158/2009 Sb.



ZÁKON



ze dne 7. května 2009,



kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých

zákonů



Změna: 205/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna energetického zákona



Čl. I



Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy

v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický

zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona

č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona

č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona

č. 296/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:



1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 a č. 1a zní:



㤠1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1),

zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských

společenství^1a) a upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a

regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika,

plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a

právnických osob s tím spojené.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných

pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií a kterou se zrušuje

Směrnice 96/92/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES o společných

pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a kterou se zrušuje

Směrnice 98/30/ES.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES o prosazování

kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném

teple na vnitřním energetickém trhu.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/67/ES o opatřeních na

zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické

účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení

směrnice Rady 93/76/EHS.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES o opatřeních pro

zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury.



1a) Nařízení (ES) č. 1775/2005 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28.

září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.



Nařízení (ES) č. 1228/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26.

června 2003 o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny

elektrické energie.“.



Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a a 1b se označují jako poznámky pod

čarou č. 1b a 1c, a to včetně odkazu na tyto poznámky pod čarou.



2. V § 2 odstavec 1 zní:



„(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí



a) energetickou službou činnosti, které vedou ke zvýšení energetické

účinnosti a k úsporám primární energie,



b) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci

elektřiny, distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává

licencovanou činnost,



c) zvýšením energetické účinnosti nárůst energetické účinnosti u

konečného uživatele v důsledku technologických či ekonomických změn,



d) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo

odhadem spotřeby před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení

energetické účinnosti a po něm, při zajištění normalizace vnějších

podmínek, které spotřebu energie ovlivňují,



e) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba,

která poskytuje energetické služby nebo nabízí jiná opatření ke zvýšení

energetické účinnosti zařízení uživatele, či v rámci jeho budovy a nese

při tom jistou míru finančního rizika.“.



3. V § 2 odst. 2 písmena a) a b) včetně poznámky pod čarou č. 1b znějí:



„a) v elektroenergetice



1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o

napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV,

která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí

0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV

sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České

republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací,

informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve

vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je

zřizována a provozována ve veřejném zájmu,



2. druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož

energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a

konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminozních hornin nebo

při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv

vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,



3. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích

prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení

přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného

elektrického zařízení,



4. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy,

který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a

distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich

provozu,



5. elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro

výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně

elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné,

řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na

území České republiky,



6. kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na

energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím

procesu v jednom výrobním zařízení,



7. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování

naměřených hodnot,



8. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné elektrické

zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se

uskutečňuje dodávka elektřiny,



9. odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů

elektřiny v daném časovém úseku,



10. podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž

zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k

zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k

dodávce regulační energie,



11. přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která

není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a

odběrné místo, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou

nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující

přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho

ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem

přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,



12. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení

400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v

příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění

přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s

elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí,

ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;

přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,



13. regulační energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb

nebo na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná

provozovatelem přenosové soustavy v zahraničí,



14. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou

operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí

vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,



15. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro

zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na

provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,



16. typovým diagramem diagram charakterizující roční průběh spotřeby

elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,



17. vertikálně integrovaným podnikatelem podnikatel, který je držitelem

alespoň jedné z licencí na přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny a

alespoň jedné z licencí na výrobu elektřiny nebo obchod s elektřinou,

nebo skupina podnikatelů, pokud jejich vzájemné vztahy odpovídají

bezprostředně závaznému předpisu Evropských společenství^1b) a jsou

držiteli alespoň jedné z licencí na přenos elektřiny nebo distribuci

elektřiny a alespoň jedné z licencí na výrobu elektřiny nebo obchod s

elektřinou,



18. vyrovnávacím trhem s regulační energií trh s regulační energií

vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s

provozovatelem přenosové soustavy,



19. zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu

odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo

distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává

nebo přeúčtovává,



20. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem

energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna

elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s

možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační

soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,



b) v plynárenství



1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých,

středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve

vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících

technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky

a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a

informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi

a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci

plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném

zájmu,



2. hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového

zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní

přípojky,



3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování

naměřených hodnot,



4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení

jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím

zařízením,



5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním

uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím

měřicí zařízení,



6. odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů plynu

za daný celý obchodní den,



7. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro

výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí

a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti

výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování

těchto zařízení,



8. plynárenským zařízením veškerá plynová zařízení s výjimkou odběrných

plynových zařízení,



9. plynem zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a

generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou

používány pro pohon motorových vozidel,



10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo

distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,



11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu

přepravní nebo distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem

plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,



12. plynovým zařízením zařízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní

zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny,

zkapalňovací, odpařovací, kompresní a regulační stanice, nízkotlaké,

středotlaké, vysokotlaké a přímé plynovody, plynovodní přípojky,

těžební plynovody, odběrná plynová zařízení, související technologická

zařízení,



13. podzemním zásobníkem plynu plynové zařízení, včetně souvisejících

technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a

zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a

informačních systémů, sloužící k uskladňování plynu; podzemní zásobník

plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,



14. právem přístupu třetích stran právo účastníka trhu s plynem na

uzavření smlouvy s provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem

distribuční soustavy nebo provozovatelem podzemního zásobníku plynu o

zajištění příslušné licencované činnosti podle tohoto zákona,



15. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých

plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů,

včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu

informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,

propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje

přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je

zřizována a provozována ve veřejném zájmu,



16. přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy

nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku

plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,



17. rozhodujícím zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více

jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České republice,



18. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v

nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům

v této nemovitosti,



19. subjektem zúčtování účastník trhu s plynem, pro kterého operátor

trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení,

zúčtování a vypořádání odchylek,



20. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání

a techniky v odvětví plynárenství,



21. těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní

soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu plynovodu,



22. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení

uvedený v technických normách nebo technických pravidlech,



23. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh

spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena

průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,



24. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem podnikatel, který

je držitelem alespoň jedné z licencí na přepravu plynu, uskladňování

nebo distribuci plynu a zároveň alespoň jedné z licencí na výrobu plynu

nebo obchod s plynem, nebo skupina podnikatelů, jejichž vzájemné vztahy

odpovídají bezprostředně závaznému předpisu Evropských společenství^1b)

a kteří vykonávají alespoň jednu z činností přepravy plynu, distribuce

plynu nebo uskladnění plynu a alespoň jednu z činností výroba plynu

nebo obchod s plynem,



25. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní

soustavy nebo distribuční soustavy nebo podzemního zásobníku plynu nebo

těžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v

daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných

pro příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a

spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízení,



26. zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající plyn odběrným

plynovým zařízením, které je připojeno k přepravní nebo distribuční

soustavě nebo k těžebnímu plynovodu, která odebraný plyn pouze

spotřebovává nebo přeúčtovává.



1b) Čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) 139/2004 ze dne 20. ledna 2004

o kontrole spojování podniků.“.



Dosavadní poznámky pod čarou č. 1b a 1c se označují jako poznámky pod

čarou č. 1c a 1d, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou.



4. V § 2 odst. 2 písm. c) body 10 až 12 znějí:



„10. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie

tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a domovními předávacími

stanicemi; odběrné tepelné zařízení není součástí rozvodného tepelného

zařízení,



11. objektem ucelené stavební dílo technicky propojené jedním společným

odběrným tepelným zařízením,



12. užitečným teplem teplo vyrobené v procesu kombinované výroby

elektřiny a tepla sloužící pro dodávky do soustavy centralizovaného

zásobování teplem nebo k dalšímu využití pro technologické účely s

výjimkou odběru pro vlastní spotřebu zdroje a tepelné energie využité k

další přeměně na elektrickou nebo mechanickou energii.“.



5. V § 2 odst. 2 písm. c) se body 13 až 17 zrušují.



6. V § 3 odst. 1 se slova „operátora trhu s elektřinou“ nahrazují slovy

„operátora trhu“.



7. V § 3 odstavec 3 zní:



„(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou

za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze

na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence

podle tohoto zákona se nevyžaduje na obchod, výrobu, distribuci a

uskladňování svítiplynu, koksárenského plynu čistého, degazačního a

generátorového plynu, bioplynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud

se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více

než 50 odběrných míst, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku

konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje

tepelné energie umístěného v témže objektu nebo mimo objekt v případě,

že slouží ke stejnému účelu. Dále se licence podle tohoto zákona

neuděluje na činnost, kdy zákazník či odběratel poskytuje odebranou

elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě

prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného

elektrického, plynového nebo tepelného zařízení, přičemž náklady na

nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze

rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání. V

případě elektrických zařízení je rozúčtování možné pouze u zařízení do

napětí 52 kV včetně.“.



8. V § 4 odst. 2 větě druhé se slova „s elektřinou“ zrušují.



9. V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „s elektřinou“ zrušují.



10. V § 5 odst. 1 písm. a) se číslo „21“ nahrazuje číslem „18“.



11. V § 5 odst. 3 větě první se slova „a že touto činností nedojde k

ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního

prostředí“ zrušují a věta poslední se nahrazuje větou „Finanční

předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu

elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny

nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie,

pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1

MW.“.



12. V § 5 odst. 4 se z písmene c) slova „pokud se na něho nehledí, jako

by nebyl odsouzen.“ přesunují na samostatný řádek jako společné

ustanovení pro písmena a) až c).



13. V § 5 odst. 4 písm. c) se slovo „podnikáním“ nahrazuje slovy

„předmětem podnikání v energetice“.



14. V § 5 odst. 5 větě druhé se za slovo „výkonu“ vkládá slovo

„výrobny“, slova „20 kWe“ se nahrazují slovy „20 kW“ a věta poslední se

zrušuje.



15. V § 5 odst. 6 se slova „současné i budoucí“ zrušují.



16. V § 5 se odstavce 7 až 9 zrušují.



Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 7.



17. V § 7 odst. 4 písmeno b) zní:



„b) v případě fyzické osoby, osoby, která je statutárním orgánem nebo

jeho členem, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů

nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i

státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala

nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady,

pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového

státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,“.



18. V § 7 odst. 4 písm. a) se slova „originál nebo ověřená“ zrušují a v

§ 7 odst. 4 písm. b) se slova „originál nebo ověřená kopie výpisu“

nahrazují slovem „výpis“.



19. V § 7 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které včetně

poznámky pod čarou č. 1d znějí:



„(5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání bezúhonnosti

žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1d) výpis z evidence

Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z

Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím

veřejných datových sítí.



(6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních

předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních,

poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a

na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního

orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy

vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému

veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence

nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.



(7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to

prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy

sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do

7 dnů ode dne doručení žádosti.



(8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto

zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit

nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.



1d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.“.



Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 9 a 10.



20. V § 7 se odstavec 9 zrušuje.



Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9.



21. V § 8 odst. 1 větě první se slovo „posouzení“ a věta druhá a třetí

zrušují.



22. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „je-li zapsána v obchodním

rejstříku;“ nahrazují slovy „zapisuje-li se do obchodního rejstříku;“.



23. V § 8 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7, které znějí:



„(4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy

nebo od Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5,

ode dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu,

lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.



(5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle

tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do

obchodního rejstříku.



(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob,

oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního

rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před

zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla

založena.



(7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do

obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení

licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o

udělení licence zaniká.“.



Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 8.



24. V § 9 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:



„(5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů

stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel

licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto

provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o

změně rozhodnutí o udělení licence.



(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem

nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou

byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad

rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše

však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 2. Licence na obchod s

elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o

žádosti o její prodloužení.



(7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence

udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby

o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje

náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují,

ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění

podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá.

Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.“.



25. V § 10 odst. 4 se slova „podání žádosti“ nahrazují slovy „právní

moci rozhodnutí o zrušení licence“.



26. V § 10 odst. 8 se slova „ , pokud se zúčastněné fyzické či

právnické osoby nedohodnou jinak“ zrušují.



27. V § 11 odst. 1 písmena b) a c) znějí:



„b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o

cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické

účinnosti a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření

ke zvýšení energetické účinnosti,



c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická

zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené

právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými

pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České

republiky,“.



28. V § 11 odst. 1 písm. h) se slova „vyhláškou stanovenou“ zrušují.



29. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena i) až l), která znějí:



„i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a

zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,



j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o

podmínkách dodávek energie,



k) zdržet se všech činností, které brání poptávce po energetických

službách a dalších opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti anebo

jejich poskytování nebo které brání rozvoji trhů s energetickými

službami a dalšími opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti,



l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto

zákona i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon činnosti

spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí

osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných

právních předpisů.“.



30. V § 11 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1d zní:



„(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované

činnosti při řešení krizových situací^1d) podle havarijního plánu a

spolupracuje při tom s orgány krizového řízení; havarijní plán je

součástí plánu krizové připravenosti^1e).



1d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.



Dosavadní poznámka pod čarou č. 1d se označuje jako poznámka pod čarou

č. 1e, a to včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou.



31. § 12a včetně nadpisu zní:



㤠12a



Dodavatel poslední instance



(1) Dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele

licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno

k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s

elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož

vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného

plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci

elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází

odběrné místo.



(2) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi,

jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo možnost

dodávat elektřinu nebo plyn nebo ukončil dodávku elektřiny nebo plynu.

Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli

poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného

zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a

nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12

měsíců byla vyšší než 60 tis. m3.



(3) Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel

poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a

provozovateli distribuční soustavy.



(4) V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední

instance předá provozovatel distribuční soustavy dodavateli poslední

instance identifikační údaje o dotčeném zákazníkovi.



(5) Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo

plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.



(6) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu

nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož

elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o

dodávku touto domácností požádán.



(7) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem

poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním

dodavatelem zákazníkovi.“.



32. § 13 se zrušuje.



33. V § 14 odst. 1 se slova „podle § 13“ zrušují.



34. V § 14 se odstavec 12 zrušuje.



35. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:



㤠16



Působnost ministerstva



Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetiku2)



a) vydává státní souhlas s výstavbou vybraných plynových zařízení a

vyjadřuje se k výstavbě nových zdrojů a přímých vedení v

elektroenergetice podle podmínek uvedených ve zvláštní části,



b) zpracovává státní energetickou koncepci,



c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv,

kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z

členství v mezinárodních organizacích,



d) informuje Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“) o



1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany

zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na

hospodářskou soutěž,



2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s

energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení

celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské

státy Evropské unie,



3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým

došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3

měsíce,



4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,



5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,



6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých

palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním

kombinované výroby; k tomu jsou povinni účastníci trhu s elektřinou,

operátor trhu a Energetický regulační úřad poskytnout ministerstvu

potřebné údaje,



7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající

současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,



8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,



9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5

let,



10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let

ode dne informování Komise,



11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech

jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování

přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více

kalendářních let,



e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní

kapacity,



f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána

přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí

primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v

kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu

elektřiny a výrobu plynu,



g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního

rozvoje,



h) předává národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství

Komisi.



