) Jako standardní vzorek se používá



a) vzorek dodaný Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy,



b) vzorek, který si Ústav vyžádá od šlechtitele nebo udržovatele dané

odrůdy,



c) u odrůdy registrované v zahraničí vzorek dodaný na žádost Ústavu

úřední autoritou příslušné země.



(3) Jako standardní vzorek je možné použít



a) úředně odebraný vzorek osiva rozmnožovacího materiálu předstupňů a

základního rozmnožovacího materiálu,



b) certifikovaný rozmnožovací materiál první generace u syntetických

odrůd, allogamních druhů a všech hybridních odrůd,



c) inbrední linie a rodičovské komponenty v kategoriích rozmnožovací

materiál předstupňů nebo základní rozmnožovací materiál, které jsou

používány k výrobě hybridních odrůd.



Tyto vzorky je možné použít za předpokladu, že u osiva byla porovnána

uniformita a stálost se vzorkem dodaným Ústavu šlechtitelem při

registraci odrůdy.



(4) V případě ztráty klíčivosti nebo spotřebování zásoby osiva si Ústav

vyžádá nový standardní vzorek, a to v předstihu alespoň jednoho

vegetačního období.



3.3 Parcely pro vegetační zkoušky



(1) Vegetační zkoušky se zakládají na zkušebních stanicích Ústavu v

podmínkách polních maloparcelních zkoušek nebo v chráněných prostorách

skleníků nebo fóliovníků.



(2) Vegetační zkouška se zakládá v klimaticky teplejší oblasti, s

možností závlahy pro rychlejší vzejití, které zaručí možnost dřívějšího

hodnocení rostlin než v oblasti s množitelskými porosty.



(3) Pozemek, na kterém jsou parcely s vegetačními zkouškami umístěny,

nesmí být zaplevelen volně rostoucími rostlinami téhož nebo blízce

příbuzného druhu a sled plodin musí zaručovat, že osivo z půdní zásoby

neovlivní hodnocení zkoušky.



(4) Zkoušené druhy se pěstují na kontrolních parcelách v souladu s

agrotechnickými zásadami pro daný rostlinný druh.



(5) Na kontrolních parcelách se omezuje použití herbicidů, hnojiv a

regulátorů růstu, aby nebyla ovlivněna morfologie rostlin a nedošlo k

poléhání porostu.



(6) Zkušební parcely se rozmisťují na pozemku podle rostlinného druhu,

odrůdy a typu vegetační zkoušky podle následujících kriterií:



a) zkušební parcela je umístěna co nejblíže k parcele standardního

vzorku dané odrůdy,



b) vzorky příbuzných partií, stejné odrůdy a podobné odrůdy jsou

vysévány vedle sebe,



c) je-li vzorek vyséván ve více variantách, musí být opakování umístěno

na jiné části pozemku, zvláště u druhů, kde se při hodnocení provádí

měření.



(7) Minimální výměry kontrolních parcel, popřípadě nejnižší počet

rostlin pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v tabulce 3

Tabulka č. 3



----------------------------------------------------------------------------------------

Druh Kategorie Výměra m2 *)

----------------------------------------------------------------------------------------

obiloviny, kukuřice, luskoviny, olejniny, SE, E 30

jeteloviny, jiné krmné plodiny, trávy C 10

(kromě lipnice luční a jílků)

----------------------------------------------------------------------------------------

lipnice luční SE, E 20

C 10

----------------------------------------------------------------------------------------

jílky SE, E 50

C 10

----------------------------------------------------------------------------------------

cukrovka, krmná řepa

- klasická vegetační zkouška E, C 20

- plevelné řepy C 45

----------------------------------------------------------------------------------------

brambory - sadba SE, E, A, B 100 hlíz

----------------------------------------------------------------------------------------

brokolice, celer, fazol obecný pnoucí, SE,E,C,S 60 rostlin

kadeřávek, kapusta, kedluben, květák,

kukuřice cukrová (populace), okurka polní,

pažitka, saláty, zelí hlávkové, čínské a

pekingské

----------------------------------------------------------------------------------------

cibule, mrkev, pastinák, SE,E,C,S 200 rostlin

petržel (kořenová a naťová), pór, ředkvička,

řepa salátová, špenát

----------------------------------------------------------------------------------------

čekanka, česnek, hrách SE,E,C,S 100 rostlin

----------------------------------------------------------------------------------------

