1/1948 Sb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 7. ledna 1948,
kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové
reformy
Změna: 90/1948 Sb.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 2, odst. 3, § 8, odst.
9 a § 17 zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první
pozemkové reformy (dále jen "zákon"):
ČÁST I.
Revisní komise
DÍL I.
Složení a působnost
§ 1
Složení revisní komise
(1) Revisní komise, zřízená podle § 2, odst. 3 zákona, se usnáší o
návrzích ministerstva zemědělství na revisi v mezích stanovených v § 2,
odst. 2 zákona.
(2) Revisní komise zasedá při ministerstvu zemědělství; má-li se
usnášeti o případech revise na Slovensku, zasedá zpravidla v Bratislavě
při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.
(3) Revisní komise má 6 členů a 6 náhradníků, které jmenuje a odvolává
vláda na návrh ministra zemědělství.
(4) Členství (náhradnictví) jest funkce čestná; v případech zvláštního
zřetele hodných může však ministerstvo zemědělství v dohodě s
ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem přiznati
členům (náhradníkům) odměnu. Má-li člen (náhradník) řádné bydliště mimo
místo, v němž revisní komise zasedá, nebo koná-li jako člen revisní
komise služební cestu (§ 6, odst. 2), přísluší mu náhrada cestovních
výloh podle předpisů o náhradách cestovních výloh ve veřejné službě, a
to podle stupně cestovních výloh Ia. Odměny a náhrady se poskytují z
náhradového fondu (§ 13 zákona).
§ 2
Ustavení revisní komise a slib jejích členů
Ustavující schůzi revisní komise svolá ministr zemědělství; na této
schůzi vykonají členové a jejich náhradníci do jeho rukou slib, že
budou svou funkci plniti podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a
budou se říditi při svém rozhodování zákonnými předpisy.
§ 3
Působnost
Revisní komise se usnáší o návrzích ministerstva zemědělství podle § 1,
odst. 3 a §§ 4 až 6 zákona na
1. zrušení nebo potvrzení rozhodnutí vydaných bývalým státním
pozemkovým úřadem (zákon ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb., o
pozemkovém úřadě) nebo ministerstvem zemědělství [vládní nařízení ze
dne 25. ledna 1935, č. 22 Sb., kterým se ruší Pozemkový úřad (Státní
pozemkový úřad) a jeho působnost se přikazuje ministerstvu
zemědělství], bývalým pozemkovým úřadem pro Čechy a Moravu (vládní
nařízení ze dne 24. dubna 1942, č. 241 Sb., o pozemkovém úřadě pro
Čechy a Moravu), na Slovensku též bývalým Státním pozemkovým úřadem
(zákon ze dne 22. února 1940, č. 45 Sl. z., o státním pozemkovém úřadě)
- dále jen "pozemkový úřad" -, pokud těmito rozhodnutími byl pozemkový
majetek zabraný podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o
zabrání velkého majetku pozemkového (dále jen "zákon záborový"), a
podle předpisů jej provádějících
a) vyloučen ze záboru podle § 3, písm. a) záborového zákona,
b) propuštěn ze záboru podle § 11, věty druhé záborového zákona,
c) ponechán podle § 20 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb., kterým
se vydávají po rozumu § 10 záborového zákona ustanovení o přídělu
zabrané půdy a upravuje se právní poměr k přidělené půdě (zákon
přídělový),
2. zrušení, změně nebo potvrzení dohod, které sjednal pozemkový úřad s
vlastníky zabraného majetku pozemkového (§ 5, poslední věta zákona),
3. zrušení nebo potvrzení rozhodnutí o tom, že u majetkových souborů
nebude použito ustanovení § 4 záborového zákona nebo že se ze záboru
propouštějí,
4. převzetí zemědělských a lesních podniků nebo jiných samostatných
hospodářských jednotek, vytvořených ze zabraného majetku pozemkového
jednak přídělem nebo směnou podle přídělového zákona nebo koupí půdy
zabrané podle § 7 záborového zákona, jednak koupí půdy ze záboru
vyloučené podle § 3, písm. a) nebo propuštěné podle § 11 záborového
zákona, po případě půdy ponechané podle § 20 přídělového zákona,
5. vyvlastnění nemovitostí propuštěných ze záboru podle § 11, věty
první záborového zákona pod meze § 2 záborového zákona (§ 1, odst. 3
zákona).