2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.



36. V § 17 odst. 3 větě první se za slovo „energie“ vkládají slova „ ,

podpora kombinované výroby elektřiny a tepla“ a za slovo „energií“ se

vkládají slova „a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž

činnost podléhá regulaci.“.



37. V § 17 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Energetický regulační

úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu podle

nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny

elektrické energie^2a) a nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským

přepravním soustavám^2b).“.



Poznámky pod čarou č. 2a a 2b znějí:



„2a) Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny

elektrické energie.



2b) Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním

soustavám.“.



38. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují.



Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 4 až 9.



39. V § 17 odst. 4 písmeno b) se zrušuje.



Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f).



40. V § 17 odst. 4 písmeno e) se zrušuje.



Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).



41. V § 17 se odstavec 5 zrušuje.



Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.



42. V § 17 odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 4 a 4a zní:



„(5) Energetický regulační úřad dále



a) rozhoduje spory, kdy nedojde k uzavření smlouvy podle tohoto zákona

mezi jednotlivými držiteli licence, nebo mezi držitelem licence a jeho

zákazníkem, anebo spory o poskytnutí náhrady za nedodržení stanovených

standardů kvality dodávek a služeb a spory o omezení nebo přerušení

dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného

odběru,



b) rozhoduje spory vyplývající ze smluvních vztahů mezi držiteli

licencí nebo mezi držitelem licence a jeho zákazníkem podle tohoto

zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána

příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu

rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,



c) rozhoduje spory o přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční

soustavě, přepravní soustavě, podzemním zásobníkům plynu a těžebním

plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos

elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,



d) rozhoduje spory o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo o

právu na úhradu zelených bonusů podle zvláštního zákona^4a) nebo o

úhradu příspěvků k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a

tepla, k ceně elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů,



e) vykonává kontrolu dodržování povinností držitelů licencí a ukládá

pokuty podle zvláštního zákona^4),



f) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a

Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice,

obchodní podmínky operátora trhu, Řád provozovatele přepravní soustavy,

Řád provozovatele podzemního zásobníku plynu a Řád provozovatele

distribuční soustavy v plynárenství,



g) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v

energetických odvětvích a roční a měsíční zprávu o provozu elektrizační

soustavy způsobem umožňujícím dálkový přístup,



h) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání,

a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu

tepelné energie,



i) spolupracuje s regulačními orgány členských států a s Komisí při

výkonu jejich pravomocí,



j) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami

založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií.



4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.



4a) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných

zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání

obnovitelných zdrojů).“.



43. V § 17 odst. 6 písm. b) se část věty za středníkem zrušuje.



44. V § 17 odstavec 7 zní:



„(7) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník,

ve kterém uveřejňuje zejména cenová rozhodnutí.“.



45. V § 17 se doplňují odstavce 9 až 12, které znějí:



„(9) Energetický regulační úřad reguluje ceny za přenos elektřiny a

distribuci elektřiny, za systémové služby, ceny za přepravu plynu,

distribuci plynu, ceny za činnosti operátora trhu a ceny elektřiny a

plynu dodavatele poslední instance a stanoví příspěvky k ceně elektřiny

z druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a

tepla. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele

přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za

mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický

regulační úřad dále může usměrňovat ceny tepelné energie.



(10) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v

odstavci 9 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných

provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy,

provozovatelem distribuční soustavy nebo činností operátora trhu,

souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí

elektřiny nebo plynu nebo činnostmi operátora trhu, jestliže je to

nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či

plynárenské soustavy nebo zajištění nediskriminačního přístupu

účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy.



(11) Zaměstnanci státu zařazení do Energetického regulačního úřadu jsou

povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech a údajích obchodní

či ekonomické povahy získaných v souvislosti s výkonem své činnosti.

Tato povinnost trvá 2 roky po skončení pracovního poměru.



(12) Energetický regulační úřad předává ministerstvu informace a údaje

nezbytné pro zpracování programů zvýšení energetické účinnosti a pro

podporu energetických služeb a Státní energetické inspekci informace a

údaje sloužící pro ověřování úspor energie plynoucích z využití

energetických služeb.“.



46. V § 17a odst. 1 se za slovo „ministerstvu“ vkládají slova „a

Energetickému regulačnímu úřadu“.



47. V § 17a odst. 1 se dosavadní poznámka pod čarou č. 5 označuje jako

poznámka pod čarou č. 4c, a to včetně odkazu na tuto poznámku.



48. Za § 17a se vkládá nový § 17b, který včetně nadpisu zní:



㤠17b



Předseda Energetického regulačního úřadu



(1) V čele Energetického regulačního úřadu je předseda. Předseda



a) řídí Energetický regulační úřad,



b) jedná jménem Energetického regulačního úřadu navenek,



c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Energetického

regulačního úřadu v prvním stupni.



(2) Předsedu jmenuje vláda na funkční období 5 let. Nikdo nemůže být

jmenován více než dvakrát za sebou.



(3) Předseda jmenuje místopředsedu, který je zaměstnancem úřadu.

Místopředseda řídí úřad v případě dlouhodobé nepřítomnosti předsedy

nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena. Místopředseda musí

splňovat kvalifikační předpoklady pro výkon funkce předsedy podle

odstavce 4.



(4) Předsedou může být jmenován jen občan České republiky, který



a) je plně způsobilý k právním úkonům,



b) má ukončené vysokoškolské vzdělání technického, ekonomického nebo

právnického směru,



c) má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v

řídicí nebo vedoucí funkci,



d) je bezúhonný; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje

ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro



1. úmyslný trestný čin, nebo



2. nedbalostní trestný čin, jestliže jeho skutková podstata souvisí s

výkonem veřejné funkce, pokud jeho odsouzení pro trestný čin nebylo

zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl

odsouzen,



e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce

předsedy.



(5) Funkce předsedy je neslučitelná s funkcí poslance, senátora,

soudce, státního zástupce, člena vlády nebo jinou funkcí ve veřejné

správě nebo s členstvím v politické straně nebo politickém hnutí.

Předseda dále nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou

podnikatelskou činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání

držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být

členem jakýchkoli orgánů takové osoby ani poskytovat přímo či

zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo

jiné osobě působící v oblasti energetiky. Předseda nesmí zastávat jinou

placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním

vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy

vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární,

publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo

neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního

úřadu.



(6) Funkce předsedy zaniká



a) uplynutím funkčního období,



b) vzdáním se funkce,



c) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,



d) dnem, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon činnosti, která

je podle odstavce 5 neslučitelná s funkcí předsedy,



e) dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o omezení způsobilosti k

právním úkonům nebo rozsudku soudu, kterým byl odsouzen pro některý z

trestných činů uvedených v odstavci 4 písm. d), nebo



f) odvoláním z funkce.



(7) Předsedu vláda odvolá pouze v případě, nevykonává-li funkci po dobu

delší než 6 měsíců nebo narušil-li závažným způsobem nezávislost nebo

nestrannost Energetického regulačního úřadu.



(8) Předseda po dobu 1 roku od zániku funkce nesmí být držitelem

licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí

se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v

oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby,

poskytovat přímo či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost

držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky ani být

v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu k držiteli licence

nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky. V případě porušení

zákazu podle předchozí věty je ten, kdo zákaz porušil, povinen uhradit

Energetickému regulačnímu úřadu dvojnásobek poskytnutého odchodného

nebo pokud mu odchodné nebylo poskytnuto, pak šestinásobek měsíčního

platu, který mu náležel v době zániku funkce.



(9) Předseda má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako

prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda má po zániku funkce

nárok na odchodné ve výši šestinásobku měsíčního platu, který mu

náležel v době zániku funkce. Odchodné je splatné ke dni zániku funkce.

Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl předseda odvolán z důvodu

závažného narušení nestrannosti nebo nezávislosti Energetického

regulačního úřadu nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu

jmenován předsedou.“.



49. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:



㤠19a



Regulace cen



(1) Při regulaci cen přenosu elektřiny, přepravy plynu, distribuce

elektřiny a distribuce plynu postupuje Energetický regulační úřad tak,

aby stanovené ceny pokrývaly nezbytně nutné náklady na zajištění

efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk

zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k

výkonu licencované činnosti. To neplatí v případě cen za mezinárodní

přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném

postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. V případě

elektroenergetiky Energetický regulační úřad zohlední i předvídatelnou

budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy

a distribučních soustav.



(2) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty

první při věcném usměrňování ceny tepelné energie.



(3) Ceny dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační

úřad formou věcně usměrňovaných cen. V případě, že o to dodavatel

poslední instance požádá, Energetický regulační úřad rozhodne o cenách

dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních.



(4) Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad

tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Při stanovení příspěvku

k ceně elektřiny postupuje Energetický regulační úřad tak, aby

příspěvek umožnil uplatnění elektřiny na trhu s ohledem na efektivní

využívání primárních energetických zdrojů, ochranu životního prostředí

a zájem na rozvoji výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby

elektřiny a tepla a výroby elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

Energetický regulační úřad meziročně upravuje příspěvky k ceně

elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v

závislosti na změnách cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen

primárních energetických zdrojů, efektivitě výroby a době využití

výrobny elektřiny.



(5) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na

distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava

není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě,

může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení

podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených

výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy.

Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-

li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje

alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci

rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický

regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé

podmínky nebo upraví cenu distribuce elektřiny nebo plynu.“.



50. § 20 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9a a 9b zní:



㤠20



Regulační výkazy



(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování

plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční

soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, je

povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a

výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou

z těchto licencovaných činností.



(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci

plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000

odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést

veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle

tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se

kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu

nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje

hodnotu nadlimitní veřejné zakázky^9a).



(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož

soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, a

držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o

nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z

licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem^9b).



(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky^9b) držitele licence

uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými

licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi

licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými

týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto

skutečnost ve zprávě auditora.



(5) Vlastník nebo pronajímatel energetického zařízení, který s

držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto

energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo

jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu

účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pronájmu

tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo pronajímatel

energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu

úřadu a Státní energetické inspekci na vyžádání úplné a pravdivé

informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených

oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z

nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.



(6) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen sestavovat

regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.

Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie,

jehož celkový roční objem tržeb z těchto licencovaných činností

přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a

předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu.



(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně

předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou

účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období.

Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je

připojeno méně než 90 000 odběrných míst konečných zákazníků, výrobu

nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému

regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za

předcházející účetní období pouze na vyžádání.



9a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.



9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů.“.



51. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:



㤠20a



Operátor trhu



(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie

znějí na jméno.



(2) Stát vlastní akcie operátora trhu, jejichž celková jmenovitá

hodnota představuje alespoň 67 % základního kapitálu operátora trhu.



(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 3

písm. c). Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu

majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Akcie

operátora trhu nesmí být vlastněny držitelem licence uvedené v § 4

odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2. Statutárním orgánem nebo jeho členem,

členem dozorčí rady, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem operátora

trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně statutárním orgánem

nebo jeho členem, prokuristou nebo zaměstnancem držitele licence

uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2. Ceny za činnosti

operátora trhu podle odstavce 4 jsou regulovány Energetickým regulačním

úřadem.



(4) Operátor trhu je povinen



a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou a

ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy vyrovnávací trh s

regulační energií,



b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto

vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli

přenosové nebo přepravní soustavy,



c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání

odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,



d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní

soustavy a provozovatele podzemních zásobníků plynu nebo provozovatele

distribuční soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a

subjektů zúčtování vůči operátorovi trhu,



e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou

a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,



f) zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní

soustavy alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě

elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a

poptávkou elektřiny a plynu,



g) zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a

jiných skutečností, které nejsou veřejně dostupné a o nichž se dozvěděl

při výkonu svých činností,



h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel

trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu,



i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem

skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné

informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo

plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele,



j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem

zveřejňovat obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a

pro plynárenství způsobem umožňujícím dálkový přístup,



k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav

zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od

provozovatelů distribučních soustav,



l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo

provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání

regulační energie nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech

nouze,



m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v

plynárenství,



n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s

elektřinou nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to

požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku

nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,



o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance

odběrná místa zákazníků včetně jejich registračních čísel,



p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých podzemních

zásobnících plynu a jejich kapacitu,



q) zpracovávat na základě ročních a pětiletých předpokládaných bilancí

a na základě denních, měsíčních a ročních skutečných bilancí o

přepravě, distribuci, výrobě, dodávkách, obchodu s plynem a uskladnění

plynu od provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních

soustav, provozovatelů podzemních zásobníků plynu, výrobců plynu,

obchodníků s plynem, dodavatelů plynu a vlastních analýz celkové

bilance plynárenské soustavy a jejich vyhodnocení a předávat je

ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu; současně souhrnné

bilance plynárenské soustavy zveřejňovat,



r) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do

zahraničí, a to včetně zdrojů plynu, a statistiku zákazníků, kteří

změnili dodavatele plynu,



s) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb

plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky

a vývozu plynu z České republiky,



t) zpracovávat jednou až dvakrát ročně výsledné údaje hodinových

dodávek a spotřeb plynu od plynárenských podnikatelů pro sestavení

kontrolních hodinových odečtů plynárenské soustavy,



u) zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu

dodávek plynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu.



(5) Operátor trhu má právo



a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování

a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem,



b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy

a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních

soustav a podzemních zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění

svých povinností,



c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební

povinnosti vůči operátorovi trhu,



d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje

pro zpracování bilancí,



e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou

až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu

dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,



f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m3

a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,



g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o

kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České

republiky.



(6) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další

činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.“.



52. § 21 se zrušuje.



53. V § 22 odstavec 1 zní:



„(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou



a) výrobci elektřiny,



b) provozovatel přenosové soustavy,



c) provozovatelé distribučních soustav,



d) operátor trhu,



e) obchodníci s elektřinou,



f) zákazníci.“.



