68/1970 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 29. května 1970



o smluvních dokumentech k Všeobecné úmluvě o sociální bezpečnosti mezi

Československem a Francií ze dne 12. října 1948



Dne 17. října 1967 byly v Paříži podepsány



Dodatková úmluva k Všeobecné úmluvě o sociální bezpečnosti mezi

Československem a Francií z 12. října 1948



Doplněk k Dodatkové dohodě ke Všeobecné úmluvě ze dne 12. října 1948

mezi Československem a Francií o sociální bezpečnosti,



Protokol o doplňkovém přídavku podle francouzského zákona z 30. června

1956 v platném znění, a



Protokol o soustavě sociálního pojištění, která bude použita na

československé studenty ve Francii a na francouzské studenty v

Československu.



Dodatková úmluva a Doplněk k Dodatkové dohodě podle svých článků 12 a 6

vstoupily v platnost dnem 1. února 1970. Protokol o doplňkovém přídavku

a Protokol o soustavě sociálního pojištění podle ustanovení svého bodu

4 a článku 3 dnem 1. prosince 1969.



České znění smluvních dokumentů se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Marko v.r.



DODATKOVÁ ÚMLUVA



k Všeobecné úmluvě o sociální bezpečnosti mezi Československem a

Francií z 12. října 1948



Československá vláda z jedné strany;



Francouzská vláda z druhé strany;



se dohodly na těchto doplněních a změnách Všeobecné úmluvy o sociální

bezpečnosti podepsané v Paříži dne 12. října 1948:



Čl.1



Článek 1 Všeobecné úmluvy se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:



"Článek 1



§ 1



Českoslovenští nebo francouzští státní příslušníci podléhají příslušným

zákonným předpisům o sociálním zabezpečení, uvedeným v článku 2 této

Úmluvy a platným v Československu nebo Francii, a požívají jejich výhod

za stejných podmínek jako státní příslušníci každého z těchto států za

předpokladu, že prokáží svou státní příslušnost podle právních předpisů

každého ze Smluvních států.



§ 2



a) Českoslovenští nebo francouzští státní příslušníci, kteří opustí

Československo, kde podléhali povinnému pojištění, aby přesídlili do

Francie, a nesplňují zde podmínky stanovené pro pojistnou povinnost,

mohou dobrovolně pokračovat v pojištění za stejných podmínek a ve

stejné lhůtě jako pojištěnci, jejichž pojistná povinnost ve Francii

zanikla.



b) U československých nebo francouzských státních příslušníků, kteří

opustí Francii, kde podléhali povinnému pojištění, aby přesídlili do

Československa, a nesplňují zde podmínky stanovené pro pojistnou

povinnost, bude přesídlení považováno za vážný důvod přerušení

zaměstnání při posuzování otázky zachování nároků za podmínek

stanovených podle československých právních předpisů."



Čl.2



Článek 2 (paragraf 1) se mění takto:



"Článek 2 - § 1



Zákonné předpisy o sociálním zabezpečení, na které se vztahuje tato

Úmluva, pokud se týkají pracovníků v pracovním poměru a pracujících jim

na roveň postavených, jsou:



1. v Československu: v období od 1. ledna 1957 do 30. června 1964



a) právní předpisy o sociálním zabezpečení zaměstnanců a zabezpečení

důchodců v nemoci;



b) právní předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců (do 30. března

1964);



c) právní předpisy o nemocenském a důchodovém pojištění členů

jednotných zemědělských družstev, o důchodovém pojištění jednotlivě

hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících;



d) právní předpisy o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení

členů výrobních družstev;



e) právní předpisy o jednotné preventivní a léčebné péči;



f) právní předpisy o přídavcích na děti.



V období po 30. červnu 1964:



a) právní předpisy o důchodovém zabezpečení pracovníků v pracovním

poměru a pracujících jim na roveň postavených a o zabezpečení důchodců

v nemoci;



b) právní předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců včetně nové

úpravy dávek v mateřství provedené v předpisech o zvýšení péče o

těhotné ženy a matky (od 1. dubna 1964);



c) právní předpisy o nemocenském pojištění členů výrobních družstev;



d) právní předpisy o důchodovém zabezpečení, zabezpečení v nemoci a

zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků;



e) právní předpisy o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících

rolníků a jiných osob samostatně hospodařících;



f) právní předpisy o jednotné preventivní a léčebné péči;



g) právní předpisy o přídavcích na děti.

Kde se v ustanoveních této Úmluvy mluví o věcných dávkách nemocenského

pojištění, rozumí se tím v Československu též preventivní a léčebná

péče."



2. ve Francii (beze změny).



Čl.3



Článek 3 se mění takto:



Článek 3



§ 1



- beze změny



"§ 2



- Ze zásady uvedené v § 1 tohoto článku se připouštějí tyto výjimky:



a) Zaměstnanci nebo osoby jim na roveň postavené, zaměstnávaní v jiném

státě než ve státě svého bydliště podnikem, který má ve státě tohoto

bydliště závod, podle něhož se normálně řídí místní příslušnost k

pojištění, zůstávají podrobeni platnému zákonodárství ve státě svého

stálého pracovního místa, pokud jejich zaměstnání na území druhého

státu nepřekročí dobu dvanácti měsíců; jestliže by se toto zaměstnání

prodloužilo z nepředvídatelných důvodů přes dobu původně předpokládanou

a trvalo déle než dvanáct měsíců, bude možno výjimečně používat

zákonodárství platného ve státě stálého pracovního místa, projeví-li s

tím souhlas příslušné úřady příležitostného pracovního místa."



(Další beze změny.)



Čl.4



Článek 5 Všeobecné úmluvy se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:



"Článek 5



Zaměstnanci a osoby jim na roveň postavené, kteří přesídlí z Francie do

Československa nebo naopak, jakož i jejich rodinní příslušníci, kteří s

nimi bydlí ve společné domácnosti ve státě nového pracovního místa,

mají nárok na dávky nemocenského pojištění tohoto státu, pokud:



1. byli uznáni schopnými k práci při jejich posledním příchodu na území

tohoto státu;



2. byli sociálně pojištěni po svém posledním příchodu na území nového

státu zaměstnání;



3. splňují podmínky, předepsané právními předpisy tohoto státu s

přihlédnutím, v případě potřeby, k dobám pojištění nebo dobám

náhradním, získaným podle právních předpisů druhého státu.



Doby pojištění nebo doby náhradní získané v jednom i druhém státě se

však sčítají jen v tom případě, neuplynula-li od konce období pojištění

ve druhém státě do začátku období pojištění na území státu nového

bydliště doba delší šesti týdnů."



Čl.5



Všeobecná úmluva se doplňuje druhým odstavcem článku 8 tohoto znění:



"Osoby, kterým byl vyměřen důchod podle právních předpisů jednoho státu

a které bydlí na území druhého státu, mají nárok na věcné dávky

pojištění pro případ nemoci a mateřství za podmínek stanovených

právními předpisy státu svého bydliště a na účet institucí tohoto

státu."



Čl.6



Všeobecná úmluva se doplňuje dalším článkem 8a) tohoto znění:



"Článek 8a)



Důchodci výše uvedení v článku 8 mají nárok na pohřebné, splňují-li

podmínky stanovené právními předpisy státu svého bydliště; tyto dávky

jdou k tíži instituci sociální bezpečnosti státu jejich bydliště."



Čl.7



Článek 9 Všeobecné úmluvy se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:



"Článek 9



§ 1



U československých nebo francouzských státních příslušníků, kteří byli

pojištěni postupně nebo střídavě v obou smluvních státech v jedné či

více soustavách invalidního pojištění, sčítají se doby pojištění

získané v těchto soustavách nebo doby uznané v těchto soustavách za

rovnocenné dobám pojištění za podmínky, že se tyto doby nekryjí, a to

jak pro nárok na dávky peněžité nebo věcné, tak i pro zachování nebo

opětné nabytí tohoto nároku.



§ 2



Peněžité dávky invalidního pojištění vyměřují se podle předpisů

zákonodárství, které platilo pro pojištěnce v okamžiku přerušení

zaměstnání, po kterém následovala invalidita, a poskytuje je nositel

příslušný podle tohoto zákonodárství.



§ 3



Jestliže však v době přerušení zaměstnání, po kterém následovala

invalidita, nebyl invalida, dříve pojištěný v soustavě invalidního

pojištění ve druhém státě, podroben sociálnímu pojištění alespoň jeden

rok, počítáno od jeho posledního příchodu na území státu, kde došlo k

přerušení zaměstnání, obdrží od příslušného nositele pojištění druhého

státu peněžité dávky podle právních předpisů tohoto státu, pokud

splňuje jejich podmínky s přihlédnutím k součtu dob pojištění. Toto

ustanovení neplatí, nastala-li invalidita následkem úrazu."



Čl.8



Článek 10 Všeobecné úmluvy se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:



"Článek 10



Jestliže po zastavení invalidního důchodu nabude pojištěnec znovu

nárok, bude nové dávky poskytovat nositel, který poskytoval důchod

původně přiznaný.



Jestliže po odnětí invalidního důchodu stav pojištěnce odůvodňuje

přiznání nového invalidního důchodu, je tento důchod vyplácen podle

shora uvedených předpisů článku 9."



Čl.9



Článek 13 Všeobecné úmluvy se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:



"Článek 13



§ 1



U československých nebo francouzských státních příslušníků, kteří byli

postupně nebo střídavě pojištěni v obou Smluvních státech v jedné či

více soustavách starobního pojištění nebo pojištění pozůstalých

(důchody), sečtou se doby pojištění získané v těchto soustavách nebo

doby, uznané těmito soustavami za rovnocenné dobám pojištění - za

podmínky, že se tyto doby nekryjí - a to jak pro získání nároku na

dávky, tak pro zachování nebo opětné nabytí tohoto nároku.



§ 2



Jestliže zákonodárství jednoho ze Smluvních států stanoví pro přiznání

určitých zvýhodněných dávek podmínku, aby doby byly získány v povolání,

podléhajícím zvláštní pojistné soustavě, sečtou se pro přiznání těchto

dávek jen doby, získané v příslušné zvláštní soustavě nebo ve

zvláštních soustavách druhého státu. Jestliže v jednom ze Smluvních

států není pro ono povolání zvláštní soustavy, sečtou se nicméně doby

pojištění získané v onom povolání v jedné ze soustav uvedených v

paragrafu 1 tohoto článku.



§ 3



Dávky, o něž se může pojištěnec ucházet u každého zúčastněného

francouzského nebo československého nositele, určují se v zásadě tak,

že výše dávek, na něž by měl pojištěnec nárok, kdyby byl býval úhrn dob

uvedených v paragrafu 1 tohoto článku získán v příslušné československé

nebo francouzské soustavě, se snižuje v poměru délky dob získaných v

této soustavě.



§ 4



Správní ujednání stanoví podmínky pro uplatnění minimálních důchodů

podle zákonných předpisů obou států, pokud jde o důchody přiznané podle

tohoto článku."



Čl.10



Všeobecná úmluva se doplňuje článkem 19a) tohoto znění:



"Článek 19a)



Pro zjištění stupně pracovní neschopnosti v případě po sobě

následujících pracovních úrazů, budou předchozí pracovní úrazy, jejichž

odškodnění spadá nebo spadalo pod zákonné předpisy druhého Smluvního

státu, posuzovány stejným způsobem jako úrazy podle zákonných předpisů,

kterým poškozený podléhá."



Čl.11



Odstavec 1 článku 28 Všeobecné úmluvy se ruší a nahrazuje tímto

ustanovením:



"Článek 28



Povinní plátci sociálních dávek podle této Úmluvy se zprošťují svého

závazku platbou ve měně svého státu. Převody částek odpovídajících

dávkám dlužným z jedné a z druhé strany se provádějí podle ustanovení

Platební dohody platné v době převodu mezi Smluvními státy. Kurs

přepočtu je dán oficiální paritou obou měn."



(Ostatní beze změny.)



Čl.12



Smluvní strany oznámí si navzájem schválení této Dodatkové úmluvy podle

svých ústavních předpisů; Úmluva vstoupí v platnost prvního dne třetího

měsíce po dni posledního oznámení.



Dáno v Paříži dne 17. října 1967 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce

českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za vládu Československé socialistické republiky:



Dr. V. Pithart v.r.



Za vládu Francouzské republiky:



Gilbert de Chambrun v.r.



DOPLNĚK



k Dodatkové dohodě ke Všeobecné úmluvě ze dne 12. října 1948 mezi

Československem a Francií o sociální bezpečnosti Soustava sociální

bezpečnosti platná pro zaměstnance v dolech a závodech jim na roveň

postavených.



Československá vláda na jedné straně a



francouzská vláda na straně druhé,



berouce v úvahu, že je nutno upřesnit provádění ustanovení Dodatkové

dohody ke Všeobecné úmluvě z 12. října 1948 mezi Československem a

Francií o sociální bezpečnosti,



berouce dále v úvahu, že je žádoucí uvést v soulad ustanovení Dodatkové

dohody s příslušnými ustanoveními Všeobecné úmluvy, pozměněnými

Dodatkovou úmluvou k této Všeobecné úmluvě, aby se vzal zřetel na změnu

zákonných předpisů v obou státech,



se dohodly na těchto doplňcích a změnách Dodatkové dohody ke Všeobecné

úmluvě z 12. října 1948 mezi Československem a Francií o sociální

bezpečnosti:



Čl.1



Článek 5 Dodatkové dohody se doplňuje novým odstavcem 4 tohoto znění:



"Správní ujednání stanoví podrobnosti o použití zákonných předpisů obou

států o minimálních důchodech na důchody, vyměřované podle tohoto

článku."



Čl.2



Článek 9 Dodatkové dohody se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:



"Pro uplatnění nároku na invalidní důchod je dobou, po kterou

účastníkovi náleží nemocenské poskytované podle předpisu o nemocenském

pojištění před vyměřením jeho důchodu, vždy doba stanovená zákonnými

předpisy státu, v němž pracoval v době, kdy došlo k přerušení

zaměstnání, po němž následovala invalidita."



Čl.3



Odstavec 1 článku 10 Dodatkové dohody se ruší a nahrazuje tímto

ustanovením:



"Důchod při hornické invaliditě, zavedený pro pracovníky v dolech, lze

přiznat jen pojištěncům, kteří pracovali v dolech v době, kdy došlo k

přerušení zaměstnání, po němž následovala invalidita, a kteří až do

vyměření tohoto důchodu měli své bydliště ve státě povinném poskytovat

dávky."



Čl.4



Článek 12 Dodatkové dohody se ruší a nahrazuje tímto ustanovením:



"Byl-li účastník v době, kdy došlo k přerušení zaměstnání, po němž

následovala invalidita, zaměstnán v jiném státě než ve státě, v němž má

své sídlo nositel povinný poskytovat dávky, přihlíží se při stanovení

výše invalidního důchodu k výdělku poskytovanému pracovníkům oné

skupiny povolání, k níž účastník v té době patřil, ve státě, v němž má

své sídlo nositel povinný poskytovat dávky."



Čl.5



Odstavec 1 článku 14 Dodatkové dohody se ruší a nahrazuje těmito

ustanoveními:



"Jestliže po zastavení výplaty invalidního důchodu vznikne pojištěnci

nárok nový, obnoví výplatu dávek nositel, který byl povinný poskytovat

důchod původně přiznaný."



"Jestliže po zastavení výplaty invalidního důchodu pojištěncův stav

bude odůvodňovat přiznání nového invalidního důchodu, vyměří se tento

nový důchod podle ustanovení článku 9 Dodatkové dohody."



Čl.6



Smluvní strany si navzájem oznámí schválení tohoto Doplňku podle svých

ústavních předpisů. Tento Doplněk vstoupí v platnost prvního dne

třetího měsíce po dni posledního oznámení.



Dáno v Paříži dne 17. října 1967 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce

českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za vládu Československé socialistické republiky:



Dr. V. Pithart v.r.



Za vládu Francouzské republiky:



Gilbert de Chambrun v.r.



PROTOKOL



o doplňkovém přídavku podle francouzského zákona z 30. června 1956 v

platném znění



Vláda československá a vláda francouzská,



berouce v úvahu, že doplňkový přídavek, zavedený ve Francii zákonem z

30. června 1956 v platném znění, je dávkou, která je poskytována bez

placení jakýchkoliv příspěvků zúčastněných osob osobám starým bez

dostatečných prostředků, a že tato dávka je poskytována podle

zvláštních předpisů;



berouce v úvahu výši starobních dávek, které v Československu požívají

zaměstnanci, francouzští státní příslušníci;



berouce v úvahu, že zákon z 2. srpna 1957 rozšířil poskytování tohoto

přídavku na poživatele doživotních dávek invalidního pojištění;



dohodly se na následujícím:



1. Českoslovenští státní příslušníci, kteří jsou příjemci starobního

nebo invalidního důchodu podle francouzské soustavy pro zaměstnance v

rámci právních předpisů uvedených v článku 2, § 1 bod 1 Všeobecné

úmluvy z 12. října 1948 nebo právních předpisů o přídavku pro staré

zaměstnance uvedených v Protokolu podepsaném téhož dne, mají nárok na

doplňkový přídavek za podmínek stanovených pro francouzské státní

příslušníky zákonem z 30. června 1956 v platném znění se zřetelem k

pozdějším předpisům.



2. Doplňkový přídavek uvedený v předešlém odstavci přestane být

poskytován československým státním příslušníkům, kteří se vystěhují z

území metropolitní Francie.



3. Za účelem provedení předpisů o příjmech, obsažených v zákoně z 30.

června 1956 v platném znění, poskytnou příslušné československé úřady

francouzským institucím a úřadům, které poskytují doplňkový přídavek,

svou pomoc pokud se týče:



a) provádění šetření o příjmech, které má žadatel v Československu,

zejména o doživotních dávkách poskytovaných podle československé

soustavy sociálního zabezpečení, a provedou v důsledku toho veškeré

šetření a zjištění za podmínek předepsaných v tomto směru

československými právními předpisy sociálního zabezpečení;



b) ocenění majetku, který v Československu vlastní;



c) donucení, v případě potřeby, osob bydlících v Československu, které

jsou povinny poskytovat výživu žadatelům, o něž se jedná.



Žádosti podané za tím účelem francouzskými institucemi a úřady budou

zaslány ústřednímu orgánu označenému československou vládou.



4. Smluvní strany si oznámí navzájem schválení tohoto Protokolu podle

svých ústavních předpisů; Protokol vstoupí v platnost prvního dne

měsíce následujícího po dni posledního oznámení.



5. Tento Protokol je uzavřen na dobu jednoho roku od nabytí platnosti.

Bude mlčky obnoven z roku na rok, ledaže by byl vypovězen tři měsíce

před uplynutím lhůty.



Dáno v Paříži dne 17. října 1967 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce

českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za vládu Československé socialistické republiky:



Dr. V. Pithart v.r.



Za vládu Francouzské republiky:



Gilbert de Chambrun v.r.



PROTOKOL



o soustavě sociálního pojištění, která bude použita na československé

studenty ve Francii a na francouzské studenty v Československé

socialistické republice



Vláda Československé socialistické republiky a



vláda Francouzské republiky



usilujíce o spolupráci v kulturní oblasti a o zajištění sociální

ochrany příslušníků obou států studujících na území druhého státu se

rozhodly přijmout tato opatření:



Čl.1



Francouzská soustava sociálního zabezpečení studentů, obsažená v knize

VI. oddíl 1. Kodexu sociálního zabezpečení je použitelná za týchž

podmínek jako na studenty francouzské také na československé studenty

studující ve Francii, kteří nejsou v této zemi ani sociálně pojištěni,

ani nejsou rodinnými příslušníky pojištěnce.



Čl.2



Československá soustava sociálního zabezpečení je použitelná za týchž

podmínek jako na studenty československé také na studenty francouzské

studující v Československu.



Čl.3



Smluvní strany si navzájem oznámí, že byla splněna ústavní opatření

nutná, aby tento Protokol nabyl účinnosti. Protokol nabude účinnosti

prvního dne měsíce následujícího po datu posledního oznámení.



Čl.4



Tento Protokol je uzavřen na dobu jednoho roku od nabytí platnosti.

Bude mlčky obnoven z roku na rok, ledaže by byl vypovězen tři měsíce

před uplynutím lhůty.



Bude-li tento Protokol vypovězen, zůstanou jeho ustanovení v platnosti

pro získané nároky bez ohledu na omezující ustanovení, která by zavedly

soustavy sociálního zabezpečení pro pobyt pojištěnce v cizině.



Sepsáno v Paříži dne 17. října 1967 ve dvou vyhotoveních, každé v

jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za vládu Československé socialistické republiky:



Dr. V. Pithart v.r.



Za vládu Francouzské republiky:



Gilbert de Chambrun v.r.