Advanced Search

o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky


Published: 2007
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508627/o-vyhlen-zvazn-sti-plnu-hlavnch-povod-esk-republiky.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
262/2007 Sb.



NAŘÍZENÍ VLÁDY



ze dne 3. října 2007



o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky



Vláda nařizuje podle § 24 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o

změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:



§ 1



Závazná část Plánu hlavních povodí České republiky je uvedena v příloze

k tomuto nařízení.



§ 2



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.



Předseda vlády:



Ing. Topolánek v. r.



Ministr zemědělství:



Mgr. Gandalovič v. r.



Příloha



PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY



Závazná část



Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro

udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky,

které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s

požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění

opatření ke snížení škodlivých účinků vod.



Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházejí z obnovené

strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj:



ZADRŽENÍ VODY V ÚZEMÍ A OCHRANA VOD



Podporovat snižování nepříznivých vlivů urbanizace území, zemědělského

a lesního obhospodařování krajiny na zásoby vody, podporovat obnovu

ekologické stability krajiny a integrovaný přístup k ochraně vod a

hospodaření s vodou.



INTEGRACE POLITIK HOSPODÁŘSKÝCH SEKTORŮ A SAMOSPRÁV



Zapojit ostatní sektory hospodářství včetně obcí a veřejné správy na

úrovni krajů, aby byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových

potřeb a požadavků na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se

předpokládá, že se budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných

klimatických změn.



PŘEDBĚŽNÁ OPATRNOST



V případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná

preventivní opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo

životního prostředí.



ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI



Posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění informovanosti

veřejnosti o záměrech a možných scénářích vývoje a variantách řešení

připravovat vhodné komunikační strategie.



EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ DOPADY



Nadále uplatňovat zásadu "znečišťovatel a uživatel platí" a při výběru

scénářů opatření zohledňovat vedle ekologických dopadů také ekonomické

a sociální dopady.



1. Cíle a opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí



Specifickými cíli je chránit povrchové a podzemní vody, umožnit

udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, snižovat transport

znečištění vodními toky přes hranice státu, vytvářet podmínky pro

ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních

ekosystémů i jednotlivých vodních druhů organizmů a přispívat k ochraně

na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů či jednotlivých

suchozemských druhů organizmů. Naplňování těchto cílů přispěje také k

vytváření ekologicky stabilní krajiny, odolné vůči vnějším negativním

vlivům a přispěje ke snižování znečištění moří.



1.1. Rámcové cíle v ochraně vod jako složky životního prostředí



1.1.1. V ochraně povrchových vod



a) zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,



b) zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod

(s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení

jejich dobrého stavu,



c) zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných

vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a

dobrého chemického stavu,



d) cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a

organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí

těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů.



1.1.2. V ochraně podzemních vod



a) zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod

a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod,



b) zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních

vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím

doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod,



c) odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu

koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných

látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení

znečištění podzemních vod,



d) sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich

využití.



1.1.3. V ochraně vod v chráněných územích



a) dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a

podzemní vody v chráněných územích,



b) ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro

zvyšování biodiverzity.



1.1.4. Ve využívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou



Dosažení požadavků na jakost vod odebíraných z vodních zdrojů pro účely

úpravy na vodu pitnou.



1.1.5. V podpoře života ryb a dalších vodních živočichů



a) zajišťování požadované jakosti vymezených lososových a kaprových

vod,



b) zprůchodnění příčných migračních překážek na vodních tocích a obnova

úkrytových a rozmnožovacích biotopů.



1.1.6. V ochraně vodních poměrů



a) zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční

schopnosti krajiny,



b) zajištění ochrany morfologie přirozených koryt vodních toků a

ochrany všech typů mokřadů podle Ramsarské úmluvy,



c) zlepšování stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů,



d) udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních

druhů,



e) zajištění uplatňování standardů zemědělského hospodaření týkajících

se ochrany životního prostředí.



1.1.7. V monitorování stavu povrchových a podzemních vod



Zajištění monitorovacích programů v potřebném rozsahu pro potřeby:



a) zpracování plánů oblastí povodí,



b) sledování a kontrolu naplňování cílů ochrany vod jako složky

životního prostředí,



c) plnění mezinárodních závazků a závazků vyplývajících z předpisů

ES/EU.



1.2. Opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí



1.2.1.

Od r. 2007 zahájit provoz systému sledování a zjišťování stavu vod tak,

aby byly postiženy všechny významné antropogenní vlivy jak z pohledu

chemického, tak i ekologického stavu vod včetně monitoringu

hydromorfologických podmínek, se zajištěním potřebných podkladů pro

hodnocení stavu vodních útvarů a pro návrhy plánů oblastí povodí a se

zajištěním údajů k vyhodnocení efektivnosti realizace programů

opatření.



1.2.2.

Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu, hodnocení stavu vodních

útvarů, expertního posouzení možnosti zlepšení stavu vodních útvarů a

plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů identifikovat v

plánech oblastí povodí projekty a vyhodnotit vliv:



a) chybějících městských čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů

v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,



b) obnovy nebo intenzifikace městských čistíren odpadních vod ke

zlepšení technologií čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000

ekvivalentních obyvatel,



c) chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti

do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje zkolaudovaná a funkční

kanalizace pro veřejnou potřebu,



d) chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti

do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde je vliv komunálního znečištění

významným faktorem na stav vodního útvaru.



Pro jednotlivé projekty v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel

uvedených v aktuálním seznamu projednaném vládou v rámci Aktualizace

strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS o čištění

městských odpadních vod i pro relevantní konkrétní projekty v

aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel zpracovat v plánech

oblastí povodí časové plány realizace v roce 2008 nedokončených staveb,

včetně způsobu financování. Přitom využívat finanční podpůrné zdroje

národních programů i fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního

programu Životní prostředí a sledovat dodržení termínu 31. prosince

2010, kterým bude splněn požadavek Evropské unie na čištění městských

odpadních vod v souladu s Přístupovou dohodou České republiky s

Evropským společenstvím.



1.2.3.