54. V § 22 se odstavec 3 zrušuje.



55. § 23 včetně nadpisu zní:



㤠23



Výrobce elektřiny



(1) Výrobce elektřiny má právo



a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje

podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a

obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy

nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,



b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny

ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států

prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,



c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní

potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky

provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,



d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu

elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování

přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,



e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při

neoprávněném odběru elektřiny.



(2) Výrobce elektřiny je povinen



a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové

soustavě nebo k distribuční soustavě,



b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli

přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je

výrobna elektřiny připojena,



c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo

provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny

připojena,



d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném

elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování

podpůrných služeb,



e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna

elektřiny připojena,



f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o

dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal

odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování,

a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,



g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné

údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jeho povinností,



h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny

připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,



i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly

provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční

soustavy,



j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové

soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením

výrobny elektřiny,



k) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy podle Pravidel trhu s elektřinou systémové služby

odpovídající objemu elektřiny vyrobené ve vlastní výrobně a

spotřebované zákazníkem bez použití energetického zařízení jiného

držitele licence,



l) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový

přístup



1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém

roce,



2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu

vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,



m) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační

soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek

stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly

provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové

soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a

obchodně nevyužité výrobní kapacity,



n) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u

operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává

registrovaným účastníkem trhu s elektřinou (dále jen „registrovaný

účastník trhu“),



o) dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu

zákazníkům,



p) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a

spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,



q) upozornit zákazníky nejpozději 2 měsíce předem na záměr změnit

smluvní podmínky,



r) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej

každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s

provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční

soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se

nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný

výkon nižší než 10 MW.“.



56. V § 24 odst. 1 písmeno a) zní:



„a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj přenosové

soustavy a za tím účelem spolupracuje s provozovateli propojených

přenosových soustav,“.



57. V § 24 odst. 3 písmeno b) zní:



„b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro

krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro

řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny

podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,“.



58. V § 24 odst. 3 písm. c) se slovo „odběratelům“ nahrazuje slovy

„účastníkům trhu s elektřinou“.



59. V § 24 odst. 3 písm. c) bod 2 zní:



„2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,“.



60. V § 24 odst. 3 písm. c) bodě 4 se slovo „odběratel“ nahrazuje

slovem „zákazník“.



61. V § 24 odst. 3 písm. c) bodě 9 se slova „ostatních odběratelů“

nahrazují slovy „účastníků trhu s elektřinou“ a slovo „odběratel“ se

nahrazuje slovem „zákazník“.



62. V § 24 odst. 3 písm. d) se za slovo „výroben“ vkládají slova „ ,

přeshraniční výměnu elektřiny“.



63. V § 24 odst. 3 písm. d) bod 2 zní:



„2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,“.



64. V § 24 odst. 3 písm. e) se slova „s podmínkami stanovenými územním

rozhodnutím a stavebním povolením“ nahrazují slovy „se zvláštním

právním předpisem^4d)“.



Poznámka pod čarou č. 4d zní:



„4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon).“.



65. V § 24 odst. 3 písm. g) se za slova „po předchozím upozornění“

vkládají slova „a stanovení rozsahu“.



66. V § 24 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno i), které zní:



„i) uplatnit na trhu s elektřinou povinně vykoupenou elektřinu z

obnovitelných zdrojů^4a).“.



67. V § 24 odst. 4 se za slova „k dohodě s ním“ vkládají slova „a

jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke

stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e),“ a na konci textu

odstavce 4 se doplňují slova „umožňujícího využití této nemovitosti

nebo její části“.



Poznámka pod čarou č. 4e zní:



4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k

pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).“.



68. V § 24 odst. 7 se slova „stanovená prováděcím právním předpisem“

zrušují.



69. V § 24 odst. 10 písm. a) se za slova „splňuje podmínky“ vkládá

slovo „připojení“ a slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ se

zrušují.



70. V § 24 odst. 10 písm. c) se text za slovem „soustavou“ zrušuje.



71. V § 24 odst. 10 písmeno d) zní:



„d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle

odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,“.



72. V § 24 odst. 10 písm. e) se středník nahrazuje čárkou a slova

„podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis“ se zrušují.



73. V § 24 odst. 10 písmeno f) zní:



„f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem

zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat

licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,“.



74. V § 24 odst. 10 se na konci písmene g) doplňují slova „při provozu

a rozvoji sítí,“.



75. V § 24 odst. 10 písmeno h) zní:



„h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení

dovozu nebo vývozu elektřiny,“.



76. V § 24 odst. 10 písm. i) se slova „v souladu s dispečerským řádem“

zrušují.



77. V § 24 odst. 10 se na konci písmene p) čárka nahrazuje středníkem a

doplňuje se text „při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s

provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k

přenosové soustavě,“.



78. V § 24 odst. 10 písm. r) se slova „stanovené prováděcím právním

předpisem“ zrušují.



79. V § 24 odst. 10 se písmeno s) zrušuje.



Dosavadní písmena t) až y) se označují jako písmena s) až w).



80. V § 24 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno x), které zní:



„x) hradit výrobci, jehož výrobna je přímo připojena k přenosové

soustavě, příspěvky k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a

tepla nebo vyrobené z druhotných energetických zdrojů.“.



81. V § 24a se odstavec 6 zrušuje.



82. V § 25 odst. 1 písm. a) se za slovo „provozování,“ vkládá slovo

„obnovu,“.



83. V § 25 odstavec 3 zní:



„(3) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno

více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem

licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo

obchod s plynem.“.



84. V § 25 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.



Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).



85. V § 25 odst. 4 písm. c) se slovo „odběratelům“ nahrazuje slovy

„účastníkům trhu s elektřinou“.



86. V § 25 odst. 4 písm. c) bod 2 zní:



„2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,“.



87. V § 25 odst. 4 písm. c) se bod 4 zrušuje.



Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 4 až 8.



88. V § 25 odst. 4 písm. c) bodě 8 se slovo „odběratelů“ nahrazuje

slovy „účastníků trhu s elektřinou“ a slovo „odběratel“ se nahrazuje

slovem „zákazník“.



89. V § 25 odst. 4 písm. d) bod 2 zní:



„2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,“.



90. V § 25 odst. 4 písm. e) se slova „s podmínkami stanovenými územním

rozhodnutím a stavebním povolením“ nahrazují slovy „se zvláštním

právním předpisem^4d)“.



91. V § 25 odst. 4 písm. f) se za slova „se zřizováním“ vkládá slovo „

, obnovou“.



92. V § 25 odst. 4 písm. g) se za slova „po předchozím upozornění“

vkládají slova „a stanovení rozsahu“.



93. V § 25 odst. 5 se slova „Příslušný provozovatel“ nahrazují slovem

„Provozovatel“, slova „písm. f)“ se nahrazují slovy „písm. e)“, za

slova „k dohodě s ním“ se vkládají slova „a jsou-li dány podmínky pro

omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního

právního předpisu^4e),“ a na konci textu odstavce 5 se doplňují slova

„umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části“.



94. V § 25 odst. 6 se slova „písm. d) bodu 6 a písm. e) bodu 6“

nahrazují slovy „písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6“.



95. V § 25 odst. 7 se slova „písm. d) a e)“ nahrazují slovy „písm. c) a

d)“ a na konci se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „v

případech uvedených v odstavci 4 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je

povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.“.



96. V § 25 odstavec 8 zní:



„(8) V případech uvedených v odstavci 4 písm. c) a d) není právo na

náhradu škody a ušlého zisku. To neplatí, nesplní-li provozovatel

distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 6

nebo není-li podle odstavce 4 písm. c) bodu 6 nebo písm. d) bodu 7

dodržena kvalita dodávek elektřiny.“.



97. V § 25 odst. 9 se slova „písm. f) až h)“ nahrazují slovy „písm. e)

až g)“.



98. V § 25 odst. 10 se slova „písm. f) a g)“ nahrazují slovy „písm. e)

a f)“.



99. V § 25 odst. 11 písm. a) se slova „stanovené prováděcím právním

předpisem“ nahrazují slovem „připojení“.



100. V § 25 odst. 11 písmeno b) zní:



„b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny

přerušit v případě neoprávněného odběru dodávku elektřiny zákazníkům,“.



101. V § 25 odst. 11 písm. c) se slova „všem účastníkům trhu s

elektřinou“, slovo „jejich“ a slova „v souladu s prováděcím právním

předpisem“ zrušují.



102. V § 25 odst. 11 písm. d) se text za slovem „soustavou“ zrušuje.



103. V § 25 odst. 11 písmeno e) zní:



„e) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle

odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a

odpovídat za jeho činnost,“.



104. V § 25 odst. 11 písm. f) se slova „s elektřinou“ zrušují, středník

se nahrazuje čárkou a slova „podrobnosti stanoví prováděcí právní

předpis“ se zrušují.



105. V § 25 odst. 11 písmeno g) zní:



„g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem

zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování

distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s

těmito pravidly,“.



106. V § 25 odst. 11 se písmeno i) zrušuje.



Dosavadní písmena j) až m) se označují jako písmena i) až l).



107. V § 25 odst. 11 se písmeno n) zrušuje.



Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno m).



108. V § 25 odst. 11 se písmeno p) zrušuje.



Dosavadní písmena r) a s) se označují jako písmena n) a o).



109. V § 25 odst. 11 se na konci písmene o) čárka nahrazuje středníkem

a doplňují se slova „při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s

provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení

propojeno,“.



110. V § 25 odst. 11 písm. u) se slova „stanovené prováděcím právním

předpisem“ zrušují.



111. V § 25 odst. 11 písmeno v) zní:



„v) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční

soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi

distribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet

se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy

spojených s připojením svého zařízení k této distribuční soustavě,“.



112. V § 25 odst. 11 se písmeno t) zrušuje.



Dosavadní písmena u) a v ) se označují jako písmena p) a r).



113. V § 25 odst. 11 se písmena x) a y) zrušují.



114. V § 25 odst. 11 se na konci písmene r) doplňují písmena s) až u),

která znějí:



„s) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy platbu za regulovaný přístup do přenosové soustavy

nebo distribuční soustavy,



t) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o

zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění

dodávky poslední instance,



u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové

soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi

přenosovou a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení

a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové

soustavy spojených s připojením svého zařízení k přenosové soustavě.“.



115. V § 25 odst. 12 písm. b) se středník nahrazuje čárkou a slova

„podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,“ se zrušují.



116. V § 25 odst. 12 písmeno e) zní:



„e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční

soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze

vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze

oznámeném tímto provozovatelem,“.



117. V § 25 se na konci odstavce 12 doplňují nová písmena f) až h),

která znějí:



„f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční

soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny v

rozsahu uzavřených smluv na distribuci elektřiny s účastníky trhu s

elektřinou,



g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných

stožárech venkovního vedení vysokého napětí,



h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky

zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb.“.



118. V § 25 odstavec 13 zní:



„(13) Provozovatel distribuční soustavy přímo připojené na přenosovou

soustavu je povinen hradit výrobcům elektřiny připojeným k jeho

distribuční soustavě nebo k distribuční soustavě připojené k jím

provozované distribuční soustavě příspěvky k ceně elektřiny z

kombinované výroby elektřiny a tepla nebo vyrobené z druhotných

energetických zdrojů.“.



119. V § 25a odstavec 9 zní:



„(9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně

integrovaný podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000

připojených odběrných míst zákazníků.“.



120. V § 25a se odstavce 10 a 11 zrušují.



121. § 26 včetně nadpisu zní:



㤠26



Technické dispečinky



(1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy provádí

dispečerské řízení přenosu v přenosové soustavě a dispečerské řízení

zdrojů v přenosové soustavě a zdrojů poskytujících podpůrné služby k

zajištění systémových služeb v distribuční soustavě v součinnosti s

provozovatelem distribuční soustavy a zajišťuje dodržování pravidel

propojení s elektrizačními soustavami ostatních států.



(2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy provádí

dispečerské řízení výroby a distribuce elektřiny v distribuční soustavě

v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).



(3) Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav a

technický dispečink provozovatele přenosové soustavy jsou povinny

spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.



(4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů



a) mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném čase

je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy povinen

uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy,



b) mezi distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink

provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k

přenosové soustavě, povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku

provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové

soustavě,



c) mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve vztahu

podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních

soustav povinny vzájemně spolupracovat.



(5) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové

soustavě nebo distribuční soustavě, je povinen předávat technickému

dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení.“.



122. § 27 se zrušuje.



123. § 28 včetně nadpisu zní:



㤠28



Zákazník



(1) Zákazník má právo



a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného

elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly

provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční

soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,



b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od

držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných

států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem

trhu,



c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu

uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud má pro dodávku elektřiny

uzavřenu smlouvu o přenosu nebo o distribuci elektřiny,



d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu

na životní prostředí,



e) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.



(2) Zákazník je povinen



a) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové

soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční

soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování

přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,



b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy

nebo provozovateli distribuční soustavy,



c) umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy

nebo provozovateli distribuční soustavy,



d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá

právním předpisům a technickým normám,



e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce

elektřiny, pokud je subjektem zúčtování,



f) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality

elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,



g) podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných

nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční

soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním

požadovaného příkonu,



h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná

elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,



i) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky

elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,



j) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a,

a to od okamžiku zahájení této dodávky,



k) při stavebních úpravách distribuční soustavy anebo její části,

včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění

měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku

stavebních úprav ke změně umístění měřicího zařízení, považuje se

elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení v majetku

vlastníka nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí

provozovatel distribuční soustavy.



(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená

elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu

provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční

soustavy.



(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen

s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s

provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční

soustavy.



(5) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina na

základě smlouvy, je povinen



a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,



b) udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto

dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,



c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci

držiteli licence na distribuci elektřiny,



d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této

společné domovní instalaci.“.



124. § 29 se zrušuje.



125. § 30 včetně nadpisu zní:



㤠30



Obchodník s elektřinou



(1) Obchodník s elektřinou má právo



a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,



b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu a od držitelů

licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům

trhu s elektřinou nebo do jiných států,



c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování

dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u

operátora trhu,



d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném

odběru elektřiny.



(2) Obchodník s elektřinou je povinen



a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly

provozování distribučních soustav,



b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce

elektřiny a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora

trhu v případě, že je subjektem zúčtování,



c) nabízet zákazníkům spravedlivý a nediskriminující výběr způsobu

platby za dodanou elektřinu,



d) upozornit zákazníky nejpozději 2 měsíce předem na záměr změnit

smluvní podmínky,



e) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,



f) dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a služeb,



g) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou

u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává

registrovaným účastníkem trhu,



h) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,



i) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky

zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,



j) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl

oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,



k) poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o

zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených

službách dodávky elektřiny,



l) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a

spolehlivého provozu,



m) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavy nebo

provozovatelem distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo

při stavu nouze.“.



