346/2006 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 22. června 2006
o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 a k provedení § 14a
odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve
znění zákona č. 162/1993 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.:
Podmínky chovu drezírovaných zvířat
§ 1
(1) Chovatel vytváří pro zachování fyziologických funkcí volně žijících
zvířat, která jsou vychovávána, cvičena a používána k drezúře (dále jen
"drezírované zvíře") a zajištění jejich biologických potřeb podmínky k
zabezpečení pohody drezírovaných zvířat v místě zimoviště, při jejich
přemísťování a přepravě^1) a v místě, kde je prováděna jejich drezúra
nebo kde jsou využívána pro veřejné vystoupení, tím, že
a) umožní drezírovaným zvířatům péči o povrch těla a hru, zabrání
stresu a vzniku stereotypního chování obohacením životního prostředí
těchto zvířat (například vybavením prostor pro drezírovaná zvířata
úkryty, kmeny, větvemi nebo pohyblivými pomůckami),
b) zajistí vybavením a členěním prostor přirozenou funkci pohybového
aparátu drezírovaného zvířete a u druhů, které to vyžadují, možnost
obrušování drápů,
c) zajistí drezírovaným zvířatům dostatečný pobyt ve vymezených
prostorech ve venkovním prostředí,
d) zabezpečí dostatečné větrání vnitřních prostor,
e) zabezpečí, aby délka doby a intenzita osvětlení odpovídala potřebám
jednotlivých druhů drezírovaných zvířat a u pralesních druhů
drezírovaných zvířat zajistí zastínění části prostoru zejména v letním
období,
f) přizpůsobí způsob vytápění potřebám jednotlivých druhů drezírovaných
zvířat a vyloučí možnost jejich popálení a přehřátí,
g) chová ve skupině jedince, kterým by individuální chov působil
utrpení.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a c) se nevztahuje na vodní
obratlovce.
§ 2
(1) Prostory pro drezírovaná zvířata musí
a) být pro drezírovaná zvířata i chovatele nebo ošetřovatele snadno
přístupné a čistitelné,
b) umožňovat průběžné provádění dezinfekce, dezinsekce a deratizace
tak, aby bylo vyloučeno nadměrné působení stresových vlivů a vlivů na
zdraví drezírovaných zvířat; v přítomnosti drezírovaných zvířat nelze k
dezinfekci a dezinsekci používat prostředky, které by je svým působením
dráždily.
(2) Mobilní zařízení s prostory pro drezírovaná zvířata musí být
konstruována a používána tak, aby pro ně byla bezpečná, umožňovala jim
zaujímat přirozenou polohu ve stoje i v leže, umožňovala jim odpočinek,
byla zabezpečena proti vypadávání krmiva a steliva a vytékání vody,
vedlejších živočišných produktů, výkalů a jiných odpadů, a přitom
splňovala podmínky pro pohodu drezírovaných zvířat.
(3) Pro drezírovaná zvířata musí být k dispozici kromě mobilních
prostor dodatečná technická zařízení, zejména venkovní verandy a
vnitřní a venkovní výběhy, která drezírovaná zvířata musí mít možnost
využívat, jakmile zařízení pro drezúru zvířat stojí na stanovišti. Při
výpočtu minimální plochy klece je možné započítat verandu jenom tehdy,
pokud se jí dá docílit plnohodnotného rozšíření vnitřní klece,
například pomocí vnějších stěn a střechy.
(4) Manéž musí
a) velikostí odpovídat druhu drezírovaných zvířat, umožňovat jejich
bezpečný pohyb, svou konstrukcí a vybavením minimalizovat možnosti
jejich poranění nebo jiného poškození,
b) být do výše 8 - 10 cm pokryta zeminou nebo pískem, jestliže podklad
manéže netvoří hlinitý nebo písčitý povrch nebo trávník. Na tento
podklad se musí navézt stejně vysoká vrstva dřevěných pilin. Jiné
materiály lze použít jako podlahu manéže jenom tehdy, pokud jsou
tvárné, nepružící, bezpečné pro pohyb a neklouzavé,
c) být zabezpečena proti tvorbě prachu vhodnými opatřeními, například
kropením.
(5) Součástí zařízení pro drezúru drezírovaných zvířat jsou skladovací
a pomocné prostory, za které se považují samostatné prostory určené ke
skladování krmiva, podestýlky a ostatních materiálů.