V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty obnovy

poruchových a zastaralých kanalizačních sítí ke snížení rizik

nekontrolovaného znečišťování podzemních vod v důsledku úniku

odváděných odpadních vod. Po dohodě pořizovatelů plánů oblastí povodí s

vlastníky infrastruktury zpracovat časové plány přípravy a postupné

realizace relevantních projektů. Přitom využívat finanční podpůrné

zdroje národních programů i fondů Evropské unie, zejména prostředků

Operačního programu Životní prostředí. Při výběru projektů vycházet

zejména z analýzy efektivnosti a účinků ve prospěch ochrany vod a též

ze schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů.



1.2.4.

Aktualizovat plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů pokud

vyhodnocení monitoringu vod nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany

vod realizací programu opatření nebudou pro příslušný vodní útvar

pravděpodobně dosaženy.



1.2.5.

V plánech oblastí povodí identifikovat projekty:



a) ke zlepšení hydromorfologických parametrů a ekologického stavu

vodních toků, včetně břehových struktur,



b) ke zlepšení průchodnosti vodních toků pro ryby a další vodní

živočichy a dále podporující rozvoj přirozených rybích společenstev.



Při výběru prioritních projektů vycházet z výsledků monitoringu vod,

posouzení účinnosti navrhovaných opatření a dále z Akčního plánu stavby

rybích přechodů. Přitom využívat především finanční podpůrné zdroje

národních programů a fondů Evropské unie, zejména prostředků Operačního

programu Životní prostředí.



1.2.6.

Do programů opatření v rámci plánu oblastí povodí navrhnout na základě

hodnocení monitoringu vod a analýzy erozního ohrožení půd systémová

opatření ve prospěch ochrany vod a na vodu vázaných ekosystémů,

týkajících se hospodaření na zemědělské a lesní půdě (odvozených z

dodržování zásad "dobrého zemědělského a environmentálního stavu" a

standardů) a dále opatření v oblasti zlepšení kvality života ve

venkovských oblastech. Přitom využívat především finanční podpůrné

zdroje zahrnuté v Programu rozvoje venkova České republiky na období

2007 až 2013 a také v Operačním programu Životní prostředí na období

2007 až 2013. Zejména uplatňovat opatření odvozená z realizace

pozemkových úprav, udržitelného využívání zemědělské a lesní půdy

(především zatravňování podél vodních toků, zalesňování, snižování

negativních důsledků vodní eroze apod.), opatření zajišťující požadavky

na hospodaření ve zranitelných oblastech, postupů hospodaření šetrných

k životnímu prostředí a opatření odvozená z realizace drobných

vodohospodářských staveb v obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel

(kanalizace a čistírny odpadních vod).



1.2.7.

Na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy hodnocení stavu vodních

útvarů identifikovat v plánech oblastí povodí zařízení určená k čištění

nebo zneškodňování odpadních vod a kanalizační systémy z průmyslových

zdrojů znečištění které představují rizika z hlediska zajištění

požadavků národních právních předpisů, a pro vybraná průmyslová odvětví

i požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.



1.2.8.

Do 24. března 2008 transponovat novou směrnici 2006/7/ES o řízení

jakosti vody ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.



1.2.9.

V plánech oblastí povodí zohlednit opatření Programu na snížení

znečištění povrchových vod a na jeho základě navrhnout konkrétní změny

stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci

původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, za účelem aktualizace

a úpravy vymezení těchto vod.



1.2.10.

Usilovat o dokončení stanovování ochranných pásem k ochraně vydatnosti,

jakosti a zdravotní nezávadnosti využívaných významných vodních zdrojů.



2. Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky

vod



Specifickým cílem je zadržování vody v krajině formou optimalizace její

struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých

i technických preventivních opatření.



2.1. Rámcové cíle v ochraně před povodněmi



Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení

majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování

principu prevence.



2.1.1. V době zvládání povodně



a) zkvalitnění hlásné a předpovědní služby, rovněž i ve vztahu k

sousedním státům,



b) zvýšení užitné hodnoty a spolehlivosti povodňových předpovědí,



c) zvyšování povědomí o nebezpečí povodní u ohroženého obyvatelstva,

zlepšení praktických znalostí při zvládnutí povodňového nebezpečí a

zkvalitnění jejich součinnosti s povodňovými orgány a složkami

integrovaného záchranného systému,



d) zlepšení součinnosti účastníků povodňové ochrany včetně poskytování

včasných, kvalitních a aktuálních informací a zkvalitnění komunikačních

systémů,



e) zvýšení schopnosti pracovníků vodohospodářských dispečinků správců

povodí, povodňových orgánů, složek integrovaného záchranného systému a

systému nouzového hospodářství řešit mimořádné povodňové situace,



f) zkvalitnění poskytování aktuálních informací obyvatelstvu

prostřednictvím povodňových orgánů,



g) zlepšení dostupnosti informací pro veřejnost o všech druzích

povodňového nebezpečí včetně specifického lokálního ohrožení zvláštními

povodněmi.



2.1.2. V době po povodni



a) zdokonalování pravidel a podmínek poskytování pomoci ze zdrojů

veřejných rozpočtů pro opravu, rekonstrukci nebo nahrazení majetku

prokazatelně postiženého povodní v zájmu urychlené obnovy základních

funkcí v území,



b) zpracování zásad pro jednotnou formu dokumentace vyhodnocení

povodně.



2.1.3. Prevence před povodněmi



a) zdokonalit legislativní a ekonomické nástroje související se

zabezpečením preventivních opatření,



b) zkvalitnit operativní a informativní části povodňových plánů,



c) zabezpečit nácviky povodňových situací za účasti ohrožených

subjektů,



d) podpořit pojištění proti rizikům povodňových škod, jako základní

nástroj ochrany majetkových hodnot,



e) zdokonalit podklady o rozsahu povodněmi ohrožených území včetně

související infrastruktury, o charakteristikách průběhu povodní,

povodňovém riziku a jeho zvládání,



f) omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a

zvyšující povodňová rizika,



g) zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření

na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení

povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a

užitků,



h) při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou

kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci

vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy

povodňových vln,



i) používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby

nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu

ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu připravit a zavést

odpovídající ekonomické nástroje,



j) využít dostupných finančních podpor z relevantních národních

programů i finančních zdrojů Evropské unie ke zlepšení prevence před

povodněmi v ohrožených územích,



k) zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na

povodňovou ochranu,



l) zkvalitnit a rozšířit komunikaci s veřejností o všech aspektech

povodňové prevence,



m) podporovat zapojení odborných institucí relevantních oborů do

mezinárodní spolupráce se záměrem zlepšovat ochranu před povodněmi jak

v rámci evropské spolupráce, tak k efektivnímu přenosu know-how,



n) koordinovat plány ochrany před povodněmi rámci mezinárodních povodí.



