Advanced Search

o zákazu podávání některých látek zvířatům chovaným k výživě lidí


Published: 2003
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508596/o-zkazu-podvn-nkterch-ltek-zvatm-chovanm-k-viv-lid.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
291/2003 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 26. srpna 2003



o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou

určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti

nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by

živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v

jejich produktech



Změna: 232/2005 Sb.



Změna: 375/2006 Sb.



Změna: 129/2009 Sb.



Změna: 51/2012 Sb.



Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o

veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární

zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení

§ 18 odst. 5 písm. a), § 19 odst. 3 a 5, § 22 odst. 2 písm. d), § 51a

odst. 3 a § 75 odst. 3 zákona:



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1)

a upravuje



a) které látky nesmí být podávány



1. zvířatům všech druhů,



2. hospodářským zvířatům, nebo



3. živočichům vodního hospodářství,

a které z těchto látek, za jakých podmínek a jakým způsobem lze

výjimečně podávat některým zvířatům ke stanovenému léčebnému nebo

zootechnickému ošetření,



b) jak se zachází s hospodářskými zvířaty, jimž byly podány látky

uvedené pod písmenem a), a s jejich produkty,



c) způsob sledování přítomnosti nepovolených látek, jejich reziduí a

látek kontaminujících, které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u

zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě (dále jen

"sledování"),



d) součinnost chovatelů a osob, které vyrábějí a zpracovávají živočišné

produkty, s orgány provádějícími sledování,



e) opatření přijímaná na základě výsledků sledování.



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) hospodářskými zvířaty - domácí skot, prasata, ovce, kozy,

lichokopytníci, drůbež a králíci, jakož i volně žijící zvířata

jmenovaných druhů a volně žijící přežvýkavci, kteří byli odchováni v

hospodářství,



b) nepovolenými látkami nebo přípravky - látky nebo přípravky, jejichž

podávání zvířatům je zakázáno zákonem nebo zákonem o léčivech^2),



c) rezidui - rezidua látek s farmakologickým účinkem, jejich metabolitů

a jiných látek, které se dostaly do živočišných produktů a které by

mohly být škodlivé pro zdraví lidí,



d) látkami kontaminujícími - látky, které se dostaly do živočišných

produktů neúmyslně při výrobě, zpracování, balení, přepravě nebo

skladování, mimo mechanické znečištěniny, mikroby, živé nebo mrtvé

živočišné škůdce a části jejich těl,



e) látkami s farmakologickým účinkem - látky, které jsou

farmakodynamicky aktivní v dávce, ve které jsou podávány zvířatům

prostřednictvím veterinárních léčivých přípravků, v nichž jsou

obsaženy,



f) beta agonisty - agonisté adrenergních receptorů typu beta,



g) léčebným ošetřením - podání veterinárního léčivého přípravku v

souladu s § 5 hospodářskému zvířeti vyšetřenému veterinárním lékařem k

ošetření poruch reprodukce včetně přerušení nežádoucí březosti, v

případě beta agonistů k vyvolání tokolýzy při telení krav, k léčbě

onemocnění dýchacího ústrojí, navikulárního syndromu (podotrochlózy) a

laminitidy a k vyvolání tokolýzy u koňovitých,



h) zootechnickým ošetřením - podání veterinárního léčivého přípravku



1. v souladu s § 6 hospodářskému zvířeti vyšetřenému veterinárním

lékařem k synchronizaci říje nebo k přípravě dárkyň a příjemkyň embryí,



2. v případě živočichů vodního hospodářství skupině chovaných zvířat k

inverzi pohlaví, a to na základě předpisu veterinárního lékaře a pod

jeho odpovědností,



i) nedovoleným ošetřením - použití látek nebo přípravků, jejichž

podávání zvířatům je zakázáno zákonem nebo zvláštním právním

předpisem,^2) anebo použití látek nebo přípravků, jejichž podání

zvířatům je povoleno, avšak k jiným účelům a za jiných podmínek,



j) úředním vzorkem - vzorek odebraný orgánem vykonávajícím státní

veterinární dozor za účelem vyšetření na rezidua nebo na látky

kontaminující, a to s uvedením typu, množství a způsobu odběru, jakož i

druhu, pohlaví a původu zvířete anebo druhu a původu živočišného

produktu či krmiva,



k) schválenou laboratoří - laboratoř státního veterinárního ústavu nebo

jiná laboratoř, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování

osvědčení o akreditaci podle zvláštního právního předpisu^3) a které

Státní veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární

laboratorní činnosti,



l) partií zvířat - skupina zvířat stejného druhu a věkové kategorie,

chovaná ve stejném hospodářství, ve stejném čase a za stejných podmínek

chovu.



Nepovolené látky a přípravky a podmínky pro jejich výjimečné podávání

hospodářským zvířatům



§ 3



Není-li dále stanoveno jinak, nesmí být



a) uváděny do oběhu thyreostatické látky, stilbeny, deriváty stilbenů,

jejich soli a estery, 17-beta-estradiol a jeho estery a beta agonisté

pro účely jejich podávání zvířatům, jejichž maso či jiné produkty jsou

určeny k výživě lidí, nejde-li o podání za účelem uvedeným v § 5 odst.

1 písm. b) a c),



b) podávány hospodářským zvířatům nebo živočichům vodního hospodářství

látky uvedené pod písmenem a), jakož i látky s estrogenním, androgenním

nebo gestagenním účinkem.



§ 4



(1) Hospodářská zvířata a živočichové vodního hospodářství, kterým byly

podány látky uvedené v § 3 písm. b), nesmí být chováni v hospodářství,

které není pod státním veterinárním dozorem vykonávaným v souladu s §

52 zákona a speciálně zaměřeným na kontrolu podávání těchto látek

hospodářským zvířatům a živočichům vodního hospodářství (dále jen

"cílený dozor").



(2) Hospodářská zvířata, v nichž jsou obsaženy látky uvedené v § 3

písm. b) anebo u nichž byla stanovena přítomnost těchto látek, nelze

uvádět do oběhu nebo porážet k lidské spotřebě, pokud nelze prokázat,

že tato zvířata byla ošetřena v souladu s § 5 nebo 6.



(3) Maso pocházející ze zvířat uvedených v odstavcích 1 a 2 nesmí být

ani uváděno do oběhu, ani dále zpracováváno.



(4) Živočichy vodního hospodářství, kterým byly podány látky uvedené v

§ 3 písm. b), jakož i výrobky, jež z těchto živočichů pocházejí, nelze

uvádět do oběhu k lidské spotřebě.



§ 5



(1) V rámci léčebného ošetření je možno podávat



a) hospodářským zvířatům registrované veterinární léčivé přípravky

obsahující testosteron a progesteron včetně derivátů těchto látek,

které mohou být v organizmu v místě podání snadno hydrolyzovány na

výchozí sloučeniny (vlastní léčivé látky). Tyto veterinární léčivé

přípravky musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním

předpisem^2) na jejich uvádění do oběhu a mohou být podávány pouze

jednoznačně identifikovaným hospodářským zvířatům, a to injekčně, anebo

v případě léčby ovariálních dysfunkcí ve formě vaginálních spirál

(nikoli implantací),



b) koňovitým perorálně registrované veterinární léčivé přípravky

obsahující allyltrenbolon anebo beta agonisty, a to v souladu s

rozhodnutím o registraci,



c) kravám při telení registrované veterinární léčivé přípravky

obsahující beta agonisty, a to injekčně za účelem vyvolání tokolýzy.



(2) Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavci 1 podává pouze

veterinární lékař s výjimkou přípravků uvedených pod písmenem b), které

může podat i jiná osoba pod odpovědností veterinárního lékaře.



(3) Podávání veterinárních léčivých přípravků uvedených v odstavci 1

musí veterinární lékař zaznamenat v evidenci vedené podle zákona a

podle zvláštního právního předpisu,^2) a to včetně údajů o druhu a datu

ošetření, druhu veterinárního léčivého přípravku a totožnosti

ošetřeného zvířete.