černý kořen SE,E,C,S 300 rostlin

----------------------------------------------------------------------------------------

fazol obecný (keříčkový) SE,E,C,S 150 rostlin

----------------------------------------------------------------------------------------

kukuřice cukrová (hybridní) E,C 40 rostlin

----------------------------------------------------------------------------------------

paprika a rajče (na poli) SE,E,C,S 40 rostlin

----------------------------------------------------------------------------------------

meloun cukrový, meloun vodní, SE,E,C,S 20 rostlin

okurka rychlená, paprika a rajče (v rychlírně),

ředkev, tykev

----------------------------------------------------------------------------------------

rajče (hybridnost) C 200 rostlin

----------------------------------------------------------------------------------------

vodnice SE,E,C,S 80 rostlin

----------------------------------------------------------------------------------------

sazenice zeleniny (podle druhů) SE,E,C,S od 20 do 100 rostlin

----------------------------------------------------------------------------------------

*) pokud to plodina vyžaduje, jsou místo výměry uváděny počty rostlin potřebné k hodnocení.



4. Postup hodnocení vegetačních zkoušek



Průběžné hodnocení odrůdové čistoty je možné provádět po celé období

růstu a vývoje rostlin, kdy jsou zjevné znaky dané odrůdy. Odrůdové

znaky dělí na primární a sekundární. Při hodnocení je potřeba zaměřit

se především na rostliny odlišné a netypické. Tyto se podrobně popíší a

viditelně označí, aby nebyly hodnoceny opakovaně. Provede se odhad

počtu jedinců na parcele a počítají se odchylné typy. Zjištěné hodnoty

se porovnají s tabulkami. Pokud je počet odchylných rostlin roven nebo

překračuje hodnoty v tabulce, hodnocení se opakuje.



4.1 Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty zemědělských druhů s výjimkou

kukuřice ve vegetačních zkouškách



Hodnocení odrůdové čistoty se provádí u jednotlivých druhů podle

tabulky č. 4.



Tab. č. 4 Způsob hodnocení odrůdové čistoty u jednotlivých druhů.



------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druh SE,EC1 C2

------------------------------------------------------------------------------------------------------

LUSKOVINY A JETELOVINY

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hrách, peluška, bob 99.7%99.0% 98.0%

Sója 99.5%99.0% 99.0%

Všechny ostatní druhy luskovin a jetelovin, kromě hrachu,

pelušky, bobu a sóji 1 na 30m21 na 10m2

Hybridní odrůdy: hrách, peluška, bob 99.7%99.0% 98.0%

------------------------------------------------------------------------------------------------------

KRMNÉ PLODINY A OLEJNINY

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Řepka a řepice - kromě striktně krmných typů 99.9%99.7% 99.7%

Řepka a řepice - striktně krmné typy 99.7%99.0% 98.0%

Krmná kapusta, tuřín, hořčice bílá, slunečnice 99.7%99.0% 98.0%

Len 99.7%98.0% 97.5%

Mák 99.0%98.0% 98.0%

Ostatní druhy (stejný druh a jiná odrůda) 1 na 30m21 na 10m2

Ostatní druhy (jiný druh) 1 na 30m21 na 10m2

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rodiče k hybridům

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Řepice - odrůdová čistota 99.9%

Řepice - sterilita 98.0%

Řepka - sterilita - ozimá forma 99.0%

Řepka - sterilita - jarní forma 98.0%

Linie s pylem a samoopylené linie 99.9%

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Osivo linií hybridních odrůd (certifikované)

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Linie - odrůdová čistota 99.0%

Linie - sterilita 98.0%

Řepice - linie s pylem 99.5%

Řepka - linie s pylem 99.7%

Linie samoopylené 99.5%

Vegetační zkouška hybridů 90.0%

------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBILNINY

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pšenice, ječmen, oves 99.9% 99.7% 99.0%

Převážně samoopylené odrůdy tritikale 99.7% 99.0% 98.0%

Opylení kříženci odrůd žita a tritikale 1 na 30m2 1 na 10m2

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hybridní odrůdy:

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pšenice, ječmen, oves - rodiče 99.9%

Pšenice, ječmen, oves - hybridy 99.7%

Vegetační zkouška hybridů 90.0%

------------------------------------------------------------------------------------------------------

