466/2012 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 17. prosince 2012
o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů
na plnění povinnosti poskytovat základní služby
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 zákona č. 29/2000 Sb., o
poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních
službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., k provedení § 34b odst. 7
zákona o poštovních službách:
§ 1
Při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní
služby postupuje Český telekomunikační úřad podle pravidel, stanovených
v § 2 až 12 této vyhlášky s tím, že podkladem pro výpočet čistých
nákladů držitele poštovní licence jsou tato pravidla a ukazatele
obsažené v její příloze.
Výpočet čistých nákladů
§ 2
Čisté náklady se spočítají jako rozdíl přírůstkových nákladů a
přírůstkových výnosů držitele poštovní licence. Zohlední se veškeré
nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk a pobídky k nákladové
efektivnosti.
§ 3
(1) Přírůstkovými náklady se rozumí rozdíl nákladů držitele poštovní
licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci a
nákladů, jaké by držitel poštovní licence vynakládal, pokud by služby
poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služby.
(2) Přírůstkové náklady se počítají podle vzorce:
PN(X)= NZS - NAS,
kde:
PN - jsou přírůstkové náklady,
X - jsou základní služby obsažené v poštovní licenci,
NZS - jsou náklady poskytování služeb držitele poštovní licence při základním scénáři podle § 7 odst. 2,
NAS - jsou náklady držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.
§ 4
(1) Přírůstkovými výnosy se rozumí rozdíl výnosů z poskytování služeb
držitele poštovní licence obsažených v jeho poštovní licenci a výnosů,
kterých by držitel poštovní licence dosáhl, pokud by služby poskytoval
bez povinnosti poskytovat základní služby.
(2) Přírůstkové výnosy se počítají podle vzorce:
PV(X)= VZS - VAS,
kde:
PV - jsou přírůstkové výnosy,
X - jsou základní služby obsažené v poštovní licenci,
VZS - jsou výnosy držitele poštovní licence z poskytování služeb při základním scénáři podle § 7 odst. 2,
VAS - jsou výnosy držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.
§ 5
(1) Při výpočtu čistých nákladů se zohlední vliv plnění povinnosti
poskytovat základní služby na náklady a výnosy takto:
a) zohlední se pouze náklady související s povinností poskytovat
základní služby,
b) dodržuje se zásada průhlednosti,
c) nedojde k dvojímu započtení nákladů, výnosů a nehmotných a tržních
výhod,
d) zohlední se nárok na přiměřený zisk,
e) zohlední se skutečnost, že pokud nebyla uplatněna cenová regulace
podle § 34a odst. 2 zákona o poštovních službách, mají být účelně a
efektivně vynaložené náklady na poskytování základních služeb pokryty
výnosy z těchto služeb; toto neplatí pro základní služby, které je
držitel poštovní licence povinen poskytovat bezúplatně.
(2) Čisté náklady se počítají podle vzorce:
ČN (ZS) = [PN(X) + zisk] - [PV(X) + SUMA Tv],
kde:
ČN (ZS) - výše čistých nákladů,
PN(X) - přírůstkové náklady,
PV(X) - přírůstkové výnosy,
zisk - přiměřený zisk stanovený v souladu s § 33a zákona o poštovních službách,
Tv - nehmotné a tržní výhody plynoucí držiteli poštovní licence v důsledkuuložení povinnosti poskytovat
základní služby, vyjádřené v penězích.
§ 6
Při posuzování nákladové efektivnosti a účelnosti se bere v úvahu
způsob poskytování základních služeb. Za účelně a efektivně vynaložené
náklady se považují takové náklady, které jsou nezbytně nutné k
poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci.
§ 7
(1) Podkladem pro výpočet čistých nákladů je základní a alternativní
scénář.
(2) Základním scénářem se rozumí popis chování držitele poštovní
licence, který poskytuje základní služby v rozsahu podle jeho poštovní
licence. K činnostem popsaným v základním scénáři se přiřadí efektivně
a účelně vynaložené náklady na poskytování základních služeb obsažených
v poštovní licenci držitele poštovní licence a výnosy získané
poskytováním těchto služeb.
(3) Alternativním scénářem se rozumí model chování držitele poštovní
licence, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby v rozsahu
jeho poštovní licence a poskytoval jím zvolené druhy služeb za
podmínek, které pro něj nejsou ekonomicky nevýhodné. V alternativním
scénáři se určí požadavky na poskytování uložených základních služeb,
které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek,
které nejsou běžnými obchodními podmínkami, a skupiny uživatelů, kterým
lze poskytovat základní služby pouze se ztrátou, nebo za nákladových
podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami (dále jen
„zatěžující požadavek“).