(4) Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavci 1 písm. c) nelze

podávat v rámci léčebného ošetření hospodářským zvířatům, jež nejsou

chovnými zvířaty (dále jen "užitková zvířata"), jakož i chovným

zvířatům, u nichž se nadále nepočítá s využíváním jejich reprodukčních

schopností.



(5) Chovatelé nesmí vlastnit ani přechovávat veterinární léčivé

přípravky uvedené v odstavci 1 písm. c).



§ 6



(1) V rámci zootechnického ošetření je možno podávat jednoznačně

identifikovaným hospodářským zvířatům registrované veterinární léčivé

přípravky s estrogenním (s výjimkou 17-beta-estradiolu a jeho esterů),

androgenním nebo gestagenním účinkem.



(2) Jde-li o živočichy vodního hospodářství, mohou být rybí násadě

podávány během prvních 3 měsíců registrované veterinární léčivé

přípravky, které mají androgenní účinek, a to za účelem inverze

pohlaví.



(3) Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavcích 1 a 2 podává

veterinární lékař. Veterinární léčivé přípravky určené lékařem uvedené

v odstavcích 1 a 2 může podle pokynů veterinárního lékaře podávat také

chovatel nebo jiná osoba na základě pověření veterinárního lékaře.



(4) Nepodává-li veterinární lékař registrovaný veterinární léčivý

přípravek osobně, vystaví předpis, v němž uvede důvod podání a množství

přípravku a zajistí, aby na vystavený předpis nebylo možno vydat

předepsaný přípravek opakovaně.



(5) Pro zaznamenávání podaného registrovaného veterinárního léčivého

přípravku podle tohoto ustanovení platí § 5 odst. 3 obdobně.



(6) Veterinární léčivé přípravky uvedené v odstavci 1 nelze podávat v

rámci zootechnického ošetření užitkovým zvířatům a chovným zvířatům, u

nichž se nadále nepočítá s využíváním jejich reprodukčních schopností.



§ 6a



zrušen



§ 7



(1) Veterinární léčivé přípravky s obsahem hormonálních látek a beta

agonistů, jejichž podávání hospodářským zvířatům dovolují § 5 a 6, musí

splňovat podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.^2)



(2) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále

jen "Ústav") však posoudí jako nebezpečné veterinární léčivé přípravky



a) hormonální, které



1. mají prodloužený účinek nebo ochrannou lhůtu delší než 15 dnů,



2. byly registrovány podle dřívějších právních předpisů, u kterých

nejsou známy podmínky jejich použití anebo pro které neexistují

reagencie, analytické přístroje nebo metody pro zjišťování přítomnosti

reziduí látek s farmakologickým účinkem v množství překračujícím jejich

nejvyšší přípustná množství (dále jen "stanovené limity"),^4)



b) obsahující beta agonisty, jejichž ochranná lhůta je delší než 28

dnů.



§ 8



(1) Chovná zvířata, včetně chovných zvířat, u nichž se nadále nepočítá

s využíváním jejich reprodukčních schopností, kterým byly podány

registrované veterinární léčivé přípravky uvedené v § 5 nebo 6 za

podmínek v nich stanovených a u kterých byla dodržena ochranná lhůta

stanovená v rozhodnutí o registraci, mohou být uváděna do oběhu a

jejich maso může být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti.



(2) S vysoce hodnotnými koňmi, zejména závodními, sportovními nebo

cirkusovými, anebo s koňmi určenými k plemenitbě či pro výstavy, jimž

byly z důvodů uvedených v § 5 podány registrované veterinární léčivé

přípravky obsahující allyltrenbolon nebo beta agonisty, lze obchodovat

ještě před uplynutím ochranné lhůty, pokud byly splněny podmínky pro

podání těchto přípravků a pokud jsou druh a datum ošetření uvedeny ve

veterinárním osvědčení nebo v průkazu koně.



(3) Živočišné produkty pocházející od zvířat, kterým byly podány v

souladu s ustanoveními této vyhlášky registrované veterinární léčivé

přípravky obsahující látky s estrogenním, androgenním nebo gestagenním

účinkem anebo beta agonisty, mohou být uváděny do oběhu k lidské

spotřebě, pokud veterinární léčivé přípravky podané těmto zvířatům

odpovídají požadavkům § 7 a pokud před poražením těchto zvířat byly

dodrženy ochranné lhůty.



§ 9



(1) Výroba, dovoz, skladování, distribuce, prodej a používání látek

uvedených v § 3 se řídí zvláštním právním předpisem.^2)



(2) Orgány vykonávající státní veterinární dozor provádějí vedle

kontrol stanovených zvláštním právním předpisem^2) též kontroly podle §

16 odst. 1 za účelem zjištění



a) držení nebo přechovávání látek uvedených v § 3 nebo přípravků

obsahujících tyto látky, které by byly určeny k podávání zvířatům pro

účely výkrmu,



b) nedovoleného ošetření,



c) nedodržení stanovených ochranných lhůt,



d) nedodržení omezení při používání veterinárních léčivých přípravků

podle § 5 nebo 6,



e) přítomnosti látek uvedených v § 3 ve zvířatech, v napájecí vodě a na

všech místech, na nichž jsou zvířata chována, jakož i přítomnosti

reziduí těchto látek ve zvířatech, v jejich exkrementech, tělních

tekutinách, tkáních a produktech, a to v souladu s přílohou č. 3 k této

vyhlášce.



(3) Jestliže byla při kontrolách prováděných podle odstavce 2 zjištěna

přítomnost látek nebo přípravků, jejichž používání nebo držení je

zakázáno, anebo přítomnost reziduí látek prokazující nedovolené

ošetření, musí být tyto látky a přípravky, ošetřená zvířata a jejich

produkty umístěny pod úředním dohledem do realizace opatření podle

zákona.^5)



§ 10



Výrobci a distributoři^2) látek s thyreostatickým, estrogenním,

androgenním nebo gestagenním účinkem, jakož i beta agonistů, kterým

byla výroba nebo distribuce těchto látek nebo veterinárních léčivých

přípravků obsahujících tyto látky povolena podle zvláštního právního

předpisu,^2) v souladu s tímto předpisem vedou a uchovávají záznamy o

nákupu a prodeji těchto látek a přípravků a na požádání je předkládají,

popřípadě zpřístupňují inspektorům Ústavu.



§ 11



(1) Jestliže podle výsledků provedených kontrol nejsou požadavky této

vyhlášky dodržovány v členském státě původu zvířat nebo živočišných

produktů, uvědomí o tom Státní veterinární správa příslušné orgány

tohoto členského státu.



(2) Ze země, jež není členským státem (dále jen "třetí země") a jejíž

právní řád dovoluje uvádět do oběhu a podávat zvířatům všech druhů,

jejichž maso či jiné produkty jsou určeny k výživě lidí, stilbeny,

deriváty stilbenů, soli a estery stilbenů nebo látky s thyreostatickým

účinkem, nelze dovážet hospodářská zvířata, živočichy vodního

hospodářství ani maso a jiné produkty pocházející od těchto zvířat a

živočichů.



(3) Z třetí země nelze dále dovážet



a) hospodářská zvířata a živočichy vodního hospodářství, jimž byly

podány



1. thyreostatické látky, stilbeny, deriváty stilbenů, jejich soli a

estery, 17-beta-estradiol a jeho estery nebo přípravky obsahující tyto

látky,



2. beta agonisté a látky s estrogenním, androgenním nebo gestagenním

účinkem, anebo přípravky obsahující tyto látky, pokud tyto látky nebo

přípravky nebyly podány v souladu s požadavky stanovenými v § 5, 6 a 8

a pokud nebyly dodrženy stanovené ochranné lhůty, odpovídající

mezinárodním doporučením,



b) maso a jiné produkty pocházející od zvířat uvedených pod písmenem

a),

nejde-li o dovoz užitkových zvířat a chovných zvířat, u nichž nelze

dále využívat jejich reprodukčních schopností, jakož i masa z těchto

zvířat, jestliže třetí země poskytne záruky alespoň rovnocenné zárukám

požadovaným touto vyhláškou, popřípadě odpovídající požadavkům Evropské

komise (dále jen "Komise").