126. § 31 se zrušuje.



127. § 32 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní:



㤠32



Kombinovaná výroba elektřiny a tepla a výroba elektřiny z druhotných

energetických zdrojů



(1) Výrobce elektřiny provozující zařízení pro vysokoúčinnou

kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo zařízení na výrobu elektřiny

z druhotných energetických zdrojů má, pokud o to požádá a technické

podmínky to umožňují, právo k přednostnímu zajištění dopravy elektřiny

přenosovou soustavou a distribučními soustavami, s výjimkou přidělení

kapacity mezinárodních přenosových nebo distribučních propojovacích

vedení. Dále má právo na přednostní připojení svého výrobního zařízení

k přenosové nebo distribuční soustavě, pokud o to požádá a pokud

splňuje podmínky připojení.



(2) Za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se

považuje elektřina,



a) která je vyrobena ve společném procesu spojeném s dodávkou

užitečného tepla,



b) která je vyrobena v zařízení, na které ministerstvo vydalo osvědčení

o původu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla,



c) při jejíž výrobě se dosahuje poměrné úspory vstupního paliva,

potřebného na výrobu této elektřiny, vyhodnocované měsíčně ve výši

nejméně 10 %; tento požadavek se vztahuje pouze na zdroj s instalovaným

elektrickým výkonem vyšším než 1 MW a



d) která splňuje požadavky měsíčně vyhodnocované minimální účinnosti

užití energie^6).



(3) Výrobce elektřiny má nárok na příspěvek k ceně elektřiny z

vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Výrobce elektřiny,

který uvede do provozu nové zařízení pro vysokoúčinnou kombinovanou

výrobu elektřiny a tepla, má nárok na příspěvek k ceně elektřiny z

vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla po dobu alespoň 6 let

ode dne uvedení tohoto zařízení do provozu. Za uvedení zařízení do

provozu se považuje též provedení modernizace nebo rekonstrukce

technologické části stávajícího zařízení zvyšující jeho technickou,

provozní, bezpečnostní a ekologickou úroveň na úroveň srovnatelnou s

nově zřizovanými zařízeními pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu

elektřiny a tepla.



(4) Osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla

nebo druhotných energetických zdrojů (dále jen „osvědčení“) vydává

ministerstvo na základě žádosti. V případě, že údaje uvedené v žádosti

nesouhlasí se skutečností, ministerstvo osvědčení nevydá, nebo bylo-li

již vydáno, jeho platnost zruší.



(5) Výrobce elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo z

druhotných energetických zdrojů je povinen



a) žádost o příspěvek k ceně elektřiny podanou provozovateli podle § 24

odst. 10 písm. w) nebo § 25 odst. 13 doložit splněním kritérií podle

odstavce 2 a osvědčením,



b) vyhodnocovat množství elektřiny podle skutečně naměřených hodnot.



(6) Množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a

tepla a elektřiny z druhotných energetických zdrojů eviduje

ministerstvo.



6) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití

energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.



Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších

předpisů.“.



128. § 33 se včetně nadpisu zrušuje.



129. § 34 až 42 včetně poznámek pod čarou č. 7 až 9 se zrušují.



130. § 43 včetně nadpisu zní:



㤠43



Povinnosti vlastníka přímého vedení



Vlastník přímého vedení je povinen



a) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality

elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,



b) umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití

přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo

provozovatele distribuční soustavy a řídit se pokyny technického

dispečinku.“.



131. § 44 se zrušuje.



132. V § 45 odst. 1 se za slova „se smlouvou“ vkládají slova „o

připojení“.



133. V § 45 odstavec 2 zní:



„(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady



a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu^4d)

provozovatel distribuční soustavy,



b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li

její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,



c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu^4d), je-li

její délka nad 50 m, žadatel o připojení.“.



134. V § 45 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o

připojení.“.



Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 4 až 12.



135. V § 45 odst. 8 se slovo „příslušné“ zrušuje a slova „na

odběratelově objektu“ se nahrazují slovy „na objektu zákazníka“.



136. V § 45 odst. 9 se slova „na odběratelově nemovitosti“ nahrazují

slovy „na nemovitosti zákazníka“.



137. V § 45 odst. 10 se slova „na odběratelově nemovitosti“ nahrazují

slovy „na nemovitosti zákazníka“.



138. V § 45 odst. 11 se slova „na odběratelově stanici“ nahrazují slovy

„na stanici zákazníka“.



139. V § 45 odst. 12 se slovo „odběratelů“ nahrazuje slovem

„zákazníků“.



140. V § 46 se na konci textu odstavce 1 doplňuje text „o umístění

stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle

stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem

uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu“.



141. V § 46 odstavec 5 zní:



„(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí

110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou

stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí

3 m po obou stranách krajního kabelu.“.



142. V § 46 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „od

vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech“ a na konci textu

písmene c) se doplňují slova „od vnějšího pláště stanice ve všech

směrech“.



143. V § 46 odst. 7 se slova „kolmo na oplocení nebo na vnější líc

obvodového zdiva elektrické stanice“ nahrazují slovy „od vnějšího líce

obvodového pláště výrobny elektřiny“.



144. V § 46 odstavec 11 zní:



„(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li

k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník

příslušné části elektrizační soustavy



a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,

pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,



b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s

činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých

byl udělen.“.



145. V § 46 odstavec 12 zní:



„(12) V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak, aby

nedošlo k poškození energetických zařízení.“.



146. V § 46 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí:



„(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí

vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší

vzdálenosti od vedení musí být v případě, že



a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně

trojnásobkem průměru rotoru,



b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně

rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.



(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než

52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti

od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné

elektrárny.“.



147. V § 47 odst. 2 se za větu první doplňují věty „Provozovatel

přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo

potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na

její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze

nezbytně nutné náklady.“.



148. V § 48 odstavec 1 zní:



„(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických

přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek

osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační

vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení

podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v

souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby

byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se

rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do

ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.“.



149. V § 49 odst. 1 větě třetí se slovo „konečných“ a věta čtvrtá

zrušuje.



150. V § 49 odst. 2 se za slovo „Výrobci“ vkládají slova „elektřiny,

provozovatele jiných distribučních soustav“, slovo „koneční“ se zrušuje

a za slovo „souladu“ se vkládají slova „se smlouvou o připojení a“ a

text za slovy „distribuční soustavy“ se zrušuje.



151. V § 49 odst. 3 se za slovo „Výrobci“ vkládají slova „elektřiny,

provozovatele jiných distribučních soustav“, za slovo „obchodníci“ se

vkládají slova „s elektřinou“ a slovo „koneční“ se zrušuje.



152. V § 49 odst. 4 se za slovo „Výrobci“ vkládají slova „elektřiny,

provozovatele jiných distribučních soustav“ a slovo „koneční“ se

zrušuje.



153. V § 49 odst. 5 se slova „provozovatel distribuční soustavy“

nahrazují slovy „provozovatel příslušné distribuční soustavy“ a slova

„má právo“ se nahrazují slovem „zajistí“ a slovo „zajistit“ se zrušuje.



154. V § 49 odst. 6 se za slovo „Výrobci“ vkládají slova „elektřiny,

provozovatele jiných distribučních soustav“ a slovo „koneční“ se

zrušuje.



155. V § 49 odstavce 7 a 8 znějí:



„(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční

soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího

zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro

účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo

uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu.



(8) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li

zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy

nebo provozovatel distribuční soustavy povinen na základě písemné

žádosti dotčeného účastníka trhu s elektřinou do 15 dnů od jejího

doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření

správnosti měření.“.



156. V § 49 se odstavce 10 až 12 zrušují.



157. § 50 a 51 včetně nadpisu znějí:



㤠50



Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou



(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny

dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému

účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje

zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být

ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se

zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny,



c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, jedná-li se o smlouvu

na dobu neurčitou,



d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s

navrhovanou změnou smluvních podmínek,



e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a

poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu

s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



f) dobu trvání smlouvy,



g) opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a

odstraňování následků stavu nouze.



(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje

výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu

vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na

vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se

zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou

elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu

regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny

dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo

obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek

elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako

smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem.



(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové nebo

distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě

zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a

zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje

uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o

připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ

měření a jeho umístění a termíny a místo připojení zařízení.



(4) Smlouvou o přenosu elektřiny se zavazuje provozovatel přenosové

soustavy rezervovat přenosovou kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s

elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se

zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za

přenos a související služby. Smlouva o přenosu elektřiny musí obsahovat

ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín

zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích

míst. Smlouva o přenosu elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat



a) velikost rezervovaného příkonu,



b) výčet odběrných míst,



c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele přenosové soustavy nebo v

případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



d) způsob úhrady plateb za přenos elektřiny,



e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a

poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu

s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



f) dobu trvání smlouvy.



(5) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel

přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční

přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových

soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze

zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se

zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy

elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo

operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která

nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s

operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek.



(6) Smlouvou o distribuci elektřiny se zavazuje provozovatel

distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na

vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě

provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou

soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční

kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství

elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou

cenu za distribuci a související služby. Smlouva o distribuci elektřiny

musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování distribuční

soustavy, termín zahájení distribuce elektřiny, způsob měření

distribuované elektřiny a jejího průběhu a výčet předávacích míst.

Smlouva o distribuci elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele přenosové soustavy nebo v

případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



c) způsob úhrady plateb za distribuci elektřiny,



d) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a

poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu

s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



e) dobu trvání smlouvy.



(7) Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu

finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu

určeném provozovatelem přenosové soustavy poskytovateli regulační

energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky operátora

trhu.



(8) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se

zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na

organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné

obchody a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou

cenu.



(9) Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií se

zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný

přístup na vyrovnávací trh s regulační energií a finančně vypořádávat

uskutečněné obchody.



(10) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel

podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve

stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje

zaplatit cenu.



(11) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje

vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a

subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením

smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává

subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat

ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání

smlouvy.



(12) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje

některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se

zákazník nedovolá její neplatnosti.



§ 51



Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy



(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je



a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka

elektřiny,



b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo

platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené

neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,



c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl

smluvně sjednán,



d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená

elektřina,



e) odběr měřený měřicím zařízením,



1. které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě

výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční

soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného

zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či

příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy,

které údaje o skutečné spotřebě změnily,



2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo

provozovatelem distribuční soustavy,



3. které vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo

buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán

zásah do měřicího zařízení,



f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či

na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,



g) odběr elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil

přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného

elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem

provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího

zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným

způsobem vyzván.



(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.“.



158. V § 52 odst. 1 uvozovací větě se za slovo „elektřiny“ vkládají

slova „do elektrizační soustavy“.



159. V § 52 odst. 1 písm. d) bod 1 zní:



„1. které nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v

důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho

součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové

zásahy, které údaje o skutečné dodávce změnily,“.



160. V § 52 odst. 2 větě první se slovo „skutečně“ a věta druhá

zrušují.



161. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se

zakazuje.“.



162. § 53 a 54 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 10a znějí:



㤠53



Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny



(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je:



a) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v

Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování

distribuční soustavy,



b) doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s dispečerským řádem,



c) doprava elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou

nebo neoprávněným odběrem elektřiny,



d) doprava elektřiny bez uzavřené smlouvy o přenosu nebo distribuci

elektřiny, nebo v rozporu s touto smlouvou,



e) doprava elektřiny bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a

neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení

kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení,



f) doprava elektřiny v případě neuhrazení podílu na oprávněných

nákladech na připojení.



(2) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.



§ 54



Stav nouze



(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v

důsledku



a) živelních událostí,



b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu

nebo válečného stavu^10),



c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a

distribuci elektřiny,



d) smogové situace podle zvláštních předpisů,



e) teroristického činu,



f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,



g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo



h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob



a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení

celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti

provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.



(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných v

situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.



(3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy



a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných

sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského

řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města

Prahy,



b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení

činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu,

Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a

Magistrátu hlavního města Prahy,



c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.



(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy



a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných

sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského

řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města

Prahy,



b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,

nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a

neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu,

Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,



c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.



(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni

účastníci trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby

elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.



(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno.



(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze

podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro

výrobu elektřiny i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle

zákona upravujícího oblast ochrany ovzduší^10a).



10a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých

dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.



163. § 55 se zrušuje.



164. § 56 až 58 včetně nadpisů znějí:



㤠56



Účastníci trhu s plynem



(1) Účastníky trhu s plynem jsou



a) výrobci plynu,



b) provozovatel přepravní soustavy,



c) provozovatelé distribučních soustav,



d) provozovatelé podzemních zásobníků plynu,



e) obchodníci s plynem,



f) zákazníci,



g) operátor trhu

.



(2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní

soustavě nebo distribuční soustavě



a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo



b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný

subjekt zúčtování odchylek.



(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy se

zúčtování odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v

časovém období, pro které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim

zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou soustavu a pro všechny

subjekty zúčtování.



§ 57



Výrobce plynu



(1) Výrobce plynu má právo



a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup

výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční

soustavě nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k

podzemnímu zásobníku plynu,



b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním

účastníkům trhu s plynem a do jiných států,



c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů v

nezbytném rozsahu v těchto případech:



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících

jejich vzniku,



3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních plynovodech nebo na

zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,



4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních

plynovodů nebo zařízení, sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,



d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro

plnění svých povinností,



e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při

neoprávněném odběru plynu,



f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním

a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě

stavebních úprav a oprav,



g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících

bezpečný a spolehlivý provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v

případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu

neučinil sám vlastník či uživatel,



h) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu.



(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití

cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm.

h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není

znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo

nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad

rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího

využití této nemovitosti nebo její části.



(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu

práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) majetková újma nebo

je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou

náhradu^5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku.

Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u výrobce plynu, který způsobil

majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne,

kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.



(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu

povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup

na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést

nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na

povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či

užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku

nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen

na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.



(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu

povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení

nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.



(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu

povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které

vedly k jejímu omezení nebo přerušení.



(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu

oznamovací povinnost podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil

výrobce plynu.



