134/1999 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. června 1992 byla v

Rio de Janeiro přijata Úmluva o biologické rozmanitosti.



Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 4. června

1993. Listina o schválení Úmluvy o biologické rozmanitosti Českou

republikou byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených

národů, depozitáře Úmluvy, dne 3. prosince 1993. Úmluva vstoupila v

platnost na základě svého článku 36 odst. 1 dne 29. prosince 1993. Pro

Českou republiku vstoupila Úmluva v platnost v souladu se zněním

odstavce 3 téhož článku dne 3. března 1994.



Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.



ÚMLUVA



o biologické rozmanitosti



Smluvní strany,



vědomy si skutečné hodnoty biologické rozmanitosti a ekologických,

genetických, společenských, ekonomických, vědeckých, naučných,

kulturních, rekreačních a estetických hodnot biologické rozmanitosti

(biodiverzity) a jejích složek,



vědomy si také významu biodiverzity pro evoluci a zachování

životodárných systémů biosféry,



potvrzujíce, že ochrana biodiverzity je společným zájmem lidstva,



znovu potvrzujíce, že státy mají suverénní právo na své biologické

zdroje,



znovu také potvrzujíce, že státy jsou zodpovědné za ochranu své

biodiverzity a za využívání svých biologických zdrojů trvale

udržitelným způsobem,



znepokojeny tím, že biodiverzita je významně snižována určitými

lidskými činnostmi,



vědomy si obecného nedostatku informací a poznatků týkajících se

biodiverzity a naléhavé potřeby vytvoření vědeckých, odborných a

institucionálních kapacit jako předpokladu porozumění, které je

východiskem pro plánování a zavádění příslušných opatření,



zaznamenávajíce, že je životně důležité předvídat, preventivně omezovat

a odstraňovat příčiny významného snížení nebo ztráty biodiverzity přímo

u jejich zdroje,



zaznamenávajíce také, že tam, kde existuje hrozba významného snížení

nebo ztráty biodiverzity, nesmí být nedostatek naprosté vědecké jistoty

užíván jako důvod k odkladu opatření směřujících k zabránění této

hrozbě nebo jejímu omezení na nejnižší možnou míru,



zaznamenávajíce dále, že základním požadavkem ochrany biodiverzity je

ochrana ekosystémů a přírodních stanovišť in situ a udržení a obnovení

životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí,



zaznamenávajíce dále, že opatření ex situ, pokud možno v původní zemi,

musí také hrát významnou roli,



uznávajíce těsnou a odvěkou závislost mnoha domorodých a místních

společenství a jejich tradičních životních stylů na biologických

zdrojích i požadavek rovnocenného podílu na zisku z využívání

tradičních znalostí, inovací a postupů vhodných pro ochranu

biodiverzity a trvale udržitelné využívání jejích složek,



uznávajíce také životně důležitou úlohu, kterou hrají ženy v ochraně a

trvale udržitelném využívání biodiverzity, a potvrzujíce potřebu plné

účasti žen na všech úrovních rozhodování a zavádění opatření na ochranu

biodiverzity,



zdůrazňujíce význam a potřebu podporovat mezinárodní, regionální a

celosvětovou spolupráci mezi státy, mezivládními organizacemi a

nevládním sektorem při ochraně biodiverzity a trvale udržitelném

využívání jejích složek,



berouce v úvahu, že zajištění nových i dodatečných finančních zdrojů a

vhodného přístupu k odpovídajícím technologiím může vést k podstatné

změně schopnosti světa čelit ztrátě biodiverzity,



berouce dále v úvahu, že jsou nutná zvláštní opatření k zajištění

potřeb rozvojových zemí, včetně zajištění nových a dodatečných

finančních zdrojů a vhodného přístupu k odpovídajícím technologiím,



zaznamenávajíce v tomto ohledu zvláštní podmínky nejméně rozvinutých

zemí a malých ostrovních států,



berouce v úvahu, že k ochraně biodiverzity jsou potřebné rozsáhlé

investice a že lze očekávat široké spektrum ekologických, hospodářských

a společenských přínosů z těchto investic,



uznávajíce, že hospodářský a sociální rozvoj a odstranění chudoby jsou

prvořadými a rozhodujícími prioritami rozvojových zemí,



vědomy si toho, že ochrana a trvale udržitelné využívání biodiverzity

má kritický význam pro zajištění výživy, zdraví a dalších potřeb

rostoucí světové populace a že pro tento účel je nutné umožnit jak

přístup ke genetickým zdrojům a technologiím, tak i jejich sdílení,



zaznamenávajíce, že ochrana a trvale udržitelné využívání biodiverzity

posílí přátelské vztahy mezi státy a přispějí k míru pro lidstvo,



přejíce si rozšířit a doplnit stávající mezinárodní opatření na ochranu

biodiverzity a trvale udržitelného využívání jejích složek a



odhodlány ochránit a trvale udržitelným způsobem využívat biodiverzitu

ku prospěchu současných i budoucích generací,



dohodly se následovně:



Čl.1



Cíle



Cíli této Úmluvy, které mají být v souladu s jejími příslušnými

ustanoveními sledovány, jsou ochrana biodiverzity, trvale udržitelné

využívání jejích složek a spravedlivé a rovnoměrné rozdělení přínosů

plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího

přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího předávání příslušných

technologií při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie,

včetně odpovídajících způsobů financování.



Čl.2



Používání termínů



Pro účely této Úmluvy:



"Biodiverzita (biologická rozmanitost)" znamená variabilitu všech

žijících organismů včetně, mezi jiným, suchozemských, mořských a jiných

vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí;

zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů.



"Biologické zdroje" zahrnují genetické zdroje, organismy nebo jejich

části, populace nebo jakoukoli jinou biotickou složku ekosystémů se

skutečným nebo možným využitím nebo hodnotou pro lidstvo.



"Biotechnologie" znamená jakoukoli technologii, která využívá

biologických systémů, živých organismů nebo z nich odvozených

biologických systémů k produkci nebo modifikaci výrobků či procesů pro

specifické použití.



"Země původu genetických zdrojů" znamená stát, který vlastní tyto

genetické zdroje v podmínkách in situ.



"Země poskytující genetické zdroje" znamená zemi dodávající genetické

zdroje získávané ze zdrojů in situ, včetně populací volně žijících i

zdomácnělých druhů, nebo získávané ze zdrojů ex situ, které mohly, ale

nemusely mít původ v této zemi.



"Domestikované nebo pěstované druhy" jsou druhy, u kterých byl vývojový

proces ovlivněn člověkem k uspokojování jeho potřeb.



"Ekosystém" znamená dynamický komplex společenstev mikroorganismů,

rostlin a živočichů a jejich neživého prostředí působící ve vzájemných

vazbách jako funkční jednotka.



"Ochrana ex situ" znamená ochranu složek biodiverzity mimo jejich

přirozená stanoviště.



"Genetický materiál" znamená jakýkoli materiál rostlinného,

živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu obsahující funkční

jednotky dědičnosti.



"Genetické zdroje" znamenají genetický materiál skutečné nebo

potenciální hodnoty.



"Stanoviště (biotop)" znamená místo nebo typ místa přirozeného výskytu

jedinců nebo populací.



"Podmínky in situ" jsou podmínky, kde genetické zdroje existují v rámci

ekosystémů a přírodních stanovišť; v případě zdomácnělých nebo

pěstovaných druhů v prostředí, kde si vyvinuly své charakteristické

vlastnosti.



"Ochrana in situ" znamená ochranu ekosystémů a přírodních stanovišť,

včetně udržování a obnovy životaschopných populací druhů v jejich

přirozeném prostředí, a v případě zdomácnělých nebo pěstovaných druhů v

prostředí, kde se vyvinuly jejich charakteristické vlastnosti.