§ 11a



V případě hospodářských zvířat, jimž byl před 14. říjnem 2004 podán

17-beta-estradiol nebo jeho estery k léčebnému nebo zootechnickému

ošetření, se uplatňují shodná ustanovení jako u látek povolených podle

§ 5 odst. 1 písm. a), jde-li o léčebné ošetření, a podle § 6, jde-li o

zootechnické ošetření.



§ 12



Bovinní somatotropin



(1) Není-li dále stanoveno jinak, nesmí být bovinní somatotropin uváděn

do oběhu za účelem jeho prodeje a jakéhokoli způsobu podávání dojnicím.



(2) Výroba, příprava a distribuce bovinního somatotropinu se řídí

zvláštním právním předpisem.



(3) Ustanovením odstavce 1 není dotčena výroba bovinního somatotropinu

nebo jeho dovoz za účelem jeho vývozu do třetích zemí.



Plán sledování a součinnost chovatelů a osob, které vyrábějí a

zpracovávají živočišné produkty, při jeho plnění



§ 13



(1) Účelem plánu sledování je zjišťovat přítomnost skupin látek a

jejich reziduí, uvedených v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce, v chovu

zvířat a ve výrobě živočišných produktů.



(2) Plán sledování musí stanovit



a) postupy a opatření ke sledování látek a reziduí uvedených v odstavci

1 v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce, zejména ke zjišťování

přítomnosti



1. látek uvedených v odstavci 1 u zvířat, v napájecí vodě a na všech

místech, kde jsou zvířata chována,



2. reziduí látek uvedených v odstavci 1 u zvířat, v jejich

exkrementech, tělních tekutinách, tkáních a produktech, jako jsou maso,

mléko, vejce nebo med,



b) pravidla pro odběr vzorků a jeho rozsah v souladu s přílohou č. 3 k

této vyhlášce.



§ 14



(1) Státní veterinární správa



a) sestaví v souladu s § 48 odst. 1 písm. a) zákona a v souladu s

přílohou č. 3 k této vyhlášce plán sledování a předloží jej ke

schválení Komisi,



b) provádí každoroční aktualizaci tohoto plánu, a to nejpozději do 31.

března příslušného kalendářního roku, a seznámí s ním Komisi,



c) informuje každých 6 měsíců Komisi a členské státy o plnění plánu

sledování, popřípadě o vývoji situace a předkládá každoročně Komisi

výsledky plnění plánu sledování spolu s výsledky přijatých kontrolních

opatření, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního

roku,



d) zveřejňuje výsledky plnění tohoto plánu,



e) může předkládat Komisi připomínky k aktualizovaným plánům sledování

ostatních členských států, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne, kdy

jí byly tyto plány doručeny.



(2) Plán sledování obsahuje zejména



a) specifikaci právních předpisů, které upravují používání látek

uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, jmenovitě ustanovení o zákazu

či povolení používání těchto látek, o jejich uvádění do oběhu a

podávání,



b) údaje o organizacích a institucích podílejících se na uskutečňování

plánu sledování,



c) seznam schválených laboratoří s údaji o jejich kapacitních

možnostech z hlediska vyšetřování vzorků,



d) seznam látek, které mají být sledovány, stanovené limity reziduí

povolených látek, pokud nejsou tyto limity stanoveny předpisy

Evropských společenství, metody vyšetřování, standardy pro interpretaci

nálezů a v případě látek uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce i

počet vzorků, který má být odebrán, včetně zdůvodnění tohoto počtu,



e) počet úředních vzorků, které mají být odebrány ve vztahu k počtu

zvířat příslušných druhů poražených v předchozím roce v souladu s

rozsahem a četností odběru vzorků podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,



f) údaje o pravidlech, kterými se řídí odběr úředních vzorků a které

určují, jaké údaje mají být uvedeny na těchto vzorcích,



g) opatření ukládaná orgány vykonávajícími státní veterinární dozor v

případě pozitivního nálezu u zvířat nebo v živočišných produktech.



§ 15



Chovatelé a osoby, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty,

poskytují součinnost k plnění plánu sledování zejména tím, že



a) chovatelé uvádějí do oběhu pouze



1. zvířata,



aa) kterým nebyly podány nepovolené látky nebo přípravky anebo u

kterých nedošlo k nedovolenému ošetření,



bb) u kterých, pokud jim byly podány povolené látky nebo přípravky,

byly dodrženy ochranné lhůty stanovené pro tyto látky nebo přípravky,



2. živočišné produkty pocházející od zvířat uvedených v bodě 1,



b) osoby, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, provádějí

vlastní kontroly hygienických podmínek výroby tak, aby



1. přijímaly do svých zařízení pouze taková hospodářská zvířata, u

kterých je chovatel s to zaručit, že byly dodrženy ochranné lhůty,



2. se přesvědčily, že u hospodářských zvířat nebo živočišných produktů

dodaných do jejich zařízení nejsou přítomna rezidua v množství

překračujícím stanovené limity ani jakékoli stopy nepovolených látek

nebo přípravků.



Kontrolní opatření



§ 16



(1) Orgány vykonávající státní veterinární dozor sledují v

hospodářstvích podmínky chovu a ošetření zvířat podle této vyhlášky. V

souvislosti s plánem sledování organizují bez předchozího upozornění

namátkové kontroly, zaměřené zejména na zjišťování držení nebo

přítomnosti nepovolených látek nebo přípravků, jež mohou být zneužity k

podávání zvířatům ke krmným účelům nebo k nedovolenému ošetření. Tyto

kontroly se provádějí



a) během výroby, uvádění do oběhu, skladování, přepravy, distribuce a

prodeje látek uvedených v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce,



b) ve všech stadiích výroby krmiv a jejich uvádění do oběhu,



c) v celém řetězci získávání a zpracovávání živočišných produktů.



(2) Kontroly podle odstavce 1 prováděné na jatkách nebo na místech

prvního prodeje produktů rybolovu a vodního hospodářství mohou být

omezeny, jestliže hospodářství původu nebo místo odeslání zvířat nebo

živočišných produktů je pod státním veterinárním dozorem anebo je

součástí koordinovaného systému sledování, jehož pravidla jsou obsažena

ve specifikacích pro obchodní značku nebo jsou uvedena na etiketě.



(3) Orgány vykonávající státní veterinární dozor v případě



a) podezření na nedovolené ošetření si vyžádají od chovatele nebo

veterinárního lékaře, který v hospodářství vykonává veterinární

léčebnou a preventivní činnost, doklady prokazující důvod a povahu

ošetření;



b) potvrzení nedovoleného ošetření nebo použití nepovolených látek nebo

přípravků, popřípadě důvodného podezření z jejich použití, provedou

kontroly (vyšetření)



1. zvířat v hospodářstvích původu nebo odeslání zvířat hlavně se

zřetelem na prokázání nedovoleného ošetření se zaměřením na stopy po

takovém úkonu. Součástí těchto kontrol může být úřední odběr vzorků,



2. v hospodářstvích, v nichž byla zvířata chována, včetně hospodářství

s uvedenými hospodářstvími administrativně spojených, v hospodářstvích

původu nebo odeslání zvířat za účelem zjištění přítomnosti nepovolených

látek nebo přípravků. Při těchto kontrolách se vždy odebírají úřední

vzorky krmiv a napájecí vody,



3. krmiv a napájecí vody v hospodářstvích původu nebo odeslání zvířat,

a jde-li o vodní živočichy, vody, z níž byli tito živočichové vyloveni,



4. uvedené v odstavci 1 písm. a),



5. potřebné k objasnění původu nepovolených látek nebo přípravků, anebo

jimi ošetřených zvířat;



c) překročení stanovených limitů reziduí provedou šetření nezbytná

vzhledem k pozitivnímu nálezu.