TRÁVY

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd) 1 na 20m2 4 na 10m2

Lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy) 1 na 20m2 6 na 10m2

Všechny druhy lipnic, kromě Lipnice luční 1 na 30m2 1 na 10m2

Všechny druhy, kromě jílků 1 na 30m2 1 na 10m2

Pouze jílky 1 na 50m2 1 na 10m2

------------------------------------------------------------------------------------------------------



4.2 Hodnocení odrůdové pravosti a čistoty u kukuřice



Hodnocení odrůdové čistoty u kukuřice se provádí podle tabulek č. 8 -

10. Hodnocení se liší v závislosti na typu odrůdy.

Tab. č. 8 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - dvouliniový hybrid při standardu odrůdové čistoty 97%

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Velikost vzorku - počet rostlin Uznané Neuznané

------------------------------------------------------------------------------------------------------

100 3 4

67 - 99 2 3

33 - 66 1 2

méně než 33 0 1

------------------------------------------------------------------------------------------------------



Tab. č. 9 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - tříliniový hybrid při standarduodrůdové čistoty 95%

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Velikost vzorku - počet rostlin Uznané Neuznané

------------------------------------------------------------------------------------------------------

100 5 6

80 - 99 4 5

60 - 79 3 4

40 - 59 2 3

20 - 39 1 2

méně než 20 0 1

------------------------------------------------------------------------------------------------------



Tab. č. 10 - Hraniční hodnoty odrůdové čistoty - při standardu odrůdové čistoty99,0%, 99,5%, 99,9%

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Velikost vzorku Základní osivo Základní osivo Certifikované osivo

- počet rostlin linie volně opylovaná odrůda volně opylovaná odrůda

99,9% 99,5% 99.0%

------------------------------------------------------------------------------------------------------

uznané neuznané uznané neuznané uznané neuznané

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Méně než 1000 0 1 - -

200 0 1 1 2 2 3

100 0 1 0 1 1 2

75 0 1 0 1 0 1

50 0 1 0 1 0 1

------------------------------------------------------------------------------------------------------



4.3 Hodnocení kontroly procenta hybridnosti.



Procento hybridnosti se vypočítá jako poměr počtu neodpovídajících

rostlin k celkovému počtu hodnocených rostlin. Při posuzování pylově

sterilního komponentu hybridu se kromě stanovení úrovně hybridnosti

zjišťuje, zda rostliny daného komponentu neprodukují životaschopný pyl.



4.4 Hodnocení následné kontroly sadby brambor.



Při zkoušce se vysazuje 100 hlíz (4 x 25 ks) na zkušební parcelu. Během

vegetace se každá zkušební parcela kontroluje dvakrát, a to

komisionelní přehlídkou. Vegetační zkoušky se hodnotí podle požadavků

na množitelské porosty.



4.5 Hodnocení následné kontroly standardního osiva zeleniny.



Podle druhu se hodnotí určený počet rostlin nebo množství rostlin na

porostu na ploše o výměře uvedené v tabulce 3.



U mrkve se navíc hodnotí odlišná barva kořenů, u řepy salátové bulvy s

bílými kruhy a bulvy s výraznými světlými kruhy. U plodových zelenin se

obvykle ponechávají vybrané plody do plné zralosti pro kontrolu

odrůdových znaků.



4.6 Hodnocení kontroly sazenic zelenin.



Zkouška a její hodnocení je obdobné jako u bodu 4.5.



4.7 Hodnocení stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu

cukrovky a krmné řepy.



(1) Hodnocení provádějí pracovníci Ústavu komisionálně za přítomnosti

dodavatelů. U každé kvetoucí rostliny se kontrolují tyto znaky plevelné

řepy:



a) vegetativní ranost,



b) výskyt antokyanu na stonku,



c) počet květů,



d) počet cévních svazků na kořeni,



e) pevnost kořene.



5. Vedení záznamů o vegetačních zkouškách



(1) O výsledku vegetační zkoušky vydá Ústav protokol, jehož vzor je

uveden v příloze č. 2.



(2) U zemědělských druhů, které vyhoví požadavkům na hodnocení odrůdové

pravosti a čistoty, jsou dodavatelé informováni o výsledcích

vegetačních zkoušek výpisem z elektronické databáze Ústavu. V ostatních

případech vydá Ústav protokol.".