"Chráněné území" znamená geograficky vymezené území, které je určeno

nebo kontrolováno a spravováno pro dosažení specifických cílů ochrany

přírody.



"Organizace regionální hospodářské integrace" znamená organizaci

vytvořenou suverénními státy dané oblasti, na niž její členské státy

převedly kompetence týkající se záležitostí v působnosti této Úmluvy a

která byla řádně zmocněna, v souladu se svými vnitřními postupy, k

podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení této Úmluvy nebo přistoupení k

ní.



"Trvale udržitelné využívání" znamená využívání složek biodiverzity

takovým způsobem a v takovém rozsahu, který nevede k dlouhodobému

poklesu biodiverzity, čímž se udržuje její schopnost uspokojovat

potřeby a naděje současných i budoucích generací.



"Technologie" zahrnuje i biotechnologii.



Čl.3



Princip



Státy mají, v souladu s Chartou OSN a principy mezinárodního práva,

suverénní právo využívat své vlastní zdroje v souladu s vlastní

politikou ochrany životního prostředí; mají odpovědnost za zajištění

toho, aby aktivity v rámci jejich působnosti nebo dohledu nezpůsobily

škody životnímu prostředí jiných států nebo území za hranicemi národní

působnosti.



Čl.4



Rozsah působnosti



S ohledem na práva jiných států a kromě výjimek výslovně uvedených v

této Úmluvě ustanovení této Úmluvy platí ve vztahu ke každé smluvní

straně:



(a) v případě složek biodiverzity na území v rámci její národní

působnosti, a



(b) v případě procesů a aktivit prováděných v rámci její působnosti

nebo pod jejím dohledem na území její národní působnosti nebo za

hranicemi národní působnosti, a to bez ohledu na to, kde se projeví

jejich účinky.



Čl.5



Spolupráce



Každá smluvní strana bude, pokud je to možné a vhodné, spolupracovat s

ostatními smluvními stranami přímo, nebo kde to bude vhodné,

prostřednictvím kompetentních mezinárodních organizací v záležitostech

týkajících se území mimo dosah národní působnosti a v ostatních

záležitostech vzájemného zájmu na ochraně a trvale udržitelném

využívání biodiverzity.



Čl.6



Obecná opatření na ochranu a trvale udržitelné využívání



Každá smluvní strana bude v souladu se svými specifickými podmínkami a

možnostmi:



(a) vytvářet národní strategie, plány či programy pro ochranu a trvale

udržitelné využívání biodiverzity nebo pro tento účel upravovat

stávající strategie, plány a programy, které by měly mezi jiným odrážet

opatření stanovená v této Úmluvě a týkající se dotčené smluvní strany,

a



(b) začleňovat, pokud to bude možné a vhodné, ochranu a trvale

udržitelné využívání biodiverzity do příslušných oborových nebo

mezioborových plánů, programů a koncepcí.



Čl.7



Identifikace a monitorování



Každá smluvní strana, pokud to bude možné a vhodné, zvláště pro účely

článků 8 až 10, bude:



(a) určovat složky biodiverzity důležité pro její ochranu a trvale

udržitelné využívání s ohledem na seznam kategorií uvedený v příloze I,



(b) pravidelně a dlouhodobě sledovat prostřednictvím odběru vzorků a

jiných metod složky biodiverzity identifikované podle písmene (a),

přičemž bude věnovat zvláštní pozornost těm, které vyžadují pro svou

ochranu naléhavá opatření, a těm, které nabízejí největší potenciál pro

trvale udržitelné využívání,



(c) identifikovat procesy a kategorie činností, které mají nebo by

mohly mít významně nepříznivý vliv na ochranu a trvale udržitelné

využívání biodiverzity, a bude pravidelně a dlouhodobě sledovat jejich

účinky prostřednictvím odběru vzorků a jiných technik, a



(d) uchovávat a jakýmkoli způsobem získávat údaje odvozené z

identifikační a monitorovací činnosti podle písmen (a), (b) a (c)

tohoto článku.



Čl.8



Ochrana in situ



Každá smluvní strana, pokud to bude možné a vhodné,



(a) vytvoří systém chráněných území nebo území, kde je třeba přijmout

zvláštní opatření k ochraně biologické rozmanitosti,



(b) vypracuje, kde je to nezbytné, zásady pro výběr, zřízení a péči o

chráněná území nebo území, kde je třeba přijmout zvláštní opatření k

ochraně biodiverzity,



(c) bude regulovat nebo pečovat o biologické zdroje významné pro

ochranu biodiverzity, ať již v chráněných územích nebo mimo ně, se

záměrem zajistit jejich ochranu a trvale udržitelné využívání,



(d) bude podporovat ochranu ekosystémů a přírodních stanovišť a

udržování životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí,



(e) bude podporovat trvale udržitelný, k životnímu prostředí citlivý

rozvoj v oblastech přiléhajících k chráněným územím s výhledem

rozšíření ochrany na tyto oblasti,



(f) bude rehabilitovat a obnovovat poškozené eko-systémy a podporovat

záchranu ohrožených druhů, mezi jiným prostřednictvím tvorby a

realizace záchranných programů nebo jiných přístupů v péči o ně,



(g) vytvoří nebo bude udržovat prostředky k regulaci, zvládání a řízení

rizik spojených s využíváním a zaváděním živých modifikovaných

organismů jako produktů biotechnologií, které by mohly mít nepříznivé

ekologické dopady na ochranu a trvale udržitelné využívání

biodiverzity, přičemž budou rovněž brána v úvahu rizika pro lidské

zdraví,



(h) zabrání zavádění, bude kontrolovat nebo vyhubí ty cizí druhy, které

ohrožují ekosystémy, přírodní stanoviště nebo druhy,



(i) vynasnaží se zajistit podmínky potřebné pro slučitelnost

stávajícího využívání biodiverzity s její ochranou a trvale udržitelným

využíváním jejích složek,



(j) v mezích své národní legislativy bude respektovat, chránit a

udržovat poznatky, inovace a postupy domorodých a místních společenství

ztělesňujících tradiční životní styl vhodný pro ochranu a trvale

udržitelné užívání biodiverzity; bude podporovat jejich širší využívání

se souhlasem a zapojením vlastníků takových poznatků, inovací a postupů

a zasadí se o spravedlivé rozdělení zisku vyplývajícího z využívání

takových poznatků, inovací a postupů,



(k) vytvoří nebo bude udržovat nezbytné právní normy a/nebo jiná

regulační opatření na ochranu ohrožených druhů a populací,



(l) tam, kde byl zjištěn závažný nepříznivý vliv na biodiverzitu podle

článku 7, bude regulovat nebo řídit příslušné procesy a typy činností,

a



(m) bude spolupracovat při zajišťování finanční a jiné podpory pro

ochranu in situ tak, jak je pojata pod výše uvedenými písmeny (a) až

(l), zvláště pro rozvojové země.



Čl.9



Ochrana ex situ



Každá smluvní strana, pokud je to možné a vhodné a převážně pro účely

doplnění opatření in situ:



(a) přijme opatření na ochranu složek biodiverzity ex situ, především v

zemi původu takových složek,



(b) vytvoří a bude udržovat zařízení na ochranu a výzkum rostlin,

zvířat a mikroorganismů ex situ, především v zemi původu genetických

zdrojů,



(c) přijme opatření pro obnovu a záchranu ohrožených druhů a pro jejich

opětovné vysazování na jejich přirozená stanoviště za příhodných

podmínek,



(d) bude regulovat a řídit získávání biologických zdrojů z přírodních

stanovišť pro účely ochrany ex situ tak, aby nedošlo k ohrožení

ekosystémů a populací druhů in situ, kromě případů, kde jsou potřebná

dočasná opatření ex situ podle písmene (c), a



(e) bude spolupracovat při poskytování finanční a jiné podpory ochrany

ex situ uvedené pod písmeny (a) až (d) a při zakládání a udržování

zařízení pro ochranu ex situ v rozvojových zemích.