(4) V hospodářstvích, z nichž byla do hospodářství uvedeného v odstavci

3 přemísťována zvířata, a u výrobců krmiv, jimiž byla do hospodářství

uvedeného v odstavci 3 dodávána krmiva, provádí krajská veterinární

správa vedle kontrol uvedených v § 16 odst. 1 další kontroly ke

zjištění původu nedovoleně podaných látek a o výsledcích těchto kontrol

informuje Státní veterinární správu.



§ 17



(1) Úřední vzorky odebrané v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce

vyšetřují



a) národní referenční laboratoře,



b) referenční, popřípadě jiné schválené laboratoře, které prokázaly

svou způsobilost úspěšnou účastí v testovacích schématech uznaných nebo

organizovaných národními referenčními laboratořemi nebo referenčními

laboratořemi Evropské unie.



(2) Národní referenční laboratoř zřízená v rámci



a) Ústavu je příslušná pro látky uvedené ve skupinách A a B 2 písm. d)

přílohy č. 1 k této vyhlášce,



b) Státního veterinárního ústavu Jihlava je příslušná pro látky uvedené

ve skupinách B 1, B 2 písm. a), b), c), e) a f) a B 3 písm. d) a e)

přílohy č. 1 k této vyhlášce,



c) Státního veterinárního ústavu Olomouc je příslušná pro látky uvedené

ve skupině B 3 písm. c) přílohy č. 1 k této vyhlášce,



d) Státního veterinárního ústavu Praha je příslušná pro látky uvedené

ve skupině B 3 písm. a) a b) přílohy č. 1 k této vyhlášce.



(3) Národní referenční laboratoře zejména



a) kontrolují činnost laboratoří uvedených v odstavci 1 písm. b),

zejména analytické standardy a metody vyšetřování pro každé reziduum

nebo skupinu reziduí,



b) organizují porovnávací testy pro každé reziduum nebo skupinu

reziduí,



c) zajišťují dodržování stanovených limitů laboratořemi uvedenými v

odstavci 1 písm. b),



d) podílejí se na sestavování plánu sledování a vyhodnocování výsledků

jeho plnění,



e) poskytují informace dodávané referenčními laboratořemi Evropské unie

a zajišťují další vzdělávání svých zaměstnanců v kurzech organizovaných

Komisí nebo referenčními laboratořemi Evropské unie.



§ 18



(1) Je-li vydáno rozhodnutí o registraci veterinárního léčivého

přípravku, který je určen k podávání zvířatům, jejichž produkty jsou

určeny k výživě lidí, Ústav poskytne běžné analytické metody pro

zjišťování reziduí předložené žadatelem o registraci jak příslušné

národní referenční laboratoři, tak i příslušné referenční laboratoři

Evropské unie.



(2) Pozitivní nálezy, které byly zjištěny běžnou metodou a týkají se

látek uvedených ve skupině A přílohy č. 1 k této vyhlášce, musí být

ověřeny příslušnou národní referenční laboratoří s použitím stanovené

referenční metody.



(3) Jsou-li uplatněny námitky zpochybňující správnost výsledků

vyšetření úředních vzorků, musí být tyto výsledky ověřeny příslušnou

národní referenční laboratoří; tato laboratoř o tom uvědomí Státní

veterinární správu. Ověření se provádí na náklad osoby, která správnost

výsledků vyšetření úředních vzorků zpochybňuje.



(4) Jestliže se vyšetřením úředních vzorků zjistí nedovolené ošetření

nebo přítomnost reziduí v množství překračujícím stanovené limity,

orgány vykonávající státní veterinární dozor učiní odpovídající

opatření podle § 19 a násl. Týká-li se toto zjištění zvířat nebo

živočišných produktů



a) pocházejících z některého členského státu, informuje o tom Státní

veterinární správa příslušný úřad tohoto členského státu a spolupracuje

s ním na jeho žádost při dalším šetření,



b) dovezených z třetí země, informuje o tom Státní veterinární správa

Komisi.



§ 19



(1) Je-li výsledkem vyšetření úředních vzorků některý z pozitivních

nálezů uvedených v § 18,



a) laboratoř, která provedla vyšetření, poskytne Státní veterinární

správě a krajské veterinární správě, která odebrala úřední vzorky,

podrobné údaje o postupu a výsledcích vyšetření,



b) krajská veterinární správa shromáždí a prověří údaje potřebné ke

zjištění totožnosti zvířat a hospodářství jejich původu nebo odeslání,



c) Státní veterinární správa informuje o výsledcích vyšetření Komisi a

členské státy, jestliže tyto výsledky odůvodňují provedení šetření nebo

jiné činnosti v některém členském státě nebo v některé třetí zemi.



(2) Krajská veterinární správa nebo Ústav v souladu se svou působností

provede



a) šetření v hospodářství původu nebo odeslání k určení příčin

přítomnosti reziduí,



b) v případě nedovoleného ošetření šetření ke zjištění zdroje použitých

látek nebo přípravků (ve stadiu výroby, skladování, přepravy, dovozu,

distribuce, prodeje),



c) jakákoli další šetření, jež považuje za nezbytná.



(3) Krajská veterinární správa učiní opatření, aby zvířata, od kterých

byly odebrány vzorky, jejichž vyšetření prokázalo pozitivní nález, byla

jednoznačně a zřetelně označena a aby neopustila hospodářství do doby,

kdy budou známy výsledky šetření uvedeného v odstavci 2.



(4) Krajská veterinární správa nebo Ústav uvědomí bez průtahů Státní

veterinární správu o výsledcích šetření uvedeného v odstavci 2.



§ 20



(1) Je-li prokázáno nedovolené ošetření, krajská veterinární správa

zabezpečí, aby zvířata, kterých se týkají kontroly podle § 16 odst. 3

písm. b), byla řádně označena a byla pod cíleným dozorem a aby od

těchto zvířat byl odebrán úřední vzorek ze statisticky

reprezentativního souboru.



(2) Jsou-li prokázána rezidua v množství překračujícím stanovené

limity, krajská veterinární správa nebo Ústav v souladu se svou

působností provede šetření v hospodářství původu nebo odeslání ke

zjištění důvodu překročení těchto limitů a v souladu s výsledky tohoto

šetření učiní potřebná opatření k ochraně zdraví lidí, včetně

případného zákazu uvádění zvířat a živočišných produktů z daného

hospodářství do oběhu.



(3) Dojde-li opakovaně k překročení stanovených limitů reziduí při

uvedení zvířat nebo živočišných produktů do oběhu, přijme krajská

veterinární správa opatření ke zvýšení účinnosti státního veterinárního

dozoru v hospodářství nebo ve výrobním či zpracovatelském zařízení, z

nichž zvířata nebo živočišné produkty pocházejí, a to nejméně na dobu 6

měsíců. V takovém případě jsou zvířata nebo živočišné produkty

uvolňovány do oběhu až na základě výsledků vyšetření odebraných vzorků.



(4) Prokáže-li výsledek vyšetření překročení stanovených limitů

reziduí, musí být živočišné produkty posouzeny jako nepoživatelné.



§ 21



(1) Za šetření provedená podle § 19 lze uložit chovateli náhradu.^6)



(2) Potvrdí-li šetření uvedená v § 20, že podezření, jež vedlo k těmto

šetřením, bylo důvodné, hradí náklady na tato šetření chovatel.^6)



(3) Náklady na neškodné odstranění zvířat nebo živočišných produktů, u

kterých byl zjištěn pozitivní nález, anebo zvířat nebo živočišných

produktů, které se v souladu s § 22 považují za pozitivní, nese

chovatel bez náhrady či odškodnění.