§ 8
(1) Při tvorbě alternativního scénáře se dodržují tyto podmínky:
a) určí se, které požadavky na poskytování služeb obsažených v poštovní
licenci představují pro držitele poštovní licence takovou finanční
zátěž, že by je v případě alternativního scénáře neposkytoval nebo
poskytoval za jiných podmínek,
b) určí se, jak by držitel poštovní licence měnil způsob poskytování
služeb oproti základnímu scénáři,
c) pro každý zatěžující požadavek se sestaví alternativní scénář,
d) alternativní scénář musí být reálný a prokazující snahu držitele
poštovní licence udržet si postavení na trhu a zákazníky. Při jeho
vypracování se bere v úvahu, že se jedná o téhož držitele poštovní
licence, který i bez povinnosti poskytovat základní služby plní svoje
závazky a povinnosti vyplývající z uzavřených smluv nebo jiných
právních předpisů,
e) pro každý alternativní scénář se vyhodnotí náklady, které jsou s
jeho poskytováním spojeny, a výnosy, které by v daném alternativním
scénáři držitel poštovní licence vytvářel,
f) alternativní scénář se sestavuje tak, aby předpokládaná úspora
nákladů se zohledněním přiměřeného zisku byla vyšší než předpokládaný
úbytek výnosů se zohledněním nehmotných a tržních výhod,
g) zohledňuje se vzájemný vliv jednotlivých alternativních scénářů,
h) porovnají se základní a alternativní scénáře a určí se přírůstkové
náklady a přírůstkové výnosy.
(2) V případě, že držitel poštovní licence určí rozsah sítě provozoven,
které provozuje povinně podle základních kvalitativních požadavků jako
zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář sítě provozoven.
Při sestavování alternativního scénáře sítě provozoven se vychází z
těchto předpokladů:
a) držitel poštovní licence by rušil pouze ty provozovny, které by za
běžných obchodních podmínek neprovozoval, přičemž se bere v úvahu, že
držitel poštovní licence je celostátním poskytovatelem poštovních
služeb a rozmístil by své provozovny tak, aby zajistil dostupnost svých
služeb po celém území státu,
b) při vyčíslení nákladů se započtou náklady, které jsou vztaženy k
procesům na jednotlivých provozovnách. Náklady na provozovnu zahrnují
veškeré náklady, které při procesech na dané provozovně vznikají včetně
odpovídajícím poměrem přiřazené celopodnikové režie. Celopodniková
režie, která prokazatelně nesouvisí s činnostmi provozoven, se v
alternativním scénáři přiřadí provozovnám, které zůstanou zachovány,
c) při vyčíslení výnosů je z prodeje všech produktů a služeb držitele
poštovní licence jednotlivým provozovnám přiřazena část výnosů,
odpovídající činnostem na provozovně,
d) v případě uzavření jedné provozovny dojde ke ztrátě výnosů z prodeje
daného produktu ve výši, která odpovídá změně poptávky po daném
produktu, možnosti zakoupit si daný produkt na jiné provozovně držitele
poštovní licence a možnosti zakoupení si daného produktu u jiného
provozovatele,
e) v případě, že je uvažována možnost přesunu části poptávky po daném
produktu na jinou provozovnu, bere se v úvahu nejen přesun části
výnosů, ale i souvisejících nákladů ze ztrátové provozovny,
f) u budov, které držitel poštovní licence vlastní a podle
alternativního scénáře v nich nebude mít provozovnu, se zohlední
možnost dodatečných výnosů z těchto budov v podobě možných výnosů z
pronájmu nebo prodeje či úspor nákladů vzniklých využitím těchto budov
pro účely vlastních aktivit držitele poštovní licence. Výše těchto
výnosů se určí na základě ceny pronájmu nebo prodeje obvyklé v dané
lokalitě; výsledný počet provozoven v alternativním scénáři odpovídá
nejenom obchodní strategii držitele poštovní licence, ale rovněž musí
splňovat všechny podmínky vyplývající z uzavřených smluv nebo
vyplývající z povinností uložených držiteli poštovní licence jinými
právními předpisy, pokud definují kvalitativní a kvantitativní
požadavky na síť provozoven držitele poštovní licence.
(3) V případě, že držitel poštovní licence určí požadavky na dodávání
jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář dodávání. Při
sestavování tohoto alternativního scénáře se vychází z těchto
předpokladů:
a) při změně režimu dodávání neztratí držitel poštovní licence
významnou část svých zákazníků. V případě, že by se změna režimu
dodávání projevila na poptávce po poštovních službách jím
poskytovaných, započítá se změna poptávky odpovídajícím způsobem do
změny výnosů,
b) změna režimu dodávání se projeví pouze u těch geografických lokalit,
ve kterých změna dodávání vytváří úspory nákladů,
c) při vyčíslení nákladů alternativního scénáře dodávání se berou v
úvahu pouze náklady související se samotným dodáváním.
(4) V případě, že držitel poštovní licence určí jako zatěžující
požadavek některou z dalších povinností vyplývajících z povinnosti
poskytovat základní služby obsažené v jeho poštovní licenci, sestaví se
alternativní scénář vztahující se k této povinnosti. Při sestavování
tohoto alternativního scénáře se vychází z těchto předpokladů:
a) náklady musí obsahovat pouze náklady plynoucí z povinnosti
poskytovat základní služby, tedy náklady na činnosti, které držitel
poštovní licence realizuje pouze z důvodu uložené povinnosti a
nepřináší mu žádný prospěch ve vztahu k jeho podnikání,
b) ostatní náklady nesmí být započteny.