Čl.10



Trvale udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti



Každá smluvní strana, pokud je to možné a vhodné:



(a) bude začleňovat zájmy ochrany a trvale udržitelného využívání

biologických zdrojů do rozhodovacích procesů na národní úrovni,



(b) přijme opatření vztahující se k využívání biologických zdrojů,

která by omezila nepříznivé dopady na biodiverzitu na nejmenší možnou

míru nebo by umožnila se jim vyhnout,



(c) bude chránit a stimulovat vžité způsoby využívání biologických

zdrojů v souladu s tradičními kulturními postupy, které jsou slučitelné

s požadavky jejich ochrany nebo trvalého využívání,



(d) bude podporovat místní obyvatelstvo v tvorbě a realizaci nápravných

opatření v poškozených oblastech, kde byla biodiverzita snížena, a



(e) bude podporovat spolupráci mezi svými státními úřady a soukromým

sektorem v rozvíjení metod trvale udržitelného využívání biologických

zdrojů.



Čl.11



Motivační opatření



Každá smluvní strana, pokud je to možné a vhodné, přijme ekonomicky a

společensky přijatelná opatření, která budou působit jako motivace pro

ochranu a trvale udržitelné užívání složek biologické rozmanitosti.



Čl.12



Výzkum a školení



Smluvní strany, berouce v úvahu specifické potřeby rozvojových zemí,

budou:



(a) vytvářet a udržovat programy pro vědecké a technické vzdělávání a

praktická školení se zaměřením na ochranu a trvale udržitelné využívání

biodiverzity a jejích složek; budou zajišťovat podporu takového

vzdělávání a výchovy pro zvláštní potřeby rozvojových zemí,



(b) podporovat a stimulovat výzkum, který přispívá k ochraně a trvale

udržitelnému využívání biodiverzity, zvláště v rozvojových zemích, mezi

jiným v souladu s rozhodnutími Konference smluvních stran přijatými na

základě doporučení Pomocného poradního orgánu pro vědu, techniku a

technologii, a



(c) při dodržování ustanovení článků 16, 18 a 20 poskytovat podporu a

spolupracovat při využívání vědeckého pokroku v rámci výzkumu

biodiverzity a při vyvíjení metod ochrany a trvale udržitelného

využívání biologických zdrojů.



Čl.13



Veřejné vzdělávání a uvědomění



Smluvní strany budou:



(a) podporovat a stimulovat pochopení významu ochrany biodiverzity a

potřebná opatření s tím související; budou také propagovat ochranu

biodiverzity prostřednictvím sdělovacích prostředků a podporovat

zařazení těchto otázek do vzdělávacích programů, a



(b) spolupracovat odpovídajícím způsobem s ostatními státy a

mezinárodními organizacemi při tvorbě programů vzdělávání a veřejné

osvěty týkajících se ochrany a trvale udržitelného využívání biologické

rozmanitosti.



Čl.14



Hodnocení vlivů a omezování nepříznivých vlivů na nejmenší možnou míru



1. Každá smluvní strana, nakolik je to možné a vhodné:



(a) zavede vhodné postupy hodnocení vlivů na životní prostředí u svých

navrhovaných projektů, u nichž existuje pravděpodobnost závažných

nepříznivých účinků na biodiverzitu, se záměrem na možné předejití nebo

na omezení takových účinků na nejmenší možnou míru; kde je to vhodné,

umožní účast veřejnosti v takových postupech,



(b) zavede vhodná opatření zajišťující, že ekologické důsledky jejích

programů a postupů, u kterých lze předpokládat závažné nepříznivé

dopady na biologickou rozmanitost, budou náležitě brány v úvahu,



(c) bude na základě reciprocity podporovat oznamování, výměnu informací

a konzultace týkající se takových činností v rámci její působnosti nebo

dohledu, u kterých existuje pravděpodobnost závažného nepříznivého

vlivu na biodiverzitu ostatních států nebo oblastí za hranicemi národní

působnosti; za tím účelem bude podporovat uzavírání odpovídajících

dvoustranných, regionálních nebo mnohostranných dohod,



(d) v případě, že v dosahu její působnosti nebo oblasti kontroly

vznikne bezprostřední nebo vážné nebezpečí pro biodiverzitu v dosahu

působnosti jiných států nebo na území mimo meze národní působnosti,

vyrozumí neprodleně státy, které mohou být postiženy, o takovém

nebezpečí či poškození a bude iniciovat akci k zamezení nebo

minimalizaci takového nebezpečí či poškození, a



(e) bude podporovat na národní úrovni přijetí takových nouzových

opatření, která by reagovala na aktivity nebo události vzniklé

přirozeně nebo jinak, představující vážné a bezprostřední ohrožení

biodiverzity; bude podporovat mezinárodní spolupráci při doplnění

takových národních snah a tam, kde je to vhodné a dohodnuté státy nebo

dotčenými regionálními hospodářskými organizacemi, napomůže vytvoření

společných plánů pro případ nepředvídaných událostí.



2. Konference smluvních stran prozkoumá na základě studií, které budou

zpracovány, otázky odpovědnosti a náhrady škod, včetně odškodnění za

poškození biodiverzity a její obnovy, kromě případů, kdy taková

odpovědnost je čistě vnitřní záležitostí.



Čl.15



Přístup ke genetickým zdrojům



1. Při uznávání suverénního práva států na jejich přírodní zdroje

spočívá pravomoc stanovit přístup ke genetickým zdrojům na národních

vládách a podléhá národní legislativě.



2. Každá smluvní strana se bude snažit o vytvoření podmínek pro

usnadnění přístupu ke genetickým zdrojům a jejich z hlediska životního

prostředí vhodné využití jinými smluvními stranami a nebude ukládat

omezení, která by byla v rozporu s cíli této Úmluvy.



3. Pro účely této Úmluvy jsou genetickými zdroji poskytovanými smluvní

stranou ve smyslu tohoto článku a článků 16 a 19 pouze ty zdroje, které

jsou poskytnuty smluvními stranami jako zeměmi původu takových zdrojů

nebo jinými stranami, které si opatřily genetické zdroje v souladu s

touto Úmluvou.



4. Přístup tam, kde je umožněn, musí vycházet ze vzájemně schválených

podmínek a z ustanovení tohoto článku.



5. Přístup ke genetickým zdrojům musí podléhat předchozímu

kvalifikovanému souhlasu smluvní strany poskytující takové zdroje,

pokud není touto stranou stanoveno jinak.



6. Každá smluvní strana se bude snažit o rozvinutí a provádění

vědeckého výzkumu založeného na genetických zdrojích poskytnutých

jinými smluvními stranami s plnou účastí těchto stran, pokud možno v

zemi původu genetických zdrojů.



7. Každá smluvní strana podnikne vhodná legislativní, administrativní a

politická opatření v souladu s články 16 a 19 a tam, kde je to

nezbytné, prostřednictvím finančního mechanismu vytvořeného na základě

článků 20 a 21, s cílem spravedlivého a rovnoprávného rozdělení

výsledků výzkumu a vývoje a zisku vyplývajícího z komerčního a jiného

využívání genetických zdrojů se smluvní stranou poskytující takové

zdroje. Takové rozdělení se musí dít na základě vzájemně odsouhlasených

podmínek.



Čl.16



Převod technologií a přístup k nim



1. Každá smluvní strana, uznávajíc, že technologie zahrnují i

biotechnologie a že jak přístup k technologiím, tak jejich převod mezi

smluvními stranami jsou podstatnými prvky pro dosažení cílů této

Úmluvy, zavazuje se v souladu s ustanoveními tohoto článku poskytnout

a/nebo usnadnit přístup ostatním smluvním stranám k technologiím nebo

předat technologie, které souvisejí s ochranou a trvale udržitelným

využíváním biodiverzity nebo využívají genetické zdroje a nezpůsobují

vážnější poškození životního prostředí.