(4) Držení, používání nebo výrobu nepovolených látek nebo přípravků

anebo látek uvedených ve skupinách A, B 1 a B 2 přílohy č. 1 k této

vyhlášce osobami, které k tomu nejsou oprávněny, oznámí krajská

veterinární správa nebo Ústav příslušným orgánům.



§ 21a



(1) Mají-li orgány vykonávající státní veterinární dozor za to, že v

jiném členském státě nejsou nebo přestaly být prováděny kontroly

stanovené odpovídajícím předpisem Evropských společenství6a), uvědomí o

tom Státní veterinární správa příslušný úřad tohoto členského státu s

tím, aby ji informoval o přijatých opatřeních a důvodech pro ně.

Nepokládá-li Státní veterinární správa tato opatření za dostatečná,

učiní je předmětem společného jednání o způsobech a prostředcích

nápravy; k nim může patřit i veterinární kontrola na místě. O těchto

jednáních a dosažených výsledcích uvědomí Státní veterinární správa v

souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.



(2) Nedojde-li k dohodě, předloží Státní veterinární správa spornou

záležitost k posouzení Komisi.



(3) Ověřuje-li Komise svými odborníky na místě v České republice, zda a

jak je plněn plán sledování uvedený v § 13 a jak je jeho plnění

kontrolováno, poskytuje Státní veterinární správa v souladu s § 48

odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona těmto odborníkům potřebnou součinnost.



(4) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2

zákona uvědomí Komisi o opatřeních přijatých na základě výsledků

uvedeného ověření.



§ 22



(1) Zvířata, která jsou pod cíleným dozorem podle § 20 odst. 1, nesmí

být po dobu trvání tohoto dozoru přemísťována bez souhlasu krajské

veterinární správy a bez přijetí preventivních opatření odpovídajících

povaze nedovoleně podané látky. Potvrdí-li vyšetření úředního vzorku

odebraného podle § 20 odst. 1 nedovolené ošetření, rozhodne krajská

veterinární správa, že zvířata, která byla zjištěna jako pozitivní,

budou neprodleně poražena na místě nebo přepravena na určené jatky s

příkazem k poražení na základě veterinárního osvědčení; těla takto

poražených zvířat se považují za vysokorizikové konfiskáty živočišného

původu. Kromě toho se na náklady chovatele^6) odeberou vzorky z celé

partie zvířat a vyšetří se v rozsahu stanoveném krajskou veterinární

správou.



(2) Je-li však polovina nebo více vzorků odebraných z reprezentativního

souboru podle § 20 odst. 1 pozitivní, může krajská veterinární správa

ponechat na chovateli, aby si vybral mezi poražením těchto zvířat anebo

kontrolou všech podezřelých zvířat přítomných v hospodářství.



(3) V hospodářství, v němž bylo prokázáno nedovolené ošetření, provádí

krajská veterinární správa intenzivní sledování příslušných reziduí po

dobu nejméně 12 následujících měsíců a o jeho výsledcích informuje

Státní veterinární správu.



§ 23



(1) Úřední veterinární lékař na jatkách, který zjistí nebo má

podezření, že



a) zvířata byla nedovoleně ošetřena anebo že jim byly podány nepovolené

látky nebo přípravky,



1. zabezpečí, aby tato zvířata byla poražena odděleně od ostatních

zvířat dodaných na jatky,



2. pozastaví těla a orgány poražených zvířat a odebere vzorky potřebné

ke zjišťování příslušných látek,



3. v případě pozitivního nálezu posoudí maso a orgány jako

nepoživatelné s tím, že se považují za vysokorizikové konfiskáty

živočišného původu,



4. informuje o těchto skutečnostech krajskou veterinární správu, která

o nich uvědomí bez průtahů Státní veterinární správu,



b) zvířata byla dovoleně ošetřena, ale nebyla dodržena stanovená

ochranná lhůta, zajistí odložení poražení těchto zvířat do doby, kdy

již rezidua nebudou překračovat stanovené limity. Tato doba nesmí být

kratší než ochranná lhůta stanovená v rozhodnutí o registraci

příslušného veterinárního léčivého přípravku anebo než ochranná lhůta

stanovená v § 7 odst. 2 písm. b).



(2) Jestliže poražení zvířat nemůže být podle odstavce 1 písm. b)

odloženo z důvodu jejich zdravotního stavu nebo pohody anebo vzhledem k

uspořádání nebo vybavení jatek, mohou být zvířata poražena před

uplynutím doby uvedené v odstavci 1 písm. b). Jejich maso a orgány však

musí být pozastaveny až do uzavření výsledků jejich kontroly včetně

případného odběru a vyšetření vzorků. Jako poživatelné mohou být

posouzeny jen maso a orgány s obsahem reziduí nepřekračujícím stanovené

limity.



(3) Živočišné produkty, které obsahují rezidua v množství překračujícím

stanovené limity, se vždy posoudí jako nepoživatelné.



(4) Provozovateli jatek, který pomáhá zatajit nedovolené ošetření,

nelze po dobu následujících 12 měsíců umožnit získání jakékoli pomoci z

fondů Evropské unie.



§ 24



(1) Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže u zvířat

dovezených z třetí země nedovolené ošetření anebo přítomnost

nepovolených látek nebo přípravků, přistoupí orgány provádějící tuto

kontrolu k provádění dalších kontrol u všech partií zvířat a

živočišných produktů z téhož zdroje. Zejména pozastaví dalších 10

partií za účelem provedení kontroly reziduí odebráním reprezentativního

vzorku z každé partie nebo části partie. Jestliže kontroly prokážou

přítomnost nepovolených látek nebo přípravků, nebo překročení

stanovených limitů, postupují orgány provádějící pohraniční veterinární

kontrolu podle článků 19 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem

ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a

pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.



(2) Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže překročení

stanovených limitů reziduí, přistoupí orgány provádějící pohraniční

veterinární kontrolu k provedení dalších kontrol uvedených v odstavci

1.



(3) O případech uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje Státní

veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. m) a písm. o) bodem 2

zákona Komisi.



§ 25



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Ministr:



Ing. Palas v. r.



Příl.1



SLEDOVANÉ LÁTKY



SKUPINA A - Látky s anabolickým účinkem a nepovolené látky:



1. Stilbeny, deriváty stilbenů, jejich soli a estery



2. Látky s thyreostatickým účinkem



3. Steroidy



4. Laktony kyseliny resorcylové včetně zeranolu



5. Beta agonisté



6. Látky s farmakologickým účinkem, pro které nemohou být stanoveny

žádné maximální limity^7)



SKUPINA B - Veterinární léčivé přípravky (včetně nepovolených látek,

které by mohly být použity pro veterinární účely) a látky

kontaminující:



1. Antibakteriální látky včetně sulfonamidů a chinolonů



2. Ostatní veterinární léčivé přípravky:



a) Antihelmintika



b) Antikokcidika včetně nitroimidazolů



c) Karbamáty a pyretroidy



d) Sedativa



e) Nesteroidní protizánětlivá léčiva



f) Ostatní farmakologicky účinné látky



3. Látky kontaminující životní prostředí a ostatní látky:



a) Organochlorované sloučeniny včetně PCB



b) Organofosfáty



c) Chemické prvky



d) Mykotoxiny



e) Barviva



f) Ostatní



Příl.2



REZIDUA NEBO SKUPINY LÁTEK, ZJIŠŤOVANÉ PODLE DRUHŮ ZVÍŘAT, JEJICH

KRMIVA VČETNĚ VODY A PRIMÁRNÍCH ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ

------------------------------------------------------------------------------------------

Druh zvířete, Skot, Drůbež Vodní Mléko Vejce Králičí maso, Med

krmivo nebo ovce, živočichové maso zvěře

živoč. produkt kozy, ve farmovém

Skupina látek prasata, chovu,

koně zvěřina^1)

------------------------------------------------------------------------------------------

A1 X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

A2 X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

A3 X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

A4 X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

A5 X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

A6 X X X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B1 X X X X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B2a X X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B2b X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B2c X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B2d X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B2e X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B2f X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B3a X X X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B3b X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B3c X X X X X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B3d X X

------------------------------------------------------------------------------------------

B3e X

------------------------------------------------------------------------------------------

B3f

------------------------------------------------------------------------------------------



Příl.3



PLÁN SLEDOVÁNÍ



I



Zásady odběru úředních vzorků



1. Plán sledování některých látek a reziduí je zaměřen na dozor a

odhalování příčin vzniku nebezpečných reziduí v potravinách živočišného

původu v hospodářstvích, na jatkách, v podnicích pro ošetření mléka, v

zařízeních na zpracování ryb a ve sběrnách a balírnách (třídírnách)

vajec.