Příloha 5



Maximální hmotnost partie, minimální velikost laboratorních vzorků,

zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky





Tabulka 1

Zemědělské druhy a zeleniny



--------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------------------------

Druh - česky Druh - latinsky Maximální Minimální Minimální Minimální Minimální

hmotnost hmotnost hmotnost hmotnost hmotnost

partie **) laboratorního zkušebního zkušebního vzorku na

kg vzorku vzorku pro vzorku vegetační

g rozbor g zkoušku

čistoty g/ks

g

--------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------------------------

1 2 3 4 5 6 7

--------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------------------------

Anýz vonný Pimpinella anisum 10 000 70 7 70 50

Artyčok Cynara carduncidus 10 000 900 90 900 50

Bér italský (čumíza, mohár) Setaria italica 10 000 90 9 90 150

Bob polní Vicia faba 30 0001000 1000 1000 2000

Bob zahradní Vicia faba 30 0001000 1000 1000 2000

Bojínek hlíznatý *** Phleum nodosum 10 000 50 1 10 75

Bojínek luční*** Phleum prateme 10 000 50 1 10 75

Brokolice Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20

Celer bulvový

Celer řapíkatý Apium graveolens 10 000 25 1 10 5

Cibule Allium cepa 10 000 80 8 80 70

Cibule sečka Allium fistulosum 10 000 50 5 50 70

Cizrna beraní Cicer arietinum 30 0001000 1000 1000 1000

Cukrovka Beta vulgaris 20 000 500 50 500 200

Čekanka hlávková

Čekanka pro puky Cichorium intybus 10 000 50 5 50 25

Čekanka průmyslová Cichorium intybus 10 000 50 5 50 100

Černý kořen Scorzonera hispanica 10 000 300 30 300 30

Česnek Allium sativum 10 000 20 2 20 20

Čičorka pestrá Securigera varia 10 000 100 10 100 100

Čirok Sorghum bicolor 30 000 900 90 900 200

Čirok x čirok súdánská tráva Sorghum bicolor x S. 30 000 300 30 300 200

sudanense

Čirok súdánská tráva Sorghum sudanense 10 000 250 25 250 200

Čočka jedlá Lens culinaris 30 000 600 60 600 500

Čtyřboč (špenát novozélandský) Tetragonia tetragonoides 20 0001000 200 1000 150

Echalion Allium cepa 10 000 80 8 80 70

Endivie kadeřavá Cichorium endivia 10 000 40 4 40 10

Eskariol

Fazol obecný keříčkový

Fazol obecný pnoucí Phaseolus vulgaris 30 0001000 700 1000 500

Fazol šarlatový Phaseolus coccineus 30 0001000 1000 1000 500

Fenykl Foeniculum vulgare 10 000 180 18 180 70

Festulolium*** X Festulolium 10 000 200 6 60 200

Hořčice bílá Sinapis alba 10 000 400 20 200 250

Hořčice černá Brassica nigra 10 000 100 4 40 250

Hořčice sareptská Brassica juncea 10 000 100 4 40 250

Hrách polní (včetně pelušky) Pisum sativum 30 0001000 900 1000 1000

Hrách cukrový

Hrách dřeňový

Hrách kulatosemenný Pisum sativum 30 0001000 900 1000 1000

Chilli Capsicum annuum 10 000 150 15 150 10

Chřest Asparagus officinalis 20 0001000 100 1000 100

Ječmen Hordeum vulgare 30 0001000 120 1000 1000

Jestřabina východní Galega orientalis 10 000 250 20 200 200

Jetel alexandrijský Trifolium alexandrinum 10 000 400 6 60 300/150*

Jetel luční Trifolium pratense 10 000 300 5 50 300/150*

Jetel nachový Trifolium incarnatum 10 000 500 8 80 300/150*

Jetel plazivý Trifolium repens 10 000 200 2 20 200/100*

Jetel prostřední Trifolium medium 10 000 300 5 50 300/150*

Jetel zvrácený (perský) Trifolium resupinatum 10 000 200 2 20 300/150*

Jetel zvrhlý (švédský) Trifolium hybridum 10 000 200 2 20 300/150*

Jílek hybridní*** Lolium x boucheaneum 10 000 200 6 60 350/200*