§ 3
(1) Zvláštní podmínky chovu kočkovitých šelem, medvědů, slonů, volně
žijících koňovitých, lam a velbloudů, turovitých a delfínovitých jsou
uvedeny v přílohách č. 1 až 7.
(2) Prostorové podmínky uvedené v přílohách č. 1 až 7 jsou dostačující
pouze tehdy, jsou-li drezírovaná zvířata každodenně zaměstnána drezúrou
nebo je jim umožněn volný pohyb mimo mobilní prostory. Pokud
drezírovaná zvířata nejsou každodenně zaměstnána, musí být minimální
velikost venkovních klecí a výběhů alespoň o jednu třetinu větší, než
je uvedeno v přílohách č. 1 až 7.
§ 4
Podmínky drezúry drezírovaných zvířat
(1) K drezúře včetně činností, jejichž cílem je odbourávání strachu z
kontaktu drezírovaného zvířete s člověkem a vytvoření vztahu a
respektu, kdy si drezírované zvíře musí přivyknout na manipulaci,
slouží tyto dorozumívací prostředky chovatele:
a) hlasové podněty,
b) bezkontaktní podněty částmi těla (řeč těla),
c) doteky,
d) vedení,
e) zátěž,
f) odměna.
(2) Dorozumívací prostředky musí být pro daného jedince srozumitelné,
musí být využívány důsledně, s minimální námahou a nesmí drezírovanému
zvířeti způsobovat utrpení. Na nové pomůcky si drezírované zvíře musí
přivykat pomalu a postupně.
(3) Při drezúře mohou být využívány pouze přirozené vlastnosti
drezírovaného zvířete. Je třeba přihlédnout ke schopnostem
drezírovaného zvířete pro hru, vyvolávat pozitivní podněty a působit na
drezírované zvíře s cílem upevnit požadované návyky, cviky a triky s
využitím odměny za správný výkon. Za nepovolený způsob drezúry se
považuje použití
a) úderů bičem nebo úderů jinými pomůckami a předměty,
b) ohně nebo podnětů působících bolest termickými nebo jinými vlivy
fyzikálního charakteru, chemicky nebo za použití elektrického proudu,
c) podnětu pro účelové vyvolání obranných reflexů k podporování
agresivního chování,
d) metod hladovění a omezování krmení, napájení nebo metod
ovlivňujících přirozený biorytmus drezírovaného zvířete v nárocích na
odpočinek, nebo prodloužení období světla nebo tmy, drog a jiných látek
ovlivňujících vnímání nebo chování drezírovaných zvířat,
e) náhubku a pomůcek omezujících pohyb končetin,
f) obřišníků nebo jim podobných pomůcek v jiné části těla než na
hrudníku,
g) drog nebo jiných látek ovlivňujících vnímání drezírovaných zvířat,
h) překážek nebo pomůcek pro drezúru s ostrými hranami a výčnělky nebo
jinak ohrožujícími zdraví drezírovaných zvířat,
i) pomůcek napodobujících oblečení člověka.
(4) Vybavení, používaná výstroj a pomůcky musí být přiměřené stavbě
těla, věkovým schopnostem a výkonnosti drezírovaných zvířat a nesmí jim
působit utrpení. Použitá výstroj a pomůcky musí být v takovém stavu,
aby jejich použitím bylo vyloučeno poranění, utrpení nebo poškození
zdraví drezírovaného zvířete. Při poruše výstroje, která by mohla
způsobit fyzické nebo psychické utrpení drezírovaného zvířete, se
neodkladně ukončí činnost s drezírovaným zvířetem.
(5) Způsob drezúry a její délka musí odpovídat věku, tělesnému vývoji a
chování drezírovaného zvířete, musí být přihlíženo k původu
drezírovaného zvířete, pohlaví, sociálnímu postavení, zdravotnímu
stavu, situaci v okolí a momentálnímu stavu drezírovaného zvířete.
(6) Drezírovaná zvířata předváděná na veřejném vystoupení musí být
čistá a případně mít ošetřená kopyta nebo paznehty. Drezírovaná zvířata
mohou být předváděna až po absolvování přiměřeného výcviku a navyknutí
na podmínky veřejného vystoupení.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 5
Zařízení pro drezúru drezírovaných zvířat provozované ke dni nabytí
účinnosti této vyhlášky musí splňovat podmínky stanovené vyhláškou
nejpozději od 15. července 2008.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2006.