2. Přístup k technologiím a jejich převod do rozvojových zemí ve smyslu

odstavce 1 bude zajišťován a/nebo usnadňován za spravedlivých a

maximálně výhodných podmínek, včetně koncesí nebo preferenčních

podmínek na základě vzájemné dohody, a tam, kde je to nezbytné, v

souladu s finančními mechanismy stanovenými v článcích 20 a 21. V

případě technologií podléhajících patentovým nebo jiným vlastnickým

právům bude takový přístup a převod zajištěn za podmínek, které

respektují odpovídající a účinnou ochranu práv, která se týkají

duševního vlastnictví a jsou s ní v souladu. Použití tohoto odstavce

musí být v souladu s následujícími odstavci 3, 4 a 5.



3. Každá smluvní strana podnikne přiměřená legislativní,

administrativní nebo politická opatření s cílem zajistit za vzájemně

dohodnutých podmínek smluvním stranám, zvláště pokud jde o rozvojové

země poskytující genetické zdroje, přístup k technologiím a předání

technologií k využívání těchto zdrojů, včetně technologií chráněných

patenty a jinými právy týkajícími se duševního vlastnictví; kde je to

nezbytné, učiní tak prostřednictvím ustanovení článků 20 a 21 v souladu

s mezinárodním právem a v souladu s následujícími odstavci 4 a 5.



4. Každá smluvní strana podnikne přiměřená legislativní,

administrativní nebo politická opatření s cílem, aby soukromý sektor

usnadnil přístup k technologiím, jejich společný vývoj a předání ve

smyslu odstavce 1, a to ve prospěch jak vládních institucí, tak

soukromého sektoru rozvojových zemí; v tomto směru bude dodržovat

závazky obsažené v odstavcích 1, 2 a 3.



5. Smluvní strany, uznávajíce, že patenty a jiná práva týkající se

duševního vlastnictví mohou mít vliv na naplňování této Úmluvy, budou

spolupracovat v tomto směru v rámci národní legislativy a mezinárodního

práva, aby zajistily, že taková práva tuto Úmluvu podporují a nejsou

proti jejím cílům.



Čl.17



Výměna informací



1. Smluvní strany budou usnadňovat výměnu informací vztahujících se k

ochraně a trvale udržitelnému využívání biodiverzity ze všech veřejně

přístupných zdrojů a budou přitom brát v úvahu zvláštní potřeby

rozvojových zemí.



2. Tato výměna informací musí zahrnovat výměnu výsledků technického,

vědeckého a socioekonomického výzkumu stejně jako informací o

vzdělávacích a průzkumných programech, speciálních znalostech,

domorodých a tradičních vědomostech jako takových i v kombinaci s

technologiemi uvedenými v článku 16 odst. 1. To zahrnuje také, kde je

to proveditelné, návratnost informací.



Čl.18



Technická a vědecká spolupráce



1. Pokud to bude nutné, budou smluvní strany podporovat mezinárodní

technickou a vědeckou spolupráci na poli ochrany a trvale udržitelného

využívání biodiverzity prostřednictvím vhodných mezinárodních a

národních institucí.



2. Všechny smluvní strany budou při naplňování této Úmluvy podporovat

mezinárodní technickou a vědeckou spolupráci s ostatními smluvními

stranami, zvláště rozvojovými zeměmi, mezi jiným prostřednictvím tvorby

a zavádění koncepcí na národní úrovni. Při podpoře takové spolupráce

musí být věnována zvláštní pozornost tvorbě a posilování schopností

jednotlivých národů prostřednictvím rozvoje schopností jejich obyvatel

a vytvářením odpovídajících institucí.



3. Konference stran na svém prvním zasedání určí, jak vytvořit

mechanismus mezinárodní výměny informací (clearing-house) na podporu a

usnadnění technické a vědecké spolupráce.



4. Smluvní strany budou při naplňování cílů této Úmluvy a v souladu s

národní legislativou a záměry podporovat a rozvíjet metody spolupráce

při vývoji a využívání technologií, včetně domorodých a tradičních

technologií. Za tímto účelem budou smluvní strany rovněž rozvíjet

spolupráci při školení odborných pracovníků a výměně expertů.



5. Smluvní strany budou na základě vzájemné dohody podporovat vytváření

společných výzkumných programů a společných podniků pro vývoj

technologií odpovídajících cílům této Úmluvy.



Čl.19



Zacházení s biotechnologiemi a rozdělení přínosu, který z nich plyne



1. Každá smluvní strana podnikne příslušná legislativní,

administrativní nebo koncepční opatření, která umožní účinnou účast v

biotechnologickém výzkumu těm zemím, zvláště rozvojovým, které

poskytují genetické zdroje pro takový výzkum, pokud možno přímo v zemi,

odkud tyto zdroje pocházejí.



2. Každá smluvní strana podnikne všechna proveditelná opatření na

podporu a urychlení přednostního přístupu smluvních stran, zvláště

rozvojových zemí, za rovnocenných a spravedlivých podmínek k výsledkům

a přínosům využívání biotechnologií založených na genetických zdrojích

poskytnutých těmito smluvními stranami. Takový přístup musí být založen

na vzájemně dohodnutých podmínkách.



3. Strany uváží potřebu a modality protokolu, který stanoví příslušné

postupy, včetně - a to zejména - dohody o poskytování včasných

informací týkajících se bezpečného převodu, zacházení a využití

jakéhokoli pozměněného živého organismu vzniklého pomocí

biotechnologií, který by mohl mít nepříznivý účinek na ochranu a trvale

udržitelné využívání biodiverzity.



4. Každá smluvní strana bude přímo nebo dotázáním jakékoli fyzické nebo

právnické osoby v okruhu své působnosti zabývající se organismy

zmíněnými v odstavci 3 poskytovat veškeré dostupné informace o

předpisech o nakládání s nimi a o bezpečnostních předpisech

požadovaných touto smluvní stranou při zacházení s takovými organismy;

poskytne také veškeré dostupné informace o možném nepříznivém dopadu

příslušných specifických organismů týkající se smluvních stran, v nichž

mají být tyto organismy zaváděny.



Čl.20



Finanční zdroje



1. Každá smluvní strana se zavazuje poskytnout v souladu se svými

možnostmi finanční a jinou podporu pro ty činnosti na národní úrovni,

které jsou zaměřeny k dosažení cílů této Úmluvy, v souladu se svými

národními plány, prioritami a programy.



2. Strany patřící k rozvinutým zemím by měly poskytovat nové a

dodatečné finanční zdroje, aby umožnily smluvním stranám rozvojových

zemí plně pokrýt odsouhlasené zvýšené náklady při zavádění opatření,

kterými naplňují závazky této Úmluvy, a mít prospěch z jejích

ustanovení. Tyto náklady jsou dohodnuty mezi stranou patřící k

rozvojovým zemím a institucionální strukturou uvedenou v článku 21 v

souladu s politikou, strategií, programovými prioritami a kritérii

výběru a seznamem zvýšených nákladů, jak je určí konference stran. Jiné

strany, včetně zemí procházejících procesem přechodu k tržní ekonomice,

mohou dobrovolně převzít povinnosti stran patřících k rozvinutým zemím.

Pro účely tohoto článku sestaví konference stran na svém prvním

zasedání seznam stran patřících k rozvinutým zemím a dalších stran,

které dobrovolně převezmou povinnosti stran patřících k rozvinutým

zemím. Konference stran bude pravidelně posuzovat a případně doplňovat

tento seznam. Poskytování příspěvků na dobrovolném základě od ostatních

zemí a zdrojů bude též podporováno. Realizace těchto závazků bude brát

v úvahu potřebu odpovídajícího, předvídatelného a včasného toku

prostředků a význam rozdělení zátěže mezi přispívající strany zahrnuté

v seznamu.