§ 4
Schůze revisní komise
(1) Schůze revisní komise svolává podle potřeby předseda
(místopředseda) nebo do 8 dnů na návrh ministerstva zemědělství.
(2) Den, kdy se bude konati schůze revisní komise, ustanovuje předseda,
jenž musí dbáti toho, aby případy spadající do oboru působnosti komise
byly jí projednány v době stanovené v § 6. Předseda oznámí doporučeným
dopisem na návratku všem členům komise a ministerstvu zemědělství, po
případě také pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, místo a den,
kdy a kde se bude konati schůze revisní komise, jakož i pořad jednání s
opisy návrhů; pozvání budiž doručeno nejpozději 3 dny před zasedáním; v
této lhůtě mohou členové revisní komise nahlížeti do příslušných spisů.
Předseda revisní komise pozve do schůze zástupce místních rolnických
komisí těch obcí, ve kterých leží majetek tvořící předmět revise,
uzná-li za nutné, aby byli slyšeni. Předseda revisní komise může též
pozvati zástupce příslušné okresní rolnické komise, uzná-li za nutné,
aby i tito byli slyšeni. Předseda ustanovuje pořad jednání a řídí
jednání a hlasování revisní komise. Usnesení revisní komise, řádně
odůvodněné, podpisují všichni přítomní členové (náhradníci) komise a
předseda je předloží se spisy do 3 dnů ode dne usnesení komise
ministerstvu zemědělství; současně zašle předseda opis usnesení
pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, jde-li o případ revise na
Slovensku.
(3) Člen, který se nemůže dostaviti do schůze revisní komise, jest
povinen to oznámiti neprodleně svému náhradníkovi a zpraviti o tom
předsedu.
§ 5
Obstarávání administrativních prací
Administrativní práce revisní komise obstarávají zaměstnanci
ministerstva zemědělství, po případě pověřenectva zemědělství a
pozemkové reformy, které opatří pro revisní komisi také potřebné
místnosti a věcné pomůcky. Jednání komise může býti přítomen také
zástupce ministerstva zemědělství, který jí podává zprávu o
jednotlivých návrzích. Osobní a věcné náklady se hradí z náhradového
fondu (§ 13 zákona).
DÍL II.
Jednací řád
§ 6
Rozhodování
(1) Revisní komise může platně jednati a usnášeti se, jsou-li přítomni
mimo předsedu (místopředsedu) alespoň 3 členové (náhradníci). K
usnesení je potřebí nadpoloviční většiny hlasů. Při rovnosti hlasů se
však považuje návrh ministerstva zemědělství (§ 3) za přijatý.
(2) Revisní komise je povinna rozhodnouti o návrzích ministerstva
zemědělství (§ 3) do 15 dnů ode dne doručení těchto návrhů předsedovi
revisní komise. Shledá-li revisní komise, že návrh ministerstva
zemědělství v jednotlivém případě je věcně neúplný, může požádati
ministerstvo zemědělství o provedení doplňujících šetření; v tomto
případě běží nová lhůta 10 dnů ode dne opětného doručení doplněného
návrhu předsedovi komise. Žádost za doplňující šetření nelze opakovat.
Revisní komise může, uzná-li to za nutné, provésti šetření na místě
samém svými členy.
§ 7
Zápis o jednání
Při schůzi revisní komise se sepíše zápis, který musí obsahovati přesné
označení projednaných případů, stručný popis průběhu jednání a výsledek
hlasování o každém jednotlivém případu. Zápis o každé schůzi podepisují
všichni přítomní členové (náhradníci) komise a zapisovatel.