Ministr:
Ing. Mládek, CSc. v. r.
Příl.1
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU KOČKOVITÝCH ŠELEM
1. Pro druhy a poddruhy z teplých klimatických pásů musí být teplota ve
vnitřních prostorech pro zvířata minimálně 15 st. C. Pro kočkovité
šelmy odolné proti chladu (například irbis, tygr ussurijský, některé
poddruhy pumy) postačují jen suché boxy na spaní chráněné před
průvanem.
2. Vnitřní prostory pro kočkovité šelmy musí splňovat tyto podmínky:
a) musí mít minimální výšku 2,2 m. Minimální základní plocha klece musí
být 12 m2 pro 1 až 2 zvířata, pro každé další zvíře 4 m2 navíc,
b) zvířata musí mít k dispozici optickou možnost ústupu, například
napůl otevřené posuvné dveře,
c) musí být použita podestýlka z pilin nebo slámy,
d) musí být tepelně izolované,
e) musí být vybaveny kmeny stromů na škrábání a ostření drápů a na
značkování a předměty na hraní,
f) musí obsahovat vyvýšená místa k ležení umístěná tak vysoko, aby
zvířata mohla bez zranění pod nimi procházet,
g) pro porod a v prvních týdnech po porodu je nutné zajistit zvláštní
oddělení o velikosti minimálně 12 m2 pro samici s mláďaty a zajistit,
aby byl vrh chráněn proti extrémním výkyvům počasí a proti rušivým
vlivům vnějšího prostředí. Jakmile se začnou mláďata samostatně
pohybovat, musí jim být dána k dispozici dodatečná plocha klece o
velikosti minimálně 4 m2 na každé mládě do odstavu.
3. Venkovní výběhy a klece pro kočkovité šelmy musí splňovat tyto
podmínky:
a) minimální plochu 50 m2 pro maximálně 5 zvířat, pro každé další zvíře
5 m2 navíc,
b) do výběhu je třeba umístit kmeny na škrábání, předměty na hraní,
seno, větve, trávu, vyvýšená místa k ležení a pro tygry a jaguáry
zajistit možnost koupání nebo sprchování,
c) při teplotách nižších než 10 st. C musí mít zvířata možnost schovat
se do vnitřní klece, s výjimkou chladnomilných druhů.
Příl.2
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU MEDVĚDŮ
1. Medvědi musejí být chováni ve výbězích opatřených bezpečnostním
zařízením (například dveře, posuvné dveře, přeháněcí zařízení), které
odpovídá značné tělesné síle a obzvláštní vytrvalosti medvědů.
2. Pro medvěda hnědého a medvěda ledního v době rozmnožování musí být
teplota minimálně 12 st. C. Teplota ve vnitřních prostorech pro medvědy
malajské, himalájské, pyskaté a brýlaté musí být minimálně 16 st. C.
3. Vnitřní prostory pro medvědy, zejména klece nebo přepravní vozy musí
splňovat tyto podmínky:
a) minimální plochu 24 m2 pro 1 až 2 velké medvědy s délkou těla větší
než 2 m, pro každé další zvíře 6 m2 navíc,
b) minimální plochu 12 m2 pro 1 až 2 medvědy s délkou těla menší než 2
m, pro každé další zvíře 6 m2 navíc,
c) minimální výšku 2,2 m,
d) pro zvětšení plochy vnitřního prostoru je možné přistavit verandy,
do kterých musí být přístup ze všech boxů; plocha verandy se
nezapočítává do plochy uvedené v písm. a) a b).
4. Každý medvěd musí mít alespoň dvakrát měsíčně možnost koupání v
bazénu nebo sprchování; při teplotách přesahujících 25 st. C alespoň
dvakrát týdně.
Příl.3
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU SLONŮ
1. Pro chov slonů musí být splněny tyto podmínky:
a) teplota ve vnitřních prostorech pro slony, včetně stanové stáje,
musí být minimálně 15 st. C,
b) sloni nesmí být, s výjimkou dospělých samců, drženi jednotlivě.