Jílek mnohokvětý*** Lolium multiflorum 10 000 200 6 60 350/200*

Jílek vytrvalý*** Lolium perenne 10 000 200 6 60 350/200*

Kadeřávek Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20

Kapusta hlávková Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20

Kapusta krmná Brassica oleracea 10 000 200 10 100 250

Kapusta růžičková Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20

Karda Cynara cardunculus 10 000 900 90 900 50

Kedluben Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20

Kerblík Anthriscus cerefolium 10 000 60 6 60 20

Kmín Carum carvi 10 000 200 8 80 200

Komonice bílá Melilotus albus 10 000 50 5 50 300/150*

Konopí seté Cannabis sativa 10 000 600 60 600 500

Kopr vonný Anethum graveolens 10 000 40 4 40 40

Kopyšník (plod) Hedysarum coronarium 10 0001000 30 300 1000

Kopyšník (semeno) Hedysarum coronarium 10 000 400 12 120 400

Koriandr setý Coriandrum sativum 10 000 400 40 400 40

Kostřava červená*** Festuca rubra 10 000 100 3 30 200

Kostřava drsnolistá*** Festuca trachyphylla 10 000 100 5 30 200

Kostřava luční*** Festuca pratensis 10 000 100 5 50 200

Kostřava ovčí*** Festuca ovina 10 000 100 2,5 30 200

Kostřava rákosovitá*** Festuca arundinacea 10 000 100 5 50 200

Kostřava vláskovitá*** Festuca filiformis 10 000 100 2,5 30 200

Kozlíček polníček Valerianella locusta 10 000 70 7 70 25

Kukuřice (mimo cukrové a pukancové) Zea mays 40 0001000 900 1000 1000

Kukuřice cukrová

Kukuřice pukancová Zea mays 20 0001000 900 1000 1000

(40 000)

Květák Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20

Len Linum usitatissimum 10 000 300 15 150 150

Lesknice kanárská Phalaris canariensis 10 000 400 20 200 200

Lesknice menší Phalaris minor 10 000 200 20 200 200

Lesknice rákosovitá Phalaris arundinacea 10 000 30 3 30 200

Lesknice vodní*** Phalaris aquatica 10 000 100 4 50 200

Lilek vejcoplodý Solanum melongena 10 000 150 15 150 10

Lipnice bahenní*** Poa palustris 10 000 50 0,5 5 150

Lipnice hajní*** Poa nemoralis 10 000 50 0,5 5 150

Lipnice luční*** Poa pratensis 10 000 50 1 5 150

Lipnice obecná*** Poa trivialis 10 000 50 1 5 150

Lipnice roční*** Poa annua 10 000 50 1 10 150

Lipnice smáčknutá Poa compressa 10 000 25 0,5 5 150

Lnička setá Camelina sativa 10 000 40 4 40 100

Lupina bílá Lupinus albus 30 0001000 450 1000 1000

Lupina úzkolistá Lupinus angustifolius 30 0001000 450 1000 1000

Lupina žlutá Lupinus luteus 30 000 1000 450 1000 1000

Majoránka zahradní Origanum majorana 10 000 25 0,5 5 0,5

Mák Papaver somniferum 10 000 50 1 10 100

Mangold Beta vulgaris 20 000 500 50 500 300

Medyněk vlnatý Holcus lanatus 10 000 25 1 10 75

Meloun cukrový Cucumis melo 10 000 150 70 - 100 ks

Meloun vodní Citrullus lanatus 20 0001000 250 1000 100 ks

Metlice trsnatá Deschampsia cespitosa 10 000 25 1 10 150

Mrkev

Mrkev krmná Daucus carota 10 000 30 3 30 80

Okurka nakládačka

Okurka salátová Cucumis sativus 10 000 150 70 - 400 ks

Oves hřebílkatý Avena strigosa 30 0001000 50 1000 1000

Oves nahý Avena nuda 30 0001000 120 1000 1000

Oves setý Avena sativa 30 0001000 120 1000 1000

Ovsík vyvýšený*** Arrhenatherum elatius 10 000 200 8 80 75

Paprika Capsicum annuum 10 000 150 15 150 10

Pastinák setý Pastinaca sativa 10 000 100 10 100 10

Pažitka Allium schoenoprasum 10 000 30 3 30 20

Petržel Petroselinum crispum 10 000 40 4 40 60

Pískavice řecké seno Trigonella foenum-graecum 10 000 500 45 450 300/150'