3. Strany patřící k rozvinutým zemím mohou také zajistit a rozvojové

země použít finanční zdroje spojené s uplatňováním této Úmluvy

prostřednictvím dvoustranných, regionálních a jiných mnohostranných

kanálů.



4. Rozsah, v němž strany patřící k rozvojovým zemím účinně splní své

závazky podle této Úmluvy, bude záviset na účinném naplňování závazků

této Úmluvy stranami z rozvinutých zemí ve vztahu k finančním zdrojům a

převodu technologií a bude plně odrážet skutečnost, že hospodářský a

sociální rozvoj a odstranění chudoby jsou prvními a převažujícími

prioritami stran z rozvojových zemí.



5. Při akcích, které podnikají ohledně financování a převodu

technologií, budou strany plně brát v úvahu specifické potřeby a

zvláštní postavení nejméně rozvinutých zemí.



6. Smluvní strany také vezmou v úvahu zvláštní podmínky vyplývající ze

závislosti na biodiverzitě, jejího rozšíření a lokalizace u stran

patřících k rozvojovým zemím, zvláště u malých ostrovních států.



7. V úvahu musí být také vzata zvláštní situace rozvojových zemí,

včetně těch, které jsou ekologicky nejzranitelnější, jako jsou země s

pouštními a polopouštními zónami, pobřežními a horskými oblastmi.



Čl.21



Finanční mechanismus



1. Pro účely této Úmluvy bude ustaven mechanismus pro poskytování

finančních zdrojů stranám patřícím k rozvojovým zemím na základě grantů

nebo koncesí; jeho podstatné prvky jsou popsány v tomto článku. Tento

mechanismus bude fungovat v rámci konference smluvních stran, pod jejím

vedením a kontrolou. Činnost tohoto mechanismu bude prováděna na

základě takové institucionální struktury, která bude dohodnuta

konferencí stran na jejím prvním zasedání. Pro účely této Úmluvy určí

konference stran politiku, strategii, programové priority a kritéria

výběru týkající se přístupu k takovým zdrojům a jejich využití.

Příspěvky budou takové, aby braly v úvahu potřebu předvídatelnosti,

přiměřenosti a včasnosti toku finančních prostředků ve smyslu článku

20, v souladu s množstvím potřebných prostředků, které bude určováno

pravidelně konferencí stran, a význam rozdělení zátěže mezi

přispívající strany zařazené do seznamu podle článku 20 odst. 2.

Stranami z rozvinutých a dalších zemí i z jiných zdrojů mohou být

poskytovány také dobrovolné příspěvky. Mechanismus bude pracovat v

rámci demokratického a průhledného systému řízení.



2. Sledujíc cíle této Úmluvy, konference smluvních stran na svém prvním

zasedání stanoví politiku, strategii a programové priority, stejně jako

podrobná kritéria a zásady výběru pro přístup a využití finančních

zdrojů, včetně pravidelného a dlouhodobého sledování a hodnocení

takového využití. Konference stran rozhodne o opatřeních k realizaci

odstavce 1 tohoto článku po konzultaci s institucí pověřenou

provozováním finančního mechanismu.



3. Konference stran posoudí účinnost mechanismu vytvořeného podle

tohoto článku, včetně kritérií a zásad, uvedených v odstavci 2,

nejpozději do dvou let po vstupu této Úmluvy v platnost; dále tak bude

činit pravidelně. Na základě takového posouzení podnikne příslušné

kroky ke zlepšení účinnosti tohoto mechanismu, pokud to bude nezbytné.



4. Smluvní strany zváží posílení stávajících finančních institucí k

zajištění finančních zdrojů pro ochranu a trvale udržitelné využívání

biodiverzity.



Čl.22



Vztah k ostatním mezinárodním úmluvám



1. Ustanovení této Úmluvy se nesmí dotknout práv a povinností kterékoli

ze smluvních stran vyplývajících z jakékoli stávající mezinárodní

dohody, kromě případu, kdy by výkon takových práv a povinností způsobil

vážné poškození nebo ohrožení biodiverzity.



2. Smluvní strany uplatní tuto Úmluvu ve vztahu k mořskému prostředí v

souladu s právy a povinnostmi států vyplývajícími z mořského práva.



Čl.23



Konference stran



1. Konference smluvních stran je tímto ustavena. První zasedání

konference stran bude svoláno výkonným ředitelem Programu OSN pro

životní prostředí (UNEP) ne později než jeden rok poté, co tato Úmluva

vstoupí v platnost. Od té doby se budou konat řádná zasedání konference

stran v pravidelných intervalech, které určí konference na svém prvním

zasedání.



2. Mimořádná zasedání konference stran se budou konat tehdy, když to

konference uzná za nutné, nebo na písemnou žádost kterékoli ze stran za

předpokladu, že během šesti měsíců poté, co byla žádost oznámena

ostatním stranám sekretariátem, bude podpořena nejméně jednou třetinou

smluvních stran.



3. Konference stran všeobecnou shodou schválí a přijme pravidla postupu

pro sebe a pro každý pomocný orgán, který případně ustaví, stejně jako

finanční pravidla, podle nichž se bude řídit financování sekretariátu.

Na každém řádném zasedání přijme rozpočet pro finanční období do

příštího řádného zasedání.



4. Konference stran bude kontrolovat realizaci této Úmluvy a pro tento

účel:



(a) stanoví formu a intervaly pro předávání informací, které mají být

poskytnuty v souladu s článkem 26; vezme takové informace, stejně jako

zprávy předložené kterýmkoliv pomocným orgánem, v úvahu,



(b) posoudí vědecká, technická a technologická doporučení v

záležitostech biodiverzity poskytnutá v souladu s článkem 25,



(c) vezme v úvahu a v případě potřeby přijme protokoly v souladu s

článkem 28,



(d) vezme v úvahu a v případě potřeby přijme v souladu s články 29 a 30

změny a doplnění této Úmluvy a jejích příloh,



(e) vezme v úvahu změny a doplnění jakéhokoli protokolu, stejně jako

jakékoli přílohy k němu, a pokud tak bude rozhodnuto, doporučí jejich

přijetí stranám, kterých se daný protokol týká,



(f) vezme v úvahu a v případě potřeby přijme v souladu s článkem 30

dodatečné přílohy k této Úmluvě,



(g) vytvoří takové pomocné orgány, zvláště pro zajištění vědeckého a

technického poradenství, které budou pokládány za nezbytné pro

realizaci této Úmluvy,



(h) prostřednictvím sekretariátu bude kontaktovat výkonné orgány úmluv

zabývající se záležitostmi ošetřenými touto Úmluvou s výhledem na

vytvoření vhodných forem spolupráce s nimi, a



(i) zváží a podnikne jakoukoli dodatečnou akci, která by mohla být

potřebná pro dosažení cílů této Úmluvy ve světle zkušeností získaných

při jejím provádění.



5. OSN, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro

atomovou energii, stejně jako kterýkoli stát, který není stranou této

Úmluvy, mohou být zastoupeny jako pozorovatelé na zasedáních konference

stran. Každé jiné orgány nebo agentury, ať vládní nebo nevládní, které

mají kvalifikaci v oborech týkajících se ochrany a trvale udržitelného

využívání biodiverzity a které informovaly sekretariát o svém přání být

zastoupeny jako pozorovatelé na zasedání konference stran, mohou být

připuštěny, pokud proti tomu alespoň jedna třetina stran nepředloží

námitku. Připuštění a účast pozorovatelů bude podléhat pravidlům

postupu schváleným konferencí stran.