Mláďata musí vyrůstat s dospělými samicemi. Pokud je v zařízení chován
pouze 1 slon (samice), musí být ustájen ve společnosti jiných zvířat,
zejména přežvýkavců nebo koní,
c) sloní samci se smějí chovat a vozit v mobilním zařízení jenom tehdy,
je-li k dispozici nemobilní objekt vhodný k jejich trvalému ustájení,
kde jsou tato zvířata umístěna v neperiodickém období sloního šílenství
(tzv. mustu), a který má plochu minimálně 50 m2 na 1 zvíře.
2. V době, kdy je mobilní zařízení na výjezdu, musí mít sloni k
dispozici stan, který slouží jako stáj a vnitřní výběh. Vůz sloužící k
přepravě slonů nenahrazuje stanovou stáj. Vůz se může během přepravy
využívat jako místo na přenocování slonů, je-li šířka vozu o 50 cm
větší než hřbetní výška slonů.
3. Držení na řetězu musí být omezeno na nejnutnější dobu, zejména z
důvodu ustájení v noci, v případě přípravy před vystoupením nebo
zkouškou, v případě ošetření zvířete nebo pokud je to v zájmu ochrany
zvířete nebo člověka. Mimo tyto případy musí být zvířata držena bez
řetězů, a to ve výběhu nebo ve stáji, která je k tomu uzpůsobena, a to
pod dohledem chovatele.
4. Kromě venkovního výběhu musí být k dispozici zejména při špatných
klimatických podmínkách vnitřní výběh ve stanu s plochou minimálně 100
m2 pro 1 až 3 zvířata, a pro každé další zvíře s plochou o 20 m2 větší.
5. Na zimovišti musí být k dispozici pevná budova pro ustájení. Za
suchého počasí mohou být sloni i v zimě, na krátkou dobu závislou na
teplotě a síle větru, umístěni ve venkovním výběhu. V případě teploty
nižší než 0 st. C musí být provedena opatření proti omrznutí uší.
6. V době uvázání slonů na řetězech musí být splněny tyto podmínky:
a) stání musí být suché, moč a voda musí bez překážek odtékat, aby v ní
zvířata nestála,
b) pro každé zvíře musí být k dispozici plocha minimálně 2,5 krát 4 m,
c) každé zvíře musí být uvázáno na 2 řetězech, jedním na zadní noze a
druhým na protilehlé přední noze anebo na krku. Aby se zabránilo vzniku
otlaků, musí se řetězy každý den vázat střídavě na pravou nebo levou
přední, respektive zadní nohu. Délka řetězů musí být vyměřena tak, aby
si uvázaný slon mohl lehnout a udělat jeden krok vpřed a vzad. Řetězy
musí být vypolstrované.
7. Při umístění ve venkovním výběhu musí být splněny tyto podmínky:
a) výběh musí být tak velký, aby se zvířata mohla neomezeně pohybovat.
Pro 1 až 3 slony musí mít velikost minimálně 250 m2, pro každé další
zvíře navíc dalších 20 m2,
b) nad zvířaty umístěnými ve výběhu musí být zajištěn neustálý dohled.
8. Sloni musí být alespoň jednou týdně sprchováni vodou. Za teploty
nižší než 10 st. C se toto může nahradit umytím znečištěných částí těla
a kartáčováním kůže.
9. Bez ohledu na čas, který stráví na představení, jsou všechna zvířata
alespoň 1 hodinu denně zaměstnána výchovou nebo drezúrou nebo chůzí v
doprovodu ošetřovatele nebo jinou činností.
Příl.4
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU VOLNĚ ŽIJÍCÍCH KOŇOVITÝCH
1. Vnitřní teplota stájí u zeber a afrických oslů musí být minimálně 10
st. C.
2. Boxy pro držení koní, zeber a oslů musí mít pro každé zvíře o
kohoutkové výšce do 100 cm minimální plochu 4 m2, do 120 cm minimální
plochu 6 m2, do 140 cm minimální plochu 8 m2, do 160 cm minimální
plochu 10 m2, do 180 cm minimální plochu 12 m2 a nad 200 cm minimální
plochu 16 m2.
3. Boční stěny boxů pro držení koní jsou konstruovány tak, aby kůň
viděl na ostatní ustájené koně.