ČÁST II.
Příděl a rolnické komise
DÍL I.
Příděl
Přídělové řízení
§ 8
Pozemkový majetek (§ 8, odst. 1 zákona), který nebude podržen státem
pro účely všeobecně prospěšné, přidělí ministerstvo zemědělství (na
Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy podle směrnic
ministerstva zemědělství) oprávněným uchazečům v součinnosti s
rolnickými komisemi (§ 15).
V přídělovém řízení
a) se určí zejména zásady přídělového plánu pro příděl zemědělské půdy,
t.j. rozvrh půdy pro uchazeče podle § 8, odst. 1, písm. a) a c) zákona
z jednotlivých zájmových obcí (§ 16, odst. 4), dále pro příděl
uchazečům podle § 8, odst. 1, písm. b), d), e) a f) zákona, jakož i pro
příděl lesní půdy, t.j. rozvrh pro příděl státu, svazkům územní
samosprávy, lesním družstvům a jednotlivcům (hrubá rozvaha),
b) se provede výběr přídělců z oprávněných uchazečů o příděl s
přihlédnutím k přednostnímu právu podle § 8, odst. 4 zákona, stanoví
velikost a umístění jednotlivých přídělů (přídělový plán) a zjistí
bonita přídělových pozemků.
§ 9
Přídělové řízení se zahájí vyhláškou ministerstva zemědělství (na
Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy podle směrnic
ministerstva zemědělství), vydanou nejdéle do 3 dnů po rozhodnutí
ministerstva zemědělství, že se v případě, o nějž jde, provede revise
podle § 1, odst. 3 nebo §§ 4 až 6 zákona; vyhláška se vyvěsí na úřední
desce místních národních výborů všech zájmových obcí (§ 16, odst. 4) a
příslušných okresních národních výborů.
Uchazeči o příděl
§ 10
(1) Za malozemědělce [§ 8, odst. 1, písm. a) a b) zákona] jest
považovati vlastníky, pachtýře a uživatele nesoběstačných usedlostí (§
12, odst. 1), jejichž hlavním zaměstnáním jest zemědělství a kteří jiné
zaměstnání, pokud je vůbec provozují, provozují jen příležitostně; za
malozemědělce se dále považují i krajané vracející se do vlasti, pokud
hlavním jejich zaměstnáním bylo zemědělství.
(2) Rolnickým synům a dcerám starším 18 let [§ 8, odst. 1, písm. b)
zákona], kteří pracují v zemědělství, možno přiděliti pozemkový majetek
k vytvoření usedlostí, nelze-li podle rodinných poměrů očekávati, že
budou míti možnost samostatně hospodařiti na usedlostech svých rodičů
(díl I zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení
pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské
půdy).
(3) Okolnost, že malozemědělec (odstavec 1) získal půdu jako náhradu za
půdu vyvlastněnou pro účely veřejné [§ 8, odst. 1, písm. c) zákona],
není na újmu přídělu podle ustanovení § 8, odst. 1, písm. a) zákona.
(4) Vlastníci zbytkových statků, převzatých podle § 6, odst. 3 zákona,
mohou se ucházeti o příděl, jsou-li oprávněnými uchazeči podle § 1
přídělového zákona, po případě podle § 50a, odst. 2 zákona ze dne 8.
dubna 1920, č. 329 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek
pozemkový (zákon náhradový), ve znění zákona ze dne 13. července 1922,
č. 220 Sb., nebylo-li z důvodu veřejného zájmu možno ponechati jim
přiměřenou část zbytkového statku.
(5) Nerozvedené manžely jest považovati za jednoho uchazeče.