2.2 Rámcové cíle v ochraně vod před dalšími škodlivými účinky vod

(problematika sucha a vodní eroze)



Postupně se připravit a přizpůsobit předpokládané změně klimatu

vhodnými adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné

vodní eroze z plošného odtoku vody.



a) zavádět adaptační opatření specifikovaná v Národním programu pro

zmírnění dopadů změny klimatu v České republice,



b) zapojit ostatní sektory hospodářství a kraje do dlouhodobých prognóz

nároků na vodu při adaptaci na předpokládané klimatické změny,



c) připravit návrhy legislativních opatření pro dosažení provázanosti

zpracování plánů oblastí povodí s řešením komplexních pozemkových

úprav,



d) uplatňovat v generelech odvodnění urbanizovaných území koncepci

nakládání s dešťovými vodami, umožňující jejich zadržování, vsakování i

přímé využívání,



e) uplatňovat požadavky pro "dobrý zemědělský a environmentální stav" a

požadavky standardů zemědělského hospodaření, týkajících se ochrany

životního prostředí s ohledem na zvýšení vsakování vody,



f) vytvořit vhodné programy výzkumu a vývoje,



g) zajistit obnovu funkcí stávajících vodních nádrží odstraněním

sedimentů,



h) zajistit ochranu lokalit vhodných pro umělou akumulaci povrchových

vod pro účely, kompenzace dopadu klimatické změny.



2.3. Opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod



2.3.1.

Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření hledat

vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retardaci

vody v území a technických opatření, ovlivňujících povodňové průtoky.

Při návrhu protipovodňových opatření vycházet z hydromorfologického

mapování říční sítě, z koncepčních studií odtokových poměrů a studií

protipovodňových opatření v ucelených povodích, zahrnujících analýzy

faktorů ovlivňujících erozní a odtokové poměry s vytipováním ploch a

pozemků, které jsou zdrojem eroze a povrchového odtoku a analýzy

možných variant koncepcí řešení protipovodňové ochrany včetně analýzy

nákladů a užitků a rizikové analýzy.



2.3.2.

V roce 2007 v působnosti Ministerstva životního prostředí postupně

zpracovat koncepci přírodě blízkých protipovodňových opatření ve

vybraných prioritních oblastech:



a) V hlavním povodí Labe



- povodí Nežárky,



- povodí Dědiny,



- povodí Ploučnice.



b) V hlavní povodí Odry



- povodí Opavy.



c) V hlavním povodí Moravy



- povodí Bečvy,



- povodí Dyje,



- povodí Svratky.



2.3.3.

Do konce roku 2007 v působnosti Ministerstva zemědělství a Ministerstva

životního prostředí, vymezit na podkladě koncepčních studií návrh

konkrétních opatření v jednotlivých prioritních oblastech:



a) V hlavním povodí Labe



- Komplex protipovodňových opatření na Lužnici a Nežárce



- Komplex protipovodňových opatření v povodí dolní Vltavy v úseku

Štěchovice - Mělník



- Komplex protipovodňových opatření v území středního Labe v úseku

Kolín - Mělník



- Protipovodňová opatření v údolí vodního toku Dědiny



- Komplex protipovodňových opatření v území dolního Labe v úseku Štětí

- Křešice -Hřensko



- Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice, včetně

protipovodňových opatření v povodí Svitávky



- Komplex protipovodňových opatření a ochrana obcí v území soutoku Ohře

a Labe.



b) V hlavní povodí Odry



- Protipovodňová opatření k ochraně obcí na horní Opavě



- Protipovodňová opatření v Liberecko-Jablonecké aglomeraci.



c) V hlavním povodí Moravy



- Protipovodňová opatření v území Olomouce



- Protipovodňová opatření v území Litovle



- Protipovodňová opatření v území Uherského Hradiště a Starého Města



- Komplex protipovodňových opatření na dolní Bečvě a soutoku s Moravou



- Rekonstrukce suchých nádrží (poldrů) a řízených inundací pod vodním

dílem Nové Mlýny



- Zvýšení retence na soutoku Moravy a Dyje



- Řízené inundace v území Kroměříže



- Řízené inundace v území Mohelnické brázdy.



Tato opatření věcně zaměřit v souladu s cíli Operačního programu

Životní prostředí na období 2007 až 2013, programu Rozvoje venkova na

období 2007 až 2013 a programu Prevence před povodněmi II. etapa na

období 2007 až 2012. Po kladném posouzení je promítnout do plánů

oblastí povodí, promítnout do územních plánů a zahájit jejich

investorskou přípravu.



2.3.4.

Do plánů oblastí povodí promítnout prioritní opatření povodňové

prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní, která budou

zajišťována v investorské působnosti správců povodí, správců vodních

toků, krajů a obcí. Zejména se bude jednat o:



a) opatření v krajině přírodě blízkým způsobem (přirozené rozlivy,

poldry, úpravy koryt v zastavěných územích obcí),



b) opatření k optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její

retenční schopnosti a k ochraně proti vodní erozi (zejména revitalizace

nevhodně upravených vodních toků, nevhodných odvodnění a jiných zásahů

negativně ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu

negativních vlivů vodní eroze, omezování negativních důsledků

povrchového odtoku vody - zasakovací pásy a průlehy, obnova retenčních

prostor),



c) technická opatření specifikovaná v podprogramech Ministerstva

zemědělství (Podpora protipovodňových opatření s retencí, Podpora

protipovodňových opatření podél vodních toků, Podpora zvyšování

bezpečnosti vodních děl),



d) hrazení bystřin v lesích (§ 35 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o

změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších

předpisů.



2.3.5.

Do konce roku 2008 dokončit vymezení záplavových území podél významných

vodních toků zastavěných území, na zastavitelných plochách podle územně

plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích za

účelem určení rozsahu potenciálně ohrožených území a následně

promítnout do plánů oblastí povodí.



2.3.6.