Čl.24



Sekretariát



1. Sekretariát je tímto ustaven. Jeho funkcí bude:



(a) pořádat a zajišťovat zasedání konference stran ve smyslu článku 23,



(b) vykonávat funkce, které mu budou přiřčené kterýmkoli protokolem,



(c) připravovat zprávy o plnění svých funkcí podle této Úmluvy a

předkládat je konferenci stran,



(d) koordinovat svou činnost s ostatními příslušnými mezinárodními

orgány a zvláště vstupovat do takových administrativních a smluvních

vztahů, které mohou být potřebné pro účinné plnění jeho funkcí, a



(e) vykonávat takové další funkce, které případně určí konference

stran.



2. Na svém prvním řádném zasedání určí konference stran sekretariát

výběrem ze stávajících kompetentních mezinárodních organizací, které

vyjádřily svou ochotu provádět funkce sekretariátu podle této Úmluvy.



Čl.25



Pomocný poradní orgán pro vědu, techniku a technologii



1. Pomocný orgán pro vědecké, technické a technologické poradenství je

tímto ustaven, aby poskytoval konferenci stran a podle potřeby jejím

dalším pomocným orgánům včasná doporučení týkající se realizace této

Úmluvy. Tento orgán bude otevřen pro všechny strany a bude

multidisciplinární. Bude složen z představitelů vládního sektoru

kompetentních v příslušném oboru. Bude konferenci stran pravidelně

podávat zprávu o všech aspektech své práce.



2. Pod dohledem konference stran, v souladu s jí stanovenými zásadami a

na její žádost, tento orgán bude:



(a) poskytovat vědecké a technické hodnocení stavu biodiverzity,



(b) připravovat vědecké a technické hodnocení účinků opatření přijatých

v souladu s ustanoveními této Úmluvy,



(c) vyhledávat inovační, účinné a moderní technologie a znalosti

týkající se ochrany a trvale udržitelného využívání biodiverzity a

poskytovat doporučení způsobů a prostředků podpory rozvoje a/nebo

převodu takových technologií,



(d) poskytovat doporučení ve věci vědeckých programů a mezinárodní

spolupráce ve výzkumu a vývoji týkajících se ochrany a trvale

udržitelného využívání biodiverzity, a



(e) odpovídat na vědecké, technické, technologické a metodologické

dotazy, které konference stran a její pomocné orgány mohou položit

uvedenému orgánu.



3. Funkce, vnitřní směrnice, organizační a provozní záležitosti tohoto

orgánu mohou být dále rozpracovány konferencí stran.



Čl.26



Zprávy



Každá smluvní strana bude v intervalech, které stanoví konference

stran, předkládat konferenci stran zprávy o opatřeních, která přijala

pro realizaci ustanovení této Úmluvy, a o jejich účinnosti při

naplňování cílů této Úmluvy.



Čl.27



Urovnávání sporů



1. V případě sporu mezi smluvními stranami týkajícího se interpretace

nebo uplatňování této Úmluvy dotčené strany budou hledat řešení

jednáním.



2. Pokud dotčené strany nemohou dojít ke shodě jednáním, mohou společně

vyhledat smírčí pomoc nebo požádat o zprostředkování třetí stranu.



3. Při ratifikaci, přijímání, schvalování nebo přistoupení k této

Úmluvě nebo kdykoli potom může stát nebo organizace regionální

ekonomické integrace oznámit písemně uchovateli, že kvůli sporu, který

nebyl urovnán v souladu s odstavcem 1 nebo 2, přijímá jeden nebo oba z

následujících smírčích prostředků jako povinný:



(a) arbitráž v souladu s postupem stanoveným v části 1 přílohy II,



(b) předložení sporu mezinárodnímu soudnímu dvoru.



4. Pokud strany, které jsou ve sporu, nepřijaly v souladu s odstavcem 3

takový nebo jiný postup, spor bude předložen ke smírčímu řízení v

souladu s částí 2 přílohy II, jestliže se nedohodnou jinak.



5. Ustanovení tohoto článku bude platné i ve vztahu ke každému

protokolu, pokud nebude v příslušném protokolu stanoveno jinak.



Čl.28



Přijímání protokolů



1. Smluvní strany budou spolupracovat při formulování a přijímání

protokolů k této Úmluvě.



2. Protokoly budou přijímány na zasedání konference stran.



3. Text jakéhokoli navrženého protokolu bude sdělen smluvním stranám

sekretariátem nejméně šest měsíců před takovým zasedáním.



Čl.29



Změny a doplňky Úmluvy nebo protokolů



1. Změny a doplňky této Úmluvy mohou být navrženy kteroukoli smluvní

stranou. Změny a doplňky kteréhokoli protokolu mohou být navrženy

kteroukoli stranou takového protokolu.



2. Změny a doplňky této Úmluvy budou přijímány na zasedání konference

stran. Změny a doplňky kteréhokoli protokolu budou přijímány na

zasedání stran příslušného protokolu. Text kteréhokoli navrženého

doplňku nebo změny této Úmluvy nebo kteréhokoli protokolu, kromě

případu, kdy je v protokolu stanoveno jinak, bude oznámen dotčeným

stranám sekretariátem nejméně šest měsíců před jednáním, na kterém jsou

navrženy k přijetí. Sekretariát také sdělí navržené změny a doplnění

signatářům této Úmluvy pro informaci.



3. Strany vyvinou veškeré úsilí, aby dosáhly dohody o kterémkoli

navrženém doplňku nebo o změně této Úmluvy či protokolu všeobecnou

shodou. Pokud byly všechny prostředky k dohodě vyčerpány a dohody

nebylo dosaženo, doplněk nebo změna mohou být v poslední instanci

přijaty dvoutřetinovou většinou přítomných na jednání o této věci

hlasujících stran a budou depozitářem předloženy všem stranám k

ratifikaci, přijetí nebo schválení.



4. Ratifikace, přijetí nebo schválení doplňků nebo změn budou oznámeny

depozitáři písemně. Změny a doplňky přijaté v souladu s odstavcem 3

vstoupí v platnost pro strany, které je přijaly, devadesátý den po

uložení ratifikačních, přijímacích nebo schvalovacích listin nejméně

dvěma třetinami smluvních stran této Úmluvy nebo stran dotčeného

protokolu, kromě případu, kdy je v takovém protokolu stanoveno jinak.

Podobně změny a doplňky vejdou v platnost pro každou další stranu

devadesátého dne po tom, co tato strana uloží svou ratifikační,

přijímací nebo schvalovací listinu ke změně nebo doplňku.



5. Pro účely tohoto článku označení "strany přítomné a hlasující"

znamená strany přítomné a vyjadřující kladný nebo záporný postoj

hlasováním.



Čl.30



Přijímání příloh a jejich doplňování



1. Přílohy k této Úmluvě nebo jakémukoli protokolu musí tvořit nedílnou

součást této Úmluvy nebo takového protokolu, a pokud není výslovně

stanoveno jinak, odkaz na tuto Úmluvu nebo její protokoly zakládá

zároveň odkaz na jakékoli přílohy těchto dokumentů. Takové přílohy

budou omezeny na procedurální, vědecké, technické a administrativní

záležitosti.



2. Kromě případů, kdy je v některém protokolu ohledně jeho příloh

stanoveno jinak, pro navrhování, přijetí a nabytí účinnosti dodatečných

příloh této Úmluvy nebo příloh jakéhokoli protokolu bude platit

následující postup:



(a) přílohy této Úmluvy nebo jakéhokoli protokolu budou navrhovány a

přijímány podle postupu stanoveného v článku 29,



(b) každá strana, která není schopna schválit dodatečnou přílohu k této

Úmluvě nebo přílohu kteréhokoli protokolu, jehož je stranou, oznámí to

písemně depozitáři během jednoho roku od data oznámení jejího přijetí,

učiněného depozitářem. Depozitář bez odkladu vyrozumí všechny strany o

takovém obdrženém oznámení. Strana může kdykoli stáhnout své předchozí

prohlášení o námitce a přílohy na základě toho vstoupí pro tuto stranu

v platnost podle písmene (c),



(c) po uplynutí jednoho roku od data sdělení o přijetí depozitářem

vejde příloha v platnost pro všechny strany této Úmluvy nebo jakéhokoli

dotčeného protokolu, pokud nepředložily oznámení v souladu s

ustanovením písmene (b).