§ 11
O příděl se nemůže ucházeti, kdo
a) bez vážného důvodu opustil zemědělský majetek, přidělený mu podle
dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o
konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů,
jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a dekretu
presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení
zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými,
slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, nebo podle nařízení
Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o
konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů,
jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení
Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR,
b) svoje pozemky má propachtovány, vyjma případy, kdy k propachtování
došlo z důvodů nezávislých na vůli vlastníkově (na př. nemoc) a jsou
jinak dány předpoklady pro vytvoření soběstačné usedlosti.
§ 12
Rozsah přídělu
(1) V přídělovém řízení budiž postupováno tak, aby bez újmy
přednostního práva (§ 8, odst. 4 zákona, § 10 zák. č. 139/1947 Sb.)
bylo uspokojeno co nejvíce uchazečů z řad držitelů nesoběstačných
usedlostí, a to nejvýše v rozsahu potřebném k doplnění na soběstačné
usedlosti. Za soběstačné usedlosti se považují usedlosti s nejmenší
výměrou půdy 5 ha v oblasti řepařské, 8 ha v obilnářské, 10 ha v
bramborářské a 15 ha v pastvinářské a pícninářské. Neodpovídá-li bonita
půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, posuzuje se nejmenší výměra podle
té oblasti, jíž svou bonitou odpovídá.
(2) Pro rozsah přídělu půdy k vytvoření zemědělských usedlostí [§ 8,
odst. 1, písm. b) zákona] platí obdobně ustanovení odstavce 1.
(3) Příděl zemědělské půdy veřejnoprávním korporacím pro účely veřejné
jest prováděti tak, aby pokud možno nebyla odňata půda potřebná pro
příděl podle § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona.
(4) Zemědělským výrobním družstvům [§ 8, odst. 1, písm. e) zákona] lze
přiděliti pozemkový majetek, kterého nebude třeba pro příděl uchazečům
uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona, tak, aby výměra
připadající na jednoho člena odpovídala nejnižším výměrám stanoveným
pro soběstačné usedlosti, při čemž na příslušníky jedné rodiny může
připadnouti nejvýše výměra půdy připadající na jednoho člena družstva.
(5) Při přídělu půdy uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. f) zákona
jest přihlížeti ke skutečné potřebě uchazečů.
(6) Po uspokojení oprávněných uchazečů lze, je-li půdy dostatek,
čítajíc v to i půdu získanou podle § 1, odst. 3 a § 6, odst. 3 zákona,
přiděliti půdu k doplnění usedlosti až do dvojnásobku nejmenší výměry
soběstačné usedlosti. Pro určení jednotlivých výrobních oblastí platí
nařízení ze dne 21. října 1947, č. 183 Sb., jímž se určují zemědělské
výrobní oblasti.
(7) Rybníky a rybniční hospodářství, tvořící organické hospodářské
celky, mohou býti přidělovány, pokud je nebude požadovati stát z důvodů
veřejných, pouze takovým uchazečům, kteří mají již řádně vybudované
rybniční hospodářství nebo jinak skýtají záruku odborného takového
hospodaření, především svazkům územní samosprávy. Obdobně budiž
postupováno i při přídělu práv rybolovu na tekoucích vodách. Totéž
platí o plochách, jež dříve sloužily rybničnímu hospodářství a byly mu
trvale odňaty, pokud je to v souladu se všeobecným plánem rybničního
hospodářství, nebo pokud to vyžadují klimatické poměry kraje.
§ 13
Směny
(1) Jsou-li ze zemědělské půdy získané revisí uspokojeni všichni místní
uchazeči, lze ji směniti za jinou zemědělskou půdu v místech, kde je
nedostatek této půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1,
písm. a) až c) zákona. Vyžaduje-li to veřejný zájem, na př. potřeba
půdy pro účely obrany státu, nebo jiné účely veřejné, na př.
výzkumnické, šlechtitelské a jiné, nebo pro uchazeče, uvedené v § 8,
odst. 1, písm. a) až f) zákona, v jiných místech, než kde leží půda
tvořící předmět revise, platí pro účely směny ustanovení § 1, odst. 3 a
§ 6, odst. 3 zákona.