2. Úřední vzorky se odebírají v souladu s odpovídající částí této

přílohy.



3. U látek skupiny A se dozor zaměřuje na odhalení nedovolené podávání

nepovolených látek a přípravků a případného nesprávného podávání

povolených látek. Při odběrech vzorků musí být brána v úvahu nejméně

následující kritéria: pohlaví, stáří, druh zvířat, systém krmení,

všechny dostupné předcházející informace a veškeré důkazy nesprávného

použití nebo zneužití látek této skupiny.



4. U látek skupiny B se dozor zaměřuje zejména na kontrolu dodržování

maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků,

stanovených vyhláškou č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší

přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek

používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových

surovinách, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 1, skupiny I a

III, a maximálních hladin pesticidů stanovených vyhláškou č. 465/2002

Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí

jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách,

ve znění pozdějších předpisů, a na sledování koncentrací látek

kontaminujících životní prostředí, stanovených vyhláškou č. 53/2000

Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost

jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití

látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění pozdějších

předpisů. Pokud se provádějí pouze namátkové odběry, musí být schváleny

Komisí.



II



Podrobná pravidla pro odběr úředních vzorků



1. Základní ustanovení



Odběry vzorků včetně jejich úpravy v rámci stanovených pravidel,

označení, zajištění ochrany před poškozením jejich obsahu a přepravy do

příslušné schválené laboratoře provádějí inspektoři krajské veterinární

správy (dále jen "inspektor"). Tito inspektoři předávají vzorky do

příslušné schválené laboratoře.



2. Odběry vzorků



2.1. Základní ustanovení



Odběry vzorků musí být organizovány bez předchozího upozornění tak, aby

byl vždy zachován moment překvapení. Musí být neočekávané a nesmí být

prováděny v nějakém pevně stanoveném čase nebo v některém konkrétním

dnu týdne. Odběry vzorků musí být prováděny během celého roku v různých

intervalech v zařízeních uvedených v části I bodě 1. Přitom je třeba

zohlednit jednak skutečnost, že řada substancí je aplikována pouze v

určitých obdobích, jednak další dostupné informace, například použití

dosud neznámých substancí, náhlý výskyt nemoci v určitých oblastech,

podezření z provádění činnosti v rozporu se zákonem apod.



2.2. Strategie odběru vzorků



Cílem odběru vzorků v rámci plánu sledování je:



a) zjištění všech případů nedovoleného ošetření,



b) kontrola dodržování maximálních limitů reziduí veterinárních

léčivých přípravků, maximálních hladin pesticidů a koncentrací látek

kontaminujících životní prostředí,



c) sledování a zjišťování příčin výskytu reziduí v potravinách

živočišného původu.



2.3. Odběr vzorků



2.3.1. Definice



2.3.1.1. Cílený vzorek



Cílený vzorek je vzorek, který je odebrán v souladu se strategií odběru

vzorků definovanou v bodě 2.2.



2.3.1.2. Podezřelý vzorek



Podezřelý vzorek je vzorek, který je odebrán na základě



- pozitivního nálezu u vzorku odebraného podle požadavků § 13 této

vyhlášky,



- pozitivního nálezu zjištěného v rámci kontrol prováděných v souladu s

§ 16 této vyhlášky,



- zjištění úředního veterinárního lékaře na jatkách podle § 23 této

vyhlášky.



2.3.1.3. Namátkový vzorek



Namátkový vzorek je vzorek, který je odebraný podle statistického

předpokladu pro poskytování reprezentativních údajů.



2.3.2. Cílený odběr vzorků v hospodářství



2.3.2.1. Kritéria pro výběr



Hospodářství pro odběr vzorků mohou být vybrána pomocí místních

znalostí nebo jakékoli jiné závažné informace, jako je typ systému

výkrmu, plemeno a pohlaví zvířat. Inspektor provede ohodnocení celého

stavu na hospodářství, aby vybral zvířata, od nichž mají být odebrány

vzorky. Při tomto ohodnocení musí být mj. uplatňována následující

kritéria:



- indikace použití látek s farmakologickým účinkem,



- druhotné pohlavní rysy,



- změny chování,



- stejná úroveň vývoje ve skupině zvířat různého plemene nebo

kategorie,



- zvířata s dobrou stavbou a malým množstvím tuku.



2.3.2.2. Typ cíleného vzorku, který má být odebrán



Pro zjišťování látek s farmakologickým účinkem se odeberou odpovídající

vhodné vzorky podle ustanovení v plánu sledování.



2.3.3. Cílený odběr vzorků v primárních zpracovatelských zařízeních



2.3.3.1. Kritéria pro výběr



Při provádění hodnocení těl poražených zvířat nebo živočišných

produktů, od kterých mají být vzorky odebrány, musí inspektor mj.

uplatňovat následující kritéria:



- pohlaví, stáří, druh zvířat a způsob chovu,



- informace o výrobci,



- indikace použití látek s farmakologickým účinkem,



- běžnou praxi vzhledem k podávání zvláštních látek s farmakologickým

účinkem v příslušném systému chovu.



Při odběru vzorků je třeba se snažit vyhnout odběru hromadných vzorků

od jednoho výrobce.



2.3.3.2. Typ odebraných vzorků



Pro zjišťování látek s farmakologickým účinkem se odeberou odpovídající

vhodné vzorky podle ustanovení plánu sledování.



2.4. Množství vzorku



Minimální množství vzorku se definují v plánu sledování. Musí být

postačující, aby to umožnilo laboratoři provést analytické postupy

nutné pro ukončení vyšetření a potvrzující analýzy.



2.5. Rozdělení do podvzorků



Pokud je to technicky možné, musí být každý vzorek rozdělen do nejméně

2 rovnocenných podvzorků tak, aby každý umožňoval úplný analytický

postup. Rozdělení může být provedeno v místě odběru vzorků nebo v

laboratoři.



2.6. Nádoby na vzorky



Vzorky musí být odebrány do vhodných nádob, aby byla uchována

neporušenost vzorku a aby bylo možno zjistit jeho původ. Nádoby musí

především vyloučit možnost záměry vzorku, jeho křížovou kontaminaci a

znehodnocení. Nádoby musí být úředně zapečetěny.



2.7. Zpráva o odběru vzorku



Po každém odběru vzorku musí být vyhotovena zpráva. Inspektor uvede ve

zprávě o odběru nejméně následující údaje:



- adresu krajské veterinární správy,



- jméno inspektora nebo identifikační kód,



- úřední kódové číslo vzorku,



- datum odběru vzorku,



- jméno a adresu chovatele nebo osoby, která vyrábí a zpracovává

živočišné produkty,



- název a adresu hospodářství původu zvířat (při odběru v

hospodářství),



- registrační číslo jatek nebo jiného zařízení,



- označení zvířete nebo živočišného produktu,



- druh zvířete,



- odebraný vzorek,



- medikaci během posledních 4 týdnů před odběrem vzorku (při odběru v

hospodářství),



- látku nebo skupinu látek pro vyšetření,



- zvláštní poznámky.