Pohanka hřebenitá Cynosurus cristatus 10 000 25 2 20 150

Pohanka obecná Fagopyrum esculentum 10 000 600 60 600 500

Pór Allium porrum 10 000 70 7 70 80

Proso seté Panicum miliaceum 10 000 150 15 150 500

Psárka luční*** Alopecurus pratensis 10 000 100 3 30 150

Psineček psí*** Agrostis canina 10 000 50 0,25 5 150

Psineček tenký*** Agrostis capillaris 10 000 50 0,25 5 150

Psineček veliký*** Agrostis gigantea 10 000 50 0,25 5 150

Psineček výběžkatý*** Agrostis stolonifera 10 000 50 0,25 5 150

Pšenice setá Triticum aestivum 30 0001000 120 1000 1000

Pšenice špalda Triticum spelta 30 0001000 270 1000 1000

Pšenice tvrdá Triticum durum 30 0001000 120 1000 1000

Pýr hřebenitý Agropyron cristatum 10 000 40 4 40 200

Pýr prostřední Efytrigia intermedia 10 000 150 15 150 150

Rajče Solanum Lycopersicum 10 000 20 7 - 5

Reveň Rheum rhaponticum 10 000 450 45 450 135

(Rheum rhabarbarum)

Ředkev olejná Raphamis sativus 10 000 300 30 300 250

var. oleiformis

Ředkvička Raphanus sativus 10 000 300 30 300 50

Ředkev

Řepa krmná Beta vulgaris 20 000 500 50 500 200

Řepa salátová Beta vulgaris 20 000 500 50 500 300

Řepice Brassica rapa 10 000 200 7 70 250

Řepka Brassica napus 10 000 200 10 100 250

Řeřicha setá Lepidium sativum 10 000 60 6 60 10

Salát Lactuca sativa 10 000 30 3 30 15

Sléz přeslenitý Malva verticillata 10 000 50 5 50 5

Slunečnice Helianthus annuus 25 0001000 200 1000 250

Sója Glycine max 30 0001000 500 1000 1000

Srha hajní Dactylis polygama 10 000 100 3 30 200

Srha laločnatá*** Dactylis glomerata 10 000 100 3 30 200

Svazenka Phacelia tanacetifolia 10 000 300 5 50 100

Sveřep bezbranný Bromus inermis 10 000 90 9 90 75

Sveřep horský Bromus marginatus 10 000 200 20 200 200

Sveřep samužníkovitý*** Bromus catharticus 10 000 200 20 200 200

Sveřep sitecký*** Bromus sitchensis 10 000 200 20 200 200

Světlice barvířská Carthamus tinctorius 25 000 900 90 900 100

Šalotka Allium cepa 10 000 80 8 80 70

Špenát Spinacia oleracea 10 000 250 25 250 150

Štírovník jednoletý Lotus ornithopodioides 10 000 30 3 30 300/150*

Štírovník růžkatý Lotus corniculatus 10 000 200 3 30 300/150*

Tolice dětelová Medicago lupulina 10 000 300 5 50 300/150*

Tomka vonná Anthoxanthum odoratum 10 000 25 2 20 150

Tritikale x Triticosecale 30 0001000 120 1000 1000

Trojštět žlutavý*** Trisetum flavescens 10 000 50 0,5 5 50

Troskut prstnatý*** Cynodon dactylon 10 000 50 1 10 50

Tuřín Brassica napus var. 10 000 200 10 100 10

napobrassica

Tykev fíkolistá Cucurbita ficifolia 10 000 350 180 350 100 ks

Tykev obecná Cucurbita pepo 20 0001000 700 1000 100 ks

Tykev velkoplodá Cucurbita maxima 20 0001000 700 1000 100 ks

Úročník bolhoj Anthyllis vulneraria 10 000 60 6 60 300/150*

Vičenec - plod Onobrychis viciifolia 10 000 600 60 600 300/150*

Vičenec - semeno Onobrychis viciifolia 10 000 400 40 400 300/150*

Vikev huňatá Vicia villosa 30 0001000 100 1000 500

Vikev panonská Vicia pannonica 30 0001000 120 1000 500

Vikev setá Vicia sativa 30 0001000 140 1000 500

Vodnice Brassica rapa 10 000 70 7 70 50

Vojtěška proměnlivá Medicago x varia 10 000 300 10 50 300/150*

Vojtěška setá Medicago sativa 10 000 300 5 50 300/150*

Zelí hlávkové bílé Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20

Zelí hlávkové červené Brassica oleracea 10 000 100 10 100 20

Zelí čínské Brassica rapa 10 000 70 7 70 20

Zelí pekingské Brassica rapa 10 000 70 7 70 50

Žito Secale cereale 30 0001000 120 1000 1000

--------------------------------- -------------------------------------------------- --------------------------------------

*) hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku

**) v závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností podle předpisů EU

***) maximální hmotnost partie lze zvýšit na 25 000 kg, pokud dodavatelobdržel povolení od Ústavu".



Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost nebo velikost

laboratorních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky sadby



Tabulka 2

--------------------------------- -------------------------------------------------- ---------------

Druh latinsky Druh sadby Maximální Minimální hmotnost Minimální hmotnost

hmotnost partie nebo velikost vzorku na

laboratorníhovegetační zkoušku

vzorku

kg Kg nebo kusy kusy

--------------------------------- -------------------------------------------------- ---------------

Solanum tuberosum Sadba brambor 40 000 25 kg 110 hlíz

- mechanický rozbor



Allium cepa Sazečka cibule, 5 000 1 kg 80 cibulí

šalotky



Allium sativum Česnek 2 500 100 cibulí 120 cibulí

--------------------------------- -------------------------------------------------- ---------------



Minimální velikosti vzorků pro peletované, inkrustované a granulované

osivo

Tabulka 3

--------------------------------- --------------------------------------------------

Typ stanovení Laboratorní Zkušební vzorek

vzorek nejméně

nejméně (počet jednotek)

(počet jednotek)

--------------------------------- --------------------------------------------------

Zkoušení čistoty (včetně zkoušení pravosti 7 500 2 500

druhu)



Stanovení hmotnosti tisíce semen 7 500 podíl čistých

pelet



Zkoušení klíčivosti 7 500 400



Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů 10 000 7 500

a choroboplodných útvarů



Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů 25 000 25 000

a choroboplodných útvarů (inkrustované a

granulované osivo)



Velikostní třídění 10 000 2 000

--------------------------------- --------------------------------------------------



Minimální velikosti vzorků pro osivové pásy a rohože

Tabulka 4

--------------------------------- --------------------------------------------------

Typ stanovení Laboratorní Zkušební vzorek

vzorek nejméně

nejméně (počet semen)

(počet semen)

--------------------------------- --------------------------------------------------

Zkoušení pravosti druhu 2 500 100

Zkoušení klíčivosti 2 500 400

Zkoušení čistoty (pokud je vyžadováno) 2 000 2 500

Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů 10 000 7 500

a choroboplodných útvarů

--------------------------------- --------------------------------------------------



Nejvyšší povolená velikost partie pro peletované a granulované osivo,

osivové pásy a rohože:



Maximální počet semen, který může obsahovat partie peletovaného nebo

granulovaného osiva, osivových pásů nebo rohoží je 1 000 000 000 (10

000 jednotek po 100 000 kusech), kromě toho, že hmotnost takové partie

včetně obalovacího materiálu nesmí přesáhnout 40 000 kg s tolerancí 5 %

(42 000 kg).



Nejvyšší povolená hmotnost partie pro inkrustované a ošetřené osivo:



Hodnoty uvedené v tabulce 1 platí pro hmotnost osiva bez obalovacích

látek.



1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva

pícnin na trh.



Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva

obilovin na trh.



Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na

trh.



Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva

zeleniny na trh.



Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor

na trh.



Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin

a přadných rostlin na trh.



Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a

rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.



Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění

směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění

osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního

množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího

materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění

rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k

produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu

okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh,

2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby

brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných

rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.



Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění

směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu

zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva

zeleniny na trh.



Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění

směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud

jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a

některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s

přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků.



Prováděcí směrnice Komise 2012/37/EU ze dne 22. listopadu 2012, kterou

se mění některé přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS, pokud jde

o podmínky, které musí splňovat osivo Galega orientalis Lam., maximální

hmotnost partií osiv některých druhů pícnin a velikost vzorku Sorghum

spp. Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU, kterou se mění směrnice Rady

2002/55/ES, směrnice 2008/72/ES a směrnice 2009/145/ES, pokud jde o

botanický název pro rajče.