(2) Rovněž tak lze sjednati směnu
a) k účelům arondačním, nebo lze-li směnou získati vhodnější půdu pro
uchazeče uvedené v § 8, odst. 1 zákona,
b) lesní půdy získané revisí za půdu zemědělskou, vyžaduje-li to
potřeba půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až
d) zákona,
c) lesní půdy získané revisí za jinou lesní půdu, vyžaduje-li to
potřeba lesní půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm.
d) zákona,
d) půdy získané revisí za půdu věnovanou rybničnímu hospodářství a
naopak.
§ 14
Příděl lesní půdy
(1) Lesní celky, pokud se nepřidělí státu, se přidělují svazkům územní
samosprávy nebo lesním družstvům, při čemž budiž přihlíženo k potřebám
arondace hospodářských lesních celků.
(2) Jednotlivým výkonným zemědělcům lze přiděliti menší lesní půdu ve
výměře asi 2 ha, uzavřenou nebo vklíněnou do jejich zemědělského
majetku nebo přídělu.
(3) Za lesní družstva podle § 8, odst. 2 zákona se považují lesní
družstva utvořená
a) ze svazků územní samosprávy nebo
b) z jednotlivců, pokud jsou oprávněnými uchazeči podle zákona.
DÍL II.
Rolnické komise
§ 15
nadpis zrušen
(1) Rolnické komise jsou místní a okresní.
(2) Místní rolnické komise se skládají z 5 až 10 členů (náhradníků),
zastupujících uchazeče. Počet členů místní rolnické komise stanoví
místní národní výbor po slyšení místního sdružení příslušného
Jednotného svazu zemědělců. Členy mohou býti jen osoby fysické, které
jsou oprávněnými uchazeči podle § 8, odst. 1 a 3 zákona; jsou-li mezi
oprávněnými uchazeči osoby uvedené v § 8, odst. 1, písm. f) zákona,
připadá na ně jeden zástupce.
Ustavení
§ 16
(1) Místní rolnická komise se ustaví v obci, v jejímž obvodu jest
zemědělská půda, tvořící předmět revise nebo získaná pro účely přídělu,
a v sousedních zájmových obcích (odstavec 4), při čemž se místní
rolnická komise zřídí zpravidla pro každou takovou obec.
(2) Lze-li předpokládati, že by se zřetelem k menšímu počtu oprávněných
uchazečů o příděl nebylo účelné zřizovati místní rolnickou komisi v
každé z těchto obcí, možno dohodou příslušných místních národních
výborů zříditi jednu rolnickou komisi pro několik obcí.
(3) Místní rolnická komise se ustaví z oprávněných uchazečů u místního
národního výboru obce, pro jejíž obvod se zřizuje. Má-li býti místní
rolnická komise zřízena pro obvod několika obcí, ustaví se z
oprávněných uchazečů celého obvodu u místního národního výboru té obce,
v jejímž obvodu leží největší část tohoto majetku. Nedojde-li k dohodě
o obvodu působnosti místní rolnické komise, kde je toho třeba, určí jej
ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a
pozemkové reformy.
(4) Zájmovými obcemi se rozumějí obce, v jejichž obvodu jest převzatý
pozemkový majetek, a obce s nimi sousedící.
§ 17
(1) Místní národní výbor (§ 16, odst. 3) svolá veřejnou vyhláškou, jež
musí býti vyvěšena v obci (obcích), pro jejíž (jejichž) obvod má býti
místní rolnická komise zřízena, alespoň 3 dny předem, oprávněné
uchazeče o příděl, uvedené v § 15, odst. 2, druhé větě, ke schůzi, aby
zvolili ze svých řad členy (náhradníky) místní rolnické komise.
(2) Volbu řídí předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce.