Počet stejnopisů zprávy o odběru se stanoví v závislosti na postupu

odběru. Zprávu a její stejnopisy podepíše inspektor; v případě odběru v

hospodářství se přizve k podpisu zprávy chovatel nebo jeho zástupce.



Originál zprávy o odběru zůstává krajské veterinární správě, která musí

zabezpečit, že nepovolané osoby nemohou mít k této zprávě přístup.



Podle potřeby může být o provedeném odběru informován chovatel nebo

provozovatel zařízení, v němž se vyrábějí nebo zpracovávají živočišné

produkty.



2.8. Zpráva pro laboratoř



Zpráva pro laboratoř obsahuje nejméně následující informace:



- adresu krajské veterinární správy,



- jméno inspektora nebo identifikační kód,



- úřední kódové číslo vzorku,



- datum odběru vzorku,



- druh zvířete,



- odebraný vzorek,



- látku nebo skupinu látek pro vyšetření,



- zvláštní poznámky.

Tato zpráva se doručuje laboratoři společně se vzorky.



2.9. Přeprava a skladování



Plán sledování musí specifikovat vhodné podmínky skladování a přepravy

pro každý vzorek (tkáň) pro analýzu, aby byla zaručena stabilita a

celistvost vzorku. Zvláštní pozornost musí být věnována přepravním

krabicím, teplotě a době, za kterou musí být odebraný vzorek doručen

příslušné laboratoři. O jakémkoli nedodržení požadavků plánu sledování

laboratoř informuje neprodleně Státní veterinární správu.



III



Počet vzorků a četnost jejich odběru



Stanoví se minimální počet zvířat, od kterých se odebírají vzorky.

Každý vzorek musí být vyšetřen na průkaz přítomnosti jedné nebo více

látek.



Oddíl 1



Skot, prasata, ovce, kozy a koně



1. Skot:



a) Minimální počet zvířat, která se každoročně kontrolují na přítomnost

všech druhů reziduí a látek, musí být roven nejméně 0,4 % skotu

poraženého v předchozím roce, a to s rozvržením uvedeným pod písmeny b)

a c).



b) Skupina A - 0,25 % se rozdělí takto:



- polovina vzorků se odebírá od živých zvířat v hospodářství (výjimečně

může být 25 % vzorků vyšetřovaných na látky skupiny A 5 odebráno z

vhodného materiálu - krmiv, pitné vody apod.),



- polovina vzorků se odebírá na jatkách.



Každá podskupina ve skupině A se každoročně kontroluje za použití

nejméně 5 % z celkového počtu vzorků odebraných pro skupinu A.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle zkušeností a informací získaných v

předcházejícím období.



c) Skupina B - 0,15 % se rozdělí takto:



30 % vzorků musí být vyšetřeno na látky skupiny B 1,



30 % vzorků musí být vyšetřeno na látky skupiny B 2,



10 % vzorků musí být vyšetřeno na látky skupiny B 3.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



2. Prasata:



a) Minimální počet zvířat, která se každoročně kontrolují na všechny

druhy reziduí a látek, musí být roven nejméně 0,05 % prasat poražených

v předchozím roce, a to s rozvržením uvedeným pod písmeny b) a c).



b) Skupina A - 0,02 %: Vedle odběru vzorků od zvířat na jatkách se

provádějí také vyšetření napájecí vody, krmiv, trusu a dalších

významných parametrů na úrovni hospodářství. Minimální počet

hospodářství, která musí být v tomto případě ročně navštívena,

představuje nejméně jedno hospodářství na 100 000 prasat poražených v

předcházejícím roce.



Každá podskupina ve skupině A se každoročně kontroluje za použití

nejméně 5 % z celkového počtu vzorků odebraných pro skupinu A.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



c) Skupina B - 0,03 %:



Pro podskupiny musí být dodržen stejný rozvrh jako je uveden pro skot.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



3. Ovce a kozy:



a) Minimální počet zvířat, která se každoročně kontrolují na všechny

druhy reziduí a látek, musí být roven nejméně 0,05 % ovcí a koz

starších 3 měsíců, poražených v předchozím roce, a to s rozvržením

uvedeným pod písmeny b) a c).



b) Skupina A - 0,01 %:



Každá podskupina ve skupině A se každoročně kontroluje za použití

nejméně 5 % z celkového počtu vzorků odebraných pro skupinu A.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



c) Skupina B - 0,04 %:



Pro podskupiny musí být dodržen stejný rozvrh jako je uveden pro skot.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



4. Koně: Počet vzorků se stanoví na základě potřeby sledovat skupiny

látek v závislosti na zjištěných problémech.



Oddíl 2



Brojleři, vyřazené slepice, krůty, ostatní drůbež



a) Vzorek představuje jedno nebo více zvířat v závislosti na podmínkách

vyšetřovacích metod.



b) Pro každou kategorii drůbeže (brojleři, vyřazené slepice, krůty,

ostatní drůbež) činí minimální počet každoročně odebraných vzorků

nejméně jeden vzorek na 200 tun roční produkce (mrtvá hmotnost) a

nejméně 100 vzorků pro každou skupinu látek, pokud roční produkce

kategorie ptáků překračuje 5000 tun.



Vzorky se vyšetřují s rozvržením uvedeným pod písmeny c) a d).



c) Skupina A - 50 % všech vzorků:



Jedna pětina těchto vzorků se odebírá na úrovni hospodářství.



Každá podskupina ve skupině A se každoročně kontroluje za použití

nejméně 5 % z celkového počtu vzorků odebraných pro skupinu A.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



d) Skupina B - 50 % všech vzorků:



30 % se vyšetří na látky skupiny B 1,



30 % se vyšetří na látky skupiny B 2,



10 % se vyšetří na látky skupiny B 3.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



Oddíl 3



Produkty vodního hospodářství



1. Produkty rybného hospodářství:



a) Vzorek představuje jednu nebo více ryb podle velikosti těchto ryb a

podle podmínek vyšetřovacích metod.



b) Každoročně se odebere nejméně jeden vzorek na 100 tun roční

produkce.



c) Látky nebo rezidua, na jejichž přítomnost jsou vzorky vyšetřovány, a

typ vzorků odebíraných na vyšetření se vybírají na základě informací o

pravděpodobném používání příslušných látek.



d) Vzorky se vyšetřují s rozvržením uvedeným pod písmeny e) a f).



e) Skupina A - jedna třetina všech vzorků: Všechny vzorky se odebírají

na úrovni hospodářství z ryb všech stádií chovu včetně ryb připravených

k uvedení do oběhu ke spotřebě.



f) Skupina B - dvě třetiny všech vzorků:



Odběr vzorků se provede



- nejlépe v hospodářství z ryb připravených k uvedení do oběhu ke

spotřebě,



- v případě čerstvých ryb buď ve zpracovatelských zařízeních, anebo ve

velkoobchodech pod podmínkou, že při pozitivním nálezu bude možno

zpětně zjistit hospodářství původu.



Vzorky odebírané v hospodářství se odebírají vždy nejméně z 10 %

registrovaných míst chovu.



2. Ostatní produkty vodního hospodářství: Je-li důvod se domnívat, že v

případě ostatních produktů vodního hospodářství byly použity chemikálie

nebo veterinární přípravky, anebo existuje-li podezření na kontaminaci

životního prostředí, musí být zahrnuty do plánu odběru vzorků vzorky

odebrané z těchto druhů produktů úměrně k jejich produkci, a to jako

doplňkové vzorky k produktům odebraným z rybného hospodářství.



Oddíl 4



Mléko



1. Kravské mléko:



a) Každý úřední vzorek musí být odebrán takovým způsobem, aby bylo

možno zpětně zjistit hospodářství původu mléka.



b) Vzorky mohou být odebírány na úrovni



- hospodářství ze sběrného tanku, nebo



- podniku pro ošetření mléka před vyprázdněním cisterny naplněné

mlékem.



c) Požadavek zjištění hospodářství původu nemusí být dodržen pro látky

skupiny B 3 písm. a), b) a c).



d) Vzorky se odebírají pouze ze syrového mléka.



e) Velikost vzorku závisí na použitých analytických metodách.



f) Ročně se odebírá jeden vzorek na 15 000 tun roční produkce mléka,

nejméně však 300 vzorků, které se vyšetřují s rozvržením uvedeným pod

písmeny g), h) a i).



g) 70 % vzorků se vyšetří na přítomnost reziduí veterinárních léčivých

přípravků. V tomto případě musí být každý vzorek testován na nejméně 4

různé látky z nejméně 3 skupin ze skupin A 6, B 1, B 2 písm. a) a B 2

písm. e).



h) 15 % vzorků se vyšetří na přítomnost reziduí ze skupiny B 3.



i) Zbytek vzorků (15 %) se rozvrhne podle potřeby sledovat další

skupiny látek.



2. Mléko od ostatních druhů zvířat (ovcí, koz, koní): Počet vzorků pro

tyto druhy zvířat stanoví plán sledování podle úrovně produkce a

zjištěných problémů. Mléko od těchto druhů zvířat se zahrnuje do plánu

odběru vzorků v podobě dodatečných vzorků ke vzorkům stanoveným pro

kravské mléko.



Oddíl 5



Vejce



1. Slepičí vejce:



a) Každý úřední vzorek musí být odebrán takovým způsobem, aby bylo

možno zpětně zjistit hospodářství původu vajec.



b) Vzorky mohou být odebrány na úrovni



- hospodářství, nebo



- balírny (třídírny) vajec.



c) Velikost vzorku je nejméně 12 vajec nebo více v závislosti na

použitých analytických metodách.



d) Ročně se odebírá jeden vzorek na 1000 tun roční produkce konzumních

vajec, nejméně však 200 vzorků. Nejméně 30 % vzorků se odebírá na

úrovni balíren (třídíren) vajec. Vzorky se vyšetřují s rozvržením

uvedeným pod písmeny e) a f).



e) 70 % vzorků se vyšetří na přítomnost nejméně jedné látky z každé ze

skupin A 6, B 1 a B 2 písm. b).



f) 30 % vzorků se vyšetří podle rozvrhu, který musí zahrnovat některá

vyšetření látek skupiny B 3 písm. a).



2. Vejce od jiných druhů drůbeže: Počet vzorků pro tyto druhy drůbeže

stanoví plán sledování podle úrovně produkce a zjištěných problémů.

Vejce od těchto druhů drůbeže se zahrnují do plánu odběru vzorků v

podobě dodatečných vzorků k vzorkům stanoveným pro slepičí vejce.



Oddíl 6



Králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a zvěřina



1. Králičí maso:



a) Vzorek představuje jedno nebo více zvířat od stejného chovatele v

závislosti na podmínkách vyšetřovacích metod.



b) Každý vzorek musí být odebrán takovým způsobem, aby bylo možno

zpětně zjistit hospodářství původu králíků.



c) Vzorky mohou být odebrány na úrovni



- hospodářství, nebo



- schválených jatek.



d) Na úrovni hospodářství může být proveden také odběr několika

dodatečných vzorků napájecí vody a krmiv za účelem kontroly

nepovolených látek nebo přípravků.



e) Ročně se odebírá 10 vzorků na 300 tun roční produkce (mrtvá

hmotnost) pro prvních 3000 tun produkce a jeden vzorek pro každých

dalších 300 tun. Vzorky se vyšetřují s rozvržením uvedeným pod písmeny

f) a g).



f) Skupina A - 30 % celkového počtu vzorků:



- 70 % se vyšetří na látky skupiny A 6,



- 30 % se vyšetří na látky dalších podskupin skupiny A.



g) Skupina B - 70 % celkového počtu vzorků:



- 30 % se vyšetří na látky skupiny B 1,



- 30 % se vyšetří na látky skupiny B 2,



- 10 % se vyšetří na látky skupiny B 3.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



2. Maso zvěře ve farmovém chovu:



a) Velikost vzorku závisí na použité vyšetřovací metodě.



b) Vzorky se odebírají na úrovni zpracovatelského podniku takovým

způsobem, aby bylo možno zpětně zjistit farmu původu zvěře.



c) Na úrovni farmy může být proveden také odběr několika dodatečných

vzorků napájecí vody a krmiv za účelem kontroly nepovolených látek nebo

přípravků.



d) Ročně se odebírá nejméně 100 vzorků, které se vyšetřují podle

rozvržení uvedeného pod písmeny e) a f).



e) Skupina A - 20 % celkového počtu vzorků: Většina vzorků se vyšetří

na přítomnost látek skupiny A 5 a skupiny A 6.



f) Skupina B - 70 % celkového počtu vzorků:



- 30 % se vyšetří na látky skupiny B 1,



- 30 % se vyšetří na látky skupin B 2 písm. a) a B 2 písm. b),



- 10 % se vyšetří na látky skupin B 2 písm. c) a B 2 písm. e),



- 30 % se vyšetří na látky skupiny B 3.



Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny látek.



3. Zvěřina:



a) Velikost vzorku závisí na použité vyšetřovací metodě.



b) Vzorky se odebírají na úrovni podniku na zpracování zvěřiny nebo na

místě ulovení.



c) Odběr vzorků se provádí tak, aby bylo možno zpětně zjistit honitbu,

v níž byla zvěř ulovena.



d) Ročně se odebírá nejméně 100 vzorků.



e) Tyto vzorky musí být odebrány pro analýzu reziduí chemických prvků,

popřípadě jiných chemických látek určených plánem sledování.



Oddíl 7



Med



a) Velikost vzorku závisí na použité vyšetřovací metodě.



b) Vzorky se mohou odebírat na jakémkoli místě produkčního řetězce za

podmínky, že je možno zpětně zjistit původního výrobce medu.



c) Ročně se odebírá nejméně 10 vzorků na 300 tun roční produkce pro

prvních 3000 tun produkce a jeden vzorek pro každých dalších 300 tun.

Vzorky se vyšetřují podle rozvržení uvedeného pod písmeny d), e) a f).



d) 50 % celkového počtu vzorků - na látky skupiny B 1 a B 2 písm. c).



e) 40 % celkového počtu vzorků - na látky skupin B 3 písm. a), B 3

písm. b) a B 3 písm. c).



f) Zbytek vzorků se rozvrhne podle potřeby sledovat další skupiny

látek, mimo jiné i mykotoxiny.



1) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání

některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a

beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS,

88/146/EHS a 88/299/EHS.



Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u

některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných

produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí

89/187/EHS a 91/664/EHS.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003,

kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých

látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v

chovech zvířat.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/97/ES ze dne 19. listopadu

2008, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání

některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a

beta-sympatomimetik v chovech zvířat.



1) Pokud jde o zvěřinu, stanovují se pouze chemické prvky, pokud plán

sledování neurčí i jiné chemické látky.



Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u

některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných

produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí

89/187/EHS a 91/664/EHS.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003,

kterou se mění směrnice Rady 96/22/ /ES o zákazu používání některých

látek s hormonálním nebo thyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik

v chovech zvířat.



2) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých

souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.



3) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně

a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



4) Vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné

zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v

živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění

pozdějších předpisů.



5) § 22 odst. 1 písm. a), § 50 odst. 5, § 51 odst. 3, § 52 odst. 1

písm. b), § 53 odst. 1 písm. f), § 54 a § 72 odst. 1 písm. b) bod 3

zákona.



6) § 75 odst. 2 zákona.



7) Příloha č. 1 skupina IV vyhlášky č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví

nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních

látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových

surovinách, ve znění pozdějších předpisů.