V plánech oblastí povodí, budou ve spolupráci s kraji stanovena území,

která vyžadují ochranu před povodněmi z hlediska významnosti, včetně

standardů jejich ochrany a území, která mají být využita ke zmírnění

povodní.



2.3.7.

V letech 2008 až 2009 založit dlouhodobý program výzkumu extrémních

hydrologických jevů a to koordinovaným postupem z úrovně Ministerstva

životního prostředí, v dohodě s Ministerstvem zemědělství a

Ministerstvem pro místní rozvoj, ve spolupráci s vysokými školami a

dalšími odbornými institucemi.



2.3.8.

Do 30. června 2009 aktualizovat na principu předběžné opatrnosti

stávající systém územní ochrany lokalit hydrologicky a morfologicky

vhodných pro akumulaci povrchových vod v dlouhodobém výhledu, jako

jednoho z adaptačních opatření na očekávané klimatické změny v příštích

50ti až 100 letech, které se mohou projevit zvýšenou extremitou výskytu

suchých období a povodňových situací. Pro tento účel novelizovat

institut vodního zákona (chráněné oblasti přirozené akumulace vod)

doplněním o oblasti vhodné pro umělou akumulaci povrchových vod se

stanovením regulativů územní ochrany a zmocněním k vyhlášení těchto

lokalit nařízením vlády účinným nejpozději do doby schválení plánů

oblastí povodí. Při přípravě seznamu lokalit vhodných pro akumulaci

povrchových vod přihlédnout k socioekonomickým důsledkům územního

hájení a projednání s dotčenými kraji a obcemi.



2.3.9.

Dále rozvíjet, zdokonalovat a modernizovat vybavení informačních

systémů předpovědní a hlásné povodňové služby na státní, regionální a

místní úrovni. K tomu využít finanční podpory z Operačního programu

Životní prostředí.



3. Cíle a opatření ve vodohospodářských službách



Za vodohospodářskou službu se považují, v souladu s čl. 2 odstavec 38

směrnice 2000/60/ES veškeré činnosti, které zajišťují pro domácnosti,

veřejné instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost:



a) odběr, vzdouvání, akumulace, jímání, úpravu a rozvod povrchových

nebo podzemních vod,



b) odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do

povrchových vod.



Specifickým cílem je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a

dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní vodou a efektivní

likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za

sociálně únosné ceny.



3.1. Rámcové cíle ve vodohospodářských službách



3.1.1. V okruhu rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury



a) zvyšovat počet obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu

v souladu s cíli Protokolu o vodě a zdraví a zajistit přístup k pitné

vodě pro všechny, zejména podporovat, aby se na vodovod pro veřejnou

potřebu mohli připojit i obyvatelé v okrajových místech měst a obcí a

obyvatelé malých obcí,



b) podporovat zajištění kvalitních zdrojů pitné vody pro individuální

zásobování domácností, pro které z technických nebo ekonomických důvodů

není možné připojení na vodovod pro veřejnou potřebu,



c) urychlit obnovu poruchových a zastaralých vodovodních sítí a tím

snížit jak ztráty pitné vody ve vodovodních sítích pod úroveň 5 000

l/km/den, dlouhodobě pak na úroveň nejvyspělejších států Evropské unie,

tak i snížit počty havárií a související negativní důsledky, zejména na

infrastrukturu měst,



d) zvyšovat počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou

potřebu.



3.1.2. V okruhu zlepšování kvality a zabezpečenosti vodohospodářských

služeb



a) vytvářet podmínky pro povolená nakládání s vodami k umožnění

spolehlivého poskytování vodohospodářských služeb, aby voda používaná

pro úpravu na vodu pitnou splňovala požadavky na její jakost v souladu

s vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o

vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



b) zabezpečit vysokou míru spolehlivosti provozu vodních děl pro

poskytování vodohospodářských služeb včetně zajištění jejich

bezpečnosti; jde zejména o přehrady, jezy a další vodní díla, která

jsou v trvalém provozu 30 až 100 i více let a budou ve střednědobém a

dlouhodobém výhledu vyžadovat zásadní rekonstrukce (k těmto

rekonstrukcím přistupovat šetrně s ohledem na ochranu přírody a

krajiny),



c) podporovat propojování vodovodů do vodárenských soustav s

kapacitními a kvalitními vodními zdroji,



d) omezit případy nedodržování limitních hodnot jakosti pitné vody

(vyjádřené jako % nedodržování limitních hodnot): u vodovodů nad 5000

obyvatel (do 0,1 % u ukazatelů s nejnižší mezní hodnotou (NMH) a do 1,0

% u ukazatelů s mezní hodnotou (MH), u vodovodů do 5000 obyvatel (do

1,0 % u ukazatelů s NMH, do 3,0 % u ukazatelů s MH),



e) zdokonalovat systémy zabezpečení vodohospodářských služeb za

mimořádných a krizových situací,



f) vytvářet efektivní regulační nástroje veřejné správy, se záměrem

dosáhnout korektních vztahů mezi poskytovateli a odběrateli

vodohospodářských služeb.



3.1.3. V okruhu uplatňování principu návratnosti nákladů

vodohospodářských služeb



a) v rámci procesu plánování - ekonomické analýzy posoudit současné

uplatňování principu "znečišťovatel a uživatel platí" a navrhnout

odpovídající úpravy,



b) usilovat o dlouhodobě udržitelný funkční stav vodohospodářské

infrastruktury podmiňující poskytování vodohospodářských služeb.



3.1.4. V okruhu plánování v oblasti vod a koncepce rozvoje vodovodů a

kanalizací



Do konce roku 2007 zpracovat Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České

republiky jako podklad pro plány oblastí povodí.



3.2. Opatření ve vodohospodářských službách



3.2.1.

V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty ke zlepšení

jakosti dodávané pitné vody a zabezpečení zásobování obyvatelstva

pitnou vodou a to tak, aby tyto projekty odpovídaly cílům dotačních

titulů a vymezeným finančním zdrojům v operačním programu Životní

prostředí, Programu rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu

Ministerstva zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a

kanalizací.



3.2.2.

V programech opatření plánů oblastí povodí uplatnit pro lokality

využívající vodní zdroje s nevyhovující jakostí povrchové vody pro

odběr k úpravě na vodu pitnou opatření vymezená v Plánech k zlepšování

jakosti surové vody.



3.2.3.