Volí se aklamací nebo lístky; o tom, kterým z těchto způsobů má býti
volba provedena, rozhodne nadpoloviční většina přítomných oprávněných
uchazečů. Ke zvolení za člena (náhradníka) místní rolnické komise stačí
nadpoloviční většina hlasů přítomných oprávněných uchazečů. Oprávnění
uchazeči, označení v § 8, odst. 1, písm. f) zákona, volí svého zástupce
zvlášť a nezúčastní se proto volby ostatních členů místní rolnické
komise.
§ 18
(1) Místní národní výbor přezkoumá, zda členové (náhradníci) místní
rolnické komise jsou oprávněnými uchazeči podle § 8, odst. 1 a 3
zákona, a je-li tomu tak, vyhlásí jejich seznam na úřední desce;
zjistí-li závady, postará se o jejich odstranění.
(2) Po přezkoušení členů (náhradníků) místní rolnické komise podle
odstavce 1 svolá místní národní výbor ustavující schůzi místní rolnické
komise, na níž si členové zvolí nadpoloviční většinou předsedu,
místopředsedu a zapisovatele. K platnosti volby je třeba přítomnosti
nadpoloviční většiny členů místní rolnické komise. Nedosáhne-li žádný z
kandidátů nadpoloviční většiny hlasů, koná se nová volba, ve které jest
zvolen ten kandidát, který obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti
hlasů rozhoduje los. Do zvolení předsedy (místopředsedy) řídí schůzi
předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce.
§ 18a
(1) Okresní rolnická komise se ustaví u každého okresního národního
výboru a skládá se z 5 až 10 členů (náhradníků). Počet členů okresní
rolnické komise stanoví okresní národní výbor po slyšení okresního
sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.
(2) Okresní národní výbor svolá zástupce místních rolnických komisí k
volbě okresní rolnické komise. Každá místní rolnická komise vyšle do
schůze po jednom zástupci. Je-li v obvodu téhož okresu zřízeno méně než
5 místních rolnických komisí, určí okresní národní výbor podle poměru
počtu oprávněných uchazečů, zastupovaných jednotlivými místními
rolnickými komisemi, kolik zástupců vyšle každá z nich pro volbu
okresní rolnické komise. Členové (náhradníci) okresní rolnické komise
se volí z vyslaných zástupců většinou hlasů. Schůze zástupců místních
rolnických komisí je schopna se usnášeti, je-li zastoupena alespoň
polovina místních rolnických komisí.
(3) Okresní národní výbor přezkoumá, zda přítomní zástupci jsou řádně
zmocněni zastupovati místní rolnické komise, a přikročí k volbě okresní
rolnické komise. O volbě platí obdobně ustanovení § 17, odst. 2 s
výjimkou poslední věty.
(4) Okresní národní výbor svolá ustavující schůzi okresní rolnické
komise, na níž si členové zvolí předsedu, místopředsedu a zapisovatele.
O jejich volbě platí obdobně ustanovení § 18, odst. 2.
Působnost
§ 19
(1) Místní rolnické komise spolupůsobí v řízení o přídělu půdy, ležící
v jejich obvodu (§ 8, odst. 6 zákona), zejména tím, že podávají návrhy
ve věcech uvedených v § 8 a v §§ 12 až 14 nebo posudky na žádost
ministerstva zemědělství nebo jeho orgánů, po případě pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy, a spolupůsobí k dosažení dohody mezi
uchazeči o příděl, zvláště při rozvrhu úhrnné přídělové ceny na
jednotlivé přídělce.
(2) Za účelem jednotného postupu a obstarávání společných věcí mohou
místní rolnické komise několika zájmových obcí konati společné schůze a
vyřizováním společných věcí pověřiti své zástupce.
§ 20
(1) Okresní rolnické komise odstraňují rozpory mezi místními rolnickými
komisemi a koordinují jejich činnost. K jejich jednání se pozvou též
zástupci úřadů, jejichž zájmy by mohly býti dotčeny přídělovým řízením,
jakož i veřejnoprávních korporací a družstev [§ 8, odst. 1, písm. d) a
e) zákona], pokud se ucházejí o příděl.