3. Návrh, přijetí a vstup v platnost doplňků a změn k přílohám této

Úmluvy nebo ke kterémukoli protokolu budou podléhat stejnému postupu

jako u návrhu, přijetí a vstupu v platnost příloh Úmluvy nebo příloh

kteréhokoli protokolu.



4. Pokud jakákoli příloha nebo změna a doplněk přílohy se týkají

doplňku nebo změny této Úmluvy nebo jakéhokoli protokolu, dodatečná

příloha nebo změna a doplněk nesmí vstoupit v platnost, dokud nevstoupí

v platnost změna a doplnění Úmluvy nebo dotčeného protokolu.



Čl.31



Hlasovací právo



1. S výjimkou ustanovení odstavce 2 má každá smluvní strana této Úmluvy

nebo jakéhokoli protokolu jeden hlas.



2. Organizace regionální ekonomické integrace ve věcech v rámci jejich

kompetence budou uplatňovat své právo volby počtem hlasů rovným počtu

jejich členských států, které jsou smluvními stranami této Úmluvy nebo

příslušného protokolu. Takové organizace nebudou uplatňovat své volební

právo, pokud jejich členské státy uplatňují své, a naopak.



Čl.32



Vztah mezi touto Úmluvou a jejími protokoly



1. Stát nebo organizace regionální ekonomické integrace se nemůže stát

stranou protokolu, pokud není nebo se zároveň nestane smluvní stranou

této Úmluvy.



2. Rozhodnutí podle kteréhokoli protokolu musejí být přijímána pouze

stranami dotčeného protokolu. Kterákoli smluvní strana, která

neratifikovala, nepřijala nebo neschválila protokol, se může zúčastnit

jakéhokoli jednání stran tohoto protokolu jako pozorovatel.



Čl.33



Podpis



Tato Úmluva bude předložena k podpisu v Rio de Janeiro všem státům a

jakékoli organizaci regionální ekonomické integrace od 5. června 1992

do 14. června 1992 a v sídle OSN v New Yorku od 15. června 1992 do 4.

června 1993.



Čl.34



Ratifikace, přijetí nebo schválení



1. Tato Úmluva a jakýkoli protokol budou podléhat ratifikaci, přijetí

nebo schválení státy a organizacemi regionální ekonomické integrace.

Ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny budou uloženy u

depozitáře.



2. Jakákoli z organizací uvedených v odstavci 1, která se stane smluvní

stranou této Úmluvy nebo kteréhokoli protokolu, aniž by kterýkoli z

jejích členských států byl smluvní stranou, bude vázána všemi

povinnostmi vyplývajícími z této Úmluvy nebo protokolu. V případě

takových organizací, kde jeden nebo více států jsou smluvními stranami

této Úmluvy nebo příslušného protokolu, organizace a její členské státy

musí rozhodnout o rozdělení zodpovědnosti za plnění svých povinností z

této Úmluvy nebo protokolů. V takových případech nebudou organizace a

členské státy oprávněny vykonávat práva vyplývající z této Úmluvy nebo

příslušného protokolu souběžně.



3. Ve svých ratifikačních, přijímacích nebo schvalovacích listinách

organizace uvedené v odstavci 1 určí rozsah své kompetence vzhledem k

záležitostem řízeným Úmluvou nebo příslušným protokolem. Tyto

organizace budou také informovat depozitáře o jakékoli odpovídající

změně v rozsahu jejich kompetence.



Čl.35



Přistoupení



1. Tato Úmluva a jakýkoli protokol budou otevřeny přistoupení států a

organizací regionální ekonomické integrace od data, kdy je Úmluva nebo

dotčený protokol uzavřen pro podepsání stranami. Listiny o přistoupení

budou ukládány u depozitáře.



2. Ve svých listinách o přistoupení organizace uvedené v odstavci 1

stanoví rozsah své kompetence vzhledem k záležitostem řízeným Úmluvou

nebo příslušným protokolem. Tyto organizace také uvědomí depozitáře o

jakékoli příslušné změně v rozsahu své kompetence.



3. Ustanovení článku 34 odst. 2 budou platit pro organizace regionální

ekonomické integrace, které přistoupí k této Úmluvě nebo kterémukoli

protokolu.



Čl.36



Nabytí účinnosti



1. Tato Úmluva nabývá účinnosti devadesátého dne po datu uložení

třicáté ratifikační, přijímací, schvalovací nebo přistupovací listiny.



2. Kterýkoli protokol nabude účinnosti devadesátého dne po datu uložení

takového počtu ratifikačních, přijímacích, schvalovacích nebo

přistupovacích listin, jaký je stanoven v příslušném protokolu.



3. Pro každou smluvní stranu, která ratifikuje, přijme nebo schválí

tuto Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení třicáté ratifikační,

přijímací, schvalovací nebo přistupovací listiny, nabývá Úmluva

účinnosti devadesátého dne po datu uložení ratifikační, přijímací,

schvalovací nebo přistupovací listiny touto smluvní stranou.



4. Kterýkoli protokol, pokud v něm není uvedeno jinak, nabývá účinnosti

pro smluvní stranu, která jej ratifikuje, přijme, schválí nebo k němu

přistoupí po jeho nabytí účinnosti podle odstavce 2, devadesátého dne

po datu, kdy tato smluvní strana uloží svou ratifikační, přijímací,

schvalovací nebo přistupovací listinu, nebo k datu, kdy tato Úmluva

nabude účinnosti pro tuto smluvní stranu, podle toho, které datum bude

pozdější.



5. Pro účely odstavců 1 a 2 nebude kterákoli listina uložená organizací

regionální hospodářské integrace považována za dodatečnou vůči těm,

které uloží členské státy takové organizace.



Čl.37



Výhrady



K této Úmluvě nemohou být činěny žádné výhrady.



Čl.38



Odstoupení



1. Kdykoli po dvou letech od data, kdy pro ni Úmluva vstoupila v

platnost, může smluvní strana odstoupit od Úmluvy písemným oznámením

depozitáři.



2. Jakékoli takové odstoupení nastane po uplynutí jednoho roku po datu

obdržení písemného oznámení depozitářem nebo k takovému pozdějšímu

datu, které může být uvedeno v oznámení o odstoupení.



3. Kterákoli smluvní strana, která odstupuje od této Úmluvy, bude

pokládána za odstoupivší také od všech protokolů, jichž je stranou.



Čl.39



Prozatímní finanční uspořádání



Za předpokladu, že v souladu s požadavky článku 21 bude plně

restrukturalizován Světový fond životního prostředí (Global Environment

Facility) Rozvojového programu OSN (UNDP), Program OSN pro životní

prostředí (UNEP) a Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, bude

tvořit prozatímní institucionální strukturu ve smyslu článku 21 pro

období mezi vstoupením této Úmluvy v platnost a prvním zasedáním

konference stran nebo dokud se konference stran nerozhodne, která

institucionální struktura bude stanovena v souladu s článkem 21.



Čl.40



Prozatímní uspořádání sekretariátu



Sekretariát, který má být zajištěn výkonným ředitelem Programu OSN pro

životní prostředí (UNEP), bude sekretariátem podle článku 24 odst. 2 na

prozatímním základě pro období mezi vstoupením této Úmluvy v platnost a

prvním zasedáním konference smluvních stran.



Čl.41



Depozitář



Generální tajemník OSN bude vykonávat funkci depozitáře této Úmluvy a

veškerých protokolů.