(8) Výrobce plynu je dále povinen



a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy nebo provozovateli podzemního zásobníku plynu nebo

jinému výrobci plynu stanovený podíl na oprávněných nákladech na

připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo těžebnímu

plynovodu jiného výrobce plynu nebo k podzemnímu zásobníku plynu,



b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního

plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního

plynovodu,



c) poskytovat provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na

kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny, informace nutné k

zajištění vzájemné provozuschopnosti,



d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním

plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje

předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které

zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,



e) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci výroby plynu,

vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,



f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní

plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,



g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za

dispečerské řízení výroby plynu,



h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,



i) vést samostatné účty za výrobu plynu,



j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje

podmínky připojení,



k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu

vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro

plnění povinnosti operátora trhu,



l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn

zákazníkům.



§ 58



Provozovatel přepravní soustavy



(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo



a) na přístup do podzemních zásobníků plynu za podmínek stanovených

tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím

do plynárenské soustavy a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské

soustavy,



b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro

plnění svých povinností,



c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,

zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu

informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,



d) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,



e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,

stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,



f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících

bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po

předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či

uživatel,



g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a

zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva

obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní

informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí,

kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i

způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,



h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení

zákazníků, pro něž přepravuje plyn,



i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících

jejich vzniku,



3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na

zařízení přepravní soustavy,



4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,



5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo

majetek osob,



6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,



j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě nebo

pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím

plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy; toto není

považováno za obchod s plynem.



(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno

umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v

odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,

že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně

nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány

podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle

zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne

na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene

umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.



(3) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu

práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i)

majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti má

právo na jednorázovou náhradu^5),^10) včetně úhrady nákladů na

vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit

u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu,

nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom

vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.



(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel

přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených

nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací

je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné

s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího

předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto

skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo

okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci

vzniklého klestu a zbytků po těžbě.



(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel

přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn,

započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však

30 dnů předem.



(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel

přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po

odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.



(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel

přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo

poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní soustavy.



(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen



a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a

rozvoj přepravní soustavy,



b) zajistit přepravu plynu na základě písemně uzavřených smluv,



c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje

podmínky připojení,



d) poskytnout přepravu plynu každému, kdo o to požádá a splňuje

podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity;

odmítnutí přístupu k přepravní soustavě musí mít písemnou formu a musí

být odůvodněno,



e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro přístup třetích stran k

přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,



f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování a

předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým zajišťuje

přepravu plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,



g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho

soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné

provozuschopnosti soustav,



h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality plynu a

souvisejících služeb,



i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje

potřebné pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,



j) vést samostatné účty za přepravu plynu, a to pro účely regulace,



k) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci přepravní

soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,



l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu

havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně

jej upřesňovat,



m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž

plynárenská zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah

a termíny odstávek zařízení pro přepravu plynu a upozorňovat na

předpokládané snížení přepravní kapacity,



n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské

řízení přepravní soustavy,



o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,



p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých

zdrojů,



q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,



r) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,

které získává při výkonu své činnosti,



s) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj přepravní

soustavy včetně propojení s plynárenskými soustavami sousedních států,

a to na období nejméně 5 let,



t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke

schválení Řád provozovatele přepravní soustavy a zajistit jeho

zveřejnění,



u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav a

podzemních zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy,

každoročně jej aktualizovat a předkládat ministerstvu,



v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního

roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy.“.



165. V § 59 odstavce 1 a 2 znějí:



„(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo



a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě,

pokud jsou splněny podmínky připojení,



b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro

plnění svých povinností,



c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a

podzemních zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro

zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícího do distribuční

soustavy a množstvím plynu vystupujícího z distribuční soustavy,



d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,

zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu

informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,



e) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,



f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,

stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a

plynovodních přípojek,



g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících

bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak

po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či

uživatel,



h) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a

zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva

obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní

informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí,

kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i

způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,



i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení

zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,



j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto

případech:



1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při

likvidaci těchto stavů,



2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících

jejich vzniku,



3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných

oprav na zařízení distribuční soustavy,



4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy,



5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo

majetek osob,



6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při

neoprávněné přepravě plynu,



k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro

vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,



l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního

ohrožení života.



(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno

umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v

odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě,

že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně

nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány

podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle

zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne

na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene

umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.“.



166. V § 59 odst. 3 se slova „písm. c) až h)“ nahrazují slovy „písm. d)

až i)“.



167. V § 59 odst. 4 se slova „písm. c) až h)“ nahrazují slovy „písm. d)

až i)“ a slovo „bezprostředně“ se zrušuje.



168. V § 59 odstavce 5 a 6 znějí:



„(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel

distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí

distribuci plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce

plynu, nejméně však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu

nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy, přeložky a opravy

v období od 1. září do 31. května následujícího kalendářního roku lze

provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.



(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel

distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po

úhradě náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou

distribucí bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu

omezení nebo přerušení.“.



169. V § 59 odst. 7 se slova „písm. i)“ nahrazují slovy „písm. j)“ a za

slovy „odstavce 5“ se doplňují slova „nebo v případech, kdy poruchu

podle písmene b) bodu 4 prokazatelně zaviní provozovatel distribuční

soustavy“.



170. V § 59 odstavec 8 zní:



„(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen



a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a

rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,



b) zajistit distribuci plynu na základě uzavřených smluv a ve stanovené

kvalitě,



c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné

distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na

připojení k přepravní nebo distribuční soustavě,



d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje

podmínky připojení,



e) poskytnout distribuci plynu každému, kdo o to požádá a splňuje

podmínky přístupu k distribuční soustavě, s výjimkou prokazatelného

nedostatku volné kapacity; odmítnutí distribuce plynu musí mít písemnou

formu a musí být odůvodněno,



f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup třetích stran k

distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,



g) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a

souvisejících služeb,



h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům

distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace

nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,



i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování

a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který zajišťuje

distribuci plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,



j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje

potřebné pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,



k) vést samostatné účty za distribuci plynu pro účely regulace,



l) zajistit přepravu plynu a distribuci plynu pro provozovatele

distribuční soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě v rozsahu

spotřeby plynu účastníků trhu s plynem, jejichž odběrné plynové

zařízení je připojeno k jeho distribuční soustavě,



m) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci distribuční

soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,



n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu

havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně

je upřesňovat,



o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy a

upozorňovat na snížení distribuční kapacity,



p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské

řízení distribuční soustavy,



q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou

pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná

provozovatelem přepravní soustavy,



r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o

zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění

dodávky poslední instance,



s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,



t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj

distribuční soustavy, a to na období nejméně 5 let,



u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční

soustavě,



v) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,

které získává při výkonu své činnosti,



w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke

schválení Řád provozovatele distribuční soustavy a zajistit jeho

zveřejnění,



x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního

roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,



y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky

zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb.“.



171. V § 59a odstavec 9 zní:



„(9) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně

integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro

méně než 90 000 připojených zákazníků.“.



172. V § 59a se odstavec 11 zrušuje.



173. V § 60 odst. 1 písmena b) až d) znějí:



„b) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,



c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním

a provozováním podzemního zásobníku plynu,



d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci

odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících

bezpečný a spolehlivý provoz podzemního zásobníku plynu v případech,

kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám

vlastník či uživatel,“.



174. V § 60 odst. 1 písmeno g) zní:



„g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční

soustavě za stanovených podmínek připojení,“.



175. V § 60 odst. 1 písmeno h) se zrušuje.



Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).



176. V § 60 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno i), které zní:



„i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních

účastníků trhu s plynem.“.



177. V § 60 odstavec 2 zní:



„(2) Provozovatel podzemního zásobníku plynu je povinen zřídit věcné

břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely

uvedené v odstavci 1 písm. b), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v

případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je

prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a

jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke

stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací

úřad rozhodne na návrh provozovatele podzemního zásobníku plynu o

zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její

části.“.



178. V § 60 se na konci odstavce 7 doplňují slova „nebo poruchu

prokazatelně zavinil provozovatel podzemního zásobníku plynu.“.



179. V § 60 odstavec 8 zní:



„(8) Provozovatel podzemního zásobníku plynu je dále povinen



a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a

rozvoj podzemního zásobníku plynu,



b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,



c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na

připojení svého zařízení k této soustavě,



d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční

soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena,

informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,



e) zajistit měření množství předávaného a přebíraného plynu a předávat

data nezbytná pro zúčtovaní odchylek operátorovi trhu a účastníkovi

trhu s plynem, pro kterého zajišťuje uskladnění plynu,



f) vést samostatné účty za uskladňování plynu,



g) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou bilanci kapacit a

výkonů podzemního zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat

operátorovi trhu,



h) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu

havarijní plán podzemního zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat

jej ministerstvu a každoročně upřesňovat,



i) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování

plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,



j) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za

dispečerské řízení podzemního zásobníku plynu,



k) umožnit přístup k podzemnímu zásobníku plynu každému, kdo o to

požádá a splňuje podmínky přístupu, s výjimkou případu prokazatelného

nedostatku volné kapacity; případné odmítnutí přístupu k podzemnímu

zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,



l) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný plyn

z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen z podzemního

zásobníku plynu do skončení účinnosti smlouvy,



m) vyhlašovat stav nouze v rámci podzemního zásobníku plynu,



n) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj podzemního

zásobníku plynu, a to na období nejméně 5 let,



o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství,

které získává při výkonu své činnosti,



p) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke

schválení Řád provozovatele podzemního zásobníku plynu a po schválení

zajistit jeho zveřejnění,



q) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu

úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního

roku, zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení podzemního zásobníku

plynu,



r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a

souvisejících služeb.“.



180. § 61 včetně nadpisu zní:



㤠61



Obchodník s plynem



(1) Obchodník s plynem má právo



a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem,



b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států,



c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních

soustav, podzemních zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto

zákonem,



d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném

odběru plynu,



e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní

soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování

dodávek plynu zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno

k přepravní nebo distribuční soustavě,



f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností od

ostatních účastníků trhu s plynem.



(2) Obchodník s plynem je povinen



a) vypracovávat denní, měsíční, roční a pětiletou obchodní bilanci, a

to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do

České republiky s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat

společně s měsíčními údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebou

nižší než 400 tis. m3, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu,



b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků

příslušných provozovatelů,



c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské

soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy

odebírá,



d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a

spolehlivou dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,



e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli

distribuční soustavy nebo provozovateli podzemního zásobníku plynu

informace nezbytné pro zajištění provozu a rozvoje plynárenské

soustavy,



f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,



g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance,



h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality dodávek plynu a

souvisejících služeb,



i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností

operátora trhu podle § 20a,



j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem u

operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává

registrovaným účastníkem trhu,



k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky

zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,



l) upozornit zákazníky nejpozději 2 měsíce předem na záměr změnit

smluvní podmínky.“.



181. § 62 včetně nadpisu zní:



㤠62



Zákazník



(1) Zákazník má právo na



a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo

distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k

připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,



b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu,



c) dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a

pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní

soustavy nebo distribuční soustavy a pokud to technické podmínky

přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,



d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,



e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k podzemnímu

zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem.



(2) Zákazník je povinen



a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo

provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných

nákladech na připojení,



b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo

distribuční soustavy, ke které je připojen,



c) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné

soustavy, ke které je připojen,



d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní

soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy,



e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou si

zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,



f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo

příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění

závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit,



g) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně

přípojek umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního

uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; náklady

na provedené změny hradí provozovatel distribuční soustavy,



h) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o

domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli

distribuční soustavy nebo provozovateli podzemního zásobníku plynu

informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu

plynárenské soustavy,



i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to

od okamžiku zahájení této dodávky.



(3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen



a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské

soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy

odebírá,



b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti

operátora trhu podle § 20a.



(4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti

dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen



a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,



b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku

ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a

technickým pravidlům a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu

tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob a

v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,



c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k tomuto

odběrnému zařízení a zajistit údržbu tohoto zařízení.



(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné

nemovitosti je součástí této nemovitosti.“.



182. § 63 se zrušuje.



183. § 64 a 65 včetně nadpisů znějí:



㤠64



Technické plynárenské dispečinky



(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují

dispečinky plynárenských podnikatelů.



(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně

spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.



(3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně

zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele

přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů

distribučních soustav a provozovatelů podzemních zásobníků a dispečinků

výrobců plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné

distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků,

jsou nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav,

pokynům dispečinku provozovatelů podzemních zásobníků plynu a pokynům

dispečinku výrobců plynu na tuto soustavu připojených.



§ 65



Přímý plynovod



(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo

výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu

České republiky, a to přímým plynovodem.



(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu

byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.



(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen



a) umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli

distribuční soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na

tuto instalaci,



b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,



c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se

nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.“.



184. V § 66 odst. 2 se za slovem „zřízena“ čárka nahrazuje tečkou a

slova „nedojde-li k jiné dohodě“ se zrušují.



185. V § 67 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Na přeložku vybraného

plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází

ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.“.



186. V § 67 se odstavec 7 zrušuje, ostatní odstavce se přečíslují. V §

67 se dosavadní odstavec 14 zrušuje a v dosavadním odstavci 11 se na

konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.



187. Za § 67 se vkládá nový § 67a, který včetně nadpisu zní:



㤠67a



Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení



(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit

výhradně k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní

soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustav mezi sebou

(dále jen „propojovací plynovod“), výstavby podzemního zásobníku plynu

nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity

již provozovaného propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku

plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení

povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k

soustavě za regulované ceny nebo omezení povinnosti přístupu do

podzemního zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále

jen „dočasné omezení“).



(2) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že



a) výstavba propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu

nebo podstatné zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské

soutěže v oblasti plynárenství a k podstatnému zvýšení bezpečnosti a

spolehlivosti dodávek plynu,



b) existuje důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo být v

přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,



c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu

bude fyzická nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem

některé z propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které

má být podzemní zásobník plynu připojen,



d) užívání propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu bude

za úhradu,



e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské

soutěže v oblasti plynárenství nebo řádnému fungování a rozvoji

vnitřního trhu s plynem Evropských společenství, a rovněž nedojde k

ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav,

ke kterým má být propojovací plynovod nebo podzemní zásobník plynu

připojen.



(3) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě

posouzení splnění předpokladů podle odstavce 2, posouzení potřeby

výstavby propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu pro

rozvoj plynárenské soustavy, a v případě propojovacích plynovodů rovněž

na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně

příslušnými orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být

propojovací plynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavy má

propojovací plynovod propojit. Před vydáním rozhodnutí projedná

Energetický regulační úřad návrh rozhodnutí s Ministerstvem průmyslu a

obchodu; podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační

úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko

Ministerstva průmyslu a obchodu.