4. Koňovití nesmí být při ustájení uvázáni, jedinci mladší 2 let
nesmějí být drženi v mobilním zařízení.
5. Zebry a osli jsou ustájeni ve skupinách.
6. Koňovití musejí mít k dispozici pro každodenní použití venkovní
výběh. Plocha výběhu pro koně a osly je minimálně 100 m2 pro 1 až 5
zvířat, pro každé další zvíře je nutné tuto plochu o 10 m2 zvětšit.
Plocha výběhu pro zebry je minimálně 250 m2 pro 1 až 10 zvířat, pro
každé další zvíře je nutné tuto plochu o 10 m2 zvětšit.
Příl.5
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU LAM A VELBLOUDŮ
1. Lamy a velbloudi mohou být drženi celoročně ve venkovních výbězích,
přičemž musí být k dispozici nevytápěné stáje (přístřešky), které
poskytnou místo všem zvířatům ze stáda, o rozměrech u velbloudů nejméně
4 m2 pro 1 zvíře, u lam 2 m2 pro 1 zvíře. Tyto přístřešky musí být
zajištěny proti průvanu.
2. Pro chov lam a velbloudů musí být splněny tyto podmínky:
a) lamy a velbloudi se musejí držet v jednotlivých nebo skupinových
boxech s minimální plochou 12 m2 pro jednotlivě ustájeného velblouda a
8 m2 pro jednotlivě ustájenou lamu, pro každého dalšího velblouda je
nutno navíc přidat 4 m2 anebo 2 m2 pro každou další lamu,
b) velbloudí samice se chovají ve skupinách, velbloudí samce je možné
ustájit jednotlivě,
c) velbloudi a lamy nesmí být trvale uvázáni,
d) podestýlka musí být suchá a čistá,
e) musí být k dispozici zastřešená část výběhu s podestýlkou, situovaná
tak, aby všechna zvířata byla chráněna před deštěm a sněhem,
f) venkovní výběh pro 1 až 3 velbloudy musí mít plochu velkou minimálně
150 m2, pro každé další zvíře musí mít o 25 m2 více. Venkovní výběh pro
1 až 3 lamy musí mít plochu minimálně 75 m2 a pro každé další zvíře o
15 m2 více. Venkovní výběh musí mít přirozenou půdu nebo písek a být
vybaven předměty k otírání a drbání.
Příl.6
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU TUROVITÝCH
1. Turovití z chladných klimatických pásem musí mít ve výběhu
přístřešek chráněný proti průvanu nebo nevytápěnou stáj. Turovití z
tropických a subtropických pásem musí být drženi ve vnitřních
prostorech pro zvířata, včetně stájových stanů, vytápěných minimálně na
15 st. C, a musí mít k dispozici venkovní výběh, ve kterém mohou
pobývat část dne i v zimě.
2. Turovití z chladných klimatických pásem mohou být drženi v
nevytápěných stájových stanech, musí v nich mít suchou podestýlku,
turovití z tropických a subtropických pásem musí mít ve vnitřních
prostorech pro zvířata v zimním období minimální teplotu 8 st. C.
3. Turovití nesmí být při ustájení uvázáni.
4. Minimální plocha vnitřních prostor pro turovité musí být 6 m2 na 500
kg tělesné hmotnosti. Musí být zřízen výběh s neklouzavým povrchem,
zejména kvůli kluzkosti a oděru paznehtů. Plocha venkovního výběhu pro
1 až 5 zvířat musí být alespoň 100 m2 a pro každé další zvíře o 10 m2
více. Při ustájení v boxech pro jednotlivá zvířata musí mít plocha boxu
minimálně 12 m2.
Příl.7
ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU DELFÍNOVITÝCH
1. Delfínovití nesmí být chováni a využíváni k drezúře v mobilních
zařízeních pro drezúru zvířat.
2. Chov delfínovitých musí být prováděn v dvoubazénovém systému, musí
být k dispozici další bazény k ošetřování a oddělení zvířat, a to podle
počtu zvířat.