Čl.42



Autentické texty



Originál této Úmluvy se shodně autentickým textem v arabštině,

čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině bude uložen

u generálního tajemníka OSN.



Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni k tomuto účelu, podepsali

tuto Úmluvu.



Uskutečněno v Rio de Janeiro pátého dne června jeden tisíc devět set

devadesát dva.



Příloha I



Identifikace a pravidelné sledování (monitoring)



1. Ekosystémy a přírodní stanoviště: mající vysokou diverzitu, velké

množství endemických, ohrožených nebo volně žijících druhů; vyžadované

pro stěhovavé druhy; důležité společensky, ekonomicky, kulturně nebo

vědecky; které jsou reprezentativní, unikátní nebo spojené s klíčovými

evolučními nebo jinými biologickými procesy,



2. druhy a společenstva, které jsou: ohrožené; volně žijící příbuzní

zdomácnělých nebo pěstovaných druhů; lékařské, zemědělské nebo jiné

ekonomické hodnoty; sociálního, vědeckého nebo kulturního významu;

významné pro výzkum ochrany a trvale udržitelného využívání

biodiverzity, jakými jsou např. indikační druhy, a



3. popsané genómy a geny společenského, vědeckého nebo ekonomického

významu.



Příloha II



Část 1



ARBITRÁŽ



Článek 1



Navrhující strana vyrozumí sekretariát, že strany postupují spor k

arbitráži podle článku 27. Oznámení musí uvádět předmět arbitráže a

zahrnovat zvláště ty články Úmluvy nebo protokolu, jejichž interpretace

nebo uplatňování jsou předmětem sporu. Pokud se strany nedohodnou na

předmětu sporu dříve, než je ustanoven předseda tribunálu, předmět

sporu určí arbitrážní tribunál. Sekretariát postoupí takto získanou

informaci všem smluvním stranám této Úmluvy nebo dotčeného protokolu.



Článek 2



1. Ve sporech mezi dvěma stranami se bude arbitrážní tribunál skládat

ze tří členů. Každá ze stran sporu jmenuje jednoho arbitra a takto

jmenovaní dva arbitři určí vzájemnou dohodou třetího arbitra, který

bude předsedou tribunálu. Posledně jmenovaný nesmí být stejné

národnosti jako některá ze stran sporu ani nesmí mít své obvyklé

bydliště na území jedné ze stran, ani nesmí být jednou ze stran

zaměstnáván, ani se již tímto případem zabývat v jakékoli jiné funkci.



2. Ve sporech mezi více než dvěma stranami strany stejného zájmu

jmenují jednoho arbitra společně po dohodě.



3. Jakékoli uvolněné místo bude doplněno způsobem předepsaným pro

počáteční jmenování.



Článek 3



1. Pokud předseda arbitrážního tribunálu nebyl určen během dvou měsíců

po jmenování druhého arbitra, generální tajemník OSN na žádost některé

strany ustanoví předsedu během dalšího dvouměsíčního období.



2. Pokud jedna z obou stran sporu nejmenuje arbitra během dvou měsíců

po obdržení žádosti, druhá strana může informovat generálního

tajemníka, který provede jmenování během dalšího dvouměsíčního období.



Článek 4



Arbitrážní tribunál provede svá rozhodnutí v souladu s ustanoveními

této Úmluvy, všemi příslušnými protokoly a mezinárodním právem.



Článek 5



Pokud se sporné strany nedohodnou jinak, arbitrážní tribunál si stanoví

svá vlastní pravidla postupu.



Článek 6



Arbitrážní tribunál může na žádost jedné ze stran doporučit základní

provizorní ochranná opatření.



Článek 7



Strany, které jsou ve sporu, usnadní práci arbitrážního tribunálu a

zvláště, využívajíce všech dostupných prostředků, mu budou:



(a) poskytovat všechny příslušné dokumenty, informace a služby, a



(b) umožňovat, je-li to nezbytné, předvolávat svědky nebo odborníky a

přijímat jejich svědectví.



Článek 8



Strany a arbitři jsou povinni chránit důvěrnost jakékoli informace,

kterou důvěrně obdrží během jednání arbitrážního tribunálu.



Článek 9



Pokud arbitrážní tribunál nestanoví jinak s ohledem na zvláštní

okolnosti případu, náklady tribunálu ponesou strany, které jsou ve

sporu, rovným dílem. Tribunál povede záznam o všech svých nákladech a

předloží konečnou zprávu o nich oběma stranám.



Článek 10



Jakákoli smluvní strana, která má takový zájem právní povahy v předmětu

sporu, který může být ovlivněn rozhodnutím v této záležitosti, může se

souhlasem tribunálu zasáhnout do jednání.



Článek 11



Tribunál může vyslyšet a stanovit protinároky vyplývající přímo z

předmětu sporu.



Článek 12



Rozhodnutí o průběhu a předmětu arbitrážního tribunálu musí být přijata

většinou hlasů jeho členů.



Článek 13



Pokud se jedna ze stran sporu nedostaví k arbitrážnímu tribunálu nebo

nedokáže obhájit svůj případ, druhá strana může požadovat, aby tribunál

pokračoval ve svém řízení a učinil rozhodnutí. Nepřítomnost strany nebo

její neschopnost obhájit svůj případ nepředstavuje překážku jednání.

Před učiněním konečného rozhodnutí musí být arbitrážní tribunál

přesvědčen, že nárok je dobře podložen věcně i právně.



Článek 14



Tribunál vydá své závěrečné rozhodnutí do pěti měsíců po datu, kdy byl

plně ustaven, pokud neshledá nezbytným prodloužit časový limit o dobu,

která nesmí přesáhnout dalších pět měsíců.



Článek 15



Konečné rozhodnutí arbitrážního tribunálu bude omezeno na předmět sporu

a stanoví důvody, na kterých je založeno. Bude obsahovat jména

zúčastněných členů a datum konečného rozhodnutí. Jakýkoli člen

tribunálu může připojit zvláštní nebo nesouhlasné stanovisko ke

konečnému rozhodnutí.



Článek 16



Výrok bude pro sporné strany závazný. Bude bez odvolání, pokud se

sporné strany nedohodly předem na odvolacím postupu.



Článek 17



Jakýkoli rozpor, který může nastat mezi stranami, které jsou ve sporu,

co do interpretace nebo způsobu realizace konečného rozhodnutí, může

být předložen kteroukoli stranou k rozhodnutí arbitrážnímu tribunálu,

který je vydal.



Část 2



SMÍRČÍ ŘÍZENÍ



Článek 1



Smírčí komise bude vytvořena na žádost jedné ze stran sporu. Komise

bude, pokud se strany nedohodly jinak, složena z pěti členů, dvou

jmenovaných každou stranou, a předsedy voleného společně těmito členy.



Článek 2



Ve sporech mezi více než dvěma stranami strany stejného zájmu jmenují

své členy komise společně dohodou. Kde dvě nebo více stran mají

rozdílné zájmy nebo kde není shoda v tom, zda mají stejný zájem, musí

jmenovat své členy odděleně.



Článek 3



Pokud stranami nejsou provedena žádná jmenování během dvou měsíců od

data žádosti o vytvoření smírčí komise, generální tajemník OSN, pokud

jej o to požádá strana, která podala žádost, provede tato jmenování

během dalšího dvouměsíčního období.



Článek 4



Pokud předseda smírčí komise nebyl vybrán během dvou měsíců po

jmenování posledního člena komise, generální tajemník OSN, pokud o to

bude požádán některou stranou, určí předsedu během dalšího

dvouměsíčního období.



Článek 5



Smírčí komise rozhodne většinovým hlasováním svých členů. Stanoví si,

pokud se sporné strany nedohodly jinak, vlastní postup. Vydá návrh na

řešení sporu, který strany uváží v dobré víře.



Článek 6



Neshoda ve věci, zda smírčí komise je kompetentní, bude rozhodnuta

komisí.