(4) Na dočasné omezení není právní nárok.



(5) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví

délku dočasného omezení a v případě propojovacího plynovodu rovněž

podmínky přístupu k propojovacímu plynovodu. Pokud Energetický

regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je povinen neprodleně

předat Komisi stejnopis rozhodnutí včetně shrnutí případu. Rozhodne-li

Komise ve stanovené lhůtě, že má být rozhodnutí o dočasném omezení

zrušeno nebo změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a

vydá nové rozhodnutí ve věci; přitom je vázán právním názorem Komise.“.



188. § 68 a 69 včetně nadpisů znějí:



㤠68



Ochranná pásma



(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění

jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem

nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního

souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona

vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského

zařízení do provozu.



(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor

v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí:



a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek,

jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od

půdorysu,



b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od

půdorysu,



c) u technologických objektů 4 m od půdorysu.



(3) V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly

ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.

Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí

dojít k poškození plynárenského zařízení.



(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k

ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická či

právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý

plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku



a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,

pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,



b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb,

neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a

uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat

podmínky, za kterých byl udělen.



(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo

provozovatel distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků

o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé

dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.



(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm

nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany

od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu

provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční

soustavy nebo provozovatele přípojky.



§ 69



Bezpečnostní pásma



(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků

případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví,

bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí

právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí

právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle

stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem

uvedení plynového zařízení do provozu.



(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý

prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od

půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.



(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k

ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v

bezpečnostním pásmu



a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže

nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě

podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za

provoz příslušného plynového zařízení,



b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím

písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za

provoz příslušného plynového zařízení.



(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.“.



189. V § 70 odst. 2 se za větu první doplňují věty „Vlastník

plynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky

vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení.

Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné

náklady.“.



190. § 71 až 73 znějí:



㤠71



Měření



(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.



(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních

soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové

zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením.



(3) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních

soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové

zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu a jejichž odběr

plynu na příslušném odběrném místě byl v předcházejícím kalendářním

roce vyšší než 15 mil. m3, průběhovým měřením s dálkovým přenosem dat.



(4) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních

soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové

zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, a jejichž odběr

plynu na příslušném odběrném místě byl v předcházejícím kalendářním

roce vyšší než 400 tis. m3, průběhovým měřením.



(5) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní

nebo distribuční soustavy.



(6) Výrobci plynu, zákazníci, provozovatelé podzemních zásobníků plynu

a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni na svůj náklad

upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení po

předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy nebo

provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.



(7) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele

přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je

měřicí zařízení připojeno, se zakazuje.



(8) Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu

jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli

distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem

provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího

zařízení.



(9) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční

soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti

neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení

nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit provozovateli

přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy.



(10) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční

soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele

podzemního zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího

zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost

měření.



(11) Má-li výrobce plynu, zákazník či provozovatel podzemního zásobníku

plynu pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na

měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Provozovatel

přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na

základě písemné žádosti výrobce plynu, zákazníka či provozovatele

podzemního zásobníku plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí

zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.



(12) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s

jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní

soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada

zjištěna, hradí tyto náklady výrobce plynu, zákazník či provozovatel

podzemního zásobníku plynu.



(13) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nesmí být

prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele

přepravní nebo distribuční soustavy.



(14) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě

nepřesáhne 400 tis. m3, je časový průběh měření, pokud nemají

instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.



§ 72



Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem



(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s

plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a

časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj

cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti

za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu,



c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, jedná-li se o smlouvu

na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom

odběrném místě nepřesahuje 400 tis. m3,



d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s

navrhovanou změnou smluvních podmínek,



e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,



f) dobu trvání smlouvy.



(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce

plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na

vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu,

distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit

za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu

uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených

službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na

výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách

dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako

smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.



(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel

přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo podzemního zásobníku

plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo

distribuční soustavě nebo podzemnímu zásobníku plynu zařízení žadatele

pro výrobu, distribuci plynu, podzemní uskladnění plynu nebo odběr

plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit

podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí

dále obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho

umístění a termín a místo připojení zařízení.



(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce

plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo

zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem

nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě

plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání smlouvy,

velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného

plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.



(5) Smlouvou o přepravě plynu se zavazuje provozovatel přepravní

soustavy dopravit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou

nebo právnickou osobu sjednané množství plynu a tento účastník trhu s

plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje

zaplatit za přepravu plynu regulovanou cenu za přepravu a související

služby nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu

stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o přepravě plynu

zákazníkům na území České republiky musí dále obsahovat ujednání o

závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání smlouvy,

určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost

přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření

plynu. Smlouva o přepravě plynu se zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) způsob úhrady plateb za přepravu plynu,



c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v

případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.



(6) Smlouvou o distribuci plynu se zavazuje provozovatel distribuční

soustavy zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přepravu plynu

nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na

přepravní soustavu distribuci plynu z distribuční soustavy připojené k

přepravní soustavě, rezervovat distribuční kapacitu a dopravit pro

účastníka trhu s plynem sjednané množství plynu a účastník trhu s

plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou

regulací za distribuci plynu, přepravu plynu a související služby.

Smlouva o distribuci plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu

provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání smlouvy, termín

zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet

předávacích míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu.

Smlouva o distribuci plynu se zákazníkem musí dále obsahovat



a) výčet odběrných míst,



b) způsob úhrady plateb za distribuci plynu,



c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo

v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.



(7) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel podzemního

zásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční

fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s

plynem nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit

za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí

obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele podzemního zásobníku

plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní

objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování

plynu se zákazníkem musí dále obsahovat



a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,



b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění

smluvních povinností ze strany provozovatele podzemního zásobníku plynu

nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,



c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.



(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje

vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a

subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s

cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická

nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování

odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek

operátora trhu a dobu trvání smlouvy.



(9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje

některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se

zákazník nedovolá její neplatnosti.



§ 73



Stav nouze



(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v

důsledku



a) živelních událostí,



b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu

nebo válečného stavu^10),



c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a

uskladňování plynu,



d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,



e) teroristického činu,



f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,



a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti

plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém

území státu, vymezeném území nebo jeho části.



(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,

kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.



(3) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy



a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných

sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského

řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města

Prahy,



b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,

nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a

neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu,

Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,



c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.



(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy



a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných

sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského

řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu

úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města

Prahy,



b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení

činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu,

Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a

Magistrátu hlavního města Prahy,



c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.



(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni

účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo

změně dodávky plynu.



(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno.



(7) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při

rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a

uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to

umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek,

a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.



(8) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku

havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s

havarijními plány.



(9) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze

vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní

soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu

provozovatel distribuční soustavy.“.



191. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní:



㤠73a



Bezpečnostní standard



(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu dodávající plyn zákazníkům,

jejichž spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla nižší než 400 tis.

m3, je povinen pro tyto zákazníky zajistit bezpečnostní standard

požadované dodávky plynu.



(2) Bezpečnostním standardem dodávky plynu se rozumí zajištění bezpečné

a spolehlivé dodávky plynu pro následující situace:



a) pro částečné přerušení dodávky plynu po dobu trvající 8 týdnů a v

rozsahu 20 % z celkového denního objemu všech dovozních kontraktů

určených pro zajištění dodávek zákazníkům obchodníka na území České

republiky nebo pro zajištění spotřeby zákazníka, který si obstarává

plyn sám, v zimním období,



b) pro spotřebu plynu v 5 po sobě následujících kalendářních dnech, v

nichž průměrná denní teplota zůstane nižší než -148C,



c) pro pokrytí poptávky po plynu vyvolané vývojem venkovních teplot v

průběhu nejchladnějšího období od 1. října do 31. března, které se

vyskytlo v posledních 20 letech předcházejících danému roku.



(3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:



a) využitím podzemních zásobníků plynu,



b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,



c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,



d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,



e) využíváním alternativních paliv.



(4) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje

povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce

1, předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho

zajištění vždy k prvému dni každého měsíce operátorovi trhu.“.



192. § 74 včetně nadpisu zní:



㤠74



Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a

neoprávněné uskladnění plynu



(1) Neoprávněným odběrem plynu je



a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu,



b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo

platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené

neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím

upozornění,



c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl

smluvně sjednán,



d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený

plyn,



e) odběr měřený měřicím zařízením,



1. které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě

plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku

neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti

či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy,

které údaje o skutečné spotřebě změnily,



2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož

připojení jím nebylo schváleno,



3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a

měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch zákazníka nebo byl

prokázán zásah do měřicího zařízení,



f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu

či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy,

zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování

plynu,



g) odběr plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil

přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového

zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení

kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň

15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.



(2) Neoprávněnou přepravou plynu je



a) přeprava bez uzavřené smlouvy na přepravu plynu nebo v rozporu s

uzavřenou smlouvou na přepravu plynu,



b) přeprava při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,



c) přeprava plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v

Řádu provozovatele přepravní soustavy.



(3) Neoprávněnou distribucí plynu je



a) distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s

uzavřenou smlouvou na distribuci plynu,



b) distribuce při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,



c) distribuce plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v

Řádu provozovatele distribuční soustavy,



d) distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a

neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení

kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.



(4) Neoprávněným uskladněním plynu je



a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s

uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,



b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.



(5) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a

neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.“.



193. § 75 se zrušuje.



194. V § 76 odst. 1 se slovo „zajistit“ nahrazuje slovy „ , pokud mu

odběratel poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce

tepelné energie, na základě které zajistí“, slova „pokud je to

technicky možné“ se zrušují, slovo „odběrateli“ se zrušuje a slovo

„který“ se nahrazuje slovem „kdo“.



195. V § 76 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:



„a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní

energetickou koncepcí^11),



11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších

předpisů.“.



196. V § 76 odst. 1 písmeno b) zní:



„b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné

tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a

spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a

bezpečnostními předpisy,“.



197. V § 76 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a

písmeno d) se zrušuje.



198. V § 76 odst. 3 se věta první zrušuje.



199. V § 76 odst. 3 písm. b) se čárka za slovem „teplota“ nahrazuje

slovem „a“ a slova „a hmotnostní nebo objemový průtok“ se zrušují.



200. V § 76 odst. 3 písm. d) se za slovo „cenu“ vkládají slova „tepelné

energie“ a slova „nebo způsob jejího stanovení“ se zrušují.



201. V § 76 odst. 3 písmeno e) zní:



„e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu

teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku

tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a

ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování.“.



202. V § 76 odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno f), které zní:



„f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií

nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří

uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů

mezi ně.“.



203. V § 76 odst. 4 písm. c) se slovo „rekonstrukcí“ nahrazuje slovy

„stavebních úprav“ a za slovo „prací“ se vkládají slova „a při

připojování nového odběrného místa“.



204. V § 76 odst. 5 písmeno a) zní:



„a) v souladu se zvláštním právním předpisem^4d) zřizovat a provozovat

na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body

a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,“.



205. V 76 odst. 5 písm. c) se za slovo „upozornění“ vkládají slova „a

stanovení rozsahu“.



206. V § 76 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo škodu

prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie“.



207. V § 76 odstavec 7 zní:



„(7) Provozovatel rozvodného tepelného zařízení je povinen zřídit věcné

břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely

uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v

případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je

prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a

jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke

stavbě podle zvláštního právního předpisu^4e), příslušný vyvlastňovací

úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o

zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její

části.“.



208. V § 77 odst. 3 větě první se za slova „teplonosné látky“ vkládají

slova „nebo jejich parametrů a“ a za větu první se vkládá věta „Dále je

odběratel povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro

instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce

měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné

energie.“.



209. V § 77 odst. 4 se za slova „pouze po“ vkládá slovo „písemné“ a za

slovo „licence“ se doplňují slova „na rozvod tepelné energie“.



210. V § 78 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „U domovní předávací

stanice lze instalovat měření^12) tepelné energie na vstupu nebo na

výstupu z domovní předávací stanice.“.



211. V § 78 odst. 4 se slova „Držitel licence“ nahrazují slovem

„Dodavatel“.



212. V § 78 odst. 5 se věta druhá zrušuje.



213. V § 78 odstavec 6 zní:



„(6) Při dodávce teplé vody společně přepravované pro více odběrných

míst zajistí držitel licence do 1. září 2011 v každém odběrném místě

dodávky měření dodaného množství teplé vody pro účely poměrného

rozdělení nákladů na tepelnou energii na její přípravu a rozvod na

jednotlivá odběrná místa podle § 76 odst. 3 písm. e). Dojde-li k dohodě

o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa mezi všemi

odběrateli připojenými na předávací stanici a dodavatelem, povinnost

tohoto měření nevzniká.“.



214. V § 78 se odstavec 7 zrušuje.



Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.



215. V § 78 odstavec 7 zní:



„(7) Při společné přípravě teplé vody pro více odběratelů nelze měření

instalované odběrateli použít pro stanovení množství dodávané tepelné

energie.“.



216. V § 78 se doplňuje odstavec 8, který zní:



„(8) Společné odběrné tepelné zařízení pro dodávku tepelné energie v

jednom objektu je součástí tohoto objektu. Předávací stanice může být i

ve vlastnictví dodavatele tepla, pokud tak bylo s vlastníkem objektu

dohodnuto.“.



217. V § 80 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slovo „zdrojů“ vkládá odkaz

na poznámku pod čarou č. 4a a slova „podle § 31 odst. 1“ se zrušují.



218. § 81 až 85 se zrušují.



219. V § 86 odst. 2 se za větu první doplňují věty „Vlastník rozvodného

tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky

vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení.

Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné

náklady.“.



220. V § 87 odstavce 1 až 4 znějí:



„(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední

blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k

zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví,

bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní

moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s

umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani

jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či

rozvod tepelné energie do provozu.



(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou

stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné

vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou,

vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé

vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.



(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky,

které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno

svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na

půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito

stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.



(4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod

tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by

mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu.

Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost

jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení

podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce,

uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů

v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném

souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně

prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za

kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu

na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání

územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu

nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky

nepřezkoumává.“.