3. Pro skupinu do 5 dospělých delfínů skákavých musí být splněny tyto
minimální rozměry:
a) nejmenší vodní plocha celého komplexu bazénů musí mít minimálně 400
m2, pro každé další zvíře je nutných dalších 75 m2,
b) celkový objem vody musí být minimálně 1500 m3, pro každé další zvíře
250 m3,
c) skupina musí mít kdykoli přístup do celého bazénového komplexu o
minimální ploše 400 m2, pokud tomu nebrání zoologické nebo veterinární
důvody,
d) pro bazény, které slouží výhradně k chovu a nejsou v nich pořádána
žádná veřejná vystoupení, musí být vodní plocha nejméně 75 m2 pro
dospělé zvíře. Mláďata jsou považována za nedospělá do doby
samostatnosti a schopnosti se sociálně zařadit. Celkový objem vody musí
být minimálně 250 m3 pro dospělé zvíře,
e) horizontální rozměry obou jednotek dvoubazénového systému
(definováno jako průměr největšího obvodu) musí mít nejméně 7 m.
Nejmenší hloubka dvoubazénového systému je 3,5 m, u bazénu na
představení (na 20 % jeho plochy) minimálně 4 m. Oddělovací bazény nebo
bazény, které slouží k oddělování zvířat nebo k veterinárnímu ošetření,
mohou mít hloubku menší než 3,5 m. K dispozici musí být oblasti mělké
vody s hloubkami mezi 1,5 m a 2 m,
f) volný prostor nad zařízením pro představení musí mít výšku nejméně 7
m, prostor nad dalšími nádržemi chovného systému nejméně 2,5 m.
4. Podmínky uvedené v bodu 3 se vztahují na držení delfína skákavého s
průměrnou délkou těla 250 až 270 cm a váhou 150 až 280 kg. Pro jiné
druhy musí být velikostní poměry přiměřeně upraveny podle velikosti a
hmotnosti dospělců příslušných druhů.
5. Voda musí splňovat tyto požadavky na kvalitu a fyzikální a chemické
parametry:
a) musí být čistá, jasná a hygienicky nezávadná. Rozsah tolerance
teploty je 10 až 28 st. C, optimum je mezi 18 a 21 st. C. Hodnota pH
musí být mezi 7,5 a 8,5, optimum je 7,8. Obsah soli musí kolísat mezi
2,0 až 3,5 %, to znamená 20 až 35 g NaCl na litr vody. Obsah
manganistanu draselného musí být pod 50 mg na litr vody, koncentrace
dusičnanů pod 100 mg na litr vody a celkový obsah chlóru pod 2 mg na
litr vody, bazénové systémy musí být dobře průtočné,
b) voda celého chovného systému musí být filtrována, musí se pravidelně
provádět čištění, kontrola funkčnosti a výměna filtrů a podle potřeby
výměna vody,
c) přídavek chlóru může být realizován ve formě plynu (plynný chlór)
nebo ve formě roztoku (chloristan draselný). Chlórový roztok může být
přímo přidán jen tehdy, když v nádrži nejsou žádná zvířata,
d) teplota, hodnota pH, obsah chlóru a soli se musí denně kontrolovat.
Obsah manganistanu draselného a koncentrace dusičnanů se musí
kontrolovat čtyřikrát ročně. Nádrže musí být možné úplně vyprázdnit.
6. Další podmínky chovu jsou tyto:
a) vzduch nad vodní hladinou nesmí obsahovat prach a jeho relativní
vlhkost musí být minimálně 60 % a teplota od 10 do 24 st. C,
b) musí být zajištěno přírodní světlo, přídavné umělé osvětlení musí
odpovídat spektru přirozeného světla,
c) zvířata musí být chráněna před nadměrným hlukem, hlučnost okolí
nesmí překročit hladinu hluku 40 dB nad prahem slyšitelnosti,
d) držení venku je přípustné jen tehdy, pokud výkyvy teploty vzduchu a
vody nenarušují pohodu zvířat, kvalita vzduchu je nezávadná a vodní
nádrže mohou být udrženy bez zamrzání.
7. Chov delfínovitých musí být prováděn v sociálně snášenlivých
skupinách o nejméně 2 zvířatech. V chovné skupině má žít jen 1 chovný
samec. Samostatné držení zvířat 1 druhu musí být výjimečné, vyžaduje-li
to zdravotní stav zvířete, nákazové opatření, nebo jedná-li se o březí
samici nebo agresivního jedince.
1) Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se
stanoví veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi
členskými státy.
Vyhláška č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě.