o sjednání Evropské úmluvy o zabránění mučení


Published: 1996

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
9/1996 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. listopadu 1987 byla

ve Štrasburku přijata Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému

či ponižujícímu zacházení nebo trestání.



Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla úmluva podepsána ve

Štrasburku dne 23. prosince 1992.



Dne 1. ledna 1993 dopisem ministra zahraničních věcí Česká republika

oznámila generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, depozitáři úmluvy, že v

souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický

stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje za signatářský

stát Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu

zacházení nebo trestání ze dne 26. listopadu 1987. Dne 30. června 1993

Výbor ministrů Rady Evropy na 496. zasedání delegátů ministrů potvrdil,

že Česká republika se považuje za signatářský stát úmluvy.



S úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a schválil ji dle

článku 39 odst. 4 Ústavy České republiky jako mezinárodní smlouvu o

lidských právech a základních svobodách ve smyslu článku 10 Ústavy

České republiky. Prezident republiky úmluvu ratifikoval. Ratifikační

listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady

Evropy dne 7. září 1995.



Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 19 odst. 1 dnem 1.

února 1989 a pro Českou republiku podle odstavce 2 téhož článku

vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1996.



Český překlad úmluvy se vyhlašuje současně.



EVROPSKÁ ÚMLUVA



o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání



Členské státy Rady Evropy, které podepsaly tuto úmluvu,



dbajíce ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;



připomínajíce, že na základě článku 3 výše uvedené úmluvy "nikdo nesmí

být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo

trestu";



berouce na vědomí, že mechanismus stanovený v této úmluvě působí ve

vztahu k osobám považujícím se za poškozené v důsledku porušení článku

3;



přesvědčeny, že ochrana osob zbavených svobody proti mučení a

nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání by mohla být

posílena mimosoudními prostředky preventivní povahy, které jsou

založeny na návštěvách;



dohodly se na následujícím:



HLAVA I



Čl.1



Zřizuje se Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či

ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále jen "Výbor"). Výbor

prostřednictvím návštěv zjišťuje, jak je zacházeno s osobami zbavenými

svobody s cílem posílit v případě nezbytnosti ochranu těchto osob před

mučením a před nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním.



Čl.2



Každá strana dovolí v souladu s touto úmluvou návštěvu jakéhokoliv

místa podléhajícího její jurisdikci, kde se nacházejí osoby zbavené

svobody veřejnou mocí.



Čl.3



Výbor a příslušné státní úřady zúčastněné strany při uskutečňování této

úmluvy navzájem spolupracují.



HLAVA II



Čl.4



1. Výbor se skládá z počtu členů, který se rovná počtu stran.



2. Členové Výboru jsou vybíráni z osob vysokého morálního charakteru,

které jsou známy svými schopnostmi v oboru lidských práv nebo mají

odborné zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje tato úmluva.



3. Členem Výboru může být pouze jeden příslušník téhož státu.



4. Členové působí jako soukromé osoby, jsou nezávislí a nestranní a

musí být k dispozici pro účinné vykonávání své funkce ve Výboru.



Čl.5



1. Členové Výboru jsou voleni Výborem ministrů Rady Evropy prostou

většinou hlasů ze seznamu sestaveného byrem Poradního shromáždění Rady

Evropy; každá národní delegace stran v Poradním shromáždění navrhne tři

kandidáty, z nichž nejméně dva musí být jejími příslušníky.



2. Stejný postup se použije při obsazování příležitostně uvolněných

míst.



3. Členové Výboru jsou voleni na období čtyř let. Mohou být

znovuzvoleni pouze jednou. Volební období tří členů zvolených v prvních

volbách však uplyne po dvou letech. Členové, jejichž volební období

uplyne na konci prvního dvouletého období, budou určeni losem, který

provede generální tajemník Rady Evropy ihned po ukončení prvních voleb.



Čl.6



1. Zasedání Výboru jsou neveřejná. Kvorum tvoří většina jeho členů. S

výjimkou ustanovení článku 10 odst. 2 jsou rozhodnutí Výboru přijímána

většinou přítomných členů.



2. Výbor si stanoví jednací řád.



3. Sekretariát Výboru zajišťuje generální tajemník Rady Evropy.



HLAVA III



Čl.7



1. Výbor organizuje návštěvy míst uvedených v článku 2. Kromě

pravidelných návštěv může Výbor organizovat takové další návštěvy,

které jsou podle jeho názoru vyžadovány okolnostmi.



2. Návštěvy jsou zpravidla uskutečňovány alespoň dvěma členy Výboru.

Výboru mohou, pokud to považuje za nezbytné, pomáhat znalci a

tlumočníci.



Čl.8



1. Výbor oznámí vládě zúčastněné strany svůj úmysl uskutečnit návštěvu.

Po takovém oznámení může kdykoliv navštívit jakékoliv místo uvedené v

článku 2.



2. Strana poskytne Výboru k uskutečnění jeho úkolu následující

možnosti:



a) přístup na své území a právo cestovat bez omezení;



b) veškeré informace o místech, kde se nacházejí osoby zbavené svobody;



c) neomezený přístup do jakéhokoliv místa, kde se nacházejí osoby

zbavené svobody, včetně práva pohybovat se v těchto místech bez

omezení;



d) další informace dostupné straně, které jsou pro Výbor nezbytné k

uskutečnění jeho úkolu. Při vyžadování těchto informací vezme Výbor na

zřetel příslušná pravidla vnitrostátního práva a profesionální etiky.



3. Výbor může bez přítomnosti dalších osob vyslýchat osoby zbavené

svobody.



4. Výbor se může volně stýkat s jakoukoliv osobou, o níž se domnívá, že

mu může poskytnout příslušné informace.



5. V případě nezbytnosti může Výbor okamžitě sdělit své poznatky

příslušným úřadům zúčastněné strany.



Čl.9



1. Ve výjimečných případech mohou příslušné úřady zúčastněné strany

vznést Výboru námitky proti návštěvě v určitém období nebo na určitém

místě navrženém Výborem. Takovéto námitky mohou být vzneseny pouze z

důvodů obrany státu, veřejné bezpečnosti, vážných nepokojů v místech,

kde se nacházejí osoby zbavené svobody, zdravotního stavu osoby nebo

probíhajícího neodkladného výslechu týkajícího se závažného trestného

činu.



2. Po takovýchto námitkách Výbor a tato strana okamžitě zahájí

konzultace za účelem vyjasnění situace a dosažení dohody o opatřeních

umožňujících Výboru urychleně vykonávat své funkce. Takováto opatření

mohou zahrnovat přemístění každé osoby, kterou Výbor navrhl navštívit,

do jiného místa. Do doby uskutečnění návštěvy strana poskytne Výboru

informace o každé takovéto osobě.



Čl.10



1. Výbor po každé návštěvě vypracuje zprávu o skutečnostech zjištěných

během ní, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky, které byly

předloženy zúčastněnou stranou. Zprávu s doporučeními, která považuje

za nezbytná, předá straně. Výbor může jednat se stranou s cílem

navrhnout, pokud je to nezbytné, zlepšení ochrany osob zbavených

svobody.



2. Jestliže strana nespolupracuje či odmítne zlepšit situaci ve světle

doporučení Výboru, může Výbor poté, kdy strana měla možnost vyjádřit

své názory, rozhodnout dvoutřetinovou většinou svých členů, že ve věci

učiní veřejné prohlášení.



Čl.11



1. Informace shromážděné Výborem v souvislosti s jeho návštěvou, jeho

zpráva a konzultace se zúčastněnou stranou jsou důvěrné.



2. Výbor zveřejní svoji zprávu společně s veškerými poznámkami

zúčastněné strany, kdykoliv je o to touto stranou požádán.



3. Žádné osobní údaje však nesmí být zveřejňovány bez výslovného

souhlasu dotčené osoby.



Čl.12



Výbor v souladu s pravidly důvěrnosti v článku 11 každoročně předkládá

Výboru ministrů celkovou zprávu o své činnosti, která je předána

Poradnímu shromáždění a zveřejněna.



Čl.13



Od členů Výboru, znalců a dalších osob pomáhajících Výboru se vyžaduje,

aby během svého funkčního období a po jeho ukončení zachovali

mlčenlivost o skutečnostech nebo informacích, o nichž se dozvěděli při

výkonu svých funkcí.



Čl.14



1. Jména osob pomáhajících Výboru budou uvedena v oznámení podle článku

8 odst. 1.



2. Znalci jednají na základě instrukcí a jménem Výboru. Musí mít

zvláštní znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje tato

úmluva, a jsou vázáni stejnými povinnostmi nezávislosti, nestrannosti a

dosažitelnosti jako členové Výboru.



3. Strana může výjimečně prohlásit, že znalci nebo jiné osobě

pomáhající Výboru nelze povolit účast při návštěvě místa podléhajícího

její jurisdikci.



HLAVA IV



Čl.15



Každá strana sdělí Výboru jméno a adresu úřadu, který je příslušný

přijímat oznámení pro vládu, a styčného úředníka, kterého případně

jmenuje.



Čl.16



Výbor, jeho členové a znalci uvedení v článku 7 odst. 2 požívají výsad

a imunit stanovených v příloze k této úmluvě.



Čl.17



1. Tato úmluva není na újmu ustanovením vnitrostátního práva či

jakékoliv mezinárodní dohody, která osobám zbaveným svobody poskytují

větší ochranu.



2. Nic v této úmluvě nebude vykládáno tak, jako by omezovalo nebo

rušilo pravomoc orgánů Evropské úmluvy o lidských právech nebo závazky

přijaté stranami podle této úmluvy.



3. Výbor nenavštěvuje místa, která účinně a pravidelně navštěvují

představitelé nebo delegáti ochranných mocností nebo Mezinárodního

výboru Červeného kříže na základě ženevských úmluv z 12. srpna 1949 a

dodatkových protokolů k nim z 8. června 1977.



HLAVA V



Čl.18



Tato úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy. Podléhá

ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o

přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady

Evropy.



Čl.19



1. Tato úmluva vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po

uplynutí tří měsíců ode dne, kdy sedm členských států Rady Evropy

vyjádří svůj souhlas být vázán touto úmluvou v souladu s ustanoveními

článku 18.



2. Pro každý členský stát, který dodatečně vyjádří svůj souhlas být

vázán touto úmluvou, úmluva vstoupí v platnost první den měsíce

následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne uložení ratifikační

listiny, listiny o přijetí nebo schválení.



Čl.20



1. Každý stát může při podpisu nebo uložení ratifikační listiny,

listiny o přijetí nebo schválení uvést území, na které nebo na která se

tato úmluva bude vztahovat.



2. Každý stát může kdykoliv později rozšířit prohlášením zaslaným

generálnímu tajemníkovi Rady Evropy uplatňování této úmluvy na

kterékoliv další území uvedené v tomto prohlášení. Ve vztahu k tomuto

území úmluva vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po

uplynutí tří měsíců ode dne přijetí takového prohlášení generálním

tajemníkem.



3. Každé prohlášení učiněné na základě dvou předcházejících odstavců

může být ve vztahu ke každému území uvedenému v takovém prohlášení

odvoláno oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi. Odvolání nabude

účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne

přijetí takového oznámení generálním tajemníkem.



Čl.21



K ustanovením této úmluvy nelze učinit žádnou výhradu.



Čl.22



1. Každá strana může kdykoliv vypovědět tuto úmluvu sdělením zaslaným

generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.



2. Tato výpověď nabude účinnosti první den měsíce následujícího po

uplynutí dvanácti měsíců od data přijetí sdělení generálním tajemníkem

Rady Evropy.



Čl.23



Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy:



a) každý podpis;



b) uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení;



c) každé datum vstupu této úmluvy v platnost v souladu s články 19 a

20;



d) každý další úkon, oznámení nebo sdělení týkající se této úmluvy s

výjimkou opatření přijatých při provádění článků 8 a 10.



Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali

tuto úmluvu.



Dáno ve Štrasburku dne 26. listopadu 1987 v angličtině a francouzštině,

přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které

bude uloženo v archivech Rady Evropy. Jeho ověřené kopie zašle

generální tajemník Rady Evropy všem členským státům Rady Evropy.



Příl.



Výsady a imunity



(Článek 16)



1. Pro účely této přílohy se odkazy na členy Výboru považují i za

odkazy na znalce zmíněné v článku 7 odst. 2.



2. Členové Výboru při výkonu svých funkcí a během cest konaných při

výkonu svých funkcí požívají následujících výsad a imunit:



a) imunitu vůči zatčení či zadržení a vůči zabavení jejich osobních

zavazadel a ve vztahu k výrokům nebo písemným projevům a všem činům

vykonaným při plnění služebního poslání, vynětí ze všech řízení;



b) vynětí z jakýchkoliv omezení svobody pohybu při odjezdu a návratu do

jejich země trvalého pobytu a při vstupu a odjezdu ze země, ve které

vykonávají své funkce, a z registrace cizinců v zemi, kterou navštěvují

nebo kterou projíždějí při výkonu svých funkcí.



3. Při cestách konaných při výkonu jejich funkcí jsou členům Výboru

přiznány při celních a devizových kontrolách:



a) jejich vlastní vládou stejné úlevy, jaké jsou přiznány vyšším

úředníkům cestujícím do zahraničí s dočasným služebním posláním;



b) vládami ostatních stran stejné úlevy, jaké jsou přiznány

představitelům cizích vlád pověřeným dočasným služebním posláním.



4. Dokumenty a materiály Výboru, pokud se týkají práce Výboru, jsou

nedotknutelné.



Úřední korespondence a další úřední sdělení Výboru nemohou být

zadržovány nebo podrobeny cenzuře.



5. S cílem zabezpečit členům Výboru úplnou svobodu slova a úplnou

nezávislost při výkonu jejich funkcí bude pokračovat vynětí z řízení ve

vztahu k výrokům či písemným projevům a všem úkonům, které učinili při

výkonu svých funkcí, bez ohledu na to, že dotyčné osoby již takovéto

funkce nevykonávají.



6. Výsady a imunity jsou členům Výboru přiznány nikoliv pro jejich

osobní výhody, nýbrž s cílem zabezpečit nezávislý výkon jejich funkcí.

Jedině Výbor je oprávněn vzdát se imunity svých členů; nemá pouze

právo, ale i povinnost vzdát se imunity svých členů v každém případě,

kdy by podle jeho názoru imunita bránila průchodu spravedlnosti a kdy

je možné se jí vzdát bez újmy účelu, pro který je přiznána.