V aktualizaci plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů vzít

v úvahu relevantní opatření zahrnutá ve schválených plánech oblastí

povodí týkající se požadavků na vodohospodářské služby a ochranu vod.

Při zpracování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací se dále orientovat

na zajištění zejména těchto cílů:



a) dosažení zlepšení jakosti dodávané pitné vody,



b) zvýšení zabezpečenosti vodních zdrojů i dodávky pitné vody zvláště

za mimořádných klimatických situací,



c) obnově poruchových a zastaralých vodárenských systémů s cílem snížit

negativní důsledky havárií a současně i ztráty vody.



3.2.4.

Se záměrem zvýšit míru zabezpečenosti poskytovaných vodohospodářských

služeb, stanovit v plánech oblastí povodí, zejména na podkladě výstupů

technickobezpečnostního dohledu, priority postupné obnovy vodních děl

na vodních tocích souvisejících s poskytováním vodohospodářských

služeb, posoudit míru jejich dlouhodobě udržitelného užívání, případně

nezbytnou míru finančních podpor z národních zdrojů ve smyslu § 102

vodního zákona.



3.2.5.

Na podkladě ekonomických analýz v plánech oblastí povodí posoudit

sociální, environmentální a ekonomické důsledky úhrady všech nákladů na

vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů.



4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování



Členění rámcových opatření a vymezení možnosti jejich financování z

veřejných podpůrných zdrojů, které budou uplatňovány v době platnosti

Plánu hlavních povodí České republiky je toto:

Financování rámcových opatření z podpůrných finančních zdrojů

---------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------

Číslo Název opatření (oblast podpory) Zdroje finančních podpor

---------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------

A. Opatření na ochranu vod jako složky životního prostředí

---------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------

A.1 Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací OPŽP - oblast podpory 1.1

v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel Snížení znečištění vod

Program Výstavba a obnova

infrastruktury vodovodů a

kanalizací (podprogram 229

313)



A.2 Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací OPŽP - oblast podpory 1.1

v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel Snížení znečištění vod

v územích vyžadujících zvláštní ochranu



A.3 Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací v obcích do 2000 ekvivalentních PRV - opatření III.2.1.1.

obyvatel Obnova a rozvoj vesnic

Program Výstavba a obnova

infrastruktury vodovodů a

kanalizací (podprogram 229

313)



A.4 Technická opatření u průmyslových znečišťovatelů (odstraňování zvlášť OPŽP - oblast podpory 1.1

nebezpečných látek) Snížení znečištění vod



A.5 Revitalizace drobných vodních toků a ploch v obcích PRV - opatření III.2.1.1.

Obnova a rozvoj vesnic PRV

- opatření 1.1.4.

Pozemkové úpravy



A.6 Staré ekologické zátěže OPŽP - oblast podpory 4.2

Odstraňování starých

ekologických zátěží



A.7 Revitalizace vodních toků a nevhodných odvodnění, zlepšení průchodnosti OPŽP - oblast podpory 6.4

vodních toků Optimalizace vodního

režimu krajiny PRŘS - 1.1.

Revitalizace přirozených

funkcí

vodních toků, podprogram

215 112 PRŘS - 1.3.

Odstraňování příčných

překážek na

vodních tocích, podprogram

215 114



A.8 Realizace opatření pozemkových úprav a komplexních pozemkových úprav (snížení OPŽP - prioritní osa 6,

eroze, zvýšení ekologické stability krajiny) oblast podpory 6.3.

Obnova krajinných

struktur PRV -

opatření 1.1.4.

Pozemkové úpravy



A.9 Zakládání a obnova břehových porostů OPŽP - prioritní osa

6, oblast podpory 6.3.

Obnova krajinných

struktur



A.10 Zatravňování orné půdy, zvláště podél vodních toků PRV - opatření II. 1.3.3.

Podopatření péče o krajinu



A.11 Zlepšování druhové a prostorové skladby lesů ve zvlášť chráněných územích OPŽP - oblast podpory 6.3

Obnova krajinných

struktur



A.12 Zalesňování zemědělské půdy PRV - opatření II.2.1

Zalesňování zemědělské

půdy



A.13 Zlepšování druhové skladby lesních porostů PRV - opatření II.2.3.

Lesnicko-environmentální

platby



A.14 Technická a biologická opatření na snížení eutrofizace povrchových vod OPŽP - oblast podpory 1.1

Snížení znečištění vod



A.15 Ošetřování travních porostů PRV - opatření II.1.3.

Agroenvironmentální

opatření



A.16 Komplexní sledování, zjišťování a hodnocení stavu jakosti a množství vod OPŽP - oblast podpory 1.1

(komplexní monitoring vod) Snížení znečištění vod



A.17 Environmentální vzdělávací programy OPŽP - oblast podpory 7.1

a poskytování environmentálního poradenství Rozvoj infrastruktury pro

realizaci

environmentálních

vzdělávacích programů,

poskytování poradenství a

osvětu



A.18 Zdokonalování lidského potenciálu v oblasti zemědělství (údržba krajiny a PRV - opatření 1.3.1.

ochrana ŽP, eroze půdy, znečišťování vod, zvyšování biodiverzity apod.) Odborné vzdělávání a

informační činnost,

opatření PRV - opatření

1.3.4. Využívání

poradenských

služeb



A.19 Snižování znečištění povrchových a podzemních vod ze zemědělských zdrojů PRV - opatření II.1 3.1.

Podopatření postupy

šetrné k životnímu

prostředí PRV - opatření

II. 1.2.2. Rámcová

směrnice pro

vodní politiku ES

2000/60/ES

---------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------

B. Opatření na ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod

---------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------

B.1 Opatření ke snížení odtoku vody z povodí OPŽP - oblast podpory

1.3 Omezování rizika

povodní



B.2 Výstavba suchých nádrží (poldrů) nad 50 tis. m3 OPŽP - oblast podpory

1.3 Omezování rizika

povodní



B.3 Úprava koryt vodních toků v zastavěných územích obcí přírodě blízkým OPŽP - oblast podpory 1.3

způsobem Omezování rizika

povodní PRŘS - 1.1.

Revitalizace přirozené

funkce vodních

toků, podprogram 215 112 PRV

- opatření III.2.1.1.