(2) Vyšle-li ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo
zemědělství a pozemkové reformy (§ 8, odst. 6 zákona), k místním
rolnickým komisím své odborné orgány ke zdolání úkolů spojených s
prováděním zákona, jsou rolnické komise povinny vykonávati úkony, jež
jim tyto orgány uloží.
§ 21
Jednání v rolnických komisích
(1) Rolnické komise jednají a usnášejí se ve veřejných schůzích, je-li
mimo předsedu (místopředsedu) přítomna nadpoloviční většina členů
(náhradníků). Rolnická komise se může usnésti na tom, že v jednotlivém
případě má býti jednání neveřejné. K usnesení je potřebí nadpoloviční
většiny hlasů přítomných členů (náhradníků). Při rovnosti hlasů
rozhoduje však mínění, ke kterému se přidal předseda (místopředseda)
komise. Při každém jednání budiž sepsán zápis, který podepisují
předsedající a zapisovatel.
(2) Jestliže některý z členů (náhradníků) rolnické komise se vzdá
členství, zemře nebo pozbude způsobilosti k členství, požadované podle
tohoto nařízení, zařídí příslušný národní výbor, aby rolnická komise
byla doplněna podle ustanovení §§ 17, 18 a 18a.
§ 22
Všeobecná ustanovení
(1) Rolnické komise jsou povinny dbáti směrnic a pokynů, vydaných k
provádění zákona ministerstvem zemědělství.
(2) Místní národní výbory, u nichž se místní rolnické komise ustaví,
propůjčí jim vhodnou místnost k jednání a opatří nutné věcné potřeby z
obecních prostředků.
(3) Funkce v rolnických komisích jest čestná a členové (náhradníci)
nemají nároku na odměnu.
(4) Činnost rolnických komisí skončí, jakmile přídělové plány pro obvod
jejich působnosti byly schváleny a majetek přidělený přídělcům v tomto
obvodě byl zapsán do veřejných knih.
ČÁST III.
Výpovědní řízení a závěrečná ustanovení
§ 23
Výpovědní řízení
(1) Výpověď z hospodaření na přejímaných nemovitostech podle § 12
náhradového zákona, budiž dána aspoň tříměsíční, a to tak, aby převzetí
půdy se mohlo uskutečnit buď ke dni 1. března nebo 1. října běžného
roku, s tou výjimkou, že pro převzetí půdy ke dni 1. března 1948 stačí
výpověď jednoměsíční.
(2) Výpověď může býti doručena nejen okresním soudem (§ 18 náhradového
zákona), nýbrž i přímo ministerstvem zemědělství, na Slovensku
pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, po případě jejich
orgány. Výpověď daná správním úřadem může se státi také veřejnou
vyhláškou, která se vyvěsí na úřední obecní tabuli v obci (obcích), v
jejímž (jejichž) obvodu leží pozemkový majetek. Při výpovědi veřejnou
vyhláškou postačí výpověď všeobecně daná bez udání jmen osob
hospodařících. Výpověď se pokládá v těchto případech za doručenou dnem
vyvěšení.
(3) Proti výpovědi dané podle odstavců 1 a 2 není opravného prostředku
a je vykonatelná podle ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna
1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti
politických úřadů (správním řízení).
§ 24
Závěrečné ustanovení
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr
zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. Zenkl v. r.
Kopecký v. r.
Dr. Kočvara v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Tymeš v. r.
Ďuriš v. r.
Široký v. r.
Dr. Čepička v. r.
Masaryk v. r.
Dr. Pietor v. r.
arm. gen. Svoboda v. r.
Ing. Kopecký v. r.
Dr. Ripka v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Nosek v. r.
Majer v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Dr Franek v. r.
Dr. Drtina v. r.
Dr. Clementis v. r.
Lichner v. r.