221. § 88 včetně nadpisu zní:



㤠88



Stav nouze



(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě centralizovaného

zásobování teplem v důsledku



a) živelních událostí,



b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu

nebo válečného stavu^10),



c) havárií na zařízeních pro výrobu a rozvod tepelné energie,



d) smogové situace podle zvláštních předpisů^10a),



e) teroristického činu,



f) nevyrovnané bilance v soustavě centralizovaného zásobování teplem,



g) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob.



(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,

kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.



(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou všichni držitelé

licence, odběratelé i koneční spotřebitelé povinni se podřídit omezení

spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé

licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů a

konečných spotřebitelů.



(4) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje

ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města

Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným

způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně

informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory

krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.



(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50% z jednoho zdroje je

držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky

výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě

pro připojení náhradních zdrojů.



(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu

škody a ušlého zisku vyloučeno.“.



222. Nadpis § 89 zní: „Neoprávněný odběr tepelné energie“.



223. V § 89 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „tepla“ nahrazuje

slovy „tepelné energie“.



224. V § 89 odst. 1 písm. a) se slova „uzavřenou smlouvou“ nahrazují

slovy „tímto zákonem a zákonem upravujícím oblast hospodaření

energií^11)“.



225. V § 89 odst. 1 písm. b) se slovo „záloh“ nahrazuje slovem „plateb“

a slova „odebrané teplo“ se nahrazují slovy „odebranou tepelnou

energii“.



226. V § 89 odst. 1 písm. c) se slovo „nezaznamenává“ nahrazuje slovem

„nezaznamenalo“, slovo „zaznamenává“ se nahrazuje slovem „zaznamenalo“

a na konci písmene c) se doplňuje text „nebo byly v měřicím zařízení

provedeny takové zásahy, které údaje o skutečném odběru změnily“.



227. V § 89 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno f), které zní:



„f) odběr bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem

odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu,

údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel k

umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným

prokazatelným způsobem vyzván.“.



228. V § 89 odstavec 2 zní:



„(2) Neoprávněný odběr tepelné energie se zakazuje.“.



229. Hlava třetí zní:



„HLAVA TŘETÍ



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 90



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) podniká v energetických odvětvích na území České republiky bez

licence,



b) neposkytne svá energetická zařízení jinému držiteli licence v

rozporu s § 10 odst. 7,



c) nepředá příslušnému technickému dispečinku nezbytné údaje potřebné k

dispečerskému řízení v rozporu s § 26 odst. 5,



d) se neřídí pokyny technických dispečinků provozovatelů přenosové nebo

distribuční soustavy a jejich Pravidly provozování či nesplní další

úkony specifikované v § 28 odst. 2,



e) provede zásahy na odběrných elektrických zařízeních, kterými

prochází neměřená elektřina bez předchozího souhlasu provozovatele

přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3,



f) provozuje vlastní náhradní zdroj propojený s přenosovou nebo

distribuční soustavou bez dohody s příslušným provozovatelem v rozporu

s § 28 odst. 4,



g) nesplní požadavky stanovené v § 28 odst. 5, § 46 odst. 4, § 62 odst.

4, § 77 odst. 6 nebo v § 87 odst. 6,



h) nezajistí bezpečný provoz elektrické, plynovodní či tepelné přípojky

v rozporu s § 45 odst. 5, § 66 odst. 3 nebo s § 79 odst. 4,



i) provede v ochranných pásmech činnosti specifikované v § 46 odst. 8,

§ 46 odst. 9, § 46 odst. 10, § 68 odst. 4 nebo v § 87 odst. 4,



j) poruší povinnost stanovenou v § 46 odst. 12,



k) neupraví na svůj náklad předávací nebo odběrné místo pro měřicí

zařízení v rozporu s § 49 odst. 2 nebo s § 71 odst. 6,



l) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční

soustavy zjištěné závady na měřicích zařízeních v rozporu s § 49 odst.

4 nebo s § 71 odst. 9,



m) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,

přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71

odst. 7 nebo s § 78 odst. 3,



n) neumožní provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční

soustavy přístup k měřicímu zařízení v rozporu s § 49 odst. 6 nebo s §

71 odst. 8,



o) se nepodřídí omezení spotřeby elektřiny, plynu či tepla nebo změně

dodávek v rozporu s § 54 odst. 5, § 73 odst. 5 nebo s § 88 odst. 3,



p) poruší některou z povinností uvedených v § 62 odst. 2,



q) neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy udržovat

volný pruh pozemků v lesních průsecích v rozporu s § 68 odst. 5,



r) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní nebo

distribuční soustavy, anebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68

odst. 6,



s) zasáhne do odběrného plynového zařízení před měřicím zařízením bez

předchozího písemného souhlasu provozovatele distribuční soustavy v

rozporu s § 71 odst. 13,



t) neupraví na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení při změně

teplonosné látky nebo je neupraví pro instalaci měřicího zařízení či je

upraví bez předchozího projednání s dodavatelem tepelné energie v

rozporu s § 77 odst. 3,



u) provozuje vlastní náhradní či jiný zdroj tepelné energie propojený s

rozvodným zařízením, jakož i dodává do tohoto zařízení tepelnou energii

bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v

rozporu s § 77 odst. 4,



v) jako vlastník nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné

zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, umístění a

provozování tohoto zařízení nestrpí v rozporu s § 77 odst. 6,



w) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,

kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu

držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77

odst. 7,



x) nezajistí opravy a údržbu tepelné přípojky v rozporu s § 79 odst. 3,

nebo



y) provede činnosti v ochranném pásmu zařízení pro výrobu či rozvod

tepelné energie, i mimo ně, které by mohly ohrozit tato zařízení,

jejich spolehlivost a bezpečnost provozu nebo ostatní stavební činnosti

bez předchozího písemného souhlasu provozovatele tohoto zařízení v

rozporu s § 87 odst. 4.



(2) Za přestupek lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.



§ 91



Správní delikty držitele licence



(1) Držitel licence se dopustí správního deliktu tím, že poruší

některou z povinností držitele licence podle § 9, podle § 11 odst. 1

nebo podle § 20.



(2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 2,



b) poruší povinnost vyplývající z § 32 odst. 5 písm. b),



c) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové

nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, nebo



d) neoprávněně dodává elektřinu do elektrizační soustavy v rozporu s §

52 odst. 3.



(3) Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí správního deliktu

tím, že



a) neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které

vedly k jejímu omezení nebo přerušení, v rozporu s § 24 odst. 6,



b) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10,



c) poruší některou z povinností uvedených v § 26,



d) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho

udržování a pravidelné ověřování správnosti měření v rozporu s § 49

odst. 7,



e) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření v

rozporu s § 49 odst. 8,



f) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3, nebo



g) nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavy v

rozporu s nařízením o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční

výměny elektrické energie.



(4) Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí správního

deliktu tím, že



a) nezajistí distribuci elektřiny nad rámec licence na základě

rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 3,



b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje v rozporu s

§ 12a odst. 5,



c) neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které

vedly k jejímu omezení nebo přerušení, v rozporu s § 25 odst. 7,



d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 11 a 12,



e) nehradí výrobcům elektřiny příspěvky k ceně elektřiny z kombinované

výroby elektřiny a tepla, anebo vyrobené z druhotných energetických

zdrojů v rozporu s § 25 odst. 13,



f) nedodrží některé z kritérií uvedených v § 25a odst. 2,



g) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s §

25a odst. 3 a 4,



h) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého

účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku

v rozporu s § 25a odst. 8,



i) poruší některou z povinností uvedených v § 26,



j) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho

udržování a pravidelné ověřování správnosti měření v rozporu s § 49

odst. 7,



k) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření v

rozporu s § 49 odst. 8, nebo



l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 4.



(5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí správního deliktu

tím, že



a) jako dodavatel poslední instance nedodává elektřinu za podmínek v

rozporu s § 12a,



b) překročí některou z povinností uvedených v § 30 odst. 2, nebo



c) ukončí nebo přeruší dodávku elektřiny v případech, kdy se nejedná o

neoprávněný odběr elektřiny.



(6) Držitel licence na výrobu plynu se dopustí správního deliktu tím,

že



a) poruší některou z povinností uvedených v § 57,



b) poruší některou z povinností uvedených v § 64 odst. 2,



c) neplní některou z povinností uvedených v § 73 odst. 7 a 8,



d) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu v rozporu s § 73a

odst. 1, nebo



e) překročí některé z oprávnění uvedených v § 57 odst. 1.



(7) Držitel licence na přepravu plynu se dopustí správního deliktu tím,

že



a) nesplní některou z povinností uvedených v § 58,



b) nedodrží některé z kritérií uvedených v § 58a odst. 2,



c) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s §

58a odst. 3,



d) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého

účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku

v rozporu s § 58a odst. 7,



e) poruší některou z povinností uvedených v § 64,



f) nesplní některou z povinností uvedených v § 71,



g) nesplní některou z povinností uvedených v § 73,



h) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1, nebo



i) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle

nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.



(8) Držitel licence na distribuci plynu se dopustí správního deliktu

tím, že



a) nezajistí distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí

Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 3,



b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje v souladu s

§ 12a odst. 5,



c) neobnoví distribuci plynu bezprostředně po odstranění příčin, které

vedly k jejímu omezení nebo přerušení a v dané lhůtě, v rozporu s § 59

odst. 6,



d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8,



e) nedodrží některé z kritérií uvedených v § 59a,



f) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s §

59a odst. 3 a 4,



g) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého

účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku

v rozporu s § 59a odst. 8,



h) poruší některou z povinností uvedených v § 64,



i) poruší některou z povinností uvedených v § 71,



j) poruší některou z povinností uvedených v § 73, nebo



k) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1.



(9) Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí správního deliktu

tím, že



a) poruší některou z povinností uvedených v § 60,



b) poruší některou z povinností uvedených v § 64,



c) poruší některou z povinností uvedených v § 73, nebo



d) překročí některé z oprávnění uvedených v § 60 odst. 1.



(10) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí správního deliktu

tím, že



a) jako dodavatel poslední instance nedodává plyn za podmínek uvedených

v § 12a,



b) poruší některou z povinností uvedených v § 61 odst. 2,



c) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu v rozporu s § 73a

odst. 1, nebo



d) ukončí nebo přeruší dodávku plynu v případech, kdy se nejedná o

neoprávněný odběr plynu.



(11) Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné

energie se dopustí správního deliktu tím, že



a) neposkytne dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí

Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 2,



b) poruší některou z povinností uvedených v § 76,



c) poruší některou z povinností uvedených v § 78, nebo



d) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76,



e) poruší povinnost uvedenou v § 80 odst. 1.



(12) Dodavatel tepelné energie se dopustí správního deliktu tím, že



a) poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 2, nebo



b) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4.



(13) Za správní delikt uvedený v odstavcích 1 až 10 se ukládá pokuta až

do výše 50 000 000 Kč. Za správní delikt uvedený v odstavci 11 nebo

odstavci 12 se ukládá pokuta až do výše 15 000 000 Kč.



§ 91a



Správní delikty právnických osob nebo podnikajících fyzických osob



(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) podniká v energetických odvětvích na území České republiky bez

licence,



b) neposkytne svá energetická zařízení jinému držiteli licence v

rozporu s § 10 odst. 7,



c) poruší některou z povinností uvedených v § 20 odst. 5,



d) poruší povinnost uvedenou v § 26 odst. 5,



e) poruší některou z povinností uvedených v § 28 odst. 2,



f) poruší některou z povinností uvedených v § 28 odst. 4 a 5, § 46

odst. 4, § 62 odst. 4, § 68 odst. 7, § 77 odst. 6 nebo v § 87 odst. 6,



g) ovlivní kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s

elektřinou nebo nesplní některou z povinností uvedených v § 43,



h) poruší některou z povinností uvedených v § 45 odst. 5, § 66 odst. 3

nebo v § 79 odst. 3,



i) poruší některou z povinností uvedených v § 46 odst. 14,



j) se nepodřídí omezení spotřeby elektřiny, plynu či tepla nebo změně

dodávek v rozporu s § 54 odst. 5, § 73 odst. 5 nebo s § 88 odst. 3,



k) poruší některou z povinností uvedených v § 62 odst. 2,



l) poruší některou z povinností uvedených v § 77 odst. 3 nebo 4,



m) provede zásahy na odběrných elektrických zařízeních, kterými

prochází neměřená elektřina, bez předchozího souhlasu provozovatele

přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3,



n) poruší některé ze zákazů uvedených v § 46, § 68 a v § 87,



o) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,

přepravní nebo distribuční soustavy nebo vlastníka v rozporu s § 49

odst. 4, § 71 odst. 7 nebo s § 78 odst. 3,



p) zasáhne do odběrného plynového zařízení před měřicím zařízením bez

předchozího písemného souhlasu provozovatele distribuční soustavy v

rozporu s § 71 odst. 13,



q) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,

kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu

držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77

odst. 7, nebo



r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 28 odst. 1,



s) jako provozovatel přímého plynovodu poruší některou z povinností

uvedených v § 65 odst. 3.



(2) Za správní delikt právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby se

ukládá pokuta až do výše 15 000 000 Kč.“.



230. § 92 včetně poznámky pod čarou č. 12b zní:



㤠92



(1) Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem

v Praze.



(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na

ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla územních inspektorátů

a jejich územní působnost jsou dána sídlem krajských úřadů a územním

obvodem kraje a Magistrátu hlavního města Prahy^12a). Ústřední

inspektorát i územní inspektoráty jsou správními úřady.



(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely

hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají

územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní

energetické inspekce.



(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel; jeho jmenování

a odvolání se řídí služebním zákonem^12b). V čele územního inspektorátu

je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel.



12b) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců

ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních

zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).“.



231. V § 93 odst. 1 písmeno d) zní:



„d) nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny

elektrické energie^2a) a nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským

přepravním soustavám^2b),“.



232. V § 93 odst. 1 písmeno e) zní:



„e) zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a

o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných

zdrojů).“.



233. § 94 zní:



㤠94



(1) Státní energetická inspekce je oprávněna



a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných

nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich

odstranění,



b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým

auditem a o lhůtách,



c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu

hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a

druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé

údaje,



d) kontrolovat shodu energetického spotřebiče,



e) rozhodovat, aby výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce stáhl z trhu

nevyhovující energetické spotřebiče,



f) vyžádat si od dotčených stran veškeré informace potřebné k posouzení

shody energetických spotřebičů,



g) odebírat na náklad kontrolovaných subjektů vzorky výrobků

energetických spotřebičů a provádět u nich kontroly shody,



h) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších

opatření ke zvýšení energetické účinnosti včetně stávajících

vnitrostátních opatření ke zvýšení energetické účinnosti,



i) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení

energetické účinnosti a o jejich finančních a správních rámcích,



j) vyžadovat informace potřebné k výkonu její činnosti.