Obnova a rozvoj vesnic



B.4 Zvyšování retenční schopnosti krajiny a omezování vzniku povodní přírodě OPŽP - oblast podpory 6.4

blízkým způsobem Optimalizace vodního

režimu krajiny PRŘS - 1.1.

Revitalizace přirozené

funkce vodních

toků (podprogram 215 112),

PRŘS - 1.2. Zakládání a

revitalizace prvků

systému ekologické

stability vázaných na vodní

režim (podprogram 215 113),

PRŘS - 1.4. Revitalizace

retenční schopnosti

krajiny (podprogram 215

115)



B.5 Ochrana proti erozi a omezování negativních důsledků povrchových odtoků vody OPŽP - oblast podpory 6.4

Optimalizace vodního

režimu krajiny PPK - A.

Ochrana proti erozi



B.6 Protipovodňová opatření s retencí Program Podpora prevence

před povodněmi II,

podprogram 129 122 PRŘS -

1.1. Revitalizace přirozené

funkce vodních

toků (podprogram 215 112),

PRŘS - 1.2. Zakládání a

revitalizace prvků

systému ekologické

stability vázaných na vodní

režim (podprogram 215 113),

PRŘS - 1.4. Revitalizace

retenční schopnosti

krajiny (podprogram 215

115)



B.7 Protipovodňová opatření podél vodních toků Program Podpora prevence

před povodněmi II

(podprogram 129 123)



B.8 Zvyšování bezpečnosti vodních děl Program Podpora prevence

před povodněmi II

(podprogram 129 123)



B.9 Studie odtokových poměrů a vymezování záplavových území Program Podpora prevence

před povodněmi II

(podprogram 129 125)



B.10 Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží Program Podpora obnovy,

odbahnění

a rekonstrukce rybníků a

výstavby vodních

nádrží (program 129 130)

PRŘS - 1.4. Revitalizace

retenční schopnosti

krajiny (podprogram 215

115) OPR - opatření 1.1.

Investice do produkce

akvakultury



B.11 Protipovodňová opatření realizovaná v rámci pozemkových úprav PRV - opatření I.1.4.

Pozemkové úpravy



B.12 Provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích PRV- opatření II.2.4.1.

a v jejich povodích a protierozní opatření na lesních půdách, sanace nátrží, Obnova lesního

erozních rýh a hrazení, stabilizace strží na pozemcích určených k plnění potenciálu po kalamitách

funkcí lesa. a zavádění preventivních

opatření

Opatření vyplývající z § 35

lesního zákona



B.13 Budování a modernizace informačních systémů předpovědní povodňové služby a OPŽP - oblast podpory

hlásné služby 1.3 Omezování rizika

povodní



B.14 Podpora zpracování mapových podkladů OPŽP - oblast podpory

o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku 1.3 Omezování rizika

povodní

---------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------

C. Opatření v oblasti vodohospodářských služeb

---------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------

C.1 Výstavba a rekonstrukce úpraven vod a zdrojů pitné vody v obcích nad 2000 OPŽP - oblast podpory 1.2

obyvatel Zlepšení jakosti pitné

vody Program Výstavba a

obnova infrastruktury

vodovodů a kanalizací

(podprogram 229 312)



C.2 Výstavba a rekonstrukce přivaděčů a rozvodných vodovodních sítí v aglomeracích OPŽP - oblast podpory 1.2

nad 2000 obyvatel Zlepšení jakosti pitné

vody



C.3 Výstavba a rekonstrukce úpraven vod, zdrojů pitné vody a výstavba a OPZP - oblast podpory 1.2

rekonstrukce přivaděčů a rozvodných sítích v aglomeracích do 2000 obyvatelv Zlepšení jakosti pitné

územích vyžadujících zvláštní ochranu vody



C.4 Výstavba a rekonstrukce vodovodů v obcích do 2000 obyvatel PRV - opatření III.2.1.1.

Obnova a rozvoj vesnic

Program Výstavba a obnova

infrastruktury vodovodů a

kanalizací (podprogram 229

312)



C.5 Vyhledávání a realizace nových zdrojů pro podzemních vod zásobování OPŽP - oblast podpory

obyvatelstva 6.6 Hodnocení zdrojů

podzemních vod



C.6 Provádění geologických a hydrogeologických prací za účelem přehodnocení zásob OPŽP - oblast podpory

podzemních vod k zásobování obyvatel pitnou vodou 6.6 Hodnocení zdrojů

podzemních vod



C.7 Vyhledávání, průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod OPŽP - oblast podpory

povrchovými vodami (umělé infiltrace) z vodních toků nebo nádrží 6.6 Hodnocení zdrojů

podzemních vod

---------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------







Vysvětlivky zkratek programů:



OPŽP - Operační program Životní prostředí



PRV - Program rozvoje venkova



OPR - Operační program Rybářství



PRŘS - Program revitalizace říčních systémů (od r. 2008 program Podpora

obnovy přirozených funkcí krajiny)



PPK - Program péče o krajinu



Strategie financování prioritních rámcových opatření předpokládá, že se

podaří zajistit průběžné čerpání předpokládaného objemu finančních

podpor z kohezního fondu ES pro splnění závazku České republiky v

přechodném období do roku 2010 k výstavbě a rekonstrukci kanalizací a

čistíren odpadních vod požadovaných směrnicí ES o čištění městských

odpadních vod. Nejistota vyplývá z důvodu výhrad Evropské komise ke

smlouvám na zajišťování provozu vodovodů, kanalizací a čistíren

odpadních vod.



V případě Operačního programu Životní prostředí budou opatření

kofinancována též ze státního rozpočtu (kapitoly Ministerstva životního

prostředí) a Státního fondu životního prostředí, případně krajů. Pro

kofinancování ze strany krajů je nutné odpovídající posílení příjmů

krajů. Požadavky na finanční účast vlastních zdrojů investorů i

podmínky pro kofinancování z veřejných zdrojů budou stanoveny v

příslušných resortních směrnicích.



Též v případě finančních podpor z Programu rozvoje venkova a programů

financovaných ze státního rozpočtu se předpokládá účast vlastních

zdrojů investora za podmínek a ve výši dle příslušných pravidel,

případně výstupů finanční a ekonomické analýzy.