Vymezení nehmotných a tržních výhod
§ 9
(1) Nehmotnými a tržními výhodami v souvislosti s držením poštovní
licence jsou:
a) výhoda vyšších výnosů,
b) výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět
do oběhu poštovní známky a ceniny,
c) výhoda dodatečných možností reklamy,
d) osvobození základních poštovních služeb od daně z přidané hodnoty,
e) jiná kvantifikovatelná výhoda vzniklá držiteli poštovní licence.
(2) Výhodou vyšších výnosů se rozumí výhoda, na jejímž základě držitel
poštovní licence získává vyšší výnosy ze všech jím poskytovaných služeb
v důsledku všeobecného povědomí o držiteli poštovní licence na
poštovním trhu, kdy je vnímán jako důvěryhodný, garantující určitou
kvalitu služeb, dostupnost podacích a výdejních míst, a jeho silnější
vyjednávací pozice. Tato výhoda se finančně vyjádří jako:
IB = PC x r,
kde:
IB - hodnota výhody vyšších výnosů,
PC - výše výnosů držitele poštovní licence z poštovních služeb v zúčtovacím období,
r - procento klientů využívajících služby držitele poštovní licence, kteří by přestali využívat jeho
služeb, pokud by neposkytoval základní služby.
(3) Výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět
do oběhu poštovní známky a ceniny se finančně vyjádří jako součet
odhadu hodnoty prodaných a neupotřebených poštovních známek a cenin a
odhadu výnosů z prodeje poštovních známek a cenin a dalších obdobných
produktů k filatelistickým účelům.
(4) Výhodou dodatečných možností reklamy se rozumí výhoda využití
vybraných částí majetku držitele poštovní licence k marketingovým
účelům. Při finančním vyjádření této výhody se zohlední úspora
marketingových nákladů držitele poštovní licence v případě, že by za
propagaci své značky a produktů platil cenu obvyklou v daném místě, a
případné skutečné příjmy získané pronájmem reklamní plochy, nebo
prostor na provozovnách jiným subjektům. Vyčíslená úspora nákladů nebo
dosažené výnosy se budou týkat té části sítě provozoven nebo vozového
parku nebo jiného majetku držitele poštovní licence, kterou by držitel
poštovní licence dle alternativního scénáře neprovozoval, kdyby neměl
povinnost poskytovat základní služby.
(5) Úřad vyhodnotí dopad osvobození základních služeb od daně z přidané
hodnoty z hlediska nákladů držitele poštovní licence i jeho výnosů.
§ 10
(1) Výhody z nepoštovních služeb, k jejichž poskytování využívá držitel
poštovní licence poštovní síť, jsou zohledněny přímo na částech
poštovní sítě, které využívají, a to v podobě skutečných nákladů a
výnosů evidovaných v účetnictví, pokud tyto náklady a výnosy lze na
danou část přímo přiřadit.
(2) V případě, že držitel poštovní licence získá odměnu na základě
smlouvy nebo povinnosti uložené jiným právním předpisem, která je
vázána na rozsah sítě provozoven nebo doručovací sítě a není
jednoznačně přiřaditelná dotčeným prvkům poštovní sítě podle odstavce
1, započte se tato odměna v plné výši jako tržní výhoda.
§ 11
Výpočet čistých nákladů jednotlivých základních služeb
(1) Čisté náklady připadající na jednotlivé základní služby vychází z
nákladů a výnosů základního a alternativního scénáře a zohledňují objem
jednotlivých základních služeb a jejich nákladovost.
(2) Součet vyčíslené hodnoty čistých nákladů připadající na jednotlivou
základní službu a výnosů získaných držitelem poštovní licence z této
služby nesmí být vyšší než předpokládaná výše výnosů, kterou by držitel
poštovní licence dosáhl v případě, že by tuto službu nabízel za
podmínek podle § 33 odst. 5 zákona o poštovních službách. Při
posuzování oprávněnosti výše čistých nákladů vychází Úřad z údajů
vykázaných v oddělené evidenci nákladů a výnosů vedené v souladu s §
33a zákona o poštovních službách.
§ 12
Doložení žádosti o úhradu čistých nákladů
(1) K žádosti o úhradu čistých nákladů předloží držitel poštovní
licence veškeré doklady potřebné při výpočtu čistých nákladů. Jedná se
zejména o základní a alternativní scénář, zprávu auditora včetně
auditované účetní závěrky za příslušné zúčtovací období, seznam účtů
včetně zůstatků na začátku a konci zúčtovacího období, odpisový plán a
veškeré další podklady, které jsou nezbytné k doložení věcné správnosti
výpočtů předložených podle odstavce 2.
(2) Držitel poštovní licence předloží Úřadu podklady pro výpočet
čistých nákladů podle vzoru v příloze k této vyhlášce v elektronické
podobě ve formátu MS Excel.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda Rady:
PhDr. Dvořák, CSc., v. r.
Příloha
Doklady k výpočtu čistých nákladů