(2) Státní energetická inspekce, jako dotčený správní orgán, uplatňuje

stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu a závazná stanoviska v

územním řízení a stavebním řízení^4d).



(3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky

spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků

energetických spotřebičů.



(4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh

ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je

seznámit s výsledky šetření.



(5) Rozhodnutí vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí

územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.“.



234. V § 95 odst. 2 se slova „a fyzická osoba podnikající“ zrušují.



235. V § 95 odstavec 3 zní:



„(3) Pokuty ukládá v prvním stupni územní inspektorát Státní

energetické inspekce. O odvolání proti uložení pokuty územním

inspektorátem Státní energetické inspekce rozhoduje ústřední

inspektorát Státní energetické inspekce.“.



236. V § 95 se doplňuje odstavec 6, který zní:



„(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“.



237. § 96 zní:



„Společná ustanovení



§ 96



(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o

právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17

odst. 5 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí

ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání

návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického

regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas

odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto

úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením

odloží.



(2) Pravomocné rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nahrazuje

projev vůle účastníků sporu.



(3) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou

závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského nebo

obchodního zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá

něco jiného.



(4) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění

povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném

dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s

držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu

vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud

dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od

právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.“.



238. Za § 97 se vkládá nový § 97a, který včetně nadpisu zní:



㤠97a



Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu



(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy,

Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní

soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele

podzemního zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu nebo

jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým

regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen

„řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu

se zahajuje z moci úřední.



(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem

řízení.



(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s

právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od

nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu

úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo změnu schváleného řádu,

kterým se rozpor s právním předpisem odstraní.



(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke

schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě

podle odstavce 3, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k

jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty

stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení

řádu. Zahájení řízení z moci úřední brání zahájení řízení v téže věci

na žádost držitele licence.



(5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s

dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky

doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel

licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení

řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje

Energetický regulační úřad podle odstavce 6.



(6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu

způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních

dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o

zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s

uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do

kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel

licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty

první.



(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením

řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit

připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu

netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy

nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez

odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad

nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační

úřad před vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k

vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné

změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o

opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.



(8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a

uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se

nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu

řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží lhůta pro vydání

rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního

řádu nepoužije.



(9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu

upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním

předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné

nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu

zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen,

může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení

zahájeném z moci úřední.



(10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad

tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v

právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence

povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.“.



239. V § 98 se odstavce 6 až 8 zrušují.



240. V § 98 se doplňuje nový odstavec 14, který včetně poznámky pod

čarou č. 19 zní:



„(14) Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího

věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58

odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí

a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do

katastru nemovitostí do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní

právní předpis^19).



19) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.“.



241. Za § 98 se vkládá nový § 98a, který včetně nadpisu zní:



㤠98a



Zmocňovací ustanovení



(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou



a) druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a

podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a termíny a rozsah

předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností

a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady

měřicího zařízení a způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném

odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném

odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu,



b) způsoby dispečerského řízení, pravidla spolupráce technických

dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové

soustavy, přepravní soustavy, provozovateli podzemního zásobníku plynu

nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení,

přípravu provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční

soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy,

vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavy a způsob

využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb,



c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování

kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů

předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu pro tvorbu bilancí

a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,



d) způsoby určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny

a tepla a elektřiny z druhotných energetických zdrojů, způsoby výpočtu

účinnosti pro zařízení s daným ročním poměrem vyrobené elektřiny a

užitečného tepla, referenční hodnoty energie v palivu, způsoby výpočtu

množství paliva potřebného k výrobě elektřiny z vysokoúčinné

kombinované výroby elektřiny a tepla, termíny a rozsah předávaných

údajů z měření pro určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby

elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných energetických zdrojů a

náležitosti žádosti o vydání osvědčení o původu elektřiny z kombinované

výroby elektřiny a tepla nebo druhotných energetických zdrojů včetně

vzorů žádostí,



e) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení

autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů

žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,



f) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu

nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu

nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování

spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a

frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a

obsahové náležitosti havarijních plánů,



g) způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství u

Hospodářské komory České republiky, h) způsob rozdělení nákladů za

dodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství

tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst v

případech, kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů.



(2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou



a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné

způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného

území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k

užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného

zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence,



b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy,

Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní

soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele

podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu,



c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a

plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro

uplatnění nároku na náhradu a postupy pro vykazování dodržování kvality

dodávek a služeb,



d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do

fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu

prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady,

kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,



e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů,

odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování

regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,



f) způsob regulace v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen

a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o

cenách, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti,

podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení

energetické účinnosti,



g) podmínky připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních

soustav, podzemních zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k

elektrizační nebo plynárenské soustavě a způsob stanovení podílu

nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu

nebo dodávky (plynu),



h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví



1. podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám,

rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k

distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační

soustavě,



2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s

elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora

trhu,



3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za

odchylku,



4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a

vyúčtování dodávek elektřiny a ostatních služeb, postupy pro

vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a

vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu

nouze,



5. postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování

regulační energie,



6. postupy pro uplatnění povinně vykoupené elektřiny z obnovitelných

zdrojů na trhu s elektřinou,



7. organizaci krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a

způsoby jejich vypořádání,



8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek

elektřiny,



9. termíny a postup při výběru dodavatele elektřiny,



10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při

neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,



11. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední

instance,



i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví



1. pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k

podzemnímu zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro

umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a

podzemnímu zásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v

plynárenské soustavě,



2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a

termíny uzavírání smluv,



3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za

odchylku,



4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a

vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování,

zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího

plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,



5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,



6. postup provozovatele podzemního zásobníku plynu při prodeji

nevytěženého plynu z podzemního zásobníku plynu po zániku smlouvy o

uskladňování plynu,



7. druhy krátkodobých trhů, jejich organizaci a způsoby jejich

vypořádání,



8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu,



9. termíny a postup při změně dodavatele plynu,



10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při

neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,



11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,



j) rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu

nebo tepelné energie a souvisejících služeb.



(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou pravidla pro

rozúčtování nákladů v objektu na služby vytápění, chlazení, klimatizaci

a poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele.“.



242. Příloha zní:



„Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.



Bezpečnostní pásma plynových zařízení



druh zařízení: velikost pásma:

Podzemní zásobníky (od oplocení)

mimo samostatně umístěných sond 250 m

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů

do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3 20 m

nad 20 m3 do 100 m3 40 m

nad 100 m3 do 250 m3 60 m

nad 250 m3 do 500 m3 100 m

nad 500 m3 do 1000 m3 150 m

nad 1000 m3 do 3000 m3 200 m

nad 3000 m3 300 m

Plynojemy do 100 m3 30 m

nad 100 m3 50 m

Plnírny plynů (od technologie) 100 m

Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m

Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m

Kompresorové stanice (od technologie) 200 m

Regulační stanice vysokotlak

do tlaku 40 barů včetně 10 m

Regulační stanice s tlakem nad 40 barů 20 m

druh zařízení: velikost pásma:

Vysokotlaké plynovody a plynovodní

přípojky do tlaku 40 barů včetně

do DN 100 včetně 10 m

nad DN 100 do DN 300 včetně 20 m

nad DN 300 do DN 500 včetně 30 m

nad DN 500 do DN 700 včetně 45 m

nad DN 700 65 m

Vysokotlaké plynovody a plynovodní

přípojky s tlakem nad 40 barů

do DN 100 včetně 80 m

nad DN 100 do DN 500 včetně 120 m

nad DN 500 160 m

Sondy podzemního zásobníku plynu

od jejich ústí

s tlakem do 100 barů 80 m

s tlakem nad 100 barů 150 m.“.



Čl. II



Přechodná ustanovení



1. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání,

která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají

nedotčena.



2. Práva a povinnosti operátora trhu v oblasti plynárenství vykonávají

do posledního dne šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona provozovatel přepravní soustavy a Bilanční centrum.



3. Regulace cen za mezinárodní přepravu plynu se nevztahuje na smlouvy

uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.



4. Provozovatel distribuční soustavy je povinen provést technická

opatření k ochraně ptactva u stávajících stožárů venkovního vedení

vysokého napětí do 15 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Do nabytí účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ústředního

ředitele Státní energetické inspekce ministr průmyslu a obchodu.



6. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



7. Osvědčení o původu elektřiny vydaná podle dosavadních právních

předpisů zůstávají v platnosti.



8. Vydaná rozhodnutí o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny,

přímého vedení nebo výrobny tepelné energie zůstávají v platnosti.



9. Předseda jmenovaný podle dosavadních právních předpisů je předsedou

Energetického regulačního úřadu podle tohoto zákona s funkčním obdobím

2 roky.



Čl. III



Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona



Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění

zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy

v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický

zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona č. 670/2004 Sb.



Čl. IV



V čl. II zákona č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění

pozdějších předpisů, se body 17 až 19 zrušují.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti



Čl. V



V § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,

zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,

zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb.,

zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb.,

zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se v bodě 8 za slova

„členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova

„předseda Energetického regulačního úřadu,“.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění

některých souvisejících zákonů



Čl. VI



V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a

o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.

18/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.

424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.

168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.

181/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se v bodě 9 za slova „členové

Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „předseda

Energetického regulačního úřadu,“.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o důchodovém pojištění



Čl. VII



V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,

ve znění zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.

424/2003 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona

č. 181/2007 Sb., se za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní

vysílání,“ vkládají slova „předseda Energetického regulačního úřadu,“.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o nemocenském pojištění



Čl. VIII



Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č.

585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění

takto: 1. V § 5 písm. a) v bodě 10 se za slova „členové Rady pro

rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „předseda

Energetického regulačního úřadu,“. 2. V § 92 odst. 2 písm. k) se za

slova „Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání“ vkládají slova „

, předsedy Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad“.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení



Čl. IX



Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č.

160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č.

118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č.

306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č.

356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č.

29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č.

116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.

263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.

320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.

424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č.

53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č.

359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.

168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.

413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.

81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.

161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č.

267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb.,

zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb.,

zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:



1. V § 36 se na konci písmene zb) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno zc), které zní:



„zc) předsedy Energetického regulačního úřadu Energetický regulační

úřad.“.



2. V § 38 odst. 1 se slova „y) až zb)“ nahrazují slovy „y) až zc)“.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o zaměstnanosti



Čl. X



Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005

Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005

Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005

Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006

Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006

Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006

Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007

Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007

Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008

Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č.

479/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 25 odst. 1 písm. n) se slova „nebo členem Rady Českého

telekomunikačního úřadu“ nahrazují slovy „ , předsedou Energetického

regulačního úřadu“.



2. V § 78 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou



„Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného

kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny

daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na

pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou

případů, kdy



a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení

se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo



b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni

příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel

tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po

kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5

pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce

dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil

úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu

práce doložit.“.



3. V § 78 se za odstavec 11 doplňuje odstavec 12, který zní:



„(12) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti

zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele

prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b), pokud jde o

výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí

o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný

rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.“.



Čl. XI



Řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se

zdravotním postižením, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



ČÁST DEVÁTÁ



zrušena



Čl. XII



zrušen



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o střetu zájmů



Čl. XIII



Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb.,

se mění takto:



1. V § 2 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:



„g) předseda Energetického regulačního úřadu,“.



Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena h) až n).“.



2. V § 4 odst. 1 se slova „v § 2 odst. 1 písm. c) až h)“ nahrazují

slovy „v § 2 odst. 1 písm. c) až i)“.



3. V § 5 odst. 2 se slova „v § 2 odst. 1 písm. o) a p)“ nahrazují slovy

„v § 2 odst. 1 písm. l) a m)“.



4. V § 6 se slova „v § 2 odst. 1 písm. c) až l)“ nahrazují slovy „v § 2

odst. 1 písm. c) až m)“.



5. V § 13 odst. 5 se slova „v § 2 odst. 1 písm. j) až l)“ nahrazují

slovy „v § 2 odst. 1 písm. k) až m)“.



6. V § 14 odst. 1 písm. a) se slova „c) až i)“ nahrazují slovy „c) až

j)“.



7. V § 14 odst. 1 písm. e) se slova „písm. k) a m)“ nahrazují slovy

„písm. l) a n)“.



8. V § 14 odst. 1 písm. f) se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm.

m)“.



9. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova „písm. l) a m)“ nahrazují slovy

„písm. m) a n)“.



10. V § 14 odst. 1 písm. h) se slova „písm. l) a m)“ nahrazují slovy

„písm. m) a n)“.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o správě daní a poplatků



Čl. XIV



V § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 255/1994 Sb.,

zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 242/1997 Sb.,

zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 159/2000 Sb.,

zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 322/2003 Sb.,

zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb.,

zákona č. 236/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb.,

zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,

zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb.,

zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb.,

zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 122/2008 Sb., se na konci odstavce 6

tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:



„n) Energetickému regulačnímu úřadu údaje o tom, zda má žadatel

evidovány nedoplatky na daních nebo poplatcích.“.



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna atomového zákona



Čl. XV



Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění zákona č. 13/2002 Sb., se

mění takto:



1. V § 26 odst. 1 větě první se slova „státní organizaci“ nahrazují

slovy „organizační složku státu“.



2. V § 35 písm. a) se částka „6 mld. Kč“ nahrazuje částkou „8 mld. Kč“.



3. V § 35 písm. b) se částka „1,5 mld. Kč“ nahrazuje částkou „2 mld.

Kč“.



4. V § 36 odst. 3 se částka „1,5 mld. Kč“ nahrazuje částkou „2 mld. Kč“

a částka „200 mil. Kč“ se nahrazuje částkou „300 mil. Kč“.



5. V § 37 odst. 1 písm. a) se částka „6 mld. Kč“ nahrazuje částkou „8

mld. Kč“ a částka „1,5 mld. Kč“ se nahrazuje částkou „2 mld. Kč“.



6. V § 37 odst. 1 písm. b) se částka „1,5 mld. Kč“ nahrazuje částkou „2

mld. Kč“ a částka „200 mil. Kč“ se nahrazuje částkou „300 mil. Kč“.



ČÁST TŘINÁCTÁ



ÚČINNOST



Čl. XVI



Tento zákon nabývá účinnosti 30 dnů po jeho vyhlášení.



Vlček v. r.



Klaus v. r.



Fischer v. r.