Opatření uvedená v tabulce nezahrnují zejména potřebná opatření krytá z

vlastních zdrojů a spojená s plněním povinností správců vodních toků

při péči o koryta vodních toků a související vodní díla, ani opatření

na úseku zabezpečování vodohospodářských služeb vlastníky a

provozovateli vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Rovněž

nezahrnují relevantní opatření podnikatelů v průmyslu, zemědělství a

lesním hospodářství hrazená vlastními zdroji.



5. Požadavky na zpracování plánů oblastí povodí



Při zpracování plánů oblastí povodí se vychází z této závazné části

Plánu hlavních povodí České republiky a dále uvedených požadavků

členěných podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 142/2005 Sb., o plánování v

oblasti vod:



5.1. V okruhu ochrany vod jako složky životního prostředí



a) V rámci zpracování plánů oblastí povodí zohlednit opatření Programu

na snížení znečištění povrchových vod a na jeho základě navrhnout

konkrétní změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život

a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, za účelem

aktualizace a úpravy vymezení těchto vod.



b) Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu, hodnocení stavu vodních

útvarů, expertního posouzení možnosti zlepšení stavu vodních útvarů a

plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů identifikovat v

plánech oblastí povodí níže uvedené projekty a vyhodnotit vliv:

chybějících městských čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů v

aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel, obnovy nebo

intenzifikace městských čistíren odpadních vod ke zlepšení technologií

čištění odpadních vod v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,

chybějícího přiměřeného čištění odpadních vod v obcích o velikosti do

2000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje zkolaudovaná a funkční

kanalizace pro veřejnou potřebu, chybějícího přiměřeného čištění

odpadních vod v obcích o velikosti do 2000 ekvivalentních obyvatel, kde

je vliv komunálního znečištění významným faktorem na stav vodního

útvaru. Pro jednotlivé projekty v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních

obyvatel uvedených v aktuálním seznamu projednaném vládou v rámci

"Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/ES

o čištění městských odpadních vod" i pro relevantní konkrétní projekty

v aglomeracích do 2000 ekvivalentních obyvatel zpracovat v plánech

oblastí povodí časové plány realizace v roce 2008 nedokončených staveb,

včetně způsobu financování. Přitom sledovat dodržení termínu 31.

prosince 2010, kterým bude splněn požadavek Evropské unie na čištění

městských odpadních vod v souladu s Přístupovou dohodou České republiky

s Evropským společenstvím.



c) V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty obnovy

poruchových a zastaralých kanalizačních sítí ke snížení rizik

nekontrolovaného znečišťování podzemních vod v důsledku úniku

odváděných odpadních vod. Po dohodě pořizovatelů plánů oblastí povodí s

vlastníky infrastruktury zpracovat časové plány přípravy a postupné

realizace relevantních projektů. Přitom předpokládat rámec finančních

podpůrných zdrojů dle tabulek 4.1. a 4.2., zejména prostředků

Operačního programu Životní prostředí. Při výběru projektů vycházet

zejména z analýzy efektivnosti a účinků ve prospěch ochrany vod a též

ze schválených plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů.



d) V plánech oblastí povodí identifikovat projekty:



- ke zlepšení morfologického a ekologického stavu vodních toků, včetně

břehových struktur,



- ke zlepšení migrační průchodnosti vodních toků pro ryby a další vodní

živočichy a dále podporující rozvoj přirozených rybích společenstev.



Při výběru prioritních projektů vycházet z výsledků monitoringu vod,

posouzení účinnosti navrhovaných opatření a dále z Akčního plánu stavby

rybích přechodů. Přitom předpokládat rámec finančních podpůrných zdrojů

dle popisu v kapitole 4, zejména prostředků Operačního programu Životní

prostředí.



e) Do programů opatření v rámci plánu oblastí povodí navrhnout na

základě hodnocení monitoringu vod a analýzy erozního ohrožení půd

systémová opatření ve prospěch ochrany vod a na vodu vázaných

ekosystémů, týkající se hospodaření na zemědělské a lesní půdě

(odvozených z dodržování zásad "dobrého zemědělského a

environmentálního stavu" a standardů) a dále opatření v oblasti

zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Přitom využívat

především finanční podpůrné zdroje zahrnuté v Programu rozvoje venkova

České republiky na období 2007 až 2013 a také v Operačním programu

Životní prostředí na období 2007 až 2013. Zejména uplatňovat opatření

odvozená z realizace pozemkových úprav, udržitelného využívání

zemědělské a lesní půdy (především zatravňování podél vodních toků,

zalesňování, snižování negativních důsledků vodní eroze apod.),

opatření zajišťující požadavky na hospodaření ve zranitelných

oblastech, postupů hospodaření šetrných k životnímu prostředí a

opatření odvozená z realizace drobných vodohospodářských staveb v

obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel (kanalizace a čistírny odpadních

vod).



f) Na základě hodnocení monitoringu vod a analýzy hodnocení stavu

vodních útvarů identifikovat v plánech oblastí povodí zařízení určená k

čištění nebo zneškodňování odpadních vod a kanalizační systémy z

průmyslových zdrojů znečištění, které představují rizika z hlediska

zajištění požadavků národních právních předpisů, a pro vybraná

průmyslová odvětví i požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění

městských odpadních vod.



5.2. V okruhu ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod



a) Do plánů oblastí povodí zahrnout vhodnou kombinaci opatření v

krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a

technických opatření ovlivňujících povodňové průtoky v jednotlivých

prioritních oblastech stanovených v bodě 2.3.3. s uvedením předpokladů

časového plánu jejich přípravy a realizace. Tato opatření věcně zaměřit

v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí na období 2007

až 2013, programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu

Prevence před povodněmi II. etapa na období 2007 až 2012.



b) Do plánů oblastí povodí promítnout další prioritní opatření

povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní,

která budou zajišťována v investorské působnosti správců povodí,

správců vodních toků, krajů a obcí. Tato opatření věcně zaměřit v

souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí na období 2007 až

2013, programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu

Prevence před povodněmi II. etapa na období 2007 až 2012. Zejména se

bude jednat o:



- opatření v krajině přírodě blízkým způsobem (přirozené rozlivy, suché

nádrže, úpravy koryt v zastavěných územích obcí), opatření k

optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a

k ochraně proti vodní erozi (zejména revitalizace nevhodně upravených

vodních toků, nevhodných odvodnění a jiných zásahů negativně

ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu negativních vlivů

vodní eroze, omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody -

zasakovací pásy a průlehy, obnova retenčních prostor),



- protipovodňová technická opatření s retencí (zřizování nových

retenčních prostorů na vodních tocích, rekonstrukce a úpravy objektů

vodních nádrží s retenčním účinkem pro zvýšení míry ochrany území,

výstavba a rekonstrukce stavebních objektů v územích určených k

rozlivům povodní),



- protipovodňová technická opatření podél vodních toků (zvýšení

průtočné kapacity vodních toků /koryta a bezprostředního okolí/ v

intravilánech měst a obcí a jejich stabilizace, výstavba a rekonstrukce

ochranných hrází k lokální ochraně území, odlehčovacích koryt a štol,

zvyšování průtočné kapacity jezů),



- zvyšování bezpečnosti vodních děl (rekonstrukce jezů, rekonstrukce

výpustí a bezpečnostních přelivů a zvýšení jejich kapacity),



- hrazení bystřin v lesích (§ 35 lesního zákona). Pro tato opatření

povodňové prevence doložit v plánech oblastí povodí též předpoklad

časového plánu jejich přípravy a realizace.



5.3. V okruhu vodohospodářských služeb



a) V plánech oblastí povodí identifikovat prioritní projekty ke

zlepšení jakosti dodávané pitné vody a zabezpečení zásobování

obyvatelstva pitnou vodu, a to tak, aby tyto projekty odpovídaly cílům

dotačních titulů a vymezeným finančním zdrojům v Operačním programu

Životní prostředí, Programu rozvoje venkova a programu Výstavba a

obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací (podprogram 229 312).



b) V programech opatření plánů oblastí povodí uplatnit pro lokality

využívající vodní zdroje s nevyhovující jakostí povrchové vody pro

odběr k úpravě na vodu pitnou opatření, vymezená v Plánech k zlepšování

jakosti surové vody.



c) Se záměrem zvýšit míru zabezpečenosti poskytovaných

vodohospodářských služeb, stanovit v plánech oblastí povodí, zejména na

podkladě výstupů technickobezpečnostního dohledu, priority postupné

obnovy vodních děl na vodních tocích souvisejících s poskytováním

vodohospodářských služeb, posoudit míru jejich dlouhodobě udržitelného

užívání, případně nezbytnou míru finančních podpor z národních zdrojů

ve smyslu § 102 vodního zákona.



d) Na podkladě ekonomických analýz v plánech oblastí povodí posoudit

sociální, environmentální a ekonomické důsledky úhrady všech nákladů na

vodohospodářské služby z výnosů od uživatelů.



6. Požadavky na sestavení plánů národních částí mezinárodních oblastí

povodí Labe, Odry a Dunaje



6.1. Obsah plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe,

Odry a Dunaje



Při zpracování plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí se

vychází z Plánu hlavních povodí České republiky, schválených výstupů

jednotlivých etap zpracování plánů oblastí povodí, z programů sledování

a zjišťování stavu vod a schválených plánů oblastí povodí.



Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje

sestavuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s

Ministerstvem zemědělství, správci povodí a krajskými úřady podle

aktuálních požadavků Evropské komise a mezinárodních komisí pro ochranu

Labe, Odry a Dunaje. Na základě vyhodnocení účinnosti koordinace při

přípravě plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí navrhnout

případnou úpravu do novely vodního zákona do poloviny roku 2008, která

nabude účinnosti v roce 2009.



Při sestavování plánů národních částí mezinárodních oblastí povodí

Labe, Odry a Dunaje se vychází z Přílohy VII směrnice 2000/60/ES.

Základní kapitoly odpovídají členěním již zpracovaných zpráv Evropské

komisi, zejména zpráv podle čl. 5 a čl. 8. Předpokládá se aktualizace

všech charakteristik a dosud zpracovaných informací.



Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje

budou obsahovat:



a) charakteristiku národní části mezinárodní oblasti povodí,



b) významné tlaky a dopady způsobené lidskou činností,



c) identifikaci a zmapování chráněných oblastí (Registr chráněných

oblastí),



d) monitorovací sítě a výsledky monitoringu,



e) cíle, úkoly a výjimky v oblasti ochrany životního prostředí,



f) ekonomickou analýzu využívání vody,



g) programy opatření,



h) registr podrobnějších programů a plánů, zejména plány oblastí

povodí,



i) opatření v oblasti veřejných informací a konzultací,



j) oprávněné orgány a dohody v oblasti mezinárodní koordinace,



k) kontaktní body pro získávání podpůrné dokumentace.



6.2. Struktura dílčích povodí pro sestavení plánů národních částí

mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje



6.2.1. Mezinárodní oblast povodí Labe



Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Labe se dohodly na vymezení a

používání koordinačních oblastí, které jsou pro plán národní části

mezinárodní oblasti povodí vymezeny a označeny jako:



5100 Horní a střední Labe



5210 Horní Vltava



5240 Berounka



5290 Dolní Vltava



5300 Ohře a dolní Labe



5400 Mulde - Elbe - Schwarze Ester



5600 Saale



5800 Havel.



6.2.2. Mezinárodní oblast povodí Odry



Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Odry se dohodly na vymezení a

používání koordinačních oblastí, které jsou pro plán národní části

mezinárodní oblasti povodí vymezeny a označeny jako:



6200 Horní Odra



6300 Střední Odra



6400 Lužická Nisa.



6.2.3. Mezinárodní oblast povodí Dunaje



Státy ležící v Mezinárodní oblasti povodí Dunaje se dohodly na vymezení

a používání dílčích jednotek, které jsou pro plán národní části

mezinárodní oblasti povodí vymezeny a označeny jako:



CZ1 - česká část území dílčího povodí řeky Naab, přítoku Dunaje



CZ2 - česká část území dílčího povodí řeky Regen, přítoku Dunaje



CZ3 - česká část území dílčího povodí řeky Ilz, přítoku Dunaje



CZ4 - česká část území dílčího povodí řeky Grosse Mühl, přítoku Dunaje



CZ5 - česká část území dílčího povodí řek Aist a Zwett, přítoků Dunaje



CZ6 - česká část území dílčího povodí Dyje, přítoku Moravy



CZ7 - česká část území dílčího povodí Moravy



CZ8 - česká část dílčích povodí přítoků Váhu, přítoku Dunaje.